Tajemství katedrál II

[Vallun]

Není to totéž...ale vlastně je. V alchymii nejsou pravidla pro každého stejná... velmistr může lít kyselinu do vody nebo třeba do jiné kyseliny...někdy...pro některý účel.
.

[Fritzs]

Je tu daleko zajímavější problém - lít vodu do kyseliny není totéž, jako kyselinu do vody.

A jako proč? Získáš stejně naředěný roztok, uvolní se ti stejné množství tepla...

[Argonantus]

https://old.vscht.cz/fch/prikladnik/zkh ... .3.11.html

[Fritzs]

Argonantus: Ale bezpečnost práce nemá s uvolněným teplem a výslednou koncentrací roztoku nic společného.

[Argonantus]

O tom asi není sporu. Problém ovšem není ve výsledné koncentraci roztoku.
A vlastně se ani netýká kyseliny a vody.
Šlo o příklad subtilně jemného významu slova "totožnost", což je zřejmě v této věci právě podstatné a vysvětluje operaci, co na první pohled nedává žádný smysl.
Fingalen to signalizoval (předčasně) už před pár stranami.
http://www.esonet.it/News-file-article-sid-280.html

EDIT: Offtopic, ale ne tak úplně; nic nemizí a nic se neztrácí...
http://www.blansko.cz/clanky/2012/06/ma ... -i-dospele

[Faskal]

Fritzsi, to, že je výsledný rovnovážný stav stejný v obou případech, neznamená, že oba postupy jsou zaměnitelné. Většina zajímavého ve světě se nenachází v rovnovážném stavu. A pokud máš například v roztoku něco citlivého na zvýšení teploty, tak je rozdíl, jestli leješ kyselinu do něj, nebo ten roztok do kyseliny.

[Fritzs]

A pokud máš například v roztoku něco citlivého na zvýšení teploty, tak je rozdíl, jestli leješ kyselinu do něj, nebo ten roztok do kyseliny.

Pak je ovšem výsledkem jiný rovnovářžný stav. Pokud je výsledkem stejný rovnovážný stav, tak je jedno, jak se tam dostaneš. To už bys pak musel za jiný postup považovat i jinou rychlost přidávání kyseliny.

[Faskal]

Nerad bych něco definoval kruhem, ale většina zajímavých věcí jsou ty, co jsou v nerovnovážném stavu nebo aspoň jsou daleko od rovnováhy. Ne zas tak dávno jsem měl kousek vedle rant o disipativních strukturách.

A ano, rychlost přidávání kyseliny je jedna z možných zajímavých proměnných. Ve skutečnosti je množství rozpouštěné kyseliny v čase vs schopnost okolí "bezpečně" pohltit vzestup teploty ten skutečný rozdíl u variant kyselina do vody / voda do kyseliny.

Koukni do nějakého alchymistického spisu, jak si tam dávají záležet s popisem zahřívání a kolik různých zahřívacích módů tam bývá popsáno.

Ale dost off topicu ode mě.

[York]

Koukni do nějakého alchymistického spisu, jak si tam dávají záležet s popisem zahřívání a kolik různých zahřívacích módů tam bývá popsáno.

To se týká nejen alchymistických spisů. Třeba k výrobě modré glazury na cihlách ve starém Sumeru/Akkadu je potřeba extrémně přesně dodržovat postup a teploty. Dodnes nikdo netuší, jak to staří Sumeřané dokázali, ale očividně to uměli:

[Argonantus]

Začínám si myslet, že to je intopic víc, než co jiného.
I když samozřejmě není jasné, co přesně je ta proměnná, která je podstatná.
A taky rozhodně neřeknu tu poznámku, ke které se to váže.

Raději turistika - ta Ištařina brána, to je barvené sklo? To mne nikdy nenapadlo.
A napadnout mě to rozhodně mělo.

[York]

ta Ištařina brána, to je barvené sklo?

Nikoliv, je to glazura.

Ale tvůj postřeh je i tak na místě, víc o symbolice barev ve starověké Mezopotámii třeba tady.

[midewiwin]

Sklo a glazura k sobě nemají daleko - glazura obsahuje skelné složky, liší se od skla hlavně nižší mírou homogenity. Aspoň takhle si to laicky představuju.

[York]

Sklo a glazura k sobě nemají daleko - glazura obsahuje skelné složky, liší se od skla hlavně nižší mírou homogenity. Aspoň takhle si to laicky představuju.

To je sice pravda, ale vzhledem k tématu to není příliš relevantní. Rozdíl je několik tisíc let, přímý přenos těchto postupů je extrémně nepravděpodobný.

To ovšem neznamená, že tam není žádná souvislot, ba právě naopak. Hiram z Tyru žil někdy kolem roku 1000 př. n. l., pád Babylónské říše je rok 539 př. n. l. Nejedná se tu jen o Ištařinu bránu, podobné nálezy jsou i v ostatních městech starověké Mezopotámie a ta symbolika se vztahuje i na nádoby a další předměty. Považuju za celkem pravěpodobné, že stavitel z Fénického města tohle velmi dobře znal.

Podsatná je ta symbolika, nikoliv technologie.

[Argonantus]

Jinak v rámci resurekce této mocné debaty i zde lze s těmi Katedrálami lze ještě doporučit trik -
číst to až od slavné glosy "Fingalen chce vedieť viac"
viewtopic.php?p=335561#p335561
protože v náramně výživném roce 2012 jsme všechno projeli ještě jednou, zhuštěně a daleko znaleji, než v předchozích letech. Možná nejlepší část debaty.

York: No, ne tak docela.
Sakra, Stierlitz už zase řekl víc, než musel. Podruhé za den.

Poznámka, 17.10.2016, o klíčích k nebesům, které jsou k vidění na papežově znaku, jasně navazuje na ty nedávné předchozí; pokud mám sloup, jedno z nejzáhadnějších míst, najednou se rýsuje i informace o jeho protějšku.

EDIT: Dnes byl zvláštní den. Chvílemi jsem měl silný pocit, že vlastně znám Dílo úplně celé, jsem schopen popsat všechny hlavní zákruty lana, je mi jasný režim, o kterém Philaletha tvrdil, že je tím jediným, co je utajováno.
Jistotu ale nemám, tuším, že mi chybí řada naprosto zásadních detailů, která brání to celé realizovat.
A je dost možné, že zítra ráno zase bude na mořské pláži zase jen čistý písek.

EDIT II: pěkný článeček http://lowlands-l.net/history/mcrae_sundial.php
hledat Fulcanelliho chyby je vděčná zábava.

EDIT III: Přemýšlím, co z mnoha modrých úvah vybrat, že by to mohlo být užitečné i někomu jinému.
Asi by se slušelo připomenout myšlenku, že kámen, který stavitelé odvrhli, se stal kamenem úhelným. Všichni faráři křesťanstva ji citují do omrzení, jejich výkladem asi netřeba obtěžovat.
Je ovšem zajímavé si uvědomit, že ji do omrzení zřejmě opakovali už i apoštolové, a možná i jejich učitel, protože se dostala hned do tří evangelií, a ještě se mihla v Petrově epištole. ježíš ji při tom nevymyslel, pochází z daleko méně slavného žalmu 118. Dává smysl, aby to Ježíš tvrdil sám o sobě?
Jinak ten druhý kámen se překládá jako nárožní, což nevypadá moc vábně, pokud si neuvědomíme, že jde o ty rohy, kámen rohatý, a hodně zajímavé asociace na toto slovo vysvětlil profesor Langdon.
Jiný konec tohoto znamenitého obrazu je ten kámen úhelný, česky klenák, což Francouzi překládají daleko názorněji clef du voute, a korespondence s nedávnou jinou modrou poznámkou přímo křičí.

EDIT IV - pěkné shrnutí jedné slavné záhady http://www.cez-okno.net/clanok/fulcanel ... heliopolis

[Argonantus]

Bezohledný pan F. nám několik důležitých detailů zatajil
https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcel_z_ ... %AD%C5%BEe