[OSEnauti] Otevřené online hraní OSE – Základní info

[Markus]

Jelikož hry jsou od toho, aby se hrály, pojďme si společně zahrát Old-School Essentials (OSE)!

OSEnauti jsou společné (převážně online) hraní OSE. Zván je každý – jak hráči zkušení, tak ti, kteří hru ještě nikdy nehráli a chtějí si ji vyzkoušet. Kterýkoli sudí může přijít, oznámit, že nabízí hraní do kampaně, a vypsat termíny. Hráči se libovolně přihlašují k hrám, ve kterých je zrovna místo. Výjimečné je to v tom, že hráčská postava vám zůstává a můžete ji se vším všudy (schopnostmi, kouzly, předměty, ale i zážitky a vzpomínkami...) přenášet mezi hrami různých sudí. Všechno napříč všemi hrami je kanonické (co se stalo, to platí) a chronologické (stalo se to v takovém pořadí, v jakém hry proběhly – žádné flashbacky ani prequely). Společně tak vytváříme jakýsi mnohovesmír tvořený mnoha vzájemně provázanými světy a kampaněmi.

Kampaň může mít podobu zcela izolovaných světů a her, ale bylo by zajímavější, kdyby přirozeně vyplynuly i nějaké zápletky a děje táhnoucí se napříč „sférami“ – v tu chvíli to opravdu začne být zajímavé. Představte si, že ve hře jednoho sudího se v odlehlých horách nachází chrám bohyně života, kde je možné oživovat mrtvé. Ve hře jiného sudího zemře důležitá postava, kterou si hráči oblíbili. A tak začínají plánovat, že by mohli podniknout výpravu do jiného světa, zesnulého vzít sebou, dotáhnout ho do chámu bohyně života...


Jako hráč si vytvoříte postavu „OSEnauta“ schopnou přecházet mezi sférami existence. Na RPG Fóru sledujete, na kdy sudí vyhlašují termíny s volnými místy, a libovolně se do nich se svým OSEnautem přihlašujete. Po hře můžete pokračovat v příštím termínu se stejným sudím, ale stejně tak můžete se svým OSEnautem přejít do jiné hry k jinému sudímu. Když získáte něco nového (úroveň, speciální schopnost, kouzelný předmět... ale i kletbu, trvalé zranění nebo jinou nevýhodu), zůstává to vašemu OSEnautovi i do dalších her. Všechny zážitky, získaní přátelé i problémy, do kterých jste se namočili – i to s vámi může cestovat do jiných světů. Ale pozor, jelikož hrajeme OSE, smrt číhá na každém rohu – a jakmile vaše postava zemře někde, je mrtvá všude a musíte si vytvořit novou. (Ale slyšel jsem o výpravách do záhrobí, kdy dobrodruzi vysvobodili svého zesnulého druha...)

Pro hráče platí pár jednoduchých pravidel, především povinnost chodit na hru připravení a rozumět všemu, co jejich postavy umějí. Podrobnosti ve třetím příspěvku.

Jako sudí můžete kdykoli přijít a nabídnout, že v OSE povedete nějakou hru. Můžete hrát, co chcete a jak chcete: kampaně, jednorázovky, připravené moduly, vlastní tvorbu, West Marches, East Marches, souvislý příběh, izolovanou epizodu, hexcrawl, pointcrawl, sandbox, railroad, vážnou hru i nevážnou řachandu. Nebudeme vám mluvit do toho, jak máte svou hru vést, ale důležité je jedno: hra musí být otevřená a musíte přijímat postavy OSEnautů takové, jaké jsou – se všemi jejich schopnostmi, kouzly, předměty i bizarními rasami a povoláními, které si k vám přinesou z jiných světů. Ano, bude to bizár. To patří k zábavě.

Sudí mají velkou volnost, ale jejich hra musí přece jen splňovat pár náležitostí. Podrobnosti ve čtvrtém příspěvku. Při používání domácích pravidel a nestandardního obsahu je důležité dodržovat kompatibilitu s OSE. Podrobnosti v pátém příspěvku.

Co je cílem?

• Nabídnout otevřená online hraní OSE, aby si hru mohli vyzkoušet i zájemci, kteří doma nemají s kým hrát nebo kteří nemají potřebu hrát OSE víc než příležitostně.
• Vytvořit komunitu hráčů OSE, kteří budou mít společné zážitky a zkušenosti, budou se o moct inspirovat jeden od druhého, vzájemně se nadchnout pro hru.
• Držet přátelského ducha společného experimentování, učení se a poznávání hry hraním – mít nadhled a bít shovívaví, když se někomu něco nepovede (učíme se společně).
• Sudím dát možnost vyzkoušet si vedení hry v relativně bezpečném prostředí, kde o nic nejde, a navíc s hráči, kteří už tu hru jakžtakž znají a mají o ni zájem.
• Vyblbnout se! OSEnauti jsou skvělá příležitost vyzkoušet nápady nebo dobrodružství, která by vám jindy přišla moc ujetá na to, abyste je hráli doma.
• A zároveň to pojmout ve formátu, který kompenzuje největší nedostatek online jednorázovek a nabízí hráčům kontinuitu, kdy jim zůstává postava a oni mají jednak možnost využít získané schopnosti a předměty i v dalších hrách, jednak možnost prožít nějaký souvislý „příběh postavy“ i napříč hrami
• Provozovat oldschoolové bastlení v hodně velkém měřítku!

[Markus]

Základní organizační záležitosti

Odkazy na používaná pravidla OSE najdete v tématu Zdroje pravidel

OSEnauti se organizují primárně přes RPG Fórum, v této sekci. Je to tak záměrně, protože chceme, aby hraní bylo otevřené a veřejně viditelné. Snažte se prosím vyhýbat veřejně neviditelným, soukromým konverzacím nebo Discord serverům. Využít je na rychlé ujasnění pravidel nebo domluvy s hráči je v pořádku (je jasné, že přes instantní zprávy je to praktičtější), ale snažte se maximum prakticky možného držet ve veřejných diskuzích na Fóru – svolávání na hru, plánování výprav, dojmy po hře sdílení zážitků... Chceme budovat komunitního ducha.

Všechny hry se svolávají a domlouvají přes diskuzi Vyhlašování termínů. Pokud jste sudí a chcete vyhlásit nový herní termín, udělejte to v ní. Pokud jste hráč a chcete si zahrát, sledujte volné termíny v téhle diskuzi a hlaste se do her.

Každý sudí si založí vlastní diskuzi pro svůj „svět“. Do své diskuze se s hráči přesunete, až budete mít z předchozí diskuze domluvený termín a vyjasněno, kdo bude hrát. Ve vaší diskuzi se pak hráči můžou domlouvat mezi sebou (co budou ve hře dělat?) nebo si s vámi vyjasňovat podrobnosti (třeba domácí pravidla). V prvním příspěvku by měly být základní informace o tom, co vlastně chcete hrát. Taky tu zveřejníte svá pravidla pro tvorbu postavy a případná domácí pravidla. (Doporučuju hned po prvním příspěvku napsat další jeden dva prázdné příspěvky a tím si „zarezervovat“ místo pro případ, že byste do nich později chtěli editovat další informace.)

Z každého sezení musí vzniknout zápis. Může (a nemusí) být stručný, ale hlavní je mít archivovanou historii. Zápisy jsou taky důležité pro ty, kdo ve stejném „světě“ budou hrát po vás. A v neposlední řadě utužují komunitu, umožňují ostatním hráčům „fandit“ vašim postavám, i když s vámi nemohli hrát, a bavit se tím, co jste dokázali... nebo vyvedli. Na všechny zápisy prosím odkažte z Mezisférického hostince.

[Markus]

OSEnauti z pohledu hráče

Hlavní princip: Hráč je zodpovědný za svou postavu a měl by na hru chodit připravený. Musí znát všechny schopnosti své rasy, povolání, všechna svoje kouzla, kouzelné předměty, speciální výhody a nevýhody atd. a rozumět jim. Musí si to všechno poctivě zapisovat a sám si to hlídat. Je to z toho důvodu, že ostatní sudí ve většině případů nemůžou vědět, co vaše postava (a její kouzla, předměty...) dělá – vy to musíte vysvětlit jim. Na tomhle principu stojí a padá celá ta možnost přecházet mezi různými sudími.

Hráč si vytvoří postavu podle pokynů prvního sudího, u kterého s ní bude hrát. Různí sudí totiž budou mít různá pravidla pro tvorbu postav (budou povolovat jiné rasy a povolání, dávat jiné speciální schopnosti, používat jiná omezení a možnosti...). Vy si zkrátka vytvoříte postavu podle pravidel toho sudího, u kterého začínáte. Tato pravidla si zapíšete/zapamatujte a od té doby bude vaše postava fungovat podle těchto pravidel bez ohledu na to, u kterého sudího budete hrát.

Hráč může mít víc různých postav. (Může se to hodit, pokud se výrazně rozjedou úrovně jednotlivých „světů“ a hráč chce mít k dispozici jak postavu na nízké úrovni, tak postavu na vysoké úrovni, a posílat je to hry podle toho, kdy se která hodí.)

V průběhu her bude vaše postava získávat nové věci (předměty, kouzla, schopnosti, kletby, trvalá zranění...). Hráč si u každé z nich musí zapsat, jak přesně funguje, musí tomu rozumět a musí si to sám hlídat. Taky musí být schopný vysvětlit to ostatním. To platí dvojnásob o věcech, které nejsou popsané v OSE (tzv. „nestandardní obsah“), protože takové nebudou ostatní sudí znát a vy jim budete muset vysvětlit, jak fungují.

Příklad: Hráč v Quentinově hře získá „meč +3 Vysavač duší“. Nestačí, aby si zapsal jenom jeho název, musí si zapsat i celý jeho účinek: „Zasažená oběť musí uspět v záchraně proti smrti, jinak okamžitě zemře a její duše bude uvězněna v meči.“ (Quentin ho hráčovi ochotně nahlásí.) Když potom hráč přijde do hry k Markusovi, ten nebude vědět, co „meč +3 Vysavač duší“ dělá, a hráč mu to ochotně vysvětlí. (Pravděpodobně teprve až meč použije ve hře, aby Markuse náležitě překvapil).

Příklad: Hráč si v Quentinově „světě“ vytvoří postavu s nestandardní rasou „kroll“, která má nestandardní schopnost „ultrasluch“. Není možné, aby pak hráč přišel do hry k Markusovi a zeptal se: „Markusi, jak u tebe funguje ultrasluch?“ Hráč naopak sám od sebe hlásí: „Markusi, mám ultrasluch a funguje to takhle...“

Systém cti. Veškerá evidence je výhradní zodpovědností hráče. Hráč si musí sám hlídat zkušenosti, životy, inventář. Sám si hlídá veškeré negativní účinky a aktivně je sudímu připomíná (např. „Markusi, moje postava je odminula hluchá, takže to neslyším“). Není totiž možné, aby tohle hlídal sudí, zejména u postav, které přicházejí z jiných „světů“ a on je nezná. Ano, tohle hráčům umožňuje snadno „švindlovat“, přidávat si nezasloužené zkušenosti nebo naopak odebírat zranění, snímat kletby atd. Nikdo vám v tom nezabrání, to je váš boj. Ale je to proti duchu hry.

Hráč před každou hrou nahraje aktuální deník své postavy do sdílené složky, aby se na něj mohl sudí podívat (jestli chce) a připravit se na to, co s sebou hráčův OSEnaut přináší.

[Markus]

OSEnauti z pohledu sudího

Hlavní princip: Umožnit sudím vést hru s minimem omezení a povinností, jak jsou zvyklí a jak je jim to pohodlné, nezatěžovat je podmínkami a výjimkami. Nechat toho co nejvíc na samotném sudím, ať se zařídí podle sebe. Podporovat domácí úpravy a nestandardní obsah, protože to hru dělá zajímavou – a zároveň to nějak vyvážit s potřebou, aby postavy zůstaly kompatibilní napříč hrami.

Jako sudí budete vyhlašovat termíny ve společné diskuzi. Zároveň si založíte vlastní diskuzi, do které uvedete všechny podrobnosti o vaší hře, a jakmile budete mít přihlášené hráče, přesunete se tam, abyste s nimi dořešili podrobnosti nebo jim odpovídali na otázky.

Můžete hrát cokoli – připravené moduly, vlastní tvorbu, jednorázovky, kampaně, dungeony, detektivky, co chcete... Formát hry i použité nástroje jsou zcela na vás.

Vaše hra musí být v nějaké míře otevřená a přijímat OSEnauty přicházející odjinud. Preference je k co nejvyšší otevřenosti, ale to nemusí vždy dávat smysl, takže tohle volnější pravidlo je ústupek praktickým ohledům. (Někdy třeba kvůli ději nutně potřebujete konkrétní postavy a hráče, bez kterých pro vás nedává smysl pořádat další sezení). Přesná míra otevřenosti je na vás, ale hry by se neměly zvrhnout v souvislé uzavřené hrané ve stejném složení.

Musíte počítat s tím, že postavy mezi sezeními odcházejí/přicházejí. Je jen na vás, jak si to ošetříte nebo ospravedlníte – můžete hrát standardní jednorázové expedice (West Marches), ale klidně i metodu „teleport“, kde prostě některé postavy zmizí, jiné se objeví in medias res a hra pokračuje přesně tam, kde na konci minulého sezení skončila. Je to na vás.

Na začátku svého vlákna/tématu musíte uvést, jaká pravidla pro tvorbu postav používáte – především uveďte, jakou variantu OSE používáte, a vysvětlete případné domácí úpravy. To aby si mohli hráči, kteří u vás začínají, vytvořit postavu podle pravidel vašeho „světa“. Může to být naprosto přímočaré („používáme doslova OSE Klasická fantasy“), může to být totální úlet („přijímám cokoli, co k OSE na internetu najdete“) i cokoli mezi.

Příklad: Moje kampaň v hradě Xyntillan umožňuje vytvořit si postavu podle libovolné oficiální varianty OSE (všechny knihy + oficiální ziny). Navíc mám řadu domácích pravidel, která adaptují tvorbu postav na prostředí novověké Evropy, například zakazuju všechny nelidské rasy, a navíc dávám postavám nové „speciální schopnosti“ (jako národnost nebo civilní profesi), které ve standardních pravidlech nejsou.

Můžete používat domácí pravidla, dokonce je to vítáno. Pokud nějaká domácí pravidla zavedete, musíte je zdokumentovat a vyvěsit ve své diskuzi. Minimálně ta, která potřebují znát hráči. (Není nutné dokumentovat pravidla určená čistě pro sudího, třeba vaše osobní principy práce s náhodnými setkáními, reakcemi nehráčských postav atd.)

Seznamte se prosím s částí Kompatibilita v dalším příspěvku – nastavuje limity domácím pravidlům a nestandardnímu obsahu.

Jste zodpovědní za to, že z každého sezení bude zápis. Nemusíte ho psát osobně, ale v tom případě musíte zajistit, aby ho napsal někdo jiný. Rozsah, formát a jiné náležitosti jsou čistě na vás, klidně můžou být zápisy stručné a telegrafické. Zápisy slouží k tomu, aby se hráči, kteří k vám přicházejí odjinud, mohli zorientovat ve vašem „světě“ – a vám to ušetří práci, protože jim to nebudete muset na začátku sezení vysvětlovat.

[Markus]

Zbytečné podrobnosti: kompatibilita

Hlavní princip: Je zcela v duchu old schoolu, aby si každý sudí hru libovolně bastlil a aby kampaň běžela v mnoha různých dílčích variantách pravidel. Řídící omezení ale zní, že hráči musejí být schopní přecházet mezi hrami s minimálními komplikacemi, jejich postava a všechny její kouzla, předměty, schopnosti atd. by vždy měly fungovat stejně, bez nutnosti jakékoli konverze.

Jako sudí si můžete dělat, co chcete, dokud dodržíte tyhle dva principy:

• Všechno, co mají hráči zapsané na denících postav, je svaté a není dovoleno to jakkoli konvertovat. Funguje to přesně tak, jak má hráč zapsáno. Stejně tak není možné provádět na postavách „automatickou konverzi“, například jim vytvořit dosud neexistující herní statistiky. Postavy (a jejich schopnosti, předměty, kouzla...) zkrátka fungují podle pravidel, podle kterých byly poprvé vytvořeny, a vy to musíte přijmout.
• Veškerý nový obsah musíte hráčům hlásit/zapisovat v takovém formátu, aby to bylo plně srozumitelné pro ostatní. To platí pro rasy, povolání, schopnosti, kouzla, předměty, kletby, trvalá zranění, božské patrony... Kdykoli hráči dáte něco nového, nestačí nadiktovat mu, jak se to jmenuje. Musíte mu taky říct, jak to funguje. On si to zapíše do dalších her.

Tyhle mantinely jsou snad dost volné na to, aby sudí mohli vést hru, jak jim to vyhovuje, a zároveň aby se hráči nemuseli trápit s konverzí.

Jednoduché příklady

Způsob přidělování zkušeností (a za co), ceníky vybavení, (ne)ekonomika světa, pravidla pro aktivity mezi sezeními... nic z toho není vázané deníkem postav, takže je to libovolně upravitelné.

Zavedu ve své hře pravidlo „hráč může obětováním a zničením štítu vyrušit celé zranění utržené při jednom zásahu“. To je úplně jednoduché, protože není třeba nikde nic konvertovat. Hráči přicházející z jiných her mají na deníku napsáno „štít“, já to nijak neměním, jen tomu přiřazuju nový význam. Když si hráči u mě koupí štít, napíšu jim na deník „štít“ – což znamená, že při odchodu z mého světa už zase jejich štíty budou fungovat standardně. Klidně si to představte tak, že můj svět má trochu jiná fyzikální pravidla. Dokud je zdokumentuju, nic se neděje.

Můžu to ale pojmout i jinak. Můžu ve svém světě vymyslet postavu mistrného kováře, která bude vyrábět předměty „Mistrný štít – hráč ho může obětovat a vyrušit tak jedno celé zranění“. Když si hráč tenhle štít koupí, zapíše si na deník celou tuhle definici, takže štít si tuhle speciální schopnost ponechá, i když hráč přejde do jiného světa. Jak vidíte, je tedy důležité, co přesně hráči nahlásíte a necháte ho zapsat. Když mu nahlásím jenom „štít“, zakoupený štít se v jiných hrách stane štítem standardním, když mu nahlásím „štít se schopností XYZ“, bude se ta schopnost přenášet do jiných her.

Ano, tohle může vést k mezisférickému turismu, kdy hráči budou vyrážet do Markusových her za tím účelem, aby nakoupili lepší štíty. To je Working As Intended.

Hráč v mojí hře najde svitek s nestandardním kouzlem „Montyho čardáš“. Jelikož toto kouzlo není v OSE popsané, je mojí povinností předat hráči (klidně až po hře) popis toho, jak funguje, aby si to mohl zapsat a přenést do jiných her. Hráčovou povinností je si to zapsat a být schopný vysvětlit nové kouzlo i jiným sudím.

Hráč v mojí hře najde „neidentifikovaný svitek“. Tady mám víc možností, jak to pojmout:

• Nechám hráče, ať si napíše „neidentifikovaný svitek“ a zároveň mu dám instrukci: „až se ti ho podaří identitikovat (klidně v jiné hře), zjistíš, že je na něm Montyho čardáš. Tady máš popis toho, co to kouzlo dělá.“
• Ale stejně tak můžu hráče nechat, ať si zapíše jenom „neidentifikovaný svitek“ bez bližší specifikace. Pokud hráč svitek později identifikuje třeba v Markyho světě, bude muset Marky rozhodnout, co na něm je. Je to sice lehce nekolegiální přehazování horké brambory na jiného sudího, ale je to v pořádku, protože to nijak neodporuje principům toho, že jednou zapsané věci se nesmějí konvertovat.

Pokročilé příklady

Pro OSE existuje několik variant povolání Zloděj, například zloděj se schopnostmi zapsanými jako procenty, zloděj se schopnostmi zapsanými jako šance X ze 6, dokonce i zloděj s bodovým nákupem. Hráč si vytvoří postavu podle pravidel toho sudího, u kterého začíná hrát, a od té doby prostě používá stejná pravidla bez jakékoli konverze. V celé multikampani se tak můžou pohybovat postavy zlodějů, který každý hraje podle trochu jiných pravidel. Ničemu to nevadí.

Dejme tomu, že v Markusově světě používají zlodějové procentuální schopnosti a bodový nákup, v Markyho světě používají pravděpodobnost X ze 6 a navíc mají jiný výběr schopností! Když do mé hry přijde postava od Markyho, nesmím ji zkonvertovat. Nesmím hráčovi říct „převeď si šance X z 6 na procenta“. Postava prostě bude fungovat tak, jak byla vytvořena a jak to má hráč zapsáno. (A je samozřejmě nutné, aby si to hráč hlídal a sám sledoval, co jeho postava umí, podle jakých pravidel a s jakou pravděpodobností.)

Zavedu ve svém světě zbraně na černý prach. To je nestandardní obsah. Když si hráč koupí mušketu, musí si proto zapsat všechny její hodnoty a vlastnosti, včetně např. toho, že „se nabíjí 3 kola“ a „při každém výstřelu způsobuje okamžitý hod na náhodné setkání“. Hráč pak má povinnost hlídat si dodržování těchhle vlastností i v jiných hrách. Když přijde ke hry k jinému sudímu a vystřelí z muškety, musí sám sebe naprášit: „dělá to randál, takže teď bys měl hodit na náhodné setkání“. A potom sám oznámit „musím mušketu 3 kola nabíjet“. Je nezbytné, aby takovéhle věci hlídal a aktivně hlásil sám hráč. (Viz Systém cti.)

Bifi ve svém světě taky zavede zbraně na střelný prach, ale bude pro ně mít jiná pravidla - podle jeho pravidel se mušketa nabíjí jen 1 kolo a nezpůsobuje hody na náhodná setkání. Přijde k němu hráč z Markusova světa s mušketou koupenou u Markuse, u které má zapsané hodnoty jako „nabíjení 3 kola“ nebo „způsobuje hod na náhodné setkání“. Jelikož ale platí princip, že věci zapsané na deníku se nesmějí konvertovat, bude mušketa fungovat podle Markusových pravidel i v Bifiho světě (a hráč sám od sebe hlásí nutnost házet na náhodné setkání.) Klidně si to představte tak, že ty světy mají jinou technologickou úroveň a muškety zakoupené u Bifiho jsou prostě lepší. Ano, může to vést k mezisférickému turismu, což je opět Working As Intended.

Zbytečně komplikované příklady

Pojďme zkusit limity toho, co všechno je při těchhle principech možné.

Co třeba soubojový systém, můžu změnit soubojový systém? Jediným omezením je zákaz konvertování. Hráči mají na deníku zapsané nějaké hodnoty zbraní, nějakou třídu zbroje, mají základní vlastnosti, životy, záchranné hody... Dokud budu pracovat s tím, co mají na deníku, a nebudu vytvářet nové herní statistiky, můžu si klidně vymyslet úplně jinou strukturu a rozhodování boje. Co ovšem nemůžu, je zavést systém zásahových zón, ve které by každá část těla měla jiný počet životů. To by si totiž vyžádalo okamžitou konverzi postav hned ve chvíli, kdy vstoupí do mojí hry – a automatická konverze je zakázaná.

Můžete zavést pravidlo, že na záchranné hody se místo k20 hází 2k10? Můžete! Nijak to totiž nevyžaduje přepis a konverzi údajů na deníku.

Dejme tomu, že bych chtěl používat dovednostní systém. Můžu? V tom nejčistším slova smyslu nemůžu – zavedení jednotného vyhodnocování pomocí dovedností by si vyžádalo automatickou konverzi všech postav přicházejících do mojí hry (musel bych jim vytvořit dosud neexistující herní údaje – dovednosti), což je zakázáno.

Na druhou stranu ale přece můžu postavám dávat libovolné schopnosti (pokud jim je náležitě zapíšu na deník) a nic mi nebrání dát jim třeba „Stopování, šance 3 z 6“ nebo “Nenápadnost 50 %”. Akorát to nemůžu udělat automatickou konverzí hned, co vstoupí do hry. Můžu ale vytvořit nějakou budovu, nazvanou třeba „mezisférické dódžó“, kde si hráči tyhle dovednosti budou moct kupovat za těžce vydělané zlaťáčky. A opět nastupuje mezisférický turismus...

Další příklad – Položené dotazy

Otázka: Řekněme, že budu chtít zavést (své oblíbené) pravidlo. Běžné šípy nechci počítat, stříbrné a kouzelné ano. Ale počítejte s tím, že když se někde něco zesere, můžu vám jako následek říct "hele, máš posledních 5 šípů" nebo "vysypal se ti toulec".
Je to zásah do jejich deníku nebo ne?

Odpověď: Zásah to není, můžeš. Tak předně – ty jako sudí vůbec šípy počítat nemusíš. To je věc, kterou si má řešit sám hráč a ty o tom vlastně ani nemusíš vědět (viz Systém cti). Zároveň jsme v oldschoolu a ty jako sudí samozřejmě máš pravopomoc kdykoli a z jakýchkoli důvodů říct „Vysypal se ti toulec.“ Tohle popravdě ani není záležitost pravidel a domácích úprav, prostě můžeš.


Otázka: Nechce se mi moc řešit, co budou kouzelné předměty dělat. Můžu hráčům prostě jenom nahlásit název kouzelného předmětu a říct mu, ať si účinek sám dohledá v pravidlech OSE?“

Odpověď: Ne. Tvojí povinností jako sudího je vždycky hráčovi nahlásit i účinek, právě z toho důvodu, aby to hráč nemusel nikde dohledávat a mohl si to prostě zapsat. Výjimkou může být situace, kdy ten účinek ani ty nevíš (viz příklad „neidentifikovaný svitek“ nahoře) nebo ti přijde zajímavější, aby si ho mohli domyslet ostatní sudí. Ale opatrně s tím prosím – není úplně ideální takhle přehazovat odpovědnost na ostatní.


Otázka: A můžu hráčům dávat popis, který bude jenom fikční? Nechce se mi vymýšlet čísla. Co kdybych mu nahlásil třeba jenom „meč Požírač duší – při zásahu někdy sežere duši cíle“?

Odpověď: Tohle je na hraně. Na jednu stranu je to dostatečně konkrétní popis na to, abych si s tím jako jiný sudí poradil a nějak to improvizovaně rozhodl. Na druhou stranu je to zase přehazování odpovědnosti – nutíš jiného sudího, aby s přesnou interpretací („cíl musí uspět v záchraně proti kouzlu“) opět přišel on. Tenhle příklad je ještě celkem v pohodě a v zásadě nevadí, takže ano, můžeš. Ale obecně bych doporučoval spíš být konkrétnější.

[Markus]

Zbytečné podrobnosti: limity úrovní, stáje postav

Někdy se může stát, že se na hru přihlásí OSEnauti na příliš nízkých nebo vysokých úrovních, které neodpovídají hranému obsahu. Pro sudího taky může být problém připravit hru pro příliš velký rozptyl úrovní. Například chci hrát dobrodružství napsané pro 3. až 6. úroveň, ale přihlásí se mi strašný rozptyl OSEnautů od 1. úrovně až pro 10.

V takových případech může sudí oznámit limit úrovní. Funguje to takhle:

• Sudí oznámí, pro jaké úrovně bude příslušné sezení určené.
• Pokud hráč nemá postavu v potřebném rozsahu úrovní, musí si vytvořit novou, která do něj bude spadat – jako vždy platí, že ji bude vytvářet podle pravidel toho sudího, u kterého s ní začíná.
• Hráč takhle může mít „stáj postav“ na různých úrovních, se kterými se může zapojovat do různých her.

V naprosto výjimečných případech může sudí zakázat konkrétní kouzla, magické předměty, schopnosti atd.. Je to ospravedlnitelné v zásadě jen v případech, kdy by mu příšerně rozbily hru a udělaly ji nehratelnou. Je to mocný nástroj, navíc jde trochu proti duchu OSEnautů, tak ho prosím používejte minimálně. S velkou mocí přichází velká odpovědnost.

[Markus]

Nepropadejte panice

Jo a málem bych zapomněl na jednu důležitou věc:

Napsal jsem sem spoustu pravidel a pokynů – čistě proto, že koordinovat hodně lidí v hodně různých hrách potřebuje trochu řádu.

Ale jestli máte dojem, že se v tom ztrácíte, nepropadejte panice! Chcete si zahrát a nevíte, jak začít? Tak prostě přijďte, napište třeba do Mezisférického hostince a my se vás ujmeme a poradíme.