[HRA] 3. akce - Baráky
Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak
-
GM Brněnský drak
- Příspěvky: 209
- Registrován: 2. 11. 2020, 22:15
[HRA] 3. akce - Baráky
Ostraha Baráků za plotem:◆◆◆◇◇◇
Kočky na stopě:◆◆◆◆
Hledáme Heřmana:◆◆◆◆◆◆
Výbuch:◆◆◆◆
- Mariiny vzpomínky na minulost: ◆◆◇
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
GM Brněnský drak
- Příspěvky: 209
- Registrován: 2. 11. 2020, 22:15
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
Josefe,
ze skousnuté krysy ti něco vyteče do úst. Otřepeš se podobně, jako ty kočky, když v dešti nestihnou dost rychle doběhnout pod okap.
Tví zvířecí pronásledovatelé zpozorní. Některé kočky si sednou a olíznou tlapky, jiné zasyčí. V jejich záři si můžeš připadat jako na nějakém zvráceném jevišti.
Marky, díky získané pomůcce máš standardní efekt, jinak by se kočky nedaly jen tak skamarádit - byl by omezený. Ale dát si mrtvé zvíře do huby je dost zoufalá akce.
Ďáblova nabídka je tato: Tahle tvá oprskle-bizarní akce přitáhne tu podivnou entitu, se kterou ses setkal už v mezidobí, a vyhledá tě hned v laboratořích, pokud se tam zvládneš dostat (jinak si tě najde někdy později)
6: Povede se ti to, kočky nezaútočí a budou Josefa doprovázet
4-5: Povede se ti to, ale za cenu dvou následků:
- Mrtvá krysa Josefovi zkazí žaludek - zranění úrovně 1
- Doprovázející kočky budou dělat kravál a slyšet v blízkém okolí
1-3: Nepovede se ti to, kočky na Josefa naskáčou, fyzický konflikt je nevyhnutelný a k tomu máš dva následky:
- Mrtvá krysa Josefovi zkazí žaludek - zranění úrovně 1
- Boj s přesilou koček z pozice na čtyřech je zoufalá akce
Pokud bys odolával, můžeš zcela zrušit všechny následky, ale jsou vždy dva.
ze skousnuté krysy ti něco vyteče do úst. Otřepeš se podobně, jako ty kočky, když v dešti nestihnou dost rychle doběhnout pod okap.
Tví zvířecí pronásledovatelé zpozorní. Některé kočky si sednou a olíznou tlapky, jiné zasyčí. V jejich záři si můžeš připadat jako na nějakém zvráceném jevišti.
Marky, díky získané pomůcce máš standardní efekt, jinak by se kočky nedaly jen tak skamarádit - byl by omezený. Ale dát si mrtvé zvíře do huby je dost zoufalá akce.
Ďáblova nabídka je tato: Tahle tvá oprskle-bizarní akce přitáhne tu podivnou entitu, se kterou ses setkal už v mezidobí, a vyhledá tě hned v laboratořích, pokud se tam zvládneš dostat (jinak si tě najde někdy později)
6: Povede se ti to, kočky nezaútočí a budou Josefa doprovázet
4-5: Povede se ti to, ale za cenu dvou následků:
- Mrtvá krysa Josefovi zkazí žaludek - zranění úrovně 1
- Doprovázející kočky budou dělat kravál a slyšet v blízkém okolí
1-3: Nepovede se ti to, kočky na Josefa naskáčou, fyzický konflikt je nevyhnutelný a k tomu máš dva následky:
- Mrtvá krysa Josefovi zkazí žaludek - zranění úrovně 1
- Boj s přesilou koček z pozice na čtyřech je zoufalá akce
Pokud bys odolával, můžeš zcela zrušit všechny následky, ale jsou vždy dva.
-
Marie Přehnálková
- Příspěvky: 89
- Registrován: 30. 10. 2020, 22:46
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
Nedívám se na Heřmana, když si sundám tu masku, nechci, aby mě viděl zase červenou a pomačkanou od přísavek.
"Tady z těch stínů lidí mít strach nemusíme. Ale ... ale ten ukolébavkou ..."
"... to je jiná. Musíme se mu vyhnout za každou cenu."
Postupuju pomalu dál, projdeme kolem závalu, za kterým je snad v bezpečí Jožin. Pískání ukolébavky se rozléhá v chodbě, přesto je jasné, že se k jejímu zdroji přibližujeme. Zvažuju každý krok, neustále se rozhlížím, jestli by se nedalo z toho kolektoru už vylézt nahoru, naprosto iracionálně chci vypadnout už z tohoto tunelu co nejrychleji ven i když je velmi pravděpodobné, že nahoře budou čekat ještě horší obtíže. Kousek za zatáčkou jsou ve zdi zprohýbané zbytky kramlí, které kdysi tvořily asi docela slušný žebřík. Pod nohama se mi zakýve zkroucený poklop, který se zřejmě tenkrát při výbuchu natavil a žuchnul sem. I když je poklop na zemi, seshora přesto nepřichází žádné světlo, opatrně začnu šplhat po viklajících se kramlích nahoru.
"Chytej mě, kdyby něco" požádám Heřmana.
"Tady z těch stínů lidí mít strach nemusíme. Ale ... ale ten ukolébavkou ..."
"... to je jiná. Musíme se mu vyhnout za každou cenu."
Postupuju pomalu dál, projdeme kolem závalu, za kterým je snad v bezpečí Jožin. Pískání ukolébavky se rozléhá v chodbě, přesto je jasné, že se k jejímu zdroji přibližujeme. Zvažuju každý krok, neustále se rozhlížím, jestli by se nedalo z toho kolektoru už vylézt nahoru, naprosto iracionálně chci vypadnout už z tohoto tunelu co nejrychleji ven i když je velmi pravděpodobné, že nahoře budou čekat ještě horší obtíže. Kousek za zatáčkou jsou ve zdi zprohýbané zbytky kramlí, které kdysi tvořily asi docela slušný žebřík. Pod nohama se mi zakýve zkroucený poklop, který se zřejmě tenkrát při výbuchu natavil a žuchnul sem. I když je poklop na zemi, seshora přesto nepřichází žádné světlo, opatrně začnu šplhat po viklajících se kramlích nahoru.
"Chytej mě, kdyby něco" požádám Heřmana.
-
Josef Marek
- Příspěvky: 119
- Registrován: 26. 10. 2020, 19:34
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
fail 1
Můj pokus získat si kočičí přátele začal nadějně, bohužel s tou krysou v hubě jsem to přehnal, a když už se první kočka bez oček blížila ke kryse, prostě jsem se poblil.
Odolávám následku zranění: blitky jsou dost fyzické, takže kuráž
full succes 3,6
V tu chvíli na mě všechny kočky naskákaly. Navíc mám pocit, že si toho všeho všimly nejen kočky.
Tentokrát nesahám do truhly, ale na pás, co mám přes hruď. Po hmatu odpočítávám flakóny. Slzný plyn, oslepující granát i oslepující jed přeskočím, tyhle kočky nemají oči.
Konečně nahmátnu hlavohoř, substanci vyráběnou jako odpadní produkt eplazmy, ze spálených lebek tvorů z Krasu. Naposledy se zhluboka nadechnu čerstvého vzduchu, pokud se to tak dá nazvat a roztříštím flakón o zem.
Rudý dým vyplní chodbu....
Pálím slot vybavení - mám s sebou jeden pás s ingrediencemi - a rovnou z něj pálím jedno užití - a vypouštím "Skullfire poison"
Akce: Způsobit kočkám Bolehlav a zdrhnout
Dovednost: Zkáza
Můj pokus získat si kočičí přátele začal nadějně, bohužel s tou krysou v hubě jsem to přehnal, a když už se první kočka bez oček blížila ke kryse, prostě jsem se poblil.
Odolávám následku zranění: blitky jsou dost fyzické, takže kuráž
full succes 3,6
V tu chvíli na mě všechny kočky naskákaly. Navíc mám pocit, že si toho všeho všimly nejen kočky.
Tentokrát nesahám do truhly, ale na pás, co mám přes hruď. Po hmatu odpočítávám flakóny. Slzný plyn, oslepující granát i oslepující jed přeskočím, tyhle kočky nemají oči.
Konečně nahmátnu hlavohoř, substanci vyráběnou jako odpadní produkt eplazmy, ze spálených lebek tvorů z Krasu. Naposledy se zhluboka nadechnu čerstvého vzduchu, pokud se to tak dá nazvat a roztříštím flakón o zem.
Rudý dým vyplní chodbu....
Pálím slot vybavení - mám s sebou jeden pás s ingrediencemi - a rovnou z něj pálím jedno užití - a vypouštím "Skullfire poison"
Akce: Způsobit kočkám Bolehlav a zdrhnout
Dovednost: Zkáza
-
GM Brněnský drak
- Příspěvky: 209
- Registrován: 2. 11. 2020, 22:15
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
Josefe,
tvé smysly jsou v jednom ohni. Zaplaví tě otupující směs vjemů, ve které nedokážeš s jistotou určit, jestli skutečně nehoříš. Do tvých plic se dere jedovatý plyn hlavohoř, před očima vnímáš hlavně mžitky zářících kočičích těl, uši ti rozřezává jejich mučivé mňoukání a všude na těle cítíš drápy zarývající se do oblečení. Hraješ hru o silnější nervy s tvory, kteří si za domov vybrali místo zosobňující devastaci.
Marky, akce je bezpochyby zoufalá. Efekt může být vzhledem k použitému prostředku standardní (jeho kvalita se vyrovná s množstvím koček a jejich nepřirozenou podobou).
6: Josefovi se povede zahnat kočky a zdrhnout do laboratoří
4-5: Povede se to, ale za cenu následku - zranění 2 "krvácející rány od zářivých koček"
1-3: Povede se to, ale za cenu dvou následků:
- zranění 2 "krvácející rány od zářivých koček"
- kočky Josefovi zlikvidují lucernu
V případě odolání se zranění sníží na úroveň 1 "škrábance zářivých koček", lucerna bude jen poškozená a půjde ji bez hodu opravit, až na to bude čas a prostor.
Zranění od koček je nebezpečné hlavně jejich toxickou zářivou povahou, projeví se v akcích spadajících pod Vhled vycházejících z koncentrace, paměti, orientace apod.
tvé smysly jsou v jednom ohni. Zaplaví tě otupující směs vjemů, ve které nedokážeš s jistotou určit, jestli skutečně nehoříš. Do tvých plic se dere jedovatý plyn hlavohoř, před očima vnímáš hlavně mžitky zářících kočičích těl, uši ti rozřezává jejich mučivé mňoukání a všude na těle cítíš drápy zarývající se do oblečení. Hraješ hru o silnější nervy s tvory, kteří si za domov vybrali místo zosobňující devastaci.
Marky, akce je bezpochyby zoufalá. Efekt může být vzhledem k použitému prostředku standardní (jeho kvalita se vyrovná s množstvím koček a jejich nepřirozenou podobou).
6: Josefovi se povede zahnat kočky a zdrhnout do laboratoří
4-5: Povede se to, ale za cenu následku - zranění 2 "krvácející rány od zářivých koček"
1-3: Povede se to, ale za cenu dvou následků:
- zranění 2 "krvácející rány od zářivých koček"
- kočky Josefovi zlikvidují lucernu
V případě odolání se zranění sníží na úroveň 1 "škrábance zářivých koček", lucerna bude jen poškozená a půjde ji bez hodu opravit, až na to bude čas a prostor.
Zranění od koček je nebezpečné hlavně jejich toxickou zářivou povahou, projeví se v akcích spadajících pod Vhled vycházejících z koncentrace, paměti, orientace apod.
-
GM Brněnský drak
- Příspěvky: 209
- Registrován: 2. 11. 2020, 22:15
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
Marie,
až na jednu viklající se kramli nemáš s výstupem žádné potíže. Protáhneš se dírou ve stropu a podlaze zároveň a vylezeš do tmavého prostoru, který na tebe okamžitě zapůsobí stísněným dojmem, i když tu skoro nic nevidíš. S Heřmanem, který vyleze vzápětí za tebou, se tu cítíte jako nakládané houby v plechovce.
Stačí si trochu posvítit a zjistíte, že jste asi v bývalé rozvodně; v malé místnosti zpola pokryté úhledně vedenými trubkami s mnoha vymlácenými budíky. Několik dalších nefunkčních přístrojů najdete rozmístěných na zdech a mezi nimi jsou jen úzká okýnka překrytá tlustou vrstvou špíny, těžko analyzovatelné směsi prachu, hlíny, sazí a kdovíčeho dalšího. Kusem jakési látky utřete částečně jedno okýnko a naskytne se vám prapodivný pohled.
Před sebou vidíte otevřený prostor pokrytý hromadami suti a lemovaný torzy Baráků. Nad ostře rýsovanou černou hranou staveb proti vám září elektroplazmatická zeď, ke které se v jiných částech města běžný smrtelník tak blízko nedostane. Z nikdy nepolevujícího proudu energie, která už mnoho let spolehlivě chrání Brno, trhá nějaká neviditelná síla proudy světla k Barákům a táhne je přes střechy a zdi na prostranství před vámi. Světlo formované do úzkých plochých paprsků se v prostoru ostře láme, obtáčí se kolem ramen zničených jeřábů a odráží se od pokroucených kovových konstrukcí, lesklých jako ta nejkvalitnější zrcadla. Všechny paprsky se sbíhají uprostřed prostranství v nějaké výrazné prohlubni. Co chvíli se ze zdi uvolní jiskřící výboj energie a skutálí se po světelných proudech dolů k prohlubni podobně, jako skleněná kulička puštěná z kopce rýhami v popraskané hlíně.
Navzdory té podivné světelné scenérii má prostor venku za oknem jen tmavé odstíny noční oblohy, jako by snad lámané proudy světla držely veškerou energii v sobě a nedokázaly ozářit své okolí. Dřív, než vaše mozky vzdají snahu pochopit, co se jim oči snaží říct, zaslechnete někde za zdí kroky a kradmý rozhovor. Ve stejnou chvíli projde mezi sutinami, venku kousek od vás, několik zahalených postav. Nejste si jistí, co z toho je skutečné a co jen další ozvěnou přízračné sféry, ale zde ve stísněné rozvodně se nemůžete cítit příliš bezpečně. Dveře vedoucí dál do komplexu bývalé jižní budovy jsou pootevřené. Stačí do nich jen zatlačit a doufat, že se místo skřípotu pantů neozve hvízdání ukolébavky...
Komi, Jezusi, co uděláte dál?
až na jednu viklající se kramli nemáš s výstupem žádné potíže. Protáhneš se dírou ve stropu a podlaze zároveň a vylezeš do tmavého prostoru, který na tebe okamžitě zapůsobí stísněným dojmem, i když tu skoro nic nevidíš. S Heřmanem, který vyleze vzápětí za tebou, se tu cítíte jako nakládané houby v plechovce.
Stačí si trochu posvítit a zjistíte, že jste asi v bývalé rozvodně; v malé místnosti zpola pokryté úhledně vedenými trubkami s mnoha vymlácenými budíky. Několik dalších nefunkčních přístrojů najdete rozmístěných na zdech a mezi nimi jsou jen úzká okýnka překrytá tlustou vrstvou špíny, těžko analyzovatelné směsi prachu, hlíny, sazí a kdovíčeho dalšího. Kusem jakési látky utřete částečně jedno okýnko a naskytne se vám prapodivný pohled.
Před sebou vidíte otevřený prostor pokrytý hromadami suti a lemovaný torzy Baráků. Nad ostře rýsovanou černou hranou staveb proti vám září elektroplazmatická zeď, ke které se v jiných částech města běžný smrtelník tak blízko nedostane. Z nikdy nepolevujícího proudu energie, která už mnoho let spolehlivě chrání Brno, trhá nějaká neviditelná síla proudy světla k Barákům a táhne je přes střechy a zdi na prostranství před vámi. Světlo formované do úzkých plochých paprsků se v prostoru ostře láme, obtáčí se kolem ramen zničených jeřábů a odráží se od pokroucených kovových konstrukcí, lesklých jako ta nejkvalitnější zrcadla. Všechny paprsky se sbíhají uprostřed prostranství v nějaké výrazné prohlubni. Co chvíli se ze zdi uvolní jiskřící výboj energie a skutálí se po světelných proudech dolů k prohlubni podobně, jako skleněná kulička puštěná z kopce rýhami v popraskané hlíně.
Navzdory té podivné světelné scenérii má prostor venku za oknem jen tmavé odstíny noční oblohy, jako by snad lámané proudy světla držely veškerou energii v sobě a nedokázaly ozářit své okolí. Dřív, než vaše mozky vzdají snahu pochopit, co se jim oči snaží říct, zaslechnete někde za zdí kroky a kradmý rozhovor. Ve stejnou chvíli projde mezi sutinami, venku kousek od vás, několik zahalených postav. Nejste si jistí, co z toho je skutečné a co jen další ozvěnou přízračné sféry, ale zde ve stísněné rozvodně se nemůžete cítit příliš bezpečně. Dveře vedoucí dál do komplexu bývalé jižní budovy jsou pootevřené. Stačí do nich jen zatlačit a doufat, že se místo skřípotu pantů neozve hvízdání ukolébavky...
Komi, Jezusi, co uděláte dál?
-
Alois Heřman
- Příspěvky: 88
- Registrován: 29. 10. 2020, 15:45
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
... v "Esmeraldině šantánu" neboli Žanetině hospodě ...
Přes den a navečer sem choděj dělňasi z kalcoven na chálku - vyhlášené Žanetin guláš. Včíl už je pozdě, takže se tu spíš leje a Žaneta pod svou "profesionální" přezdívkou Esmeralda sem tam hodí nějaké ten pokus o šanzón. Ne, že bych kdy slyšel skutečné, takže pro mě je vopravdové až dost. Včil mi ale před auglema valej jinačí výjevy, než Žanetiny korzetem vyhoněný kozy a vobčasný zavíření sukně. Proč já mošna musím znát všecky štatlovský drby vo Barácích?
Nahmatám štamprdlu a kopnu ju do sebe. Před sebó ucejtím něco jako morkýho psa, přestříkanýho těžkým parfémem, které je vyuzené v kouřu ze špinek. Žaneta má za sebó dlouhó šichtu a já zjistím, že ji z barový židle vérám na kozy.
Chytne mě za šmirgl na bradě a podívá se mi do nazavostřenéch auglí. "Čo je s tebou, Heřmane?" zeptá se starostlivo, "Normálně bys touhle dobou už dělal céres nebo na mě alespoň pomrkával. Ne, že by mi to chybělo, ale že si moje vystoupení ani nesledoval se trošku dotýká mojí světské cti, abys věděl? Trápí tě to povoznický družstvo? Jestli máš love, můžu zkusit sehnat nějaký kluky, Laca zrovna nedávno pustili..."
"Co?" vytrhnu se z temnéch myšlenek. Vždycky su před fachó nervózní - vostatně Šfarcfógli na mě spoléhaj - ale včil mám fedry jako nikdá. Strašilda a bordel v Barákách nésó moja parketa. "Ech, nic ve zlým... Esmeraldo. Prostě mám před sebó dost děsnó hoknu, potřebuju se sóstředit. A ne, vo kozovozy včil nejde. Snad."
Žaneta obejde pult a natáhne se po flašce, aby mi dolila. Starostlivo po mě při tem hází auglema.
"Takhle tě naznám," nalije rum.
"Já sebe taky ne," zarazím ju klepetem.
"Ty už nebudeš?" vystřelí ji obočí vysoko do čela.
"Budu," zavrtím gebeňó, "Ale vodku. Nesmí to bejt ze mě cétit, sem ti hókal, že mám hoknu."
"Dneska?" vyvalí augle.
"Za dvě hoďky."
... v kolektorech ...
Nakonec mě Žaneta tu flašku sebrala, nalila do mě směs česneku a vývaru z nějkýho fógla a vyprala chrnět. Docela to bodlo, plóžím se kolektorama vzadu - kreju vostatním cemr, ne? - a ani nemám moc rudý voči, bo sem stihl krátkýho šlofíka. Navíc su vychrápané, po všem tom cvičení s Fanóšem i sólo sem chrněl jako kindoš. To až dneska... dneska to nešlo. A střízlivé bych to tadyk nedal.
To se mi potvrdí, hned jak se k nám dokutálí ta pobóchaná plechovka a vyběhne ten průsvitné kindoš. Haksny mi zdřevěněj a celé se jakoby zaseknu. Zvládnu akorát stát a pomalu déchat.
Pepan vleze do změti trosek a začne dělat cestu. Děkuju všem čertům za něj, do tý chodby, co z ní zní to zpívání by mě nedostali ani párem volů. Pak se to za tím naším volem zasype a já zvládnu jen zavřít augle. Stojím tam ve vířícím se prachu, hercnu v gatích a třesoucí se kolky skovám do mantlu. Augle votevřu akorát včas, když se prach usadí a Mařka se na mě podívá.
Pohled jí vrátím pevné. Chlast mě drží ve stavu, kdy mi to připadá jako noční můra, ale zároveň hrozná čurina.
Nakonec se zmůžu jen na to, abych pevně přikývl. 'U všech kurev, dostaň nás vod saď, mařko nešťastná!' valí mi při tem kebulí. Ksicht mám ale naštěstí pevné a vodhodlané jako mužik.
Když si pak Maří narazí na štryclu ten kožené fujtajbl, konečně vytáhnu pazouru z mantlu. Naglgám se z placatky slivovice za tři - za každé moment, co sem si málem voznačkoval textil. Pak ju sbalím, než si ten bazmek kožené Mařka zase sundá a protře augle. Klika, už se na mě ani nedívá. Ještě by chtěla taky.
Pohneme se dál. Du za Máří jako v mrákotách a skřípu při tom kelčákama. 'Seber se, Heřman!' říkám si v duchu. Před chviló sem měl pocit, že jedna z těch písniček menovala Mařku ménem. Prej si na ňu počká... No lepší, než aby čekal na mě, že jo? 'Do prdele, Heřman! Jsme jedna sajtna. To je něco jako família. A tahle ani nestojí úplně za hovno...'
Mařka začne lízt navrch. Jen tak z čuriny jí posvítím pod sukňu, beztak je pod ní navlečená v něčem praktičtějším a kévnu, když na mě hókne, ať ju chytám. 'Spolehni se,' rozlejvá se mi žílama spolu s horkem taky kuráž. Mžourám do tmy, za pískajícím frajerem. 'Včil je to už osobní...'
... na vrchu ...
Z divnéch paprsků světla a jejich vodrazů se mi dělá šoufl. Jiskření nerozumím, to je Pepanova parketa. Když zaslechneme další hlasy a kroky, zase stisknu augle i čelistě. Pak se ale skoro začnu modlit, aby to byli živí borci a snad na nás aji přišli. Na fedry - a jiný nepříjemný pocity - znám jen málo meducíny. Chlast už trochu zabral a posouvá mě k tý druhý. Násilí.
Snad to, že se musím začít kontrolovat, abych si to tam nešel rozdat na férovku a poslal tak do kopru celó akcu - a že bych dal za podobnó hlasitó békárnu Pepanovi kartáč - mě donutí se trochu sebrat. Futra. To znám! Jako kdyby to byla vobyčejná čórka v něčím kvartýru nebo spíš v nějakých těch skladech... 'Je potřeba namazat panty a až potom sebe,' jako bych ho zas slyšel. Herdek, nevzpomenu si na fotra celé jár a včil... No nic, svůj fortel měl a já vod něj pochytil dost.
Znova šáhnu do mantlu a vytáhnu volejničku. Promažu panty a pak dveře malinko nadzdvihnu, aby na nich tak nevysely a šly líp votočit. Před tím samo ztlumit světlo a pak už jen vopatrně našlapovat a nezakopńot vo nějaké šutr... Jestli je ta svítící džuzna zhruba v prostředku, měli bysme jít vod ní a někde v pravo by měly bejt kancly. Třeba tam najdem nějakou tu špínu... Ale jedno po druhým. Panty só namazaný, včil zbejvám já... Ukážu Máří, aby šla vopatrně za mnó.
Pálím jeden slot za vybavení na vykrádačky - a z něj vytáhnu olejničku a snažím se proSlídit do kanceláří.
Přes den a navečer sem choděj dělňasi z kalcoven na chálku - vyhlášené Žanetin guláš. Včíl už je pozdě, takže se tu spíš leje a Žaneta pod svou "profesionální" přezdívkou Esmeralda sem tam hodí nějaké ten pokus o šanzón. Ne, že bych kdy slyšel skutečné, takže pro mě je vopravdové až dost. Včil mi ale před auglema valej jinačí výjevy, než Žanetiny korzetem vyhoněný kozy a vobčasný zavíření sukně. Proč já mošna musím znát všecky štatlovský drby vo Barácích?
Nahmatám štamprdlu a kopnu ju do sebe. Před sebó ucejtím něco jako morkýho psa, přestříkanýho těžkým parfémem, které je vyuzené v kouřu ze špinek. Žaneta má za sebó dlouhó šichtu a já zjistím, že ji z barový židle vérám na kozy.
Chytne mě za šmirgl na bradě a podívá se mi do nazavostřenéch auglí. "Čo je s tebou, Heřmane?" zeptá se starostlivo, "Normálně bys touhle dobou už dělal céres nebo na mě alespoň pomrkával. Ne, že by mi to chybělo, ale že si moje vystoupení ani nesledoval se trošku dotýká mojí světské cti, abys věděl? Trápí tě to povoznický družstvo? Jestli máš love, můžu zkusit sehnat nějaký kluky, Laca zrovna nedávno pustili..."
"Co?" vytrhnu se z temnéch myšlenek. Vždycky su před fachó nervózní - vostatně Šfarcfógli na mě spoléhaj - ale včil mám fedry jako nikdá. Strašilda a bordel v Barákách nésó moja parketa. "Ech, nic ve zlým... Esmeraldo. Prostě mám před sebó dost děsnó hoknu, potřebuju se sóstředit. A ne, vo kozovozy včil nejde. Snad."
Žaneta obejde pult a natáhne se po flašce, aby mi dolila. Starostlivo po mě při tem hází auglema.
"Takhle tě naznám," nalije rum.
"Já sebe taky ne," zarazím ju klepetem.
"Ty už nebudeš?" vystřelí ji obočí vysoko do čela.
"Budu," zavrtím gebeňó, "Ale vodku. Nesmí to bejt ze mě cétit, sem ti hókal, že mám hoknu."
"Dneska?" vyvalí augle.
"Za dvě hoďky."
... v kolektorech ...
Nakonec mě Žaneta tu flašku sebrala, nalila do mě směs česneku a vývaru z nějkýho fógla a vyprala chrnět. Docela to bodlo, plóžím se kolektorama vzadu - kreju vostatním cemr, ne? - a ani nemám moc rudý voči, bo sem stihl krátkýho šlofíka. Navíc su vychrápané, po všem tom cvičení s Fanóšem i sólo sem chrněl jako kindoš. To až dneska... dneska to nešlo. A střízlivé bych to tadyk nedal.
To se mi potvrdí, hned jak se k nám dokutálí ta pobóchaná plechovka a vyběhne ten průsvitné kindoš. Haksny mi zdřevěněj a celé se jakoby zaseknu. Zvládnu akorát stát a pomalu déchat.
Pepan vleze do změti trosek a začne dělat cestu. Děkuju všem čertům za něj, do tý chodby, co z ní zní to zpívání by mě nedostali ani párem volů. Pak se to za tím naším volem zasype a já zvládnu jen zavřít augle. Stojím tam ve vířícím se prachu, hercnu v gatích a třesoucí se kolky skovám do mantlu. Augle votevřu akorát včas, když se prach usadí a Mařka se na mě podívá.
Pohled jí vrátím pevné. Chlast mě drží ve stavu, kdy mi to připadá jako noční můra, ale zároveň hrozná čurina.
Nakonec se zmůžu jen na to, abych pevně přikývl. 'U všech kurev, dostaň nás vod saď, mařko nešťastná!' valí mi při tem kebulí. Ksicht mám ale naštěstí pevné a vodhodlané jako mužik.
Když si pak Maří narazí na štryclu ten kožené fujtajbl, konečně vytáhnu pazouru z mantlu. Naglgám se z placatky slivovice za tři - za každé moment, co sem si málem voznačkoval textil. Pak ju sbalím, než si ten bazmek kožené Mařka zase sundá a protře augle. Klika, už se na mě ani nedívá. Ještě by chtěla taky.
Pohneme se dál. Du za Máří jako v mrákotách a skřípu při tom kelčákama. 'Seber se, Heřman!' říkám si v duchu. Před chviló sem měl pocit, že jedna z těch písniček menovala Mařku ménem. Prej si na ňu počká... No lepší, než aby čekal na mě, že jo? 'Do prdele, Heřman! Jsme jedna sajtna. To je něco jako família. A tahle ani nestojí úplně za hovno...'
Mařka začne lízt navrch. Jen tak z čuriny jí posvítím pod sukňu, beztak je pod ní navlečená v něčem praktičtějším a kévnu, když na mě hókne, ať ju chytám. 'Spolehni se,' rozlejvá se mi žílama spolu s horkem taky kuráž. Mžourám do tmy, za pískajícím frajerem. 'Včil je to už osobní...'
... na vrchu ...
Z divnéch paprsků světla a jejich vodrazů se mi dělá šoufl. Jiskření nerozumím, to je Pepanova parketa. Když zaslechneme další hlasy a kroky, zase stisknu augle i čelistě. Pak se ale skoro začnu modlit, aby to byli živí borci a snad na nás aji přišli. Na fedry - a jiný nepříjemný pocity - znám jen málo meducíny. Chlast už trochu zabral a posouvá mě k tý druhý. Násilí.
Snad to, že se musím začít kontrolovat, abych si to tam nešel rozdat na férovku a poslal tak do kopru celó akcu - a že bych dal za podobnó hlasitó békárnu Pepanovi kartáč - mě donutí se trochu sebrat. Futra. To znám! Jako kdyby to byla vobyčejná čórka v něčím kvartýru nebo spíš v nějakých těch skladech... 'Je potřeba namazat panty a až potom sebe,' jako bych ho zas slyšel. Herdek, nevzpomenu si na fotra celé jár a včil... No nic, svůj fortel měl a já vod něj pochytil dost.
Znova šáhnu do mantlu a vytáhnu volejničku. Promažu panty a pak dveře malinko nadzdvihnu, aby na nich tak nevysely a šly líp votočit. Před tím samo ztlumit světlo a pak už jen vopatrně našlapovat a nezakopńot vo nějaké šutr... Jestli je ta svítící džuzna zhruba v prostředku, měli bysme jít vod ní a někde v pravo by měly bejt kancly. Třeba tam najdem nějakou tu špínu... Ale jedno po druhým. Panty só namazaný, včil zbejvám já... Ukážu Máří, aby šla vopatrně za mnó.
Pálím jeden slot za vybavení na vykrádačky - a z něj vytáhnu olejničku a snažím se proSlídit do kanceláří.
-
Josef Marek
- Příspěvky: 119
- Registrován: 26. 10. 2020, 19:34
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
... mezi kočičkami...
Zadržím dech, odhodlaný ho držet, i kdyby mě měly shořet plíce, protože toho svinstva, co jsem vypustil, se nadechnout opravdu nechci.
Hecnu se.
full succes 6,5,1
Ani nevím, jestli jsem ty číči nechal za sebou hned nebo mě chvíli pronásledovaly - v úzkém paprsku světla lucerny jsem rád, že jsem neztratil cestu a se zadrženým dechem se těžko poznává, kdy mne opustil kočičí pach. Zpětně si pak uvědomím, že tak v půlce cesty jsem přestal cítit jejich váhu a drápky zaťaté do kabátu.
Konečně jsem u správného průlezu, vydrápu se po stupních ve stěně, nadzvednu poklop, vystrčím hlavu a zhluboka se nadechnu.
Postavím se na nohy, poklop, že kterého se ozývá vzdálené rozvzteklené mňoukání a praskání, zase zaklapnu. Ven budu muset jinudy.
Teď je ale na čase prohledat laboratoř. Úzkým paprskem světla začnu pročesávat okolní zdi plné obskurního vybavení a pokryté svazky všelijakého vedení a potrubí. Hledám nějaký průchod do konstrukční kanceláře, ale místo toho moje světlo ozáří...
Brněnský draku, co na mě tedy v Laborkách čeká?
Zadržím dech, odhodlaný ho držet, i kdyby mě měly shořet plíce, protože toho svinstva, co jsem vypustil, se nadechnout opravdu nechci.
Hecnu se.
full succes 6,5,1
Ani nevím, jestli jsem ty číči nechal za sebou hned nebo mě chvíli pronásledovaly - v úzkém paprsku světla lucerny jsem rád, že jsem neztratil cestu a se zadrženým dechem se těžko poznává, kdy mne opustil kočičí pach. Zpětně si pak uvědomím, že tak v půlce cesty jsem přestal cítit jejich váhu a drápky zaťaté do kabátu.
Konečně jsem u správného průlezu, vydrápu se po stupních ve stěně, nadzvednu poklop, vystrčím hlavu a zhluboka se nadechnu.
Postavím se na nohy, poklop, že kterého se ozývá vzdálené rozvzteklené mňoukání a praskání, zase zaklapnu. Ven budu muset jinudy.
Teď je ale na čase prohledat laboratoř. Úzkým paprskem světla začnu pročesávat okolní zdi plné obskurního vybavení a pokryté svazky všelijakého vedení a potrubí. Hledám nějaký průchod do konstrukční kanceláře, ale místo toho moje světlo ozáří...
Brněnský draku, co na mě tedy v Laborkách čeká?
-
GM Brněnský drak
- Příspěvky: 209
- Registrován: 2. 11. 2020, 22:15
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
... v rozvodně ...
Heřmane,
za dveřmi kamrlíku se rozkládá pustá potemnělá chodba. Hnusné bahno z kolektorů a chaotickou scenérii ze dvora vystřídala pustá prázdnota. Nahlédneš do prvních dvou místností. Nikde tu nejsou tu stopy po požáru ani trosky. Nevidíš zničený nábytek nebo rozbité přístroje. Procházíš jen tenkou vrstvou prachu. Zdá se, že této části Baráků se okolní zkáza vyhla. Prostě jen všichni odešli a nechali to tu napospas času. Koncentrovaná vyprázdněnost ti do mysli dere pocit osamění a zmaru.
Zatím nevidíš nikoho, komu bys mohl připsat ten před chvílí zaslechnutý hovor. Nesrozumitelný šepot se k tobě nese z rozbitých oken, z pod zavřených dveří i polic s knihami.
Jezusi, dostat se do kanceláří je rizikové, efekt standardní.
6: Dostaneš se tam a všimneš si cestou jen toho, čeho chceš ty
4-5: Dostaneš se tam, ale někdo nebo něco si cestou všimne tebe a bude tě to následovat, bez tvého vědomí
1-3: Někdo nebo něco tě zastaví ještě cestou ke kancelářím, budeš v zoufalé pozici
Při odolávání na 4-5 zrušíš komplikace úplně, na 1-3 zrušíš zoufalou pozici.
Heřmane,
za dveřmi kamrlíku se rozkládá pustá potemnělá chodba. Hnusné bahno z kolektorů a chaotickou scenérii ze dvora vystřídala pustá prázdnota. Nahlédneš do prvních dvou místností. Nikde tu nejsou tu stopy po požáru ani trosky. Nevidíš zničený nábytek nebo rozbité přístroje. Procházíš jen tenkou vrstvou prachu. Zdá se, že této části Baráků se okolní zkáza vyhla. Prostě jen všichni odešli a nechali to tu napospas času. Koncentrovaná vyprázdněnost ti do mysli dere pocit osamění a zmaru.
Zatím nevidíš nikoho, komu bys mohl připsat ten před chvílí zaslechnutý hovor. Nesrozumitelný šepot se k tobě nese z rozbitých oken, z pod zavřených dveří i polic s knihami.
Jezusi, dostat se do kanceláří je rizikové, efekt standardní.
6: Dostaneš se tam a všimneš si cestou jen toho, čeho chceš ty
4-5: Dostaneš se tam, ale někdo nebo něco si cestou všimne tebe a bude tě to následovat, bez tvého vědomí
1-3: Někdo nebo něco tě zastaví ještě cestou ke kancelářím, budeš v zoufalé pozici
Při odolávání na 4-5 zrušíš komplikace úplně, na 1-3 zrušíš zoufalou pozici.
-
Marie Přehnálková
- Příspěvky: 89
- Registrován: 30. 10. 2020, 22:46
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
Když si Heřman hraje se dveřama, snažím se naslouchat hlasům z venku.
Slyším jen krátké útržky, ale přesto mě to zaujme. "... nesmí provalit ... nakašlat .... stačí, že tam zařval .... zlatý důl ..." Začne ve mě hlodat zvědavost, měli jsme zjistit, co se tu stalo a pokud jsou tohle ozvěny minulosti, třeba řeknou něco, co nás to nasměruje k pátrání a nebudeme muset tyhle hnusné psychobaráky prolízat celé.
Oškrábnu nožem tichounce zbyteček drolícího tmelu, který držel okenní tabulku v ránu a pak ji nožem vyloupnu ven. Nakloním se trochu z okna, ale pořád neslyším dost dobře, no co, když popojdu ještě krok, dva, tak se snad nic nestane. A ještě kousek, až k tomu rožku, ať je aj vidím.
Asi slídím. Chci se něco zajímavého dozvědět
Slyším jen krátké útržky, ale přesto mě to zaujme. "... nesmí provalit ... nakašlat .... stačí, že tam zařval .... zlatý důl ..." Začne ve mě hlodat zvědavost, měli jsme zjistit, co se tu stalo a pokud jsou tohle ozvěny minulosti, třeba řeknou něco, co nás to nasměruje k pátrání a nebudeme muset tyhle hnusné psychobaráky prolízat celé.
Oškrábnu nožem tichounce zbyteček drolícího tmelu, který držel okenní tabulku v ránu a pak ji nožem vyloupnu ven. Nakloním se trochu z okna, ale pořád neslyším dost dobře, no co, když popojdu ještě krok, dva, tak se snad nic nestane. A ještě kousek, až k tomu rožku, ať je aj vidím.
Asi slídím. Chci se něco zajímavého dozvědět
-
GM Brněnský drak
- Příspěvky: 209
- Registrován: 2. 11. 2020, 22:15
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
... laboratoře ...
Josefe,
...tvé světlo ozáří hrst zrezivělých vrutů vyhozených do vzduchu. Nedává to úplně smysl, ale nedokážeš si to jinak vysvětlit. Přímo před tebou, sotva natáhnout ruku, se vznáší dva tři tucty vrutů, šroubů a hřebíků. Na ničem nevisí, nic je nenadnáší, prostě jen stojí zapomenuté v časoprostoru. Když si jich všimneš, uvědomíš si, že každý z nich lehounce vibruje, takže tam skutečně jsou, není to jen nějaký obraz nebo odlesk minulosti. Díváš se upřeně na tu směs železa a ona se dívá na tebe.
Skutečně, dojde ti, že železo není v prostoru jen tak, ale svým uspořádáním připomíná veliké oko. A v tu samou chvíli, kdy podobnost zpozoruješ, se šrouby rozvibrují více a oko jakoby mrkne.
Všude kolem sebe náhle uslyšíš lomoz. Úzkým světlem lucerny nedokážeš prohlédnout celou místnost najednou, ale kam se podíváš, tam se na stolech, regálech i na zemi rozvibrují kousky železného šrotu. A pomalu se do vzduchu vznesou matky, pružinky a drátky, jehly a kousky mikroskopů a úlomky nářadí.
Kov zaplní zpustlou místnost tak hustě, že není možné se protáhnout kamkoliv pryč. A rozvibruje se do bzukotu, ze kterého se vyřízne zvonivý hlas.
"PŘIŠEL... ZVĚDAVÝ MUŽ... MÁ STRACH Z NEZNÁMÉHO, NEBO Z TOHO, CO VIDÍ?"
Kolem oka, které pořád na tebe upřeně hledí, se z kovových drátů, trubiček a plátků zformuje humanoidní postava, vysoká až pod strop a oko pohltí do jedné z lidských tváří ve své rozložité hrudi. Ve skutečných očích na hlavě tvora zahlédneš stejnou zářící energii, která chrání město před něčím takovým, jako stojí před tebou - zahlédneš v nich elektroplazmu. Čistou, pulzující, životodárnou sílu.
Ústa ten tvor nemá, ale ze všech stran na tebe dál dotírá jeho zvonivý hlas. A máš pocit, že všechny ostré hroty směřují přímo na tebe.
""MUŽ... ROZUMÍ STROJŮM... POVĚZ, ČLOVĚČE, CO UDĚLÁŠ S ROZBITÝMI HODINKAMI. ZAHODÍŠ, NEBO OPRAVÍŠ...?"
Marky, Josef narazil na démona, se kterým se navzájem zahlédli dříve v mezidobí. Jakákoliv akce teď bude ze zoufalé pozice. A pokud by chtěl Josef bez odpovědi utéct nebo nějak démonovi ublížit, musí prvně odolat zranění, které mu hrozí od vznášejících se kovových trosek - je to odolání na Prowess a pokud bys neodolával, utrpí Josef zranění 2 úrovně "kovové šrapnely v těle".
Co uděláš?
Josefe,
...tvé světlo ozáří hrst zrezivělých vrutů vyhozených do vzduchu. Nedává to úplně smysl, ale nedokážeš si to jinak vysvětlit. Přímo před tebou, sotva natáhnout ruku, se vznáší dva tři tucty vrutů, šroubů a hřebíků. Na ničem nevisí, nic je nenadnáší, prostě jen stojí zapomenuté v časoprostoru. Když si jich všimneš, uvědomíš si, že každý z nich lehounce vibruje, takže tam skutečně jsou, není to jen nějaký obraz nebo odlesk minulosti. Díváš se upřeně na tu směs železa a ona se dívá na tebe.
Skutečně, dojde ti, že železo není v prostoru jen tak, ale svým uspořádáním připomíná veliké oko. A v tu samou chvíli, kdy podobnost zpozoruješ, se šrouby rozvibrují více a oko jakoby mrkne.
Všude kolem sebe náhle uslyšíš lomoz. Úzkým světlem lucerny nedokážeš prohlédnout celou místnost najednou, ale kam se podíváš, tam se na stolech, regálech i na zemi rozvibrují kousky železného šrotu. A pomalu se do vzduchu vznesou matky, pružinky a drátky, jehly a kousky mikroskopů a úlomky nářadí.
Kov zaplní zpustlou místnost tak hustě, že není možné se protáhnout kamkoliv pryč. A rozvibruje se do bzukotu, ze kterého se vyřízne zvonivý hlas.
"PŘIŠEL... ZVĚDAVÝ MUŽ... MÁ STRACH Z NEZNÁMÉHO, NEBO Z TOHO, CO VIDÍ?"
Kolem oka, které pořád na tebe upřeně hledí, se z kovových drátů, trubiček a plátků zformuje humanoidní postava, vysoká až pod strop a oko pohltí do jedné z lidských tváří ve své rozložité hrudi. Ve skutečných očích na hlavě tvora zahlédneš stejnou zářící energii, která chrání město před něčím takovým, jako stojí před tebou - zahlédneš v nich elektroplazmu. Čistou, pulzující, životodárnou sílu.
Ústa ten tvor nemá, ale ze všech stran na tebe dál dotírá jeho zvonivý hlas. A máš pocit, že všechny ostré hroty směřují přímo na tebe.
""MUŽ... ROZUMÍ STROJŮM... POVĚZ, ČLOVĚČE, CO UDĚLÁŠ S ROZBITÝMI HODINKAMI. ZAHODÍŠ, NEBO OPRAVÍŠ...?"
Marky, Josef narazil na démona, se kterým se navzájem zahlédli dříve v mezidobí. Jakákoliv akce teď bude ze zoufalé pozice. A pokud by chtěl Josef bez odpovědi utéct nebo nějak démonovi ublížit, musí prvně odolat zranění, které mu hrozí od vznášejících se kovových trosek - je to odolání na Prowess a pokud bys neodolával, utrpí Josef zranění 2 úrovně "kovové šrapnely v těle".
Co uděláš?
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
GM Brněnský drak
- Příspěvky: 209
- Registrován: 2. 11. 2020, 22:15
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
... před rozvodnou ...
Marie,
venku tě okamžitě napadne, že je tu nějaký jiný vzduch, než jsi dýchala ještě ne tak dávno ve Strojírnách. A nebude to stroji nebo prachem z výroby, tady to prostě celé voní jinak. Lehounce štiplavě, jakoby kořeněně, ale příchuť nedokážeš určit. A taky ti přijde, že kolem proudí vlny teplejšího a chladnějšího vzduchu, i když vítr tu nefouká a vzduch spíš jen tak stojí na místě. A i všechny zvuky jsou tak nějak vzdálenější a tupější, jako kdybys poslouchala s hlavou pod vodou. Máš pocit, že stále slyšíš Heřmana stejně dobře, jako trojici postav nedaleko tebe. A tak vyrazíš ještě blíž.
Komi,
slídění je tady riskantní, efekt standardní. Abychom to měli zajímavější, nabízí ti ďábel kostku za to, když se budeš plížit tak kvalitně, až se Heřmanovi ztratíš. Bude to od obou vyžadovat cílené úsilí, abyste se později zase našli.
6: Vyslechneš si něco zajímavého a poznáš, jestli je to ozvěna minulosti, nebo rozhovor nějakých lidí teď a tady
4-5: Vyslechneš si něco zajímavého, ale jako omezený efekt nebudeš vědět, jestli je to teď a tady, nebo něco z minulosti
1-3: Smíchají se ti vjemy dohromady - vyslechneš si něco zkresleného, co tě zmate a pošle špatným směrem
Pokud bys odolávala, na 4-5 budeš mít plný úspěch a na 1-3 tě odposlechnuté informace nepošlou vyloženě špatně.
Marie,
venku tě okamžitě napadne, že je tu nějaký jiný vzduch, než jsi dýchala ještě ne tak dávno ve Strojírnách. A nebude to stroji nebo prachem z výroby, tady to prostě celé voní jinak. Lehounce štiplavě, jakoby kořeněně, ale příchuť nedokážeš určit. A taky ti přijde, že kolem proudí vlny teplejšího a chladnějšího vzduchu, i když vítr tu nefouká a vzduch spíš jen tak stojí na místě. A i všechny zvuky jsou tak nějak vzdálenější a tupější, jako kdybys poslouchala s hlavou pod vodou. Máš pocit, že stále slyšíš Heřmana stejně dobře, jako trojici postav nedaleko tebe. A tak vyrazíš ještě blíž.
Komi,
slídění je tady riskantní, efekt standardní. Abychom to měli zajímavější, nabízí ti ďábel kostku za to, když se budeš plížit tak kvalitně, až se Heřmanovi ztratíš. Bude to od obou vyžadovat cílené úsilí, abyste se později zase našli.
6: Vyslechneš si něco zajímavého a poznáš, jestli je to ozvěna minulosti, nebo rozhovor nějakých lidí teď a tady
4-5: Vyslechneš si něco zajímavého, ale jako omezený efekt nebudeš vědět, jestli je to teď a tady, nebo něco z minulosti
1-3: Smíchají se ti vjemy dohromady - vyslechneš si něco zkresleného, co tě zmate a pošle špatným směrem
Pokud bys odolávala, na 4-5 budeš mít plný úspěch a na 1-3 tě odposlechnuté informace nepošlou vyloženě špatně.
-
Josef Marek
- Příspěvky: 119
- Registrován: 26. 10. 2020, 19:34
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
v laborce
"Ani jedno!" vyhrknu.
"Vezmu z nich, co je užitečný a dám tomu novej smysl. Hodinovej strojek přece nemusí sloužit jen k vokazování času. Může třeba pořad rozhejbat ňáký kyvadýlko, a když se k němu přidá pár táhlel ... nebo čas vodpočítat a když vyprší, tak něco ....", rychle zapudím myšlenku na konstrukci časované bomby ... mysli pozitivně, Josefe, mysli pozitivně, ".... něco spustit. Nebo, pro mě za mě, třeba může pohánět malej stroječek. Hračku nebo ňáký udělátko ..."
Začnu freneticky chrlit další a další nápady. Prokládám to rozbory, co by vlastně tak mohlo být rozbité ... a vlastně se začnu trochu vychloubat, co všechno s mechanikou umím. A nejen s mechanikou - i chemií a v neposlední řadě s elektroplazmou samotnou.
Chci tohohle démonka zaujmout tím, že umím přemýšlet "out-of-the-box" a stát se pro něj zajímavým nástrojem, který by se mu mohl hodit.
Použitá dovednost: Kutilství
Používám při tom technickou expertýzu, takže jeden expík.
"Ani jedno!" vyhrknu.
"Vezmu z nich, co je užitečný a dám tomu novej smysl. Hodinovej strojek přece nemusí sloužit jen k vokazování času. Může třeba pořad rozhejbat ňáký kyvadýlko, a když se k němu přidá pár táhlel ... nebo čas vodpočítat a když vyprší, tak něco ....", rychle zapudím myšlenku na konstrukci časované bomby ... mysli pozitivně, Josefe, mysli pozitivně, ".... něco spustit. Nebo, pro mě za mě, třeba může pohánět malej stroječek. Hračku nebo ňáký udělátko ..."
Začnu freneticky chrlit další a další nápady. Prokládám to rozbory, co by vlastně tak mohlo být rozbité ... a vlastně se začnu trochu vychloubat, co všechno s mechanikou umím. A nejen s mechanikou - i chemií a v neposlední řadě s elektroplazmou samotnou.
Chci tohohle démonka zaujmout tím, že umím přemýšlet "out-of-the-box" a stát se pro něj zajímavým nástrojem, který by se mu mohl hodit.
Použitá dovednost: Kutilství
Používám při tom technickou expertýzu, takže jeden expík.
-
GM Brněnský drak
- Příspěvky: 209
- Registrován: 2. 11. 2020, 22:15
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
Josefe,
když vyhrkneš "Ani jedno!", vznášející kov se silně zachvěje.
S každou tvou další větou a myšlenkou se pohyb kolem tebe zpomaluje a když domluvíš, je v místnosti naprostý klid. Na nehybných kovových kouscích se oráží z jedné strany světlo tvé lucerny a odnaproti záře démonových očí. Strnule na tebe shlíží od stropu a najednou nemáš nic, z čeho bys dokázal odhadnout jeho reakci nebo náladu. Nedokážeš odhadnout, jak dlouho už čekáš na odpověď tvé bušící srdce je to jediné, co ti připomíná, že se čas ještě nezastavil úplně.
Marky, pozice je zde zoufalá, efekt je nakonec díky dobře zvoleným slovům standardní.
6: Josefovi se povede ho zaujmout, démon ho bude vnímat jako užitečný nástroj a využije toho
4-5: Povede se to ale:
- jen částečně, Josef bude muset nějak dokázat, že je skutečně užitečný, nejen slovy
- démon Josefa využije způsobem, ze kterého nebude úplně jasné, jaké jsou jeho úmysly
1-3: Nepovede se to:
- démona už nebude možné jen tak ukecat (přijdeš o tuto příležitost)
- démon Josefa využije způsobem, ze kterého nebude úplně jasné, jaké jsou jeho úmysly
Pokud bys odolával, zrušíš vždy celý následek, ale jsou vždy dva.
když vyhrkneš "Ani jedno!", vznášející kov se silně zachvěje.
S každou tvou další větou a myšlenkou se pohyb kolem tebe zpomaluje a když domluvíš, je v místnosti naprostý klid. Na nehybných kovových kouscích se oráží z jedné strany světlo tvé lucerny a odnaproti záře démonových očí. Strnule na tebe shlíží od stropu a najednou nemáš nic, z čeho bys dokázal odhadnout jeho reakci nebo náladu. Nedokážeš odhadnout, jak dlouho už čekáš na odpověď tvé bušící srdce je to jediné, co ti připomíná, že se čas ještě nezastavil úplně.
Marky, pozice je zde zoufalá, efekt je nakonec díky dobře zvoleným slovům standardní.
6: Josefovi se povede ho zaujmout, démon ho bude vnímat jako užitečný nástroj a využije toho
4-5: Povede se to ale:
- jen částečně, Josef bude muset nějak dokázat, že je skutečně užitečný, nejen slovy
- démon Josefa využije způsobem, ze kterého nebude úplně jasné, jaké jsou jeho úmysly
1-3: Nepovede se to:
- démona už nebude možné jen tak ukecat (přijdeš o tuto příležitost)
- démon Josefa využije způsobem, ze kterého nebude úplně jasné, jaké jsou jeho úmysly
Pokud bys odolával, zrušíš vždy celý následek, ale jsou vždy dva.
-
Marie Přehnálková
- Příspěvky: 89
- Registrován: 30. 10. 2020, 22:46
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
Připadám si jako v nějakém divném snu, vzduch je ... já nevím ... jakoby nějaký těžký a hustý. Nevím proč, ale připomene mi krupičnou kaši a nebo tmavou surovou krev, kterou mám stále ve schránce doma. Tak nějak klade odpor. Aj se při pohybu nebo závanu divně míchá a všechno se v něm ozývá a rozlíhá. Zaváhám. Ale zase se tu neozývá ta pitomá ukolébavka! To mi dodá odvahu, takže znovu vykouknu zpoza jakéhosi kusu betonu, za kterým jsem se schovávala a doplížím se ještě blíž k těm chlápkům.
Slídění: fail 3,2
Slídění: fail 3,2
-
Alois Heřman
- Příspěvky: 88
- Registrován: 29. 10. 2020, 15:45
Re: [HRA] 3. akce - Baráky
Kolikrát sem se už takhle líznuté šoural ulicó nebo se štrachal na kér. Ale včil, včil je to inačí. Ve štatlu není nikdy nikdo úplně sám, ale z tady toho mrtvý prázdna na člověka sedá těžká deka. Žíznivě si volíznu hubu, ale neglgnu si. Mařka by mohla mít kecy. Jinak je to kocór šikovné, ani ju za sebou neslyším šourat nohama...
full succes 6: "Dostaneš se tam a všimneš si cestou jen toho, čeho chceš ty"
Dondu nerušeně až k vlezu do kanceláří. Je tady vážně tak mrtvo, že tu snad ani nestraší. I když z toho šeptání, co sem dolíhá těma vyflákanejma fenstrama, mi brzo jebne.
"Ty, Mařka, nelochči se, ale přiznávám, že bét tu včil sám, mám husinu jako prase," nevydržím to šepotem podtrhovaný ticho, zachrčím na Mařku a vohlídnu se. Mařka je v kelu! Navíc se mi vo haksnu cosi votře. Vypísknu jak mladé šnyclík, když mu na ni někdo prvně mákne.
A včil zas! Navíc začuju slabý zamňaučení. Vybzíkaně hodím čučku pod vanilky a mám co dělat, abych nenadával na hlas.
"Mikešu, ty vole! Co tadyk děláš?"
Zdrapnu kocóra za hřbet a zvednu si ho před augle. Skrčí trochu přední haksny, takže to trochu vypadá, jak kdyby krčil ramenama.
"Co Mařku, tu's někde merčil?" votočím ho v pracce směrem do místnosti a v druhým klepetu zdvihnu lampu. Chvíli se s něma votáčím a prozkoumávám halu. Pak si kocóra votočim zpátky před augle a ten slabě pčíkne a zavrtí při tom gebeňó.
"To mi ho teda vyndej. Kde ta stará coura zase trajdá? Eště aby chytala Pepanovy manýry a vyvedla nějakó béko- no v jejím případě spíš kravinu."
Nakonec ale naznám, že Maří není úplně potroblá a minule se vo sebe zmákla postarat. Chvilu to snad na sólo vydrží, já zatím prošmejdím ty kancle, ať tady netrajdáme sem tam.
Hej, draku, hodlám prošmejdit kancly a - pokud mě tam nic nepřekvapí - najít tam nějakou tu špínu. Nechci předbíhat, ale pokud bude klid, asi bych zkusil obhlídnout situaci a odhadnout, kde by měly bejt zašitý ty nejduležitější papíry. Spíš než je vyloženě Studovat dokumenty, bych chtěl vyPozorovat, kde by mohly bejt ty zajímavý a po letmým obhlídnutí je sbalit.
full succes 6: "Dostaneš se tam a všimneš si cestou jen toho, čeho chceš ty"
Dondu nerušeně až k vlezu do kanceláří. Je tady vážně tak mrtvo, že tu snad ani nestraší. I když z toho šeptání, co sem dolíhá těma vyflákanejma fenstrama, mi brzo jebne.
"Ty, Mařka, nelochči se, ale přiznávám, že bét tu včil sám, mám husinu jako prase," nevydržím to šepotem podtrhovaný ticho, zachrčím na Mařku a vohlídnu se. Mařka je v kelu! Navíc se mi vo haksnu cosi votře. Vypísknu jak mladé šnyclík, když mu na ni někdo prvně mákne.
A včil zas! Navíc začuju slabý zamňaučení. Vybzíkaně hodím čučku pod vanilky a mám co dělat, abych nenadával na hlas.
"Mikešu, ty vole! Co tadyk děláš?"
Zdrapnu kocóra za hřbet a zvednu si ho před augle. Skrčí trochu přední haksny, takže to trochu vypadá, jak kdyby krčil ramenama.
"Co Mařku, tu's někde merčil?" votočím ho v pracce směrem do místnosti a v druhým klepetu zdvihnu lampu. Chvíli se s něma votáčím a prozkoumávám halu. Pak si kocóra votočim zpátky před augle a ten slabě pčíkne a zavrtí při tom gebeňó.
"To mi ho teda vyndej. Kde ta stará coura zase trajdá? Eště aby chytala Pepanovy manýry a vyvedla nějakó béko- no v jejím případě spíš kravinu."
Nakonec ale naznám, že Maří není úplně potroblá a minule se vo sebe zmákla postarat. Chvilu to snad na sólo vydrží, já zatím prošmejdím ty kancle, ať tady netrajdáme sem tam.
Hej, draku, hodlám prošmejdit kancly a - pokud mě tam nic nepřekvapí - najít tam nějakou tu špínu. Nechci předbíhat, ale pokud bude klid, asi bych zkusil obhlídnout situaci a odhadnout, kde by měly bejt zašitý ty nejduležitější papíry. Spíš než je vyloženě Studovat dokumenty, bych chtěl vyPozorovat, kde by mohly bejt ty zajímavý a po letmým obhlídnutí je sbalit.