History fiction
Moderátor: Faskal
-
Wild West
Re: History fiction
No, je tam spousta naprosto šílených licencí - Richard Lví srdce coby homosexuál (!), a to s Filipem Augustem (!!), kdy každý ví, že se nenáviděli; nebo Eleonora, která byla údajně výjimečně krásná, což se nezdá být jen dvorská lichotka kronikářů, neb po ní jeli všichni chlapi, co jí potkali, je představována Hepburnovou a Closeovou, což je dost drsný.
Mimochodem, v době příběhu jí bylo 46 let, což je ve středověku bráno jako stárnoucí až stará, ale když bych si představil třeba Sofču Lorenovou ve věku 46, tak to rozhodně není žádná katastrofa.
Já fakt nevím - po shlédnutí hodnocení na csfd žiju asi v jiném vesmíru, než většina lidí.
Mimochodem, v době příběhu jí bylo 46 let, což je ve středověku bráno jako stárnoucí až stará, ale když bych si představil třeba Sofču Lorenovou ve věku 46, tak to rozhodně není žádná katastrofa.
Já fakt nevím - po shlédnutí hodnocení na csfd žiju asi v jiném vesmíru, než většina lidí.
-
Wild West
Re: History fiction
Měl bych na téma nebohého Lva v zimě už asi mlčet, ale zážitek i z druhé půlky je tak silný, že to nevydržím a musí to ven.
Berte to jako psychoterapii po otřesném zklamání, když vás podvedou důvěrně známé věci.
1) Takže - důvod, proč se z divadla udělal film, mi nadále uniká. Zahlédl jsem někde zmínku o "posledním historickém velkofilmu". Takže vězte, že změna oproti první polovině, kde exteriérové scény spočívají v dlouhatánských přesunech mlčících postav z A do B, odehrává se celá druhá polovina na hradě Chinon a postavy se neméně zdlouhavě přesouvají chodbou CH nebo schodištěm S z místnosti Y do místnoti Z. V jednom místě rozčilený král dokonce vyjde na cimbuří (!), ale buďte v klidu, stejně je tma, není nic moc vidět a nic se tam nestane.
Krutečku...?
2) Akce stojí taky za zaznamenání. Minule jsem vzal dost stroze bitvu, asi bych to neudělal, kdybych viděl, že je jediná. Jde o to, že Geofrey za útesem mazaně vyšle jezdce proti pěšákům, kteří - kdovíproč - pochodují po pobřeží na čáře vln. Čí jsou pěšáci, kam jdou a co je smyslem akce se nedozvíme. Nedozvíme se ani, jak to dopadne (!), i když jezdci mají navrch. Asi. Není to jisté, protože nikdo neumře a nikdo se ani neválí po zemi, aby předvedl, že umřel. Šerm tyčových anachronických zbraní proti plechovým jezdcům (taktéž anarchonickým) lze nazvat strašlivým kydlením; dojem je asi takový, jako z Larpu nebo z "dřevárny". Smyslem je zřejmě demonstrovat, že Geofrey je lstivý, neb zůstane za útesem.
A to není vše, přátelé - ještě tu máme vraždu v přímém přenosu! Akční hrdina Richard zavraždí strážného na schodech. Scéna opět bez krve, probodnutí divadelně markýrováno mimo kameru. Richard je v této fázi zajat, a i nadále odchází do vězení (sám a dobrovolně, byť ozbrojen), takže smysl vraždy je naprosto záhadný. Asi máme vědět, že je fakt drsnej (je to Hopkins, že).
A to je prosím veškerá akce na dvě hodiny, v tom strašlivém středověku, který postavy neustále označují za barbarský a krutý. Krutečku, nech už toho!
3) Intriky, o kterých se v první fázi mluvilo, a to neustále, se v druhé půli rozvinou do stádia náznaku. Král Jindřich mazaně rozhodne, že ožení svoji milenku s Richardem, aby z něho vylákal Akvitánii a narychlo všechny nažene do kaple. Milenka zoufale kvílí, Richard, muž činu, řekne, že si ji nikdy nevezme a prostě odejde středem. Král vede dlouhý monolog o tom, jak je děsně rafinovaný a jak jim to nandal.
Krutečku...?
Další opravdu realizovaná intrika spočívá v tom, že v komnatě francouzského krále Filipa jeden syn mluví a druhý poslouchá za závěsem, pak ten mluvící přejde za závěs a poslouchají oba dalšího. A tak dál. Jindřicha v závěru poslouchají za závěsem všichni. Jindřich, když to zjistí, je tak strašlivě zdrcen, že se rozhodne všechny syny zavrhnout, vydědit a zavřít.
(Krutečku, to si musíš dělat srandu!)
4) No, nedělám.
Nyní super spoiler - prozradím finále, protože mne fakt vzalo. Po té, co nám královna vysvětlila, že ve středověku má u sebe nůž úplně každý (mazaný režijní záměr!), a Richard s ním dokonce zabil strážného (viz výše), královna donese svým synům ve vězení... tři dýky. Že se jako mají prosekat z vězení ven. Oni ovšem vymyslí to, že raději zabijí krále, až se na ně přijde podívat.
Navzdory bombastickým kecům to neudělají; nechají si králem nože sebrat (?), a po té jim je zase král vrátí (??). Po té král pronese bombastickou řeč, že je popraví, vytáhne meč, a taky nic neudělá. Zhroutí se na podlahu. Sám.
Krutečku, ach!
5) Filmové roviny zde tedy není; berme to jako zfilmovanou divadelní hru.
Přikročme tedy k hereckým výkonům, nad kterými diváci jásají. Spočívají v úžasných bombastických kecech. Královna a král asi tak během dvou minut plynule přejdou z nenávisti k lásce a zpátky, popíšou spoustu plánů, ze kterých nikdy nic není (viz shora). Občas řvou (nikdo tam není a nemá to žádný efekt). Pravděpodobné to je asi jako Chuck Norris coby pravoslavný mnich. Můj dojem je, že je to otřesná šmíra a přehrávání, protože postavy prostě nemají co hrát (když nic neudělají).
(Jsi krutý, krutečku!)
Nadchla mne i postava Geofreye, který mluví, ale všichni ostatní ho systematicky ignorují a nikdo mu neodpovídá. V jednom vypjatém místě volá, že je tady, že tu jediný zbyl, ale ani toto patetické gesto nikoho nezaujme, takže ho ignorují i nadále. Občas o něm mluví, jako by tam nebyl.
Neméně geniální je král Filip August (Timothy Dalton), jedna z nejslavnějších postav francouzské historie. Kdovíproč se vydá na Chinon - vlastně v sousední a ne moc přátelské zemi - zcela sám a bez doprovodu. Jindřich mu vytrvale říká "hochu" a systematicky ho uráží. Filip ho vytrvale upozorňuje, že mu tak říkat nemá a že není hoch. To jsou asi tak všechny myšlenky, kterými postava přispěje.
Vidět to středověký francouzský rytíř, třeba Jean Reno z návštěvníků, tak to zfleku rozseká všechno na hadry (je bizarní, že postava z praštěné komedie se chová pravděpodobněji, než tyhle "charaktery").
Ach, bože, za co!
6) za zmínku stojí i Shakespeare, který stojí jaksi v pozadí coby inspirátor autorů. Je asi zbytečné dodávat, že žil v rozjeté renesanci a jeho středověk má k realitě 12. století dost daleko. Nicméně má k němu mnohem blíž, než tohle; Shakespearovy postavy sice taky vedly monology a žvanily o všem možném, ale dramatičnost jejich žvanění přímo vyplývala z jejich činů, kterými se rozhodně nešetřilo. U Shakespeara se postavy na konci velmi často povraždily na jednu hromadu, při odposlechu za závěsem občas někoho rovnou propíchli, a nedocházelo k výkyvům nálad během pěti replik, takže jim člověk všechno věřil. Pokud kecali, tak určitě ne do větru; mysleli to zatraceně vážně.
Vyrobit tyhle moderní mátohy, co se na nic nezmohou, uráží nejen ty historické postavy (všechny mimořádně akční a schopné), ale i Shakespeara, který by jistě řekl, že
(Krutečku, ach, už ne, prosím!).
Logika díla je tak kravská, že se plně vyrovná Jádru nebo Rudé planetě. Pravděpodobnost a kvalita charakterů nedosahuje Monty Pythonova Svatého grálu. A zábavností by tohle zmíněná Legenda o svatém Jiří úplně smetla.
To je prostě debakl; a nechápu opravdu, kde se vzalo to nadšení davů.
A nevěřím, že to může zachránit remake. Ta věc je bytostně debilní do poslední filmové klapky.
Berte to jako psychoterapii po otřesném zklamání, když vás podvedou důvěrně známé věci.
1) Takže - důvod, proč se z divadla udělal film, mi nadále uniká. Zahlédl jsem někde zmínku o "posledním historickém velkofilmu". Takže vězte, že změna oproti první polovině, kde exteriérové scény spočívají v dlouhatánských přesunech mlčících postav z A do B, odehrává se celá druhá polovina na hradě Chinon a postavy se neméně zdlouhavě přesouvají chodbou CH nebo schodištěm S z místnosti Y do místnoti Z. V jednom místě rozčilený král dokonce vyjde na cimbuří (!), ale buďte v klidu, stejně je tma, není nic moc vidět a nic se tam nestane.
Krutečku...?
2) Akce stojí taky za zaznamenání. Minule jsem vzal dost stroze bitvu, asi bych to neudělal, kdybych viděl, že je jediná. Jde o to, že Geofrey za útesem mazaně vyšle jezdce proti pěšákům, kteří - kdovíproč - pochodují po pobřeží na čáře vln. Čí jsou pěšáci, kam jdou a co je smyslem akce se nedozvíme. Nedozvíme se ani, jak to dopadne (!), i když jezdci mají navrch. Asi. Není to jisté, protože nikdo neumře a nikdo se ani neválí po zemi, aby předvedl, že umřel. Šerm tyčových anachronických zbraní proti plechovým jezdcům (taktéž anarchonickým) lze nazvat strašlivým kydlením; dojem je asi takový, jako z Larpu nebo z "dřevárny". Smyslem je zřejmě demonstrovat, že Geofrey je lstivý, neb zůstane za útesem.
A to není vše, přátelé - ještě tu máme vraždu v přímém přenosu! Akční hrdina Richard zavraždí strážného na schodech. Scéna opět bez krve, probodnutí divadelně markýrováno mimo kameru. Richard je v této fázi zajat, a i nadále odchází do vězení (sám a dobrovolně, byť ozbrojen), takže smysl vraždy je naprosto záhadný. Asi máme vědět, že je fakt drsnej (je to Hopkins, že).
A to je prosím veškerá akce na dvě hodiny, v tom strašlivém středověku, který postavy neustále označují za barbarský a krutý. Krutečku, nech už toho!
3) Intriky, o kterých se v první fázi mluvilo, a to neustále, se v druhé půli rozvinou do stádia náznaku. Král Jindřich mazaně rozhodne, že ožení svoji milenku s Richardem, aby z něho vylákal Akvitánii a narychlo všechny nažene do kaple. Milenka zoufale kvílí, Richard, muž činu, řekne, že si ji nikdy nevezme a prostě odejde středem. Král vede dlouhý monolog o tom, jak je děsně rafinovaný a jak jim to nandal.
Krutečku...?
Další opravdu realizovaná intrika spočívá v tom, že v komnatě francouzského krále Filipa jeden syn mluví a druhý poslouchá za závěsem, pak ten mluvící přejde za závěs a poslouchají oba dalšího. A tak dál. Jindřicha v závěru poslouchají za závěsem všichni. Jindřich, když to zjistí, je tak strašlivě zdrcen, že se rozhodne všechny syny zavrhnout, vydědit a zavřít.
(Krutečku, to si musíš dělat srandu!)
4) No, nedělám.
Nyní super spoiler - prozradím finále, protože mne fakt vzalo. Po té, co nám královna vysvětlila, že ve středověku má u sebe nůž úplně každý (mazaný režijní záměr!), a Richard s ním dokonce zabil strážného (viz výše), královna donese svým synům ve vězení... tři dýky. Že se jako mají prosekat z vězení ven. Oni ovšem vymyslí to, že raději zabijí krále, až se na ně přijde podívat.
Navzdory bombastickým kecům to neudělají; nechají si králem nože sebrat (?), a po té jim je zase král vrátí (??). Po té král pronese bombastickou řeč, že je popraví, vytáhne meč, a taky nic neudělá. Zhroutí se na podlahu. Sám.
Krutečku, ach!
5) Filmové roviny zde tedy není; berme to jako zfilmovanou divadelní hru.
Přikročme tedy k hereckým výkonům, nad kterými diváci jásají. Spočívají v úžasných bombastických kecech. Královna a král asi tak během dvou minut plynule přejdou z nenávisti k lásce a zpátky, popíšou spoustu plánů, ze kterých nikdy nic není (viz shora). Občas řvou (nikdo tam není a nemá to žádný efekt). Pravděpodobné to je asi jako Chuck Norris coby pravoslavný mnich. Můj dojem je, že je to otřesná šmíra a přehrávání, protože postavy prostě nemají co hrát (když nic neudělají).
(Jsi krutý, krutečku!)
Nadchla mne i postava Geofreye, který mluví, ale všichni ostatní ho systematicky ignorují a nikdo mu neodpovídá. V jednom vypjatém místě volá, že je tady, že tu jediný zbyl, ale ani toto patetické gesto nikoho nezaujme, takže ho ignorují i nadále. Občas o něm mluví, jako by tam nebyl.
Neméně geniální je král Filip August (Timothy Dalton), jedna z nejslavnějších postav francouzské historie. Kdovíproč se vydá na Chinon - vlastně v sousední a ne moc přátelské zemi - zcela sám a bez doprovodu. Jindřich mu vytrvale říká "hochu" a systematicky ho uráží. Filip ho vytrvale upozorňuje, že mu tak říkat nemá a že není hoch. To jsou asi tak všechny myšlenky, kterými postava přispěje.
Vidět to středověký francouzský rytíř, třeba Jean Reno z návštěvníků, tak to zfleku rozseká všechno na hadry (je bizarní, že postava z praštěné komedie se chová pravděpodobněji, než tyhle "charaktery").
Ach, bože, za co!
6) za zmínku stojí i Shakespeare, který stojí jaksi v pozadí coby inspirátor autorů. Je asi zbytečné dodávat, že žil v rozjeté renesanci a jeho středověk má k realitě 12. století dost daleko. Nicméně má k němu mnohem blíž, než tohle; Shakespearovy postavy sice taky vedly monology a žvanily o všem možném, ale dramatičnost jejich žvanění přímo vyplývala z jejich činů, kterými se rozhodně nešetřilo. U Shakespeara se postavy na konci velmi často povraždily na jednu hromadu, při odposlechu za závěsem občas někoho rovnou propíchli, a nedocházelo k výkyvům nálad během pěti replik, takže jim člověk všechno věřil. Pokud kecali, tak určitě ne do větru; mysleli to zatraceně vážně.
Vyrobit tyhle moderní mátohy, co se na nic nezmohou, uráží nejen ty historické postavy (všechny mimořádně akční a schopné), ale i Shakespeara, který by jistě řekl, že
(Krutečku, ach, už ne, prosím!).
Logika díla je tak kravská, že se plně vyrovná Jádru nebo Rudé planetě. Pravděpodobnost a kvalita charakterů nedosahuje Monty Pythonova Svatého grálu. A zábavností by tohle zmíněná Legenda o svatém Jiří úplně smetla.
To je prostě debakl; a nechápu opravdu, kde se vzalo to nadšení davů.
A nevěřím, že to může zachránit remake. Ta věc je bytostně debilní do poslední filmové klapky.
-
Vallun
- Příspěvky: 33939
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
Re: History fiction
Aha, takže tahle recenze je zábavnější než celý film, ne že bych jej plánoval vidět, ale takhle je to jistota:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
-
midewiwin
- Příspěvky: 4894
- Registrován: 18. 12. 2006, 09:56
Re: History fiction
Já to taky neviděla, ale propastný rozpor mezi touhle recenzí a většinovým hodnocením mě zaujal. Měla bych si to sehnat.Vallun píše:Aha, takže tahle recenze je zábavnější než celý film, ne že bych jej plánoval vidět, ale takhle je to jistota:)
Tak trošku mi to připomnělo Woodyho Allena a jeho popisy baletu.
Čas neexistuje.
-
Wild West
Re: History fiction
Nebo Tolstého na Wagnerově opeře. Já si fakt přesně tak připadal.
Nebo že někdo vytáhne skrytou kameru a řekne - haha, to jsme tě dostali! Tady máš opravdového Lva v zimě, ten slavný film, tady jsme si jen dělali srandu.
A omlouvám se všem novodobým historickým hitům, jako třeba Království nebeskému, Gladiátorovi, Tróji, Prvnímu rytíři nebo i Santiniho jazyku (před pár stránkami), že jsem proti nim kdy něco měl. To jsou prostě geniální díla, která jsou věčnou výpovědí o lidském osudu, amen. Neb dávají jakýsi smysl. A není utrpením se na ně dívat.
Nebo že někdo vytáhne skrytou kameru a řekne - haha, to jsme tě dostali! Tady máš opravdového Lva v zimě, ten slavný film, tady jsme si jen dělali srandu.
A omlouvám se všem novodobým historickým hitům, jako třeba Království nebeskému, Gladiátorovi, Tróji, Prvnímu rytíři nebo i Santiniho jazyku (před pár stránkami), že jsem proti nim kdy něco měl. To jsou prostě geniální díla, která jsou věčnou výpovědí o lidském osudu, amen. Neb dávají jakýsi smysl. A není utrpením se na ně dívat.
-
Wild West
Re: History fiction
Tady jsou stran Ecovy knihovny chytřejší
http://www.kultura21.cz/cestovani/4688- ... -sampanske
kdo to nechce celé pitvat, na konci se praví:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Castel_del_Monte
opravdu jako Ecova knihovna a je správným způsobem starý; leč je to hrad.
A řekl bych, že odkaz má úplnou pravdu.
http://www.kultura21.cz/cestovani/4688- ... -sampanske
kdo to nechce celé pitvat, na konci se praví:
Castel del Monte vypadá taktoZávěr cesty patří skvostnému baroknímu klášteru Melk, který v roce 1089 zakládá řád Benediktinů. Milovníci literatury jistě zajásají, protože právě tady se odehrává děj proslulého románu italského spisovatele Umberta Eca, Jméno růže. Přestože tajemný osmiboký labyrint plný zakázaných kacířských knih tu budete hledat marně (spisovatel pro něj našel inspiraci na jihoitalském hradě Castel del Monte), návštěvu interiérů nevynechejte.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Castel_del_Monte
opravdu jako Ecova knihovna a je správným způsobem starý; leč je to hrad.
A řekl bych, že odkaz má úplnou pravdu.
-
Vallun
- Příspěvky: 33939
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
Re: History fiction
baroknímu klášteru Melk, který v roce 1089 zakládá
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
-
Wild West
Re: History fiction
Trochu zkratkovité vyjádření - klášter založen samozřejmě románsky, potom milionkrát přstavěn, současný stav převážně barokní. Něco jako třeba náš Břevnov (ještě o kus starší).
Melk je opravdu strašně slavný klášter a Adso z něho měl, pokud si vzpomínám, přímo pocházet.
Přesněji řečeno, narodil se samozřejmě někde v okolí, ale v Melku dostal vzdělání a nadále ho označovali mniši jako Adsona z Melku. I když působil později někde úplně jinde. Bylo dost běžné, že se mniši během kariéry přesunuli, třeba i vícekrát.
Melk je opravdu strašně slavný klášter a Adso z něho měl, pokud si vzpomínám, přímo pocházet.
Přesněji řečeno, narodil se samozřejmě někde v okolí, ale v Melku dostal vzdělání a nadále ho označovali mniši jako Adsona z Melku. I když působil později někde úplně jinde. Bylo dost běžné, že se mniši během kariéry přesunuli, třeba i vícekrát.
-
Eleshar_Vermillion
- černá eminence
- Příspěvky: 20824
- Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
- Bydliště: Praha
Re: History fiction
Závěr cesty patří skvostnému baroknímu klášteru Melk, který v roce 1089 zakládá řád Benediktinů. Milovníci literatury jistě zajásají, protože právě tady se odehrává děj proslulého románu italského spisovatele Umberta Eca, Jméno růže.
Přesně, Jméno růže vypráví Adso z Melku, ale o tom klášteře jinak v knize není prakticky ani slovo.WW píše:Adso z něho měl, pokud si vzpomínám, přímo pocházet.
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
-
Wild West
Re: History fiction
Zjevně to je nápad někoho podstatně chytřejšího, který někdo hloupější zbulvarizoval.
Zdroj je nadmíru lakonický i nepřesný, nicméně mne zaujalo, že ten problém knihovny dokonale rozsvítil.
Užití existujícího hradu jako modelu pro knihovnu, potřebnou v příběhu, a vyplnění interiéru zase něčím úplně jiným, zřejmě daleko modernějším, považuji za učebnicový postup historického manipulátora. A věřím, že to je povědomé i lecjakému gamemasterovi.
Zdroj je nadmíru lakonický i nepřesný, nicméně mne zaujalo, že ten problém knihovny dokonale rozsvítil.
Užití existujícího hradu jako modelu pro knihovnu, potřebnou v příběhu, a vyplnění interiéru zase něčím úplně jiným, zřejmě daleko modernějším, považuji za učebnicový postup historického manipulátora. A věřím, že to je povědomé i lecjakému gamemasterovi.
-
Vallun
- Příspěvky: 33939
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
Re: History fiction
No, ale ono podobných hradů je v Itálii a asi nejen tam více...
Jinak ano, mnoho z mého Dubrovníku je tvořeno právě takto:) A nejen u staveb, ale i u osob a událostí;)
Jinak ano, mnoho z mého Dubrovníku je tvořeno právě takto:) A nejen u staveb, ale i u osob a událostí;)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
-
Wild West
Re: History fiction
Do počátku 14. století? Že by?Vallun píše:No, ale ono podobných hradů je v Itálii a asi nejen tam více...
Na mne to dělalo dojem nějaké renesanční či barokní pevnosti (kterých je skutečně mnoho).
Ve 13. století je to styl velmi svěží a nápaditý, řešící problém flankování způsobem jednak úsporným, jednak elegantním.
Moc místa tam uvnitř asi nebude, ale o to zjevně autorům moc nešlo.
-
Vallun
- Příspěvky: 33939
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
Re: History fiction
Dataci tedy z hlavy neznám, ale není rozhodující, neb Ecco znal i podzější stavby...
http://www.ibolli.it/cat/serie/castelli/castelli.php
http://www.ibolli.it/cat/serie/castelli/castelli.php
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
-
Wild West
Re: History fiction
No, z té série se mi jeví být vzdáleně podobný jen první objekt, což je zcela zřejmě Andělský hrad
http://cs.wikipedia.org/wiki/And%C4%9Blsk%C3%BD_hrad
kterýžto je jednak antika, jednak vypadá přece jen - bez těch podstatných věží - trochu jinak.
Je samozřejmě možné, že za Fridricha II spáchali podobných hradů víc, ale je to dost originální architektonický nápad, který jsem neznal a nikde nezaznamenal, alespoň do této doby.
Že Castel del Monte vypadá vevnitř drasticky jinak, než Ecova knihovna, je asi zřejmé - už jen proto, že ty věže jsou nejspíš plné.
Že takovouto knihovnu v té době nikdo nepostavil, za to bych si i nadále lehl na koleje.
http://cs.wikipedia.org/wiki/And%C4%9Blsk%C3%BD_hrad
kterýžto je jednak antika, jednak vypadá přece jen - bez těch podstatných věží - trochu jinak.
Je samozřejmě možné, že za Fridricha II spáchali podobných hradů víc, ale je to dost originální architektonický nápad, který jsem neznal a nikde nezaznamenal, alespoň do této doby.
Že Castel del Monte vypadá vevnitř drasticky jinak, než Ecova knihovna, je asi zřejmé - už jen proto, že ty věže jsou nejspíš plné.
Že takovouto knihovnu v té době nikdo nepostavil, za to bych si i nadále lehl na koleje.