Víno

[Wild West]

Po, i zde zaznamenaném, původním nadšení právě pro tuto odrůdu jsem se přesunul, nejdřív se ženou k pinotu gris, je přeci jen předvídatelnější, a pak k touze poznat něco víc z býlích vín vůbec

Jo, to je rozumné, to moc nehrotit. Na světě je plno možností. Jinak úcta k pinotu gris u mne začala už za totáče a nikdy mne tak úplně neopustila. Podobně setrvalá záležitost je tramín.

Chardonka? odrůda s největším nárůstem výměry?

Na Moravě možná, ale v Čechách těžko. Mimochodem, žernosecké chardonnay existuje, ale je to dost omyl.

Já při hledání narazil na nabídku jejich vín ve stáří cca 9/10 let, takže jsem neodolal a doplnil

Tam těžko narazíš. Znovín je taková rozumná solidní firma (a myslí si to zjevně i ten průvodce). Hlavně je mi sympatické, že se pokoušejí o vínu podat maximum informací. Třeba ten výběr z cibéb je dost jasný; můžeš tušit, co dostaneš.

ne již zrovna nejtenčí, zásoby

Teprve u takového nějakého množství může následovat příjemná úvaha "co si dáme dnes večer", případně "co ke Štědrému dni" a tak podobně. Případně pokusy o kombinace s jídlem, veskrze příjemná záležitost, protože málokdy to dopadne opravdu špatně.
Hlavní trik je, aby ti s množstvím skladovaných lahví nenápadně nevzrostla spotřeba. Základ je uvědomit si, že pokud máš rozumnou láhev a přijde na ni čas třeba až za tři roky, nic strašného se nestane. Jediné, co nevydrží možná ani rok, je martinské; to by mělo mizet někde kolem vánoc.

Kerner, Irsai a Muškát žlutý.

Všechno podle mne jasně sympatičtější, než růžovky; easy pití na zahrádku. Něco jako ten chenin. Zejména žlutý muškát je vynikající.

A zjistím, zda se vyplatí archivovat 2014ku...

S novými ročníky je to tak, že se obvykle tak dva roky všichni dohadují, jaký ten rok vlastně byl (na Moravě je vždycky zpočátku špatný, neb potřebují dotace, a v burgundsku vždycky dobrý, neb to chtějí prodat draho). Asi tak po dvou letech se pravda začne pomalu ukazovat. A barrique právě vytahují ze sudu; ty se dřív jak zhruba po dvou letech neobjevují vůbec. Dva roky staré věci se na trhu běžně vyskytují i v případě, že už jsou novější; potíže začínají až tak u pětiletých.

Zásadní otázka - karton položit či nechat stát?

kartón nevím, tomu je to jedno, ale láhev má zcela určitě ležet, aby byl mokrý špunt. Tedy korkový; umělému a šroubovacímu je to jedno; ale to stejně bývá první signál, že to je "neukládací" víno tak na rok nebo dva.
Ve vlhčím sklepě je někdy dobré utrhnout tu ozdobnou záklopku nahoře (plast nebo cín), abys viděl na špunt. V momentě, kdy ti tam prosákne víno, nebo se objeví plíseň, je nejvyšší čas láhev otevřít. Ten Vougeot visel na posledním milimetru (a tady se objevuje pointa těch strašlivě dlouhých špuntů).
Ty velké sklepy v Burgundsku mají láhve úplně bez nálepek a bez všech ozdob, co je to za víno mají na ceduli nad regálem; nálepka a další ptákoviny se na to dají až před prodejem. Tím dojde k efektu, že láhev vypadá úplně zánovně a víno je 20 let staré. Valihrach to dělá zřejmě podobně.

Nicméně jsme se rozhodl dát starým vínům šanci...

Notykráso. Corton Charlemagne, GC, zjisti si, kolik stojí flaška v normálním obchodě. To asi levněji těžko ochutnáš.
Jinak co víno, to nějaká docela hodně slavná oblast - Mosela, Rhona, Rioja; a o půlce z nich ani netuším, že dělají i bílé.

[Vallun]

Na Moravě možná, ale v Čechách těžko.

Aha, Tys myslel přímo České země... Já vnímám ČR jako jeden celek.

Teprve u takového nějakého množství může následovat příjemná úvaha "co si dáme dnes večer", případně "co ke Štědrému dni" a tak podobně.

My zatím pořizovali většinou (s výjimkou již zmíněných Zaječických Ch. a Pg.) po jedné láhvi - abychom ochutnali co nejvíc. A pak litovali, když jsme trefili něco úžasného (jako třeba ten klaret) a už neměli šanci si to dát znovu. Navíc když ne zcela sedla kombinace s jídlem, nebo v našem případě spíš když jídlo bylo výrazné chuti, a člověk to chtěl zkusit i k něčemu jinému, tak ta možnost nebyla...

Hlavní trik je, aby ti s množstvím skladovaných lahví nenápadně nevzrostla spotřeba.

Já bych rád, kdyby spotřeba trochu vzrostla - chci se o vínu dovědět víc, kurzy, košty a knížky jsou hezká věc, ale bez cvičení to nejde:) Rád bych se dostal na množství cca jedné láhve týdně...

Základ je uvědomit si, že pokud máš rozumnou láhev a přijde na ni čas třeba až za tři roky, nic strašného se nestane.

Naopak by to mohlo být zajímavější...a to úplně nehrozilo, když se zásoby pohybovaly kolem 15ti lahví celkem:/ Takže je třeba rozšířit - trochu pomohl Ježíšek...

Jediné, co nevydrží možná ani rok, je martinské; to by mělo mizet někde kolem vánoc.

No, martinské kupuji jen na konkrétní příležitost...takže se vypije hned. i když Teboud říve zmiňovaný článek mluvil o archivním božolé primó:)

Růžovek se ale nezbavím, má je ráda žena - a pro mne je to více méně jediná možnost, jak zkoušet poznat červené odrůdy - v klasickém provedení mi strašlivě splývají...ta červenost přehluší všechno ostatní... Žlutý muškát je zrovna jen zemské víno, takže jsme opatrnější, ale celkově to jsou lacinější kusy, na kterých chci experimentovat s domácí archivací. A jsou aromatičtější, takže i v horším případě snad budou pitelné...

S novými ročníky je to tak, že se obvykle tak dva roky všichni dohadují, jaký ten rok vlastně byl

To jo, ale mně se docela osvědčil právě ten zaječický zahrádkářský košt (mimochodem, všechno jsou to vína dělaná přírodně - bez řízeného kvašení;) - za ty čtyři roky, co jsem tam byl, tak se mi zdá, že umím celkovým dojmem tne rok posoudit - alespoň s relevancí pro tamní lokalitu (zahrnující Zaječí, Hrušovany, Mutěnice, Mikulovsko, Pavlovicko).

A barrique právě vytahují ze sudu; ty se dřív jak zhruba po dvou letech neobjevují vůbec.

barrique mne až tak nezajímá, u býlích se tolik nevyskytuje...spíš jsem zvědav, zda se prosadí jako specialitka ty akátové sudy, co zkouší právě třeba Znovín v řadě Robinia - chce za to 100 % příplatek, takže jsem sice zvědav, ale z dálky...Chtělo by to nějakou specializovanou degustaci...

Dva roky staré věci se na trhu běžně vyskytují i v případě, že už jsou novější; potíže začínají až tak u pětiletých.

No tak třeba vynikající ročník 2011 Znovín už v běžných vínech (pozdní sběr) nemá Rulandu (nabízí 0,5 l VzBza 170 (příplatek za Šobes 70 Kč).
Chardonnay nebo Pálavu nemají vůbec z tohoto roku...

Karton je myšlen samozřejmě karton s láhvemi...zamýšlím do sklepa (který žel není tak docela sklep) pořídit police na víno, aby mohlo vzorně ležet, ale to je zatím ve výhledu...

Na té degustaci ještě mají místa;) Nicméně zrovna tato láhev stojí u nich 1 800 Kč. Což není málo, ale ještě se dá...nicméně přiznávám, že to byl jeden z důvodů, proč na tu degustaci jít...

[Wild West]

A pak litovali, když jsme trefili něco úžasného a už neměli šanci si to dát znovu.

žena hlásá dobrou teorii, že je třeba brát všechno dvakrát, právě z těchto důvodů. S drahými kusy to ovšem moc nejde.

Rád bych se dostal na množství cca jedné láhve týdně...

ideální. My jsme spíš na dvou, takoví skrytí Francouzi.

Tebou dříve zmiňovaný článek mluvil o archivním božolé primó

To je k dokumentaci toho, že stárnutí vína je velikánská záhada a stát se může leccos neuvěřitelného. Teorie je fakt jen teorie.

Žlutý muškát je zrovna jen zemské víno

Speciálně zemské víno je strašně matoucí údaj, protože mnozí ho užívají kvůli daním, případně - zrovna Znovín - tím řeší ty neschválené odrůdy (chenin blanc a žlutý muškát). Zemské víno může být cokoli od skrytého výběru hroznů až k úplné kravině.

barrique mne až tak nezajímá, u bílých se tolik nevyskytuje...

Oh. To je velikánský omyl.
Burgundské chardonnay jsou například úplně všechny barrique, aniž by to kdo zmiňoval (včetně toho Cortona).
Moravské barrique mám spojeno s nejkolosálnějšími víny, třeba Zaječí bílý pinot, ročník si fakt nepamatuju (devadesátá léta?), nebo Jedlička a Novák, pinot gris, barrique a botrytis, suché (!); nebo Škrobákův pinot gris, myslím 2007 (kdybys je ještě objevil, ber všechny - geniální víno). Barrique dává vínu jednu zajímavou dimenzi navíc a lze ho s úspěchem provozovat u všech pinotoidních bílých vín, o červených ani nemluvě (úplně všechna burgundská a úplně všechna bordeaux).
Žlutý muškát bys tím ovšem asi zavraždil. A barrique ryzlink jsem taky nikdy neviděl; asi to má svoje důvody.

Na té degustaci ještě mají místa

Od nás bude delší dobu pokoj; podobnou kolosální akci, jako to "zralé burgundské" jsme si totiž dělali se známými doma nedávno (tam taky padl ten Vougeot; a v archivu degustací ho má rare wine loni popsaný a vyfocený taky, u bílého burgundského; to byl ostatně další důvod, proč jsem se rozhodl riskovat do toho jít).

tato láhev stojí u nich 1 800 Kč

Právě poukazuji na to, že je to dost rare cena; jinde se nabízejí za 2400, nebo tak nějak, a 4300, nebo tak nějak. Nebo se nenabízejí vůbec; to nejčastěji. Zřejmě chytil na aukci skvělou cenu. GC v Burgundsku znamená obvykle 100 euro, nebo ještě daleko hůře.
Nějak tak se očekává, že GC bude devadesátkové víno; když není, tak to o to víc naštve.

[Vallun]

Hm, moje chu´tové buňky začínají někde kolem 100,- Kč končí někde v řádu těch stovek; někde přes tisíc už to nepoznám a je to na mne škoda (totiž poznám, že dobrý, ale ne víc, než tu láhev za 300).

Pro připomenutí...rok 2009:)

Předtím jsme s údivem shledal, že jsem se vyznal z lásky k muškátům:)To ještě předcházelo šardonkovému období...a sám bych na to nevzpomněl, protože v té době jsem víno vlastně skoro nepil...

žena hlásá dobrou teorii, že je třeba brát všechno dvakrát, právě z těchto důvodů. S drahými kusy to ovšem moc nejde.

Kor, když i rarewine má poslední láhev:)

ideální. My jsme spíš na dvou, takoví skrytí Francouzi.

No, já bych se dvěma lahvím taky nebránil, minimálně, než se propiju k nějkému přehledu, ale jen aby pak s tím šlo zase trochu přestat:) Když si člověk už tak nějak umí vybrat slušnější vína, tak je to těžké...

ím řeší ty neschválené odrůdy (chenin blanc a žlutý muškát).

Tady je to trochu složitější - Králíček prosadil, že netřeba zápisu v české odrůdové knize, pokud je odrůda zapsaná v odrůdovce jiného členského státu...proto není žádný tlak na to je zapisovat...a lze z nich ty přívlastková vína klidně vyrábět...

Burgundské chardonnay jsou například úplně všechny barrique, aniž by to kdo zmiňoval (včetně toho Cortona).

Zdroj? Já sylšel, že tohle je jedna z vinařských legend...ale hádat se moc nechci, nebyl jsme tam, vycházím z toho, že to na láhvi není...

Jo, bílý pinot na barikování reaguje výborně, to jsem taky zaslechl...

No o té degustaci podám zprávu;)

EDIT: 1) koukám, že jsem dříve psal taky pěkné blbosti...

2) Ono slavné barikové rulandské bílé i v roce 2009 bylo zařazeno mezi léta 2004 a 2006, akždopádně v ZD Zaječí sehnat už nejde...

3) Cena vín ze Šobesu klesla o cca 10 %:)

[Wild West]

Pro připomenutí...rok 2009

To je dobré a důležité připomenutí. Teď jsme potkali v Burgundsku a jinde, nejrůznějšími technikami (obvykle skupinová degustace) několik několikatisícových lahví s velmi různými výsledky; od trvajícího nechápání (champagne, Cristal, Louis Roederer; šampaňské vynalezené pro ruského cara), k určitému váhání (jo, jako dobrý, ale za ty prachy...), až po naprosté nadšení, vedoucí ke koupení vlastního exempláře.

Dnes bych hodnotil svoje chuťové buňky selektivním způsobem; ve vínech alsaských a burgundských (=víceméně ty naše, moravské a zejména české) jsem schopen ocenit - a občas i zaplatit - víno tak do 100 euro.
V míchaných jižních, italských, slaďácích a tak odpadám daleko dřív, možná ani do té tisícovky nedolezu; lze mne uctít s podobným efektem argentinským Malbecem za slabé dvě stovky. Na ten cabernet, co na něj odkazoval Ilgir, bych koukal stejně tupým výrazem jako ten nebohý podnikatel (za 37 dolarů dobrý). Na rozdíl od něho bych se ale zaručeně zeptal na cenu, protože tuším, co taky víno může stát (speciálně kalifornské).

Prostě; je to tak, že se k té kvalitě časem člověk prodere houfem obyčejnějších exemplářů; v základu je ta objevitelská otázka "jaké by to bylo na tamhletom vrcholku, co vypadá ještě vyšší?", a občas jo; je to tam ještě lepší.
V konkurenci pěti bílých poslední akce byl nejdražší GC Batard Montrachet nakonec nejlepší, a v konkurenci pěti červených to samé (GC Charmes Chambertin). Ti jejich soupeři nebyli zas až tak zásadně levnější. Bohužel, je to tak, že oni ti darebáci to mají za ta staletí dost vychytané a opravdu hodně dobrá vína (90+) bývají dost drahá.

Stejný vývoj na dálku pozoruji u Belcarnena, co kdysi v záchvatu šíleného nadšení koupil láhev od Leroy za 5000, a to byla vlastně ta zdaleka nejlevnější (nesmrtelný opus o láhvi Chassagne Montrachet od Leroy, doroluješ k němu od toho prastarého božolé), o pár let později kvílí, že si toho tenkrát nekoupil daleko víc. Vzal jsem si nedávno ze zvědavosti ceník Leroy a spokojeně konstatoval, že to se mnou ještě není tak zlé jako s Belcarnenem, protože po tomhle netoužím (od "standardního" Bourgogne, které stojí v tomto pojetí dva tisíce, po Montrachet GC za 55.000 kaček).

Jiným způsobem a perfektně to vystihuje tento opus od Skleničky, nevím, zda jsem na něj už někde neodkazoval
http://vins.blog.cz/0804/moralita-o-bur ... rands-crus

Zdroj? Já slyšel, že tohle je jedna z vinařských legend...

Zdroj je třeba navštívené vinařství Michell Caillot, nebo skutečnost, že se po té slavné aukci v Beaune úplně všechna vína nechávají školit u vinaře (a v tom je ten vtip; kupují se před školením, tedy brzo, a tím mohou určovat ceny).

Možná pro přesnost; odlišuje se ještě "školení v dubovém sudu" a "barrique v užším smyslu", ten barrique sud je ještě speciálně vypalovaný, dubový sud nikoli. Princip je stejný - víno se tam prostě na pár měsíců zavře. A věda je to zběsilá - jak moc má být sud nový, jak moc vypalovaný, jak dlouho to tam nechat, jak moc s tím hýbat, a tak dále, Francouzi to dotáhli do úplného šílenství, jako všechno. Je možné, že se nějaké burgundské víno nedubuje vůbec; hádal bych Beaujolais, Passe-tout-grain, Aligoté, zcela jistě crémant a další veselé levné vychytávky; ale to všechno jsou věci, co se berou méně vážně.

V tom novém Průvodci mne třeba okamžitě zaujal vinař Kořínek a jeho řada APRI s kancem na obalu, Pinot a Chardonnay, oboje nikoli náhodou burgundská láhev a oboje dramatických 89 bodů. Rozhodně chci vyzkoušet.
Vladimír Tetur, 90 bodový pinot, opět barrique (ten znám léta, je moc dobrý, ale tak vysoko bych ho přece jen nehodnotil.)

prostě, blbnout s tím sudem vůbec není špatný nápad. Klasické riziko je jen to, že se to přežene a cítíš z toho vanilku a nic jiného.

Ono slavné barikové rulandské bílé i v roce 2009 bylo zařazeno mezi léta 2004 a 2006

Je to možné. Rozhodně jedna z absolutních místních perel. Určitě zkus toho Škrobáka Pinot Gris barrique 2007, pokud ho objevíš.

Cena vín ze Šobesu klesla o cca 10 %

cena třičtvrtělitrovek Šobesu přirozených je všeobecně příznivější, než těch slaďáků. Ježto slaďáky nekupuji, nemohu si na Znovín stěžovat ani co do ceny, to bývá velmi rozumný podnik i v tomhle.

Poznámka navíc - potkal jsem nové žernosecké tramíny 2013, letos je to nějak převrácené, Nad Školou je hardcore výběr z hroznů (zřejmě ta slibovaná devadesátka), kdežto Lovoš je lehký suchý kabinet. Určitě vyzkouším oba, tramín kabinet by mohla být velmi zajímavá konkurence toho Mopru. Lehký tramín jsme pili kdysi z těch Lechovic, bylo to hodně fajn, protože nebyl přehnaně kyselý ani sladký.

[Vallun]

Po včerejším zážitku z vinotéky v OC Chodov se raději ptám - co jsou (přesněji) pro Tebe slaďáky?:) Cokoliv co není suché? Polosladká a sladká vína? Nebo to, co je extrémně sladké (cca 60+ g/l zbytkového cukru)?

Jen bych upozornil, asi ne Tebe, že sladká vína vznikají i přirozeným kvašením...

Abych nebyl sobec, z paní vinotéčnice vypadlo pár skutečných perel:

1) jiná než suchá vína jsou přeslazené úchylky, který nikdo jiný, než Češi nepije (zdravíme německé vinaře...)
2) Výběr z hroznů chardonnay suchý s alkoholem 10,5 % je prý zcela v pořádku (VzH má minimální cukernatost 24 stupňů NM, z cukru kvašením vnziká mj. alkohol, tak kde sakra je?)
3) Francouzi vůbec nerozlišují vína, ani podle odrůd, znají jen nějaké apelace...
4) na Moravě zajímavou chardonnay nenajdete (no budiž, to je subjektivní názor, ale pokud proč tedy polovina krámu jsou moravská vína?)
5) Cedule Povánoční sleva 20 % na všechno na dveřích vinotéky se na vína nevztahuje...

rok 2009 (jak jsem pro Erua mohl napsat, že nemám rád Tramíny?) - když použiju trochu matematiky, tak k rozšíření obzoru desetkrát (ze 300 na 100 Eur) bylo třeba 600 vzorků? (2 láhve týdně) A co dalšího?:)

Na rozdíl od něho bych se ale zaručeně zeptal na cenu, protože tuším, co taky víno může stát (speciálně kalifornské).

On se zeptal, jen odpověď 18 50, si vyložil jako 18,5 USD ne jako 1.850,- téhož...jestli si to dobře pamatuji...

Stejný vývoj na dálku pozoruji u Belcarnena, co kdysi v záchvatu šíleného nadšení koupil láhev od Leroy za 5000, a to byla vlastně ta zdaleka nejlevnější (nesmrtelný opus o láhvi Chassagne Montrachet od Leroy, doroluješ k němu od toho prastarého božolé), o pár let později kvílí, že si toho tenkrát nekoupil daleko víc. Vzal jsem si nedávno ze zvědavosti ceník Leroy a spokojeně konstatoval, že to se mnou ještě není tak zlé jako s Belcarnenem, protože po tomhle netoužím

To jsme dva:) Nechci se propít k tomu, že budu ohromen jen lahví za 5000, na to nemám...

Mne stačí nadšení a pocit lehké marnivosti, když si koupím láhev za 700:)

Možná pro přesnost; odlišuje se ještě "školení v dubovém sudu" a "barrique v užším smyslu", ten barrique sud je ještě speciálně vypalovaný, dubový sud nikoli.

To bude ono! pokud to není "barikovaný" sud, tak se to nemá jako barrique označovat...slyšel jsem kdysi déle pět známého ódy na post barrique - barikové sudy, které už nejsou barrique de iure (používány déle než 36 měsíců (ČR) či více než třikrát (FR), ale ani to nejsou "obyčejné" dubové...

s kancem na obalu

Ha, Surášek, to se musí zkusit:)

oboje nikoli náhodou burgundská láhev

a to je co?

[Wild West]

Hm, už dávno jsem chtěl smyčku debaty přerušit, ale vždycky mne vrátíš do oběhu...

co jsou (přesněji) pro Tebe slaďáky?

Tohle je třeba otázka na delší sermón.

"Slaďák" je pro mne víno, které je speciálně dělané tak, aby bylo sladké.
Speciální světové slovo na to kupodivu nenacházím ("Fortifikované víno" jak jsi zkoušel minule, to určitě není; to slovo je vyhrazené pro přilití nějakého destilátu).
Burgunďan to vůbec nezná a nedělá, takže mu slovo nechybí. V Bordeaux automaticky řeknou Sauternes, v Alsasku nejspíše něco jako Vendanges Tardives, ale není na to moc spoleh, u nás většinou "vyšší přívlastky". A ani to taky není moc přesné, protože výběr z hroznů je běžně i suchý.
A pak jsou v tom ledovky a slámovky a botrytidy, známé i v německy mluvících zemích, dost nevyhnutelně sladké.
Beru v seznamu jen případy, kdy je to přirozený cukr z moštu, nikoli uměle doslazovaná zvěrstva (německá úchylka).

Ve zmíněných případech je to místně velmi ceněná specialita, za kterou se sjíždějí znalci, bodují to a platí obrovské prachy (Chateau D Yquem je jedno z nejdražších a nejslavnějších vín světa, 10.000+, a jedno z těch mála, co občas dostane 100 bodů). Jiná slavná oblast je rakouský Seewinkel, kde dělají slámy a ledovky.
Paní je tedy jako dost mimo.

To, že já to nemiluju, je můj subjektivní problém; stejně jako nemám rád naopak supersuché drsňárny typu veltlín nebo vlašák. Jiní nadšenci (Jižní svah) nad nimi jásají, tak co.

K naší problematice "slaďáků" dost prozrazuje právě ta "červená" řada Znovínských půllitrovek, když k řadě z nich existuje podstatně sušší "třičtvrtělitrovkový" brácha, co je mnohem sušší. Většinou to funguje tak, že vinař v jistém bodě další kvašení zarazí, takže zbytkový cukr je vyšší, než by byl přirozeně. Rozumný předpoklad úspěchu je nejméně ten výběr z hroznů. Z bobulí, cibéb nebo slámy se to dělá ještě snadněji.

Za slaďák bych asi neoznačil polosladký výběru z hroznů, tramín, neb to tam přirozeně dokvasilo, ale popravdě řečeno, polosuchý výběr by mne potěšil víc (některé roky existuje, a je opravdu geniální - speciálně Žernoseky a Škrobák).
Ryzlink výběr pak nemusí být sladký vůbec nikdy, nýbrž takový olejovitý, s tím "petrolejem" ve vůni, a je mu tak naprosto nejlépe.

No, a na závěr ještě zmíním tu "německou úchylku" - někdy v době průmyslové revoluce si dělnictvo kdovíproč zamilovalo "Liebfraumilch", tedy víno levné a přirozeně poměrně tenké, leč uměle doslazené, obvykle ryzlink (neb je nejběžnější německá odrůda). Ctihodné německé vinohradnictví to v očích světa prakticky zabilo, takže je léta nebral nikdo vážně. Zajímavé je, že i Němci, včetně těch západních, vinařsky "vstávají z mrtvých", v podobném čase jako my, tedy asi od devadesátých let, a rozpomínají se na svoje přirozené ryzlinky, které vlastně vynalezli.
Odtud efekt, že paradoxně jsou často slavnější ryzlinky z francouzského břehu Rýna (Alsasko) a z Mosely, ač je to množstvím jasná menšina. Ještě dnes občas narazíš v Německu na tu přeslazenou umělou šílenost.

Obdoba podobného záchvatu proběhla a ještě trvá i u nás a to měla paní zřejmě na mysli; v hysterické obavě ze "svěží kyselinky", viz výše, si mýtičtí Pražáci vynutili vína nejrůznějšími triky sladší, než by bylo normální. Pravda je to jen zčásti; nejsnobštější Pražáci se slaďáků naopak obávají (Jižní svah)

Výběr z hroznů chardonnay suchý s alkoholem 10,5 % je prý zcela v pořádku

No, 10,5% a suchý výběr je fakt hodně divné.
Zažil jsem suchý Škrobákův suchý pozdní sběr 11.5%, a Novákův 13,5% výběr z hroznů botrytis, a to je IMHO tak maximum technicky možné. V tom bájném Burgundsku to funguje tak, že o koncentrovanější vína, než náš výběr z hroznů moc neusilují a utnou to na vinici v době zrání, aby to nebylo moc těžké a alkoholické (a to je typická konsistence pro grand cru; a je v tom velikánské tělo ze všeho možného, zdaleka nejen cukr).

3) Francouzi vůbec nerozlišují vína, ani podle odrůd, znají jen nějaké apelace...

Sice to většinou nepíší na flašky, ale rozlišují to velmi dobře; tuší například, že dělat GC Corton Charlemagne z muškátu asi neprojde. Důkladnost, kdy pět z různých "climats" spojených Pommardů označí jako "cuvée" - při čemž jsou to všechno samozřejmě pinoty z Pommardu - by měla nutit Moraváka k zamyšlení (když tak vesele montuje dohromady nejen tratě, ale občas i různé země a jiné odrůdy, aniž cítí potřebu na to upozornit).

4) na Moravě zajímavou chardonnay nenajdete

Otázka, kterou subjektivně nemám vyřešenou. Jižní svah jásá nad Osičkou. Moravské chardonnay občas dostane i vážně míněnou světovou medajli. Takže někde asi jsou, já jsem na ně málokdy narazil.

Nechci se propít k tomu, že budu ohromen jen lahví za 5000, na to nemám...

No, Belcarnen naštěstí jásá i nad daleko levnějšími věcmi, jak lze snadno pozorovat. Nad Cuvée Quattre jsme se kdysi na dálku dokonale shodli (Dobrá vinice, už jsem nad tím v hlubinách debaty jásal).

Mne stačí nadšení a pocit lehké marnivosti, když si koupím láhev za 700

V našich vínech jsem snad ještě neobjevil takové, které by si zasloužilo takovou cenu. Respektive, všechno, co mne nadchlo úplně nejvíc, a dal bych za to i hodně peněz, bylo samo od sebe o dost levnější než 500,-

Za 700 umím sehnat třeba Pommard, což je jeden z mých těžkých favoritů (občas nad 90 bodů, a co hlavní, v těch nejhorších neklesá pod 87 nebo tak nějak). Jít výš by mělo mít nějaký hodně pádný důvod.

slyšel jsem kdysi déle pět známého ódy na post barrique - barikové sudy, které už nejsou barrique de iure, ale ani to nejsou "obyčejné" dubové...

jasně, to je další varianta, používaná i v Burgundsku; aby tam bylo jako míň těch toastů; jen tak lehce drcnout něčím speciálním; většinou je to firemní tajemství šéfkuchaře. Ale bez sudu vůbec, to by tak nějak nebylo ono.

oboje nikoli náhodou burgundská láhev - a to je co?

Už jsem to tu párkrát psal - nápověda pro úplně blbého znalce vína; 90% lahví světa má "bordeaux" tvar, takový ten hubenější válec s rameny nahoře, burgundská láhev je výrazně obézní v dolní části, alsaská je hubená "pistole".
Sice nevíš o vínu vůbec nic a nerozumíš tomu, ale snadno a rychle vytušíš, že je to burgundské podle tvaru láhve (jediná zrada jsou některé Rhony, co to užívají taky).

Nějak mne vždycky dostane moravský vinař, co používá na burgundské víno burgundské láhve (Stapleton Springer, například). Žernoseky užívají alsaské láhve, tím jsou také dost k nepřehlédnutí (a mají hodně Alsaskou odrůdovou skladbu i filosofii).

[Vallun]

...chápu narážku, tak jen maximálně telegraficky...

vyraz fortifikovaná/přirozeně fortifikovaná vína pochází ze skript enologie pro ČZÚ, jsou staršího data vydání, ale učilo se dle nich ještě docela nedávno, autor mj. nějaký Kraus...

protože výběr z hroznů je běžně i suchý

běžně ano (za mne Eružel), ale nikoliv přirozeně...kvasinky to vzdávají dříve...

No, 10,5% a suchý výběr je fakt hodně divné.

Nemožné, rovnice hází nejméně 13 %...SZPI summoned

V našich vínech jsem snad ještě neobjevil takové, které by si zasloužilo takovou cenu.

Oba dva exempláře mají francouzský pas, to Sauternes 2007 a pak dříve odkazovaná láhev z rarewine.cz...

Láhve - díky...

[Wild West]

Ještě koukám na starší ňamkový seznam, vlastně ne moc změněný
viewtopic.php?p=315681#p315681
o pár odstavců dál je dohadování o ročnících.

Závěr - 2007 zajímavý a mnohdy moc dobrý, 2008 velmi dobrý, 2009 geniální celosvětově a univerzálně, 2010 katastrofa a 2011... no, dejme tomu, 2012 jasně lepší.

[Vallun]

2012 lepší než 2011? Na Moravě? Cože? 2011 byla nejlepší ročník za hodně dlouhou dobu, 2012 naopak hodně slabý, málo slunce, moc kyselin...

[Vallun]

Tak jsem se ptal našich ministerských vinařů a ani oni se úplně neshodnou pokud jde o poslední ročníky...2011 byl prý ujetý a leckde slabý na slunce, ale 2012 taky žádná sláva prý...nevím soudě dle zahrádkářského koštu, tak rozdíl byl diametrální - zkusím dopočítat průměrné body...

Jinak šampionem vín z ČR pro rok 2015 je Rulanda bílá, VzH 2013 ze Bzence, nicméně zatím jsem nenarazil na to,. kolik třeba stojí a zda lze normálně koupit...:/

EDIT: Komparativní vzorek (a velká chuť na Chardonnay po středeční diskusi:)

Chardonnay, Waltz of Flower, Wine of Moldova, region Volcanesti
- polosladké, 10,5 % alkohol
- korková drť, krátký, na povrchu bělený
- cibulová bageta s métský salám
- Globus 94,90 Kč za 0,75 l

Vůně: první jsou cítit alkoholy - síla vína, slabá - dostatečná
Barva: světle zlatavá, růžové stíny, lehké světlání, mírně patrné glyceroly - dobrá
Chuť: slabá, lehce do portského, zpočátku citrusová kyselinka ale hořká dochuť, žádné ovocné tóny - dostatečná

Celkově: 64/100, šardonku v tom poznat nelze, vlastně žádné jiné víno...pít se to dá jen díky tomu,že to není příliš kyselé...ale stejně to skončí v těstovinách...korkový špunt si to nezaslouží ani omylem..

[Vallun]

Rulanda bílá, Pozdní sběr 2013, Stanislav Pichanič, Hrušovany
- korková drť, krátký, baňatý
- Zaječický košt, 100 Kč za 0,7 l
- slané oříšky

Vůně: svěží, silnější, nakyslá, stopy starých věcí, a zelených jablek - dobrá
Barva: jemné perlení, zlatavá, ale slabá - silné světlání, nepatrné glyceroly - dobrá
Chuť: chuť svěží, polosuchá, plná - velmi dobrá

Celkově, na koštu hodnoceno 80/100, odboená porota pak 82 (stříbrná medaile), dnes bych dal 81/100. Perlení napomáhá dobrému rozložení chuti, ale zastírá pinotovou chuť a má nepříjemný bohemiasektový ocas.

Siřičitanové soli se usadily na dně, kyselost lze tedy připsat přesíření, což je velká škoda, jinak by to bylo skvělé víno.

EDIT: tak to prý nejspíš nebyly vysrážené siřičitany, ale "obyčejný" vinný kámen...přestože došlo k jeho vysrážení, tak víno svou kyselinku mělo...dodatečně ho hodnotím ještě o něco lépe - bylo podobné, ale o chlup lepší, než odrůdový sekt od Bohemky...

A rok 2011 byl pro Moravu celkově hodnocen spíš pozitivně, byť ne tak dobře jako liché roky konce devadesátých let...

EDIT2: abych moc neplevelil, tak to přidám sem:

cenově někde šíleně - velmi hrubým odhadem cca 20,- Eur za láhev velkoobchodně... Ty nejlepší pak více než 10krát tolik... Jako, ta vína asi nejsou špatná, ale obávám se, že je asi v životě neochutnám..
...
20 Eur za láhev bych ještě taky obětoval ze studijních důvodů:) (například, abych zjistil, zda to budu schopen odlišit:) Ale jelikož do Burgundska nejezdím, tak je to i tak škoda. Na druhou stranu, Zaječí není tak daleko, ceny tam jsou přijatelnější a víno mají mooc dobré taky:)

Rok se s rokem sešel a výše uvedené se naplňuje, 500/700 (cca těch 20+ EUR) za víno na experiment dám, ale na běžnější pití (byť zatím každá láhev je pro mne zajímavá i ze studijních důvodů) si pořád vystačím s víny mezi 109,- a 179,- Kč.

Společná syympatická vlastnost obou je, že dopadnou velmi dobře skoro vždycky, nejsou tak citlivé na ročníky a místo (alespoň můj laický dojem).

Postup času bych s tím ne úplně souhlasil, pinot blanc mi přijde citlivější na výskyt kyselin, občas prostě ujede příliš do kysela...

Tramín bílý reálně existuje! Pěstují ho zejména ve Franche Comté (to je ta nejvýchodnější špička Francie, málem v Německu a Švýcarsku), říkají mu tam Savagnin, a složitými triky - zejména šestiletým (!) kvašením v sudu z něj dělají dost neuvěřitelné žluté víno, vin de jaune, jakýsi vinný koncentrát, který vydrží prý až 100 let a je ceněná místní vychytávka. Mám zánovní ročník 1998... ptjete se po deseti letech nejdřív, jaké to je.
A co je ještě zajímavější - přesně tohle víno se kdysi pěstovalo v okolí Loun (kde by člověk čekal spíš pivo), vozilo se to do Prahy, bylo to nesmírně ceněné a oblíbené a říkalo se tomu brynšt.

Ha, po tomhle jsem pátral;)

Celkově mi Chorvatské vinařství připomíná to české na počátku devadesátých let, snad i jim vstup do EU přinese pdostatné zlepšení.

Pro záznam - zatím se tak nestalo.

[Vallun]

Mélangé 2009, PS klaret (Pinot noir - Cabernet sauvignon), Marcus (Pnv - uveden, ale bez hvězdy)
- původ hroznů: mikulovská podoblast, obec Strachotín, trať Šusfeldy (Pnm - nejlepší)
- polosladké
- Rača 2010 - stříbrná medaile z soutěže růžových vín
- silikon, delší, kuželovitý, vypadá kvalitně, ale je to silikon
- vánoční balíček Marcus (láhev á 134 Kč)
- kotletky a bramborové špecle

Vůně: příjemná, lehce nasládlá až do třešní, dobře skrytý alkohol (13 %), letní květy - výborná
Barva: v láhvi jasné rosé, ve sklence růžovooranžová až do koňakova, je to tedy klaret, ne rosé, glyceroly patrné, rychle stékající, světlání na okrajích - velmi dobrá
Chuť: v chuti je alkohol cítit již více, ale ne nepříjemně, višňový kompot, patrné hořčinky i kyselinky - dobrá

Celkově: 79/100, spíš lehké pití na léto, čemuž napomáhá svěžejší chuť, ale nezastírá ambice být něco víc, trošinku se tváří jako likérové víno.

[Wild West]

a říkalo se tomu brynšt.

Jo, přesně, A právě v těchto dnech jsem nad tím překvapeně stál, že ta čtyři vína, co jsem vybral jako případy něčeho, co už reálně mohlo existovat a být rozeznáváno, mají shodou okolností čtyři barvy.

Ó! Falový paprsek jejích očí!

[Vallun]

Nad tím výběrem/skladbou těch vín dumám už skoro týden:D

EDIT: Tak aktuální stav zásob 56 lahví vína ke konzumaci (3 suchá, 6 polosuchých, 4 sladká, zbytek polosladká) v tomto (22 ks) a následujících cca 5ti letech (34 ks)
+ 2 vína na vaření
+ 1 víno jako dárek pro brášku
+ 4 šumivá vína, 2 medoviny a jedno portské

Fotodokumentace:

Inspektor Arnie provádí kontrolu regálku, který promění špajzík na sklípek:)


A tady už zaplněný regálek:)