Kolik je v OSR roleplayingu?
-
Aegnor
- Příspěvky: 527
- Registrován: 31. 7. 2018, 15:13
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
.
Naposledy upravil(a) Aegnor dne 13. 6. 2022, 23:09, celkem upraveno 1 x.
-
Bifi
- Motivátor; Moderátor
- Příspěvky: 7816
- Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
- Bydliště: hanzové mesto Brémy
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
Z druhej stránky tejto diskusie (!)
1. ktoré typy charakterizácie/štylizácie by ešte mali spadať pod definíciu roleplayingu (objektívne)
2. ktoré typy charakterizácie/štylizácie mňa subjektívne na roleplaying hrách uspokojujú (a prípadne ich klasifikujem ako "hlbšie", "vyššie")
A až z toho potom vyplýva nadstavba, ktoré typy charakterizácie/štylizácie sú závislé (a) na systéme (teda nakoľko daný systém vrátane mäkkých procedúr podporuje niektoré typy charakterizácie), (b) na očakávaní hráčov o "škole"/"paradigme" hry, ktorú ideme hrať (hráme OSR a tam sa predsa len hláškuje, idem tento vzorec svojim chovaním napodobňovať), (c) na praktikách danej skupiny hráčov (Antharonovo "je to len o ľuďoch, Markus roleplayuje vždy").
A ešte jeden dôležitý bod - rozdiel medzi roleplayingom ako charakterizáciou/štylizáciou, ktorá je prejavovaná navonok a preto viditeľná pre ostatných (nazvime to performatívnym aspektom roleplayingu) a charakterizáciou/štylizáciou, ktorá je zažívaná len hráčom v jeho vnútri (nazvime ju fenomenologickým aspektom roleplayingu). Môže sa preto stať, že pre niekoho nie je postava v niektorých systémoch dostatočne rozvitá, plná, samostatne existujúca - a napriek tomu by nebol rozdiel, ako sa táto postava prejavená chovaním hráča javí v očiach ostatných hráčov pri stole v rôznych systémoch, žánroch alebo herných skupinách.
You're welcome. (Na strane 2!!!)
EDIT: * Tu cielene používam menej - teda ako už bolo v debate tiež postrehnuté, nie všetko, čo sa pri stole deje, je charakterizáciou/štylizáciou. Haptické riešenie puzzle je napríklad čas strávený inými typmi činností a preto uberá miesto pre prípadnú charakterizáciu/štylizáciu. Odtiaľ pochádza aj pomýlená dichotómia medzi roleplaying a rollplaying - keďže obsluha mechaník sa často javí ako priestor, ktorý neposkytuje možnosti pre charakterizáciu/štylizáciu.
Táto diskusia je súbežne o dvoch veciach:Bifi píše:Ak to vezmeme precíznejšie, tak roleplaying je charakterizácia postavy.
Charakterizáciu však môžem robiť okrem hláškovania a pitvorných hlasov (či dlhokánskym backgroundom postavy) rôznymi spôsobmi a patria medzi ne napríklad (EDIT: nie len!):
- robím nejaké dejové voľby, ktoré spätne postave vtlačia nejaký charakter: (1) kým zvyšok družiny váha, moja postava je tá, ktorá vždy spraví leroy jenkins, (2) moja postava vždy potiahne za páčku, (3) moja postava sa drží vzadu a nechce riskovať
- podobne mám nejakú konzistenciu pri sociálnej interakcii: (1) spravidla uprednostní vyjednávanie pred bojom, (2) vždy predstiera, že je niekto vplyvný alebo urodzený a jedná spatra, (3) vždy je škrobená a formálna a používa úradnícky jazyk
- pri tvorbe postavy spravím nejaké voľby, ktoré postave dávajú nejakú (aj mechanickú!) pečať: (1) robím si ľadového mága a navyberám si tematicky sa hodiace featy a kúzla, (2) ja som ten s obojručnou sekerou alebo ten, čo vrhá dýky, (3) dám postave nejaké špecifické mercurial efekty pri čarovaní
Inými slovami, roleplaying úzko súvisí s tým, že postave dávam nejaký štýl. (A tento štýl môže vznikať aj emergentne pri hre, rozhodovaním alebo interakciou s elementmi, ktoré pri tvorbe postavy neboli prítomné. Ešte subtílnejší rozmer tomu dáva to, že charakterizáciou prostredia mi GM nahadzuje nejaké stimuly, ktoré možno vedú k nejakej špecifickej palete štýlov - a hen, už sme v žánri.) Každopádne rôzne prístupy k hraniu (a rôzne systémy) podporujú rôzne spôsoby štylizácie - a tu je rozdiel medzi narativistickými indies, novou kolaboratívnou školou, OSR a trebárs lineárnym príbehovým hraním v komplexných taktických systémoch.
1. ktoré typy charakterizácie/štylizácie by ešte mali spadať pod definíciu roleplayingu (objektívne)
2. ktoré typy charakterizácie/štylizácie mňa subjektívne na roleplaying hrách uspokojujú (a prípadne ich klasifikujem ako "hlbšie", "vyššie")
A až z toho potom vyplýva nadstavba, ktoré typy charakterizácie/štylizácie sú závislé (a) na systéme (teda nakoľko daný systém vrátane mäkkých procedúr podporuje niektoré typy charakterizácie), (b) na očakávaní hráčov o "škole"/"paradigme" hry, ktorú ideme hrať (hráme OSR a tam sa predsa len hláškuje, idem tento vzorec svojim chovaním napodobňovať), (c) na praktikách danej skupiny hráčov (Antharonovo "je to len o ľuďoch, Markus roleplayuje vždy").
A ešte jeden dôležitý bod - rozdiel medzi roleplayingom ako charakterizáciou/štylizáciou, ktorá je prejavovaná navonok a preto viditeľná pre ostatných (nazvime to performatívnym aspektom roleplayingu) a charakterizáciou/štylizáciou, ktorá je zažívaná len hráčom v jeho vnútri (nazvime ju fenomenologickým aspektom roleplayingu). Môže sa preto stať, že pre niekoho nie je postava v niektorých systémoch dostatočne rozvitá, plná, samostatne existujúca - a napriek tomu by nebol rozdiel, ako sa táto postava prejavená chovaním hráča javí v očiach ostatných hráčov pri stole v rôznych systémoch, žánroch alebo herných skupinách.
Inými slovami, toto je len jedna časť otázky, mieriaca na performatívny (pre ostatných viditeľný) aspekt roleplayingu, ale nezodpovedá aspekty toho, ako postavu hráč preciťuje (fenomenologický aspekt roleplayingu).Bifi píše:Selhanov príspevok ma ešte vedie k zamysleniu, či sa tá otázka nedá postaviť takto: Poskytuje pravoverný old school menej* príležitostí na štylizáciu ako v modernejších hrách? Má preto v "texte hry" (teda vo fiktívnej transkripcii interakcie pri stole) menej charakterizácie? Ergo, je v ňom "menej" roleplayingu?
You're welcome. (Na strane 2!!!)
EDIT: * Tu cielene používam menej - teda ako už bolo v debate tiež postrehnuté, nie všetko, čo sa pri stole deje, je charakterizáciou/štylizáciou. Haptické riešenie puzzle je napríklad čas strávený inými typmi činností a preto uberá miesto pre prípadnú charakterizáciu/štylizáciu. Odtiaľ pochádza aj pomýlená dichotómia medzi roleplaying a rollplaying - keďže obsluha mechaník sa často javí ako priestor, ktorý neposkytuje možnosti pre charakterizáciu/štylizáciu.
"Modern roleplayers own too many rule books and not enough story books and history books."
Play the worlds, not the rules
Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre


Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre
-
Antharon
- Příspěvky: 8593
- Registrován: 24. 10. 2007, 16:33
- Bydliště: Šenkvice
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
Hovorime o tom istom conanovi?Jezus píše: ↑6. 5. 2022, 10:09 Což mě vrací k té tezi o brakové literatuře. Tam postavy obvykle moc vývoj nemají - Conan je Conan a trvá mu spoustu knih, než je z barbara králem (spoiler). Na jeho charakteru ale tyhle "levely" nejsou nějak extra vidět (teda trochu jo, ale prostě trvá mu to spoustu knih).
A jako v pohodě. Braková literatura je zatraceně zábavná.
O tom, ktoremu ako malemu chlapcovi vyvrazdili jeho rodinu, potom ako otrok roky tlacil klukou od vodnej pumpy, kupili ho a skusili z neho spravit gladiatora, ucil sa u majstrov z kitaje aby nakoniec ziskal pre avojho pana tak obrovske bohatstvo, ze mu daroval slobodu len preto aby sa zasa stal zlodejom a nasiel lasku svojho zivota? A ta laska potom zomrie a on pojde zabit poloboha ktory za tym vsetkym stoji?
Jo keby postavy mojich hracov mali takyto story arc
Microdosing Workoholism...
-
Antharon
- Příspěvky: 8593
- Registrován: 24. 10. 2007, 16:33
- Bydliště: Šenkvice
-
Jezus
- Příspěvky: 4618
- Registrován: 26. 1. 2018, 10:35
- Bydliště: Brno
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
Ještě doušku ke Quentinovi - opravdu je to o herním stylu a těch scénách, v nichž máš k hraní nejen postav, ale i jejich charakteru (scény, kde se ten charakter nějak skutečně ukáže; nabízí se slovo "drama", ale vážně nejde jen o tyhle srdceryvné věci...).
Když máš těchhle scén víc, víc víš o tom charakteru a líp se do něj ponoříš. On tam při tom ten development taky bude, ale ten bych fakt řešil spíš separátně - on s tou hloubkou souvisí, ale nepodmiňuje ji.
Prostě musím s postavou něco prožít, abych o ní věděl víc a mohl se do ní vžít (což je podmínka roleplaye, jak řekl Antharon). A prostě když mi ta postava brzo umře, nebo na to není čas, protože honím pixely (já takhle třeba DnD5e nehraju, ale jako fér je přiznat, že jsem viděl, že k tomu mívá sklony) tak k tomu nedojde.
Ale v zásadě... jestli v OSR přežiju do třetí úrovně, tak nejspíš už nějaké ty scény nasbírám a zároveň se mi vyplatí ta investice do postavy, takže jo, pak už asi může mít i nějakou hloubku a můžu si ji konečně víc zahrát (a snad mi taky už více vydrží).
Ono to tu možná už zaznělo - moderní dobrodružné hry začínají tam, kam se OSR dostane po třetí úrovni. A pak tam toho roleplaye může být podobně
Antharon: Sepisování rozsáhlého backgroundu je nešvar, který se skutečně objevuje. Ale ty moderní hry k němu nikoho nevyzývají, právě naopak. A ne, fakt nemáš dopředu uměle vyrobený příběh. Postavu taky objevuješ hrou, akorát ti jde děj občas víc na ruku v tom smyslu, že se dějí věci související s postavou, takže se rychleji prokreslí. A hlavně ti vydrží, takže vydrží i ten vývoj.
Ad Conan: Ale polovina toho, co popisuješ je "background"
Druhá půlka je vývoj v hooodně dlouhé kampani. Ale vývoj příběhu, ne postavy. Teď mi popiš, jak se změnil charakter "zloděje Conana" a Conana potom, co našel lásku svého života a Conana, co zabil poloboha a já ti uznám, že jsem zvolil špatný příklad 
Když máš těchhle scén víc, víc víš o tom charakteru a líp se do něj ponoříš. On tam při tom ten development taky bude, ale ten bych fakt řešil spíš separátně - on s tou hloubkou souvisí, ale nepodmiňuje ji.
Prostě musím s postavou něco prožít, abych o ní věděl víc a mohl se do ní vžít (což je podmínka roleplaye, jak řekl Antharon). A prostě když mi ta postava brzo umře, nebo na to není čas, protože honím pixely (já takhle třeba DnD5e nehraju, ale jako fér je přiznat, že jsem viděl, že k tomu mívá sklony) tak k tomu nedojde.
Ale v zásadě... jestli v OSR přežiju do třetí úrovně, tak nejspíš už nějaké ty scény nasbírám a zároveň se mi vyplatí ta investice do postavy, takže jo, pak už asi může mít i nějakou hloubku a můžu si ji konečně víc zahrát (a snad mi taky už více vydrží).
Ono to tu možná už zaznělo - moderní dobrodružné hry začínají tam, kam se OSR dostane po třetí úrovni. A pak tam toho roleplaye může být podobně
Antharon: Sepisování rozsáhlého backgroundu je nešvar, který se skutečně objevuje. Ale ty moderní hry k němu nikoho nevyzývají, právě naopak. A ne, fakt nemáš dopředu uměle vyrobený příběh. Postavu taky objevuješ hrou, akorát ti jde děj občas víc na ruku v tom smyslu, že se dějí věci související s postavou, takže se rychleji prokreslí. A hlavně ti vydrží, takže vydrží i ten vývoj.
Ad Conan: Ale polovina toho, co popisuješ je "background"
-
Bifi
- Motivátor; Moderátor
- Příspěvky: 7816
- Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
- Bydliště: hanzové mesto Brémy
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
Ešte doplním grafiku na lepšie štrukturovanie diskusie
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
"Modern roleplayers own too many rule books and not enough story books and history books."
Play the worlds, not the rules
Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre


Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre
-
Markus
- Vrchní krutovládce; Administrátor
- Příspěvky: 25248
- Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
- Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
Tohle není pravda, přestaň to říkat furt dokola. Já chápu, že tobě to nejde, ale buď té lásky a neříkej, že to nejde ani mně. Děláš tu chybu, že máš nějakou osobní preferenci nebo omezení a myslíš si, že ostatní to mají stejně. Já ti budu hrát hlubší motivaci postavy v OSR klidně už na druhém třetím sezení (potřebuju, aby ve hře napřed vznikl kontext.)
-
Jezus
- Příspěvky: 4618
- Registrován: 26. 1. 2018, 10:35
- Bydliště: Brno
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
Definition wars! I cry havoc!!!
Bifi: Na straně dvě jsi to nerozděloval na "performatívny roleplaying" a "fenomenologickým roleplaying"
Jinak rozhodně dobrá práce, která to (snad) shrne a zpřehlední a od které se může odpíchnout dál
A teda tu vrstvu roleplaye, kdy se rozhodování řídí postavyřídí její vnitřní motivací víc, než jen tou povrchní charakterizací řadíš do fenomenologického roleplayingu? (Budeme potřebovat kratší slovo
)
To je takové to: Skočí moje postava pro svázaného zajatce, kterého z balkonu hodil její spoludružiník, aby nalákal velkou nemrtvou hromadu rotujících kostí? Bude střílet po nezletilých drowech? Jak zareaguje, když mu výrazně starší (přesto vypadající prakticky stejně) elfka vyzná lásku?
To, co při tom cítí hráč je fenomenologický roleplaying určitě. Nicméně bych nerad, aby to pak vypadalo, že celá diskuse byla o tom, postavu nějak hrozně prožívat (byť samozřejmě ta složka tam je a o ni šlo taky). Jde i o to, se v takových situacích umět do postavy vcítit (čímž teda mimoděk spustíš to prožívání), aby ses na základě nějaké její vnitřní motivace a komplexnější sady hodnot rozhodl, jak dál.
A mě osobně (ale samozřejmě nejsem jediný účastník diskuse
), šlo hlavně o tenhle rozdíl.
Hraju "zákoně dobrého elfa" je performativní styl. Jak se mu tohle přesvědčení podaří udržet při středu s realitou, jaké kompromisy udělá (a proč!), co z toho vyvodí... to je ta složka (zřejmě) fenomenologického roleplaye, o kterou mi šlo především - kterýžto rozdíl jsem se snažil postihnout a vyjádřit, že k němu dochází mezi různými typy her.
(Jen aby z toho hned někdo neudělal čistě emo záležitost
)
To všechno jsem řekl. Stačí číst, co píšu.
Tedy - osobní zkušenost nepovišuji absolutně (což v mých příspěvcích je), čímž vám to neberu. Na druhé straně nejen z osobní zkušenosti dedukuji, že rozhodně nebudu sám = částí lidí v tom v tom systému (často, ne asi vždycky) něco brání. Hledám co.
Bifi: Na straně dvě jsi to nerozděloval na "performatívny roleplaying" a "fenomenologickým roleplaying"
Jinak rozhodně dobrá práce, která to (snad) shrne a zpřehlední a od které se může odpíchnout dál
A teda tu vrstvu roleplaye, kdy se rozhodování řídí postavyřídí její vnitřní motivací víc, než jen tou povrchní charakterizací řadíš do fenomenologického roleplayingu? (Budeme potřebovat kratší slovo
To je takové to: Skočí moje postava pro svázaného zajatce, kterého z balkonu hodil její spoludružiník, aby nalákal velkou nemrtvou hromadu rotujících kostí? Bude střílet po nezletilých drowech? Jak zareaguje, když mu výrazně starší (přesto vypadající prakticky stejně) elfka vyzná lásku?
To, co při tom cítí hráč je fenomenologický roleplaying určitě. Nicméně bych nerad, aby to pak vypadalo, že celá diskuse byla o tom, postavu nějak hrozně prožívat (byť samozřejmě ta složka tam je a o ni šlo taky). Jde i o to, se v takových situacích umět do postavy vcítit (čímž teda mimoděk spustíš to prožívání), aby ses na základě nějaké její vnitřní motivace a komplexnější sady hodnot rozhodl, jak dál.
A mě osobně (ale samozřejmě nejsem jediný účastník diskuse
Hraju "zákoně dobrého elfa" je performativní styl. Jak se mu tohle přesvědčení podaří udržet při středu s realitou, jaké kompromisy udělá (a proč!), co z toho vyvodí... to je ta složka (zřejmě) fenomenologického roleplaye, o kterou mi šlo především - kterýžto rozdíl jsem se snažil postihnout a vyjádřit, že k němu dochází mezi různými typy her.
(Jen aby z toho hned někdo neudělal čistě emo záležitost
Tohle jsem nikdy nenaspal. Naopak poslední příspěvky píšu, že vám neberu, že se vám to může dít. A že mluvím obecně - že existují lidé, kterým v tomhle to síto na prvních levelech brání. Ale že to neplatí pro každého.Markus píše:Tohle není pravda, přestaň to říkat furt dokola. Já chápu, že tobě to nejde, ale buď té lásky a neříkej, že to nejde ani mně.
To všechno jsem řekl. Stačí číst, co píšu.
Tedy - osobní zkušenost nepovišuji absolutně (což v mých příspěvcích je), čímž vám to neberu. Na druhé straně nejen z osobní zkušenosti dedukuji, že rozhodně nebudu sám = částí lidí v tom v tom systému (často, ne asi vždycky) něco brání. Hledám co.
-
Aegnor
- Příspěvky: 527
- Registrován: 31. 7. 2018, 15:13
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
.
Naposledy upravil(a) Aegnor dne 13. 6. 2022, 23:09, celkem upraveno 1 x.
-
Jezus
- Příspěvky: 4618
- Registrován: 26. 1. 2018, 10:35
- Bydliště: Brno
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
Samozřejmě. A když něco řeknu já, že Markus dělá, tak to pravda určitě není! Navíc si to nesmíme dokazovat nějakými citacemi, protože používat proti někomu jeho vlastní slova, je hnusný a divný fetiš a úchylka. Říkal to Markus!
-
Markus
- Vrchní krutovládce; Administrátor
- Příspěvky: 25248
- Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
- Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
Markus: „V OSR hrách lidi úplně bežně roleplajujou jako ve víceméně jakékoli jiné hře.“
Jezus: „Ale mně to nejde.“
Furt dokola. 24 pages and counting.
Jezus: „Ale mně to nejde.“
Furt dokola. 24 pages and counting.
-
Aegnor
- Příspěvky: 527
- Registrován: 31. 7. 2018, 15:13
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
.
Naposledy upravil(a) Aegnor dne 13. 6. 2022, 23:09, celkem upraveno 1 x.
-
Jezus
- Příspěvky: 4618
- Registrován: 26. 1. 2018, 10:35
- Bydliště: Brno
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
Markus: Tak sem nepiš a bude to kratší 
Navíc... se chováš jako děcko. My tu 24 stran nerozebíráme jenom tohle. Tak nelži.
Dost prostoru zabírá snaha vysvětlit konkrétně tobě (ale zdá se, že to potřebuje i Antharon) ten rozdíl, o který nám jde. Jenže ty (až na vzácné výjimky před pár stranami, které ti ale nevydržely moc dlouho), to neustále shazuješ a píšeš "does not compute". A pak si o dvě strany potom dovolíš napsat: "Vy tu 24 straně řešíte, co píšu už na první straně."
NE.
A fakt, že to opakovaně prohlašuješ ukazuje že:
a) tu diskusi nečteš, nechápeš, nesnažíš se pochopit
nebo
b) shazuješ, snažíš se nás diskreditovat, fauluješ, snažíš se "prostě mít pravdu" (což není hezké i kdy se ukázalo, že ji od začátku máš)
případně
c) lžeš (buď sobě nebo nám)
Jestli dovolíš, nebudu tuhle diskusi dál natahovat. Vrátím se ke své práci a možná pak v neděli zkusím s Bifim (bude-li o to stát; případně s dalšími podobně naladěnými) k něčemu dojít. Protože za těch 24 stran došlo k posunu a vyjasnění mnoha věcí (které jsi "does not compute"), které by byla škoda zahodit.
Tobě navrhuji, abys sem hodil smajlíka střílecího se do hlavy. Je to cca třetí nejlepší druh komentáře, který jsem od tebe četl.
(První je příklad z té vaší Helvécie, který jsem neměl čas rozebrat, protože s tebou dokola řeším elementární věci).
Navíc... se chováš jako děcko. My tu 24 stran nerozebíráme jenom tohle. Tak nelži.
Dost prostoru zabírá snaha vysvětlit konkrétně tobě (ale zdá se, že to potřebuje i Antharon) ten rozdíl, o který nám jde. Jenže ty (až na vzácné výjimky před pár stranami, které ti ale nevydržely moc dlouho), to neustále shazuješ a píšeš "does not compute". A pak si o dvě strany potom dovolíš napsat: "Vy tu 24 straně řešíte, co píšu už na první straně."
NE.
A fakt, že to opakovaně prohlašuješ ukazuje že:
a) tu diskusi nečteš, nechápeš, nesnažíš se pochopit
nebo
b) shazuješ, snažíš se nás diskreditovat, fauluješ, snažíš se "prostě mít pravdu" (což není hezké i kdy se ukázalo, že ji od začátku máš)
případně
c) lžeš (buď sobě nebo nám)
Jestli dovolíš, nebudu tuhle diskusi dál natahovat. Vrátím se ke své práci a možná pak v neděli zkusím s Bifim (bude-li o to stát; případně s dalšími podobně naladěnými) k něčemu dojít. Protože za těch 24 stran došlo k posunu a vyjasnění mnoha věcí (které jsi "does not compute"), které by byla škoda zahodit.
Tobě navrhuji, abys sem hodil smajlíka střílecího se do hlavy. Je to cca třetí nejlepší druh komentáře, který jsem od tebe četl.
(První je příklad z té vaší Helvécie, který jsem neměl čas rozebrat, protože s tebou dokola řeším elementární věci).
-
Markus
- Vrchní krutovládce; Administrátor
- Příspěvky: 25248
- Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
- Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
Seriózněji: Snažím se tu od začátku říct, že v OSR hrách jde roleplayovat úplně normálně, že záleží hlavně na hráči. A že není pravda, že by OSR nějak predeferminovalo mělčí roleplaying.
Jezus od začátku říkal, že OSR naopak je z definice mělčí a tomu „hlubšímu“ roleplayi brání.

Jezus od začátku říkal, že OSR naopak je z definice mělčí a tomu „hlubšímu“ roleplayi brání.
Pokud jsme se konečně potkali někde na „Jde to, záleží na osobním nastavení a preferencích hráčů“, tak děkuji, souhlasím a jsem spokojen, protože to říkám celou dobu. Nešlo mi o nic jiného než vyvrátit domněnku, že to nejde nebo se to běžně neděje (naopak, děje se to dost běžně).
To si říkám zhruba od první reakce, žel bohu, má vůle je slabá.
-
Markus
- Vrchní krutovládce; Administrátor
- Příspěvky: 25248
- Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
- Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Re: Kolik je v OSR roleplayingu?
A jako nabídnuté zakopání válečné sekery doufám, že si se mnou Jezusi zahraješ na Slezině ten Xyntillan, aby sis mohl vyzkoušet hraní postavy, kterou ti pak zabiju.
