[HRA] 6. patro - Ztracená úroveň

[Halaster Černoplášť]

Ztracená úroveň


Mapa:

[Halaster Černoplášť]

Hiro přichází z Pokroucených jeskyň.

... místnost s prázdnými nikami ....

Hiro,
rozhlédneš se po místnosti. Je to na první pohled trpasličí práce. Na jižní stěně je opět vytesaný portál s homolovitým obrázkem a malou dírkou, v severní stěně jsou podobné výklenky, jako byly v jeskyni přímo v portálu, jen prázdné.

Místnost s prázdnými nikami

Na východ vede krátká chodba zakončená dveřmi, na západ se průchod stáčí doleva a pokračuje delší chodbou směrem na jih.

Přemýšlíš, jak Boo otevřel ten portál, a ďáblík, který ti čte myšlenky hned odpovídá.
'Bylo to jednoduchý. Každý to zvířátko mělo nějaký výstupek - klepeto, dráp nebo roh. No a do té díry pasoval roh z jednorožce.'
'Takže jsi ho tam zasunul... .... a portál se otevřel. Jasný jak facka.'

Na chvíli se zamyslíš. Podíváš se na portál, který se po vašem průchodu zase zavře, na prázdné niky a ani nemusíš vyslovit svou otázku.

'Toho jednorožce jsem tam nechal. V poličce, odkud jsem ho vzal. Nechtělo se mi ho tahat, byl bych přetížený. A vracet se nemá cenu, stejně jsi říkal, že se na ně vykašlem.'

Hiro, jsi teď ztracen na Ztracené úrovni. Bez jednorožce, který portál aktivuje, se tudy nemůžete vrátit zpět.

Kam se vydáte dál?

[Hiro]

'Mno, alespoň jsme oddálili střet drowů, rybáků a aboleta, protože ti teď bez přítomnosti dobrodruhů neudělají nic podstatného. A máme čas prozkoumat další zajímavá místa. Mám pocit, že za dnešní den jsme toho prošli více, než za posledních devět měsíců dohromady.'

Rozhlednu se po chodbě a zamyslím se, kde tak asi můžeme být. Na pozůstatky trpasličího osídlení jsme narazili v té příjemné odpočívárně s výřivkou ve druhém patře a potom dále v Důmatinově chrámu s tou mile trhlou T'rissou. Takže ať jsme teď kdekoliv, jistě zde nebude o příjemné zážitky nouze.'

Vyrázím ke dveřím na východ. Třeba na nás za nimi čeká další hvozd či alespoň zahrádka.

PJ, zkusím si poslechnout přes dveře, co je za nimi a poté vezmu za kliku. Nepůjdou-li dveře otevřít, nebudu to zkoušet násilím a vydám se do chodby na jih.

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

otevřete opatrně dveře. Místnost vypadá jako nějaký salónek nebo odpočívárna se dvěma velkými kamennými lenoškami v protilehlých rozích.

Odpočívárna

Na opěrkách obou lenošek jsou i teď, po dlouhé době co nebyly používány, patrné stopy toho, jak si tam odpočívající trpaslíci odkládali nějaké předměty, nejspíše korbely a nádobí.

Boo zahlédne, jak se u jedné z nich cosi leskne v prachu. Přiskočí k tomu a zvedne ze země malý železný klíček.

Z místnosti vedou troje další dveře, podobné těm, kterými jste vešli.

Co uděláte dál?

[Hiro]

Nikdo není doma? Alespoň se nemusím zouvat.

Prohlédnu si nalezený klíček. Ne že bych se nějak zvlášť vyznal v trpasličí technice, ale velikost a druh dírky bych odhadnout mohl.

PJ, dá se z velikosti a tvaru klíče odhadnout, od čeho by asi tak mohl být?

Prohlédnu si trojici dveří a podrbu se ve vousech. Bez dlouhého přemýšlení zvolím 'techniku slepého knihovníka' a otevřu pravé dveře.

PJ, co je za nimi?

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

když si klíček prohlídneš, zjistíš, že jeho hlava má tvar propletených trpasličích run.

Chvíli si je prohlížíš a pak si uvědomíš, jak jsou uspořádané.

Runa ᚹ, která se v trpasličtině používá jako značka pro "Pomáhat" je propletená kolmo na dvě runy ᛈᚺ, které takto sestaveny značí trpaslický kód pro "Chránit".



Za dveřmi najdete chodbu pokračující k dalším dveřím, ale také odbočku na sever. Když do ní nahlédnete, dále se větví.

Chodby u odpočívárny

Z odbočky v odbočce se ozývá vzdálený hluk, lomot, jako kdyby kdosi cosi rozbíjel.

Kam se vydáte dál?

[Hiro]

Tak on nejspíše je někdo doma. A je uprostřed práce právě ve chvíli, kdy jdeme okolo? Zvláštní náhoda, nebo, což je pravděpodobnější, jde o běh na dlouhou trať a jen tak nám neuteče.

Zůstanu tedy věrný knihovníkově technice a pokračuji rovně ke dveřím. Klíček si schovám k drobným nástrojům do univerzální kapsy, v jedné ruce suverénně třímám lucernu osvětlující chodbu a druhé kopí, o které se díky jeho třem hrotům skvěle opírá.

PJ, co je za dveřmi přede mnou? Pokud by nešly otevřít a to ani klíčem, půjdu se podívat na ten hluk.

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

otevřeš dveře a v stoupíš do obrovské místnosti, osvícené pulzujícími rudými magickými sloupy. Čtyři mohutné sloupy podpírají uprostřed její strop, množství dalších je pak rozestavěno dokola po obvodu sálu. Celá místnost má půdorys srdce, jehož hrot míří k jihu, kde podlaha po schodech stoupá k vyvýšené terase na které je postaven obrovský kamenný oltář a za ním masivní kamenné dveře.

Před dveřmi stojí dvě mohutné sochy trpaslíků, vytesané z kamene. Veškeré zdobení, které zde najdeš, se podobá zdobení chrámu, který u Řeky Sargauth znesvětili drowové, nepochybně je tedy zasvěcen srdci boha Důmathoina. Druhé obrovské kamenné dveře vedou z místnosti na sever. Na východní stěně proti vám vidíš další dveře podobné těm, kterými jsi vešel.

Chrám Důmathoinova srdce

Kolem velkých magických sloupů a mezi nimi postává celkem devět duergarů - osm z nich vypadá na řadové válečníky, devátá je jejich velitelka, která je podle barvy kůže a výrazu míšenka. Nad jejich hlavami krouží pod stropem místnosti dvojice pláštníků, občas vydají nesrozumitelný kvičivý zvuk.

Pohlédneš k oltáři, kolem něj leží čtyři duergaří mrtvoly, rozbité těžkým bojem k nepoznání. Čůrky krve z kaluží, které kolem jejich těl jsou, stékají po schodech zvolna dolů.

Vypadá to, že jsi vyrušil skupinku z toho, že se o něčem radili. Osm bojovníků okamžitě sahá po svých oštěpech a bojových cepínech a rozbíhají se proti tobě, ale v tu chvíli jejich velitelka vykřikne:

"STÁT! Už ani krok. Řekla jsem, že neohrozíme naši výpravu zbytečnými konflikty a platí to i o postarších barbarských dobrodruzích!"
"Cítím z něj moře, dálky, povrch," vykřikne nejbojovnější z Duergarů, "zasluhuje SMRT!"
"To možná zasluhuje," přikývne Skella, "ale ne dokud to já neodsouhlasím. Může nám být ještě užitečný. Takže SCHOVEJTE TY CEPÍNY!"

Temní trpaslíci neochotně poslechnou svou velitelku a i když nepřestanou házet nevraživé pohledy, přeci jen se zastaví.

"Já jsem Skella Železné oko a toto je můj klan. Kdo jsi ty a co pohledáváš zde, na Ztracené úrovni?" zeptá se tě potom autoritativním hlasem.

Co uděláš dál?

[Hiro]

"Já jsem Hiro, toto je můj přítel Boo a do Ztracené úrovně mne poslal Halaster," odpovím a pokrčím při tom rameny, jako by to bylo vševysvetlující. Z přísného pohledu Skelly a nenávistného vrčení jejich můžů pochopím, že bych se měl s vysvětlováním mnohem více snažit.

"Chápu, že to zní poněkud neuvěřitelně, ale měl jsem tu čest promluvit si osobně s Halasterem Černopláštěm a ten mi prostě řekl, abych šel do Ztracené úrovně a našel srdce hory. Inu, tak jsem tady."

Podrbu se ve vousech a rozhlédnu se po chrámu. Dříve jsem si chvíli vyčítal, že jsem se Halastera nezeptal na přesnější instrukce, co tady máme vlastně dělat. Ovšem mazaný mág nejspíše dopředu věděl, že zde narázím na Klan Železného oka v nesnázích a budu mít o zábavu postaráno. Má to dobře naplánované, šílenec jeden.

"Nečekal jsem, Skello, že se setkáme právě tady, ale ve výsledku to vlastně všechno dává perfektní smysl. Každopádně, abych vysvětlil, již jsem o tobě něco málo zaslechl výše. V Lebečném přístavu jsem se dozvěděl o tvé výpravě i jejím cíli no a u Azrokovy legie se o tobě vypráví spousta zajímavých historek, dokonce i několik těžko uvěřitelných teorií."

Odmlčím se a krátce se na Skellu uměji. Chci, aby věděla, že vím, avšak nevím, zdali ví i její muži, takže ti zatím ode mne víc vědět nemusí.

"Míří sem za tebou několik vyslanců Azrokovy legie, aby s tebou pohovořili o proběhlé bitvě a jejích dopadech. Může tě těšit, že to teď víš a máš mne k dispozicí třeba jako případné rukojmí, kdyby se nějaká jednání s těmito vyslanci zkomplikovala. No a protože mám zde v podzemí ještě jakousi práci ohledně mého malého přítele, rád bych zůstal ještě chvíli na živu. Což mne vede k otázce, zda vám mohu být skutečně nějak užitečný? Vida vaše padlé druhy támhle na schodech, říkám si, nepotřebujete-li asistenci někoho postradatelého? Chápu-li dobře tvůj záměr získat poklad a s ním tvé místo v Železném oku, bude mi ctí ti v rámci mých možností pomoci."

Něco za něco: Hiro:2D6+3 → 6(1 +2 + 3)#CHA

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

Skella se na tebe dost nevěřícně podívá. "Podívej se. Kdybychom se teď dohodli, že nám pomůžeš a já tě za to třeba nechám na živu, tak bych potom musela své slovo dodržet. A nechat tě jít. A do toho se mi vůbec nechce.

Jenže já si myslím, že jako rukojmí i jako pomoc s naším problémem nám posloužíš i bez toho, abych ti musela něco slibovat. Takže žádná dohoda nebude a posloužíš nám i tak. CHOPTE SE JICH! Ale chci je ŽIVÉ!"

Duergaři vyrazí k tobě.

Skella nařídila svým duergarům, aby tě chytili. Můžeš se nechat chytit bez boje - a pak budeš v její zajatec a žádná dohoda ti nebude garantovat, jak to s tebou dopadne, i když uděláš všechno, co po tobě budou chtít.

Jsi ale dost blízko ke dveřím, můžeš také zahájit ÚTĚK.

Nebo zkusit něco jiného, pokud to jsi schopen udělat OKAMŽITĚ. Co uděláš?

[Hiro]

"Inu, nedomluvíme-li se po dobrém..." povzdechnu si a tasím krátký meč, "...budeme muset přejít ke gestům."

Pokynu stříbrnou čepelí k přibíhajícím druegarům a lehce se ukloním.

"Vzdávám se, Skello," zavolám a teatrálně upustím zbraň k mým nohám. V tu chvíli se už po mně sápou obrhoublé ruce válečníků. Pobaví mne, že očividně netuší, zda mají víc pozornosti věnovat mně nebo Booovi. Ten ovšem neklade zbytečný odpor a naše zajetí je tak příjemným zážitkem.

"Pánové, netřeba se uchýlit k žádnému násilí, budu spolupracovat dobrovolně. Bohatě přeci stačí, že jsem přečíslen a obklíčen, nepředstavuji pro vás žádnou hrozbu. Neobtěžujte se se svazováním, museli byste se se mnou vláčet. A jako gesto dobré vůle si sám potáhnu svou bagáž, abyste mohli šetřit své síly na odnos toho nesmírného bohatství, které zde s mou obětavou pomocí naleznete."

Pokročilá magie mámení: Hiro:2D6+3 → 15(6 +6 + 3)#MAG
- Dosah DOTYK, sesílání OKAMŽIK/CHVÍLI, trvání CHVÍLI
- Cíl: Všichni na DOTYK
- Sugesce: Kopr
- Záměr: Nechat mi mé věci

"A teď, milá Skello, když jsme učinili bezpečnostním opatřením za dost, můžeš mi prozradit, proč ještě zaslouženě nedržíš poklad krále Melaira ve svých rukou a jak ti s tím mohu být nápomocen?"

Předávám slovo PJ.

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

druergaři, kteří si v náhlém záchvatu lenory uvědomí, co všechno by museli dělat, kdyby tě svázali a odbrojili si tě prohlédnou a když zhodnotí, že tvá fyzička je nemůže ohrozit, vše ti nechají a jen tě občasným šťouchanci popostrčí k zakrvaveným schodům.

"Vidíš ty dveře? A oltář?" zeptá se tě Skella. "Tak podle mě je králova hrobka za těmi dveřmi. Jenže když někdo vyleze nahoru, z oltáře se vynoří obrovský kamenný golem, který je hlídá. Nezranitelný běžnými zbraněmi."

Chrám Důmathoinova srdce

"Už mi zabil čtyři bojovníky, další riskovat nebudu. Takže budu riskovat tebe. Tak ukaž, co umíš a když se mi to bude hodně líbit, tak možná, ale opravdu jenom možná, zvážím, že tě nechám na živu."

Co uděláš dál?

[Hiro]

"Inu, dejte mi prosím chvíli na zorientování se. Pročistím si trochu hlavu a jistě to půjde lépe."

Hrábnu do torny pro balíček s čaji. Kdybych se bál že toto bude můj poslední, dal bych si můj nejvzácnější kousek. Že se ale tady nemá co pokazit, dopiji jen zbytek předchozí várky z kalabasy.

Meditace: Hiro:2D6+1 → 6(1 +4 + 1)#INT
- Mám 1 MAG, jsem unavený na INT

Nasládlá chuť osvěží můj jazyk, ale v hlavě se téměř okamžitě zamlží tak, že by mi ani má lucerna nebyla moc platná. Očividně jsem si neměl dávat odrůdu Rozjímavý sen. Každopádně, ale alespoň mám možnost vyzkoušet achymistovo umění.

Vylovím z torny flakón s průhlednou mírně šumivou tekutinou a s malou značkou v podobě průřezu mozku. Odšpuntuji a kopnu to do sebe.

Piji Welfův lektvar, dává INT +3

V očích mi zaplane paměť celého našeho rodu, přistoupím pod schody a upřu svůj pronikavý pohled na schodiště, sochy trpaslíků i kamenný oltář. Někde tady přece musí být nápověda, která mi pomůže.

Odhad situace: Hiro:2D6+3 → 6(1 +2 + 3)#INT
- Kudy se nejlépe dostat ke dveřím?

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

pozorně si prohlížíš schody, místa kde leží mrtvoly nebo i sakrofág. Dokonce párkrát zkusíš šlápnout na schody a na plošinu nad nimi, aby sis ozkoušel, co přesně golema probudí.

Velmi brzy zjistíš, že to je přítomnost čehokoliv na vyvýšeném prostoru nad schody. Je tedy zřejmé, že ani teleport až ke dveřím by nepomohl, i v takovém případě by golem vylezl z oltáře a vydal se nezvané návštěvníky zlikvidovat.

Jedna věc tě ale napadne - možná kdybys ty dělal návnadu, Boo by se mohl dostat až ke dveřím. Nebo naopak. Ale otázkou je, jak dlouho návnada vydrží, než ji golem svými strašlivými údery rozdrtí.

Uděláš to tak? Nebo zkusíš něco jiného?

[Hiro]

'Hele, začni rychle něco dělat, nebo se neudržím a vlítnu na ně' pomyslí mi Boo, který s naježenými chlupy na zádech uskakuje před dotíravými cepíny a oštěpy.
'Neboj, kamaráde, hlavou mi víří celá spousta nápadů, jen je těžké soustředit se právě na jeden konkrétní,' vysvětlím. Je pravda, že ty bublinky dávají mé stárnoucí šedé kůře mozkové pořádně zabrat.
'Tak já ti pomůžu. Co bys řek na to, že bys dělal návnadu a já bych zatím otevřel dveře?'
'Tak to je pěkně hloupý nápad, Boo. Ale neboj, už to mám!''

Otočím se na Skellu, zdvihnu prst a pokusím se formulovat myšlenky v pochopitelné podobě: "Dříve jsme se setkali spolu Šadah al Šrapnel s masným golemem, nevzdáleným to příbuzným golema hliněného, kterého se nám podařilo obelstít předstíráním, že má přítelkyně, tedy občasná spolucestující, je ve skutečnosti tvůrkyně golema, která mu vydala v současné době slepě dodržované příkazy, čímž se nám podařilo golemovi vnuknout příkazy jiné, vhodnější a formulované tak, že golem na nás již neútočil, naopak přeorientoval se na dodržování pořádku v místě pořádek zcela postrádajícím."

Zhluboka se nadechnu a pustím se do té složitější části: "Předpokládáme-li tedy, že hrobku trpasličího krále Melaira konstruovali trpaslíci, lze odvodit, že s největší pravděpodobností zkonstruoval a zaúkoloval tohoto hliněného golema nějaký trpaslík, což je rasa s výraznými stereotypními rysy, které bych měl být schopen napodobit dostatečně věrně, ovšem pod golemovu rozlišovací schopnost na jistou identifikaci svého tvůrce, jehož konkrétní podobu neznáme, že."


Protože je teď již vše jasné, protáhnu si ruce, hlubokým předklonem i kolena a záda a s pomalým výdechem přejdu do podřepu. Košili si uvolním tak, aby mi maximálně vlála, vlasy mírně ledabylým pohybem svážu do improvizovaného drdolu a proplácám si své tváře, aby chytily pro trpaslíky typickou barvu alkoholického opojení. Nakonec se zaraduji ze svého přirozeného plnovousu a stále skrčený vystoupím na první schod.

Boo, který nevydrží laxní dotírání druwgařích válečníků, mi jako obvykle vyskočí na rameno a mě okamžitě napadne, že teď vypadám tak trochu jako socha trpasličího krále se dvěma hlavami, kterou jsme potkali v prvním podlaží. Není ovšem čas měnit plán, neboť z oltáře již vystupuje kamenný golem.

"Stůj, goleme!" povím autoritativním hlasem, jehož ozvěna je v obrovském sále nepřirozeně silná.

"Nejsem nepřítel! Není důvod, abys na mě útočil," dodám nahlas, zatímco pomalu stoupám mezi mrtvými těly po schodech až k oltáři. S každým dalším krokem, kterým se přibližuji ke golemovi, mi můj hlas více a více připomíná zvuk hromu v blížící se bouři.

"Buď tak laskav, udělej mi trochu prostoru, ustup a nechej mne projít! Děkuji ti."

Odvracení magických tvorů: Hiro:2D6+3 → 10(4 +3 + 3)#CHA
- Odvrátil jsi je, okamžitě před tebou ustupují tam, kam chceš - dolů pod schody, vstříc druegarům.

'Děsíš mě,' konstatuje Boo pozorující mne vytřeštěnýma očima a se srolovanýma ušima.
'Nerušit, soustředím se,' požádám ho, zatímco svůj pohled stále upírám k ustupujícímu golemovi a nepřestávám opakovat důrazné žádosti o bezpečnou vzdálenost. Ačkoliv se snažím jen šeptat, můj hlas se stále rozléhá chrámem a já začínám mít pocit, že mi nějak zázračně omládly hlasivky.

'Radši mi řekni, co se děje okolo, nerad bych uklouzl na něčích vnitřnostech. A nedělej žádné zbrklé pohyby, dokud nebudeme u dveří.'

Boo se na mém rameni mírně protáhne, nesynchronizovaně zamrká svými očky a rozhlédne se po oltáři, trpasličích sochách i mohutných dveřích.

PJ, je na oltáři či sochách něco zajímavého? Výrazný či nezvyklý prvek? A co dveře, mají kliku či zámek? Je na nich viditelný způsob, jak je otevřít?
Co dělá golem a co Železné oko?