[Hra] Sezení IV. - Válka

[Tharagavverug]

... Blatno ...
První slunečné paprsky ozáří armádu šikující se kolem Blatna. Paladin chvíli počká, a když se sluneční záře přesune na něj, zvolá: "Pietro von Holzkladde, vzdej se, vydej se i se svými upírkami spravedlnosti, a Blatno bude ušetřeno!"

Odhad osoby, Tharaskal:2D6+2 → 7(3 +2 + 2)#sharp
Pietro, co tě přiměje se vzdát?

[Doragon Raida]

... Trosky, v bráně ...

"Co blbnete, zelenáči? Chcete přijít o pazury, sakra?" oboří se na gobliny Gezecson. "Tenhle ještěr se v nepřítomnosti svého pána bude chovat jako utržený ze řetězu. S takovými pseudodraky nemáte moc zkušeností, co?"
"Ale jak machrujou, žejo?" přisadí si Šrajbson.
"Pusťte nás k němu, my vám ukážeme, jak se to dělá!"

Sarsaparillos:2D6+2 → 12(5 +5 + 2)#COOL - DSuF -1 za předchozí Spojenec nebo nepřítel => 11

"Tohle zvíře přece nemůžete držet tak zkrátka, chce se trochu proběhnout!" prohlásí sebevědomě Gezecson a trpaslíci Zmejovi nechají dostatek prostoru. Ještěr se skutečně trochu uklidní.
"A to nevidíte, že má hlad? Hoďte mi nějaké tři flákoty!" Trpaslíci podají maso, poručík ho předhodí všem třem tlamám a Zmej zkrotne.

"Víteco, nechte nás radši vstoupit dovnitř. Sice nepatříme k elitnímu doprovodu, ale jestli se tohle pokusíte zvládnout sami, zůstane z hradu jen kůlnička na dříví. A to dneska nechceme, že ne?"

Manipulate: Sarsaparillos:2D6+ → 11(6 +5 + 0)#HOT
- Tharagavverug, když small gang trpaslíků dostane výjimku a necháš je "nad limit" ve stáji se Zmejem, bude to pro tebe cenná zkušenost (spoiler alert) a dostaneš exp.

... Trosky, u Gertrudy ...

"No jo no," pokrčím rameny, "od včerejška jsi nám nějak rozkvetla. Těžko tě poznat takhle ve svátečním. Když jsi mě včera zvala na návštěvu, vypadala jsi úplně jinak. Kdyby sis tak důvěryhodně nepodupla, vážně bych si myslel, že mluvím s někým jiným, kdo se za Tharagavverug jenom vydává."

V mezičase volně přejdu k oknu a prohlédnu si letmo nádvoří.

"Vypadá to, že tu máš skutečně vzácné hosty. Mají s sebou celé své armády. A zatímco jeden to určitě bude zkoušet po DOBRÉM, od druhého můžeme čekat spíše výhružky a zastrašování. A kdyby to šlo opravdu ZLE, zachrání tě asi jen tvá dračí podoba. Jo o tom pochybuju, že si tu někdo dovolí zatočit na dračici v plné velikosti a kráse. Ale to by musela být ochotná potrhat si sváteční šaty a rozházet ten krásný účes. A taky by toho musela být schopná, že?"

Co ještě musím říct, aby Gertruda začala spolupracovat?

[pietrovonholzkladde]

...ten upír se nevzdává...
...nelítostivě zaútočil a všechny nechal spálit...
...stáhnul z kůže starce i děti...
...v hradu vydržel i deset let...
...jeho milovaná Adriana stála na hranici a ta začala hořet. Tu otevřely se brány a upír jen v haleně vyšel a padl na kolena modlíc se k Jobovi za její duši a nabízel za její svoji...

...z popela povstala kostra Adriany a ukázala na přítomné. Hrabě přišel o rozum a všechny na místě roztrhal...

Monopolisi vypadá to, že ten upír se jen tak nevzdá, možná, kdyby mu na něčem záleželo. Záleželo mu na Troskách, ty jste mu vzali, záleželo mu na Ústraši, tu jste mu vzali, záleželo mu na jeho statusu, ten jste mu sebrali, záleželo mu na jeho egu, to jste mu pošlapali...Byl zabit, ponížen, zatracen, zesměšněn, ze sleziny záporáků vykopnut, je zapšklý a necelý svět nasraný. Již mu na ničem nezáleží.... Přesto tomuto DOBRÉMU muži nyní nejvíc na srdci leží DOBRÝ osud těchto pár desítek nevinných lidí a jeho družiny...

[PánDobra]

Tettigono,

včelky jsou sice v pořádku, ale nést tíhu Tharagavverugřina brnění, to je jiná káva.

Kmitající křidélka vytvářejí pod ocelovými pláty strašné vedro, ve kterém nebohé včelky rychle odpadávají. Čas od času zůstane nějaké dušené nebožátko ležet ve tvých stopách.

A pokud se Kobylka ve zbroji pokusí udělat nějakou fyzicky náročnou činnost (skočit přes propast, utéct po schodech, přenést ženicha přes práh,...) bude to pro ni DSuF.

Co uděláš dál?

[Tharagavverug]

... Trosky, u Gertrudy ...
"Účes bych si rozházela opravdu nerada," říká Gertruda a zní to, jako by ukusovala křemene. "A s tou dračicí bych si na tvém místě nebyla tak jistá," dodává pro formu, ale zní o to o poznání méně přesvědčivě.

"Mluv. Co chceš?"

Odhad osoby, Tharaskal:2D6+2 → 8(4 +2 + 2)#sharp
Co se chystáš udělat?

... Trosky, u brány ...
Goblinům se sice viditelně uleví, když se Zmeje ujme někdo jiný, ale nedá jim to a začnou se mezi sebou hádat:
"pravidla se musí dodržovat; dneska pustíme vás, zítra Evilóna a pozítří tady bude dekadentní upíří bordel!"
"Ehm, Evilón by rád ještě dneska."
"A upíří bordel tady už byl."
"A jsou na seznamu."
"Fakt?"
"Jó, podívej: Šrajbson+1, Gezecson+1... a další. Navíc tady už byli." (Gertruda na Ordnungsona drží dva holdy)
Goblini po tomto vyjasnění otevřou bránu i Doragonovým trpaslíkům.

O chvíli později se vrátí na stráž zpátky Staš a hned vyzvídá: "koho jste to pustili? Byli na seznamu?"
"To byli elitní týpci, Staši."
"Tak to je v pořádku."
Tharagavverug bere +1 exp.

[Tharagavverug]

... v Blatnu ...
"Vojsko! Postupem vpřed!" zvolá Monolapis a sám v čele pomalu vyrazí proti barikádám.

"Máte poslední šanci se vzdát! Jsme v přesile, lépe vyzbrojení, o něco málo lépe vycvičení a máme v zádech JOBa!" křikne Monolapis a pohodí svou stříbrnou hřívou.

"Můžete této bitvě zabránit. Viděl jsem na vlastní oči pravdu o DOBRU a ZLU! Jejich cílem není se navzájem zničit, ale vytvořit dobrý příběh, a s ním okamžiky, které nám udělají radost!"

Go aggro, Tharaskal:2D6+2 → 13(5 +6 + 2)#NPC-hard
Pietro, pokud se tvůj gang nevzdá, spustí se bitva a Monolapis v bitevní vřavě jenom těžko ohlídá, aby ta banda buranů, co táhne, bojovala gentlemantsky. Dobře vidíš, že "o něco málo lépe vycvičení" je hodně nadnesené.

[Doragon Raida]

... Trosky, u Gertrudy ...

"Chci odsud vykopat Dobromila a Evilóna i s jejich armádami a královstvími. Chci mít od nich klid. Pro sebe, pro všechny, kterým budou stačit nekonečné chodby Khazad Gunud. Tam by ses mimochodem ty i všichni goblini v pohodě vlezli. Jen Gormal bych si rozmyslel."

Pod oknem uslyším nějaký humbuk. Po nádvoří přechází Igor s Jirakem na řetězu, u brány se s gobliny handrkuje Ordnungson. Tohle už je nějaké zamotané. Měl jsem si udělat aspoň nějaký hrubý plán, když už nic jiného.

"Jsem tady abych zajistil, že až tenhle tyátr skončí, nebude zdejšímu kraji šéfovat ani Dobromil, ani Evilón. Jenom ještě nevím, jak to udělat. Koukám se, že ty sis naopak už způsob našla, jen nevím, co si jako vdaná paní počneš potom. Tahle země nepamatuje královnu, ani matku regentku."

Poslední otázka - co má v plánu Gertruda?

... Trosky, v kamenné stáji ...

"Co teď, poručíku? Igor je v tahu a generál Jirak s ním," ptá se Šrajbson.
"Navrhuju najít toho čerta Solferna a nechat si zaplatit," podotkne Šojslichson. "Měli jsme Jiraka dovést sem a to jsme udělali. Sice jen jako doprovod, ale to je jenom detail. Ty peníze si zasloužíme."
"Tenhle přístup úplně nezavrhuju," rozhodne Gezecson. "Zatím prohlédněte okolí a vyrobte drbač břicha s odloženou spouští."

Trpaslíci si dají pauzu, než se situace trochu posune.

[pietrovonholzkladde]

...u Jaguly na posteli, toho času v Blatně...
Konečně mi sundala roubík. husa jedna bláznivá. Takový tyjátr kvůli lidu ústrašskýmu. ten je mi už ukraden, ale co každý další poddaný se bude hodit a pokud zase dostanu Ústraš pod své vládnutí, no snad se historie neopakuje často, aby přišel hned mor.

V hlavě mám tucet myšlenek, co vše ještě bude třeba, když mě vyruší křik dost hlasitý, ať se vzdám. No a je to tady... A je to tady... poslední hodina mého osudu. Sakra nad čím to zase přemýšlím...

No šaty mám čisté. Usměju se na Jagulu, políbím jí. Je vyděšena a konsternována. Když to nejde po ZLÉM bude to muset chvíli jít poDOBRÉM. Doba je ZLÁ a já musím ukázat, že jsme muž i tváře DOBRÉ. Učešu si vlasy, vezmu snopek máty a dám jej do úst. Svěží dech je třeba při vyjednávání, přeci jen bude to asi dlouhá rozprava. Teda jestli budou mít chuť se rozpravovat a poslouchat o našem učení, o naší církvi Blatenské - církvi svatého JOBo prstu.

Vyjdu ven. dívají se na mě zděšeně desítky očí. Těkají a bojí se smrti. Jako bývalý upír cítím jejich strach a horkou krev. tuhne v žilách a vaří se zároveň. Je třeba být v této těžké chvíli pevný ve své víře. Vše nás zkouší. Jsem ZLÝ a to není DOBRÝ. Nejsem DOBRÝ a to není ZLÝ.

Už vidím toho smělce. Sedí na koni a je v zářivé zbroji. Vyhrožuje nám smrtí, ale oni sami se bojí víc než my. Oni se bojí vesničanů. Rybářů. Vzdělaných rybářů. Budoucích vzdělaných šiřitelů naší pravdy.

"Lidé DOBŘÍ, ničeho se nebojte." Vytáhnu relikvii a zavěsím si ji kolem krku. Pálí jak čert, ale musím podstoupit oběť. "Měl jsme vidění, slyšte jeho obsah..."

Tu přistoupil Ďábel a řekl mu: „Jsi-li Syn JOBa, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“
On však odpověděl: „Je psáno: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z JOBových úst.‘“
Tu ho vezme ďábel dovede na Trosky, postaví ho na vrcholek brány
a řekne mu: „Jsi-li Syn JOBa, vrhni se dolů; vždyť je psáno: ‚Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen‘!“
Pietro mu pravil: „Je také psáno: ‚Nebudeš pokoušet DOBROdina, Boha svého.‘“
Když svatý Pietro uslyšel, že bezvěrci chějí zničit Blatno, jemu srdci drahé odebral se do něj.
Zde lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.‘
Od té chvíle začal Pietro kázat: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“
Když procházel podél blatenské bažiny poprvé, uviděl dva bratry, Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.
Řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“
Oni hned zanechali sítě a šli za ním.
O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je.
Ihned opustili loď i svého otce a šli za ním.
Pietro chodil po celých blatech, učil je, kázal evangelium království JOBa a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu.
Pověst o něm se roznesla po celém kraji; přinášeli k němu všechny nemocné, postižené rozličnými neduhy a trápením, posedlé, náměsíčné, ochrnuté, a uzdravoval je.
A velké zástupy ho následovaly.

"Ptám se tě muži, kdo jsi a co tu pohledáváš, zde na prahu chrámu prstu JOBa svatého. Zde DOBŘÍ muži a DOBRÉ ženy žijí, jsou to prostí rybáři. Rybáři duší a lidí.

[pietrovonholzkladde]

"Lide můj statečný," obcházím vesnici. "V této těžké hodině, kdy DOBRO je na prahu naší vesnice, vás žádám vydržte a nezapomeňte, že vy jste vyvolení."

Vylezu na vůz před hordou na kraji Blat. Postavím se čelem k Monopolisovi.

"Přísahej na tento svatý prst, že dostojíš svému slibu a nikomu z mých lidi v celé vesnici se nic nestane, ani vlas jim nebude zkřiven, na těle či duši nedojdou k újmě. Zde prostí rybáři přebývají."

Vypadá to, že přikyvuje.

"Jsi zavázán svatým slovem a JOB tě potrestá za tvoji případnou zradu." Dám pokyn svým lidem. v případě zrady jsou všichni připraveni bojovat.

Seskočím z vozu dolů před hradby a začnu zpívat.

Nepřátel se nelekajte,
na množstvie nehleďte,
Pietra svého v srdci mějte,
proň a s ním bojujte
a před nepřátely neutiekajte!
Pietro náš pán křikněte! Pietro náš pán křikněte! Pietro náš pán křikněte!

Jdu směrem k Monopolisovi. Tak kdo jsi troufalče. Zastavím se napůl cesty.

"Přísahej, poté se vzdám!"

read a Monopolis - pietro:2D6+1 → 6(3 +2 + 1)#sharp read a person
* co má za lubem

[Církev JOB]

... když bitva už byla na spadnutí, tu paladin Monolapis vyzval upíra, aby vydal se spravedlnosti. A ku překvapení všech, Pietro von Holzklade nezvolil řež, nýbrž milost pro své poddané a sám se vydal do rukou JOBí spravedlnosti, odvolávaje se na svatý ostatek, který ku podivení všech svíral ve své nečisté pařátě.

A protože JOB opravdu jest mocný, mohutně zahřmělo a z jasného světla na obloze snášel se obrovský anděl, který složen byl z mnoha andělů a snesl se nad bitevní pole a prstem na toho hříšníka ukázal a hlasem mocným, až voda na blatech se zvlnila a stromy zašuměly, zvolal:

"Pro tebe, Pietře von Holzklade, spravedlnost právě si přichází. My, archandělé, jež opovážil ses vyhnat z hradu Trosky, když ještě jsi mu vládl, máme pro tebe trest. Ten nejvyšší trest. Abys odčinil všechny své skutky předchozí, ZLÉ nad míru všeho, zejména pak tu neúctu, kterou jsi nám projevil, musíš ultimátní DOBRO teď vykonati."

Potom hlas se poněkud ztišil, jak mohutný anděl snesl se níž a o mnoho méně hlasitěji zašeptal:

"Pietro von Holzklade, jde o tvé děti. Mariana a Josefínu. S tím jejich odebráním jsme se trochu unáhlili. Jsou nezvladatelné a rostou tak rychle! Ani mi archandělé si s nimi nevíme rady. Potřebují získat otcovský vzor."

Potom hlas znovu zmohutněl:
""Peitro von Holzkláde, tvým trestem, přesně jako JOB milosrdným a nelítostným zároveň, bude, že ty sám vychováš své děti ve Víře."

Pietro,

ku Blatnu přinesli andělé tvá "zázračná" dítka a chtějí ti je upíchnout zpátky, protože je sami nezvládají.

Monolapisi,

Pietro se ti vydal, máš tedy za něj jako za zajatce odpovědnest. Jenže teď se sem přifařili další a chtějí konat svou vlastní "spravedlnost".

Co oba uděláte?

[Tettigona]

... na Troskách ...

Kobylka se těžkým a rozvážným krokem vydala chodbami z ošetřovny do sálu, kde měly co nevidět začít námluvy. Na cestu si svítila plamenným mečem. Skrze úzké hledí se však příliš neorientovala a včely, hučící uvnitř zbroje a přelétající jí před očima jí také moc nepomohly, takže osud tomu chtěl, že nezvolila nejkratší cestu.

Když tak bloudila chodbami a stále nemohla najít cestu, nakonec narazila na párek goblinů, kteří stáli na stráži před nějakou místností. "Jsem Naše Rozhučená Opancéřovanost a rozkazuji, abyste Nás doprovodili do hlavního sálu!" rozkázala jim hlasem, který měl co nejlépe napodobit hlas Tharagavverug, tak jak ho Kobylka ještě před pár okamžiky slyšela".

MarkyParky:2D6+1 → 7(4 +2 + 1)#KobyloSharp # Read a sitch
* Kudy nejlépe do hlavního sálu?

Tharagaverug, Doragone,

Kobylka se rozhodně zeptala těch stráží, co hlídají dveře ke Gertrudě. A jsem si jist, že to oba dva uvnitř museli slyšet.
* Nechají-li to být, alespoň jeden goblin ze stráže poslechne rozkaz a dovede Kobylku na její místo v sále. Tím najde správnou cestu.
* Mohou ale samozřejmě interferovat

[Tharagavverug]

... Trosky, u Gertrudy ...
"Mně na této válce nesejde. Můj bývalý manžel je zavřený v hladomorně, a... já mu chci ukázat, že si dokážu najít pořádného chlapa! Ne jako toho nekňubu, pro kterého nic neznamenám." Gertruda se otočí k oknu a zkoumá něco v dáli.

Doragone, Gertruda pořád ještě nepřenesla přes srdce románek Grišňáka a Storong a tohle je pro ni způsob, jak se pomstít ve velkém stylu... Protože ji nenapadá lepší způsob, jak to vyřešit.

Když Gertruda slyší hlomoz na druhé straně dveří, zaječí: "To by mohl říct každý. U dveří budete!"

Interfere, Tharaskal:2D6+1 → 12(6 +5 + 1)#kobylka

... na druhé straně dveří ...
Tharagavverug, oblečená do svého převleku, se začne hurónsky, zvonivě smát. Pak se náhle odmlčí, dá si ruku před ústa a stáhne si kápi hlouběji do obličeje.

Pomoc, Tharaskal:2D6+1 → 6(1 +4 + 1)#kobylka

[pietrovonholzkladde]

...na kraji blat, Blatna...¨
"...co má zalubem," mrmlá si Pietro a obhlíží Monolapise. "Hej...." zvolá a rázem utichne. Nad hlavou se ozve rána a blesk. Nebe se rozestoupilo a snáší se sem ohromná postava andělů. Dva z nich poznávám. A už se spustilo kázání svaté...

No podmínky jsou to vražedné... Ale asi mě osvítil duch svatý.

"Andělové, ano, máte pravdu, pokorně se klaním, na kolenou prosím o odpuštění, "naznačím padnutí na kolena, ale jen naznačím. Zato dramaticky lomím rukama, abych upoutal pozornost rytíře i jeho družiny a dost nahlas mluvím, aby to slyšeli Blatenští. "Hned jak jsem si uvědomil svoji chybu rozjel jsem se do kraje a všude vás hledal. Bohužel nebylo po vás vidu ani slechu. Ale nyní když vás vidím, bude možné odčinit mé hříchy."

"Lide mě drahý," otočím se na poddané, "je třeba být DOBRÝ a tak jsem se rozhodnul, že tady u svaté studánky nechám postavit kostel svatého JOBa a uložím do něj darem tuto relikvii. A aby se zde víra šířila svěřím do výchovy ve víře své potomky. A vás ctihodný pane Monolapsi žádám, aby jste opustil dráhu drancíře a mordýře a zasvětil svoji víru ve výchovu těchto a dalších dětí," rozmáchnu se rukou kolem.

Dramaticky se odmlčím.

"Já Pietro dříve řečený von Holzkladde, nyní z Blatna, rozkazuji a žádám vás všechny, aby jste přiložili ruku k dílu. Vás drancíři a válečníci, " otočím se k příchozí armádě, "žádám o svatou ochranu zdejšího místa, zde jest uložena relikvie svatého JOBa a zde jest založeno zbožné místo, které víru bude šířiti a povinně každé dítě ve věku mladého učiti číst, psát a počítat. Každou neděli bude u kostela promluva z písma JOBOva, bude podáváno víno jako symbolika dřívějšího života Pietrova..."

Manipulate Monolapis - pietro:2D6+2 → 11(4 +5 + 2)#hot manipulate Monolapis
* chci, aby se podvolil a udělal vše co jsem chtěl a když to uděláš dostaneš exp
* a když ne, nejsi žádný posel víry a škrtni si weird

"Dále vás vojáci, nyní považuji za své, teda svaté vojsko JOBOvo a žádám vás o přísahu věrnosti a ochranu této vesnice a přilehlých Blat. Každému kdo zde bude žít v míru slibuji možnost půdy a rybolovu. Je zde místa dost a každý, kdo chce poctivě pracovat může v našem Táboru žíti."

Monolapis, Anděle?

[Doragon Raida]

... Trosky, u Gertrudy ...

"A to si jako myslíš, že si s těmihle nápadníky nějak pomůžeš? Jeden megalomanský sadista, druhý připosraný sluníčkář. S takovým manželem uděláš prd a ne dojem. Ty jsi přece chytřejší.

Jestli se chceš pomstít tvému bývalému, jsou přece rafinovanější způsoby: Ztrapni ho před kamarádama. Vyhrožuj mu sebevraždou. Řekni, že s ním čekáš dítě.

Nebo to všechno zkombinuj: Rozhlaš o sobě, že jsi těhotná. Narafič problémy v manželství, kterých máš už teda teď dost. Pak nafinguj vlastní smrt a uteč. Jeho obviní z tvojí vraždy a ty si budeš v klidu válet šunky někde v teplíčku. A kdyby se ti ho nakonec zželelo, vždycky se můžeš vrátit zpátky a zachránit ho před popravou.

Přestaň si hrát na dračici a radši se přiuč něco o tom, jak se řeší partnerské problémy u skřetů."

HX Tettigona: Sarsaparillos:2D6+3 → 12(4 +5 + 3)#

[Tettigona]

.... Trosky, u Gertrudy ....

Jeden z goblinů se zalekl Gertrůdiny hrozby, ale protože nemohl přeslechnout Doragonovu výzvu, aby si Getrůda přestala hrát na dračici, neodvážil se Kobylce nepomoct.

Popsal ji tedy cestu do sálu co nejpodrobněji a Kobylka o několik okamžiků později vstoupila do prostorné místnosti, zamířila na trůn, na kterém se kdysi s takovou oblibou rozvaloval Pietro, a pohodlně se usadila.

Včelky konečně mohly přestat nadzvedávat tíhu brnění a hlasité hučení polevilo v tichý bzukot. Jen tělíčka jednotlivých mrtvých nebo vysílených včeliček, která v téměř pravidelných intervalech lemovala cestu, po které Kobylka šla, prozrazovala, že je něco v nepořádku těm, kteří byli opravdu, ale opravdu všímaví.

Kobylka si počká, jak a co mezitím provedou ostatní.