Každodenní normálnosti

[Eleshar_Vermillion]

Ale zase když si tady najdeš práci, tak čekáš měsíc (reálně spíš 40 dní), než dostaneš nějaké peníze, tam se vyplácí na konci týdne.

To je v obou případech věc smluvní svobody a zvyku. Naše firma má v USA varianty: týdně, dvoutýdně, půlměsíčně, měsíčně. V západní Evropě je zvykem platit měsíčně kolem 25. dne téhož měsíce. Ve střední a východní pak v první polovině měsíce následujícího. Nic ti nebrání dohodnout se se zaměstnavatelem na výplatě první den každého týdne. Teda krom toho, že tě pošle do píče.

Jak držíš z podpory děcka na vysoké, to bych strašně rád viděl.

Mno asi lépe, než když musíš platit tisíce dolarů měsíčně na školné. Samozřejmě i v USA je varianta - děti se mohou zadlužit na 20-40 let nebo poslat do války. Preferuju variantu, kdy zaplatím vyšší daň a dítě si najde brigádu.

EDIT: a vlastně to co klukovi strhli byl ekvivalent zdravotního a sociálního pojištění. A jako jo, nemám moc představu, jak se tyhle věci kvalitativně liší u nás a v americe.

Dost zásadně.

Když vezmu svojí osobní zkušenost s podporou v nezaměstnanosti, tak když jsem si hledal první práci, byl jsem v péči úřadu práce nějakých 8 nebo 9 měsíců, během té doby jsem žádnou podporu nedostával, neb jsem předtím nikde nepracoval, s frekvencí jeden až dva týdny jsem si na pracák jezdil vyčekat frontu a za celou dobu od nich nedostal jedinou nabídku zaměstnání. Pak jsem byl na pracáku ještě párkrát, ale nikdy jsem žádnou nabídku nedostal.

To jsme měli velmi stejné, pže zhruba od roku 2008, nejpozději 2010, není rolí úřadu práce hledat uchazečům práci (i když to možná oficiálně deklarují).

Jo a podporu dostaneš jenom když tě vyhodí, nesmíš odejít sám.

Pokud bys na tom byl fakt blbě, existují dávky hmotné nouze, podpora bydlení atd. V každém případě za tebe zaplatí zdravotní pojištění. V USA si musíš koupit vlastní (obvykle mnohem dražší než přes zaměstnavatele), nebo to jako většina riskneš a budeš se modlit, že se nic nestane, protože střední zranění, horší nemoc či narození dítěte tě může zadlužit na 10-20 let.

Vlastně jsem měl docela kliku, protože interakce s pracákem byla jenom k ničemu a nikdo mě nezkoušel šikanovat. Spousta lidí takové štěstí nemá.

To je opět výdobytek Topolánkovy a Nečasovy koncepce zaměstnanosti.

Takže jak to vidím já, tak ten náš sociální systém poskytuje falešný pocit bezpečí a pokud na něj budeš výhradně spoléhat, skončíš jako wage slave. Jako nic moc, za ty prachy.

Wage slave budeš v každém případě, dokud nemáš nemovitost a pasivní příjem do určité výše. Smyslem našeho a evropského systému jest, že když se ti seběhnou dvě tři sračkoidní věci, tak nejsi potenciálně odepsaný na celý život. Navíc Američanům prý po zaplacení těch věcí, které u nás jdou z daní státu, ve výsledků zůstane méně peněz než Evropanům, jen to zaplatí mocným korporátům, které to pak využijí na další politický lobbying.

A otázka by neměla znít "Při 45% zdanění je sociální systém a státní služby dost na hovno, tak k čemu je?"

Myslím, že třeba v Dánsku ta zátěž není o mnoho vyšší (myslím asi 10 p.b.) a ty služby jsou radikálně jinde.

[Eleshar_Vermillion]

Pak bych ještě možná rozporoval to slovíčko "muset".

Tak to je teoreticky pointa toho amerického systému, protože za určitých specifických okolností si nic z toho platit nemusíš a je to věc tvé osobní volby. Prakticky ale každý musí mít auto (jelikož veřejná doprava a infrastruktura je socialismus), každý, kdo na to má, musí mít zdravotní pojištění (protože ho jinak i běžné věci jako narození dítětě mohou zruinovat). Hypotéka a universita pak samozřejmě "muset" naprosto nepodléhají, protože na to prostě velké množství lidí nemá, nazdar bazar. Nedávno jsem sem postoval článek, že do kategorie "nízkopříjmových" spadá prý asi 45 % americké populace.

[Pieta]

Prakticky ale každý musí mít auto (jelikož veřejná doprava a infrastruktura je socialismus)

A chodníky jsou pro barevný.

[OnGe]

Preferuju variantu, kdy zaplatím vyšší daň a dítě si najde brigádu.

Ještě je tu varianta, že když budeš platit menší daně, můžeš ty prachy šetřit dětem na studia. Zkus si spočítat, za kolik let se ti to vrátí.

Vlastně jsem měl docela kliku, protože interakce s pracákem byla jenom k ničemu a nikdo mě nezkoušel šikanovat. Spousta lidí takové štěstí nemá.

To je opět výdobytek Topolánkovy a Nečasovy koncepce zaměstnanosti.

Že mě nešikanovali? No tak to zaplať Topol!

Wage slave budeš v každém případě, dokud nemáš nemovitost a pasivní příjem do určité výše.

Tohle jednoduše není pravda, ale chápu, že když chceš dělat v korporátu, je užitečné si to vsugerovat.

Smyslem našeho a evropského systému jest, že když se ti seběhnou dvě tři sračkoidní věci, tak nejsi potenciálně odepsaný na celý život.

Smysl možná, ale reálně potenciálně odepsaný jsi, pokud kolem sebe nemáš lidi, co se o tebe postarají.

Navíc Američanům prý po zaplacení těch věcí, které u nás jdou z daní státu, ve výsledků zůstane méně peněz než Evropanům, jen to zaplatí mocným korporátům, které to pak využijí na další politický lobbying.

Zajímají mě čísla a fakta, ne plácání do vody.

[Resurrection]

Zajímají mě čísla a fakta, ne plácání do vody.

USA (2018)
Celkova mira zdaneni: 31.7 %

(Dane: 14.5 %)
Jidlo: 10 %
Bydleni: 25.5 %
Doprava: 12.5 %
Zdravi: 6 %
Pojisteni: 9 %
Uspory: 7.5 %
Ostatni: 14 %

CR (2018)
Celkova mira zdaneni: 43.7 %

(Dane: - % - nevim jak to porovnatelne udelat, protoze mame ty pojisteni, superhrubou mzdu atd.)
Jidlo: 21.5 %
Bydleni: 23.5 %
Doprava: 11 %
Zdravi: 3 %
Pojisteni: - (u nas zcela zanedbatelny jezto je to primarni statni zapocitano ve zdaneni a soukromy vydaje jsou mizive proti ostatnim polozkam)
Uspory: 10 %
Ostatni: 30 %

Zdroj: OECD


Takze predrecnici maji dojem opraveneny. Byt v USA je dost na hovno, protoze po zaplaceni mandatornich vydaju ti zbyva nejakych 14 % penez. Pokud nebudes nic sporit, dostanes se na 21.5 %. Oproti tomu v CR ti zbude 30 % (s usporami 40 %). Ale zase mame to vysi zdaneni (o 12 %), coz jsme na tom ale stale lepe. Ale sporime vice treba. Naopak Americani maji vyssi zivotni uroven, takze jedou z vyssiho zakladu (coz je nejaka v podstate docasny rozdil, ktery se casem zmensuje).

Osobni anekdoticka zkusenost s americkymi kolegy (v IT) to potvrzuje. Maji sice nominalne vyssi platy, ale... Rezervy male, naopak obrovske dluhy (casto ze studia). V prumeru 2,5x vetsi dluhy nez mame my (v pomeru k tomu disponibilnimu prijmu). Zbude jim z platu dost malo jak vidno navic. Jejich "pojisteni" toho pokryvaji dost malo (rozhodne ve srovnani s nasim) atd.

A pak to, kdyz se tam dostanes do problemu, tak skoncis na ulici tak rychle jako rychle dostanes vejplatu... Vyhodi te z prace i z bytu klidne na hodinu bez duvodu. Pro nas uplne jinej vesmir. Jako jasne, dosahnes tam treba i na standardy daleko vyssi v leccems, pokud ses 1 % nebo tak neco. Coz tem 99 % zbylym je dost k prdu. Ale kazdemu asi vyhovuje neco jineho.

[Naoki]

Res: link pls (pokud je to někde hezky agregované). Strašně rád bych si porovnal další země

[Resurrection]

2Naoki: Agregovane to nikde neni. Nasel jsem to leckde utrzkovite, nicmene cisla a breakdowny na: https://data.oecd.org/ Napriklad tady k tem savings: https://data.oecd.org/hha/household-dis ... ator-chart Akorat clovek musi trochu vedet co tam vidi. To co jsem pastoval jsem si propocitaval sam z toho pro ucely mistni diskuze. Tohle konkretne vetsinou nikoho nezajima (neni to ani moc zajimave ci vypovidajici bez kontextu).

[Eleshar_Vermillion]

Onge:
No jako pokud chceš čísla, tak si budeš asi muset nějakou detailní analýzu zpracovat sám, ono tam těch faktorů, jen co se mzdy týče, je prostě fakt strašně hodně moc.

Krom
- mzdových odvodů, jež v Evropě zahrnují
--- zdravotní péči (v EU pokrývá prakticky vše; v USA záleží na pojištění, jaké ti zaměstnavatel nabídne, a na tom, co ti kravaťák v pojišťovně, placený za snižování výdajů, schválí*),
--- prevenci bídy (nezaměstnanost, hmotná nouze, nemocenská, důchod,...)
--- a další státní služby (naprostá většina školství, infrastruktura,...),
tak máš ještě
- samotnou výši mzdy (v USA obvykle v přepočtu vyšší maxima, ale nižší minima),
- další benefity jako třeba
--- placená dovolená (v EU minimálně 20 dní, v USA 0 dní, nejčastěji se to myslím pohybuje kolem 10 dní v roce, prakticky
--- pracovní neschopnost (v EU teoreticky bez limitu, z toho placeno rok; v USA žádný nárok, nejčastěji se bere z dovolené)
--- placené přečasy a limity na ně (v EU universálně krom důležitých vedoucích pracovníků; v USA jen pro non-exempt wage slaves)
--- ochrana zaměstnání (v EU výpovědní lhůty a zákonné důvody k propouštění, ochranné doby, odstupné, anti-diskriminace, atd.; v USA v podstatě jen ta anti-diskriminace, byť vůči Evropě jasně méně robustní a vymahatelná)
--- ochrana zaměstnanců (v EU robustní; v USA viz to dříve postované srovnání objemu majetkové trestné činnosti oproti wage theft).

To je jen tak co nastřeluji z hlavy. Takže ony ty nízké daně nejsou zadarmo.

Mimochodem 280 USD za týden znamená patrně 7 USD na hodinu, což je 0,25 USD pod jejich federální minimální mzdou (možná máme případ wage theft , pán ale určitě nemá zdravotní pojištění ani pensijní spoření). Z české minimální superhrubé mzdy ty odvody taky vycházejí asi na 38 %, ne na 45 %, a ten rozdíl je tak nízko, protože nemáme progresivní zdanění a odvody. Ve spoustě států minimální mzda nepřesahuje nezdanitelné minimum a další odvody jsou taky snižené, takže těch 8 % není tak nerealistických. Když ale budeme předstírat, že si Čech z minimálky jakože sám platí ta pojištění (na která Američan s minimálkou peníze nemá), tak samotná daň z příjmu tvoří 4,5 % z celkových mzdových nákladů a 6 % ze mzdy hrubé.

___________________________________________
*Republikáni zavedli krásný pojem "death panels", který toto velmi přesně charakterisuje, byť tím samozřejmě nálepkovali snahu ten systém zrušit.

[Pieta]

Ono US je taky země, kde rozložení bohatství ve společnosti je mnohem, mnohem nerovnovážnější, než u nás. Takže při těchhle debatách je třeba zohlednit, že to není země průměrů, ale země velkého množství chudých, malého množství neslušně bohatých, a lidí, co se drží někde mezi, ale s časem sklouzávají spíš k té první skupině než k té druhé.

Co koukám na wiki, tak R/P 10% mají 18,5 proti našim 5,2, a R/P 20% je 9,4 proti našemu 3,7 - a to, jak jistě všichni uznáte, je šílený rozdíl.

[Eleshar_Vermillion]

Tady je ještě docela zajímavý článek přesně na toto téma:
https://www.theatlantic.com/business/ar ... th/274945/

V podstatě opakují většinu věcí, které jsme zmínili tady, ale přidávají ještě masivní výdaje na hlídání dětí a péči o seniory.

Jako jasně - pokud je člověk mladý zdravý bílý muž, jemuž vzdělání zaplatili rodiče, tak pro něj ten systém asi fungovat docela dobře bude.

[OnGe]

No jako pokud chceš čísla, tak si budeš asi muset nějakou detailní analýzu zpracovat sám, ono tam těch faktorů, jen co se mzdy týče, je prostě fakt strašně hodně moc.

Mě šlo hlavně o to, jestli tvé tvrzení "Navíc Američanům prý po zaplacení těch věcí, které u nás jdou z daní státu, ve výsledků zůstane méně peněz než Evropanům, jen to zaplatí mocným korporátům, které to pak využijí na další politický lobbying." je o tom držet narativ, nebo jestli to má nějaký faktický základ. A pokud má, tak jestli bych ho mohla vidět.

Takže ony ty nízké daně nejsou zadarmo.

To je jasný, ono nic není zadarmo. Svoboda taky ne - když se můžeš rozhodovat sám za sebe, můžeš se rozhodnout i špatně a musíš nést riziko a tak. Třeba podle mě je to pořád lepší, než když za tebe rozhoduje někdo jiný.

Mimochodem 280 USD za týden znamená patrně 7 USD na hodinu, což je 0,25 USD pod jejich federální minimální mzdou (možná máme případ wage theft

A nebo mají kratší než osmihodinovou pracovní dobu. To se taky dělá. Třeba 7,5, což ti s půlhodinou na oběd reálně hodí těch osm a všichni jsou happy.

Jako jasně - pokud je člověk mladý zdravý bílý muž, jemuž vzdělání zaplatili rodiče, tak pro něj ten systém asi fungovat docela dobře bude.

Nevím, jestli tím narážíš na mě nebo toho kluka ve videu, ale tuhle klasifikaci bysme asi nedali ani dohromady.

[OnGe]

USA (2018)
Celkova mira zdaneni: 31.7 %

(Dane: 14.5 %)
Jidlo: 10 %
Bydleni: 25.5 %
Doprava: 12.5 %
Zdravi: 6 %
Pojisteni: 9 %
Uspory: 7.5 %
Ostatni: 14 %

CR (2018)
Celkova mira zdaneni: 43.7 %

(Dane: - % - nevim jak to porovnatelne udelat, protoze mame ty pojisteni, superhrubou mzdu atd.)
Jidlo: 21.5 %
Bydleni: 23.5 %
Doprava: 11 %
Zdravi: 3 %
Pojisteni: - (u nas zcela zanedbatelny jezto je to primarni statni zapocitano ve zdaneni a soukromy vydaje jsou mizive proti ostatnim polozkam)
Uspory: 10 %
Ostatni: 30 %

Zdroj: OECD

Takze predrecnici maji dojem opraveneny. Byt v USA je dost na hovno, protoze po zaplaceni mandatornich vydaju ti zbyva nejakych 14 % penez. Pokud nebudes nic sporit, dostanes se na 21.5 %. Oproti tomu v CR ti zbude 30 % (s usporami 40 %). Ale zase mame to vysi zdaneni (o 12 %), coz jsme na tom ale stale lepe. Ale sporime vice treba. Naopak Americani maji vyssi zivotni uroven, takze jedou z vyssiho zakladu (coz je nejaka v podstate docasny rozdil, ktery se casem zmensuje).

Buď nerozumím tomu, jak z těch čísel dostaneš 14% a 30%, nebo tam máš nějakou chybu. Když sečtu položky na straně USA, vyjde mi 70,5 (tj. 29,5 zbývá) a na straně ČR vyjde 69 (tj. 31 zbývá) a vynechal jsi tam pojištění. Pokud do toho mám počítat i "Ostatní" tak u USA zbyde 15,5 % a v ČR 1%.

Přijde mi, že to co se tu snažíš vyčíslit v OECD vyčíslili jako gross adjusted household disposable income. Tj. příjmy očesané o všechny daně a pojištění, se započíním úroků a dividend a navýšené o věci jako zdravotnicvtví a vzdělání, které dostanou lidi "zadarmo" (aka zaplatili si z daní a tak). No a v USA to vychází na hlavu jako dvakrát větší číslo než u nás:
https://www.oecd-ilibrary.org/economics ... d50eddd-en

Což by tedy značilo naprosto opačný závěr.

Ale úplně nerozumím tomu, proč jsme se od (ne)dostupnosti vzdělání (kde se ukázalo, že náklady na nejdražší formu vysokoškolského studia odpovídají zhruba 4 letům minimální mzdy) dostali ke zkoumání spotřebitelského koše.

[Sosacek]

Prakticky ale každý musí mít auto (jelikož veřejná doprava a infrastruktura je socialismus)

A chodníky jsou pro barevný.

Jaky chodniky?

EDIT: lol, ancap

[Resurrection]

2Onge: Household Disposable Income je zaklad toho meho breakdownu. Muj breakdown je, co s temi penezi prumerny American nebo Cech dela.

Vyjmenovane vydaje asi tezko okecas jako "volitelne" (jidlo, bydleni, doprava, zdravi). Volitelne jsou ty uspory. Vsechno "ostatni" je v zasade volitelne a je to, kolik ti teda zbyde na to, aby ses realne svobodne rozhodl, co s tim udelas. Odtud muj zaver, kolik ktera domacnost ma k dispozici. To je navic to, o cem mluvil Eleshar a co vetsina lidi chape jako "volne penize". To, ze ekonomove do toho pocitaji i najem nebo jidlo je jedna vec, pro vetsinu lidi je to ale na urovni dani. Zaplatit to musis at chces nebo nechces.

Pojisteni jsem nezapomnel, je tam na to cislo. Rozdil mezi USA a CR je, ze my mame pojisteni v danich. Proto ta poznamka u dani i pojisteni, ze to je proste nesoumeritelne. Naopak USA maji "cisty" prijem jeste pred zdanenim (proto ty dane v zavorce, aby to sedelo do 100 %). Nicmene zatimco v CR je to platit povinne (protoze jsou to dane), v USA je to spis na urovni najmu (povinne je to prakticky taky, ale teoreticky to muzes neplatit a umrit).

Ale úplně nerozumím tomu, proč jsme se od (ne)dostupnosti vzdělání (kde se ukázalo, že náklady na nejdražší formu vysokoškolského studia odpovídají zhruba 4 letům minimální mzdy) dostali ke zkoumání spotřebitelského koše.

Tohle neni spotrebitelsky kos. A dostali jsme se k tomu jednoduse. Eleshar rekl, ze Americanovi zbyva po zaplaceni toho co musi mene nez Cechovi, k cemuz si chtel data. Ty jsem dodal a ta to potvrzuji.

[Pieta]

A chodníky jsou pro barevný.

Jaky chodniky?

Četl jsem tuhle rozhovor s nějakým architektem, kde mj. zmiňoval, že v US byli lidi šokovaní z toho, že jim do čtvrti naplánoval chodníky, protože by po nich přece chodili barevní. Takže žádné chodníky.