[HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

[Saaga]

Cilapi a Saaga přicházejí z Maddgothova hradu.

Následuji Cilapiho do hlubin Kobek. Stále klesáme, to je dobré. Setkání s lidem Gith se blíží. Do Ztracené úrovně vstupuji soustředěná a cílevědomá, potenciální portály mou Cestu mohou výrazně zjednodušit.


Cilapi nás vede dle stop, které nevidím. Rozumím, že každý tvor po sobě zanechává důkazy své přítomnosti. Je pochopitelné, že velká krollka nechává velké stopy. Ovšem i když mi ukazuje přímo na jednotlivá místa pod našima nohama, mé oči zůstávají slepé. Smířím se s tím, že nemohu poznat všechno. Navíc samotné místo vypráví mnohé.

Zpracování chodeb je precizní a přesné, detaily pečlivé. Masivní kamenné kvádry důsledně oddělují prostor chodeb od matérie samotné hory. Tvůrce tohoto místa chtěl projevit svou vůli a moc nad prostředím. Z toho, co je mi známo o místních rasách, odhaduji tvůrce na trpaslíky.

... vedle drtiče odpadu ...

Hrubé hluboké hlasy, které zaslechnu před námi, mi instinktivně trpaslíky připomenou. Tázavě pohlédnu na Cilapiho. Stopy Šadah vedou stejným směrem. Hlasy slyším zřetelně. Cilapi nemá s kým hovořit - Glom něcom žvýká, Žrůt nemluví vůbec, já ještě méně. Je tedy vysoká šance, že místní o nás ještě neví. Je mi známo, že mohou být nebezpeční.

Beze slova kývnu na ostatní, sfouknu svou svíčku a vydám se sama dále. Hladká čistá podlaha nevydává při našlápnutí žádné zvuky. Nahlédnu za roh. Skupina šedých trpaslíků sedí na hraně prostorné jámy a hovoří spolu. Kolem sebe mají položeny hrubé zbraně a různé nástroje. Osvětlují je čtyři odložené lucerny. Skrz těla a stíny nemohu spočítat, kolik jich přesně je. Posunu se těsně kolem stěny dále, chci jejich počet a vybavení znát přesně.

Hlavně nenápadně: Hiro:2D6+2 → 6(2 +2 + 2)#OBR

Předávám slovo.

[Halaster Černoplášť]

Saago,

trpaslíků je šest a slyšíš, jak se baví, na účet někoho, kdo je na dně jámy.

"Tak tys chtěla poznat duergarskou kultůru, jo? Tak to tě asi brzy čeká ZDRCUJÍCÍ poznání. Ha ha ha ha."
"Jo. Elfové z povrchu jsou křehcí a nedokážou pojmout tu SÍLU, kterou na ně naše kultůra dokáže ZATLAČIT. He he he he."

Zatím si držím 1.

Co děláte?

[Saaga]

Pochopím a vrátím se za roh k Cilapimu.

"Drueaři," povím mu. "Zajali elfku z povrchu. Hledala kulturu. S největší pravděpodobností Marta. Věnují jí svou pozornost. Máme tedy značné šance proplížit se teď dále."

Cilapi?

[Cilapi Márameldon]

Když se vydá Saaga na průzkum, vezmu do rukou svůj věrný luk. Jeho dřevo v dlani mě uklidňuje. Zalituji, že kouzelná síla, kterou jej nabily sloupy, je už pryč. Alespoň že můj meč stále září... Ucítím, jak se dřevo v mých rukou pohne. Na kratičký okamžik jakoby ožilo.

Zdá se, že můj luk vítá moji dlaň stejně, jak já rád cítím jeho dřevo. Náhle ucítím jeho sílu. A vlastně proč ne? Mohu-li silou, již mě obdařila Měsíční paní, léčit živé tvory - stromy nevyjímaje - mohu ji použít i k tomu, abych je učinil silnější. Alespoň na okamžik.

Cilapi se během svého putování naučil, jak být SLADĚN SE ZBRANÍ.

Hned na to se vrátí Saaga. Po jejím návrhu na ni zůstanu tiše zírat.

"Eh, paní... Ságo," prolomí okamžik ticha Glom, "kdybyste někdy potřebovala nosiče, pracuju jen za stravu. Chci říct - dost se mi líbí, jak přemejšlíte."

"Saaga jistě jen vtipkuje," řeknu nejistě, "Nemůžeme tam přeci kohokoli nechat v takovém nebezpečí. Tím méně elfa."

Poškrábu si špičku ucha, ale na dlouhé přemýšlení není čas.

"Saago," řeknu, "Zkusím duergary přesvědčit, aby ji pustili. Ale možná budeme muset bojovat. Možná by bylo lepší, kdyby ses tam tiše vrátila přede mnou a v případě nutnosti udeřila ze skrytu... Moment překvapení už vyhrál mnohé bitvy."

Ať už se rozhodne Saaga jakkoli, vyrazím hned po té za duergary. Vím, že je to drsná a tuhá cháska, snad se před nimi dokáži tvářit dostatečně sebevědomě, aby hned nezaútočili. Také vím, že nemají rádi tvory z povrchu. Možná by pomohlo chovat se trochu jako drow - Rizzeril například...

...

"Bavit se na úkor křehkého elfa je jistě zábava," oslovím je chladně, když se sklopeným lukem v rukou vstoupím. Pár kroků za mnou jde Žrůt s pokynem chránit Glom, bude-li to nutné, "Ale nebylo by... mužnější... pobavit se s nějakým tvrdším elfem?"

Duergaři překvapeně vzhlédnou, ale hned se i chápou zbraní.
"He, když si vo to říkáš, chlapečku!" ukáže jeden zuby ve výsměšné grimase.
"Och, vy myslíte mě, pánové?" usměji se a nenechám se rozhodit. Otázkou je zmatu a udržím si tak převahu, "Já ale neměl namysli sebe. Nechci vás totiž zabít - byla by vás škoda - a vy nechcete zabít mě. Takový souboj by, jak jistě souhlasíte, postrádal to správné vzrušení z rizika smrti, nemyslíte?"
Duergaři - teď již na nohou - se po sobě nejistě podívají. Někteří ze mě ale nespouští oči a dál cení zuby v bojechtivých grimasách.
"Jsem totiž velvyslancem Azrokovy legie. Vojevůdce posílá královně Skelle pozdravy a děkuje jí za nalezení a navrácen jeho oblíbené dýky. A vyslal mě sem ještě s jedním posláním - shání statečné a tvrdé bojovníky, kteří by bojovali v jeho žoldu.
Chystá se totiž na bitvu s Cechem mnoha očí - a ten má zase své vlastní žoldnéře. Lidské a elfí žoldáky z povrchu."

Na okamžik se odmlčím, abych nechal vyznít svoji poslední větu.

"Ale teď nevím, jestli bych měl tu nabídku učinit zrovna vám... Vojvoda totiž potřebuje tvrdé chlapy, kteří mají radost ze zabíjení takových elfů, kteří se dovedou bránit. Slyšel jsem totiž, že Xanathárovi elfové jsou drsní skoro jako trpaslíci. Možná i víc! Hledá někoho, kdo chce bojovat za civilizaci v podzemí - a za zlato, samozřejmě.
Jenže banda šesti duergarů, co se ukájí nad jednou bezbranou elfkou" - přestanu na moment duergary sledovat a chladnokrevně si prohlédnu nehty na pravé ruce, než je znovu probodnu pohledem, "mi taková rozhodně nepřipadá!"

Co mezitím dělala Saaga?

[Saaga]

Cilapi nechápe situaci. Lid Githzerai nevtipkuje. Nikdy. Teď ale není vhodná chvíle doplnit jeho znalosti. Pozná to časem.

"Věz, že tam žádný kryt není," napravím jeho chybný úsudek. "Není se kde schovat. Plánuješ a přitom neznáš situaci. To je nebezpečné. Volím jistější cestu. Budu čekat."

Protáhnu se kolem Žrůta a oklikou obejdu Glom. Projdu zpět do přírodní chodby a odbočím doleva do druhého ústí. Na stejné straně místnosti s druegary byly rozražené dveře. Obě cesty se pravděpodobně setkávají. Pokud ne, spojovací bod najdu.

Skutečně stačí projít krátkou chodbou a zpoza rohu uslyším Cilapiho hlas. Zní jinak. Zatím ho nevidím a postupuji potmě, takže v hlavě mi víří jen různé scénáře, co se vedle odehrává. Radši je potlačím a nenechám se rozptylovat. Musím se nepozorovaně dostat do dveří a získat přehled.

Předávám slovo.

[Halaster Černoplášť]

Saago,

plížíš se chodbou, ale najednou tvou shrbenou siluetu od severu osvítí jasné světlo. Rychle uskočíš do stínu, ale to už slyšíš hlasitý mužský výkřik: "Stůj, ty jeden přihrblý drbhajzlíku, však já si tě poddám, jako že se Rex Kladivoun jmenuji!"

Pálím své držení, jsi prozrazena.

L06-068.jpg

Cilapi,

tvé poznámky o tom, že si troufají na bezbrannou elfku vyvolaly mezi duergary nemilost, na druhou stranu slova o spojenectví s Legií, dících pro královnu a příležitosti pro boj s tvory povrchu znějí lákavě - proto duergaři na malý moment zaváhali.

A pak jsi uslyšel Rexův výkřik ze severu, aby ho o okamžik později svým ječákem překřičela Marta:

"Co to jako je? Kdo si myslíš, že si? Jaká bezbranná elfka, já měla tuhle situaci pod kontrolou, než si sem vlezl. Zrovna jsem studovala chování duergarů! Jen počkej, až se dostanu ven, já ti ukážu...."

Duergaři jsou všemi těmi výkřiky i podivnou formou oslovení trochu zaskočeni a máte svůj moment iniciativy.

Co uděláte dál?

[Saaga]

... severně od drtiče ...

Výraz přihrblý drbhajzlík mi není znám. Jméno Rex Kladivoun ano. Cilapi o něm mluvil. Cilapi mluvil o spoustě lidí. Nedokážu si vzpomenout, kam zařadit Rexe. Nevím, kdo to je. A nenechám se tím rozptýlit.

Je větší, statný. Má dobrou zbroj. To mu dává výhodu.. Zahlédnu kuši a kladivo, obouruční zbraně. V jedné ruce ale drží jasný zdroj světla. Zbraně nemůže okamžitě použít. To dává výhodu mně.

Skočím těsně vedle muže. Ještě v letu tasím meč, při dopadu a následném kotoulu ho směřuji na zdroj světla a následným sekem vedený na ruku ho o světlo připravím.

Zteč: Hiro:2D6+2 → 7(2 +3 + 2)#OBR
- Dosáhl jsi plného úspěchu: Zhasnout jeho zdroj světla

- Saaga>Rex: 2-ZÁSAH (meč) - 2-ZÁSAH (plátová zbroj) = OK
- Rex>Saaga: ?, zbraně asi použít nemůže, nemá na to ruce. Saaga má případně -3 ZÁSAH (zbroj, MRŠTNOST, ŠERM)

Pokud je to Zákeřnost, beru plný úspěch a snížený zásah.

Co dělá Rex? Ztečuje, nebo něco jiného?

[Halaster Černoplášť]

Saago,

Rexovi vylítne ruce v pěst, ale těžkopádná plátová rukavice je příliš pomalá na tvou mrštnost a tak tě mine.

Rex>Saaga: 0Z (ruka) -1Z (zbroj) -1Z (mrštnost) => NIC

Světlo zhasne.

"Ty jsi ale mrštnej drbhajzlík," zakleje Rex a přehmátne si na své kladivo.

Co uděláš dál?

[Cilapi Márameldon]

"Tak ho studuj, ale hlavně to dělej potichu," zasyčím vztekle, protože mi Martin jekot a nedostatek uznání až příliš připomene moji starší sestru, "Momentálně potkali tito hrdí duergaří válečníci velvyslance skřetí Legie, kterým je shodou nepravděpodobných událostí žel bohyní elf z povrchu. Umožní jim jejich kultura zvážit důležité spojenectví nebo ho zkomplikuje krveprolití? Sleduj a uvidíš!"

To už je na jednoho duergara příliš. Spustí kladivo hlavicí k zemi, zmateně se otočí tu k Martě, tu zpátky ke mě, nakonec k jednomu ze svých druhů, kterého se zeptá: "Tak... budeme bojovat... nebo co?"
"A neměli bychom nejdřív nechat ty dva elfy, aby se porvali spolu?" uchechtne se druhý z duergarů.
"Mohli bychom udělat bahno a nechat je se v něm přetlačovat," navrhne třetí s kudrnatými vousy.
"To je dobrý, když to dělaj trpasličí otrokyně. Koukat u toho na elfky by bylo divný..." poznamená předchozí duergar.
"Jo, navíc tohlecto je chlap, to by bylo teprve divný..."
"Máte pravdu," začervená se duergar s kudrnatými vousy, "Divný..."

"Držte huby a hlídejte dveře!" rozkáže duergar, který dosud mlčel a jako jediný se ani jednou neuchechtl, "Žvaníte tu jako banda goblinů a na severu někdo je. Chtěl jsi nám někým vpadnout do zad, viď že jo, ty elfí bastarde."
Popuzeně stisknu rty, ale tentokrát se nenechám ovládnout hněvem. Před okamžikem jsem to přehnal s peprným komentářem, protože mne rozezlilo, jak se ti muži chovají k zajaté dámě - tedy... k Martě - a málem jsem je tím vyprovokoval.
"Ujišťuji tě, mistře duergare, že moji rodiče byli v době mého početí dávno řádně sezdáni. A navíc mám otcovy vlasy."
"Pěkný," pípne duergar s kudrnatými vousy, ale hned dostane loktem do žeber.
"Tak a teď když jsme si vyměnili urážky, pojďme - hlavně v zájmu našich vůdců - začít hovořit rozumně," pokračuji ve vysvětlování, dokud mohu, "Snad sis ale nemyslel, že Legie pošle svého velvyslance samotného. Mám s sebou osobní strážkyni. Ale znovu opakuji, že ač se boji nevyhýbám a naopak jsem na něj připraven, na střetnutí s vámi neshledávám nic přínosného. Právě naopak.
Tak co nechat zbraně odpočívat a zjistit, co na Azrokovy návrhy vzájemné podpory říká vaše královna? A také vyřešit, co podniknout s tou... poněkud nepříjemnou... elfkou. Chápejte, také byste nenechali ubližovat někomu vašeho rodu. Navíc... Azrok si zakládá na pečlivém sběru informací. A Martiny poznatky o vaší kultuře - která ač mnohem straší a hlubší, by si podle všeho mohla s mnohými skřetími způsoby docela rozumět - by mohli posloužit k prohloubení vzájemného porozumění."

PJ?

[Halaster Černoplášť]

Cilapi,

když Martu okřikneš, zprvu ztichne. Ale jakmile oslovíš trpaslíka "mistře duergare", její uječený hlas se ozve znovu.

"Mistře duergare?!? Mistře duergary?!?"

Jenže už při druhém výkřiku se uražená hrdost v jejím hlase pomalu změní v zadrhávání, jak se začne třást a polykat slzy, které sice nevidíš, ale slyšíš v jejím rozechvělém hlase.

"Ty ..... pane Cilapi .... ty mistry .... kolem sebe taky rozdáváš, jak se ti to hodí, viď? Jednou hloupé elfce, podruhé neotesanému trpaslíkovi. A já blbka ti tak naletěla ... mistryně vyššího umění, jsi říkal. Já bláhová si myslela, že to myslíš vážně ... že půjdeme hlouběji do podzemí spolu ... společně objevovat všechny ty tajemně krásné věci .... a tys mi jen mazal med kolem huby. Prostě jsi mě využil na své cestě za tou ... fňuknou ..... a odkopnul do vánice... "

Nic nedbá na to, jak absurdně zní v téhle situaci označení Vrběny za fňuknu, či obvinění tebe z toho, žes opustil ji, když ona odešla ze svého rozhodnutí. V její hlavě už se nejspíš formuje jiný obraz. Křik přejde ve vzlykání a duergaři se začnou dívat jeden na druhého - najednou tvá předchozí slova o tom, že si dobírají bezbrannou elfku, nejsou urážkami, ale konstatováním faktu.

Vůdčí duergar se pokusí nepříjemnou situaci rozetnout. "Říkáš, že máš zprávu pro naši královnu? Pojďme ji tedy předložit. Zavolej svou osobní strážkyni, zde už nemáme co na práci. A tady tu - bezbrannou elfku - necháme být, ať si jí sežere něco jiného .... ještě méně kulturního, než jsme my...."

Pokud se situace nějak výrazně nezmění, nechají Martu na dně jámy a vezmou tebe a Saagu za Skellou.

Co uděláte dál?

[Saaga]

... severně od drtiče ...

Rex je pomalý. Během jeho úderu si stihnu prohlédnout prostor za ním i několik detailů na něm samém. Potom zhasne světlo. Jeho komentář mi dá další cenný čas.

Odhad situace: Hiro:2D6+2 → 14(6 +6 + 2)#INT
- Jaká je nejlepší cesta pryč od Rexe?
- Co je tu pro mě zajímavé nebo užitečné? (na Rexově výstroji a výzbroji)

Zaslechnu zafunění, cvaknutí spouště slyšet není. Drží kladivo, ne kuši. Musí se s ním rozpřáhnout. Když zvedne ruce, zaslechnu vrzavý zvuk napnuté kůže na ramenou.

Nahlas vydechnu a okamžitě ukročím dozadu. Uslyším zavrzání kůže a lehký svistot kladiva. Poté další nadávku. Vydechnu ještě jednou a vrhnu se k zemi. Opět zavrzání, svistot a nadávka. Rex je spolehlivý.

- Kde se opravdu nachází Rex?

Meč stále ještě držím v ruce, do druhé uchopím pěstní železo. Rex dává do úderů čím dál tím více energie. Rozumím tomu. Nevidí mne a ztrácí trpělivost. Stačí jeho stoupající energii správně využít.

Vyskočím na nohy a nahlas při dopadu dupnu. Kladivo drží na pravé straně, z mé levé přijde úder. Přikrčím se, kladivo mi prolétne nad hlavou, cítím záchvěv vzduchu. Okamžitě vedu tím směrem úder levačkou se železem. Zasáhnu ruku někde mezi ramenem a loktem a svezu se až k loketnímu plátu a mírně zatlačím. Rex reflexivně zatlačí vší silou proti mně. Na to čekám. Na hraně lokte je křížem připravená čepel meče, kterou potáhnu v jednom dlouhém řezu v protipohybu Rexovy ruky. Loket přejede celé ostří meče, v obličeji ucítím proud horké krve. kruhovým pohybem se přesunu za Rexova záda a zcela nehybně zůstanu stát.

Zlodějské útoky: Hiro:2D6+2+1 → 10(3 +4 + 2 + 1)#OBR
- Dosáhl jsi plného úspěchu: Paralyzovat mu jednu ruku
- Posílíš útok o +1ZÁSAH + Útokem ses neprozradil

- Saaga>Rex: 2-ZÁSAH (meč) + 1-ZÁSAH (volba) - 2-ZÁSAH (plátová zbroj) + 1-ZÁSAH (PRŮRAZ) + 1-ZÁSAH (obcházení zbroje ze zbraně) = 3-ZÁSAH = KO

Co dělá Rex?

[Halaster Černoplášť]

Saago,

Rex zakleje: "Doprdele, co ty seš za démona zase?" a zapotácí se. Kladivo zaduní, jak jeho hlavice dopadne na zem. Slyšíš jak krev, která pulzuje z prořízlé tepny, dopadá na zem a čvachtá a hlavici kladiva jak skřípe o kameny, když Rex udělá dva nebo tři kroky kupředu a sveze se u zdi.

"Kde se to, ..." odtuší a ty slyšíš v temnotě vrzavé zvuky plechu o plech. Nejspíš se snaží uvolnit si kryt zbroje na ruce, aby mohl volnou rukou zaškrtit ránu a neztratil příliš mnoho krve.

"Mám já tohle zapotřebí? Jednu partu jsem dovedl až do Tajuplných komnat, druhou do Vrběnina hvozdu, všichni se na mě vykašali a teď tu vykrvácím kvůli zatrolenýmu trpaslíkovi, kterej má rapír či co? Odkdy trpaslíci bojujou rapírem, kurvafix?"

Chceš-li ho dorazit, bude se rvát:
* půjdeš-li přímo, kladivem už na tebe nemůže, ale i tak se s ním budeš muset poprat - ZTEČ
* využiješ-li svého ukrytí k nečekanému úderu, můžeš dát ZLODĚJSKÝ ÚTOK
Necháš-li ho být, časem se dá dohromady - je to Rex a umí se sám ošetřit.

Co uděláš dál?

[Saaga]

Na kraji smrti jeden pozná sám sebe. Rex lituje sám sebe, mluví o nespravedlnosti. Žije prázdný život, jeho náplní je jen on sám. Takový život nemá smysl ukončovat.

Tiše od něj ustoupím. Ohlédnu se do tmy. O kus dál zahlédnu slabé mihotavé světlo. Tam někde čeká Cilapi. Utřu meč do nohavice a odejdu. Zatímco světlo přede mnou sílí, Rexovy nadávky utichají, až splynou s přirozeným temným duněním hory.

Nechám ho být.

Vystoupím z šera mezi druegary. Ruce mám prázdné, poblíž zbraní. Rychle si prohlédnu Cilapiho, vypadá nezraněn. Marta je stále v jámě. Nevím, proč zde stále jsme. Nechám Cilapiho vysvětlit to.

Cilapi? Chceš za Skellou?

[Cilapi Márameldon]

Když zaslechnu v Martině hlase slzy, bodne mě u srdce. Tohle jsem nechtěl... a přitom bych měl sám nejlépe vědět, jak citlivá je ve skutečnosti elfí duše. Zvláště ta mladá. Martino sebejisté vystupování i to, že se trochu podobá mé starší sestře mě zmátly, ale je docela dobře možné, že není o mnoho starší než já. U dlouhověkých bytostí lze tyto věci někdy docela špatně odhadnout...

Je ale vážně mým údělem tady v podzemí zraňovat dívčí srdce? Teď už je však třeba dohrát hru až do konce. I když to bolí.

"Saaga, výtečně," pokusím se o sebejistý tón, ale hlas mi trochu zadrhává, "Vysvětlil jsem těmto... duergarům, že jsem tu - mimo jiné - jako velvyslanec Legie. Zavedou nás teď ke své královně, abych jí mohl předat Azrokovo poselství. Pak se snad budeme moci - s královniných souhlasem, samozřejmě - věnovat i našim osobnějším záležitostem."

Zavolám Žrůta a Glom a oba je představím jako své nosiče. Vyrazíme s trpaslíky za Skellou.

"Abys tomu rozuměl, mi... mistře válečníku," oslovím cestou vůdce této skupiny, "Krom úkolu pro Legii se také snažím najít svoji druhou společnici - krollku Hadešadah. Věřím, že tu nedávno byla v doprovodu pána Elrica. Nevíte náhodou, kde by mohla být?"

Hned jak položím tu otázku, tak mi zatrne. Co když Hadešadah se svojí prudkou povahou nějak urazila královnin majestát a duergaři ji teď někde drží? Pán Elric by sice nic takového nedovolil, ale třeba už u toho nebyl. Musím být příště na podobné otázky opatrnější.

PJ? Případně Saaga.

[Saaga]

Pokračuji s ostatními. Snažím se držet od všech trpaslíků na vzdálenost napnuté ruky držící meč. Oproti jejich krátkým rukám a těžším zbraním bych tak měla mít vždy malou výhodu.

"Cilapi," oslovím elfa během chůze, "Rex Kladivoun. To jméno mi je od tebe známo, Rex mi znám není. Jaký je tvůj vztah k němu? Sdílíš jeho bolest a utrpení?"

Cilapi?