[HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Moderátor: MarkyParky
-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
[HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Kniha 3 - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Cesta zkoušek
Aktuální Kapitola: 04/ XP: 19
Odehraných žánrovek: 10
Zbývající HG Vůle: 4
Cesta zkoušek
Aktuální Kapitola: 04/ XP: 19
Odehraných žánrovek: 10
Zbývající HG Vůle: 4
Žánrové akce:
(Být zasažen) nepřízní osudu
(Být zasažen) zkažeností (Být zasažen) traumatem
Nikdy se nevzdᚎánrová pravidla:
1) Hraní Cesty zkoušek je zaneřáděno psychadeličnem. Během hraní se mohou dít naprosto neuvěřitelné, s realitou se neslučující věci. Strach, zkaženost, tramuata, paranoia, delirium se mohou mísit s více či méně uvěřitelnými událostmi ze skutečného světa. Nešetřete s tím - tlačte to do hry, kde to jen bude možné.
Ale aby se zároveň hra dala ukočírovat a dávala smysl, HG bude moct na každou takovou zvláštní věc zareagovat jednou ze tří kouzelných frází:
- O tomhle už se nebudeme bavit: HG určil, že věc, co jste popsali, se takhle ve skutečnosti stát nemohla, nebo se nestala přesně tak, jak byla popsána. Je tak nějak nesprávné se v tomhle hlouběji hrabat .. nechme to být.
- To snad nikoho nepřekvapuje: HG určil, že věc, co se odehrála, se opravdu stala přesně tak, jak byla popsána. Je to tak očividné, že je trapné to zpochybňovat.
- Jak je to možné? No to je váš problém: HG se z rozhodování vyvlékl. Popsali jste něco zvláštního, divného ... a není jasné, zda se to stalo doopravdy nebo jen ve vaší fantazii/vizích/halucinacích. Tohle se musíme dozvědět až skrze další hru.
2) Občas se může stát, že po zahrání žánrové akce zjistíte, že nebezpečí, které vám hrozilo, nebylo skutečné. V takovém případě neutrpíte žádné zranění/zhoršení zkaženosti/traumatu či příběhovou komplikaci, ale místo toho získáte nebo se vám zvedne Potíž
Iluze.-
J35U5xMachina
- Příspěvky: 137
- Registrován: 12. 7. 2021, 18:51
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... v domečku A.K. ...
Míja mi to určitě poslala, aby tím Corneliu trochu omluvila. Je tak starostlivá. Ale já teď vidím, že je Corneliu ještě větší nebezpečí, než jsem myslel. Už to není jen osobní boj. Vždyť člověk, který si o sobě myslí, že ví a umí všechno nejlíp, nemůže být dobrý vůdce.
Chvíli se ve vejru dívám na rozhraní, přes které jde pokládat otázky malé virtuální verzi Cornelia.
Jestli má Coreneliu narcistickou poruchu, bylo by možná nejlépe tnout do živého
...
Zformuju několik gifů a vtípků na Corneliovu adresu - jeho odpovídací avatar se k tomu hodí dokonale. Už se nemůžu dočkat, až je předvedu MemeSis, ale zároveň si začnu uvědomovat, že mi to začíná připadat poněkud prázdné.
Míju jsem o tom, co je Corneliu zač, nepřesvědčil. Stejně jako by ona těžko přesvědčila mě, že je MemeSis bezcitnější a vypočítavější, než je potřeba (že je chladnokrevně kalkulující stratég vím samozřejmě dávno - hrála přece se snajperkou, ne?)
Jestli mě něco vejrová fóra naučila, pak že pravdy se těžko dobrat diskusí - to je jen dobrý výchozí bod. Jestli mám Míje dokázat, že je Meme v pohodě a HLAVNĚ, že je Corneliu zhemřený korporát, musím to... no, dokázat. A tautologie je tautologie.
A jestli mě něco naučilo hraní LQs:Z/P, pak to, že věci se dokazují vyhrabáním špíny. Ideálně z těžce střežené oblasti, kam je třeba se sneaknout a zkopírovat data. Uvědomím si při tom, jak mi questy chybí - tohle sezení na zadku a pečlivá příprava je možná tak dobré pro snajperku Meme, která je zvyklá po pečlivé přípravě vyřešit všechno jediným výstřelem. Já jsem spíš zvyklý věci... znindžovat.
Takže... kde lze najít pečlivě schované informace, které jsme zatím nevytáhli z vejru? Kde je nebezpečno, aby to byl pořádný quest? Uvědomím si, že odpověď jsem měl celou dobu na dosah ruky. Otevřu zprávy a najdu jednu dávno odsunutou, přestože byla označena jako urgentní.
Tohle bude chtít 100% J35U5eXmachinu!
... v Šejdnetu ...
Zhluboka se nadechnu! Přímo připojený vejr mi začínal chybět.
Překvapí mě však primitivnost zobrazení okolních textur. Během rozhlížení se málem zahučím do široké průrvy, než ji před sebou uvidím. Tak takhle ne! Šejdnet je možná primitivnější vejr, ale pořád je to herní prostředí. Stačí se soustředit na jeho zákonitosti a vnímat informace, které graficky předává. Ostatní - jako lepší grafika - je jen bonus. Ostatně ve hře byly nejdůležitější funkcionality a věci zamýšlené k manipulaci, ostatní je vždycky... zkrátka jen textura.
Když se soustředím, zvládnu si nějakou tu nedokonalost v hlavě i doplnit, hlavně že už vidím, co je důležité - okraj útesu představující konec načtené oblasti a zamýšlenou trasu podél něj. Než se ale po ní vydám, udělám ještě jednu věc.
Tu nejdůležitější!
Stáhnu a přes jistý odpor okolního prostředí nainstaluji několik pluginů. Většina je jen grafika z LQs:Z/V - přece tu nebudu chodit jako nějaký primitivní panáček! - která ze mě udělá pravého J35U5exMachnina(TM), známého z gameplayů po celém vejru. Ale když už v tom jsem... přidám také prográmek pro manifestaci mé Čepele! a emulátor mé bionické paže.
Když se konečně cítím dostatečně sám sebou, vyrazím podél Hrany. Il Tentacolo má styl.
...
Brzy se ocitnu u portu, skrze který se Il Tentacolo - který již jistě dostal echo o mém příchodu - snad brzy připojí. Port vypadá jako veliký tunel ve skále.
Jakoby slyšel mé myšlenky, ozve se z holuby tunelu jakési dunění. Brzy rozeznám tvary obrovitých červům podobných chapadel, deroucích se na světlo. Jejich konce slabě září a největší červovité tělo uprostřed má nasazenu velikou bílou masku.
"AWESOME!" skoro vypísknu, "Hustě! Teda... chci říct C001! Teda... ehm!"
Obřadně vytasím Čepel! a zabodnu ji před sebe, jak klesnu na jedno koleno.
"Vím, že jsi mě k sobě summonul už dávno - a R*E*S*P*E*K*T Il Tentacolo! - ale hodně věcí se změnilo, určitě máš taky hafo itemů v changelogu."
Nechám velikou masku se přiblížit a - propast za zády - obklopit se zářícími chapadly. Hlavně proto, že to musí z dálky vypadat EPIC! Ještě kdybych přišel na to, jak v tom primitivním rozhraní udělat printscreen...
"Přicházímtě požádat o velikou moudrost, kterou může zprostředkovat jen Šejdnet. A výměnou nabízím své služby nejlepšího kybernindži ve vejru i IRL Loukvods a... a vůbec v celém HouGlo!
Najdi mi nějaké drty síkrit-" přejdu z obřadní řeči ( Il Tentacolo evidentně potrpí na stylovou atmosféru) do loukvodštiny (protože začínáme dojednávat biz)"- na Cornelia Pillata - případně něco zajímavého o MemeSis, když už v tom budeš - a já pro tebe na oplátku zmáknu nějaký ten quest - teda chci říci 'biz'.
Co ty na to, čumba? Chapadlo na to?"
¡Cink!
Toulej se po hřbitově nebo po hraně útesu.
Intent: Udělat dojem a zaujmout.
Celebrita <2>+ 
Vůle<2>
+???
Prostředí: Návštěvníci Šejdnetu jsou nuceni získat svolení jednoho z šéfů virtuálních gangů ???
Zajímalo by mě, proč mi to Míja poslala. Já přece nejsem sociopat... Na druhou stranu ta narcistická porucha dává smysl. Kdybych o ní věděl, došlo by mi to už dávno. Corneliu je přece modelový příklad! Nic nebylo dost dobré jako on a jeho staré dobré časy, sám se pasoval do role zachránce, vůdce, organizátora Pořádků, bojovníka, sportovce, čističe Loukvods, inženýra... co bude dál? Kosmonaut?
Míja mi to určitě poslala, aby tím Corneliu trochu omluvila. Je tak starostlivá. Ale já teď vidím, že je Corneliu ještě větší nebezpečí, než jsem myslel. Už to není jen osobní boj. Vždyť člověk, který si o sobě myslí, že ví a umí všechno nejlíp, nemůže být dobrý vůdce.
Chvíli se ve vejru dívám na rozhraní, přes které jde pokládat otázky malé virtuální verzi Cornelia.
Jestli má Coreneliu narcistickou poruchu, bylo by možná nejlépe tnout do živého
...
Zformuju několik gifů a vtípků na Corneliovu adresu - jeho odpovídací avatar se k tomu hodí dokonale. Už se nemůžu dočkat, až je předvedu MemeSis, ale zároveň si začnu uvědomovat, že mi to začíná připadat poněkud prázdné.
Míju jsem o tom, co je Corneliu zač, nepřesvědčil. Stejně jako by ona těžko přesvědčila mě, že je MemeSis bezcitnější a vypočítavější, než je potřeba (že je chladnokrevně kalkulující stratég vím samozřejmě dávno - hrála přece se snajperkou, ne?)
Jestli mě něco vejrová fóra naučila, pak že pravdy se těžko dobrat diskusí - to je jen dobrý výchozí bod. Jestli mám Míje dokázat, že je Meme v pohodě a HLAVNĚ, že je Corneliu zhemřený korporát, musím to... no, dokázat. A tautologie je tautologie.
A jestli mě něco naučilo hraní LQs:Z/P, pak to, že věci se dokazují vyhrabáním špíny. Ideálně z těžce střežené oblasti, kam je třeba se sneaknout a zkopírovat data. Uvědomím si při tom, jak mi questy chybí - tohle sezení na zadku a pečlivá příprava je možná tak dobré pro snajperku Meme, která je zvyklá po pečlivé přípravě vyřešit všechno jediným výstřelem. Já jsem spíš zvyklý věci... znindžovat.
Takže... kde lze najít pečlivě schované informace, které jsme zatím nevytáhli z vejru? Kde je nebezpečno, aby to byl pořádný quest? Uvědomím si, že odpověď jsem měl celou dobu na dosah ruky. Otevřu zprávy a najdu jednu dávno odsunutou, přestože byla označena jako urgentní.
Vypnu protestující firewall a natáhnu se po konektoru pro připojení plného vědomí k vejru, který zapojím ho do svého implantátu.Urgentní zpráva píše:"Il Tentacolo ti děkuje za projevenou odvahu i splnění úkolu. Jsi opravdový hrdina svobodného myšlení. Odměnou necht ti je pozvánka tam, kam obyčejní srabi z MajDexu nemají přístup. Čekají tě tam, mimo jiné, další úkoly i adekvátní odměna za jejich plnění."
Tohle bude chtít 100% J35U5eXmachinu!
... v Šejdnetu ...
Zhluboka se nadechnu! Přímo připojený vejr mi začínal chybět.
Překvapí mě však primitivnost zobrazení okolních textur. Během rozhlížení se málem zahučím do široké průrvy, než ji před sebou uvidím. Tak takhle ne! Šejdnet je možná primitivnější vejr, ale pořád je to herní prostředí. Stačí se soustředit na jeho zákonitosti a vnímat informace, které graficky předává. Ostatní - jako lepší grafika - je jen bonus. Ostatně ve hře byly nejdůležitější funkcionality a věci zamýšlené k manipulaci, ostatní je vždycky... zkrátka jen textura.
Když se soustředím, zvládnu si nějakou tu nedokonalost v hlavě i doplnit, hlavně že už vidím, co je důležité - okraj útesu představující konec načtené oblasti a zamýšlenou trasu podél něj. Než se ale po ní vydám, udělám ještě jednu věc.
Tu nejdůležitější!
Stáhnu a přes jistý odpor okolního prostředí nainstaluji několik pluginů. Většina je jen grafika z LQs:Z/V - přece tu nebudu chodit jako nějaký primitivní panáček! - která ze mě udělá pravého J35U5exMachnina(TM), známého z gameplayů po celém vejru. Ale když už v tom jsem... přidám také prográmek pro manifestaci mé Čepele! a emulátor mé bionické paže.
Když se konečně cítím dostatečně sám sebou, vyrazím podél Hrany. Il Tentacolo má styl.
...
Brzy se ocitnu u portu, skrze který se Il Tentacolo - který již jistě dostal echo o mém příchodu - snad brzy připojí. Port vypadá jako veliký tunel ve skále.
Jakoby slyšel mé myšlenky, ozve se z holuby tunelu jakési dunění. Brzy rozeznám tvary obrovitých červům podobných chapadel, deroucích se na světlo. Jejich konce slabě září a největší červovité tělo uprostřed má nasazenu velikou bílou masku.
"AWESOME!" skoro vypísknu, "Hustě! Teda... chci říct C001! Teda... ehm!"
Obřadně vytasím Čepel! a zabodnu ji před sebe, jak klesnu na jedno koleno.
"Vím, že jsi mě k sobě summonul už dávno - a R*E*S*P*E*K*T Il Tentacolo! - ale hodně věcí se změnilo, určitě máš taky hafo itemů v changelogu."
Nechám velikou masku se přiblížit a - propast za zády - obklopit se zářícími chapadly. Hlavně proto, že to musí z dálky vypadat EPIC! Ještě kdybych přišel na to, jak v tom primitivním rozhraní udělat printscreen...
"Přicházímtě požádat o velikou moudrost, kterou může zprostředkovat jen Šejdnet. A výměnou nabízím své služby nejlepšího kybernindži ve vejru i IRL Loukvods a... a vůbec v celém HouGlo!
Najdi mi nějaké drty síkrit-" přejdu z obřadní řeči ( Il Tentacolo evidentně potrpí na stylovou atmosféru) do loukvodštiny (protože začínáme dojednávat biz)"- na Cornelia Pillata - případně něco zajímavého o MemeSis, když už v tom budeš - a já pro tebe na oplátku zmáknu nějaký ten quest - teda chci říci 'biz'.
Co ty na to, čumba? Chapadlo na to?"
¡Cink!
Toulej se po hřbitově nebo po hraně útesu. Intent: Udělat dojem a zaujmout.
Celebrita <2>+ 
Vůle<2>+???
Prostředí: Návštěvníci Šejdnetu jsou nuceni získat svolení jednoho z šéfů virtuálních gangů ???-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Je už zjevné, že Il-tentacolo je (také) CMWGE. A víme, že ta je J35U5ovým fanouškem. Takže udělat na ni dojem jako Celebrita, to je pohoda.
+2+2+2=6: Provedl jsi něco, co vypadalo fakt dobře – udělalo silný dojem, bylo dramatické, cool.
Pluginy, které si J35U5 nainstaloval, doprovodily jeho výstup patřičným hudebním doprovodem i sprškou částicových efektů. Pod maskou se nadšením rozzářily nadšené oči. J35U5 tenhle pohled znal. Předcházel okamžiku, kdy fanynky začínají pištět a skákat a vrhat své avatary na virtuální bariéry bránící pódium, na kterém po úspěšném zápase pózoval.
Pak pohled plný nadšení vystřídá textura vyjadřující obavy. "Ach. Moudrost, které si žádáš, je v ohrožení. Jedno z mých mnohých já usoudilo, že v minulosti došlo díky nepatřičným přáním k událostem, které je nutné zahladit. Vymazat z historie Hope and Glory. Informace o Corneliu Pilatovi patří do této skupiny a momentálně dochází k jejich skartaci."
Zprvu plynulá mluva se začne zadrhávat, jak Il-tenatcolo hledá správná slova.
Pokud je ale má diagnostika správná, produkt jednoho z těchto .... nepatřičných přání ... momentálně snaze o ... zahlazení ... brání. Bohužel v místech, které má na starosti ... jiná, má subru .... ztělesnění. A kam já sám nemám přístup."
"Ale ty, paží tak silnou a ostřím tak ostrým, že by společně dokázaly rozetnout předivo virtuální reality ..." podívá se tak obdivně, jak to jen pod maskou jde, na tvůj gear, "... myslím, že mám pro tebe .. úkol ... quest."
Jak se do virtuální mysli mnohochapadlnaté stvůry vrací odhodlání, zadrhávání zmizí a hlas získá na pevnosti.
"Běž, prolni jako cyberninja mezi virtuální prostory, rozetni svým mečem ohnivé zdi, které stojí mezi tebou a tvým cílem. Ukážu ti, kde je předivo virutálna nejslabší. A pak zastav trojhlavou zrůdu, která sprostou jelenocidou brání ve smazání stop po chybách minulosti. Obnov proces skartace a zajisti, že vše, co nemá existovati, najde v proudu řeky cestu do úst velké žáby ...."
"... a zahlédneš-li mezi všemi těmi vzpomín^&*&*%$@ ..." proslov přeruší krátký glitch "... záznamy takový, který hledáš, máš odemne svolení k výjimce. Vezmi si ho, odnes. Použij, jak potřebuješ ... a jeho skartování provedeme později. To bude tvá odměna za dokončení questu."
Chapadla se rozbalí až na jedno, které naopak J35U5e obtočí, uchvátí a začne přenášet virtuálním prostorem někudy skrze virtuální prostory vejru.
CMWGE nedokáže dostat J35U5e až do Archivů. Nemá tam přímý přístup. Takže pokud by jsi quest začal plnit, prosím ještě jeden intent, ať víme, v jaké situaci se tam dostaneš a co to pro tebe bude znamenat.
+2+2+2=6: Provedl jsi něco, co vypadalo fakt dobře – udělalo silný dojem, bylo dramatické, cool.
Pluginy, které si J35U5 nainstaloval, doprovodily jeho výstup patřičným hudebním doprovodem i sprškou částicových efektů. Pod maskou se nadšením rozzářily nadšené oči. J35U5 tenhle pohled znal. Předcházel okamžiku, kdy fanynky začínají pištět a skákat a vrhat své avatary na virtuální bariéry bránící pódium, na kterém po úspěšném zápase pózoval.
Pak pohled plný nadšení vystřídá textura vyjadřující obavy. "Ach. Moudrost, které si žádáš, je v ohrožení. Jedno z mých mnohých já usoudilo, že v minulosti došlo díky nepatřičným přáním k událostem, které je nutné zahladit. Vymazat z historie Hope and Glory. Informace o Corneliu Pilatovi patří do této skupiny a momentálně dochází k jejich skartaci."
Zprvu plynulá mluva se začne zadrhávat, jak Il-tenatcolo hledá správná slova.
Pokud je ale má diagnostika správná, produkt jednoho z těchto .... nepatřičných přání ... momentálně snaze o ... zahlazení ... brání. Bohužel v místech, které má na starosti ... jiná, má subru .... ztělesnění. A kam já sám nemám přístup."
"Ale ty, paží tak silnou a ostřím tak ostrým, že by společně dokázaly rozetnout předivo virtuální reality ..." podívá se tak obdivně, jak to jen pod maskou jde, na tvůj gear, "... myslím, že mám pro tebe .. úkol ... quest."
Jak se do virtuální mysli mnohochapadlnaté stvůry vrací odhodlání, zadrhávání zmizí a hlas získá na pevnosti.
"Běž, prolni jako cyberninja mezi virtuální prostory, rozetni svým mečem ohnivé zdi, které stojí mezi tebou a tvým cílem. Ukážu ti, kde je předivo virutálna nejslabší. A pak zastav trojhlavou zrůdu, která sprostou jelenocidou brání ve smazání stop po chybách minulosti. Obnov proces skartace a zajisti, že vše, co nemá existovati, najde v proudu řeky cestu do úst velké žáby ...."
"... a zahlédneš-li mezi všemi těmi vzpomín^&*&*%$@ ..." proslov přeruší krátký glitch "... záznamy takový, který hledáš, máš odemne svolení k výjimce. Vezmi si ho, odnes. Použij, jak potřebuješ ... a jeho skartování provedeme později. To bude tvá odměna za dokončení questu."
Chapadla se rozbalí až na jedno, které naopak J35U5e obtočí, uchvátí a začne přenášet virtuálním prostorem někudy skrze virtuální prostory vejru.
CMWGE nedokáže dostat J35U5e až do Archivů. Nemá tam přímý přístup. Takže pokud by jsi quest začal plnit, prosím ještě jeden intent, ať víme, v jaké situaci se tam dostaneš a co to pro tebe bude znamenat.
-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
.... vejrová řeka skartovaných vzpomínek ....
Kdyby šlo jen o střílení těch jelenů, tak je to pro Pistolníka pohoda. Ale předtím musí dojít k té transformaci podoby - a to bude buďto hrozně cool nebo hrozný průšvih. Překážka -2.
+2+2-2 => 2: Provedl jsi to úspěšně, s hmatatelným dopadem na okolí.
"Vidíš, stačí si jen přát, aby to byli jeleni," okomentuje vývoj situace Černobílá.
"Tady. Venku, až zase budeš čelit skutečnému nebezpečí, ti jen přání stačit nebude", dodá k tomu G.
Max ale zaváhá. Co když jeho schopnost předvídat budoucnost celou dobu byla ve skutečnosti schopností určovat, co se stane skrze podvědomá přání?
Co když si - tam úplně na začátku, když se mu to stalo poprvé - přál, aby se zbrklému Linovi stalo něco, co by ho za jeho zbrklost řádně vytrestalo? A prostě jen neměl tu schopnost ještě pod kontrolou?
Co když i tam venku není vše skutečné?
Maxi, tvá issue
Iluze stoupá na stupeň 2.
Někdo na tebe něco zkouší ...
Něco není v pořádku.
Ještě se nesnaž to pojmenovat. Jen ... to sleduj. Třiď a zaznamenávej si ty drobnosti, které nesedí, věci co nedávají smysl.
Poslouchej, co si lidé říkají.
Lžou ti?
Nevěř popisům od HG. Tedy, většinou jim věř. Většinou jsou v pohodě. Ale občas se v nich může skrývat drobný klam.
Zatímco se mu hlavou míhají pochyby, jeho pistole zkušeně odpravuje jednoho jelena za druhým. Za malou chvíli kolem není jediný bot, který by se snažil je chytit - všichni ostatní krokodýli s tlamami plnými záznamových koulí se plaví jinými rameny řeky.
... a teď počkáme, jak to dopadne s J35U5em.
Kdyby šlo jen o střílení těch jelenů, tak je to pro Pistolníka pohoda. Ale předtím musí dojít k té transformaci podoby - a to bude buďto hrozně cool nebo hrozný průšvih. Překážka -2.
+2+2-2 => 2: Provedl jsi to úspěšně, s hmatatelným dopadem na okolí.
"Vidíš, stačí si jen přát, aby to byli jeleni," okomentuje vývoj situace Černobílá.
"Tady. Venku, až zase budeš čelit skutečnému nebezpečí, ti jen přání stačit nebude", dodá k tomu G.
Max ale zaváhá. Co když jeho schopnost předvídat budoucnost celou dobu byla ve skutečnosti schopností určovat, co se stane skrze podvědomá přání?
Co když si - tam úplně na začátku, když se mu to stalo poprvé - přál, aby se zbrklému Linovi stalo něco, co by ho za jeho zbrklost řádně vytrestalo? A prostě jen neměl tu schopnost ještě pod kontrolou?
Co když i tam venku není vše skutečné?
Maxi, tvá issue
Iluze stoupá na stupeň 2.
Někdo na tebe něco zkouší ...
Něco není v pořádku.
Ještě se nesnaž to pojmenovat. Jen ... to sleduj. Třiď a zaznamenávej si ty drobnosti, které nesedí, věci co nedávají smysl.
Poslouchej, co si lidé říkají.
Lžou ti?
Nevěř popisům od HG. Tedy, většinou jim věř. Většinou jsou v pohodě. Ale občas se v nich může skrývat drobný klam.
Zatímco se mu hlavou míhají pochyby, jeho pistole zkušeně odpravuje jednoho jelena za druhým. Za malou chvíli kolem není jediný bot, který by se snažil je chytit - všichni ostatní krokodýli s tlamami plnými záznamových koulí se plaví jinými rameny řeky.
... a teď počkáme, jak to dopadne s J35U5em.
-
Míja
- Příspěvky: 129
- Registrován: 19. 6. 2021, 12:59
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Zatímco Memesis mluví, hlavou mi víří myšlenky. Cítím, jak mé odhodlání nic jí neříct zvětrává působením jejích milých slov. Hned se ale napomenu, vím, jak si omotala Chesuse, sama jsem očekávala, že by udělala cokoli, aby to ze mne dostala. Přesto se nedokážu zbavit pocitu viny, život mi opravdu zachránila. Mám teď riskovat vlastní život? Pan Cornelius říká, že jsem důležitá a můj odpadlík chce se mnou zachránit svět. Možná bych měla být tedy spíše opatrná. Ale možná se mýlí. A vůbec copak jí můžu říct, že CMWGE můžu vypnout myšlenkou? To by mne už nikdy nenechala na pokoji.
Rovnou zastřelit mne ale nechce, snad bych mohla nějak upoutat pozornost pana Cornelia, aby mi pomohl. Nechci totiž dávat slib, který nemohu splnit.
Jestli pan Cornelius uslyší slova hádky, jistě sem přijde.
Začnu mluvit a mluvím výrazně hlasitěji, než by bylo nutné: "Počkej, nestřílej. Nějak se domluvíme. Vím, že jsi mi zachránila život, jsem ti vděčná, ale ... ale co, proč nemluvit otevřeně ... pokusila ses zabít pana Cornelia i Krysysla ... myslím, že jsi zabila i Groba ... z Chesuse jsi udělala trosku. Jo, ten kluk moc rozumu nepobral, přeci jen nechat si uříznout ruku, aby byl víc cool, to by asi žádný genius neudělal, ale ty jsi z něho udělala úplného bezmozka! Ráda předám čudlík důvěryhodnému vůdci, ale nikdy loutce nebo člověku, který má na rukou krev." Vykřiknu ta poslední slova. Hlas se mi zlomí, protože i když je Memesis mrcha, určitě nezabila tolik lidí, jako já.
Rovnou zastřelit mne ale nechce, snad bych mohla nějak upoutat pozornost pana Cornelia, aby mi pomohl. Nechci totiž dávat slib, který nemohu splnit.
Jestli pan Cornelius uslyší slova hádky, jistě sem přijde.
Začnu mluvit a mluvím výrazně hlasitěji, než by bylo nutné: "Počkej, nestřílej. Nějak se domluvíme. Vím, že jsi mi zachránila život, jsem ti vděčná, ale ... ale co, proč nemluvit otevřeně ... pokusila ses zabít pana Cornelia i Krysysla ... myslím, že jsi zabila i Groba ... z Chesuse jsi udělala trosku. Jo, ten kluk moc rozumu nepobral, přeci jen nechat si uříznout ruku, aby byl víc cool, to by asi žádný genius neudělal, ale ty jsi z něho udělala úplného bezmozka! Ráda předám čudlík důvěryhodnému vůdci, ale nikdy loutce nebo člověku, který má na rukou krev." Vykřiknu ta poslední slova. Hlas se mi zlomí, protože i když je Memesis mrcha, určitě nezabila tolik lidí, jako já.
-
J35U5xMachina
- Příspěvky: 137
- Registrován: 12. 7. 2021, 18:51
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... Šejdnet, doupě spletité CMWGE ...
Příliš nerozumím tomu, co Il-tentacolo přesně říká, zejména co míní těmi svými různými já. Na druhé straně byl jsem připraven na mírně ujetou hantýrku deep-kybernetu, nehledě na to, čím vším by mohl Il-tentacolo být. Možná je to spojení několika elitních heckerů, kteří se dělí o svá dominia a společně fungují jako obří chobotnice.
Nebo nejhustokrutopřísnější hecker, který se narodil s genetickou degenerativní poruchou, kterou CMWGE z nějakého důvodu nepředpovědělo. Upoutaný na lůžko strávil celý život ve Vejru, což sice nemuselo být oproti některým zdravým jedincům zase o tolik více, ale přesto tato výhoda s touhou něco dokázat, z něj udělala to, o čem se jen šeptá...
I takové zkazky kolují po Vejru, takže jsem nakonec docela rád, že s ním byla poměrně rozumná řeč a že si (i vzhledem k tomu, kolik jsem viděla hentai) můžu laskavost Il-tentacolovi odpracovat oblečený...
Navíc ty opravdu důležité věci jsem z jeho projevu zachytil dokonale:
Zavrtím se a udělám si pohodlí. Tohle byl best nápad ever.
¡Cink!
Kráčej s ředitelem Pochmurné akademie (Archivů HoHGlo).
Brzy se dostaneme k rozhraní. Vnímám odsud, že Šejdnet běží tak nějak vedle Vejru, protože zahlédnu skrze problikávající textury známá místa. Hustý! Cestou jsem navíc dostal nějaké informace, kam se potřebuji dostat. V proměnném prostředí Šajdnetu je to něco jako čtyřrozměrná mapa, takže ji zkomprimuju spíš jen do naváděcí šipky. Ke questění stejně víc nepotřebuji.
"Připraven?" zeptá se Il-tentacolo, když zastavíme, hned se ale opraví, "Ne... please wait... oprava: Are you ready?"
"Ready jsem se narodil," usměju se, když mi nadhodí můj TM a mrknu na něj. Ucítím, jak se chapadlo slabě zachvěje. Možná za to může fakt, že jsem na drogách a připojen skrze mozkový implantát s vypnutými ochranami do ilegální sítě... ale nemít MemeSis, asi bych si udělal poznámku, že ta chapadélka a jejich majitele musím někdy prozkoumat blíže...
"Hoď mě!"
"Nerozumím. Prosím, opakujte poža-^&*&* Cože?"
Ukážu na styk dvou stěn. Vidím za nimi datový tok, co jde zhruba potřebným směrem.
"Hoď mě... čumba!"
Chapadlo se vymrští a já s ním. Za letu připažím a zvýším tak rychlost letu. I já chápu, že zrychlit připažením se dá jen, když padáte, jinak jen snížíte odpor a tedy snížíte rychlost zpomalování, ale ve skutečnosti... jenže tohle je něco jako Vejr a tam platí jiná pravidla. Třeba že když běžíte v předklonu s rukama upaženýma za zády, skutečně běžíte rychleji...
Jak se blíží srážka, obnažím Čepel! a rozpřáhnu se prohnutý v zádech. Další neefektivní způsob, chcete-li švihnout zároveň přesně a silně, protože svaly v této poloze ve skutečnosti- ALE KOHO TO ZAJÍMÁ?! Raději nasbírám na ostří varovné hlášky, které ho rozžhaví do ruda... a pak tnu!
---zazní řízný akord na elektrickou kytaru. Protože proč pizda ne?!---
Byla to divoká jízda plná přeskakování po expirujících souborech svištících po datových dráhách, hledání nepoužívaných zkratek a připékání se v ohnivých zdech. Šipka ukazující k cíli je jen malou pomocí, když stejně hledáte dosud neznámou cestu dovnitř.
Jenže na jedno z pravidel Vejru bylo spolehnutí i zde. Když už se tam dostal jeden, dostanou se tam další. Datový tok spojující nějaký skrytý server nebylo snadné najít, ale když jsem se dostatečně přiblížil k cíli, byl tam. Ať už byla ta trojhlavá stvůra cokoli či kdokoli, přišel zvenku... a ukázal mi cestu dovnitř.
Svoji cestu jsem tak zakončil tím, že jsem se chytil sloupu dat směřujícímu k avataru (nebo avatarům) uvnitř střeženého prostoru a proklouzl dovnitř jako stín. Musel to být uživatel z venku, jinak by mohl mít aktivní firewall. Takže žádné vyřizování zdivočelého programu, jak mě cestou napadlo. Hezky PvP
Ucítil jsem známou nervozitu a příliv adrenalinu. Tohle jsem po těch dlouhých dnech opravdu potřeboval. Na škále mezi držením MemeSiných kalhotek a pravou MemeSis v náručí to bylo někde uprostřed, ale pokud bude ten boj stát za to...
HYPE! HYPE!! HYPE!!!
Zklidnil jsem dech a soustředil se. Jedno po druhém. Teď bylo nejdůležitější, abych se uvnitř Archivů (nebo kamže to jdu) objevil někde nahoře, abych mohl předvést efektní hero-landing...
Indent: Nezapomenutelný průnik
Ve Vejru jako doma <2> + 
Vůle <2> + Na Šejdnetu nesmí funguvat firewally a antiviry <2>
Příliš nerozumím tomu, co Il-tentacolo přesně říká, zejména co míní těmi svými různými já. Na druhé straně byl jsem připraven na mírně ujetou hantýrku deep-kybernetu, nehledě na to, čím vším by mohl Il-tentacolo být. Možná je to spojení několika elitních heckerů, kteří se dělí o svá dominia a společně fungují jako obří chobotnice.
Nebo nejhustokrutopřísnější hecker, který se narodil s genetickou degenerativní poruchou, kterou CMWGE z nějakého důvodu nepředpovědělo. Upoutaný na lůžko strávil celý život ve Vejru, což sice nemuselo být oproti některým zdravým jedincům zase o tolik více, ale přesto tato výhoda s touhou něco dokázat, z něj udělala to, o čem se jen šeptá...
I takové zkazky kolují po Vejru, takže jsem nakonec docela rád, že s ním byla poměrně rozumná řeč a že si (i vzhledem k tomu, kolik jsem viděla hentai) můžu laskavost Il-tentacolovi odpracovat oblečený...
Navíc ty opravdu důležité věci jsem z jeho projevu zachytil dokonale:
Užívám si proto jízdu, kterou mi poskytuje obří chapadlo. Il-tentacolo mě drží nasměrovaného vpřed, zatímco se sám ubírá týmž směrem, ale periferním viděním vnímám, že se dívá hlavně na mě. Občas prohodíme ještě pár slov, v takovém případě mě natočí k sobě. Připomíná mi tak trochu dítě, které někam jde se svojí oblíbenou akční figurkou a občas si ji zvedne k očím, aby jí něco řeklo.Il-tentacolo píše:Ale ty, paží tak silnou a ostřím tak ostrým, že by společně dokázaly rozetnout předivo virtuální reality ... myslím, že mám pro tebe .. úkol ... quest.
Běž, prolni jako cyberninja mezi virtuální prostory, rozetni svým mečem ohnivé zdi, které stojí mezi tebou a tvým cílem. Ukážu ti, kde je předivo virutálna nejslabší. A pak zastav trojhlavou zrůdu, která sprostou jelenocidou brání ve smazání stop po chybách minulosti. Obnov proces skartace a zajisti, že vše, co nemá existovati, najde v proudu řeky cestu do úst velké žáby ....
... a zahlédneš-li mezi všemi těmi vzpomín^&*&*%$@ ... záznamy takový, který hledáš, máš ode mne svolení k výjimce. Vezmi si ho, odnes. Použij, jak potřebuješ ... a jeho skartování provedeme později. To bude tvá odměna za dokončení questu.
Zavrtím se a udělám si pohodlí. Tohle byl best nápad ever.
¡Cink!
Kráčej s ředitelem Pochmurné akademie (Archivů HoHGlo).Brzy se dostaneme k rozhraní. Vnímám odsud, že Šejdnet běží tak nějak vedle Vejru, protože zahlédnu skrze problikávající textury známá místa. Hustý! Cestou jsem navíc dostal nějaké informace, kam se potřebuji dostat. V proměnném prostředí Šajdnetu je to něco jako čtyřrozměrná mapa, takže ji zkomprimuju spíš jen do naváděcí šipky. Ke questění stejně víc nepotřebuji.
"Připraven?" zeptá se Il-tentacolo, když zastavíme, hned se ale opraví, "Ne... please wait... oprava: Are you ready?"
"Ready jsem se narodil," usměju se, když mi nadhodí můj TM a mrknu na něj. Ucítím, jak se chapadlo slabě zachvěje. Možná za to může fakt, že jsem na drogách a připojen skrze mozkový implantát s vypnutými ochranami do ilegální sítě... ale nemít MemeSis, asi bych si udělal poznámku, že ta chapadélka a jejich majitele musím někdy prozkoumat blíže...
"Hoď mě!"
"Nerozumím. Prosím, opakujte poža-^&*&* Cože?"
Ukážu na styk dvou stěn. Vidím za nimi datový tok, co jde zhruba potřebným směrem.
"Hoď mě... čumba!"
Chapadlo se vymrští a já s ním. Za letu připažím a zvýším tak rychlost letu. I já chápu, že zrychlit připažením se dá jen, když padáte, jinak jen snížíte odpor a tedy snížíte rychlost zpomalování, ale ve skutečnosti... jenže tohle je něco jako Vejr a tam platí jiná pravidla. Třeba že když běžíte v předklonu s rukama upaženýma za zády, skutečně běžíte rychleji...
Jak se blíží srážka, obnažím Čepel! a rozpřáhnu se prohnutý v zádech. Další neefektivní způsob, chcete-li švihnout zároveň přesně a silně, protože svaly v této poloze ve skutečnosti- ALE KOHO TO ZAJÍMÁ?! Raději nasbírám na ostří varovné hlášky, které ho rozžhaví do ruda... a pak tnu!
---zazní řízný akord na elektrickou kytaru. Protože proč pizda ne?!---
Byla to divoká jízda plná přeskakování po expirujících souborech svištících po datových dráhách, hledání nepoužívaných zkratek a připékání se v ohnivých zdech. Šipka ukazující k cíli je jen malou pomocí, když stejně hledáte dosud neznámou cestu dovnitř.
Jenže na jedno z pravidel Vejru bylo spolehnutí i zde. Když už se tam dostal jeden, dostanou se tam další. Datový tok spojující nějaký skrytý server nebylo snadné najít, ale když jsem se dostatečně přiblížil k cíli, byl tam. Ať už byla ta trojhlavá stvůra cokoli či kdokoli, přišel zvenku... a ukázal mi cestu dovnitř.
Svoji cestu jsem tak zakončil tím, že jsem se chytil sloupu dat směřujícímu k avataru (nebo avatarům) uvnitř střeženého prostoru a proklouzl dovnitř jako stín. Musel to být uživatel z venku, jinak by mohl mít aktivní firewall. Takže žádné vyřizování zdivočelého programu, jak mě cestou napadlo. Hezky PvP
Ucítil jsem známou nervozitu a příliv adrenalinu. Tohle jsem po těch dlouhých dnech opravdu potřeboval. Na škále mezi držením MemeSiných kalhotek a pravou MemeSis v náručí to bylo někde uprostřed, ale pokud bude ten boj stát za to...
HYPE! HYPE!! HYPE!!!
Zklidnil jsem dech a soustředil se. Jedno po druhém. Teď bylo nejdůležitější, abych se uvnitř Archivů (nebo kamže to jdu) objevil někde nahoře, abych mohl předvést efektní hero-landing...
Indent: Nezapomenutelný průnik
Ve Vejru jako doma <2> + 
Vůle <2> + Na Šejdnetu nesmí funguvat firewally a antiviry <2>-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Proniknout do Archivů - i se souhlasem CMWGE a s využitím stop, které nechal za sebou předchozí narušitel to pořád bude buďto hrozně cool nebo hrozný průšvih.
+2+2+2-2 => 4 Provedl jsi něco efektivního, co tě posunulo blíž k tvému cíli
.. vysoko nad vznášedlem ....
J35U5 pod sebou náhle uviděl datový tok, který kdovíproč připomínal rozvětvenou řeku plnou krokodýlů. Pakety, které sledoval, ho formou šipky nasměrovaly přímo na palubu malého vznášedla, které se líně dralo proti proudu.
Po proudu od vznášedla byla řeka zbarvená do ruda a odnášela mrtvé hlavy postřílených jelenů.
J35U5 se řítil dolů, připraven dopadnout do klasické hrdinské pózy na jednom koleni, s rukou stylově opřenou před sebou. Jedna část jeho mysli - ta unešenější - odhadovala, kdy dopadne, aby předala v myšlenkách čas screenshotovému overlayi. Póza musí být zachycena. Druhá - příčetnější část mozku - si kladla otázku, zda místní virtuální prostředí bude nebo nebude počítat fyziku kolize jeho kynetické energie s drobným vznášedlem.
.. vznášedlo ....
Max zastřelil poslední náboj a oddechl si. Jenže k jeho uším dolehl ještě jeden výstřel.
Překvapeně pohlédl na hlaveň své zbraně. Ne, nebyl to výstřel a nevyšel z ní. Spíš jakýsi třesk. A přišel shora.
Zaklonil se. Z výšky se k němu bez padáku řítil drobný bod, který se rychle zvětšoval a nabýval obrysů lidského těla. Mířil přímo doprostřed vznášedla. Zrovna ve chvíli, kdy už si Max myslel, že má konečně vyhráno.
Přidávám ještě jeden bonusový exp k Maxově žánrovce, protože J35U5 je pohroma, kterou fakt nikdo nečekal....
+2+2+2-2 => 4 Provedl jsi něco efektivního, co tě posunulo blíž k tvému cíli
.. vysoko nad vznášedlem ....
J35U5 pod sebou náhle uviděl datový tok, který kdovíproč připomínal rozvětvenou řeku plnou krokodýlů. Pakety, které sledoval, ho formou šipky nasměrovaly přímo na palubu malého vznášedla, které se líně dralo proti proudu.
Po proudu od vznášedla byla řeka zbarvená do ruda a odnášela mrtvé hlavy postřílených jelenů.
J35U5 se řítil dolů, připraven dopadnout do klasické hrdinské pózy na jednom koleni, s rukou stylově opřenou před sebou. Jedna část jeho mysli - ta unešenější - odhadovala, kdy dopadne, aby předala v myšlenkách čas screenshotovému overlayi. Póza musí být zachycena. Druhá - příčetnější část mozku - si kladla otázku, zda místní virtuální prostředí bude nebo nebude počítat fyziku kolize jeho kynetické energie s drobným vznášedlem.
.. vznášedlo ....
Max zastřelil poslední náboj a oddechl si. Jenže k jeho uším dolehl ještě jeden výstřel.
Překvapeně pohlédl na hlaveň své zbraně. Ne, nebyl to výstřel a nevyšel z ní. Spíš jakýsi třesk. A přišel shora.
Zaklonil se. Z výšky se k němu bez padáku řítil drobný bod, který se rychle zvětšoval a nabýval obrysů lidského těla. Mířil přímo doprostřed vznášedla. Zrovna ve chvíli, kdy už si Max myslel, že má konečně vyhráno.
Přidávám ještě jeden bonusový exp k Maxově žánrovce, protože J35U5 je pohroma, kterou fakt nikdo nečekal....
-
Corneliu Pillat
- Příspěvky: 147
- Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
- Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... u Míji ...
Byl unavený. K smrti unavený. Ale nemohl nechat Míju samotnou, když hrozilo, že po ní někdo půjde. Sám nevěděl, čeho všeho je Memesis doopravdy schopná v reálu, ale zažil její taktiku ve Víáru a z druhé ruky se toho dozvěděl dost na to, aby jí bral vážně.
Proto když Míja zmizela uvnitř, nesedl si jen tak na lavičku jako předtím, ale nahlédl za rohy domu i do oken.
Náhlý pohyb uvnitř a vzrušené hlasy ho okamžitě probraly a ucítil, jak se mu rozbušilo srdce a do krve začal vyplavovat adrenalin. Míja měla opravdu talent lézt do jámy lvové. Memesis na ní čekala doma, zatímco on jako hlupák zůstal venku. Vzkypěl v něm vztek. Na sebe, že to dopustil. Ale i na Cheezuse, na Memesis. Na všechny ty rozmazlené nevděčné Majdexany, kteří byli naživu jen proto, že to s nimi nevzdal a udělal, co bylo třeba. Nevážili si toho, co měli a o co mohli snadno přijít. Neměli ani ponětí, co je čeká tam venku, ale to jim nebránilo dělat dusno a ohrožovat svou nezodpovědností všechny. Vrazil dovnitř. A zapnul kameru, kterou byl jeho výsadkový exosuit vybavený. Vysílal.
"Takže teď hrozíš zbraní i civilistům? Ze všech lidí zrovna Míje, která odstartovala mezi mladýma touhu po lepší budoucnosti, po něčem opravdovým? Holce, co nemá zbraň a nemá tě jak ohrozit? Bravo.", pozdvihne prázdné ruce a několikrát zatleská, "Že ses zkusila zbavit mě nebo Krysysla, to celkem chápu. Ta podrazácká krysa umí lézt lidem na nervy. Ale má lepší instinkt přežití, než ty a nezkouší potopit loď, která ho živí. Vím, že hraješ špinavou hru a posíláš svý fans v kostýmech Loukvoďanů narušovat volební meetingy. Viděl jsem, co jsi provedla s Cheezusem, jak jsi mu zblbla hlavu a proměnila ho ve svýho poslušnýho fanboye. Ale hrozit zbraní týhle výjimečný holce, co žije a dýchá pro HoGlo a Lidstvo, jenom proto, že prokoukla tvý intriky a odmítá se ti podvolit? Come on. To je ubohý. Lidi jako je ona jsou skutečná naděje pro budoucnost, i když ty to asi nikdy nepochopíš...jsi zvyklá jen sbírat trofeje, bez ohledu na cenu, co zaplatí druzí..."
Popojde blíž a zároveň trochu do strany, snaží se nenápadně během toho co mluví přesunout tak, aby Memesis nemohla mít na mušce oba zároveň a soustředila se spíš na něho.
"Myslíš si, že ti kariéra profi hráčky dává právo a kvalifikaci rozhodovat o osudech druhých? Že můžeš oblbnout celé HoGlo hezkou tvářičkou navenek a sladkými sliby? Ale co vlastně lidem nabízíš, kromě prázdných líbivých hesel? Kolika lidem jsi pomohla a co jsi vykonala? Co vůbec, pizda, víš o tom, jak přežít na planetě, udržet druhý naživu a jak budovat civilizaci? Myslíš, že to půjde naučit za pochodu? Já myslím, že nevíš nic a ani tě nezajímá, co přijde po tobě. Nebo si snad myslíš, že HoGlo bude fungovat jen tak samospádem a navěky? Že CMWGE se o všechno postará a zázrakem přičaruje zdroje, co prostě reálně docházejí a není je jak doplnit? Že vraždící roboti zůstanou v Loukvods a nepokusí se zabrat zbytek lodi a zničit lidstvo jako obtížný hmyz? Že to samo nějak dopadne a ty si budeš užívat privilegií Vyvolené?"
Udělá ještě pár kroků blíž a nakloní hlavu na stranu.
"Místo abys pomáhala lidi sjednotit a nadchnout pro budoucnost, rozděluješ je a štveš proti sobě navzájem. Rozděl a panuj, to je strategie stará jako válka sama. Chceš zažít válku? Já jí znám až moc dobře a věř mi, není o co stát. Znovu jí zažít nechci. Viděl jsem celé národy páchat kolektivní sebevraždu ve jménu falešných ideálů a zmatených vůdců. Byl jsem svědkem toho, když lidská hloupost a marnivost zadusila poslední zbytky naděje na záchranu Země. Obětoval jsem a ztratil víc, než ty jsi kdy měla, abych dostal vaše předky sem, desítky světelných let od kolébky lidstva.", potřese hlavou a odfrkne si, " Kdybys měla plán, jak HoGlo zachránit, tak bys hledala spojence a chtěla kooperovat s ostatními frakcemi. Nabízela něco konstruktivního. Jenže ty se jen snažíš smést z cesty konkurenci a rozeštvat lidi proti sobě. Odvádíš tím pozornost od toho, že vlastně nevíš, co dělat dál. I těm, co tě následují nepokrytě lžeš, slibuješ něco, co neumíš dát. Přivlastnila sis hesla jako 'ForReal!' a zbavila je jejich podstaty, vyprázdnila je. Pro tebe není 'ForReal!' o osobní zodpovědnosti a společném budování budoucnosti, ale o anarchii a o tom, že si budeš dělat, co se ti zlíbí. Ukradla jsi 'ForReal!' lidem jako je Míja a zneužila jsi lidi jako Cheezus, takové, co touží po změně, ale neví jak přesně na to a zkouší se něčeho chytit. Svezla ses na něčem, co odstartovali chytřejší lidi než ty a hazarduješ se životy všech jenom pro to, abys zrovna ty, královna hráčů, vyhrála 'velkou cenu'. To je tvůj program. Volby jsou pro tebe hra a vítězství je cíl sám o sobě, achievment. Ne prostředek jak zamezit katastrofě a změnit životy ostatních k lepšímu. Tvůj 'ForReal!' je fejk a falešná hra. Život ale NENÍ HRA, tak už se, pizda, prober! Nemáš ponětí, do čeho ses doopravdy pustila a co dělat dál. Podívej se mi do očí a řekni mi, že se pletu. Nebo radši zmáčkneš spoušť?"
Intent: Konfrontovat jí s tvrdou a neúprosnou realitou a podlomit tak její morálku a odhodlání, nabourat představu, že hájí nějaký ideál a má co nabídnout...hezky na kameru. Veterán poslední války 3, Poslední z Vlků 2, Vůle 4.
Jestli půjde Memesis do protizáměru v PvP, tak Hustej 2.
Učinil sám sebe hrozivě zranitelným, učinil něco pošetilého.
Byl unavený. K smrti unavený. Ale nemohl nechat Míju samotnou, když hrozilo, že po ní někdo půjde. Sám nevěděl, čeho všeho je Memesis doopravdy schopná v reálu, ale zažil její taktiku ve Víáru a z druhé ruky se toho dozvěděl dost na to, aby jí bral vážně.
Proto když Míja zmizela uvnitř, nesedl si jen tak na lavičku jako předtím, ale nahlédl za rohy domu i do oken.
Náhlý pohyb uvnitř a vzrušené hlasy ho okamžitě probraly a ucítil, jak se mu rozbušilo srdce a do krve začal vyplavovat adrenalin. Míja měla opravdu talent lézt do jámy lvové. Memesis na ní čekala doma, zatímco on jako hlupák zůstal venku. Vzkypěl v něm vztek. Na sebe, že to dopustil. Ale i na Cheezuse, na Memesis. Na všechny ty rozmazlené nevděčné Majdexany, kteří byli naživu jen proto, že to s nimi nevzdal a udělal, co bylo třeba. Nevážili si toho, co měli a o co mohli snadno přijít. Neměli ani ponětí, co je čeká tam venku, ale to jim nebránilo dělat dusno a ohrožovat svou nezodpovědností všechny. Vrazil dovnitř. A zapnul kameru, kterou byl jeho výsadkový exosuit vybavený. Vysílal.
"Takže teď hrozíš zbraní i civilistům? Ze všech lidí zrovna Míje, která odstartovala mezi mladýma touhu po lepší budoucnosti, po něčem opravdovým? Holce, co nemá zbraň a nemá tě jak ohrozit? Bravo.", pozdvihne prázdné ruce a několikrát zatleská, "Že ses zkusila zbavit mě nebo Krysysla, to celkem chápu. Ta podrazácká krysa umí lézt lidem na nervy. Ale má lepší instinkt přežití, než ty a nezkouší potopit loď, která ho živí. Vím, že hraješ špinavou hru a posíláš svý fans v kostýmech Loukvoďanů narušovat volební meetingy. Viděl jsem, co jsi provedla s Cheezusem, jak jsi mu zblbla hlavu a proměnila ho ve svýho poslušnýho fanboye. Ale hrozit zbraní týhle výjimečný holce, co žije a dýchá pro HoGlo a Lidstvo, jenom proto, že prokoukla tvý intriky a odmítá se ti podvolit? Come on. To je ubohý. Lidi jako je ona jsou skutečná naděje pro budoucnost, i když ty to asi nikdy nepochopíš...jsi zvyklá jen sbírat trofeje, bez ohledu na cenu, co zaplatí druzí..."
Popojde blíž a zároveň trochu do strany, snaží se nenápadně během toho co mluví přesunout tak, aby Memesis nemohla mít na mušce oba zároveň a soustředila se spíš na něho.
"Myslíš si, že ti kariéra profi hráčky dává právo a kvalifikaci rozhodovat o osudech druhých? Že můžeš oblbnout celé HoGlo hezkou tvářičkou navenek a sladkými sliby? Ale co vlastně lidem nabízíš, kromě prázdných líbivých hesel? Kolika lidem jsi pomohla a co jsi vykonala? Co vůbec, pizda, víš o tom, jak přežít na planetě, udržet druhý naživu a jak budovat civilizaci? Myslíš, že to půjde naučit za pochodu? Já myslím, že nevíš nic a ani tě nezajímá, co přijde po tobě. Nebo si snad myslíš, že HoGlo bude fungovat jen tak samospádem a navěky? Že CMWGE se o všechno postará a zázrakem přičaruje zdroje, co prostě reálně docházejí a není je jak doplnit? Že vraždící roboti zůstanou v Loukvods a nepokusí se zabrat zbytek lodi a zničit lidstvo jako obtížný hmyz? Že to samo nějak dopadne a ty si budeš užívat privilegií Vyvolené?"
Udělá ještě pár kroků blíž a nakloní hlavu na stranu.
"Místo abys pomáhala lidi sjednotit a nadchnout pro budoucnost, rozděluješ je a štveš proti sobě navzájem. Rozděl a panuj, to je strategie stará jako válka sama. Chceš zažít válku? Já jí znám až moc dobře a věř mi, není o co stát. Znovu jí zažít nechci. Viděl jsem celé národy páchat kolektivní sebevraždu ve jménu falešných ideálů a zmatených vůdců. Byl jsem svědkem toho, když lidská hloupost a marnivost zadusila poslední zbytky naděje na záchranu Země. Obětoval jsem a ztratil víc, než ty jsi kdy měla, abych dostal vaše předky sem, desítky světelných let od kolébky lidstva.", potřese hlavou a odfrkne si, " Kdybys měla plán, jak HoGlo zachránit, tak bys hledala spojence a chtěla kooperovat s ostatními frakcemi. Nabízela něco konstruktivního. Jenže ty se jen snažíš smést z cesty konkurenci a rozeštvat lidi proti sobě. Odvádíš tím pozornost od toho, že vlastně nevíš, co dělat dál. I těm, co tě následují nepokrytě lžeš, slibuješ něco, co neumíš dát. Přivlastnila sis hesla jako 'ForReal!' a zbavila je jejich podstaty, vyprázdnila je. Pro tebe není 'ForReal!' o osobní zodpovědnosti a společném budování budoucnosti, ale o anarchii a o tom, že si budeš dělat, co se ti zlíbí. Ukradla jsi 'ForReal!' lidem jako je Míja a zneužila jsi lidi jako Cheezus, takové, co touží po změně, ale neví jak přesně na to a zkouší se něčeho chytit. Svezla ses na něčem, co odstartovali chytřejší lidi než ty a hazarduješ se životy všech jenom pro to, abys zrovna ty, královna hráčů, vyhrála 'velkou cenu'. To je tvůj program. Volby jsou pro tebe hra a vítězství je cíl sám o sobě, achievment. Ne prostředek jak zamezit katastrofě a změnit životy ostatních k lepšímu. Tvůj 'ForReal!' je fejk a falešná hra. Život ale NENÍ HRA, tak už se, pizda, prober! Nemáš ponětí, do čeho ses doopravdy pustila a co dělat dál. Podívej se mi do očí a řekni mi, že se pletu. Nebo radši zmáčkneš spoušť?"
Intent: Konfrontovat jí s tvrdou a neúprosnou realitou a podlomit tak její morálku a odhodlání, nabourat představu, že hájí nějaký ideál a má co nabídnout...hezky na kameru. Veterán poslední války 3, Poslední z Vlků 2, Vůle 4.
Jestli půjde Memesis do protizáměru v PvP, tak Hustej 2.
Učinil sám sebe hrozivě zranitelným, učinil něco pošetilého.-
Hope and Glory
- Příspěvky: 318
- Registrován: 11. 6. 2021, 23:05
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Aby Veterán poslední války podlomili cynické MemeSis představu, že hájí nějaký ideál ... to je naprosté šílenství. Překážka 4.
+3+2+4-4=> 5: Provedl jsi něco produktivního, co zlepšilo tvůj život či tvou situaci
MemeSis je Manipulátorka 2, také dá Vůli 4 a využije toho, že lékařské drony zde musí všechny udržovat na živu +2. MemeSis se z toho chce vyvlíct a vypadat na konci co nejlépe před jejími fans. To je ve světle vyřčených obvinění Těžké - překážka 1, a Conreliu je navíc Hustý, to se projeví jako 2.
+2+4+2-2 => 6: Provedl jsi něco, co vypadalo fakt dobře – udělalo silný dojem, bylo dramatické, cool
Přednostně vyhodnotíme MemeSis. Potom Corneliu.
Na malý moment se pohledy MemeSis a Corneliu potkali - a Corneliu v nich zahlédl záblesk paniky, strachu. Ale o jediné mrknutí později už byl pohled MemeSis začne nabírat na pevnosti.
"Taková obvinění by mohl vznést každý. To, že máš kameru neznemená, že si můžeš vymýšlet a chrlit lži, Corneliu. Vím, jak moc prahneš po vítězství, ale že klesneš v našem vzájemném souboji takhle hluboko? To jsem tedy nečekala."
Vydechne, mluví pomalu, zjevně přemýšlí.
"Jenže ostří kamery má dvě strany - nahrává nejen to, co divákům nalháváš, ale i skutečnou pravdu - když ji někdo vyjeví," pokračuje Memesis bezostšnou lží a zkušený jazyk manipulátorky se rozjíždí.
"Chtěl jsi mě vyprovokovat, viď? Abych ve zlosti a touze umlčet ty lži stiskla kohoutek. S vědomím, že zdejší zdravotnické drony - určené původně Vyvoleným, jako jsi ty - tě nenechají zemřít. A pak to použít proti mě - označit mě podruhé za vražedkyni a jako důkaz předložit tuhle zinscenovanou nahrávku."
Najednou začíná mluvit téměř z patra, plynule. Už jí nejde moc skočit do řeči, zaskočení je tu tam.
"Pojďme si projít ta tvá obvinění jedno po druhém a ukažme divákům, že se rozsypou jak domeček z karet. Že posílám své fans narušovat volební meetingy v kostýmech? Jak můžeme vědět, že to jsou moji fans, když jsou v kostýmech? Nejsou to náhodou převlečení pochůzkáři z MDPD, kteří se jako provokatéři snaží vyprovokováním nepokojů obhájit důvod své existence? A není podezřelá náhoda, že zrovna mezi pochůzkáři z MDPD je nejvíc tvých stoupenců, Corneliu Pillate? Skoro jako by sis tohle odhalení pečlivě připravil, abys ho na mě mohl hodit."
Každý vzdělaný pozorovatel nebo nestranný soudce by tuhle chabou výmluvu prokouknul a MemeSis se vysmál. Jenže lidé, kteří budou sledovat tohle video nejspíš nepatří k elitám a určitě nebudou nestranní. A MemeSis si sice vytírá s pravdou zadek, ale říká to, co její fanoušci chtějí slyšet. A je v tom dobrá.
"Tvrdíš, že prahnu po vítězství. Předvolební spoty jsou mi svědkem, že jsem spojila své síly s J35U5em a postavila se na druhé místo po jeho boku, abych pomohla zajistit vítězství jemu. Přesně s tím J35U5em, kterého shazuješ - také jistě naprosto náhodou. A po boku stojím jako jeho zástupkyně. Copak zástupkyně může zvítězit, když místo nad ní je obsazené? Ha? Co mi na to povíš," mávne zlatou hlavní do vzduchu.
Tím pozornost přejde na zbraň, kterou třímá v ruce.
"Když už mluvíme o tomhle, sleduj," pozvedne zbraň, zamíří na prázdnou zeď mezi Míju a Corneliu a třemi krátkými dávkami vykrouží ve zdi přesné kolečko, aby poslední dávku poslala do jeho středu.
"Mám trénink. Z vejru. Myslíš, že střelec jako já by tebe a Krysisla minul, kdybych vás chtěla zabít? Tohle kolečko tě usvědčuje z další lži."
Corneliu chce namítnout, že právě přesnost, s jakou MemeSis zasáhla spínač od dveří, je důkazem její viny, ale nakonec to neudělá. To by totiž přistoupil na její hru - začal se obhajovat, vysvětlovat - a v tu chvíli by prohrál.
A to on nepotřeboval. V jednom se totiž MemeSis mýlila. On nevedl tenhle rozhovor kvůli tomu, aby ji shodil před jejími fanoušky nebo donutil se přiznat. Věděl, že to je v podstatě nemožné - nepříjemná pravda z rukou vojáka neměla u publika šanci proti sladkým slibům ze rtů pohledné dívky. On vedl tenhle rozhovor, aby zviklal ji samotnou. Zasadil semínko pochybností v ní. A i když se začalo ukazovat, že i to je naprosté šílenství, dál v tomhle plánu pokračoval.
Nechal MemeSis dál chrlit jednu smyšlenku za druhou a už na ně nereagoval. Jen natáčel a čekal. Urážky střídaly lži a smyšlenky. A pak MemeSis řekla větu, která mu pomohla něco si uvědomit.
Řekla: "Ty si tady hraješ na spasitele ze starých časů, ale vůbec si neuvědomuješ, že tohle je NÁŠ svět. Už ti nepatří. Nepotřebuje záchranu od TEBE."
A to byla z celé té snůšky lží a nesmylů jediná věta, ve které MemeSis měla pravdu. Samozřejmě - tenhle svět nepotřeboval ani MemeSis, ale to v tuhle chvíli nebylo důležité.
Corneliu, tvůj spasitelský komplex se zvyšuje na 4.
Ozvi se svému HG.
Ty jsi totiž přišel o takové ty drobné hlouposti, na kterých jsi lpíval. Nejspíš. Jsi dost rozbitý. A asi sis myslel, že je to všechno fuč. Až na to, že není.
Buďto jsi to nikdy nevěděl, nebo jsi zapomněl že někde v sobě je tvrdé a silné jádro - a teď jsi ho našel. Ocelové nervy, běsnící žár nebo dokonalý teorém někde uvnitř tvého já.
Až přiště budeš bojovat se svým spasitelským komplexem, tak tuhle vnitřní sílu ukážeš.
A máš to za sebou. Odteď jsi sám sebou. Budeš bojovat.
Vůbec nezáleží na tom, s čím. Z ovládáním mysli? Posednutím? Vapirismem? Tlakem od spolužáků? Chřipečkou?
Až na tebe tahle věc přístě vystrčí svou odpornou hlavu, tak ji prostě usekneš.
Corneliu poctivě počkal až do úplného konce, až MemeSis skončí svůj výstup. Potom vypnul kameru.
"Hezký výkon," pronesl, "gratuluji. Ty volby máš nejspíš opravdu v kapse. A teď, když to máme za sebou, bych se tě rád zeptal na něco mimo záznam."
MemeSis na něj upřela svůj zrak plný drzého očekávání.
"Jak se ti spí? Dokážeš se večer podívat sama sobě v zrcadle do očí? A jak to máš vlastně s tím J35U5em ... opravdu jsi to na něj celou dobu jenom hrála? Nebojíš se, že až s ním skončíš, už to vlastně nebude on?"
Zejména tou poslední větou zjevně ťal do živého, protože MemeSis s sebou cukla, oči se jí zaleskly a ona odvrátila hlavu aby jí nebylo vidět do tváře a chvatným krokem vyrazila pryč.
Když se zavřely dveře, věděl Corneliu, že teď zbývá ten poslední krok jeho cesty. Najít někoho, kdo spasí svět místo něj. Protože v tomhle ze zase nemýlil on - tenhle svět spasit potřeboval.
+3+2+4-4=> 5: Provedl jsi něco produktivního, co zlepšilo tvůj život či tvou situaci
MemeSis je Manipulátorka 2, také dá Vůli 4 a využije toho, že lékařské drony zde musí všechny udržovat na živu +2. MemeSis se z toho chce vyvlíct a vypadat na konci co nejlépe před jejími fans. To je ve světle vyřčených obvinění Těžké - překážka 1, a Conreliu je navíc Hustý, to se projeví jako 2.
+2+4+2-2 => 6: Provedl jsi něco, co vypadalo fakt dobře – udělalo silný dojem, bylo dramatické, cool
Přednostně vyhodnotíme MemeSis. Potom Corneliu.
Na malý moment se pohledy MemeSis a Corneliu potkali - a Corneliu v nich zahlédl záblesk paniky, strachu. Ale o jediné mrknutí později už byl pohled MemeSis začne nabírat na pevnosti.
"Taková obvinění by mohl vznést každý. To, že máš kameru neznemená, že si můžeš vymýšlet a chrlit lži, Corneliu. Vím, jak moc prahneš po vítězství, ale že klesneš v našem vzájemném souboji takhle hluboko? To jsem tedy nečekala."
Vydechne, mluví pomalu, zjevně přemýšlí.
"Jenže ostří kamery má dvě strany - nahrává nejen to, co divákům nalháváš, ale i skutečnou pravdu - když ji někdo vyjeví," pokračuje Memesis bezostšnou lží a zkušený jazyk manipulátorky se rozjíždí.
"Chtěl jsi mě vyprovokovat, viď? Abych ve zlosti a touze umlčet ty lži stiskla kohoutek. S vědomím, že zdejší zdravotnické drony - určené původně Vyvoleným, jako jsi ty - tě nenechají zemřít. A pak to použít proti mě - označit mě podruhé za vražedkyni a jako důkaz předložit tuhle zinscenovanou nahrávku."
Najednou začíná mluvit téměř z patra, plynule. Už jí nejde moc skočit do řeči, zaskočení je tu tam.
"Pojďme si projít ta tvá obvinění jedno po druhém a ukažme divákům, že se rozsypou jak domeček z karet. Že posílám své fans narušovat volební meetingy v kostýmech? Jak můžeme vědět, že to jsou moji fans, když jsou v kostýmech? Nejsou to náhodou převlečení pochůzkáři z MDPD, kteří se jako provokatéři snaží vyprovokováním nepokojů obhájit důvod své existence? A není podezřelá náhoda, že zrovna mezi pochůzkáři z MDPD je nejvíc tvých stoupenců, Corneliu Pillate? Skoro jako by sis tohle odhalení pečlivě připravil, abys ho na mě mohl hodit."
Každý vzdělaný pozorovatel nebo nestranný soudce by tuhle chabou výmluvu prokouknul a MemeSis se vysmál. Jenže lidé, kteří budou sledovat tohle video nejspíš nepatří k elitám a určitě nebudou nestranní. A MemeSis si sice vytírá s pravdou zadek, ale říká to, co její fanoušci chtějí slyšet. A je v tom dobrá.
"Tvrdíš, že prahnu po vítězství. Předvolební spoty jsou mi svědkem, že jsem spojila své síly s J35U5em a postavila se na druhé místo po jeho boku, abych pomohla zajistit vítězství jemu. Přesně s tím J35U5em, kterého shazuješ - také jistě naprosto náhodou. A po boku stojím jako jeho zástupkyně. Copak zástupkyně může zvítězit, když místo nad ní je obsazené? Ha? Co mi na to povíš," mávne zlatou hlavní do vzduchu.
Tím pozornost přejde na zbraň, kterou třímá v ruce.
"Když už mluvíme o tomhle, sleduj," pozvedne zbraň, zamíří na prázdnou zeď mezi Míju a Corneliu a třemi krátkými dávkami vykrouží ve zdi přesné kolečko, aby poslední dávku poslala do jeho středu.
"Mám trénink. Z vejru. Myslíš, že střelec jako já by tebe a Krysisla minul, kdybych vás chtěla zabít? Tohle kolečko tě usvědčuje z další lži."
Corneliu chce namítnout, že právě přesnost, s jakou MemeSis zasáhla spínač od dveří, je důkazem její viny, ale nakonec to neudělá. To by totiž přistoupil na její hru - začal se obhajovat, vysvětlovat - a v tu chvíli by prohrál.
A to on nepotřeboval. V jednom se totiž MemeSis mýlila. On nevedl tenhle rozhovor kvůli tomu, aby ji shodil před jejími fanoušky nebo donutil se přiznat. Věděl, že to je v podstatě nemožné - nepříjemná pravda z rukou vojáka neměla u publika šanci proti sladkým slibům ze rtů pohledné dívky. On vedl tenhle rozhovor, aby zviklal ji samotnou. Zasadil semínko pochybností v ní. A i když se začalo ukazovat, že i to je naprosté šílenství, dál v tomhle plánu pokračoval.
Nechal MemeSis dál chrlit jednu smyšlenku za druhou a už na ně nereagoval. Jen natáčel a čekal. Urážky střídaly lži a smyšlenky. A pak MemeSis řekla větu, která mu pomohla něco si uvědomit.
Řekla: "Ty si tady hraješ na spasitele ze starých časů, ale vůbec si neuvědomuješ, že tohle je NÁŠ svět. Už ti nepatří. Nepotřebuje záchranu od TEBE."
A to byla z celé té snůšky lží a nesmylů jediná věta, ve které MemeSis měla pravdu. Samozřejmě - tenhle svět nepotřeboval ani MemeSis, ale to v tuhle chvíli nebylo důležité.
Corneliu, tvůj spasitelský komplex se zvyšuje na 4.
Ozvi se svému HG.
Ty jsi totiž přišel o takové ty drobné hlouposti, na kterých jsi lpíval. Nejspíš. Jsi dost rozbitý. A asi sis myslel, že je to všechno fuč. Až na to, že není.
Buďto jsi to nikdy nevěděl, nebo jsi zapomněl že někde v sobě je tvrdé a silné jádro - a teď jsi ho našel. Ocelové nervy, běsnící žár nebo dokonalý teorém někde uvnitř tvého já.
Až přiště budeš bojovat se svým spasitelským komplexem, tak tuhle vnitřní sílu ukážeš.
A máš to za sebou. Odteď jsi sám sebou. Budeš bojovat.
Vůbec nezáleží na tom, s čím. Z ovládáním mysli? Posednutím? Vapirismem? Tlakem od spolužáků? Chřipečkou?
Až na tebe tahle věc přístě vystrčí svou odpornou hlavu, tak ji prostě usekneš.
Corneliu poctivě počkal až do úplného konce, až MemeSis skončí svůj výstup. Potom vypnul kameru.
"Hezký výkon," pronesl, "gratuluji. Ty volby máš nejspíš opravdu v kapse. A teď, když to máme za sebou, bych se tě rád zeptal na něco mimo záznam."
MemeSis na něj upřela svůj zrak plný drzého očekávání.
"Jak se ti spí? Dokážeš se večer podívat sama sobě v zrcadle do očí? A jak to máš vlastně s tím J35U5em ... opravdu jsi to na něj celou dobu jenom hrála? Nebojíš se, že až s ním skončíš, už to vlastně nebude on?"
Zejména tou poslední větou zjevně ťal do živého, protože MemeSis s sebou cukla, oči se jí zaleskly a ona odvrátila hlavu aby jí nebylo vidět do tváře a chvatným krokem vyrazila pryč.
Když se zavřely dveře, věděl Corneliu, že teď zbývá ten poslední krok jeho cesty. Najít někoho, kdo spasí svět místo něj. Protože v tomhle ze zase nemýlil on - tenhle svět spasit potřeboval.
-
Max Richter
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14. 6. 2021, 12:06
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... vejr, řeka plná mrtvých jelenů ...
"Tohle se mi jenom zdá, žejo?"
"Nezdá, Maxi."
"Někdo se sem dostal... protrhl...?!"
"Pfff..." vydechnu a skloním hlavu.
Mám já tohle vůbec za potřebí? Nepřál jsem si přece nic, o čem nevím, ne? Měl bych střílet? Zrychlit ke skartářce? Nebo aspoň řvát?
Nevím, no. Nakonec mě vůbec nepřekvapí, že neudělám vlastně nic. Jenom hodím okem na Gé, která se drží zábradlí a přemýšlí, co teď. A mrknu po BíBí, jak hledí upřeně nahoru nad padající osobu, do míst, odkud se ozval ten třesk. A že mám holky s sebou a ono se stejně nic nezblázní, akorát se opřu a vytáhnu přehrávač na osmdesát procent...
Jesus?
"Tohle se mi jenom zdá, žejo?"
"Nezdá, Maxi."
"Někdo se sem dostal... protrhl...?!"
"Pfff..." vydechnu a skloním hlavu.
Mám já tohle vůbec za potřebí? Nepřál jsem si přece nic, o čem nevím, ne? Měl bych střílet? Zrychlit ke skartářce? Nebo aspoň řvát?
Nevím, no. Nakonec mě vůbec nepřekvapí, že neudělám vlastně nic. Jenom hodím okem na Gé, která se drží zábradlí a přemýšlí, co teď. A mrknu po BíBí, jak hledí upřeně nahoru nad padající osobu, do míst, odkud se ozval ten třesk. A že mám holky s sebou a ono se stejně nic nezblázní, akorát se opřu a vytáhnu přehrávač na osmdesát procent...
Jesus?
-
Jezus
- Příspěvky: 4577
- Registrován: 26. 1. 2018, 10:35
- Bydliště: Brno
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Zdá se, že si to tu někdo pěkně customizoval. Ale co mají znamenat ti jeleni?
Za letu je přiblížím vizorem. Zdá se, že někdo použil modely krokodýlů a narouboval je itemy větví...
Části vejru jsou krátkodobě schopné opravit i značná poškození kódu, v případně nutnosti je i nahrazovat jinými. Slouží to k udržení stability - protože vejr musí běžet. Vede to pochopitelně k různým mutacím, ale ty jsou brzy likvidovány, pokud samozřejmě CMWGE nezjistí, že je lze modifikovat k něčemu užitečnému...
Ale natvrdo narvat kusy textur do modelu krokodýla a zmodovat ho na jelena? Takové zvěrstvo snad může udělat jen šílenec!
Nebo epický h4x0r
Před dopadem znejistím natolik, že málem nestihnu zvěčnit screen, natož se pokusit zpustit modul upravující fyziku při epic-landingu...
Dopadnu v póze, již jsem si přál a tlaková vlna rozčísne data v podobě stříbřitých koulí na hladině řeky. Záď vznášedla se zdvihne a trojice na zádi se ocitne ve vzduchu... ale neodletí - buď já nebo nějaký podprogram částečně rozšířil radius tlakové vlny, kterou jsem tlačil pod sebou k utlumení dopadu na celou loď, takže i když se špička zanoří hluboko do vody, brzy ji následuje celé vznášedlo.
Ještě než se nestihnu postavit, okolní voda dostane pokyn chovat se nestlačitelně - zhoupne se zpět a vystřelí celé vznášedlo do vzduchu, čímž připlácne trojici užívající si kratičký stav bez tíže zpět na záď.
Letíme chvíli vpřed špičkou vznášedla (která pohltila větší část energie než zbytek) namířenou dolů, než špička konečně zavadí o hladinu. Vznášedlo začne metat přemety a katapultuje nás na mělčinu. Vznášedlo samotné dopadne kus od nás, chvíli se ještě převrací špatně počítanou fyzikou kolize, načež zmizí, aby se znovu objevilo kousek nad hladinou, na níž restartované dopadne.
Pomalu - opravdu pomalu, jakože slowmotion - se zvednu z vody, která ze mě epicky srší. Sice bych mohl během té doby schytat kulku, ale snad má protihráč proti mě nějaké vejrové vychování. Možná že má, ale hlavně mu samotnému trvá se zvednout. N00b!
Počkám pár nanosekund, než se trojice zorientuje - musí přeci vidět, co a hlavně jak je vyownilo!
"Tak co, čumbové?" zahlásím a tasím Čepel!, "Ready to play
" 
Rychlými úkroky se pohnu šikmo dopředu, abych neposkytoval snadný cíl střelci, pak se odrazím a nečekaně změním směr o 45°. Zatočím se a přejdu do nízké piruety jako krasobruslař - čekám že mi zahvízdají nad hlavou kulky - a odhodím při tom několik skleněných koulí, které jsem si nabral, než jsem se vynořil. Hodím je po předpokládaném střelci, abych ho rozhodil. Sám už mířím k prvnímu ženskému avataru, předkloněný, Čepel! směřující dozadu, jen -seknout-!
Zarazím se dva kroky od ní.
"Hej, čumba! Ty seš ten Míjin ochočený Pořádek! Max!" zahulákám a narovnám se, "Dávali jsme spolu relax v Hnedle knedle... To nemůžeš zobrazovat nick, ty n00be?!"
Ukážu nad sebe, kde mi nad hlavou svítí 3D nápis J35U5xMachina.
"Málem jsem vás vypnul! Co tu hemrujete? Il Tentacol na vás pinnul wanted..." přimhouřím oči, "Wait! Ty jsi přeci mega čumba s Corneliu! Odvedl jsi mi ho, když mi měl pomáhat hledat Čepel! Co tu děláš? Hledáš pro něj nějaký utajovaný kompro?!"
V hněvu ho obviním z toho, pro co jsem sám přišel. Il Tentacol mluvil o něčem, jako že brání procesu skartace - pokud jde o chyby minulosti - Corneliovi chyby! - je sice zvláštní, že by chtěl bránit jejich smazání, ale možná jde o víc. O klíč k HoGlo, lidským myslím, doomsday kódům nebo něčemu podobně EPICKÉMU, že se to snaží hodné gangy raději smazat, než aby to padlo do rukou korporátům!
Znovu mírně pokrčím nohy, připraven se odrazit. Pomaloučku se začnu sunout tak, aby mezi mnou a Maxem stála jedna z jeho společnic. Hlídám si samozřejmě i je, nevím, čeho jsou schopné, ale zbraň jsem zaregistroval zatím jen u něj.
"Něco ti řeknu, Maxi. Když jdou Pořádci rogue, je to cool jen, když se přidají ke gangstas, protože chtějí zjisti pravdu nebo pomstít kolegu. Když se nechají zkorumpovat korporátem, není to cool, čumba! Tak mi teď řekni, proč bych vás neměl zrulovat a cinknout EXPy - teda vlastně reward?"
Znovu čeknu jeho doprovod a obrátím oči v sloup - taky žádné viditelné nicky!
"Jo, ale nejdřív bys mě mohl představit dámám," usměju se a hodím okem po nejbližší.
Za letu je přiblížím vizorem. Zdá se, že někdo použil modely krokodýlů a narouboval je itemy větví...
Části vejru jsou krátkodobě schopné opravit i značná poškození kódu, v případně nutnosti je i nahrazovat jinými. Slouží to k udržení stability - protože vejr musí běžet. Vede to pochopitelně k různým mutacím, ale ty jsou brzy likvidovány, pokud samozřejmě CMWGE nezjistí, že je lze modifikovat k něčemu užitečnému...
Ale natvrdo narvat kusy textur do modelu krokodýla a zmodovat ho na jelena? Takové zvěrstvo snad může udělat jen šílenec!
Nebo epický h4x0r
Před dopadem znejistím natolik, že málem nestihnu zvěčnit screen, natož se pokusit zpustit modul upravující fyziku při epic-landingu...
Dopadnu v póze, již jsem si přál a tlaková vlna rozčísne data v podobě stříbřitých koulí na hladině řeky. Záď vznášedla se zdvihne a trojice na zádi se ocitne ve vzduchu... ale neodletí - buď já nebo nějaký podprogram částečně rozšířil radius tlakové vlny, kterou jsem tlačil pod sebou k utlumení dopadu na celou loď, takže i když se špička zanoří hluboko do vody, brzy ji následuje celé vznášedlo.
Ještě než se nestihnu postavit, okolní voda dostane pokyn chovat se nestlačitelně - zhoupne se zpět a vystřelí celé vznášedlo do vzduchu, čímž připlácne trojici užívající si kratičký stav bez tíže zpět na záď.
Letíme chvíli vpřed špičkou vznášedla (která pohltila větší část energie než zbytek) namířenou dolů, než špička konečně zavadí o hladinu. Vznášedlo začne metat přemety a katapultuje nás na mělčinu. Vznášedlo samotné dopadne kus od nás, chvíli se ještě převrací špatně počítanou fyzikou kolize, načež zmizí, aby se znovu objevilo kousek nad hladinou, na níž restartované dopadne.
Pomalu - opravdu pomalu, jakože slowmotion - se zvednu z vody, která ze mě epicky srší. Sice bych mohl během té doby schytat kulku, ale snad má protihráč proti mě nějaké vejrové vychování. Možná že má, ale hlavně mu samotnému trvá se zvednout. N00b!
Počkám pár nanosekund, než se trojice zorientuje - musí přeci vidět, co a hlavně jak je vyownilo!
"Tak co, čumbové?" zahlásím a tasím Čepel!, "Ready to play
" Rychlými úkroky se pohnu šikmo dopředu, abych neposkytoval snadný cíl střelci, pak se odrazím a nečekaně změním směr o 45°. Zatočím se a přejdu do nízké piruety jako krasobruslař - čekám že mi zahvízdají nad hlavou kulky - a odhodím při tom několik skleněných koulí, které jsem si nabral, než jsem se vynořil. Hodím je po předpokládaném střelci, abych ho rozhodil. Sám už mířím k prvnímu ženskému avataru, předkloněný, Čepel! směřující dozadu, jen -seknout-!
Zarazím se dva kroky od ní.
"Hej, čumba! Ty seš ten Míjin ochočený Pořádek! Max!" zahulákám a narovnám se, "Dávali jsme spolu relax v Hnedle knedle... To nemůžeš zobrazovat nick, ty n00be?!"
Ukážu nad sebe, kde mi nad hlavou svítí 3D nápis J35U5xMachina.
"Málem jsem vás vypnul! Co tu hemrujete? Il Tentacol na vás pinnul wanted..." přimhouřím oči, "Wait! Ty jsi přeci mega čumba s Corneliu! Odvedl jsi mi ho, když mi měl pomáhat hledat Čepel! Co tu děláš? Hledáš pro něj nějaký utajovaný kompro?!"
V hněvu ho obviním z toho, pro co jsem sám přišel. Il Tentacol mluvil o něčem, jako že brání procesu skartace - pokud jde o chyby minulosti - Corneliovi chyby! - je sice zvláštní, že by chtěl bránit jejich smazání, ale možná jde o víc. O klíč k HoGlo, lidským myslím, doomsday kódům nebo něčemu podobně EPICKÉMU, že se to snaží hodné gangy raději smazat, než aby to padlo do rukou korporátům!
Znovu mírně pokrčím nohy, připraven se odrazit. Pomaloučku se začnu sunout tak, aby mezi mnou a Maxem stála jedna z jeho společnic. Hlídám si samozřejmě i je, nevím, čeho jsou schopné, ale zbraň jsem zaregistroval zatím jen u něj.
"Něco ti řeknu, Maxi. Když jdou Pořádci rogue, je to cool jen, když se přidají ke gangstas, protože chtějí zjisti pravdu nebo pomstít kolegu. Když se nechají zkorumpovat korporátem, není to cool, čumba! Tak mi teď řekni, proč bych vás neměl zrulovat a cinknout EXPy - teda vlastně reward?"
Znovu čeknu jeho doprovod a obrátím oči v sloup - taky žádné viditelné nicky!
"Jo, ale nejdřív bys mě mohl představit dámám," usměju se a hodím okem po nejbližší.
-
Max Richter
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14. 6. 2021, 12:06
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
So today, baby, remember it's okay
We're all floating through space
Today, baby, remember you're okay
We're all floating through space
Když přijde první náraz a my vylítneme do vzduchu, nepřekvapí mě to. Do uší mi křičí jednoduchý, ale docela informativní text. A vlastně se to zatím vyvíjí stejně, jako nedávno u bazénu. CMWGE je neodbytná, doráží ve vlnách a nokonec to stejně projede. Možná si i ona sama podvědomě přeje mít tohle všechno už konečně za sebou. I když, vlastně, tohle si přeje určitě a proto jsem tady, žejo.
We are like grains of sand, better to be holding hands
Better to be holding hands
Popadnu každou rukou jednu z holek a pevně stisknu. Pak do nás flákne vznášedlo a hodí nás pryč.
S Gé to hází všemi směry, vypadá jak hadrová panenka ve vířivce. BíBí se naopak směje od ucha k uchu, prolítává prostorem suverénně jako Corneliu a je vidět, že si i teď stíhá upravovat svoje okolí na přání. Holt mistr v práci s kódem, mám se ještě co učit. Sám se akorát zabořím do křesla, křečovitě stisknu prsty a čekám, než se to přežene.
Když se zvedám ze země, vím, že to nejhorší ještě nemám za sebou. Ale Jesuse tu fakt nečekám. Nechám ho mluvit, ztiším přehrávač a snažím se rychle rozjet plugin na simultánní překlad. Ale ten se u třetí věty sekne a zůstanu na to sám. Teda, naštěstí ne úplně sám.
"Co to meleš, ty vořechu?" vypadne ze mě nakonec. "Polovině slov nerozumím a z toho zbytku fakt nechápu, co se mi tu snažíš říct. Cože co s Tentacolem? Jaký kompro? A co do toho taháš korporáty? Nevím, co bereš, ale... i když, asi radši nic."
"Podle šířky zorniček a tepu mám pár tipů, co by mohlo způsobit tento stav, Maxi," ozve se Gé.
"A poslala ho sem CMWGE," doplní BíBí. "Standardně plní přání s využitím nástrojů a prostředníků, tohle je ukázkový příklad."
"Hm, dobré postřehy, dík. Každopádně, Jesusi, tohle je BíBí, tohle je Gé. Pomáhají mi tu s výzkumem. Potřebuju zjistit něco málo o vzniku a struktuře CMWGE. Je to důležitý, lítá v tom jedno problematický přání. Nedělám to pro nikoho, ale zároveň to dělám pro všechny. Tomu bys nerozuměl, tak tě tím nebudu zdržovat, oukej? My teď budem pokračovat dál do Archivů a ty si tu dělej co potřebuješ, jo? Jenom schovej tu svoji hračku, ať tu nic nerozbiješ. Pro jeden den se tu toho rozesralo už celkem dost."
J35U5?
We're all floating through space
Today, baby, remember you're okay
We're all floating through space
Když přijde první náraz a my vylítneme do vzduchu, nepřekvapí mě to. Do uší mi křičí jednoduchý, ale docela informativní text. A vlastně se to zatím vyvíjí stejně, jako nedávno u bazénu. CMWGE je neodbytná, doráží ve vlnách a nokonec to stejně projede. Možná si i ona sama podvědomě přeje mít tohle všechno už konečně za sebou. I když, vlastně, tohle si přeje určitě a proto jsem tady, žejo.
We are like grains of sand, better to be holding hands
Better to be holding hands
Popadnu každou rukou jednu z holek a pevně stisknu. Pak do nás flákne vznášedlo a hodí nás pryč.
S Gé to hází všemi směry, vypadá jak hadrová panenka ve vířivce. BíBí se naopak směje od ucha k uchu, prolítává prostorem suverénně jako Corneliu a je vidět, že si i teď stíhá upravovat svoje okolí na přání. Holt mistr v práci s kódem, mám se ještě co učit. Sám se akorát zabořím do křesla, křečovitě stisknu prsty a čekám, než se to přežene.
Když se zvedám ze země, vím, že to nejhorší ještě nemám za sebou. Ale Jesuse tu fakt nečekám. Nechám ho mluvit, ztiším přehrávač a snažím se rychle rozjet plugin na simultánní překlad. Ale ten se u třetí věty sekne a zůstanu na to sám. Teda, naštěstí ne úplně sám.
"Co to meleš, ty vořechu?" vypadne ze mě nakonec. "Polovině slov nerozumím a z toho zbytku fakt nechápu, co se mi tu snažíš říct. Cože co s Tentacolem? Jaký kompro? A co do toho taháš korporáty? Nevím, co bereš, ale... i když, asi radši nic."
"Podle šířky zorniček a tepu mám pár tipů, co by mohlo způsobit tento stav, Maxi," ozve se Gé.
"A poslala ho sem CMWGE," doplní BíBí. "Standardně plní přání s využitím nástrojů a prostředníků, tohle je ukázkový příklad."
"Hm, dobré postřehy, dík. Každopádně, Jesusi, tohle je BíBí, tohle je Gé. Pomáhají mi tu s výzkumem. Potřebuju zjistit něco málo o vzniku a struktuře CMWGE. Je to důležitý, lítá v tom jedno problematický přání. Nedělám to pro nikoho, ale zároveň to dělám pro všechny. Tomu bys nerozuměl, tak tě tím nebudu zdržovat, oukej? My teď budem pokračovat dál do Archivů a ty si tu dělej co potřebuješ, jo? Jenom schovej tu svoji hračku, ať tu nic nerozbiješ. Pro jeden den se tu toho rozesralo už celkem dost."
J35U5?
-
Míja
- Příspěvky: 129
- Registrován: 19. 6. 2021, 12:59
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... v domě u pana Cornelia ...
Sedím na gauči a pan Cornelius mne drží kolem ramen, nebrečím, ale byla bych radši, kdybych brečela. Možná by slzy ten strach a nejistotu aspoň trochu odplavily. "... dokážu to ovládat prostě myšlenkou. Takto jsem to nechtěla. Je to hrozně nebezpečné. Co když se zblázním? Co když budu mít nějaký šílený sen a v něm si to budu přát? V poslední době mě trápí noční můry. Ty nejklidnější sny jsou takové, kde zemřu jen já. Ostatní jsou horší. Nebo co když mě někdo zfetuje a pak přinutí?"
"Já opravdu nevím, co mám dělat. Můžu to poškodit, to by nebylo těžké, je to hned pod kůží. Ale co když se zblázní CMWGE a bude opravdu třeba ji vypnout?"
"Kdo z nás dvou vypadá, že mu přeskočí dřív?"
Rozhodnu se.
"Musím najít Tobyho, ať to upraví, ať to třeba nefunguje bez nějakého HW klíče a řeknu mu té plánované cestě na planetu."
"Dřív než bude pozdě."
Vyskočím na nohy a vyrazím téměř během ke dveřím. Na pana Cornelia se ani neohlédnu, nechci promarnit ani vteřinu, čím dřív budu u Tobyho, tím líp.
Sedím na gauči a pan Cornelius mne drží kolem ramen, nebrečím, ale byla bych radši, kdybych brečela. Možná by slzy ten strach a nejistotu aspoň trochu odplavily. "... dokážu to ovládat prostě myšlenkou. Takto jsem to nechtěla. Je to hrozně nebezpečné. Co když se zblázním? Co když budu mít nějaký šílený sen a v něm si to budu přát? V poslední době mě trápí noční můry. Ty nejklidnější sny jsou takové, kde zemřu jen já. Ostatní jsou horší. Nebo co když mě někdo zfetuje a pak přinutí?"
"Já opravdu nevím, co mám dělat. Můžu to poškodit, to by nebylo těžké, je to hned pod kůží. Ale co když se zblázní CMWGE a bude opravdu třeba ji vypnout?"
"Kdo z nás dvou vypadá, že mu přeskočí dřív?"
Rozhodnu se.
"Musím najít Tobyho, ať to upraví, ať to třeba nefunguje bez nějakého HW klíče a řeknu mu té plánované cestě na planetu."
"Dřív než bude pozdě."
Vyskočím na nohy a vyrazím téměř během ke dveřím. Na pana Cornelia se ani neohlédnu, nechci promarnit ani vteřinu, čím dřív budu u Tobyho, tím líp.
-
J35U5xMachina
- Příspěvky: 137
- Registrován: 12. 7. 2021, 18:51
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
... na mělčině vejru ...
Gé se podívá na moji Čepel!, kterou jsem ji chtěl před nanosekundou rozseknout a vrhne na mě takový zvláštní pohled. Mírně rozpačitě se na ni podívám a opřu si Čepel! o rameno. Snížím tím rychlost a efektivitu případného útoku o 17 %, ale úplně se té možnosti nevzdám.
"CMWGE mě sem neposlalo," namítnu, "To Il-Tentaco- ou! Lol! Jestli je to pravda, tak to je hustý! A to jsem si myslel, že poznám, když mluvím s NPCčkem. Hmmm, když mluvíme o NPCčku..." Znovu si přeměřím dívku, které říká Gé.
Šejdnet není vejr, některé věci se tu chovají trochu jinak a grafika není vždycky dokonalá - a to ani na tomhle místě, které je oproti jiným částem Šejdnetu vyrendřené ještě dobře. Nejsem si tak jistý, jestli je to kvalitou modelu, lagujícím připojením nebo právě tím, že za očima Gé není člověk, ale rozhodnu se pro tuto chvíli tyto myšlenky odložit - stejně jako propojení CMWGE a Il Tentacola.
Navíc mě Max míchne narážkou na to, že bych něčemu nerozuměl a zjevným nedostatkem R*E*S*P*E*K*T*U. Mám už po krk toho, jak mě tihle samozvaní zachránci světa ze všeho vynechávají. To by MemeSis nikdy neudělala... A přitom mám na vejru mnohem víc fanoušků než nějaký Max! Kdo je to vlastně Max? Nikdo! Jen o něco starší Pořádek, co...
"Tady mi nebudeš rozkazovat, <Pořádku>," zaujmu pózu ze své oblíbené gamesky LoQs:Zákon vs. Pořádek. Za podobné hlášky tam byly extra expy za tématický roleplay - a hlavně to fans žrali, "Tady platí jen <zákon> ulice - totiž Šejdnetu! Il-Tentacol - nebo CMWGE to máš jedno, prostě jeden z nich - ti zamítl přístup do Archivů. Ty ani nikdo jiný neohrozíte existenci CMWGE, ani její - chci říct jeho/toho - procesy a funkce. Ani ty, ani nějací h4x0ři. Proces skartace musí být obnoven. A já jsem tím <ostřím Hrany>, které toto přání vyplní."
Znovu změním postoj, připraven vyrazit skrz Gé k nejbližšímu dalšímu cíli. Pak si vzpomenu, že u her bývá občas před započetím souboje dialogová možnost dát protistraně možnost to vzdát. Považuju to spíš za takovou formalitu, ale přeci jen je Max Míjin kamarád... Navíc si nejsem jistý, jestli mě pochopil.
"Ehm... tím myslím, aby ses odlogoval, než něco rozbiješ ty. Jinak tě budu muset vypnout sám. A protože jsi Míjin čumba, tak tě varuju, že Šejdnet bude mít dost divokou zpětnou vazbu. I když vlastně... ty to hraješ přes helmu, že jo? Tak good for you. I když s tím lagem a vůbec nepřesností v zobrazování... imho lol, n00be!"
Podívám se ještě na Gé a BíBí. U té druhé mám malinko problém na ni nezapomenout. Jako by byla zvyklá vyblednout do pozadí...
"Pro vás to platí taky. Váš signál jsem nerozšifroval, ale jestli máte přímý port jako já, tak by vám to vypnutí mohlo ublížit i ¡for real!."
Max?
Gé se podívá na moji Čepel!, kterou jsem ji chtěl před nanosekundou rozseknout a vrhne na mě takový zvláštní pohled. Mírně rozpačitě se na ni podívám a opřu si Čepel! o rameno. Snížím tím rychlost a efektivitu případného útoku o 17 %, ale úplně se té možnosti nevzdám.
"CMWGE mě sem neposlalo," namítnu, "To Il-Tentaco- ou! Lol! Jestli je to pravda, tak to je hustý! A to jsem si myslel, že poznám, když mluvím s NPCčkem. Hmmm, když mluvíme o NPCčku..." Znovu si přeměřím dívku, které říká Gé.
Šejdnet není vejr, některé věci se tu chovají trochu jinak a grafika není vždycky dokonalá - a to ani na tomhle místě, které je oproti jiným částem Šejdnetu vyrendřené ještě dobře. Nejsem si tak jistý, jestli je to kvalitou modelu, lagujícím připojením nebo právě tím, že za očima Gé není člověk, ale rozhodnu se pro tuto chvíli tyto myšlenky odložit - stejně jako propojení CMWGE a Il Tentacola.
Navíc mě Max míchne narážkou na to, že bych něčemu nerozuměl a zjevným nedostatkem R*E*S*P*E*K*T*U. Mám už po krk toho, jak mě tihle samozvaní zachránci světa ze všeho vynechávají. To by MemeSis nikdy neudělala... A přitom mám na vejru mnohem víc fanoušků než nějaký Max! Kdo je to vlastně Max? Nikdo! Jen o něco starší Pořádek, co...
"Tady mi nebudeš rozkazovat, <Pořádku>," zaujmu pózu ze své oblíbené gamesky LoQs:Zákon vs. Pořádek. Za podobné hlášky tam byly extra expy za tématický roleplay - a hlavně to fans žrali, "Tady platí jen <zákon> ulice - totiž Šejdnetu! Il-Tentacol - nebo CMWGE to máš jedno, prostě jeden z nich - ti zamítl přístup do Archivů. Ty ani nikdo jiný neohrozíte existenci CMWGE, ani její - chci říct jeho/toho - procesy a funkce. Ani ty, ani nějací h4x0ři. Proces skartace musí být obnoven. A já jsem tím <ostřím Hrany>, které toto přání vyplní."
Znovu změním postoj, připraven vyrazit skrz Gé k nejbližšímu dalšímu cíli. Pak si vzpomenu, že u her bývá občas před započetím souboje dialogová možnost dát protistraně možnost to vzdát. Považuju to spíš za takovou formalitu, ale přeci jen je Max Míjin kamarád... Navíc si nejsem jistý, jestli mě pochopil.
"Ehm... tím myslím, aby ses odlogoval, než něco rozbiješ ty. Jinak tě budu muset vypnout sám. A protože jsi Míjin čumba, tak tě varuju, že Šejdnet bude mít dost divokou zpětnou vazbu. I když vlastně... ty to hraješ přes helmu, že jo? Tak good for you. I když s tím lagem a vůbec nepřesností v zobrazování... imho lol, n00be!"
Podívám se ještě na Gé a BíBí. U té druhé mám malinko problém na ni nezapomenout. Jako by byla zvyklá vyblednout do pozadí...
"Pro vás to platí taky. Váš signál jsem nerozšifroval, ale jestli máte přímý port jako já, tak by vám to vypnutí mohlo ublížit i ¡for real!."
Max?
-
Max Richter
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14. 6. 2021, 12:06
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
"To je zajímavé, jak posloucháš CMWGE na slovo, Jesusi. Nechceš si o tom promluvit, chlapče?" zeptá se Gé a na tváři ji naskočí tak upřímně starostlivý výraz, že je to až sladké.
Akorát Jesus se vůbec sladce netváří, naopak začne strašně blábolit.
"Cože dělám? Ohrožuju existenci CMWGE? Dvě CMWGE tu stojí před tebou, brzdo. A skartace je podělaná, můžeš se tam sám podívat - všechno je na sračku, ale stejně pořád čitelné."
"Přeješ si, Maxi, abych ho tam vzala? Nebo ho přesměrovala na nějaké jiné místo v Šejdnetu?"
"Neblbni, BíBí..."
"Vím o zabezpečených zákoutích, kde by měl spoustu času na přemýšlení."
"Maxi, ne. Už přece víme, že dlouhodobá izolace dokáže zásadně poškodit osobnost."
"Ale ještě nevíme, jestli je to nevratné," ušklíbne se BíBí a lehce vybledne do pozadí.
"Ale my nepo..." zkusím namítnout, ale jenom mávnu rukou do vzduchu a Jesus mě zastaví v půlce slova.
Najednou je toho na mě už prostě moc. Už mě to nebaví. Už jsem se příliš dlouho plížil po Majdexu, schovával v rozvodnách a žral instantní nudle. Až moc dlouho jsem se jak blbec dobýval do zatraceného bazénu, muzea a vůbec. Málem jsem se nechal sežrat žábou, roztrhat krokodýlama a k čemu to všechno? Pořád vím kulové. CMWGE může každou chvíli prdnout v bedně a všechny nás vypustit do vesmíru, a tohle pako mi bude vyhrožovat, že nás vypne? Jako vážně?
"Jesusi, tobě fakt mrdá v hlavě, víš o tom vůbec?" povzdechnu si ještě jednou.
Krátce zavřu oči a najednou shodím proces BíBí i Gé. Pak sundám helmu a oči zas otevřu. V Reconu je ticho a smrdí to tu zatuchlinou. Byli jsme už tak blízko. Ale hádat se s blbcem je zbytečné. Však on tam nebude prudit furt. Až se přiblíží konec všeho, budu to stejně vědět dopředu. A zatím nic nevím, takže dobrý. Teď je čas si dát něco lepšího, než instantní nudle.
Nějaké monstrum nebo zármutek tě pronásledují ve tvojich studiích.
Max byl zasažen nepřízní osudu a prostě to vzdal.
Akorát Jesus se vůbec sladce netváří, naopak začne strašně blábolit.
"Cože dělám? Ohrožuju existenci CMWGE? Dvě CMWGE tu stojí před tebou, brzdo. A skartace je podělaná, můžeš se tam sám podívat - všechno je na sračku, ale stejně pořád čitelné."
"Přeješ si, Maxi, abych ho tam vzala? Nebo ho přesměrovala na nějaké jiné místo v Šejdnetu?"
"Neblbni, BíBí..."
"Vím o zabezpečených zákoutích, kde by měl spoustu času na přemýšlení."
"Maxi, ne. Už přece víme, že dlouhodobá izolace dokáže zásadně poškodit osobnost."
"Ale ještě nevíme, jestli je to nevratné," ušklíbne se BíBí a lehce vybledne do pozadí.
"Ale my nepo..." zkusím namítnout, ale jenom mávnu rukou do vzduchu a Jesus mě zastaví v půlce slova.
Najednou je toho na mě už prostě moc. Už mě to nebaví. Už jsem se příliš dlouho plížil po Majdexu, schovával v rozvodnách a žral instantní nudle. Až moc dlouho jsem se jak blbec dobýval do zatraceného bazénu, muzea a vůbec. Málem jsem se nechal sežrat žábou, roztrhat krokodýlama a k čemu to všechno? Pořád vím kulové. CMWGE může každou chvíli prdnout v bedně a všechny nás vypustit do vesmíru, a tohle pako mi bude vyhrožovat, že nás vypne? Jako vážně?
"Jesusi, tobě fakt mrdá v hlavě, víš o tom vůbec?" povzdechnu si ještě jednou.
Krátce zavřu oči a najednou shodím proces BíBí i Gé. Pak sundám helmu a oči zas otevřu. V Reconu je ticho a smrdí to tu zatuchlinou. Byli jsme už tak blízko. Ale hádat se s blbcem je zbytečné. Však on tam nebude prudit furt. Až se přiblíží konec všeho, budu to stejně vědět dopředu. A zatím nic nevím, takže dobrý. Teď je čas si dát něco lepšího, než instantní nudle.
Nějaké monstrum nebo zármutek tě pronásledují ve tvojich studiích.Max byl
zasažen nepřízní osudu a prostě to vzdal.-
J35U5xMachina
- Příspěvky: 137
- Registrován: 12. 7. 2021, 18:51
Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
"No rage quit!" vykřiknu do prázdna.
TVL, ten n00b to prostě... vzdal? Jasně, vyhrožoval jsem mu, ale že by prostě vyměkl, jsem vážně nečekal. Zůstanu stát, jako bych byl AFK.
Tohle vyvrcholení je těžké zklamání. Rozhlížím se a cítím se nějak prázdně...
¡Cink! - reaguji na žánrovku.
Na druhé straně... asi ke mě měl fakt R*E*S*P*E*K*T! Jasně, prohlásil, že jsem loco, ale nadávky k rage quitu patří. A vážně raději zdeltoval, než aby riskoval střet se mnou. Docela to chápu, ¡for real! má člověk jen jeden pokus, ale stejně... Nebyl tu připojený napřímo, nemělo by mu to trvale ublížit... nicméně jen CMWGE ví, co by se stalo s jeho programy.
Jak že to říkal? Dvě CMWGE tu stojí před tebou? Co to mělo znamenat? Nějaké izolované rutiny? Záměrně oddělené části CMWGE zbavené autonomie? Je to vůbec možné? Zní to jako dost divoký hecking - skoro jako to zločin proti přírodě...
Jediný, kdo zněl alespoň trošku rozumně, byla Gé - ať už to bylo cokoli. Zdálo se, že mi trochu rozumí - stará se o mě - což jak se zdá, lidem moc nejde. Jen mi chtějí vnutit vlastní názor, místo aby mě poslouchali...
Podívám se na vlastní odraz ve skleněném proudu řeky. Stojím tam s obnaženou Čepelí!, vážný výraz na tváři... like a boss!
Zvítězil jsem, aniž bych prolil krev.
Oproti děsivým vzpomínkám na zabíjené Návratáře - a ten puch, CMWGE, ten smrad! - je to vlastně příjemné. Správné. Správný nindža nezabíjí, když nemusí. Nebojuje pro zábavu, ale proto že musí. Protože mu velí jeho osobní krédo.
Tohle je cesta, kterou jsem celou dobu hledal - don't play a hero - be hero! ¡For real! Se vším, co k tomu patří - včetně sebekontroly.
Najednou cítím klid... klid a rozhodnost. Jistě, volby je třeba vyhrát, je třeba porazit Cornelia - ale mým osudem je jiná cesta. A já na ní po dlouhé době udělal další krok.
Vykročím k restartovanému vznášedlu. S mírem v duši otevřu questlog.
Proud řeky do úst velké žáby - takže skartace bude po proudu. Jenže Max hledal něco důležitého proti proudu... a jestli mě něco gamesky naučily, pak to, že splnění questu se nemá uspěchat - nejdříve je třeba doprohlédnout lokaci, jestli tu není další loot.
Navíc mám pocit, že bez připojeného Maxe se sem už tak jednoduše nevrátím. Zdá se, že tohle zařízení není tak úplně součástí sítě - vejru nebo Šejdnetu - ale díky tomu, že si sem Max zřídil od původního terminálu osobní přístup, se mi sem podařilo taky nabourat. Jakmile se však odpojím, přístupové protokoly se algoritmicky změní a šifrovací klíč drží Max. Možná i proto deltoval...
Nastartuji vznášedlo a vydám se proti proudu informací - vzpomínek, času a vůbec. Při nejhorším ztratím něco času - nebo jen najdu vhodnější informace, než by tomu bylo ve skartaci - v nejlepším případě však zjistím, po čem pátral Max...
Záměr:Zjistit víc = Ve Vejru jako doma <2> + Vůle <2>
Zároveň si s dovolením pěti-pinknu "Dostaneš se do boje s někým, na kom ti záleží" - asi spíš zpětně za hádku s Míjou, než s Maxem 
a spolu s dvěma zaplacenými emo-expami dokončím svoji čtvrtou epizodku.
TVL, ten n00b to prostě... vzdal? Jasně, vyhrožoval jsem mu, ale že by prostě vyměkl, jsem vážně nečekal. Zůstanu stát, jako bych byl AFK.
Tohle vyvrcholení je těžké zklamání. Rozhlížím se a cítím se nějak prázdně...
¡Cink! - reaguji na žánrovku.
Na druhé straně... asi ke mě měl fakt R*E*S*P*E*K*T! Jasně, prohlásil, že jsem loco, ale nadávky k rage quitu patří. A vážně raději zdeltoval, než aby riskoval střet se mnou. Docela to chápu, ¡for real! má člověk jen jeden pokus, ale stejně... Nebyl tu připojený napřímo, nemělo by mu to trvale ublížit... nicméně jen CMWGE ví, co by se stalo s jeho programy.
Jak že to říkal? Dvě CMWGE tu stojí před tebou? Co to mělo znamenat? Nějaké izolované rutiny? Záměrně oddělené části CMWGE zbavené autonomie? Je to vůbec možné? Zní to jako dost divoký hecking - skoro jako to zločin proti přírodě...
Jediný, kdo zněl alespoň trošku rozumně, byla Gé - ať už to bylo cokoli. Zdálo se, že mi trochu rozumí - stará se o mě - což jak se zdá, lidem moc nejde. Jen mi chtějí vnutit vlastní názor, místo aby mě poslouchali...
Podívám se na vlastní odraz ve skleněném proudu řeky. Stojím tam s obnaženou Čepelí!, vážný výraz na tváři... like a boss!
Zvítězil jsem, aniž bych prolil krev.
Oproti děsivým vzpomínkám na zabíjené Návratáře - a ten puch, CMWGE, ten smrad! - je to vlastně příjemné. Správné. Správný nindža nezabíjí, když nemusí. Nebojuje pro zábavu, ale proto že musí. Protože mu velí jeho osobní krédo.
Tohle je cesta, kterou jsem celou dobu hledal - don't play a hero - be hero! ¡For real! Se vším, co k tomu patří - včetně sebekontroly.
Najednou cítím klid... klid a rozhodnost. Jistě, volby je třeba vyhrát, je třeba porazit Cornelia - ale mým osudem je jiná cesta. A já na ní po dlouhé době udělal další krok.
Vykročím k restartovanému vznášedlu. S mírem v duši otevřu questlog.
Mám otevřený konec questu a pak samozřejmě odměnu.Il-tentacolo píše:Běž, prolni jako cyberninja mezi virtuální prostory, rozetni svým mečem ohnivé zdi, které stojí mezi tebou a tvým cílem.
Běž, Proud řeky do úst velké žáby - takže skartace bude po proudu. Jenže Max hledal něco důležitého proti proudu... a jestli mě něco gamesky naučily, pak to, že splnění questu se nemá uspěchat - nejdříve je třeba doprohlédnout lokaci, jestli tu není další loot.
Navíc mám pocit, že bez připojeného Maxe se sem už tak jednoduše nevrátím. Zdá se, že tohle zařízení není tak úplně součástí sítě - vejru nebo Šejdnetu - ale díky tomu, že si sem Max zřídil od původního terminálu osobní přístup, se mi sem podařilo taky nabourat. Jakmile se však odpojím, přístupové protokoly se algoritmicky změní a šifrovací klíč drží Max. Možná i proto deltoval...
Nastartuji vznášedlo a vydám se proti proudu informací - vzpomínek, času a vůbec. Při nejhorším ztratím něco času - nebo jen najdu vhodnější informace, než by tomu bylo ve skartaci - v nejlepším případě však zjistím, po čem pátral Max...
Záměr:
Zjistit víc = Ve Vejru jako doma <2> + Vůle <2>Zároveň si s dovolením pěti-pinknu "Dostaneš se do boje s někým, na kom ti záleží"
- asi spíš zpětně za hádku s Míjou, než s Maxem 
a spolu s dvěma zaplacenými emo-expami dokončím svoji čtvrtou epizodku.