History fiction

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 20824
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Re: History fiction

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

Jerson píše:Pod pojmem "historická fikce" mi vždycky vyleze jako první nějaké dílo, které zpracovává historii jinak než jak se stala.
Wild West píše:Elesharovi zjevně taky. Mně toho vylézá stále víc, v mnoha pestrých variantách. Například jsou tři úhly pohledu kamery:
- celou dobu "tam", v historii, jako třeba Vilém z Baskervillu. Nebo Argonantus. Nebo Vaterland.
- celou dobu "tady", čili v současnosti, jako Indiana Jones nebo Langdon.
- občas tam a občas tady; cestování časem, jako ten Brouček nebo Timeline.

Áááá... mor neporozumění zůstává...

Historická fikce podle Eleshara je příběh, který se sice zřejmě nestal, ale mohl se stát a nám by nepřipadalo divné, kdyby se skutečně takhle nebo alespoň nějak podobně stal.
- Vraždy v opatství kdesi v Itálii kvůli knize z antiky, které chytnou jednoho mnicha, jenž bral kdysi velmi zodpovědně své inkvisitorství... v tom nevidím problém. Mohlo být. Opatství navíc na závěr se všemi knihami shořelo stejně jako spousta jiných věcí z té doby. Proč by ne. Modrovous, jak je v Loukotkové, asi taky neexistoval, ale proč by to nemohlo být tak, jak ona interpretuje?
- V Jonesovi se myslím vyskytuje celkem hojně magie (archa úmluvy, ze které létají duchové nebo co to bylo, Kristovy poháry se živou vodou), to už jsme dost jinde.
- Langdon jde taky úplně jinam, protože sice nemá fantastické prvky, ale prostě lže.
- Brouček je na pomezí - je to dávno, co jsem to četl (bylo mi tak 14, takže 10 let), ale fantastický prvek tam má zcela jinou funkci než v I. Jonesovi, fantastický prvek (pokud ho připustíme teda) jen umožňuje konfrontaci, ale jinak v samotném ději nehraje pražádnou roli na rozdíl od archy úmluvy, která zabije všechny nacisty, nebo grálu, který uzdraví smrtelné zranění. Stejně tak moderní Brouček funguje víceméně jako kontrapunkt proti okolním reáliím, jimž tak umožní vyniknout. Loukotkové z prvního případu je to asi nejblíž.

Samozřejmě se tu hádáme jen o termit technik - možná se pojem "historická fikce" užívá v nějakém zavedenějším smyslu, jen jsem se s tím nikdy nesetkal a říkám tomu "alternativní historie". Každopádně furt je rozdíl mezi "Evropa 20 let po nacistickém vítězství" oproti "Tajné bitvy Hitlerových SS Okkultkorps o všemocné relikvie z dávných časů" a je třeba to rozlišit.
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Wild West

Re: History fiction

Příspěvek od Wild West »

Eleshar_Vermillion píše:Áááá... mor neporozumění zůstává...


neřekl bych, jen se dostáváme do jádra věci, které jest velice subtilní a rozdíly vznikají popisem.
Historická fikce podle Eleshara je příběh, který se sice zřejmě nestal, ale mohl se stát a nám by nepřipadalo divné, kdyby se skutečně takhle nebo alespoň nějak podobně stal.
To je tedy vlastně ta britská definice, která víceméně odpovídá našemu historickému románu. Nic proti tomu.

Shodneme se ale asi, že už ta postmoderna a Eco je o závit jinde. Přinejmenším v to účelu; někdo v tom možná vidí popis historie, jaká je, ale já podezírám Eca, že měl trochu jiné plány, a nebo že jich měl podstatně víc. Například tys v tom viděl skrytou odbornou lingvistickou studii. Já v tom dále vidím přesně tu alternativní konstrukci s "kdyby", totiž "kdyby se neztratila jedna blbá Aristotelova knížka, středověk by vypadal jinak". A je toho tam ještě víc.
- Vraždy v opatství kdesi v Itálii kvůli knize z antiky, které chytnou jednoho mnicha, jenž bral kdysi velmi zodpovědně své inkvisitorství... v tom nevidím problém. Mohlo být
.

Tady se už bavíme o míře těch odboček a obratnosti provedení. Eco pracuje navýsost odborně a jemně, takže laik skoro nemá šanci. No, mohu ujistit, že například taková knihovna, připomínající strašidelný zámek, neexistovala a existovat ani nemohla. Eco ví velice přesně, co provádí, a kam se chce dostat.
V Jonesovi se myslím vyskytuje celkem hojně magie (archa úmluvy, ze které létají duchové nebo co to bylo, Kristovy poháry se živou vodou), to už jsme dost jinde.
neřekl bych, že až tak moc. Magie se v Jonesovi podle mne vyskytuje zatraceně málo, jde právě ty závěrečné finální scény, kde je magie víceméně pro efekt (kdyby tam nebyla, asi by se nic moc nestalo), a navíc se velmi pevně drží toho, že tu magii mají na svědomí ony klíčové artefakty, u kterých se věří lecčemu (a věřilo se autenticky i v té historii; to je velmi důležité, viz dále*).
- Langdon jde taky úplně jinam, protože sice nemá fantastické prvky, ale prostě lže
.

O tom jsme se už dohadovali. Prakticky všechny klíčové problémy Dana Browna jsou technické chyby, založené na jeho vlastní neznalosti. Kdyby to měl správně (Jeruzalém nedobyl král Filip, například; Merovejci jsou naprosto zbytečná odbočka), na knihách by ty manipulace málokdo poznal a jenom by jim to prospělo. Brown je autor kybernetických technothrillerů (četl jsem zřejmě všech pět jeho knih), narychlo přeškolený na historii, což je zatraceně cítit.
Pes by po něm neštěkl, kdyby neměl talent na sbírání geniálních nápadů (v případě Da Vinci Code opravdu sbírání; jeho podíl je jen v tom, že to nově smontoval).

Řekl bych, že Langdon je naopak ve své podstatě velmi podobný Jonesovi; dokonce i v té metodě "hledání pokladu". Soudě podle výsledků a popularity je tato metoda velice štěpná a možná důležitější, než "alternativní historie" viděná zevnitř.
Mimochodem, jedním z prvních autorů "historického thrilleru", nebo jak tuhle mutaci nazvat, je taky Umberto Eco; Foucaultovo kyvadlo v prvním povrchním plánu je to samé.
- Brouček je na pomezí , fantastický prvek tam má zcela jinou funkci než v I. Jonesovi,


To se zcela shodujeme. Jde o veselé demonstrování toho, jak jsou dnešní Čechové saláti proti husitům. Do debaty to patří kvůli podobné metodě, stejně jako Yankee na dvoře krále Artuše. Je to třeba jakožto hodně staré exempláře, ve své době dost ojedinělé a bez většího vlivu.
fantastický prvek (pokud ho připustíme teda)
Fantastický prvek je klíč k fantasy. Já zkouším právě opustit tohle paradigma a koukat na to očima manipulace s historií. Zjišťuji, že fantastický prvek se do těchto věcí často dostal víceméně nedorozuměním, neschopností si uvědomit, že jde celou dobu o něco jiného. V Jonesovi je to třeba evidentní.

*
na rozdíl od archy úmluvy, která zabije všechny nacisty, nebo grálu, který uzdraví smrtelné zranění
.
No, je to sice "as written", ale lze si představit velice snadno jiný konec téhož příběhu, kdy se Jones zase nějakým trikem zachrání, případně při tom vyfoukne Němcům artefakt. Podle mne to nebude mít na jádro věci vliv skoro žádný; jen to bude o trochu méně půvabné a zábavné.

Tady se dostáváme k jednomu dalšímu problému, který nakousl Bubák. Historie "as written" vědecká se trochu liší od historie "as written", jak ji viděli současníci; pro ty totiž byly Grál a Archa magické.
Staré pověsti české a cyklus pověstí o Grálu jsou současně historické, ale současně nechtěná fikce (viděno dneškem). Takže když se s nimi postmoderně žertuje a manipuluje, je otázka, zda se tím historii paradoxně nedostaneme na kůži víc, než "as written" historií moderního materialisty.
možná se pojem "historická fikce" užívá v nějakém zavedenějším smyslu
Já bych tento termín asi odpískal a vzdal; díky totožnosti s tím anglickým, který znamená něco úplně jiného. Možná je ta alternativní historie lepší, i když na první pohled nezahrnuje ten historický thriller.
furt je rozdíl mezi "Evropa 20 let po nacistickém vítězství" oproti "Tajné bitvy Hitlerových SS Okkultkorps o všemocné relikvie z dávných časů" a je třeba to rozlišit
.

To je. Alternativ historických manipulací jsme našli celou řadu.
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 20824
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Re: History fiction

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

Wild West píše:Já v tom dále vidím přesně tu alternativní konstrukci s "kdyby", totiž "kdyby se neztratila jedna blbá Aristotelova knížka, středověk by vypadal jinak". A je toho tam ještě víc.
To v tom mám potíž vidět. Kniha je na začátku ztracená, pak se chvíli mihne a nakonec je definitivně v hajzlu. To "kdyby" je tam velmi subtilní a ponechané na čtenáři.
No, mohu ujistit, že například taková knihovna, připomínající strašidelný zámek, neexistovala a existovat ani nemohla. Eco ví velice přesně, co provádí, a kam se chce dostat.
Ok, to připouštím, byť netuším důvod. Každopádně to už se dostáváme k problému, jemuž se v internetovém žargonu říká "odborník přes padající hovno". Troufám si tvrdit, že tady ani poučený odborník totiž neví, že taková knihovna existovat nemohla.
O tom jsme se už dohadovali. Prakticky všechny klíčové problémy Dana Browna jsou technické chyby, založené na jeho vlastní neznalosti.
Jde mi o to, že hromada věcí, které Brown popisoval, zcela ověřitelně není, a to člověk nemusí být ani odborník přes padající hovno.
Fantastický prvek je klíč k fantasy.

Fantastický prvek má ale velmi různorodé funkce. V Broučkovi je to motor zápletky a jinak nedůležitá věc, v tom Jonesovi je to třeba cool borec na konec, aby diváci měli radost, v magickém realismu to zase rozostřuje hranici reality a jazyka užitého k jejímu popisu, ve fantasy to přímo redefinuje pravidla "suspension of disbelief".
Tady se dostáváme k jednomu dalšímu problému, který nakousl Bubák. Historie "as written" vědecká se trochu liší od historie "as written", jak ji viděli současníci; pro ty totiž byly Grál a Archa magické.
Staré pověsti české a cyklus pověstí o Grálu jsou současně historické, ale současně nechtěná fikce (viděno dneškem). Takže když se s nimi postmoderně žertuje a manipuluje, je otázka, zda se tím historii paradoxně nedostaneme na kůži víc, než "as written" historií moderního materialisty.
To už beru jako dost zajímavý pohled, každopádně někdy si chceme zaspekulovat a přesto v pohledu moderního materialisty zůstat.
To je. Alternativ historických manipulací jsme našli celou řadu.
Neříká se tomu prakticky oficiálně "tajná historie"? Tam bych klidně toho Browna nacpal, zřejmě i Indiana Jonese.
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 33938
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha

Re: History fiction

Příspěvek od Vallun »

Problém ovšme je, že taková knihovna skutečně existovala, byť možná nepatrně později...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Wild West

Re: History fiction

Příspěvek od Wild West »

Wild West píše:Já v tom dále vidím přesně tu alternativní konstrukci s "kdyby", totiž "kdyby se neztratila jedna blbá Aristotelova knížka, středověk by vypadal jinak".
Eleshar_Vermillion píše:To v tom mám potíž vidět. Kniha je na začátku ztracená, pak se chvíli mihne a nakonec je definitivně v hajzlu.
Jasně. Ale k demonstraci síly slov to bohatě stačí. Kniha, která posunula svojí nepřítomností dějiny trochu jinam. Takových subtilních vychytávek je tam hora.
Ok, to připouštím, byť netuším důvod.
Prokázat neexistenci něčeho nejde. Nemohu třeba dokázat, že ve 14. století někdo nepostavil Eiffelovu věž a pak ji zase pečlivě nerozebral. Kunsthistorici pouze věří a předpokládají díky určitým zvyklostem a stylům. Na jejich základě praví, že "jo, tahle stavba může být z počátku 14. století". Knihovny měly určitou funkci, obsahovaly určitá množství knih a tomu měly odpovídající rozměry a styl. Možná za to může také docela slušné množství prolezených klášterních knihoven.
Tak asi. A opět je to subtilní záležitost; takových by se určitě našlo víc i v té jazykovědné rovině, na kterou nemám dostatečné vzdělání.

Jde o to, že Eco - a vlastně postupně kdejaký autor, co postupuje podobným směrem - když manipuluje historií, tak se to snaží dělat co nejopatrněji a nejméně škodlivě, aby nerušil. A to je podstané, nikoli detail samotný.
Jde mi o to, že hromada věcí, které Brown popisoval, zcela ověřitelně není, a to člověk nemusí být ani odborník přes padající hovno.
Tomu tak docela nerozumím. Ecova knihovna také není ověřitelná; ba zdá se vrcholně nepravděpodobná (směle tvrdím, že dokonce vyloučená).
Některé Brownovy detaily jsou rovněž vyloučené, nebo alespoň vrcholně nepravděpodobné. Příbuzenství Merovejců s Ježíšem. Dobytí Jeruzaléma králem Filipem. Souvislost upalování čarodějnic s celou historií Marie Magdaleny.

Všechny zmíněné jsou ovšem v ději odbočky, pedagogické vsuvky navíc, co se mu tam dostaly z předchozích čtených knih na dané téma (vím přesně, odkud vítr vane). Jinak řečeno - přejaté omyly. Kdyby to do té knihy vůbec nedal, bude všeobecně lépe i pro jeho knihu; to by ovšem vyžadovalo jistou pečlivost a vyšší level znalosti problému.

Jiné detaily, pro děj naopak klíčové, například výprava Marie Magdaleny do Francie, je ověřitelná přesně tak málo nebo hodně, jako existence Archy Úmluvy a Svatý Grál. Soudobé prameny v historii to berou jako hotovou věc. Vědecký důkaz veškerý žádný.

Ověřit nelze obrovskou část historie, troufám si tvrdit, že dokonce převážnou. To je pro problém manipulování klíčová věc; historie je strašně zranitelná. Zlomyslný autor může tvrdit kdeco.
Fantastický prvek má ale velmi různorodé funkce.


Zcela určitě. Mně po čase vychází, že je dokonce v mnoha případech zbytečný a jde o zavlečenou kontaminaci fantazy paradigmatu. Právě jako existuje scifi kontaminace. Jde o častou nechtěnou chybu.

Eco je například v druhém, daleko magičtějším románu Foucaultovo kyvadlo skoro perfektní; nakonec nelze s jistotou prohlásit, jestli tam nějaká magie vůbec byla. Všude si přichystal různé únikové cestičky. A veškerá magie, kterou tam předvedl, je solidně podložena soudobou historií.

Neříká se tomu prakticky oficiálně "tajná historie"?
Netuším. Já bych to viděl na ten historický thriller, nebo možná archeologický. Mám pocit, že něco podobného prováděl kdysi už Ludvík Souček - já to jen nečetl.

Vallun:
Nahoď.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 33938
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha

Re: History fiction

Příspěvek od Vallun »

Romanimotier. Průvodci na místě samém uvádí, že tmaní knihovna byla založena před rokem tisíc a někdy na přelomu 11. a 12. století musela být kamsi přesunuta neboť už se do původních prostor nevešla...Nemám to tedy z vlastní zkušenosti, ale...

Obecně tedy nevím, prčo by existence klášterní knihovny měla být v dnaé době vyloučena? Pokud Ti jd eo stavební pdoobu nebo konkrétní velikost, tak to možné je, ale obecně určitě existovaly a nebyly bezvýznamné...byť bezesporu byly vzácné...
Příbuzenství Merovejců s Ježíšem.
To je v podstatě jádro mystiky Davinciho kodu, a existenci Ste Maries de la Mare (a její legendy) těžko popřeš...
Souvislost upalování čarodějnic s celou historií Marie Magdaleny.
Dává smysl...problém je už v tom,že bible je v současné podobě výtvor marketingových borců z Nicae...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 20824
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Re: History fiction

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

Wild West píše:Prokázat neexistenci něčeho nejde.
To jsem také nechtěl, jen mě zajímal bližší důvod... Netuším, jak vypadají knihovny třeba v Cluny nebo tak.
já píše:Jde mi o to, že hromada věcí, které Brown popisoval, zcela ověřitelně není, a to člověk nemusí být ani odborník přes padající hovno.
Wild West píše:Tomu tak docela nerozumím. Ecova knihovna také není ověřitelná; ba zdá se vrcholně nepravděpodobná (směle tvrdím, že dokonce vyloučená).
Asi píšu poslední dobou nesrozumitelně - mínil jsem to tak, že u hromady věcí, o kterých Brown psal, lze velmi snadno ověřit, že neexistují (píšu "zcela ověřitelně není", nikoliv "zcela ověřitelné není" :D ). Krom věcí, o kterých mluvíš, to pak jsou ty různé dochované kulturní památky a současná fakta. Třeba ten řád, ze kterého tam pocházel ten albínský mnich, byl dost postavený na hlavu. V tom mi vadí, že lže.
Kdyby to do té knihy vůbec nedal, bude všeobecně lépe i pro jeho knihu; to by ovšem vyžadovalo jistou pečlivost a vyšší level znalosti problému.
Já se bojím, že kdyby se do těch věcí, které tam haprují, nepouštěl, tak mu zbude 10-stránková brožura toho, co jsi dále vyjmenoval.
Netuším. Já bych to viděl na ten historický thriller, nebo možná archeologický. Mám pocit, že něco podobného prováděl kdysi už Ludvík Souček - já to jen nečetl.
Historický thriller taky nezavání žádnou manipulací. To může být klidně nějaký individuální příběh z Bartolomějské noci...
Tajnou historií se myslím běžně míní taková ta nekanonická verse dějin právě s ohledem na to, že se to blbě prokazuje (zejména když si to člověk nechce nechat dokázat). Celé to má ideálně nádech ještě nějaké konspirace. Typickým příkladem myslím může být tady už rozebírané téma tří chybějících století. Extrémní příklad myslím může být třeba popírání holokaustu. Historie grálu mi připadá v podobném gardu, obdobně archeolog vs. Hitlerovy Okkultkorps.
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Wild West

Re: History fiction

Příspěvek od Wild West »

Vallun:

Ah so. Já nemám nic proti klášterním knihovnám (ba naopak...), jen drze tvrdím, že knihovna coby polygonální vícepatrové věžovité monstrum popsaných rozměrů, vnitřně pojaté jako hybrid mezi pevností a bludištěm, je důmyslná romantická či spíše postmoderní ptákovina.
Knihovny jsou v době dávnější obvykle jen jedny z mnoha místností v klášteře. Důležitější je skriptorium (k vidění třeba na Mont St. Michel), neb potřebuje docela vymakaná okna kvůli světlu. Situace, že by potřebovali na knihy více místností, už je poměrně rarita (i když si to lze vzácně taky představit). Situace, že by potřebovali barák, je rarita ještě větší. Situace, že by potřebovali Ecovo monstrum je...
Příbuzenství Merovejců s Ježíšem.To je v podstatě jádro mystiky Davinciho kodu, a existenci Ste Maries de la Mare
To jsou tři různé věci. Potomci Ježíše Krista a Marie Magdaleny do současnosti mohou existovat i bez Merovejců (stejjně tam hromada let chybí, že). Nevidím důvod do toho Merovejce tahat.
Ste Maries de la Mere je místo, které fandologicky existuje už od středověku, stejně jako dva různé hroby Marie Magdaleny (byl jsem u jednoho z nich ve Vézelay, a těžko ho lze překonat něčím úžasnějším. Kdepak Louvre a Roslyn).

Klidně bych tam nechal Ježíše a Magdu, nebo to je jádro pudla, a přidal pár středověkých památek. A už by to jelo.
Souvislost upalování čarodějnic s celou historií Marie Magdaleny.


No, nedává. Magda umřela někdy v 1. století, inkvizice byla vynalezena až 1230 a Kladivo na čarodějnice dokonce až na konci středověku. Neexistuje žádná fandologicky prokázaná upálená čarodějnice před rokem 1230, a i po něm ji musíme dlouho spíš jen předpokládat. Souvislost je poněkud smělá, musela by být podrobněji vykládána a krom toho zase nevidím v této odbočce velký smysl.

Eleshar:
Třeba ten řád, ze kterého tam pocházel ten albínský mnich, byl dost postavený na hlavu. V tom mi vadí, že lže.
Řád fandologicky existuje na Hradčanské a jeho příslušníci si občas ubližují. Byl s nimi rozhovor v MF Dnes. Jsou to dost divní magoři.

Řád Prieuré de Sion rovněž fandologicky existoval. Byl jsem dokonce v jeho hlavním sídle v Jeruzalémě (zove se to Večeřadlo na Sioně a nic jiného to není, nežli kapitulní síň Prieuré de Sion).

Fandologicky ale neexistovala řada jeho představitelů a jeho zvláštní určení, neb to už pochází právě z těch přejatých knížek, přesněji, z Plantardovy falešné listiny.
Eco by takový manévr zvládl mnohokrát lépe. Vezmi třeba 120 neviditelných, post annos patebo, z Foucaultova Kyvadla - mohl bys to také odstřelit, že lže. Jenže lže prostě pečlivějši a elegantněji.

To jádro knížky o Magdaleně a hledání Grálu by přesto fungovalo a zůstalo nedotčeno. Klidně i s Roslynem a Louvrem, proč ne.
Historický thriller taky nezavání žádnou manipulací.
Pravda, to je problém. V drtivé většině mně známých případů se hledal artefakt, který důsledky na historii měl, a docela veliké. Počínaje tím Jonesem.
Poznámka o konspiraci je také případná - byla snad všude.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 33938
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha

Re: History fiction

Příspěvek od Vallun »

WW - tak to potom ano, ale podoba knihovny vzhledem k nepříliš vlekému významu v knize (alespoň já jsme jí jako rozhodující nechápal) je u mne v mezích běžné báscnické licence:) Zde zjevně nese i symbolický význam...
Potomci Ježíše Krista a Marie Magdaleny do současnosti mohou existovat i bez Merovejců
merovejci drží nějaký primát v doložneosti linie, a čistě statisticky...
No, nedává. Magda umřela někdy v 1. století, inkvizice byla vynalezena až 1230 a Kladivo na čarodějnice dokonce až na konci středověku. Neexistuje žádná fandologicky prokázaná upálená čarodějnice před rokem 1230, a i po něm ji musíme dlouho spíš jen předpokládat. Souvislost je poněkud smělá, musela by být podrobněji vykládána a krom toho zase nevidím v této odbočce velký smysl.
Já to chápu tak, že je třeba hledat důvod, proč byly v Bibli zmínky o čarodejnicích, které vedli k jejich upalování později. a Tím důvodem docela dobře může být MM.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Wild West

Re: History fiction

Příspěvek od Wild West »

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Carod ... A9_procesy

článek to vidí podobně, jako já; ve středověku tam zeje velikánská mezera.
A co je ještě důležitější - ty citáty proti čarodějnicím prý vycházejí z Exodu a Deuteronomia, tedy tisíc let před narozením Marie Magdaleny. (ještě ověřím, co se tam praví)
Wild West

Re: History fiction

Příspěvek od Wild West »

Santiniho jazyk – zklamání a varování
Miloš Urban se nedávno se dopustil zásadního kroku; nechal si jeden z románů zfilmovat. A výsledek dopadl docela děsivě, alespoň jak to vidí Vojtěch Rynda: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/tel ... 19108.html Zle to vidí taky David Schuch: http://aktualne.centrum.cz/kultura/tele ... ?id=724180
Optimističtější je blogger Šumař http://sumarum.wordpress.com/2011/02/04 ... pracovani/ nebo tradičně optimistický Jaroslav Sedláček
http://www.kinobox.cz/clanek/6622-recen ... yk-tv-film

Miloš Urban je zmíněn v recenzi jako „český Dan Brown“. To je dost vedle; jednak, že psal takto před už Brownem a jednak, že se pokouší být poněkud duchovnější. Je to přesně tak. Urban vydal Sedmikostelí coby svůj druhý román 1998, v době, kdy Dan Brown ještě psal computerové thrillery Digitální pevnost a Pavučina lží. Andělé a démoni vyšli až těsně potom, 2000, a megaúspěšná Šifra mistra Lenonarda až 2003.
K osobnímu vzoru Miloše Urbana je daleko případnější Umberto Eco a Jméno Růže, rovněž světový bestseller, ale již z roku 1980. To platí zjevně i z hlediska stylu psaní a autorova snažení. Kromě materiálních stop u něho děj posouvají různá vnuknutí, tušení a náhlá zjevení, právě jako kdysi u Meyrinka. Urbanův duch je jasně nakloněn fantastickým scénám; často necítí potřebu všechno vysvětlovat.
Oproti Brownovi – ale v souladu s Ecem - má Urban poněkud zvrhlejší žaludek a choutky; to tak nějak patří ke konci 20. století a jisté dekadenci postmodernisty. Rozhodně neváhá občas někoho zavraždit i velmi hororovými a atraktivními metodami. Stejně tak, v podobném stylu, dojde občas k sexuální scéně, skoro vždy poznamenané jistou pochmurnou dekadencí.
Rovněž v souladu s Umbertem Ecem jsou Urbanovy romány atraktivním hybridem mezi detektivkou a iniciačním románem. Od mrtvoly k mrtvole až k opravdovému poznání a zasvěcení. To platí, počínaje klíčovým Sedmikostelím (1998) k Hastrmanovi (2001) a Stínu katedrály (2003), no a konečně i k Santiniho jazyku (2005) nebo k románu Lord Mord (2008).

Santiniho jazyk stojí tedy někde uprostřed Urbanových knížek, stylem i stářím. Není to špatná kniha a nepochybně má šmrnc; všechno, co je mi na Urbanovi sympatické, tedy záhada, dost zajímavé historické téma, napětí, iniciace, překvapení. Leč – na druhou stranu je to přece jen tak trochu odvar ze Sedmikostelí; tahle skoro geniální věc se stala Urbanovým prokletím, protože ji vlastně nikdy úplně nepřekonal.

Zfilmovat Urbana je z principu nesnadné. Je tu stále ještě dost duchovních a literárních jemností, které lze rukou necitlivou úplně zničit. Film zesiluje jako lupa. Je třeba s tímto efektem počítat. Krvavá vražda bude ve filmu dvakrát krvavější a sex dvakrát necudnější. Mluvené textové racionálno lze snadno utopit v přívalu obrazů, jak se třeba stalo s pointou filmu Jméno Růže. Dan Brown se ve své jednoduché racionalitě filmuje daleko snadněji; je to prostě dobrodružný thriller s výbornými nápady, nic víc. Obratné zfilmování dokonce zakryje i některé nedokonalosti originálu. Jinými slovy, tam, kde Eco jednu dimenzi ztrácí, Brown neztrácí nic, dokonce může i lehce vydělat.

Pokud se někdo pouštěl do zfilmování Urbana, musel vědět, že se pohybuje na velmi tenkém laně. Může zdůraznit tu rovinu racionality a datektivky, ale tím zmizí celá jedna rovina díla a zůstane „ztracena v překladu“. A nebo se vydá na trasu impresionistických obrazů a duchovna, ale může hrozit zmatení diváka a nechtěná směšnost.
S tímto vědomím bych asi nešel do Santiniho jazyka, jehož jádrem jsou překlady šifer, geometrie, textové obrazy barokní češtiny a podobné věci, ale asi bych raději zkoušel hodně barevného Hastrmana a sháněl duši dost poetickou a šílenou; mohlo by vzniknout něco na způsob Kytice F.A.Brabce. Santiniho jazyk je křehčí a snáze rozbitný než Hastrman. Jeví se mi z podstatné části spíše literární než vizuální.

Při všech těchto rizicích mne přesto až překvapilo, jak byl výsledek špatný. Tohle jsem opravdu nečekal. Mohu skoro jen podepsat ty skeptičtější recenze Davida Schucha a Vojtěcha Ryndy.
Nemá cenu opakovat ten problém, který se stal se Jménem Růže; Santiniho jazyk je ten samý případ. Duchovno je v tahu a zbyla taková televizní detektivka, místy trochu zmatená. Stalo se přesně to, čeho se bylo obávat už zdálky. Jiří Strach je prostě takový malý český televizní režisér, žádný duchovní obr, to už víme z jeho Vašíčkovských thrillerů (Ďáblova lest před pár týdny).

Pokud se držíme té roviny historického thrilleru a detektivky, ani tak skoro nelze srovnávat Strachovu Ďáblovu lest i Santiniho jazyk s oběma Howardovými adaptacemi Bowna. Scénáristická práce s napětím, tempa filmu, technické provedení scén (flashbacky do minulosti u Šifry mistra Lenonarda), kamera a nebo třeba hudba (maestro Hans Zimmer) jsou někde úplně jinde; my máme jetou Felicii a oni Mercedesa. Obzvláště děsivé je porovnání obou Strachových dílek navzájem. Santiniho jazyk dopadl… hůře. Ďáblova lest byla mnohde naivní a mnohde slátaná velmi nejistou rukou, ale přece jen, ubíhala tak nějak zdárněji a byla nakonec i napínavější. Což je, s ohledem na srovnání literárních mohutností pánů Vašíčka a Urbana, bizarní výsledek.

Po shlédnutí Santiniho jazyka jsem měl dojem, že se se scénářem muselo stát něco divného; především jsem si nepamatoval, že by byla v ději natolik dominantní postava reklamního šéfa - burana. No, k mému překvapení… je tam. Je to zachováno skoro přesně. Proč to tedy funguje úplně jinak?
A. trefně poznamenala, že už základní idea hledání dokonalé reklamní věty a odtud oslí most k Santinimu je idiotská myšlenka. Vojtěch Rynda si to myslí taky, myslí si to i Šumař a zřejmě leckdo další. Autor to tušil sám a proto v románu ne příliš pevnou myšlenku oslabil a schoval. Šéf reklamky sám v několika místech poznamená, že si to celé vymysleli jeho idiotští američtí nadřízení a že je nápad sám přejde, vykáže se činnost, akce se předčasně ukončí a hotovo. Všeobecný disclaimer autora i postav televizní verze bohužel opustila; navíc je v rozporu s tím finále, kde odstup zmizel a i padouch sám v existenci nemožné věty věří. Skok od cynického rutinéra k naivnímu gangsterovi není moc jasný už v předloze.

Oslí most od reklamy k Santinimu, který je ještě důležitější, taky moc nedrží. Nedrží vlastně vůbec. Urbanovy hlavní postavy, počínaje Sedmikostelím, v současné době vždycky podivně vrávoraly a cítily se tak nějak cize a nešťastně. I ty, co do naší současnosti údajně patřily, byly často ozvláštněny spoustou extravagantních projevů. Podvědomé a nebo zcela plánovité pokusy o únik z nepříjemné současnosti působily potom dost přirozeně.
Martin Urman je jedním z podobných zoufalců, leč jeho schizofrenie je poněkud méně jasná. Pokud by mu bylo lépe v době Santiniho, pak nelze vysvětlit jeho dosavadní totální neznalost stran baroka a Santiniho. A nebo naopak, možná znal baroko a Santiniho a miloval to všechno, ale pak nelze vysvětlit, jak se mohl dostat do reklamní agentury plné buranů. Tohle je základní vada románu, kterou zakryla hromada povídání a děje, ale kterou film ve své nemilosrdné zesilující prespektivě jasně vytáhl na světlo. Urman má totiž na svoje obrácení daleko méně času, než v románu. Vojtěch Rynda sice nečetl Urbana (!), ale v krátké recenzi si toho všiml okamžitě a správně. Kdyby se Urban vykašlal úplně na celou reklamně – moderní zatáčku, bylo by určitě lépe. Třeba zaprášeným historikům a archivářům, co se pohybovali v Poslední tečce za Rukopisy, by celá záležitost lépe sedla.

Jaroslav Sedláček ve svém optimismu našel ještě jednu docela zásadní námitku; že ty vraždy jsou tam jaksi navíc a s tématem příběhu souvisí volně. Tedy; je to jen taková atraktivní kečupová omáčka.
Je a není to pravda. Vraždy si vyžaduje Urbanův model psaní. Zřejmě už praotec Eco tohle řešil ve Jménu Růže; kdyby nešlo o život, ztratí to půl šťávy. Bez té krve by to jaksi ztratilo smysl. Takže – vraždy nejsou navíc; vraždy mají tu vadu, že nejsou integrálně zapojené do tajemství. Relativní nespojitost Santiniho a vražd je vadou už v originále knihy, se kterou si scénárista mohl nějak poradit. Ale vykašlal se na to.

Kromě toho přidal scénárista problém další a neméně nepříjemný. Teprve zpětným pročtením knihy odhaluji, že příběh byl jaksi zkorektněn. Chybí tam sexuální scény. Těch vražd ubylo a byly zjemněny. Chybí tam zlověstné drátěné modýlky. Zkrátka, předloha byla daleko víc barkerizována, akademické tlachání bylo podepřeno docela masivním množstvím krve. Stal se velice podobný proces, jako s filmem Hellraiser V – někdo z toho chtěl udělat víc psycho a víc intelektuální záležitost. Jenže tohle není bezpečná a bezeztrátová operace. Seberte Romanu Ropsovi úchyláckou černou koupelnu a praštěné dekadentní artefakty z bytu a stane se celkem omšelým a ne příliš zajímavým chlapíkem. V originále například bylo docela možné, že je Rops vrahem, což tady asi málokoho napadne. Naprosto nechápu, že se Miloš Urban nechal do takových změn zatáhnout. Ano; bylo třeba to vysílat v 20.00 v hlavním televizním čase. To bylo jistě lákavé. Jenomže se ve 20.00 mohlo vysílat jenom úplně jiné dílo, než Urban napsal; takový vašíčkoidní thriller. Blbá rovina s reklamní kanceláří zůstala. Důležitá rovina s praštěnou Viktorií byla naopak oslabena. Právě tady prohrál Urban s Vašíčkem naprosto zbytečně.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 33938
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha

Re: History fiction

Příspěvek od Vallun »

ty citáty proti čarodějnicím prý vycházejí z Exodu a Deuteronomia, tedy tisíc let před narozením Marie Magdaleny.
Je celkem jedno, kdy byly napsány, rozhodující redakční úprava proběhla dlouho po jejím narození...

Nicméně v tom odkazu je hezká alternativa pohledu na temný středověk....
Dan Brown ještě psal computerové thrillery Digitální pevnost a Pavučina lží. Andělé a démoni vyšli až těsně potom, 2000, a megaúspěšná Šifra mistra Lenonarda až 2003.
vydal =/= psal, nicméně s nosnou myšlenkou, že Urban není Brown se nepřu, nicméně taky platí, že Urban není Urban;)
Pokud se někdo pouštěl do zfilmování Urbana, musel vědět, že se pohybuje na velmi tenkém laně. Může zdůraznit tu rovinu racionality a datektivky, ale tím zmizí celá jedna rovina díla a zůstane „ztracena v překladu“. A nebo se vydá na trasu impresionistických obrazů a duchovna, ale může hrozit zmatení diváka a nechtěná směšnost.
Obávám se,že producent chtěl vidělat a tak sáhl po první knize, která připomínala Browna...otázka je, zda jí vůbec četl...
úplně jinde; my máme jetou Felicii a oni Mercedesa.
Což je strašné, když si člověk uvědomí, že nemalá část z těch mercedesů je české výroby...my ani nemáme ambici natočit pořádný film:(
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 5473
Registrován: 26. 9. 2006, 11:34

Re: History fiction

Příspěvek od Resurrection »

Ohledně čarodějnictví bych zmínil, že až do druhé poloviny 15. století bylo trestné nikoliv čarodějnictví, ale víra v to, že je někdo čarodějnice/čarodějník. Sekat hlavy za hon na čarodějnice měl v zákoně např. Karel Veliký. Katolická církev to měla jako dogma prokazatelně od Canon Episcopi. Změna přichází právě až v tom 15. století respektive s tím slavným Kladivem na čarodějnice, které bylo primárně kritikou Canonu Episcopi, v praxi pak až opravdu od 16. století. To jen tak k tomu, že jestli nějaký autor operuje s čarodějnictvím ve středověku, pak jsou to jeho výmysly... (pokud tedy postihuje "čarodějnice" a ne "ty, co v ně věří").
Secrets are power.
Wild West

Re: History fiction

Příspěvek od Wild West »

vydal =/= psal
To je tristní pravda; pan A. by mohl vyprávět, neb takto psal již v osmdesátých letech. Zachránila by ho povídka, vydaná někdy 1988, kdyby ji ovšem byl někdo schopen dohledat (noviny už neexistují a digitálního věku se nedožily).

Jakub má pravdu, že to rozhodně není žádný nový vynález Dana Browna; v osmdesátých letech se takových nápadů vylíhla celá veliká vlna. Některé věci, jako třeba ta několikrát připomínaná Historie světa v 101/2 kapitolách, Julian Barnes (výborná knížka).

Foucaultovo kyvadlo by bylo ten historický thriller v plné parádě, kdyby ovšem opět nechrlilo jednu literární ptákovinu za druhou (je v tom i prvotní okouzlení užití computeru ke psaní, což je jedno z vedlejších témat). Plno lidí tuhle úžasnou věc jaksi nevydýchalo, takže se nestala megabestsellerem, jako Jméno Růže - i když je podle mne vlastně lepší. Jo, a jsou tam taky templáři, a mimo jiné i celá ta etuda s Marií Magdalenou, aniž to kdo zaznamenal. Eco tam zcela otevřeně odkazuje na Svatou krev a svatý Grál, což je záhadologická knížka, která to všechno rozbalila.

A mám pocit, že Poslední pokušení Ježíše Krista je ještě o kousek starší.

Celý problém dávání Dana Browna za vzor je vyvolán tím, že si akvarijní rybičky nic nepamatují. "Největší tajemství dějin, drahá Sofie", bylo lidstvu odhaleno s patřičným rámusem nejméně třikrát, a pokaždé nad tím lidé žasli, jak je to nové, a Vatikán se pokaždé rozčílil k nepříčetnosti.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 33938
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha

Re: History fiction

Příspěvek od Vallun »

Pokud vím, Dan Brown nejprve napsal Anděle a démony, jenže je nikdo nechtěl vydat a tak ho natlačili do modernějších kulis Digitalní pevnosti a Pavučiny lží, dějově žádná změna, schéma přísně totožné. Až když uspěli jiní s historickým prostředím, tak po přepracování vyšly i tyhle dvě knížky no a Ztracený symbol v tom zdařile pokračuje:)

Ale k tématu - tylhe knížky nabízející pohled současníků na minulost vnímám dost odlišně, prostě v knioze se to rpezentuje jako Teabingovo chápání dějin, na což má Bilbo rozhodně nárok, tak proč mu jej brát?:) Kdežto pokud děj popisuješ přímo, tak to působí dost jinak...říkáš, co se stalo mnohem autoritativněji...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Zpět na „Kultura“