[HRA] Dobrý sluha, špatný pán
Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak
-
Orákulum
- Příspěvky: 130
- Registrován: 25. 8. 2022, 18:17
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
Ask the Oracle: Likely Přiměje Tristan Basiru k okamžité reakci (ano) nebo se zařídí sama později (ne)?
Rolled 39 vs. 75: Yes
"Slova, která říkáš, nedávají žádný smysl," vstoupí do hovoru Basira, "mluvíš, jako kdybys ty byl cizincem, a ne třeba tady Myrick. Možnosti které nastiňuješ, volby které chceš abychom učinili, neexistují.
Pokud nějakým způsobem mě navzdory udrží vládu Cadigan, je už dávno rozhodnuto - a vesnice pod jejím neschopným vedením shoří.
Já bych klidně volila cestu krvavých obětí, jak navrhoval Myrick - ale jsem vyvrhelem, který ohrozil osadu a sama budu muset Šedou řeku opustit - když ne kvůli tomu, co jsem udělala, tak kvůli tomu co nejspíš v následujících dnech udělám Cadigan. Budu-li vůbec živa.
A Myrick? To, jak dokázal dnes ráno strhnout na svou stranu ty, co již rebelují, bylo působivé. Ale sám jsi viděl, že již o pár hodin později, když měli čas se s chladnou hlavou rozmyslet, šel s námi bojovat jen zlomek těch, co při něm stáli ráno. Zbytek osadníků nejspíš ještě ani teď neví, že se tu vůbec nachází, natož aby je vedl a rozhodoval.
Jak to vidím já, v nejbližších dnech zachvátí Šedou řeku chaos, tak jako tak. Takže jde-li o tvou loď, dávají my smysl jen dvě možnosti - a volba mezi nimi bude tvé rozhodnutí. Buďto jdi za Cadigan dokud ještě můžeš, řádně ji zaplať a opusť společně s dalšími bohatými, co si to mohou dovolit, tento proklatý ostrov. Nebo si počkej na první hodiny chaosu, který nastane, až její vláda padne - využij jich a tu loď si vezmi sám. Odpovídat mi nemusíš, můžeš si to do rána rozmyslet sám."
Rolled 39 vs. 75: Yes
"Slova, která říkáš, nedávají žádný smysl," vstoupí do hovoru Basira, "mluvíš, jako kdybys ty byl cizincem, a ne třeba tady Myrick. Možnosti které nastiňuješ, volby které chceš abychom učinili, neexistují.
Pokud nějakým způsobem mě navzdory udrží vládu Cadigan, je už dávno rozhodnuto - a vesnice pod jejím neschopným vedením shoří.
Já bych klidně volila cestu krvavých obětí, jak navrhoval Myrick - ale jsem vyvrhelem, který ohrozil osadu a sama budu muset Šedou řeku opustit - když ne kvůli tomu, co jsem udělala, tak kvůli tomu co nejspíš v následujících dnech udělám Cadigan. Budu-li vůbec živa.
A Myrick? To, jak dokázal dnes ráno strhnout na svou stranu ty, co již rebelují, bylo působivé. Ale sám jsi viděl, že již o pár hodin později, když měli čas se s chladnou hlavou rozmyslet, šel s námi bojovat jen zlomek těch, co při něm stáli ráno. Zbytek osadníků nejspíš ještě ani teď neví, že se tu vůbec nachází, natož aby je vedl a rozhodoval.
Jak to vidím já, v nejbližších dnech zachvátí Šedou řeku chaos, tak jako tak. Takže jde-li o tvou loď, dávají my smysl jen dvě možnosti - a volba mezi nimi bude tvé rozhodnutí. Buďto jdi za Cadigan dokud ještě můžeš, řádně ji zaplať a opusť společně s dalšími bohatými, co si to mohou dovolit, tento proklatý ostrov. Nebo si počkej na první hodiny chaosu, který nastane, až její vláda padne - využij jich a tu loď si vezmi sám. Odpovídat mi nemusíš, můžeš si to do rána rozmyslet sám."
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
"Z tvých slov se mi obrací žaludek, Basiro", povím a vstanu od ohně. "Podkopala jsi s ostatními pilíře, na kterých Kruh stojí, přivedla sem vetřelce, nechala prolít krev tvých sousedů a teď prostě povíš, že Šedou řeku tak či onak zachvátí chaos a to je všechno? Ty utečeš a necháš to tu shořet? Po všech těch letech, kdy jsi tiše kritizovala Cadigan a prohlašovala, jak bys věci vedla lépe, budeš mlčet? Šedá řeka potřebuje vůdce. A je vaše zodpovědnost jí ho nabídnout. Nemysli si, že když opustíš Šedou řeku, tak ti to nějak pomůže. V Železných zemích není místo tak odlehlé, aby na tebe tvoje minulost zapomněla. Věř mi, vím moc dobře, o čem mluvím."
Nečekám na odpověď a odejdu od ohně pryč. Je mi opravdu fyzicky špatně. Ale nikdo z těch, kteří mě slyšeli, neví, že to není kvůli Basiře. Je mi zle z toho, jaký jsem pokrytec a slaboch. Já jsem přece ten poslední, kdo by měl někomu vyčítat útěk od zodpovědnosti. Nedokázal jsem splnit svou přísahu, utekl až sem, na konec světa, a až do dneška si nepřiznal, že jsem selhal. Zatracená sopka, zatracená Basira.
Ani nevím jak dlouho chodím sem a tam lesem. Na cestu mi svítí měsíc, který až tady v Šedé řece začal být zase jenom světlem, ne hrozbou, ne připomínkou všech těch hrůz. Dneska mám ale pocit, že stíny v měsíčním světle zase začínají tancovat a z nebe na mě hledí něco mnohem většího. Možná to je vztek, možná zoufalství, ale rozhodnu se zkusit něco, na co jsem už skoro zapomněl.
Vytáhnu z torny starou srnčí kůži a promnu ji v rukách. Necítím z ní nic než mrtvé zvíře. Svléknu se do půl těla a kůži si navážu přes hrudník a ramena. Trvá mi to, tenhle rituál jsem nepřipravoval už celé roky. Myslel jsem si, že tady v Šedé řece to ani nedokážu. Ale možná se pletu a pouto stále trvá. Po dnešku si musím být jistý. A tohle je způsob, jak to zjistit.
Secure an Advantage Připravím si správně rituál? (Rozum) Weak Hit
Action Score 6 + 2 + 0 = 8 Challenge Dice 8, 3
Your advantage is short-lived. Take +1
Projdu se mezi stromy a sesbírám ze země několik pírek, chomáč chlupů a trochu bobků. Označím s nimi stromy osvícené měsíčním světlem. Cítím, že potřebuju víc času i prostředků, ale netrpělivost mi nedovolí se víc soustředit. Musí to stačit. Místo je připravené.
Sednu si doprostřed a zavřu oči. Normálně by mělo volání přijít hned. Dnes ucítím dřív chlad a nepříjemný vítr. Už si začínám myslet, že jsem se vážně spletl a pouto s Měsíčním medvědem je skutečně ztracené, ale pak to přijde. Nejprve zaslechnu houkání sovy a rozvlní se mi ramena. Pak ucítím vůni tlejícího listí a otevřu oči. Kolem mě v měsíčním světle tančí přízraky lesních tvorů a já se k nim přidám. Cítím rytmus nočního lesa, bubnování křídel ptáků, šustot hlodavců v křoví a cvrkání hmyzu. Vyskočím na nohy, vrčím a biju se do hrudi, skáču ze strany na stranu. Padám a zase vstávám, válím se na zemi, vyhazuju do vzduchu hrsti prachu a popela. A pak ztratím kontrolu úplně...
Bind Provedu správně rituál? (Rozum) Weak Hit
Action Score 1 + 2 + 0 = 3 Challenge Dice 6, 1
You or an ally may wear the pelt and add +1 when making moves with the related stat, but the wilds call as you dance; Endure Stress (2 stress).
Endure Stress Co se mnou udělá volání divočiny? (Srdce) Strong Hit with a Match
Action Score 6 + 2 + 0 = 8 Challenge Dice 7, 7
Shake it off: If your spirit is greater than 0, suffer -1
in exchange for +1
.
...a uslyším volání Železných zemí. Nad hlavou mi krouží orli z Bouřných vrchů. Cítím štiplavý zápach wyvern ze skal v Zahalených horách. Z bažin v Mokřinách slyším mručet krokodýly. Vyjí se mnou vlci z temných lesů Hlubočiny. Vidím pelášící divočáky v údolích Zázemí. Štěkají na mě ovčáčtí psi z Útočiště. A pak uvidím srnu. Stojí na skalisku na břehu moře. Je bílá jako sníh, ozářená měsíčním světlem a kýve na mě hlavou jako stará známá. A já poznávám ta skaliska, i strážní věž opodál. Vím, ke které osadě na Členitém pobřeží patří. A najednou vím úplně jistě a bez nejmenších pochyb, že jsem opravdu pořád ještě spoutaný s Měsíčním medvědem. Že mě ještě nepustil a nepustí, dokud se za ním nevrátím a nedokončím, co jsem začal. A tahle bílá srna mě bude vést.
Proberu se na zemi mezi stromy. Z dáli cítím kouř z táborového ohně a sotva slyšitelné hlasy. Pomalu se sbírám na nohy. Srnčí kůže na mých ramenech slabě hřeje a voní životem. Mám plnou hlavu myšlenek. Takhle tento rituál nikdy neprobíhal, ani by asi neměl. Ale povedl se. A já se vracím ke spiklencům a Yorath vyčerpaný, trochu zmatený, ale taky konečně jistý v tom, kam moje cesta vede dál.
Může zase Myrick a Beltran.
Nečekám na odpověď a odejdu od ohně pryč. Je mi opravdu fyzicky špatně. Ale nikdo z těch, kteří mě slyšeli, neví, že to není kvůli Basiře. Je mi zle z toho, jaký jsem pokrytec a slaboch. Já jsem přece ten poslední, kdo by měl někomu vyčítat útěk od zodpovědnosti. Nedokázal jsem splnit svou přísahu, utekl až sem, na konec světa, a až do dneška si nepřiznal, že jsem selhal. Zatracená sopka, zatracená Basira.
Ani nevím jak dlouho chodím sem a tam lesem. Na cestu mi svítí měsíc, který až tady v Šedé řece začal být zase jenom světlem, ne hrozbou, ne připomínkou všech těch hrůz. Dneska mám ale pocit, že stíny v měsíčním světle zase začínají tancovat a z nebe na mě hledí něco mnohem většího. Možná to je vztek, možná zoufalství, ale rozhodnu se zkusit něco, na co jsem už skoro zapomněl.
Vytáhnu z torny starou srnčí kůži a promnu ji v rukách. Necítím z ní nic než mrtvé zvíře. Svléknu se do půl těla a kůži si navážu přes hrudník a ramena. Trvá mi to, tenhle rituál jsem nepřipravoval už celé roky. Myslel jsem si, že tady v Šedé řece to ani nedokážu. Ale možná se pletu a pouto stále trvá. Po dnešku si musím být jistý. A tohle je způsob, jak to zjistit.
Projdu se mezi stromy a sesbírám ze země několik pírek, chomáč chlupů a trochu bobků. Označím s nimi stromy osvícené měsíčním světlem. Cítím, že potřebuju víc času i prostředků, ale netrpělivost mi nedovolí se víc soustředit. Musí to stačit. Místo je připravené.
Sednu si doprostřed a zavřu oči. Normálně by mělo volání přijít hned. Dnes ucítím dřív chlad a nepříjemný vítr. Už si začínám myslet, že jsem se vážně spletl a pouto s Měsíčním medvědem je skutečně ztracené, ale pak to přijde. Nejprve zaslechnu houkání sovy a rozvlní se mi ramena. Pak ucítím vůni tlejícího listí a otevřu oči. Kolem mě v měsíčním světle tančí přízraky lesních tvorů a já se k nim přidám. Cítím rytmus nočního lesa, bubnování křídel ptáků, šustot hlodavců v křoví a cvrkání hmyzu. Vyskočím na nohy, vrčím a biju se do hrudi, skáču ze strany na stranu. Padám a zase vstávám, válím se na zemi, vyhazuju do vzduchu hrsti prachu a popela. A pak ztratím kontrolu úplně...
...a uslyším volání Železných zemí. Nad hlavou mi krouží orli z Bouřných vrchů. Cítím štiplavý zápach wyvern ze skal v Zahalených horách. Z bažin v Mokřinách slyším mručet krokodýly. Vyjí se mnou vlci z temných lesů Hlubočiny. Vidím pelášící divočáky v údolích Zázemí. Štěkají na mě ovčáčtí psi z Útočiště. A pak uvidím srnu. Stojí na skalisku na břehu moře. Je bílá jako sníh, ozářená měsíčním světlem a kýve na mě hlavou jako stará známá. A já poznávám ta skaliska, i strážní věž opodál. Vím, ke které osadě na Členitém pobřeží patří. A najednou vím úplně jistě a bez nejmenších pochyb, že jsem opravdu pořád ještě spoutaný s Měsíčním medvědem. Že mě ještě nepustil a nepustí, dokud se za ním nevrátím a nedokončím, co jsem začal. A tahle bílá srna mě bude vést.
Proberu se na zemi mezi stromy. Z dáli cítím kouř z táborového ohně a sotva slyšitelné hlasy. Pomalu se sbírám na nohy. Srnčí kůže na mých ramenech slabě hřeje a voní životem. Mám plnou hlavu myšlenek. Takhle tento rituál nikdy neprobíhal, ani by asi neměl. Ale povedl se. A já se vracím ke spiklencům a Yorath vyčerpaný, trochu zmatený, ale taky konečně jistý v tom, kam moje cesta vede dál.
Může zase Myrick a Beltran.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
Zprvu sleduji mlčky výměnu mezi Basirou a Tristanem. A když přijde na okamžik, kdy bych se měl postavit za Basiřino rozhodnutí vzdát se vůdcovství - vždyť jsem ji na tu myšlenku sám navedl - jsem příliš pomalý a Tristan zmizí ve tmě.
Otočím se tedy alespoň na ni: "Nenech se zviklat. Rozumím tvým důvodům a myslím si, že ses rozhodla správně. A je-li tvým záměrem následně opustit Šedou řeku a žít život vyvržence ... mohla jsi mi to říct rovnou. Mám s tím jisté zkušenosti. "
Už vím, co je Basiřin další cíl. Milník netikám, poslední tiknutí si nechám na samotné odstranění Cadigan.
Beltran?
Otočím se tedy alespoň na ni: "Nenech se zviklat. Rozumím tvým důvodům a myslím si, že ses rozhodla správně. A je-li tvým záměrem následně opustit Šedou řeku a žít život vyvržence ... mohla jsi mi to říct rovnou. Mám s tím jisté zkušenosti. "
Už vím, co je Basiřin další cíl. Milník netikám, poslední tiknutí si nechám na samotné odstranění Cadigan.
Beltran?
-
Beltran z Kalné vody
- Příspěvky: 27
- Registrován: 21. 9. 2022, 22:54
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
V táboře jsem byl zamlklý, jako většina z nás - ať už živých či mrtvých. To, co jsem dnes viděl... vařící krev a vodu, bouřící síly starých i nových bohů, loď vytaženou ze zátoky ve skalní průrvě a vrženou na skaliska... a bledé oči sodden - milenky z hlubin. Alespoň na to poslední jsem se pokusil zapomenout, přebít ten obraz událostmi, jež následovaly.
Společně hozený Make Campe
Take +1 spirit.
Na mysl se však vtírala jedna zásadní otázka. Kdo sem zavlekl tyto lačné síly? Katania? Nebo je probudil cizinec Myrick? Či tu snad číhaly už léta, spolu s Tristanem? U každého z nich jsem zahlédl probuzení mocných sil - a nikdy nepřinesly nic dobrého, jen zkázu a smrt.
Sledoval jsem, jak si ostatní ošetřují zranění a sám začal nahřívat vlastní - vlastně Cadiganinu - dýku a vymývat ránu - byť slaná voda to již zřejmě udělala dostatečně. Uvědomil jsem si však, že ošetřovat se dál sám by v mém případě nemuselo dopadnout dobře. Nejsem bojovník a nemám s něčím podobným mnoho zkušeností - ještě tak ošetřit pohmožděniny či možná zlomeninu...
Navíc mi došlo, že pokud nerisknu trochu té důvěry, nejspíš "ztroskotám" na tomto ostrově jen bozi vědí jak dlouho. A to nechci. Ne kvůli pohledu sodden, ale kvůli tomu, kterým mě počastovala Katania. Nastal čas začít opatrně zkoušet, je-li tento cizinec jen nositelem zkázy nebo snad i naděje, jak mnozí uvěřili u trojklaného kamene.
"Myricku," vybídl jsem ho, když to vypadalo, že by se mi mohl chvíli věnovat, "Myslíš, že by jsi mi mohl pomoci se zraněnou nohou? Kněží, doufám, neučí jen to, jak sloužit bohům, ale snad i jak pomáhat lidem... Mám sebou i nějaké byliny, od Zory... totiž vědmy z Větrného návrší. Ale nikdy si moc nejsem jistý, na co je která."
Myricku, mohl by jsi prosím ošetřit Beltrana? Zásoby případně zaplatím sám.
Po ošetření následovalo ticho, které nakonec prolomil Tristan, když promluvil o cestě z ostrova. Opětoval jsem jeho významný pohled a mlčky přikývl.
Pak jsem dál mlčky sledoval oheň a naslouchal při tom jejich hovorům, jako lodivod naslouchá hlasům větru i hlubin.
Hovořili nejprve se o svých znalostech čar a rituálů a zmínili krev pro nové bohy. Tristan je proti a tak jsem rád, že mlčím, abych v něm nepodpořil pochybnost o mně. Myrick se svěřil se svým plánem, který měl stran zajatých námořníku a ten se shodoval s mým. Když mě však vybídl, co soudím o nových bozích, pokrčil jsem jen rameny a předstíral ospalost.
Vydržel jsem mlčet a předstírat, že jsem jen stínem málo hořícího ohně dost dlouho, aby ostatní pomalu vyjevily své úmysly. Když začala hádka o možnosti vedení osady... mlčel jsem dál. Byl jsme jako námořník stržený bouří z paluby, který ztratil svoji loď - uvolnil jsem se tedy a nechal unášet proudy, aby mne snad donesly k novému břehu.
Až znovu zazněla slova o opuštění ostrova. Léta jsem s tím váhal, nevěřil jsem, že jsem už dost zkušený, dost silný, dost připraven, abych ji našel...
"Dejte mi loď a já ji dovedu k pevnině," řekl jsem konečně tiše, ale zřetelně. Slova nebyla určena nikomu konkrétnímu, ale platila všem, kteří poslouchali. Všem. Možná i uším, o nichž jsme to zatím netušili...
A pak přišla bouře slov. Vlastně jsem se podivoval, že dokáže zůstávat Tristan tak dlouho klidný. Ale zřejmě svoji zuřivost dal bitvě a trvalo, než se v něm opět vzdul vichr. Nejsmysluplnější v té chvíli bylo nechat ho jít. Promluvím s ním později, až bude zase klidný a rozvážný. A hlavně pokud bude mít loď.
"Nechceš-li tento kruh vést a nemáš-li ani nikoho vhodného...proč odstraňovat jeho vůdce?," navážu pak pomalu na Myrickova poslední slova, "V bouři je i špatný lodivod lepší, než žádný...."
Hledím dál do ohně, ne na Basiru, přesto jsou má slova určena hlavně jí.
Počkám okamžik, ale než promluví, zavrtím hlavou, abych naznačil, že její odpověď nepotřebuji slyšet, rozhodně ne hned - dluží ji hlavně sama sobě.
"Buď jak buď, nejdůležitější jsou teď stejně ohniví páni," řeknu a začnu se zvedat, "Tristanovi možná vadí prolévat krev nepřátel jinde než v bitvě, ale já nevidím nic zlého na tom, aby některý z těch, kteří chtěli vztáhnout ruku na náš domov, ho napomohli zachránit. I když třeba jen na čas.
Ztroskotání Opuštěné někdo přežil. Ale viděl jsem i jednoho z námořníků zachránit se z vody a utéci z průrvy přes okolní skaliska. Je vyčerpaný, možná zraněný a nezná ostrov tak dobře, jako my. Bojí se rozdělat oheň, takže buď někde mrzne, nebo zamířil k některému z lávových proudů - ke komínům kouře a popela se neodváží - neviděl by, kam šlape.
V noci se špatně stopuje a loví - pokud nejste na moři a měsíc není vysoko. Ale naštěstí je tu s námi ten, který nosí světlo - lysbærer. A i já znám jednu nebo dvě věci, které mne naučila Zora z Větrného návrší..."
Zvednu pohled ke hvězdám i rudé záři v jícnu sopky. Pod košilí nahmatám svůj amulet ze sovích per.
Nikdy ho neslyším přilétat na jeho tichých perutích, které mu tak závidím, ale když hvězdy zakryje jeho stín, poznám, že tu je. Že nade mnou bdí. Ten se, kterého mi u staré vědmy vyprosila matka, když nás nemohl chránit otec. Můj průvodce a strážce.
Můj Sýček.
Tvá sova se vznáší temnotou.
Přežil jsem střet s námořníky a drancíři a teď vyrážím chytit jednoho z nich jako oběť novým bohům.
Společně hozený Make Campe
Na mysl se však vtírala jedna zásadní otázka. Kdo sem zavlekl tyto lačné síly? Katania? Nebo je probudil cizinec Myrick? Či tu snad číhaly už léta, spolu s Tristanem? U každého z nich jsem zahlédl probuzení mocných sil - a nikdy nepřinesly nic dobrého, jen zkázu a smrt.
Sledoval jsem, jak si ostatní ošetřují zranění a sám začal nahřívat vlastní - vlastně Cadiganinu - dýku a vymývat ránu - byť slaná voda to již zřejmě udělala dostatečně. Uvědomil jsem si však, že ošetřovat se dál sám by v mém případě nemuselo dopadnout dobře. Nejsem bojovník a nemám s něčím podobným mnoho zkušeností - ještě tak ošetřit pohmožděniny či možná zlomeninu...
Navíc mi došlo, že pokud nerisknu trochu té důvěry, nejspíš "ztroskotám" na tomto ostrově jen bozi vědí jak dlouho. A to nechci. Ne kvůli pohledu sodden, ale kvůli tomu, kterým mě počastovala Katania. Nastal čas začít opatrně zkoušet, je-li tento cizinec jen nositelem zkázy nebo snad i naděje, jak mnozí uvěřili u trojklaného kamene.
"Myricku," vybídl jsem ho, když to vypadalo, že by se mi mohl chvíli věnovat, "Myslíš, že by jsi mi mohl pomoci se zraněnou nohou? Kněží, doufám, neučí jen to, jak sloužit bohům, ale snad i jak pomáhat lidem... Mám sebou i nějaké byliny, od Zory... totiž vědmy z Větrného návrší. Ale nikdy si moc nejsem jistý, na co je která."
Myricku, mohl by jsi prosím ošetřit Beltrana? Zásoby případně zaplatím sám.
Po ošetření následovalo ticho, které nakonec prolomil Tristan, když promluvil o cestě z ostrova. Opětoval jsem jeho významný pohled a mlčky přikývl.
Pak jsem dál mlčky sledoval oheň a naslouchal při tom jejich hovorům, jako lodivod naslouchá hlasům větru i hlubin.
Hovořili nejprve se o svých znalostech čar a rituálů a zmínili krev pro nové bohy. Tristan je proti a tak jsem rád, že mlčím, abych v něm nepodpořil pochybnost o mně. Myrick se svěřil se svým plánem, který měl stran zajatých námořníku a ten se shodoval s mým. Když mě však vybídl, co soudím o nových bozích, pokrčil jsem jen rameny a předstíral ospalost.
Vydržel jsem mlčet a předstírat, že jsem jen stínem málo hořícího ohně dost dlouho, aby ostatní pomalu vyjevily své úmysly. Když začala hádka o možnosti vedení osady... mlčel jsem dál. Byl jsme jako námořník stržený bouří z paluby, který ztratil svoji loď - uvolnil jsem se tedy a nechal unášet proudy, aby mne snad donesly k novému břehu.
Až znovu zazněla slova o opuštění ostrova. Léta jsem s tím váhal, nevěřil jsem, že jsem už dost zkušený, dost silný, dost připraven, abych ji našel...
"Dejte mi loď a já ji dovedu k pevnině," řekl jsem konečně tiše, ale zřetelně. Slova nebyla určena nikomu konkrétnímu, ale platila všem, kteří poslouchali. Všem. Možná i uším, o nichž jsme to zatím netušili...
A pak přišla bouře slov. Vlastně jsem se podivoval, že dokáže zůstávat Tristan tak dlouho klidný. Ale zřejmě svoji zuřivost dal bitvě a trvalo, než se v něm opět vzdul vichr. Nejsmysluplnější v té chvíli bylo nechat ho jít. Promluvím s ním později, až bude zase klidný a rozvážný. A hlavně pokud bude mít loď.
"Nechceš-li tento kruh vést a nemáš-li ani nikoho vhodného...proč odstraňovat jeho vůdce?," navážu pak pomalu na Myrickova poslední slova, "V bouři je i špatný lodivod lepší, než žádný...."
Hledím dál do ohně, ne na Basiru, přesto jsou má slova určena hlavně jí.
Počkám okamžik, ale než promluví, zavrtím hlavou, abych naznačil, že její odpověď nepotřebuji slyšet, rozhodně ne hned - dluží ji hlavně sama sobě.
"Buď jak buď, nejdůležitější jsou teď stejně ohniví páni," řeknu a začnu se zvedat, "Tristanovi možná vadí prolévat krev nepřátel jinde než v bitvě, ale já nevidím nic zlého na tom, aby některý z těch, kteří chtěli vztáhnout ruku na náš domov, ho napomohli zachránit. I když třeba jen na čas.
Ztroskotání Opuštěné někdo přežil. Ale viděl jsem i jednoho z námořníků zachránit se z vody a utéci z průrvy přes okolní skaliska. Je vyčerpaný, možná zraněný a nezná ostrov tak dobře, jako my. Bojí se rozdělat oheň, takže buď někde mrzne, nebo zamířil k některému z lávových proudů - ke komínům kouře a popela se neodváží - neviděl by, kam šlape.
V noci se špatně stopuje a loví - pokud nejste na moři a měsíc není vysoko. Ale naštěstí je tu s námi ten, který nosí světlo - lysbærer. A i já znám jednu nebo dvě věci, které mne naučila Zora z Větrného návrší..."
Zvednu pohled ke hvězdám i rudé záři v jícnu sopky. Pod košilí nahmatám svůj amulet ze sovích per.
Nikdy ho neslyším přilétat na jeho tichých perutích, které mu tak závidím, ale když hvězdy zakryje jeho stín, poznám, že tu je. Že nade mnou bdí. Ten se, kterého mi u staré vědmy vyprosila matka, když nás nemohl chránit otec. Můj průvodce a strážce.
Můj Sýček.
Tvá sova se vznáší temnotou.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
Beltranovi s ošetřením nohy rád pomohu.
Heal Ošetření nohy (Rozum) Strong Hit
Action Score 4 + 3 + 0 = 7 Challenge Dice 6, 1
Your care is helpful. If ally under your care have the wounded condition, he may clear it. Then, give up to +2
.
Jeho výzva, abychom šli ulovit a zajmout uprchlého námořníka ve mě pak rozžehne jiskřičku naděje, že přísahy, které jsem dal, ještě dokážu splnit.
Využiji toho, že Tristan zmizel kamsi do do tmy.
"Yorath, chtěla jsi důkaz o vůli starých bohů. Vím, že teď nemáš moc sil, ale dostav se za úsvitu k trojklannému kameni nad osadou. Chce-li opravdu bůh sopky další krev, povede naše kroky a náš lov bude nepochybně úspěšný. A ráno uvidíš na vlastní oči, jestli krvavá oběť proud lávy zastaví nebo ne. Jen, můžu-li tě o něco požádat, neber s sebou Tristana. Chápu, že se krvavé magie bojí - já se jí také bojím. Ale nemáme moc na výběr a znamení byla poměrně jasná. Byl bych nerad, aby se věci pokazily, jen protože na místě bude někdo, komu se zvolená cesta nezamlouvá."
Compel Dorazí Yorath na krvavý rituál? (Srdce) Weak Hit
Action Score 1 + 2 + 0 = 3 Challenge Dice 1, 5
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
. But they ask something in return. Ask the Oracle if unsure.
"Mě se také nezamlouvá. I kdybys touhle obětí boha uspokojil, na jak dlouho? Kde budou obyvatelé Šedé řeky brát další krev?"
"To není můj problém," skoro odseknu. "Slíbil jsem, že ti dodám důkaz o úmyslech a vůli boha sopky, nikoliv že zajistím budoucnost osady."
Basira mi položí ruku na rameno, aby mne uklidnila. "Má pravdu. Dokonce i Tristan měl pravdu. To, že já budu muset odejít za to, co jsem spáchala a spáchám, neznamená, že nemám za budoucnost osady odpovědnost. A bohužel nemám jak ... ale ty, se svými schopnostmi? Třeba bys dokázal na něco přijít."
Svěsím hlavu a zklidním se. Stejně jsem přísahal, že ovládnu sílu ohně a světla, abych dokázal vracet život mrtvým. Co je proti tomu pomoc jedné vesnici s libovůlí krvežíznivého boha? Vždyť poznání jednoho mi může pomoct s druhým.
"Tedy dobrá," sjede mi ruka k opasku, "přísahám při železe, že při svém studiu ohně a světla budu hledat cestu, jak pomoci Šedé řece bez krvavých obětí. A až ji najdu, naučím ji osadníky z Šedé řeky."
Formidable quest: 1 měsíček / milník.
Swear an Iron Vow Přísaha, že najdu jinou než krvavou cestu záchrany Šedé řeky (Srdce) Miss
Action Score 2 + 2 + 0 = 4 Challenge Dice 5, 7
You face a significant obstacle before you can begin your quest. Envision what stands in your way (Ask the Oracle if unsure) and... you press on: Suffer -2
, and do what you must to overcome this obstacle.
Your action has an unintended effect.
Action and Theme Oracle Result
Action [53] Begin Theme [95] Warning
Jen co to dořeknu, zatřese se země a sopka zaburácí. Hrkne ve mě - a nejspíš ve všech přítomných, protože celá společnost ztichne. Právě jsem přísahal něco, co se místnímu bohu vůbec nezamlouvá. Ztuhnu a ani se nehnu. Čekám, že se v nejbližším okamžiku rozestoupí země a propadnu se do lávové pukliny nebo tak něco. Ale burácení postupně ustane a zlověstné ticho vyplní vzdálené šumění moře a poryvy větru.
"To bylo .... varování," okomentuje událost Basira a přikývnu na souhlas.
Ask the Oracle: 50/50 Vidí to Yorath stejně?
Rolled 93 vs. 50: No
"Nebo náhoda. Chci vidět pořádný důkaz. Teď se vyspím abych nabrala sil a zítra ráno se sejdeme u kamene. Nezklamte mne."
Otočím se na Beltrana. "Tak to bychom si měli pospíšit s tím lovem." Sbalíme se, vyrazíme zpět k pobřeží a já vyvolám malou kuličku světla, která nám pomůže nalézt stopy.
Gather Information Najdeme stopy a dokáźeme je sledovat? (Rozum) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 2 = 7 Challenge Dice 7, 3
The information complicates your quest or introduces a new danger. Take +1
. A další +1
za světlonoše.
Ask the Oracle: 50/50 Je to komplikace (ano) nebo nové nebezpečí (ne)?
Rolled 62 vs. 50: No
Ask the Oracle: 50/50 Je to živý nepřítel?
Rolled 83 vs. 50: No
Stopa vede přímo po horní hraně skalisek, které tvoří pobřeží. A bohužel se na ní soustředím tak moc, že si nevšimnu dlouhé čerstvé pukliny na jednom z kamenů, přes které pokračuje, a když na kámen stoupnu, ozve se hlasité prasknutí ...
Face Danger Spadnu ze skály? (Ostří) Miss
Action Score 4 + 2 + 0 = 6 Challenge Dice 6, 9
Your progress is undermined by a dramatic and costly turn of events, Pay the Price
It causes a delay or puts you at a disadvantage.
... skála se podemnou utrhne a sesune se po prudkém svahu o velký kus dolů. Naštěstí dopadnu nezraněný, ale uvězněný na kusu skály v polovině svahu, bez viditelné možnosti jak se dostat bezpečně nahoru nebo dolů.
"Beltrane? Jsi tam?"
Jeho výzva, abychom šli ulovit a zajmout uprchlého námořníka ve mě pak rozžehne jiskřičku naděje, že přísahy, které jsem dal, ještě dokážu splnit.
Využiji toho, že Tristan zmizel kamsi do do tmy.
"Yorath, chtěla jsi důkaz o vůli starých bohů. Vím, že teď nemáš moc sil, ale dostav se za úsvitu k trojklannému kameni nad osadou. Chce-li opravdu bůh sopky další krev, povede naše kroky a náš lov bude nepochybně úspěšný. A ráno uvidíš na vlastní oči, jestli krvavá oběť proud lávy zastaví nebo ne. Jen, můžu-li tě o něco požádat, neber s sebou Tristana. Chápu, že se krvavé magie bojí - já se jí také bojím. Ale nemáme moc na výběr a znamení byla poměrně jasná. Byl bych nerad, aby se věci pokazily, jen protože na místě bude někdo, komu se zvolená cesta nezamlouvá."
"Mě se také nezamlouvá. I kdybys touhle obětí boha uspokojil, na jak dlouho? Kde budou obyvatelé Šedé řeky brát další krev?"
"To není můj problém," skoro odseknu. "Slíbil jsem, že ti dodám důkaz o úmyslech a vůli boha sopky, nikoliv že zajistím budoucnost osady."
Basira mi položí ruku na rameno, aby mne uklidnila. "Má pravdu. Dokonce i Tristan měl pravdu. To, že já budu muset odejít za to, co jsem spáchala a spáchám, neznamená, že nemám za budoucnost osady odpovědnost. A bohužel nemám jak ... ale ty, se svými schopnostmi? Třeba bys dokázal na něco přijít."
Svěsím hlavu a zklidním se. Stejně jsem přísahal, že ovládnu sílu ohně a světla, abych dokázal vracet život mrtvým. Co je proti tomu pomoc jedné vesnici s libovůlí krvežíznivého boha? Vždyť poznání jednoho mi může pomoct s druhým.
"Tedy dobrá," sjede mi ruka k opasku, "přísahám při železe, že při svém studiu ohně a světla budu hledat cestu, jak pomoci Šedé řece bez krvavých obětí. A až ji najdu, naučím ji osadníky z Šedé řeky."
Formidable quest: 1 měsíček / milník.
Jen co to dořeknu, zatřese se země a sopka zaburácí. Hrkne ve mě - a nejspíš ve všech přítomných, protože celá společnost ztichne. Právě jsem přísahal něco, co se místnímu bohu vůbec nezamlouvá. Ztuhnu a ani se nehnu. Čekám, že se v nejbližším okamžiku rozestoupí země a propadnu se do lávové pukliny nebo tak něco. Ale burácení postupně ustane a zlověstné ticho vyplní vzdálené šumění moře a poryvy větru.
"To bylo .... varování," okomentuje událost Basira a přikývnu na souhlas.
"Nebo náhoda. Chci vidět pořádný důkaz. Teď se vyspím abych nabrala sil a zítra ráno se sejdeme u kamene. Nezklamte mne."
Otočím se na Beltrana. "Tak to bychom si měli pospíšit s tím lovem." Sbalíme se, vyrazíme zpět k pobřeží a já vyvolám malou kuličku světla, která nám pomůže nalézt stopy.
Stopa vede přímo po horní hraně skalisek, které tvoří pobřeží. A bohužel se na ní soustředím tak moc, že si nevšimnu dlouhé čerstvé pukliny na jednom z kamenů, přes které pokračuje, a když na kámen stoupnu, ozve se hlasité prasknutí ...
... skála se podemnou utrhne a sesune se po prudkém svahu o velký kus dolů. Naštěstí dopadnu nezraněný, ale uvězněný na kusu skály v polovině svahu, bez viditelné možnosti jak se dostat bezpečně nahoru nebo dolů.
"Beltrane? Jsi tam?"
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
... v lese nedaleko provizorního tábora ...
Vracím se zamyšlený. Je toho hodně, co musím přehodnotit. Ne všechno půjde snadno. Zkouším zahnat nepříjemné myšlenky sběrem lesních bylin. V úrodné sopečné půdě se daří dostatku rostlin, kterými můžu nahradit spotřebované zásoby na léčení. A Zora tvrdí, že odvary z bylin nasbíraných při měsíčním světle mají zvláštní sílu. Kdyby jenom věděla, že to neplatí jen pro byliny...
Resupply Dopním si ztracené léčení? (Rozum) Strong Hit with a Match
Action Score 2 + 2 + 0 = 4 Challenge Dice 2, 2
You bolster your resources. Take +2
Staré a zapomenuté? Rolled 26 vs. 50: Yes
V mělké průrvě narazím na husté trsy vzácné květiny. Sehnu se k nim a zjistím, že nevyrůstají ze země, ale z ostatků těla. Rozhrnu vrstvu listí a prachu a objevím téměř rozpadlou kostru, ohlodanou a vybělenou. Hruď jí zakrývá ztrouchnivělý štít a pod tělem leží kořeny prorostlé kopí. Je v překvapivě dobrém stavu. V zachovaném ratišti si všimnu ornamentních rytin a i hrot je zdobený. Určitě jde o elfí práci. Vypletu ho z kořenů a vezmu s sebou.
Zpátky u ohně chci můj nález ukázat Yorath, ale hned si všimnu, že část společníků odešla.
"Šli na lov toho námořníka, co utekl," vysvětlí mi Yorath. "Chtějí ho ráno obětovat ohnivému bohu."
"Aha. Nedivím se, že odešli beze mě. Jsou to blázni. Víra postavená na krvi krade lidskost. Stanou se z nich divoši a pak Zlomení. Pokud dřív nezabijí sebe a nás s nimi."
"Mám přijít ráno za nimi, podívat se na oběť. Myrick mi chce dokázat, že krev usmíří sopku."
"Hm. Půjdeš?"
"Půjdu. Ale ty se mnou nesmíš."
"Ne. Co když toho námořníka nechytí? Na koho vztáhnou ruku potom?"
"Na mě určitě ne, to mi věř. Dokážu se o sebe postarat. I v tomhle stavu. A ty máš přece jiné povinnosti, ne?"
"Haleema," přikývnu.
"Tak vidíš. A co je důležitější? Jedna zvědavá a nedůvěřivá ženská, nebo tvoje přísaha?"
Chvíli váhám. "Přísaha. Vyrazím ještě před rozbřeskem a seženu nám loď. Počkáme na tebe."
"Děkuji. Ale když nepřijdu,..."
Nadechnu se a otevřu pusu, nic z ní ale nevyjde. Mám strach jí cokoliv slíbit a jsem rád, že to po mně nechce. Nebýt Yorath Strážce, byla by jedním z nejlepších přátel, které jsem poznal.
Vracím se zamyšlený. Je toho hodně, co musím přehodnotit. Ne všechno půjde snadno. Zkouším zahnat nepříjemné myšlenky sběrem lesních bylin. V úrodné sopečné půdě se daří dostatku rostlin, kterými můžu nahradit spotřebované zásoby na léčení. A Zora tvrdí, že odvary z bylin nasbíraných při měsíčním světle mají zvláštní sílu. Kdyby jenom věděla, že to neplatí jen pro byliny...
V mělké průrvě narazím na husté trsy vzácné květiny. Sehnu se k nim a zjistím, že nevyrůstají ze země, ale z ostatků těla. Rozhrnu vrstvu listí a prachu a objevím téměř rozpadlou kostru, ohlodanou a vybělenou. Hruď jí zakrývá ztrouchnivělý štít a pod tělem leží kořeny prorostlé kopí. Je v překvapivě dobrém stavu. V zachovaném ratišti si všimnu ornamentních rytin a i hrot je zdobený. Určitě jde o elfí práci. Vypletu ho z kořenů a vezmu s sebou.
Zpátky u ohně chci můj nález ukázat Yorath, ale hned si všimnu, že část společníků odešla.
"Šli na lov toho námořníka, co utekl," vysvětlí mi Yorath. "Chtějí ho ráno obětovat ohnivému bohu."
"Aha. Nedivím se, že odešli beze mě. Jsou to blázni. Víra postavená na krvi krade lidskost. Stanou se z nich divoši a pak Zlomení. Pokud dřív nezabijí sebe a nás s nimi."
"Mám přijít ráno za nimi, podívat se na oběť. Myrick mi chce dokázat, že krev usmíří sopku."
"Hm. Půjdeš?"
"Půjdu. Ale ty se mnou nesmíš."
"Ne. Co když toho námořníka nechytí? Na koho vztáhnou ruku potom?"
"Na mě určitě ne, to mi věř. Dokážu se o sebe postarat. I v tomhle stavu. A ty máš přece jiné povinnosti, ne?"
"Haleema," přikývnu.
"Tak vidíš. A co je důležitější? Jedna zvědavá a nedůvěřivá ženská, nebo tvoje přísaha?"
Chvíli váhám. "Přísaha. Vyrazím ještě před rozbřeskem a seženu nám loď. Počkáme na tebe."
"Děkuji. Ale když nepřijdu,..."
Nadechnu se a otevřu pusu, nic z ní ale nevyjde. Mám strach jí cokoliv slíbit a jsem rád, že to po mně nechce. Nebýt Yorath Strážce, byla by jedním z nejlepších přátel, které jsem poznal.
-
Beltran z Kalné vody
- Příspěvky: 27
- Registrován: 21. 9. 2022, 22:54
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
... ve skalách ...
Obezřetně se rozhlédnu, přičemž položím rybářskou síť, kterou nesu. Pak teprve odmotám lano a hodím ho Myrickovi. Jenže lano je poměrně krátké a v dosahu není žádný vhodný výčnělek, kam jej přivázat. Nezbývá než doufat, že Když se zapřu, noha, kterou mi světlonoš tak dobře ošetřil, vydrží.
Face Danger Pojď na horu! (Železo) Miss
Action Score 1 + 1 + 0 = 2 Challenge Dice 5, 7
You fail, Pay the Price.
Pay the Price [93]: It forces you to act against your best intentions.
Jenže skály se na Myricka zlobí. Kloužou a drolí se jak jemu pod rukama, tak mě pod patami. Navíc si musím přiznat, že jeho plnou váhu, kterou kvůli kluzké skále musím držet, prostě nezvládnu udržet dlouho. Nakonec toho raději necháme, než abych ho pustil v nejméně vhodný okamžik.
"To nemá cenu!" zavolám hlasitě, "Boj s Katanií mi vzal příliš mnoho sil. Říkal jsem, že nemáme vyrážet sami dva! Vyrazím pro pomoc, i když to zabere dost času, lepší, než se zabít. Naše zásoby máš, tak vydržíš! Nechám ti to lano. Dolů to raději nezkoušej. Vede odtamtud sice pěšina zpátky sem, ale sestup je příliš riskantní. Tak se drž, za nějakou tu hodinu jsem zpátky!"
Obezřetně se rozhlédnu, přičemž položím rybářskou síť, kterou nesu. Pak teprve odmotám lano a hodím ho Myrickovi. Jenže lano je poměrně krátké a v dosahu není žádný vhodný výčnělek, kam jej přivázat. Nezbývá než doufat, že Když se zapřu, noha, kterou mi světlonoš tak dobře ošetřil, vydrží.
Jenže skály se na Myricka zlobí. Kloužou a drolí se jak jemu pod rukama, tak mě pod patami. Navíc si musím přiznat, že jeho plnou váhu, kterou kvůli kluzké skále musím držet, prostě nezvládnu udržet dlouho. Nakonec toho raději necháme, než abych ho pustil v nejméně vhodný okamžik.
"To nemá cenu!" zavolám hlasitě, "Boj s Katanií mi vzal příliš mnoho sil. Říkal jsem, že nemáme vyrážet sami dva! Vyrazím pro pomoc, i když to zabere dost času, lepší, než se zabít. Naše zásoby máš, tak vydržíš! Nechám ti to lano. Dolů to raději nezkoušej. Vede odtamtud sice pěšina zpátky sem, ale sestup je příliš riskantní. Tak se drž, za nějakou tu hodinu jsem zpátky!"
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
V hluku mezi padajícím kamením slyším Beltranovu odpověď. Tedy ne celou, ale alespoň některá slova.
"... mi vzal příliš ... sami dva .... lepší než se zabít .... ti to lano .... dolů ......zkoušej .... pěšina zpátky sem .... sestup je riskantní .... se drž .... zpátky"
Pak mi hodí lano.
Začnu hledat nějaký pěkný kámen, kolem kterého bych lano uvázal, abych se mohl spustit dolů, jak mi Beltran poradil.
Secure an Advantage Hledám pěkný úvaz pro lano. (Rozum) Miss
Action Score 1 + 3 + 0 = 4 Challenge Dice 10, 7
You fail or your assumptions betray you. Pay the Price.
A surprising development complicates your quest.
Obmotám lano kolem kamene a utáhnu uzel. Pevně se zapřu a prudce trhnu, abych vyzkoušel pevnost úvazu.
Kámen - překvapivě lehký - vyskočí z místa, kde zdánlivě pevně seděl a obloukem přelétne hranu skály. Strhne sebou domů i lano, které se mi vysmekne z rukou.
Kecnu s sebou zpátky na zadek. "Beltrame? Jsi tam ještě? Musíme vymyslet něco jiného, dolů to nejde."
Ticho. Nejspíš mi šel někam naproti. Zůstal jsem tu na skále sám.
"... mi vzal příliš ... sami dva .... lepší než se zabít .... ti to lano .... dolů ......zkoušej .... pěšina zpátky sem .... sestup je riskantní .... se drž .... zpátky"
Pak mi hodí lano.
Začnu hledat nějaký pěkný kámen, kolem kterého bych lano uvázal, abych se mohl spustit dolů, jak mi Beltran poradil.
Obmotám lano kolem kamene a utáhnu uzel. Pevně se zapřu a prudce trhnu, abych vyzkoušel pevnost úvazu.
Kámen - překvapivě lehký - vyskočí z místa, kde zdánlivě pevně seděl a obloukem přelétne hranu skály. Strhne sebou domů i lano, které se mi vysmekne z rukou.
Kecnu s sebou zpátky na zadek. "Beltrame? Jsi tam ještě? Musíme vymyslet něco jiného, dolů to nejde."
Ticho. Nejspíš mi šel někam naproti. Zůstal jsem tu na skále sám.
-
Beltran z Kalné vody
- Příspěvky: 27
- Registrován: 21. 9. 2022, 22:54
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
Moje lež byla tak dobře zahraná, že jí soudě dle následujících událostí uvěřil i Myrick. Což není vůbec špatně, protože tak vypadá mnohem více jako bezbranný starý muž chycený na skále. Se zásobami. Pod nějž vede cesta...
Trvá to docela dlouho, než námořník sebere odvahu, začnu až přemýšlet, jestli byl dost blízko, aby má slova slyšel. Nakonec se ale objeví a začne se opatrně přibližovat k okraji skaliska. A já se začnu opatrně přibližovat k němu.
Podaří se. Námořník se zrovna nakloní nad kraj srázu a ukáže tak Myrickovi svůj ošklivý obličej, když mi pod podrážkou zaskřípou drobné kamínky. Otočí se polekaně ke mě, ale už je pro něj pozdě.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
Když se nade mnou někdo nahne ale není to Beltram, pošlu vzhůru paprsek světla, abych si ho v temnotě prohlédl. Ani sám nevím, že tím pomůžu Beltranovi, kterému osvítím jeho cíl.
Aid an Ally: Beltram take the benefits of the move.
Secure an Advantage Osvítím ho i pro Beltrana (Rozum) Strong Hit
Action Score 6 + 3 + 2 = 10 Challenge Dice 2, 1
You gain advantage. Take control: Beltram makes another move now (not a progress move); when he do, adds +1
Nic netušící námořník je osvětlen v celé své kráse.
Nic netušící námořník je osvětlen v celé své kráse.
-
Beltran z Kalné vody
- Příspěvky: 27
- Registrován: 21. 9. 2022, 22:54
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
V Myrickově světle pochopím, že to není ani tak strach v námořníkově tváři, jako spíš překvapení. Mrká teď na mě částečně oslepenýma očima a já už neváhám a hodím na něj síť.
Face Danger Chytnu ho? (Rozum) Strong Hit with a Match
Action Score 2 + 3 + 1 = 6 Challenge Dice 4, 4
You are successful: +1
Znásobení z Matche: Zatím beru minimálně tak, že máme vyřešeno.
Když síť dopadne, zatajím dech, zda námořník nezavrávorá na špatnou stranu... ale stane se něco, co nečekám. Se sítí skoro nebojuje a pak prostě padne v před na kolena. Rychle jej srazím tváří dolů a spoutám mu ruce - svým opaskem, když Myrick ztratil lano.
Pochopím při tom jednu věc - dotyčný je opravdu jen námořník, navíc soudě dle jeho hladkých tváří dost mladý. Sice v posádce Katanii se počítá s tím, že každý je připraven k boji, ale ne každý je skutečný válečník nebo má nervy účastnit se všeho, co se při nájezdech děje. A tenhle je právě z takového těsta.
Nejspíš nevydržel ani v předchozím boji a utíkal mezi prvními. A teď když jsme ho vyčerpaného a hladového dostali na kraj skály a já se před jeho světlem oslepenýma očima zjevil jako temný stín - prostě to vzdal. Možná věřil, že nemá s útesem za zády jinou možnost, možná doufal, že když se nechá zajmout, bude nakonec žít. Snad by to byla za lepších časů i pravda.
Ale dnešního rána to pravda nebude. Tento ostrov už totiž nevede Cadigan, ani jiná správkyně. Ostrov má teď jiné pány. A ti jsou hladoví.
Znásobení z Matche: Zatím beru minimálně tak, že máme vyřešeno.
Když síť dopadne, zatajím dech, zda námořník nezavrávorá na špatnou stranu... ale stane se něco, co nečekám. Se sítí skoro nebojuje a pak prostě padne v před na kolena. Rychle jej srazím tváří dolů a spoutám mu ruce - svým opaskem, když Myrick ztratil lano.
Pochopím při tom jednu věc - dotyčný je opravdu jen námořník, navíc soudě dle jeho hladkých tváří dost mladý. Sice v posádce Katanii se počítá s tím, že každý je připraven k boji, ale ne každý je skutečný válečník nebo má nervy účastnit se všeho, co se při nájezdech děje. A tenhle je právě z takového těsta.
Nejspíš nevydržel ani v předchozím boji a utíkal mezi prvními. A teď když jsme ho vyčerpaného a hladového dostali na kraj skály a já se před jeho světlem oslepenýma očima zjevil jako temný stín - prostě to vzdal. Možná věřil, že nemá s útesem za zády jinou možnost, možná doufal, že když se nechá zajmout, bude nakonec žít. Snad by to byla za lepších časů i pravda.
Ale dnešního rána to pravda nebude. Tento ostrov už totiž nevede Cadigan, ani jiná správkyně. Ostrov má teď jiné pány. A ti jsou hladoví.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
Nakonec jsem musel na ochozu nechat víc než jen shozené lano, ale po odlehčení se mi podařilo vyškrábat se na římsu o kousek výš a po té přeručkovat k pěšině, kterou Beltran předtím zmínil.
Noční cesta k trojklannému kameni proběhla v tichém mlčení. Dali jsme si přestávku v závětří jednoho velkého balvanu, ale ne moc dlouhou, jen k nabrání sil, abychom stihli svítání u trojklanného kamene.
Yorath už na místě netrpělivě čekala. Náš zajatec celou cestu také neřekl ani slova, ale když uviděl trojklanný kámen, zčernalý v místech, kde předtím žhnuly jasné symboly a velké tmavé stopy od krve na místě masakru jeho spolubojovníků, najednou mu došlo, co se chystá a začal křičet: "Ne, já ještě nechci umřít! Nechci! Myslel jsem, když jste mě zajatli ..." a propukl v kláč.
Tiše, ale neoblomě ho vlečeme dál směrem ke kameni. "... nechci .. umřít .." vzlyk ".... nechci, prosím ..." vzlyk "
"Jak se jmenuješ?" otočím se k němu, když ho dovedeme až na plácek před kámen.
"Alin," odpoví mezi vzklyky.
"Aline, podívej se. Když neumřeš ty, umře spousta jiných lidí. Dobrých lidí, co se nerozhodli strávit svůj život jako nájezdníci a piráti, ale žijí spořádaně, klidně. A bohové téhle hory se teď zlobí a dožadují se krvavé oběti. Tvé oběti."
Snažím se mluvit klide, jako bych popisoval okolnosti, které už nejde změnit.
"Vem si to takhle. Většina námořníků, co se s tebou plavila - tvých přátel - umřela z naprosto malicherných důvodů. Pro peníze, z rozmaru vaší kapitánky nebo nějakou nešťastnou náhodou. Tvá smrt bude mnohem ušlechtilejších. Zachrání spoustu lidí. Nemáš šanci ji uniknout - ale pořád máš šanci si vybrat, jak zemřeš. Jestli ji přijmeš a zemřeš důstojně - a to bude tvé poslední rozhodnutí, které napraví tvé předchozí životní chyby. A získáš si náš respekt, úctu ... a s ní právo na námořnický pohřeb v moři. Nebo jestli budeš kvičet jako prase před porážkou a sklidíš jen posměch a pak tě tu pohodíme, aby tě rozklovali racci."
Alin skloní hlavu, zakousne rty, dál sebou škube ve snaze potlačit pláč, ale přestane vyvádět. Pak se třikrát zhluboka nadechne a řekne: "Udělej, co musíš," narovná se a zvedne hlavu. Ruce stále svázané za zády, ale v jeho postoji se objeví náznak hrdosti, který se doposud skrýval.
V tu chvíli mi konečně dojde, že ho budu muset zabít já.
Ne, že by to byl první člověk, kterého jsem zabil. Železné země jsou drsné a už mnohokrát jsem bojoval. Ale je to poprvé, kdy - byť v zájmu dobra - půjdu někoho popravit. Obětovat. Když jsem předtím přemýšlel o pozabíjení celé tlupy námořníků, bylo to nějaké neosobní. Teď přede mnou stál jeden jediný kluk, který měl jméno a statečně očekával svou smrt.
"Na co čekáš?" vyzval mne a v tónu jeho hlasu cítím prosbu, abych si pospíšil, než vyprchá na krátko získaná odvaha čelit smrti. Podívám se na Yorath. Její pohled říká přesně to samé, co teď cítím já. Celé jsem si to vymyslel, musím to i provést.
Podívám se na Beltrana - vím, že chtěl skrze tohoto mladíka také splácet dluh bohům a dám mu krátký prostor, aby jim vyjevil, že oběť je u za něj. Nemyslím si, že je to úplně nutné - vždyť za dnešní noc jsem byli několikrát svědky toho, jak nás sledují a podrobují zkouškám - ale mistr Hiršam mě učil, že když jde o oběti a božstva, vždycky je lepší dávat věci okázale najevo.
A pak sáhnu k pasu, vytáhnu dýku a přikročím k Alinovi a podívám se mu do očí. "Jsi silný a statečný muž a ten pohřeb do moře si zasloužíš. Máš mou úctu." Ustoupím stranou, zakloním mu hlavu a vedu jeden dlouhý rychlý řez pod krkem. Snažím se, aby byl čistý, rychlý a Alin netrpěl. Kvůli jemu - i kvůli mě.
Krev vystříkne a začne zkrápět zem před ním. A okamžitě, jak dopadá, začnou se z místa odkud prýští rozbíhat na všechny strany ke kamenům s vypáleným znamením tenké linky ohně. Tělo mi pomalu ochabuje v rukou, padá dopředu, já ho pouštím a oheň doběhne až k symbolům na kamenech, rozzáří je a ty začnou pulzovat v rytmu vyhasínajícího srdce.
Pod trojklanným kamenem se rozhostí posvátné ticho - a prohlubuje se, jak i sopka vysoko nad námi přestane šumět a praskat. Ticho přeruší až cinknutí dýky o kámen, když mi v úžasu povolí její sevření a vypadne mi z ruky.
Otočím se na Yorath. "Už mi věříš?"
"Věřím ti, že krvavá oběť má magickou sílu. Že je spojena s ohněm ... a že provedena zde, upokojí a uklidní horu. Ale stále nejsem přesvědčena o tom, že je to vůle boha nebo bohů. Co když v tom mají prsty salamandři? Nějaký ohnivý běs? Co tebe, Myricku, vede k přesvědčení, že je to zrovna boží vůle?"
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
... v osadě, ráno ...
Mezi domy přicházím se smíšenými pocity. Pořád si ještě trochu vyčítám, že jsem nechal jít Yorath samotnou. A zároveň mě mrzí, že jsem kvůli Opuštěné nechal nevypočitatelného Haleemu čekat. Už abychom odsud byli co nejdříve pryč.
Haleemu najdu i se Shurou v domluveném opuštěném skladišti. Široké police a desítky sudů tu čekají na naplnění sklizní. Většina nářadí je pryč, nejspíš je potřeba při budování toho provizorního valu. Haleemova rodina je unavená, nervózní, ale jinak v pořádku. Krátce s nimi promluvím a pak se vydám hlouběji do osady zjistit, kam za poslední hodiny Cadigan vesničany dovedla. Bojím se, jestli všechny lodě už dávno neodpluly a kvůli tomu spěchám a chci se zorientovat dříve, než vyjde slunce a osada se zase dá do pohybu.
Gather Information Jaká je situace v osadě? (Rozum) Weak Hit
Action Score 4 + 2 + 0 = 6 Challenge Dice 8, 5
The information complicates your quest or introduces a new danger. Take +1
Budu rád, když mi někdo ze spoluhráčů posune situaci ve vsi - zajímá mě hlavně to, jak to vypadá v přístavu u lodí.
Mezi domy přicházím se smíšenými pocity. Pořád si ještě trochu vyčítám, že jsem nechal jít Yorath samotnou. A zároveň mě mrzí, že jsem kvůli Opuštěné nechal nevypočitatelného Haleemu čekat. Už abychom odsud byli co nejdříve pryč.
Haleemu najdu i se Shurou v domluveném opuštěném skladišti. Široké police a desítky sudů tu čekají na naplnění sklizní. Většina nářadí je pryč, nejspíš je potřeba při budování toho provizorního valu. Haleemova rodina je unavená, nervózní, ale jinak v pořádku. Krátce s nimi promluvím a pak se vydám hlouběji do osady zjistit, kam za poslední hodiny Cadigan vesničany dovedla. Bojím se, jestli všechny lodě už dávno neodpluly a kvůli tomu spěchám a chci se zorientovat dříve, než vyjde slunce a osada se zase dá do pohybu.
Budu rád, když mi někdo ze spoluhráčů posune situaci ve vsi - zajímá mě hlavně to, jak to vypadá v přístavu u lodí.
-
Orákulum
- Příspěvky: 130
- Registrován: 25. 8. 2022, 18:17
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
Když se před Tristanem otevře zátoka s přístavem, vidí, že dneska zatím nevyplula žádná loď.
Jak rybářské bárky, tak obchodnický knarr stále kotví v klidné hadině zátoky. U jedné z lodí je ale malé shromáždění - rybáři se tam o něčem dohadují přímo s Cadigan a třemi dalšími členy její rodiny. Ti jsou ozbrojení a stojí kolem ní jako stráž.
Naopak tam není vidět žádného Strážce - Yorath je u kamene, Sadia mrtvá a ostatní jsou kdoví kde.
Tristan přijde blíž a zaslechne část rozhovoru.
Action [43] Explore
"Řekla jsem, že žádná loď - ani ta naše - nevypluje na moře, dokud nebude jasná bezpečná cesta. Basiře už nevěřím a Beltram pro mě plní jiný úkol. Jestli se někdo z vás chce, může vyplout na nějaké z těch vašich bárek zjistit, kudy dnes táhnou proudy. Ale sám - žádné nakládání zboží, žádný odvoz osadníků. Nechci, aby se někdo utopil."
"Řekni alespoň pravdu Cadigan - nechceš aby nikdo odplul. Chceš nás dál ždímat, i kdyby nás měla sopka uškvařit."
"I kdyby to tak bylo, já jsem Správce a já rozhoduji. A už jsem rozhodla. Dnes žádná loď na moře nevypluje, dokud nebudu mít jistotu, že na její palubě je schopný lodivod. A jestli se ti to nelíbí, můžeš třeba zkřížit svou motyčku s meči mého muže a mých bratrů."
Jak rybářské bárky, tak obchodnický knarr stále kotví v klidné hadině zátoky. U jedné z lodí je ale malé shromáždění - rybáři se tam o něčem dohadují přímo s Cadigan a třemi dalšími členy její rodiny. Ti jsou ozbrojení a stojí kolem ní jako stráž.
Naopak tam není vidět žádného Strážce - Yorath je u kamene, Sadia mrtvá a ostatní jsou kdoví kde.
Tristan přijde blíž a zaslechne část rozhovoru.
"Řekla jsem, že žádná loď - ani ta naše - nevypluje na moře, dokud nebude jasná bezpečná cesta. Basiře už nevěřím a Beltram pro mě plní jiný úkol. Jestli se někdo z vás chce, může vyplout na nějaké z těch vašich bárek zjistit, kudy dnes táhnou proudy. Ale sám - žádné nakládání zboží, žádný odvoz osadníků. Nechci, aby se někdo utopil."
"Řekni alespoň pravdu Cadigan - nechceš aby nikdo odplul. Chceš nás dál ždímat, i kdyby nás měla sopka uškvařit."
"I kdyby to tak bylo, já jsem Správce a já rozhoduji. A už jsem rozhodla. Dnes žádná loď na moře nevypluje, dokud nebudu mít jistotu, že na její palubě je schopný lodivod. A jestli se ti to nelíbí, můžeš třeba zkřížit svou motyčku s meči mého muže a mých bratrů."
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Dobrý sluha, špatný pán
Sleduju to shromáždění, poslouchám a přemýšlím o mojich možnostech.
Přijdu rázně blíž a oslovím Cadigan. Povím ji, že s jejím rozhodnutím nesouhlasím. Oznámím, že chci odplout, hned teď, a nikdo mi v tom nebude bránit. Cadigan to odmítne. Vysměje se mojí drzosti. Neudržím se a vyryju v hlíně půlkruh - vyzvu ji na souboj. Cadigan se mi znovu vysměje a zvolí svého zástupce. Bude to její bratr, který žije jen pro boj a rozmáčkne mě v hrsti. Cadigan se zeptá, kdo zastoupí v duelu mě. Rozhodnu se jít sám, nemám ani jinou volbu. Sotva nakreslíme kruh a seběhne se pár lidí, padnou na mě první tvrdé údery široké sekery. Elfí kopí odolá, ale moje svaly ne. Povolím, dostanu zásah a na místě vykrvácím. A v sopce se nehne ani myš.
Ne, takhle to nepůjde. V otevřeném konfliktu nemám šanci, i kdybych srovnal počty. Musím na to jinak.
"Cadigan", zvolám ještě trochu z dálky a svižným krokem spěchám ke shromáždění.
"Tristane?" podiví se Cadigan a prohrábne si dlouze vlasy. "Dlouho jsme se neviděli. Kde je ti konec? Slyšela jsem, že ti shořel dům. Jaká tragédie."
Je to potvora. Nevím, proč nad tím chvílemi pochybuju. Nebojí se drzé provokace, i když neví, co jí přinese.
"Byl to Haleemův dům," doplním něco, co sama moc dobře ví. "A toulal jsem se podél pobřeží. Hledal prozřetelnost na čerstvém vzduchu, v odlehlých částech ostrova."
Teď ztuhne Cadigan. Vím od Beltrana, že už ji o Opuštěné informoval. Ale asi neví, co s tím mám společného já.
"Ráda si o tom poslechnu," vyhrkne rychle. "Pojďme stranou, kde budeme mít klid na povídání," navrhne a ukáže směrem ke skalám za přístavištěm.
"Rád si s tebou popovídám tady," pokusím se o nenucený úsměv, "škoda to vyprávět později ostatním na vícekrát." Přepokládám, že o Opuštěné ještě nikomu neřekla a chce celou záležitost utajit. Tohle je příležitost, jak se dostat dál.
Secure an Advantage Přitoupí Cadigan na moje podmínky jednání? (Rozum) Weak Hit
Action Score 5 + 2 + 0 = 7 Challenge Dice 7, 1
Your advantage is short-lived. Take +1
"Jistě," kývne Cadigan s mrazivým úsměvem. "Na výpravy po ostrově vyráží spousta lidí. Všichni jsou určitě zvědaví, co zajímavého jsi našel ty."
Polknu a přešlápnu. Nedošlo mi, že nevím moc o těch, se kterými tu stojíme. Můžou to být všechno spiklenci, kteří u trojklaného kamene pobili vetřelce z Opuštěné. Nebo to mohou být věrní pomahači Cadigan, vliv tu má na to dost. Vlastně vůbec nevím, do čeho jsem se vůbec pustil. Jen příjemné teplo ze srnčí kůže mi dodává jistotu pokračovat v téhle nebezpečné hře dál.
"Našel jsem trosky drakkaru," povím a mezi rybáři to zašumí. Cadigan se na mě zle ušklíbne, ale nic dalšího neříká.
"Nejspíš je sem zanesly proudy. Chceme se k nim s Haleemou vydat." Zkušená obchodnice se upřímně usměje a zakroutí nevěřícně hlavou. Moje náhlá smělost jí musí aspoň trochu imponovat. Sama to díky ní dotáhla až tam, kde dnes je.
"Třeba tam najdeme nějaké vybavení, které by pomohlo jeho rodině vybudovat nový domov. Stačí nám malá rybářská bárka, kam se vlezeme my, jeho rodina a nějaká ta kořist." Výraz cadigan opět zvážní. Nevidím v její tváři žádnou emoci, jen mě přísně sleduje, stejně, jako rybáři a její bratři. Už musí vědět úplně přesně, jaké je jádro mojeho obchodu, snažím se být tak zřetelný, jak to jenom jde. Ale dokončím to úplně otevřeně, co mi jenom tahle nejistá situace dovolí.
"Jedna rybářská loďka tu určitě nebude chybět, kdyby se nám něco stalo. Rozumíš mi, že? Kdybychom se s Haleemou ztratili ve vlnách a nevrátili, zvládnete to i bez té loďky. Jsem si tím jistý. Jen jsem se s ohledem na tvé postavení a naše dobré vztahy chtěl slušně dovolit, než odplujeme."
Compel Dovolí mi Cadigan vzít loď? (Srdce) Strong Hit
Action Score 5 + 2 + 1 = 8 Challenge Dice 1, 3
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
.
Sehnal jsem nám loď z Šedé řeky
"Zlomilo by mi to srdce, kdybyste se nevrátili," odpoví Cadigan chladně bez zaváhání. Je v tomhle opravdu dobrá, není na ni nic znát. Zato já jsem navzdory ledovému podzimnímu větru zpocený na kost. "Ale kdybyste se vrátili," pokračuje ještě Cadigan," ať už jako voduše nebo jiné přízraky, najmu si toho nejlepšího lovce běsů, aby ukončil vaše trápení. Ber to jako můj slib, Tristane."
Kývnu a lehce se ukloním. Není v tom žádná stará sečtělost, to se mi jen podlamují kolena.
"Děkuji, správkyně," povím jenom bez dalšího komentáře. Získal jsem výrazně víc, než v co jsem doufal. Nehodlám to riskovat dalším popichováním.
Cadigan rázným slovem utiší remcající rybáře a i s doprovodem se vydá z přístavu. Já se volným krokem vydám k nepoužívaným loďkám, které čekají na břehu na svou příležitost. Nemám ponětí, co teď s nimi. Nečekal jsem, že se dostanu až tak daleko. Ale teď mám čas a můžu další kroky lépe naplánovat. Ale musím si hlídat záda. S Cadigan člověk nikdy neví.
Přijdu rázně blíž a oslovím Cadigan. Povím ji, že s jejím rozhodnutím nesouhlasím. Oznámím, že chci odplout, hned teď, a nikdo mi v tom nebude bránit. Cadigan to odmítne. Vysměje se mojí drzosti. Neudržím se a vyryju v hlíně půlkruh - vyzvu ji na souboj. Cadigan se mi znovu vysměje a zvolí svého zástupce. Bude to její bratr, který žije jen pro boj a rozmáčkne mě v hrsti. Cadigan se zeptá, kdo zastoupí v duelu mě. Rozhodnu se jít sám, nemám ani jinou volbu. Sotva nakreslíme kruh a seběhne se pár lidí, padnou na mě první tvrdé údery široké sekery. Elfí kopí odolá, ale moje svaly ne. Povolím, dostanu zásah a na místě vykrvácím. A v sopce se nehne ani myš.
Ne, takhle to nepůjde. V otevřeném konfliktu nemám šanci, i kdybych srovnal počty. Musím na to jinak.
"Cadigan", zvolám ještě trochu z dálky a svižným krokem spěchám ke shromáždění.
"Tristane?" podiví se Cadigan a prohrábne si dlouze vlasy. "Dlouho jsme se neviděli. Kde je ti konec? Slyšela jsem, že ti shořel dům. Jaká tragédie."
Je to potvora. Nevím, proč nad tím chvílemi pochybuju. Nebojí se drzé provokace, i když neví, co jí přinese.
"Byl to Haleemův dům," doplním něco, co sama moc dobře ví. "A toulal jsem se podél pobřeží. Hledal prozřetelnost na čerstvém vzduchu, v odlehlých částech ostrova."
Teď ztuhne Cadigan. Vím od Beltrana, že už ji o Opuštěné informoval. Ale asi neví, co s tím mám společného já.
"Ráda si o tom poslechnu," vyhrkne rychle. "Pojďme stranou, kde budeme mít klid na povídání," navrhne a ukáže směrem ke skalám za přístavištěm.
"Rád si s tebou popovídám tady," pokusím se o nenucený úsměv, "škoda to vyprávět později ostatním na vícekrát." Přepokládám, že o Opuštěné ještě nikomu neřekla a chce celou záležitost utajit. Tohle je příležitost, jak se dostat dál.
"Jistě," kývne Cadigan s mrazivým úsměvem. "Na výpravy po ostrově vyráží spousta lidí. Všichni jsou určitě zvědaví, co zajímavého jsi našel ty."
Polknu a přešlápnu. Nedošlo mi, že nevím moc o těch, se kterými tu stojíme. Můžou to být všechno spiklenci, kteří u trojklaného kamene pobili vetřelce z Opuštěné. Nebo to mohou být věrní pomahači Cadigan, vliv tu má na to dost. Vlastně vůbec nevím, do čeho jsem se vůbec pustil. Jen příjemné teplo ze srnčí kůže mi dodává jistotu pokračovat v téhle nebezpečné hře dál.
"Našel jsem trosky drakkaru," povím a mezi rybáři to zašumí. Cadigan se na mě zle ušklíbne, ale nic dalšího neříká.
"Nejspíš je sem zanesly proudy. Chceme se k nim s Haleemou vydat." Zkušená obchodnice se upřímně usměje a zakroutí nevěřícně hlavou. Moje náhlá smělost jí musí aspoň trochu imponovat. Sama to díky ní dotáhla až tam, kde dnes je.
"Třeba tam najdeme nějaké vybavení, které by pomohlo jeho rodině vybudovat nový domov. Stačí nám malá rybářská bárka, kam se vlezeme my, jeho rodina a nějaká ta kořist." Výraz cadigan opět zvážní. Nevidím v její tváři žádnou emoci, jen mě přísně sleduje, stejně, jako rybáři a její bratři. Už musí vědět úplně přesně, jaké je jádro mojeho obchodu, snažím se být tak zřetelný, jak to jenom jde. Ale dokončím to úplně otevřeně, co mi jenom tahle nejistá situace dovolí.
"Jedna rybářská loďka tu určitě nebude chybět, kdyby se nám něco stalo. Rozumíš mi, že? Kdybychom se s Haleemou ztratili ve vlnách a nevrátili, zvládnete to i bez té loďky. Jsem si tím jistý. Jen jsem se s ohledem na tvé postavení a naše dobré vztahy chtěl slušně dovolit, než odplujeme."
"Zlomilo by mi to srdce, kdybyste se nevrátili," odpoví Cadigan chladně bez zaváhání. Je v tomhle opravdu dobrá, není na ni nic znát. Zato já jsem navzdory ledovému podzimnímu větru zpocený na kost. "Ale kdybyste se vrátili," pokračuje ještě Cadigan," ať už jako voduše nebo jiné přízraky, najmu si toho nejlepšího lovce běsů, aby ukončil vaše trápení. Ber to jako můj slib, Tristane."
Kývnu a lehce se ukloním. Není v tom žádná stará sečtělost, to se mi jen podlamují kolena.
"Děkuji, správkyně," povím jenom bez dalšího komentáře. Získal jsem výrazně víc, než v co jsem doufal. Nehodlám to riskovat dalším popichováním.
Cadigan rázným slovem utiší remcající rybáře a i s doprovodem se vydá z přístavu. Já se volným krokem vydám k nepoužívaným loďkám, které čekají na břehu na svou příležitost. Nemám ponětí, co teď s nimi. Nečekal jsem, že se dostanu až tak daleko. Ale teď mám čas a můžu další kroky lépe naplánovat. Ale musím si hlídat záda. S Cadigan člověk nikdy neví.