Víno

[Vallun]

Slušné víno je v láhvích 0,7 nebo menších. Litrovky jsou supermarketová záležitost u levných vín. Obecně lze říct nebrat...

Pak existují větší láhve na zvláštní příležitosti, tzv. magnum. a další, používají se v drtivé většině u sektů - více zde, kde to má vliv na chuť, protože jedna z metod (metoda tradiční neboli champagne - dražší, déle trvající - více třeba ZDE) je sekundární kvašení v láhvi. O tom jsme se tu bavili dříve:)


Nebukadnezar má pro představu 15 l:)

Mluvíme-li o tichých vínech, o nichž má smysla se bavit, tak druhá nejčastější láhev je 0,5. Na extra vína - ledová, slámová a pod, jsou pak i menší obvykle 0,2:)

Solidní víno vydrží do druhého dne v lednici - většinou, dost záleží, co v té lednici máš dalšího. Třeba nemá moc rádo naložené maso... Doporučovalo se do hrdla láhve dávat stříbrnou lžičku, což jsme nezkoušel, s čřím mám ale naopak dobré zkušenosti je vakuový uzávěr:



Prodlouží tu dobu cca na 4 dny:)

Jiná otázka jsou pak vína archivní, tam to nedokážeš ničím... to víno má svůj ideální čas na vypití po otevření a předtím nemusí být dobré a po tom je to ocet.

[Argonantus]

Stran malých lahví - běžná je i 0,375 l, čili "poloviční sedmička", užívá se stejně jako 0,5 na těžkotonážní výběry, led a slámu. V jádru je podle mne zlodějna (když si to vynásobíte, zjistíte, že drahé víno je vlastně příšerně drahé), jistá omluva je snad v tom, že vypít 0,375 l slámy je v jistém smyslu ekvivalent 0,7 l normálního vína, jak zjistíte.

Stran velkých lahví - pravděpodobně na to málokdy narazíte, a jděte do toho jen za velmi speciálních okolností, kdy máte dostatečnou partu nadšenců, co to najednou zdrtí (nějaká slavnost). Oblíbené jsou kolosální lahve šampaňského (pro mne trochu nightmare, co s tím, ježišmarjá).
Důvody, proč ne:
- každému chutná něco jiného.
- porovnávat různé lahve vína je jedna z nejzábavnějších činností kolem vína. Čtyři lidi, čtyři druhově příbuzné flašky, to už dává smysl (v mém ideálním světě čtyři pinoty, čtyři ryzlinky nebo čtyři chardonnay). Jedna čtyřnásobná znamená, že všichni pijí furt to samé.
- pokud zjistíte, že to nedáte, je klasika nejsnadněji dělitelná; 0,2 litru navíc v sedmičce dopijete hravě, litr navíc v magnumce už nesnadno.
- a běda, když to chytne celé korek nebo jinou špatnost

Stran stárnutí vína - několik nových informací, zdá se, že je to ještě složitější, než jsem si uměl představit, pravidla v tom najít nesnadno. Pro Valluna užitečné - ryzlink vydrží více, než chardonnay. Možná umí i dvakrát déle (cca 60 let, mnohem víc, než jsem si uměl představit).
To, že u nás stárne notoricky nejlépe, není žádná naše místní specialita.

[Vallun]

Znovín používá 0,5 i na vína relativně běžná. Nevím, zda proto, aby jeho vína nepřekročila hranici 200 Kč/láhev, což se lidem nechce za "korporátní" víno platit (a je to blbost, Znovín umí hodně dobrá vína!), nebo proto, že toho semi-archivního (2005), nad nímž jásám už téměř rok měl pomálu, tak to chtěl dopřát více lidem Je fakt, že půlka stačila, to víno byl tak plné chuti, že dokázalo bavit déle, než většina sedmiček...

V jádru je podle mne zlodějna (když si to vynásobíte, zjistíte, že drahé víno je vlastně příšerně drahé),

Nesouhlasím, ono to víno je drahé, je s ním strašná práce navíc a vyžaduje vysokou kvalitu surovin. Navíc 0,7 ledového vína by normální pár nevypil - je silnější, výraznější a snadno se jím člověk přesytí. I mne stačí pár doušků:)

Ty obr-láhve jsme potkal jen u sektů, u tichých vín velmi vzácně...a je to spíš srandička na nějakou party, oslavu a tak.

- porovnávat různé lahve vína je jedna z nejzábavnějších činností kolem vína. Čtyři lidi, čtyři druhově příbuzné flašky, to už dává smysl (v mém ideálním světě čtyři pinoty, čtyři ryzlinky nebo čtyři chardonnay).

+1!
a není taková škoda to případně vylít...

Stran stárnutí vína - několik nových informací, zdá se, že je to ještě složitější, než jsem si uměl představit, pravidla v tom najít nesnadno. Pro Valluna užitečné - ryzlink vydrží více, než chardonnay. Možná umí i dvakrát déle (cca 60 let, mnohem víc, než jsem si uměl představit).
To, že u nás stárne notoricky nejlépe, není žádná naše místní specialita.

Tím ale myslíš archivaci, tedy roky ve sklípku, ne dny po otevření v ledničce, že?:)

[Argonantus]

Jo, samozřejmě; ale ono to v principu funguje podobně; solidní víno by vydrželo zřejmě otevřené řadu dní i bez ledničky. Výjimečně se to stane, když je někdo sám doma a nedopije sám láhev a funguje to; ale většinou se té poslední dávky většinou brzy někdo zmocní, takže moc dní jsme nevyzkoušeli.
Zkoušel to Jižní svah a jemu podobní v rámci toho šíleného několikaletého pitvání stárnutí pinotu; a šlo jim to taky to v pohodě. Pokud ne, obvykle to odhalilo nějakou špatnost vinaře nebo ročníku.

EDIT: ještě k tady viewtopic.php?p=455629#p455629
po výletu do Burgundska pár upřesnění a oprava omylů:

1996 vůbec není špatný ročník, naopak, je skoro stejně dobrý, jako 1997 a 1995, tam šli tři za sebou. Na jaře Pommard 1996, pouze AOC, a no name směs bez udání parcely, přesto jeden z vůbec nejlepších potkaných, asi tak 92, například.

Bílý Vougeot 1996 máme od Rare wine ve sklepě, takže se uvidí; ale ten 1982 byla veliká a překvapivá senzace (viděl bych to na 89+3).

Mířím tam, že tvoje hodnocení je zřejmě mírně posunuté dolů (2-3), neb na podobnou chuť chardonnay naprosto nejsi nastavený; je mnohem ostřejší, než jsme zvyklí.
Je zajímavé konfrontovat Kunešovy poznámky s tvými vlastními:

Krásná ukázka různých stylů vyzrálých bílých burgundských vín. Všechna vína byla příjemně velmi dobře pitelná s výjimkou Meursault 1er Cru Les Genevrieres Cuvee Baudot, Hospices de Beaune 1996, u kterého se zřejmě projevila předčasná oxidace. Jasným vítězem se stal Meursault 1er Cru Poruzots, Roux z ročníku 1989 - dokonalé minerální víno bez výrazných znaků stárnutí. Nejasný názor jsme měli na Corton Charlemagne Grand Cru, Féry-Meunier, 1995 - víno bylo zcela zavřené a bez náznaků stárnutí a neotevřelo se ani po několika hodinách.

Má dvě jasné výhrady, jinak v pohodě, Meursault Poruzot vítěz, to se shodnete. Zdařilý Meursault je nejen podle mne 90 bodů, zvláště zdařilý může být i víc. Ono na světě už nějak moc jasně lepších bílých vín není.

[Vallun]

Chateau dYquem

K dnešní degustaci netřeba víc a vlastně je to odpověd i na předchozí edit:)

Víťezství Poruzotu u ostatních nejde brát bez výhrad, hodnotl jsem první:)

Přemýšlím,nzda můj život bude smutnější,neb už jsem pil Víno...nebo získá ový smysl - pít jej znovu...dYquem!

Edit: Ještě jinak, měl jsem sklwnku vína za 3 tisíce...stála za to.

[Argonantus]

Hm, to by mne docela zajímalo, jak jsi to viděl, protože tyhle skvosty nejspíš neochutnám nikdy (s výjimkou tramínu a ryzlinku v tomto pojetí, tomu se člověk nevyhne). Cellartracker vidí d ´Yquem 1989 za 95 bodů a něco, někde na této úrovni jsme taky zatím skončili, párkrát zcela výjimečně.

Láhev Sauternes (nevím jakého, ale mnohem nižšího levelu) jsme kdysi s kamarády zdrtili, k Sosáčkovu povzdechu, že láhev vína není až tak málo by se slušelo dodat, že láhev Sauternes je zatraceně hodně i pro čtyři lidi. To je mocná hmota.

Stran ultimátního zážitku ve víně - na světě je naštěstí ještě plno úžasných věcí, co jsem neobjevil, takže je stále co objevovat. Naposledy ve stejném podniku http://www.rarewine.cz/degustace-archiv-detail-51

[Vallun]

Neboj, podrobnosti budou:) jen je to fakt tězké...hokejově řečeno,na ledě se sešli pánové Lemieux, Jágr, Gretzky a Hašek...a teď řekni, kdo je nejlepší...nebo popiš jejich hru, když jediné možné přirovnání je jsou o 3 -5 parníků lepší, než kdo jiný...

Navíc se chystá novinka možná díky udělátku Coravin...
To se spojila lékařská technika a poznatky ze zbrojní výroby ZHN a tak vzniklo zařízení, které umožní nalít víno bez odzátkování láhve...jehla propíchne korek a argonem (inertní plyn) se vytlačí trocha vína. Po vytažení jehly se korek zatáhne a víno by mělo zůstat nezměněno. Stojí cca 8000 Kč a argon na jednu láhev vína stojí cirka stovku. Chce to trochu šikovnosti a opatrnosti. Konstruktér vyvijí něco podobného na šampaňské a to je skutečně výzva...v lahvích sektu je vyšší tlak...
No a v Royal Wine Clubu vznikne bar s excelentními víny včetně archivů Rare Wine,takže když bude otevřeno, lze všechno ochutnat.... dYquemu zbylo dost:)

[Argonantus]

popiš jejich hru, když jediné možné přirovnání je jsou o 3 -5 parníků lepší, než kdo jiný...

Jen k tomuhle - samozřejmě s tím zápasím dost často taky, zejména, když první ochutnaný exemplář daného druhu je zrovna netypický unikát (Barolo 1959 v tom odkazu, nikdy předtím jsem žádné normální neochutnal).

Hodně pomohou ty veřejné servery, třeba můj oblíbený (a okoukaný od Jižního svahu)
http://www.cellartracker.com/
kam se hodí do horní řádky kus názvu vína, co tam zaručeně je (název bývá proklatě dlouhý), a upřesňováním ho najdeš, případně něco těsně vedle (jiný ročník), co napoví. Je to taková wikipedie, protože tam píšou laici celého světa a vzájemně si rozšiřují obzory. Není to žádné zjevené dogma, můžeš s tím klidně nesouhlasit, ale časem zjišťuji, že se i můj první subjektivní dojem trefuje dost přesně do toho, co si potom ze zvědavosti najdu, plus minus dva body.
A samozřejmě, tvoje subjektivně oblíbené chutě ti vždycky vylezou tak nějak o pár bodů výš, to je normální.

A jako v hudbě - opravdu málokdo má absolutní hudební sluch, řekne ti z jednoho izolovaného bodu, že tohle je tříčárkované D, ale naopak většina lidí má alespoň nějaký sluch relativní - řekne ti, že tohle je výš, než támhleto.

To je důvod, proč považuji za daleko poučnější tématické ochutnávky zaměřené nějakým konkrétním směrem, nejlépe jednodruhové. Vybrat mezi sedmi ryzlinky ten, co tě nejvíc zaujal, dokáže skoro každý. Srovnat skvělý suchý ryzlink a skvělé Sauternes skoro nejde a nemá to ani velkou cenu.
Snad jen základní nástřel, že nic z toho není pro tebe a měl sis dát cabernet sauvignon, kam zřejmě míří ty "začínáme" kombinace, ale tady je nebezpečí, že podobný závěr se blbě dělá z jediné lahve.

[Vallun]

(c) Petr Lipový

Jinak tedy eDegustace je...no...je.

[Vallun]

Takže směle do toho, ostatně nemusím se bát, neb v pondělí vyjde článek osoby násobně povolanější - Petra Lipového (vineval.cz), který kdyžtak napraví mé omyly a nepřesnosti vyvolané tím, že jsem se většinu času prostě kochal. Takže:

RareWine - NEJSLAVNĚJŠÍ SLADKÁ BOTRYTICKÁ VÍNA SVĚTA
- název byl zcela přiléhavý, Rosťa Kuneš opravdu vybral to nejlepší z botritik, co jde na světě najít.
- atmosféra byla nepřekonatelná - včetně pana Kuneše jsme tam byli čtyři. Takže se to mohlo konat jen díky výše vychválenému Coravinu
- nakonec se degustovala 4 vína, neb jedno z nich se ve sklepě někam schovalo, ale po pravdě, bylo to asi dobře, i ta 4 vína byla moc.

Jak už jsem naznačil výše, šlo o naprostou špičku světových vín. Pokud by se někdo zeptal, zda dYquem bylo nejlepší víno, které jsem pil, mohu odpovědět snadno a bez pochybností: Ano. A další tři místa padla včera taky. A není to jen proto, že bych byl na sladká vína. Ta vína byla nejen sladká, ale především mistrovské kousky vinohradnictví a vinařství blížící se dokonalosti - s trochou nadsázky v případě dYquem shora:)

- ta vína byla sladká. Opravdu sladká - průměr cca 200 g cukru na litr. Čokoládové cookiesky z Marks and Spencer, které miluje má žena já normálně nejím pro přeslazenost, tak mi na degušce přišly nevýrazné.

- dlouho jsem přemýšlel, k čemu vína přirovnat, aby se dala alespoň nějak srovnat. Ale pořád mne nic rozumného nenapadlo. Srovnání s hokejisty uvedené výše má prostě říct, že je to špička špiček - a taky to, že Tokai je trošku jiné, nejodlišnější od ostatních (to má vyjadřovat ten Hašek).

Začnu od toho, které bych zařadil na čtvrté místo včerejška, tedy 4. nejlepší víno mého života:

Grand Cuvee 1995, Kracher, Burgenland, Rakousko
- vyvolávalo dojem Arnolda Schwarzenegera - precizního kulturisty, nabušené právě tam, kde má nabušené být, dokonalá ukázka svalstva, oživlý David. Cena cca 120 Euro za 0,375... Víno rozhodně perfektní, chutné, komplexní, silné a silové. Negativem může být náznak strojové preciznosti.Samozřejmostí byla lahvová zralost na vrcholu, přítomnost všech tří vrstev chuti.

Třetí místo:
Tokaji Aszú 5 Puttonyos Birsalmás 1999, Royal Tokaji, Maďarsko
Birsalmás je parcela, od roku 1700 jedna z 5 nejlepších na Tokai na světě. Vinařství Royal Tokai vlastní Britové...
- tady jsem měl dojem špičkového bojovníka, Atilly Huna v sedle nádherného koně. To by se ještě dalo měřit s tím Arnoldem - a Arnold byl poražen, protože svaly nejsou všechno. Tokai je jiné než ostatní vína už od pohledu, vypadá spíš jako káva (včetně špetky lógru). Je to oslava révy, jejíž chuť, respektive chuť hrozinek mělo ze všech 4 vín nejvíc.To nabídlo navíc nad cukerné svaly a proto byl výš.

Druhé místo:
Gewürztraminer Fürstentum SGN 1994, Weinbach, Alsasko, Francie
Elegantní víno, něco mezi mušketýrem, svůdníkem a dokonalými křivkami krásné karoserie - tedy vyvolávalo to dojem spíš precizně zpracovaného meče nebo kordu u boku - dokonale načrtnutá hlavní linie, živoucí a precizní zároveň, jenže nebyl tam žádný kovový tón a tak by to bylo zavádějící...možná precizní šermířská pirueta? Bylo osobitější než oba dva předchůdci, mne dokonale sedlo.

První místo:
Ch. D'Yquem, Sauternes 1er Grand Cru Classe, 1989, Bordeaux, Francie
Uuu..víno všech vín...nelze to připodobnit k člověku, protože člověk takové míry dokonalosti nemůže dosáhnout. Bylo tam všechno, co tam být má, bylo toho hodně, ale tak dokonale poskládané, že to nepřekáželo, nevyčnívalo a nestrhávalo pozornost. Zatímco Kracher měl na jazyku sílu alpského vrcholku, Tokai otevřených vinic na mírných pahorcích černozemě a Tramín linii pobřeží, tak dYquem, to je katedrála na jazyku, v ústech a posléze v celém těle. Chrám Yavanin, který nepostavily lidské ruce. Bylo první dekantováno do karafy a poslední naléváno, přesto se teprve začínalo rozvíjet, protože v každého kapce byl komprimován celý vagon chuti, slunce, voda, vítr, země, zkušenost, mistrovství vinařovo, cukr, kyselinka, prostě všechno. Již v okamžiku nalití bylo o chlup lepší než ostatní, a stále pevným krokem kráčelo dále a dál byvše lepší a lepší. 97 bodů dle Parkera je jen číslo, já dal právě tolik ale to nemá význam...nejde použít slovo esence, protože to se používá pro koncentráty tokajského, ale to byla tekutá oslava chuti. uuuh. Ta půldecka ve sklence stála určitě přes 2 000, kolik přesně nevím, ale stálo to za to...ba spíš to bylo levné. 9 hl. z hektaru se sklízí...co víc říct?

To je důvod, proč považuji za daleko poučnější tématické ochutnávky zaměřené nějakým konkrétním směrem, nejlépe jednodruhové.

Souhlas.

Srovnat skvělý suchý ryzlink a skvělé Sauternes skoro nejde a nemá to ani velkou cenu.

Ještě včera v osm večer bych naprosto souhlasil, dnes musím říct, že to vidím jinak - vinná réva má v sobě přirozeně cukr a bez cukru nemůže být víno nikdy tak komplexní jako s cukrem. Ryzlinky mám hodně rád, i suché, ale dYquem je víno, jaké by udělaly samy hrozny. Každá jedna malá bobulka sní o tom, že skončí právě v lahvi s prostým zlatým nápisem:)






eDegustaci hodnotit blíž nebudu - je to takové, jaké se dá čekat, fajn, ale není to to pravé, byť se Petra Tomčálová snaží a svým půvabem k celkové kvalitě rozhodně přispívá. Sedlecká vína znám a mám rád, vím že umí být lepší a nevím, zda jim body srazil včerejšek (po pravdě, chuť dYquem mám na jazyku doteď...) nebo doprava na poslední chvíli v lahvičkách s petkovými uzávěry. Jsem ochoten to zopakovat jen, pokud půjde o nějaké mimořádně zajímavé vinařství. Každého vzorku je 0,2 l, takže bohatě vystačí i pro 5 lidu... možná by mne lákalo udělat nějakou kontradegustaci, kdy bych proti komerčně laděným slovům (žel snaha prodat se projevila i ve výběru vín) předvádějících postavil své postřehy. Nejlepší víno byla polosuchá Pálava 81 b., největší zajímavostí řazení vín podle odrůd a nikoliv dle cukernatosti, méně obvyklý přístup, dobrá zkušenost.

[Argonantus]

Slaďáky jsou prostě extra disciplína a tvoje diagnóza je tímto definitivně potvrzena.
Což není k důvod radosti . Slaďáky jsou dražší s železnou pravidelností skoro všude (nejen Yquem), je jich málo a slaďákofilové jsou jasná menšina.
Zjištění, že papírově nejsilnější a nejdražší víno je taky fakt nejlepší, je docela časté a trochu depresivní.

[Vallun]

Diagnosa není naštestí tak zlá, neb zejména v archivu si užiju i petrolejový rýňák a nedám dopustit na žernosecký mopr s czkrem 0,nic ale prostě dYquem...ale zatímco u jiných vín mezi tisícovkou a peti tisíci tápu a rozdíl v ceně nevnímám, tak tady bych vypisoval šek. To bohatství, co za to chtějí je plně nahrazeno bohatstvím v chiťových pohárcích...

Úžasné na tom vínu je třba to, že ta chuť Ti nedojde hned - chvíli trvá, než mozek zpracuje všechny signály...

Ale jako jo...7400 za láhev je hodně. Nicméně budiž mi to motivací poznat Sauternes tak, abych si i v kategorii dvoutisícových lahví našel svého favorita:) což tedy zní taky šíleně....

[Argonantus]

No, Yquem je taková extra třída sama pro sebe (a opravdu ji zavedli - Premier Cru Supérieur , to nemá v Bordeuax ani jinde žádné víno na světě. Občas se diskutuje o tom, že prý ten Seewinkel v Rakousku umí stejné zázraky, ovšem zjevně jiného druhu (netuším, co to je za odrůdy, to tvoje víno číslo 4 třeba), takže je to debata dost marná, asi jako řešit rozdíl mezi Grange, Screaming Eagle, Pomerol Pétrus a Romanée Conti (z různých důvodů označovaná za úplně nejlepší červená vína, ve všech případech vlastně čisté odrůdy).
Zatím jsem neochutnal ani jedno z nich, ještě jsem v tom nenašel smysl. Došel jsem k pochopení většiny burgundských grand cru coby zázraku určitého druhu, v ceně, kterou jsem schopen i zaplatit (v tuto chvíli asi 100 euro).

Zkušenost s příliš rychle navštívenou podobně ultimátní oblastí - GC Montrachet, už před několika lety - je taková divná; jo, je to úžasné pití, ale zase nevidím až tak zdrcující rozdíl proti "běžným" Chassagne a Puligny (no, ne až tak běžným, ale hluboce pod těch 100 euro, spíš 50). Dnes bych to viděl možná jinak a daleko víc si to užil.

Stran slaďáků se potvrzuje moje dávné tušení, že pozor na alsaské tramíny, skrývají se tam pro tebe zřejmě pozoruhodné věci, a cenou jsou úplně někde jinde, než Yquem (třeba i 20 euro).
Jinak v Žernosekách to umí i pod dvě stovky, velmi pestře a různorodě; každý rok to dopadne úplně jinak, a mají na to nejméně dvě různé vinice.
A hodně doporučuji k výzkumu Juru neboli Franche Comté. Píše o nich občas Jižní svah.

[Vallun]

Stejně jako u Sauternes jde o cuveé. To se mění v letech tak, aby stále bylo Grand a v některých letech prostě není...nicméně kdybych měl cestu kolem tak 40 € za láhev letošního dám, bude skvělé...

Grand Cuveé 1995 je 50 % Chardonnay, 40 % Ryzlinj Vlašský, 5 % Tramín a 5 % cosi zvané šojrébe...
18 měsíců to zraje v sudu... 220 g cukru

Poznámka: Němčina je fuj trockenberen auslese je výběr z cibéb a takové víno není suché, ač tam to trocken zazní...

Na degustaci byl ještě ten Jakubík...neprodejné víno, samotok hodně solidní věc, ale nikoliv botritická...

[Vallun]

Tak jsme absolvovali velký vánoční nákup, abych se z toho nezbláznil, tak jsme musel nějaký čas strávit u regálů s vínem:) A zaujaly mne některé podivnosti, zejména v Makru

Vinice Hnanice nabízí několik zajímavých vín (Vinice Hnanice má jednu hvězdičku od Pnv ČR 14/15, vína jsou za zajímavou cenu v solidní kvalitě kabinet/PS/VzH a třeba Pálava je přímo doporučovanou odrůdou u tohoto vinařství), ale co je překvapivé, tak mají už vína z roku 2015 !! Sladký Výběr z Hroznů, z letoška? Podle mne na hranici toho, co je technologicky možné. Proto jsme se rozhodl víno otestovat:) No a dále jsem neodolal u rosé z Pinotu noir od Tichého (má mimochodem brilantně vyřešenou etiketu - jeden pruh papíru šikmo dokola - vzhledem k tomu,že existuje tlak na to, aby naše vína povinně obsahovala více údajů na hlavní etiketě, tak je toto elegantní řešení) a pak u bobulového výběru Vlašského ryzlinku z Valtic, který nabízí Globus za lidovou cenu (0,5 za 199,- Kč).

Ale co mne překvapilo nejvíce byla tato láhev:



Tokajské je super, ale podle všeho, co vím, má jen 5 putýnek nejvíc, a víš by měla být jen esence (Pro vznik 1 litru esence je zapotřebí 3 tun cibéb, což odpovídá sklizni z 10 hektarů, a vzniká přirozeným kvašením samotoku (šťávy, kterou ze sebe vlastní vahou vylisovaly cibéby) a trvá nejméně tři roky, než vykvasí... Nicméně i ostatní zdroje dosvědčují, že 6putny jsou... Takže moje neznalost...ale,. že by se Tokai dělal na Slovensku? Aha, tak ona ta oblast opravdu kousek na Slovensko zasahuje...Mezi obcemi Michaľany, Novosad, Cejkov a Slovenské Nové Mesto... Tak že bych to za těch 640 Kč risknul?

Pálava 2015, Vinice Hnanice, VzH
- sladké víno, 10,0 % alkoholu, kyseliny 8,4 g/l, cukr 66,4 g/l, extrakt 23,4
- Znojemská podoblast, obec Vrbovec, trať Šác
- šroubovaný uzávěr
- cca 140 Kč za 0,75 l

B: slabší, světle žlutá, patrné glyceroly - dobrá
V: citrusy, alkohol, slaboučká mateřídouška - dobrá
Ch: příjemně nasládlá, ovocitá, odrůdová, kyselinka je přes cukr patrná, mírná olejovitost - výborná

Celkově: 83 b - na rovinu, jde vzhledem k rychlosti zpracování o překvapivě dobré víno. Žádná vysoká komplexita, ale slušně vyvážená (i když by mi nevadil poloviční cukr) Pálava, nižší mineralita je nahrazena neméně zajímavou olejovitostí, v dochuti se příjemně snoubí kyselinka s hořčinkou a je poznat, že ročník 2015 bude mimořádný.