Víno

[midewiwin]

Přesně ty samé regálky máme ve sklepě dva nad sebou a ačkoli pamatují lepší časy, momentálně tam spočívají čtyři lahve - sirotečkové povánoční - a plato vajíček.

[Vallun]

Mne se dva nad sebe nevejdou, ale mám od ženy vymezen prostor u druhé, delší stěny a snažím se z kamaráda truhláře dostat cenu za regálky vyrobené na míru...ideálně až 200 kousků (což bude problém, prostor je přesně metr vysoký a něco přes dva široký)...bude trvat pár let, než to naplním... a taky musím nejdříve vyzkoušet, zda to místo funguje, zda tam vína stárnou k lepšímu.

EDIT: Jinak Ludwig zlevnil po Vánocích svá vína, na doporučení kolegů vinařů jsem jich pár (3 kartony) pořídil...a už mne naštvali - v ceníku bylo víno popsáno jako polosladké, ale dorazilo polosuché...

[Argonantus]

Regál máme trochu podobný, původem Ikea, nebo kterého čerta - už je to nějaký ten rok zpátky.
Má malinkou mouchu, že jsou v něm trochu natěsno burgundské flašky (navrhl to nějaký neznaboh z Bordeaux, zřejmě; nebo dočista Skandinávec, kterému to o různých flaškách neřekli).
Zjistíte ale, že na regálu až tak nesejde; spíš je docela strategické, čím a jak často ho plnit.
V krizi (svatba a tak) necháte nadbytečné láhve v kartonu vedle, a je po ptákách.

Ludwig - už jsem tu psal pár filipik proti nim. Patří mezi firmy, které nechci dál studovat ani znát. Moc velké, moc průmyslové, moc řízené.

Stran dumání nad ročníky 2011 a 2012 - což je zřejmě stále dost otevřená otázka - Pinot Žernoseky Ovčáry 2011 dopadl taky hodně slušně, ač na bájnou 2009 nemá (na tu nemá skoro nic našeho).
Jižní svah právě jásá nad burgundským rokem 2012. No, může být; zatím se mi zdá být ročník 2012 především drahý.
Pokud objevíte někde 2009 nebo 2005, jdete v Burgundsku hodně najisto (a zdá se mi, že u nás vlastně taky; a prý i v Bordeaux a skoro všude).

[midewiwin]

Trochu odbočka:
Pili jste někdy Pineau des Charentes?
Někde jsem četla, že v civilizovaných krajích se ho vypijí hektolitry, ale cena, za kterou ho nabízejí naši dovozci, není příliš povzbudivá, zvlášť pro toho, kdo netuší, jestli to stojí za to.

[Argonantus]

Dordogne je jedno z velmi lákavých míst, kde jsem v životě nebyl a tohle mi taky ve vzdělání chybí.

[Vallun]

Na ty flafla-láhe si musím udělat nějaký tahák, pořád v tom plavu...

spíš je docela strategické, čím a jak často ho plnit.

Rozhodně...proto držte v pátek palce, ať se podaří zastavit se v Žernosekách, ale jek je vidět na regálku, tak prozatím budu končit...

Ludwig a velká firma? z osobního jednání působí dost jako garážníci...já je taky nemusím, ale byli mocně doporučováni našimi "vinaři", tak jsem zkusil, navíc nabízeli za rozumný peníz ochutnávku ze světa...takže dejme tomu poslední šance...

moc řízené.

Věčná otázka...dneska jsem byl na přednášce Ing. Ivety Steinerové a ta je třeba jednoznačně pro řízené kvašení...zítra podám podrobnější zprávu. Jinak už vím, kdo naočkoval tu dříve zmíněnou vinotéčnici...

Pinot je u Tebe asi noir, že? Já chci zkusit ty vychvalované Tramíny...

2009 - mám jeden Veltlín k letošní konzumaci, tak uvidíme...

[Wild West]

Pinot bez rozlišení je míněn noir.
Průvodce víny se se mnou dojemně shoduje, že je rozhodně třeba v Žernosekách zkoušet tramíny (oba - Nad Školou i Lovoš, hodně se liší), Mopr (čili vskutečnosti Muškát moravský), Ryzlink (poslední Vendule vyšla velkolepě), a to červené vás až tak nezajímá (ale je hodně dobré, i 2012).
Dělají i další červená, ta zas až tak nezajímají mne, ale co jsme tak občas potkali nebylo špatné..

Velmi solidní je pinot gris (jako ostatně leckde) i blanc (pro suchomily dokonce prý lepší, já bych to tak jasně neviděl).
Chardonnay nic moc.

Jinak v případě problémů vinotéka v Úštěku to jistí - netřeba nic domlouvat, a od vás je to zřejmě stejně daleko. Cestou je další velmi zajímavá vinotéka Roudnice, kde mají rovněž zajímavá česká vína (kupuju tam Sovici a jiné téměř neznámé vychytávky).

[Vallun]

No, nemaje auta, jsem odkázán na náhodné příležitosti a náhoda tomu chce, že v pátek pojedu do Litoměřic. Náhoda spočívá v tom, že nás Město Úštěk žaluje a v Litoměřicích se to soudí... pokud bude trochu času a doprava, tak se dostanu do těch Žernosek přímo, Úštěk bude pro ten den nepřátelským územím:)

Přemýšlel jsem o bedně tramínu, měli výhodnou nabídku (6 ks za 1.050,- Kč), ale vzít od každé ze zmiňovaných položek dva kousky má taky něco do sebe... Nejspíš bych ale muškát nahradil šedivcem...bude záležet na suchosti, už jsem si napsal o aktuální nabídku...

Tak v mezidobí dorazila aktuální nabídka a zastávka se ruší - nemají Tramíny, MOPR a pinot gris vůbec, Ryzlink jen jakostní...z přívlastků akorát MT...Pinot noir z Ovčár ještě mají...ale to zase neláká mně:(

V dnešní E15 je článek o vlivu globálního oteplování na chuť vína...Američanka z Kalifornie Kimberley Nicholas vědeckou studií dokázala, že se rozchází doba skutečné zralosti hroznů a ideálního poměru cukrů a kyselin...nejvíc to má odnést právě pinot noir, z nějž se přechází na syrah či cabernet franc. Naopak to může pomoci dosud nevinařským zemím jako je Británie...

EIDT: Lehce propagační, ale nikoliv nezajímavý,článek i o léčivých vínech...pokud to vůbec jsou vína

[Vallun]

Wine Specialist Basic by Ing. Iveta Steinerová

Kurz jsem zakoupil přes voucher, stál mne tedy 720 Kč což byla zcela odpovídající cena, za kterou jsem si užil odpovídající zážitek s příjemnými lidmi.

Určitým leitmotivem kurzu bylo zklamání přednášející z toho, že vzdělávání pracovníků restaurací nevede ke zlepšení kultury pití vína v ČR, snaží se tedy vzdělat konzumenty, aby požadovali odpovídající kvalitu.

Nepotěšila mne začátkem, kdy se přiznala, že ona má ráda suchá vína a cokoliv jiného považuje za českou úchylku a něco nepatřičného. Stejně tak zpočátku dost nasazovala proti moravským vínům, paradoxní bylo, že při tom rozlévala Veltlínské zelené od Znovínu (nebylo zlé). Ač říkala opak, tak tohle a řada dalších věcí, o nichž se zmíním následně, vyvolávala pocit, že s kurzy pro veřejnost spíš začíná. Nemá ustálený a vyladěný formát. Stejně nedobře působilo, že přiznala, že svým přátelům dovezla z Itálie špatná vína (zemřel vinohradník a převzali to synové, kterým to vůbec nejde), od tak zkušené vinařky bych očekával, že taková vína prostě nekoupí.

Ochutnávané vzorky - zahájilo se šumivým vínem, jehož jméno jsme si nestihl poznamenat, což je škoda, neb se jednalo o zajímavé víno, rozhodně lepší, než je tradiční bohemka...Pak následovala dvě bílá vína již zmíněný znojemský Veltlín a moselský ryzlink. RR, ač suchý, byl nejlepším tichým vínem. Následovalo jedno italské rosé a pak 6 červených a jako sladká tečka italské slámové Verduzzo 2008 z Benátska. Slámovka vůbec nebyla špatná, naopak, hodnotil bych lépe, než vánoční Sauterness. Z červených vyniklo hned to první, opět Znovínské André - mohutné, tělnaté víno, na mne až příliš i na červená. Základní světové oblasti představila jihoafrická Pinotage, chillský Cabernet Sauvignon - výrazná chuť i vůně nezralých ostružin, lesních plodů, lehce rybízu - tak výrazná, že i já jsme to dobře vnímal.

Oblast Rioja ve Španělsku byla zastoupena typickou odrůdou Tempranillo, Rioja lež zhruba mezi Madridem a Bilbaem na řece Oja (Río Oja, přítok Ebra). Španělsko za poslední dobu (cca 5 let) výrazně zvýšilo produkci vína a to tak, že téměř dohnalo Francii s Itálií (dohromady produkují 70 % světové produkce... než se rozjede Čína). Vtipné bylo, že tuto změnu spojila s přechodem na kvalitní vína (jejich produkci), která se vyznačuje mj. metodou redukce výnosů, což zcela nešlo dohromady, že?:) Je tomu tak proto, že Španělsko dostalo do Bruselu povolení rozšířit plochy vinic v rámci boje s ekonomickou krizí.

Itálii zastupovalo Nero d´Avola, Sicilské bordeaux (když v polovině 19. století vymřela většina evropských keřů révy, tak tohle bylo podle samotných Francouzů nejbližší bordeaux, co přežilo díky tomu, že Sicilie je ostrov). No a nakonec pravé bordeaux, cru buržoa (4er cru)...bylo poznat, že se jedná o "největší" z červených vín o maličký kousek bylo nejlepší, ale pořád ještě červené...

Je poznat, že paní vínoznalkyně má obrovské znalosti, dost možná větší, než Karlík, u něhož jsem byl předtím, ale zatím je neumí tolik prodat a pobavit při tom. Má dobře zpracované podkladové materiály, leč stejně jako struktura přednášky jsou lehce chaotické - některá vína (celkem 2) měla ve skriptech vlastní stránku, ostatní nikoliv. Pro naplnění cíle kurzu bych se nebál uvést i tak přízemní informace jako je cena a dostupnost předváděných vín.

Z hlediska organizace chtělo zkrátit pauzy mezi prvními víny a naopak prodloužit pauzy na konci - se vzorky se dost zrychlovalo, což bylo škoda...

Naopak povídání o tom, jak vypadá práce degustátora na soutěžích a podobně bylo nesmírně zajímavé a přínosné, například degustátor je povinen dodržovat přísný jídelníček před košty...Po každém patnáctém vzorku je vhodné si propláchnout ústa pivem, nejlépe plzní, neb neutralizuje chutě...a k snídani před degustací je nejlepší chléb s máslem a se sýrem, takže vím, co si připravit na velikonoční košt:)

Jak jsem už řekl, zážitek zajímavý, parta lidí pohodová, skladba vín nebyla špatná, ale ani ne příliš vhodná pro mně (poměr 2 bílá ku 6 červených...). Informací i díky velké ochotě reagovat na dotazy a poznámky bylo taky dostatek... Paní vínoznalkyně působí jako propagátorka metod řízeného kvašení, ale biodynamice a podobným trendům se rovněž nebrání )zmínila, že Belcarnen byl naopak zpočátku dost proti tomu), mírně zklamala s tím, že slámové víno, které neschne na slámě považuje za ok...a zjem. bílá vína by vyjma ryzlinku vůbec nearchivovala, vše se má pít hned. Z čehož jsme si vzal, že žádná univerzální pravda neexistuje a sám si musím najít, kdy mi to víno nejvíc chutná.

EDIT: Tak žernosecké Tramíny budou k dostání zase zhruba za měsíc.

[Vallun]

ERRATTA:

Po reakci paní vínoznalkyně pár upřesnění:

Stejně nedobře působilo, že přiznala, že svým přátelům dovezla z Itálie špatná vína (zemřel vinohradník a převzali to synové, kterým to vůbec nejde), od tak zkušené vinařky bych očekával, že taková vína prostě nekoupí.

Vína nenakupovala ve velkém, ale vozila jako dárky a na výslovné přání přátel i přes varování.

Po každém patnáctém vzorku je vhodné si propláchnout ústa pivem, nejlépe plzní, neb neutralizuje chutě..

Tady jsem taky prý spojil dva údaje. Pivo lze použít spíš na koštech a výstavách vín, na soutěžích je sice obvykle přestávka po patnácti vzorcích, ale pivo by ovlivnilo vnímání hořkosti, takže je vyloučeno.

Fotografie koštovaných vín:

[Argonantus]

Veselý kontrakomentář..

Určitým leitmotivem kurzu bylo zklamání přednášející z toho, že vzdělávání pracovníků restaurací nevede ke zlepšení kultury pití vína v ČR

Já pokrok vidím, ale jde to pomalu. Už je méně hospod, kde nabídnou "červené nebo bílé", nazdar bazar.
Občas objevíš i nějakou myšlenku v nabídce.

zemřel vinohradník a převzali to synové, kterým to vůbec nejde

Tohle je zrada, se kterou jsem se už párkrát setkal; částečně se týká i Škrobáka. Škrobák starší mi byl srozumitelnější. Mladý není špatný ani zdaleka, ale prostě dělá věci, které jako Burgunďan duší nechápu. Třeba prostě smíchá tratě, jen tak, aby byla sranda.

zahájilo se šumivým vínem, jehož jméno jsme si nestihl poznamenat

králem v této disciplině je Proquin; podrobnosti v průvodci víny. Na svatbě loni velký úspěch. Dost možná to byl on.

rozhodně lepší, než je tradiční bohemka...

stopro.

RR, ač suchý, byl nejlepším tichým vínem.

Že mne to nepřekvapuje. Já bych ho podle popisu asi taky tipoval na vítěze.

opět Znovínské André - mohutné, tělnaté víno, na mne až příliš i na červená.

měl bych asi ten samý problém.

chillský Cabernet Sauvignon - výrazná chuť i vůně nezralých ostružin, lesních plodů, lehce rybízu - tak výrazná, že i já jsme to dobře vnímal.

to je prý důvod, proč se Cabernet Sauvignon stal takovým hitem i mezi laiky. Prý to pochopí i Američan. A pěstuje se to taky skoro všude, a leckde dobře (kolem moravského se vede vášnivá debata).
Jinak původní důvod, proč to je základ Bordeaux je ten, že to je největší hardcore superdržák. Tvoří páteř vína.

Oblast Rioja ve Španělsku byla zastoupena typickou odrůdou Tempranillo

Tempranillo je vlastní bratr Cabernetu a italského Sangiovese - další hardcore držák. V přehlídce nejslavnějších červených světa chybí v přednášce už jen pinot a syrah. Jo, a merlot.
A Rioja vznikla tak, že v Bordeaux zrovna řádila fyloxera, tak vinaři přelezli kopec a stejnými metodami zavedli podobné víno na opačné straně. A funguje to dodnes, nejvznešenější španělská oblast.
Laicky je to pro mne takové Bordeaux.

Vtipné bylo, že tuto změnu spojila s přechodem na kvalitní vína

tahle matoucí rovnice je k vidění leckde. Austrálie nebo Rakousko či Německo je podobná historie - zkvalitnila se špička i střed, začalo se o nich mluvit, a nakonec zjistili, že vyrábějí víc, než dříve. Ovšem za několikanásobné ceny. Pro Moraváky velmi zajímavá informace.

No a nakonec pravé bordeaux, cru buržoa (4er cru)

Bordeaux je jako vzor vinařství asi nejrozšířenější na světě, hlavně pro červené směsi. Další Bordeaux je v Kalifornii. A leckde jinde.
IMHO je to pro nás těžko k použití, neb jsme seveřani; ale třeba Valihrach spáchal bordeaux směs 2006
http://www.valihrach.cz/project-categor ... no/page/7/
která sklízí zlaté medaile. Takže teorie taky neví všechno.

..bylo poznat, že se jedná o "největší" z červených vín o maličký kousek bylo nejlepší, ale pořád ještě červené...

proto taky mám rád pinot noir, neb není až tak úplně červený. Tedy fakt; od většiny červených se výrazně liší.

je nejlepší chléb s máslem a se sýrem, takže vím, co si připravit na velikonoční košt

Vysvětlení záhady, k čemu potřebují Francouzi sýrů jako dní v roce, nebo ještě víc.
Sýr je neselhávaící hitovka; debata je jaký přesně k čemu.

bílá vína by vyjma ryzlinku vůbec nearchivovala, vše se má pít hned.

No, pro Chablis jsem efekt popsal. Pro ni zřejmě tragédie, protože zmizí brutální kyselost a dá se to i pít.
pro mne ideální řešení.

Z čehož jsme si vzal, že žádná univerzální pravda neexistuje a sám si musím najít, kdy mi to víno nejvíc chutná.

To sis vzal správně. To, že se před Lafitem Rothschildem klaní davy nadšenců ti je k ničemu, když tě to víno zas až tak nebere.
Stejně tak to, že má být ryzlink brutálně suchý podle pár nadšenců nijak nebrání pít jiným ryzlinky staré a olejovité a dalším dočista sladké.

[Vallun]

králem v této disciplině je Proquin; podrobnosti v průvodci víny. Na svatbě loni velký úspěch. Dost možná to byl on.

Bylo to zahraniční tuším, výše je fotka:)

Bohemka - jako, podle mého vůbec není špatná, slušný základ, ale nic invenčního...na druhou stranu ten neúmyslně druhotně zkvašený pinot blanc byl lepší, minimálně zajímavější...

přelezli kopec

No, Pyreneje jsou nějaký kopec:)

nakonec zjistili, že vyrábějí víc, než dříve.

Si nedovedu představit...když snížíš hektarové výnosy, tak těžko budeš produkovat víc...

EDIT: sladká tečka byla tohle, mohu jen doporučit, fakt dobré;)

[Argonantus]

Si nedovedu představit...když snížíš hektarové výnosy, tak těžko budeš produkovat víc...

Podstata paradoxu tkví v tom, že množství vína je dáno poptávkou, nikoli hektarovými výnosy.
Čili, nakonec se tak či onak rozloha vinic nafoukne na maximum. Což při maximální dosažitelné ceně dává přinejemnším uspokojivý výsledek:
-cena lahví 100+, dál v řetězci dále roste; tam je Morava).
- cena lahví 300+ a dál roste, tam je Burgundsko.

Opačná cesta, zdvojnásobení výnosu, vede nikoli k poloviční ceně, ale k zjištění, že blbé víno za 50 kaček umí v Evropě každý jouda - zejména Italský, který je v tom velmistr, případně Argentinský. Má strašlivou zbraň jménem Trebbiano s výnosem 300 hl na hektar (asi šestinásobek toho civilizovaného). To prostě dohnat nejde nijak. Italové zavalí kohokoli levným vínem, pokud projeví jen náznak zájmu. Takže se naučili vyrobit tolik, co prodají, ne víc.
Výsledkem u nás jsou žalostné podvody, předváděné pro obveselení vaší inspekcí a na netu (90% glycerolu a tak), aby se dokázalo slézt někam na 30 kaček nákladů.

Jinak řečeno, takto prodávat víno ve většině zemí dnes už vůbec nejde a nedává to smysl. Údajná alternativa levného vína je jen nostalgická vzpomínka na staré dobré socialistické časy, kdy se cena vína limitně blížila ceně nafty, a vyrábělo se... nakonec skoro stejně, po všech těch kecech o výnosech. Ostatně, asi to budeš vědět přesněji. Bylo určitě o dost méně vinic (potud ke strašlivému teroru EU, omezující vinice).

[Vallun]

Tady šlo konkrétně o Španělsko. To má podmínky, aby s Itálií soutěžilo i ve stolních vínech. Za posledních 5 let ale zvýšili celkovou výrobu vína (v hl) o cca 20 %, takže s Francií a Itálií mají momentálně víc než 70 % světové produkce - a to bude platit do doby, než to rozjede Čína - u ní ej však otázka, kolik toho sama vypije...právě kvůli domácí spotřebě se na to vrhli. Jsem na ně zvědav, protože oni mají tak tak dost produkce na to, aby se uživili...obávám se trochu,že to povede k dalšímu tlaku na deštné pralesy:(

Bylo určitě o dost méně vinic

je fakt, že před vstupem se hoodně vinic obnovovalo, aby se získala POVčka (práva opětovné výsadby), zkrátka, aby se vinice zaknihovaly. Nicméně teď už novou vinici neuděláš, respektive uděláš, ale nedostaneš na ní žádnou dotaci - a to konkurenčně neutáhneš - i proslulá francouzská château jsou příjemci dotací, a to samozřejmě větších, než u nás.

Globálně ale má levné víno smysl, pořád se prodává ve velkém a pije se... je je otázka, zda i Itálie a Španělsko nebude převálcováno Moldávií a podobně, přeci jen pracovní síla tam bude levnější a velikost vinic není omezena...(a kvalita kontrolována).

[Vallun]

Mojivinaři.cz - propagační článek idnes
WEB

- Myšlenka chvályhodná
- problém je že je třeba celý karton od jednoho vinaře - nevhodné na testování, neb málokdy mne zaujme dost (alespoň tři) položek od jednoho...
- velké plus je, vyzvednutí v Pze zdarma.
- málo informací o vinařích - mají Škrobáka...ale kterého?
- celkově jsou cca 50 Kč nad jinými producenty s vlastními eshopy
- občas u vína chybí podoblast a obec, dohledávat to přes trať je možné, ale...

Nicméně mají od Bízy Rulandu šedočernou (Bíza dle Pnm ** !!, láhev další doporučená) z tratě Odměry (nej.trať vinaře)...za 220 Kč!