Víno
Moderátor: Faskal
-
Argonantus
- .
- Příspěvky: 19057
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Víno
Smutná zpráva je, že shora inzerované Beaune Nicolas Rollin, čili Burgundské z Prahy už došlo.
Zábavnější je Škrobákův Dornfelder, podobná "gothic" a "Cthulhu" šílenost, jako od Jedličky a Nováka. Koupili jsme ze zvědavosti pár lahví, a je to vždycky zajímavý zážitek - když chce člověk "něco úplně jiného". Mohli by to mít na Karláku.
Výsledky nejlepších pinotů jsou na jednom z nedávných postů a celkem beze změny, jen k nim možná připište Znovínský výtvor Stošíkovice U Tří dubů. Fakt bezva víno; alternativa, když dojde Škrobák i Jedlička s Novákem.
Nejlepším místním ryzlinkem je stále Bc. Vondrák z Liběchova - nic tuzemského se tomu zatím nepřiblížilo ani vzdáleně. Slušná je Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice, a i za slušnou cenu. A sem tam nějaké Znojmo, ale ještě je brzy na nějaký soubornější verdikt.
Zábavnější je Škrobákův Dornfelder, podobná "gothic" a "Cthulhu" šílenost, jako od Jedličky a Nováka. Koupili jsme ze zvědavosti pár lahví, a je to vždycky zajímavý zážitek - když chce člověk "něco úplně jiného". Mohli by to mít na Karláku.
Výsledky nejlepších pinotů jsou na jednom z nedávných postů a celkem beze změny, jen k nim možná připište Znovínský výtvor Stošíkovice U Tří dubů. Fakt bezva víno; alternativa, když dojde Škrobák i Jedlička s Novákem.
Nejlepším místním ryzlinkem je stále Bc. Vondrák z Liběchova - nic tuzemského se tomu zatím nepřiblížilo ani vzdáleně. Slušná je Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice, a i za slušnou cenu. A sem tam nějaké Znojmo, ale ještě je brzy na nějaký soubornější verdikt.
-
Argonantus
- .
- Příspěvky: 19057
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Víno
Jeden článek ze skladu:
Předběžná zpráva o míchání vín
Co se v mládí naučíš… to už z hlavy nikdy úplně nevyženeš, a navěky tě to poznamená. Přiznal jsem, že takovou časnou informací pro mne byly „čisté odrůdy“, které jsou jaksi vznešenější, právě jako čistokrevný pes narozdíl od nějakého vořecha. Metafyzický archetyp o čistotě vždy a za všech okolností se zdá být mnohdy hodnotou sám o sobě, aniž by ta čistota musela mít nějaký smysl. Nápad je významný pro západní civilizaci přinejmenším od doby protestantů; všimněte si, kolik reklam se na to odvolává, a tvrdí, chirurgicky čistý záchod je nějak… lepší.
Kromě toho je v tom ovšem i ta „psí“ logika – čistokrevný pes má jasně dané vlastnosti, kvůli kterým byl vyšlechtěn. Rotvajler má být ostrý drsňák, a každý, kdo si ho kupuje, to od něho očekává; víte tedy, co dostanete, a nemáte nač si stěžovat, když váš pes přesně takto funguje.
Přesně taková logika je i u „čistých odrůd“ vína; pokud si koupíte láhev suchého ryzlinku, pak se nedivte, že to bude fakt suchý ryzlink, po kterém se milovníkovi sladkého mlsání protočí panenky. Pokud přinesete láhev pinot noir, nedivte se, že třeba nebude dokonale „vínově“ tmavočervená jako sovětská vlajka.
Jenže… je to mnohem složitější, a existuje tolik výjimek, že z původního pravidla vlastně moc nezbylo.
Míchání vína naprosto není novodobý vynález. Pravý opak je pravdou – kdysi dávno se na vinici nacházela často celá sbírka odrůd, což nikomu nevadilo, a víno se dělalo už od počátku z různých hroznů, počínaje sklizní. Burgundsko se tím proslavilo asi nejvíc – když chtěli bílé, posbírali prostě všechny nejrůznější hrozny, co tam rostly vedle sebe, pinot noir, pinot gris, pinot meunier, chardonnay, auxerrois, zřejmě ani nevěděli, že to je jiné víno a mělo by se jinak jmenovat. Odtud naprostá nejistota, kdy přesně která odrůda vlastně vznikla. U těch nejstarších evropských obvykle platí, že si jich prostě jednoho dne na vinici někdo všiml.
Výsledek rozhodně nebyl nečistý nebo špatný; podobným způsobem dělané víno Quattre z Dobré vinice jsem už nadšeně chválil, a nejen já. Taková „přirozená“ vinice zřejmě měla i výhody smíšeného lesa proti monokultuře – více odolávala chorobám a dalším vlivům přírody. Zkrátka, funguje to.
Jiný příklad je Bordeaux, kde byl moderní obchod s vínem vlastně vynalezen a vymezila se první pravidla (paradoxně Angličany, nutno dodat – Francouzi víno sice umí dělat jako nikdo, ale nějaká pravidla a systém není jejich silná stránka). Místní odrůdy vína, byť tentokrát geneticky zcela různého původu, fungují dohromady v cuvée směsi lépe, než samostatně; jedna odrůda dodá výdrž, druhá jemnost, a tak dále, ten dělá to a ten zas tohle. Jednoodrůdové Bordeaux, pokud vůbec nějaké existuje, je netypická vymyšlenost – každý ví, že je to směs, a právě ty poměry u míchání jsou částí tajemství receptu jednotlivých vinařských chateaux. Nejslavnější místní zázraky, jako Chateau Margaux, Latour, Lafitte Rothschild jsou všechno speciální směsi, už po staletí typické pro dané vinařství, posvátné kouzlo, které zvenku nelze napodobit. Totéž lze ostatně prohlásit o pravém šampaňském, a nebo o Chateauneuf_du-Pape, ve kterém je prý dokonce až třináct různých odrůd v téže lahvi.
U těchto „kříženců“ je to právě jako u zavedených kříženců psích – je to prostě prozkoumaná a jasná záležitost; opět každý ví, co dostane, a co má čekat.
V pozadí jiných případů je zcela praktický a obchodní problém. Jedna z našich nejoslavovanějších, vpravdě kultovních vinic Šobes, je, jak vysvětlil jeden pracovník Znovínu, zamořena starými výsadbami mnoha odrůd, které nelze pro jejich mikromnožství samostatně vinifikovat. Jednou z těchto odrůd je i ruland modrý, kterého je tam jedna řádka, tj. 150 kg hroznů dá nějakých 70 l moštu. To se prý nevyplatí zpracovat zvlášť, takže se to vždycky k něčemu přisype, nejlíp už ve stádiu hroznů.
Tohle je zrovna poučný extrémní případ. Nejlepší vinice se skvělou odrůdou, svatý grál každého vinného nadšence. Pokud ty hrozny přisypu do sice kvalitního, leč přec jen méně slavného rulandského třeba ze Strachotic, lze tvrdit, že jsou tím Strachotice znehodnoceny?
A hned vás napadne - kde je hranice takového „přisypávání“? Dokdy budou Strachotice ještě Strachoticemi, a nestanou se „Strachoticemi smíchanými se Šobesem?“
Jiný případ našeho známého, místního vinaře, který vyrábí víno hlavně sám pro sebe a známé. „Strýcu, co je to za víno?“ „Tož, to je pálava… ale měl jsem jí málo, tak jsem tam přidal trochu müllera.“ „A tohle?“ „Tož, to je rýnský ryzlink… ale měl jsem ho málo, a tak jsem tam přidal trochu müllera.“
Tenhle případ asi těžko někdo odsoudí; strýc to neprodává, a je to fakt jeho problém. Ale musím dodat, že všechna jeho vína jsou tak trochu na jedno brdo… je v tom cítit muller thurgau. Což asi málokoho překvapí.
Nicméně tenhle případ ukazuje hlavní problém – vzácnější a dražší hrozny jsou přečasto nastaveny nějakými levnějšími a dostupnějšími. Dělalo se to za komunistů zcela masově (odtud ty kilometry směsek), a co se v mládí naučíš, běží nezadržitelně pořád dál
http://www.jizni-svah.cz/2010/06/o-zrus ... i-vin.html
Opět; kde je ta hranice, kde se z hroznů ze Zaječí stanou hrozny z Makedonie? U deseti, dvaceti procent? Padesáti?
Nakonec myslím, že jádro problému je v upřímnosti. Nic proti míchání a kdovíjkakým vymyšlenostem, ale musíte to přiznat, přesně jako ten strýc. Cuvée Nicolas Rolin, jeden z mých nejoblíbenějších vynálezů, by asi devět z deseti českých výrobců nikdy nenazvalo směsí – je to prostě pět různých pinotů noir, dokonce z téže apelace. Asi jako kdybyste vzali rulandské modré z Čejkovic, tratí Helesný díl, Stará hora, Novosády a Niva Hrbatá, a dali to dohromady. Těžko někdo bude tvrdit, že je to podvod, a málokdo by to nazval cuvée.
Ale proč to nepřiznat, a nenapsat na láhev? Co vede výrobce výborného Quattre k tomu, že z nich člověk musí páčit heverem fakt, že ty čtyři odrůdy vyrostly někde ve Velkých Bílovicích? Proč nazývá Springer tvrdohlavě víno Pinot noir, když je zřejmé, že tam přidává trochu portugalu, právě jako zmíněný strýc? Proč všichni „dobarvovači“ pinotu noir o téhle záhadné praxi mlčí jako hrob, a neřeknou, že to „dotáhli“ dornfelderem?
Své podezíravosti proti směsím jsem se tak úplně nezbavil. A podezíravost proti monstrózním velkovýrobcům, kde tečou nějaké hektolitry něčeho odněkud někam u mne spíš časem ještě roste.
Předběžná zpráva o míchání vín
Co se v mládí naučíš… to už z hlavy nikdy úplně nevyženeš, a navěky tě to poznamená. Přiznal jsem, že takovou časnou informací pro mne byly „čisté odrůdy“, které jsou jaksi vznešenější, právě jako čistokrevný pes narozdíl od nějakého vořecha. Metafyzický archetyp o čistotě vždy a za všech okolností se zdá být mnohdy hodnotou sám o sobě, aniž by ta čistota musela mít nějaký smysl. Nápad je významný pro západní civilizaci přinejmenším od doby protestantů; všimněte si, kolik reklam se na to odvolává, a tvrdí, chirurgicky čistý záchod je nějak… lepší.
Kromě toho je v tom ovšem i ta „psí“ logika – čistokrevný pes má jasně dané vlastnosti, kvůli kterým byl vyšlechtěn. Rotvajler má být ostrý drsňák, a každý, kdo si ho kupuje, to od něho očekává; víte tedy, co dostanete, a nemáte nač si stěžovat, když váš pes přesně takto funguje.
Přesně taková logika je i u „čistých odrůd“ vína; pokud si koupíte láhev suchého ryzlinku, pak se nedivte, že to bude fakt suchý ryzlink, po kterém se milovníkovi sladkého mlsání protočí panenky. Pokud přinesete láhev pinot noir, nedivte se, že třeba nebude dokonale „vínově“ tmavočervená jako sovětská vlajka.
Jenže… je to mnohem složitější, a existuje tolik výjimek, že z původního pravidla vlastně moc nezbylo.
Míchání vína naprosto není novodobý vynález. Pravý opak je pravdou – kdysi dávno se na vinici nacházela často celá sbírka odrůd, což nikomu nevadilo, a víno se dělalo už od počátku z různých hroznů, počínaje sklizní. Burgundsko se tím proslavilo asi nejvíc – když chtěli bílé, posbírali prostě všechny nejrůznější hrozny, co tam rostly vedle sebe, pinot noir, pinot gris, pinot meunier, chardonnay, auxerrois, zřejmě ani nevěděli, že to je jiné víno a mělo by se jinak jmenovat. Odtud naprostá nejistota, kdy přesně která odrůda vlastně vznikla. U těch nejstarších evropských obvykle platí, že si jich prostě jednoho dne na vinici někdo všiml.
Výsledek rozhodně nebyl nečistý nebo špatný; podobným způsobem dělané víno Quattre z Dobré vinice jsem už nadšeně chválil, a nejen já. Taková „přirozená“ vinice zřejmě měla i výhody smíšeného lesa proti monokultuře – více odolávala chorobám a dalším vlivům přírody. Zkrátka, funguje to.
Jiný příklad je Bordeaux, kde byl moderní obchod s vínem vlastně vynalezen a vymezila se první pravidla (paradoxně Angličany, nutno dodat – Francouzi víno sice umí dělat jako nikdo, ale nějaká pravidla a systém není jejich silná stránka). Místní odrůdy vína, byť tentokrát geneticky zcela různého původu, fungují dohromady v cuvée směsi lépe, než samostatně; jedna odrůda dodá výdrž, druhá jemnost, a tak dále, ten dělá to a ten zas tohle. Jednoodrůdové Bordeaux, pokud vůbec nějaké existuje, je netypická vymyšlenost – každý ví, že je to směs, a právě ty poměry u míchání jsou částí tajemství receptu jednotlivých vinařských chateaux. Nejslavnější místní zázraky, jako Chateau Margaux, Latour, Lafitte Rothschild jsou všechno speciální směsi, už po staletí typické pro dané vinařství, posvátné kouzlo, které zvenku nelze napodobit. Totéž lze ostatně prohlásit o pravém šampaňském, a nebo o Chateauneuf_du-Pape, ve kterém je prý dokonce až třináct různých odrůd v téže lahvi.
U těchto „kříženců“ je to právě jako u zavedených kříženců psích – je to prostě prozkoumaná a jasná záležitost; opět každý ví, co dostane, a co má čekat.
V pozadí jiných případů je zcela praktický a obchodní problém. Jedna z našich nejoslavovanějších, vpravdě kultovních vinic Šobes, je, jak vysvětlil jeden pracovník Znovínu, zamořena starými výsadbami mnoha odrůd, které nelze pro jejich mikromnožství samostatně vinifikovat. Jednou z těchto odrůd je i ruland modrý, kterého je tam jedna řádka, tj. 150 kg hroznů dá nějakých 70 l moštu. To se prý nevyplatí zpracovat zvlášť, takže se to vždycky k něčemu přisype, nejlíp už ve stádiu hroznů.
Tohle je zrovna poučný extrémní případ. Nejlepší vinice se skvělou odrůdou, svatý grál každého vinného nadšence. Pokud ty hrozny přisypu do sice kvalitního, leč přec jen méně slavného rulandského třeba ze Strachotic, lze tvrdit, že jsou tím Strachotice znehodnoceny?
A hned vás napadne - kde je hranice takového „přisypávání“? Dokdy budou Strachotice ještě Strachoticemi, a nestanou se „Strachoticemi smíchanými se Šobesem?“
Jiný případ našeho známého, místního vinaře, který vyrábí víno hlavně sám pro sebe a známé. „Strýcu, co je to za víno?“ „Tož, to je pálava… ale měl jsem jí málo, tak jsem tam přidal trochu müllera.“ „A tohle?“ „Tož, to je rýnský ryzlink… ale měl jsem ho málo, a tak jsem tam přidal trochu müllera.“
Tenhle případ asi těžko někdo odsoudí; strýc to neprodává, a je to fakt jeho problém. Ale musím dodat, že všechna jeho vína jsou tak trochu na jedno brdo… je v tom cítit muller thurgau. Což asi málokoho překvapí.
Nicméně tenhle případ ukazuje hlavní problém – vzácnější a dražší hrozny jsou přečasto nastaveny nějakými levnějšími a dostupnějšími. Dělalo se to za komunistů zcela masově (odtud ty kilometry směsek), a co se v mládí naučíš, běží nezadržitelně pořád dál
http://www.jizni-svah.cz/2010/06/o-zrus ... i-vin.html
Opět; kde je ta hranice, kde se z hroznů ze Zaječí stanou hrozny z Makedonie? U deseti, dvaceti procent? Padesáti?
Nakonec myslím, že jádro problému je v upřímnosti. Nic proti míchání a kdovíjkakým vymyšlenostem, ale musíte to přiznat, přesně jako ten strýc. Cuvée Nicolas Rolin, jeden z mých nejoblíbenějších vynálezů, by asi devět z deseti českých výrobců nikdy nenazvalo směsí – je to prostě pět různých pinotů noir, dokonce z téže apelace. Asi jako kdybyste vzali rulandské modré z Čejkovic, tratí Helesný díl, Stará hora, Novosády a Niva Hrbatá, a dali to dohromady. Těžko někdo bude tvrdit, že je to podvod, a málokdo by to nazval cuvée.
Ale proč to nepřiznat, a nenapsat na láhev? Co vede výrobce výborného Quattre k tomu, že z nich člověk musí páčit heverem fakt, že ty čtyři odrůdy vyrostly někde ve Velkých Bílovicích? Proč nazývá Springer tvrdohlavě víno Pinot noir, když je zřejmé, že tam přidává trochu portugalu, právě jako zmíněný strýc? Proč všichni „dobarvovači“ pinotu noir o téhle záhadné praxi mlčí jako hrob, a neřeknou, že to „dotáhli“ dornfelderem?
Své podezíravosti proti směsím jsem se tak úplně nezbavil. A podezíravost proti monstrózním velkovýrobcům, kde tečou nějaké hektolitry něčeho odněkud někam u mne spíš časem ještě roste.
-
Vallun
- Příspěvky: 33916
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
Re: Víno
Hurá, konečně zase něco laskavého na foru, Argo díky:)
Nejprve z jiného soudku:
Ostatně my máme doma čistokrevného papírového vlčáka - ovšem je přerostlý a charakterově naúprosto nevlčákovský mazel a loudil. A míšence huskyho, který vypadá jak stará bílá rohožka, ale rozměrově je to výstavní houska a charakterem rovněž...
Já dostal k narozeninám láhev portského. Docela dobrá, ale ještě zajímavější je skutečnost, že každému chutná úplně jinak...
Nejprve z jiného soudku:
Tohle, žel, vůbec neplatí... Je to jen pověra podporovaná lidmi, kteří vydělávají solidní peníze prodejem čistokrevných hafíků. Ale když se podíváte do historie těchto plemen,t ak, jak překvapivé, jsou to obvykle důsledky různých experimentálních křížení... Třeba v myslivosti se obvykle formálně naplní počet ušlechtilých psů na příslušné hektary, ale zároveň se zde vyskytuje i dostatek chytrých a šikovných voříšků an skutečnou práci - jediná výhoda v tomhle je ta, že čistokrevný pes má lépa odhadnutelnou stavbu těla, což teba u norníků nebo psů na černou je docela důležitá věc.„psí“ logika – čistokrevný pes má jasně dané vlastnosti, kvůli kterým byl vyšlechtěn. Rotvajler má být ostrý drsňák, a každý, kdo si ho kupuje, to od něho očekává; víte tedy, co dostanete, a nemáte nač si stěžovat, když váš pes přesně takto funguje.
Ostatně my máme doma čistokrevného papírového vlčáka - ovšem je přerostlý a charakterově naúprosto nevlčákovský mazel a loudil. A míšence huskyho, který vypadá jak stará bílá rohožka, ale rozměrově je to výstavní houska a charakterem rovněž...
Ono to až tak paradoxní není - vliv Angličanů na vinařství jako takové má až pandemické rozměry - portské nebo třeba italská masalla jsou jejich výtvory. Jen kvůli nepříjemným domácím podmínkám musí zahradničit u jiných... Stejně tak je Londýn významným odběratelem špičkových vín, a pana Salviho jsme zde již citovali, že...(paradoxně Angličany, nutno dodat – Francouzi víno sice umí dělat jako nikdo, ale nějaká pravidla a systém není jejich silná stránka)
A fohromady rovněž napomáhají tomu, že jsou si jednotlivé ročníky podobnější, než u jednoodrůdových...fungují dohromady v cuvée směsi lépe, než samostatně; jedna odrůda dodá výdrž, druhá jemnost, a tak dále, ten dělá to a ten zas tohle.
m,uller thurgau je mor českých vinic - oblíbená odrůda jakéhosi komunistického pohlavára způsobila zamoření celé republiky - proto když si koupít vinný mošt třeba od Rubínu, je to obvykle čistý muller:)Jiný případ našeho známého, místního vinaře, který vyrábí víno hlavně sám pro sebe a známé. „Strýcu, co je to za víno?“ „Tož, to je pálava… ale měl jsem jí málo, tak jsem tam přidal trochu müllera.“ „A tohle?“ „Tož, to je rýnský ryzlink… ale měl jsem ho málo, a tak jsem tam přidal trochu müllera.“
Tenhle případ asi těžko někdo odsoudí; strýc to neprodává, a je to fakt jeho problém. Ale musím dodat, že všechna jeho vína jsou tak trochu na jedno brdo… je v tom cítit muller thurgau. Což asi málokoho překvapí.
Protože u nás převládá ještě tak trochu kultura podnikatelů ve fialových sáčkách, byť skrytá v tmavých oblecích...Ale proč to nepřiznat, a nenapsat na láhev? Co vede výrobce výborného Quattre k tomu, že z nich člověk musí páčit heverem fakt, že ty čtyři odrůdy vyrostly někde ve Velkých Bílovicích? Proč nazývá Springer tvrdohlavě víno Pinot noir, když je zřejmé, že tam přidává trochu portugalu, právě jako zmíněný strýc? Proč všichni „dobarvovači“ pinotu noir o téhle záhadné praxi mlčí jako hrob, a neřeknou, že to „dotáhli“ dornfelderem?
Já dostal k narozeninám láhev portského. Docela dobrá, ale ještě zajímavější je skutečnost, že každému chutná úplně jinak...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
-
Argonantus
- .
- Příspěvky: 19057
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Víno
vliv Angličanů na vinařství jako takové má až pandemické rozměry - portské nebo třeba italská masalla jsou jejich výtvory.
Já měl na mysli vliv ještě zásadnější - totiž na Bordeaux, jednu z nejsvětějších svátostí. Systém "cru" vymysleli angličtí obchodníci 1855, byť původně naprosto prozaickým srovnámním do "tříd" podle ceny (5 cru classé je nejnižší a nejlevnější, 1 cru classé je nejlepší, a tak vznikla ta sláva Latouru, Lafitta a podobně).
A ještě před nimi na těchto věcech bádal jistý Thomas Jefferson, bez kterého by se Bordeaux proslavilo ve "spojenecké" zemi Americe určitě později.
Grand cru se pak rozšířilo i jinde, byť ve zjednodušené podobě - v Burgundsku, v Alsasku, v Bordeaux na opačném břehu, a nejnověji prý i v Languedocu. Jediné zmatky jsou z toho, že systém je vždycky malinko jiný, takže "grand cru" má hodně jinou váhu.
No, a vlastně to trvá - ten úplně největší papež vína je jistý Robert Parker, který vpodstatě vykopne každý rok balon v tom smyslu, zda je ročník Bordeaux vydařený či nikoli; jeho věčný oponent a superšaman na burgundské je Clive Coates, pak je John Salvi, zajímavý tím,že se systematicky věnuje Moravě (už tu byl zas...)... a vlastně vůbec, titul Master of Wine, ta jakási "univerzita" kolem toho, to všechno spáchali Angličani. Ač jim tam víno moc neroste (v poslední době to prý ale taky nadšeně zkoušejí).
... pokud jsou ovšem to příští rok schopní udělat stejně, což z nějakého důvodu nejsou v drtivé většině případů; ten Springer s tím furt šachuje, a i to Quattre prý v nových ročnících není už tak zázračné, jako do 2007 (ještě jsem nezkoumal, ale Belcarnen to vidí dost skepticky).A dohromady rovněž napomáhají tomu, že jsou si jednotlivé ročníky podobnější, než u jednoodrůdových...
Jo, Já jsem k tomuhle vínu taky krajně skeptický, možná až přehnaně.Müller thurgau je mor českých vinic - oblíbená odrůda jakéhosi komunistického pohlavára způsobila zamoření celé republiky
To je železný zákon všech vinných experimentů; každému chutná něco trochu jiného a kdejaká podivnost si najde svého příznivce. A každý to vnímá jinak i subjektivně. Je to jako umění.ještě zajímavější je skutečnost, že každému chutná úplně jinak...
Sláva vznikne, když se na nějakém víně začnou ti příznivci záhadně hromadit.
Midewiwin:
Jsi Kovácsovský monotematik; ale celkem to není blbá volba, protože dělají většinu vína dobrého. Já si právě koupil nějaké rulandské modré (výběr 2007), které patří taky k těm lepším.
Michlovský - stejná zkušenost mnohokrát - moc dobrý, ale ne úplně nejlepší. Zato přečasto úplně nejdražší.
EDIT: A smutný dodatek - zatepla linkuji od Belcarnena, jako tuny něčeho záhadně putují někam -
http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... &nid=11343
-
midewiwin
- Příspěvky: 4893
- Registrován: 18. 12. 2006, 09:56
Re: Víno
Moje kovácsovská monotematičnost pochází z prozaické skutečnosti, že cca 30 m od mého sídla je vinárník, který má od K. cosi jako exkluzivní zastoupení pro region.
Takže když chci slušné víno a jsem líná se pro ně vydat dál, je volba jasná. Bude to Kovács.
Takže když chci slušné víno a jsem líná se pro ně vydat dál, je volba jasná. Bude to Kovács.
Čas neexistuje.
-
Argonantus
- .
- Příspěvky: 19057
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Víno
Pro ryzlinkové nadšence to je možné řešení.
Ale přiznám se, že si i od nejlepší nalezené varianty vína (pinot noir: Škrobák, Čejkovice) občas rád odpočinu a dám si něco úplně jiného (pinot noir: Reisten, Maidenburg, třeba).
Což většinou žádný výrobce nedokáže, protože mu tam roste maximálně několik málo skvělých vín - na něco jiného se musí jinam.
Kovács při tom patří mezi solidní vícebojaře; třeba ten jeho pinot noir (Přerov, Na štrekách 2007) je skvělý. Ale tramín z něj třeba ještě nijak mimořádný nevypadl.
http://www.jizni-svah.cz/2010/08/vinar- ... -vina.html
hodně zajímavý článek s vydařenou debatou, nakonec na stejné téma (a pár dalších).
Ale přiznám se, že si i od nejlepší nalezené varianty vína (pinot noir: Škrobák, Čejkovice) občas rád odpočinu a dám si něco úplně jiného (pinot noir: Reisten, Maidenburg, třeba).
Což většinou žádný výrobce nedokáže, protože mu tam roste maximálně několik málo skvělých vín - na něco jiného se musí jinam.
Kovács při tom patří mezi solidní vícebojaře; třeba ten jeho pinot noir (Přerov, Na štrekách 2007) je skvělý. Ale tramín z něj třeba ještě nijak mimořádný nevypadl.
http://www.jizni-svah.cz/2010/08/vinar- ... -vina.html
hodně zajímavý článek s vydařenou debatou, nakonec na stejné téma (a pár dalších).
-
Argonantus
- .
- Příspěvky: 19057
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Víno
Pro ty, kdo sledují Belcarnenův a P.J.ho seriál o pinotech, zásadní trhák
http://www.jizni-svah.cz/2010/10/pinot- ... st-ii.html
a je to optimističtější, než kdykoli předtím.
http://www.jizni-svah.cz/2010/10/pinot- ... st-ii.html
a je to optimističtější, než kdykoli předtím.
-
Vallun
- Příspěvky: 33916
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
Re: Víno
Cheche...konečně jsme nezáživné Top-Upy vyměnil za nařízení č. 245/2004 Sb. - podrobnosti o společné organizaci trhu s vínem!:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
-
Wild West
Re: Víno
opravdu skvělé pojednání o tom, jak se dělá víno, potažmo, jak se dělalo dříve, a náastin problémů, jak se dělá dnes a dělat nemá pro úplné laiky k vyšším levelům od opravdového vinaře
http://blog.dva-duby.cz/2010/07/rychly- ... bniho.html
http://blog.dva-duby.cz/2010/08/rychly- ... bniho.html
http://blog.dva-duby.cz/2010/08/vyroba- ... -lisu.html
http://blog.dva-duby.cz/2010/07/rychly- ... bniho.html
http://blog.dva-duby.cz/2010/08/rychly- ... bniho.html
http://blog.dva-duby.cz/2010/08/vyroba- ... -lisu.html
-
Vallun
- Příspěvky: 33916
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
Re: Víno
Ha, nekromant!:)
V dubnu jsem byl na koštu v Zaječí - úžasný zážitek:)
Akorát, když někdo dorazí v půl třetí na košt začínající v deset dopoledne, tak moc vín se zlatou medailí neochutná:/ Zlaté jsem měl nakonec jen jedno (protože jsem červené nechtěl, těch ještě několik bylo...) - Veltlín, na veltlín vynikající, jinak docela pitelné.
Z mé nejmilejší trojice pinor blanc a gris a chardonnay jsem medailové kousky nestihl, ale nevadilo mi to - vše, co jsem stihl ochutnat byla minimálně česká špička. Jediná připomínak snad jen k tomu, že šedý ruland 2007 VzH od Vinařství Zaječí, kolekc eExclusive stoupá až příliš rychle do hlavy...
Docela zajímavá kouzla předváděli s Irsai Oliverem, ale to nebyli místní, privězli to od Jevišovky.
Samotné Zaječí je obec na soamlěmé kopci mezi Pálavou a Židlochovicemi a tenhle ne zcela obvyklý terénní tvar se ve víně jistě projevuje, jen co budu mít trochu čas zkusím vypátrat, jak je to tam s půdou, protože rozdíl chuti mezi zaječickými a jinými nedalekými vinaři patrný rozhodně byl.
V dubnu jsem byl na koštu v Zaječí - úžasný zážitek:)
Akorát, když někdo dorazí v půl třetí na košt začínající v deset dopoledne, tak moc vín se zlatou medailí neochutná:/ Zlaté jsem měl nakonec jen jedno (protože jsem červené nechtěl, těch ještě několik bylo...) - Veltlín, na veltlín vynikající, jinak docela pitelné.
Z mé nejmilejší trojice pinor blanc a gris a chardonnay jsem medailové kousky nestihl, ale nevadilo mi to - vše, co jsem stihl ochutnat byla minimálně česká špička. Jediná připomínak snad jen k tomu, že šedý ruland 2007 VzH od Vinařství Zaječí, kolekc eExclusive stoupá až příliš rychle do hlavy...
Docela zajímavá kouzla předváděli s Irsai Oliverem, ale to nebyli místní, privězli to od Jevišovky.
Samotné Zaječí je obec na soamlěmé kopci mezi Pálavou a Židlochovicemi a tenhle ne zcela obvyklý terénní tvar se ve víně jistě projevuje, jen co budu mít trochu čas zkusím vypátrat, jak je to tam s půdou, protože rozdíl chuti mezi zaječickými a jinými nedalekými vinaři patrný rozhodně byl.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
-
Wild West
Re: Víno
Aktualizovaný místní ňamkový seznam:
Tramíny:
Škrobák, Čejkovice, nebo Sedlák, Bílovice; podobný kraj, podobný styl
Znovín, Dyjákovice, vinohrady
Jedlička a Novák, výběr z bobulí (mocný koncentrát)
Velké Žernoseky (dost drahé, dost brutální, ale rozhodně fascinující)
Baloun, Velké Pavlovice (zlatá v cizině dva roky po sobě, což deklaruje mocných 87-93 bodů; ty první mám radši, ale určitě stojí za vyzkoušení)
Ryzlinky:
Bc. Luděk Vondrák, Liběchov, botrytis, výběr z hroznů (2005 a 2006, fantastický suchý a koncentrovaný, unikát)
Reisten, Maidenburg, výběr z hroznů, 2006, Mikulovská (naopak jemná technika, utopené hodinky, konkuruje Alsasku)
Sůkal, Nový Poddvorov (nový a taky fantastický, jinak utopené hodinky, často je vyprodaný)
Pinot gris:
Jedlička a Novák, výběr, botrytis, 2007, Bořetice (neselhávající hit, už dochází)
Reisten, Maidenburg (klasičtější, moc fajn)
František Mádl, těžší kousky, od pozdního sběru výš, dost známý specialista na šedé
Znovín, Šobes (nejslavnější ze všech slavných vinic dává IMHO lepší pinot, než ryzlink; a chce to ty zelené třičtvrtělitrovky, červené půllitry jsou sladké)
Sauvignon:
Barabáš, Tasovice (překvapivě výborné víno)
Jiné bílé:
Dobrá vinice, Quattre (možná nejlepší bílé vůbec; chutí se podobá velmi solidnímu Chardonnay)
Pinot noir:
Škrobák, Čejkovice, případně Tomáš Krist, čejkovice (bacha, nové flašky bývají odjinud, a to už není ono)
Jedlička a Novák, Bořetice, 2006 (čím starší, tím lepší)
Stapleton a Springer,Pinot noir, Modré Hory (chutí skoro stejný, jako podobně vypadající Pinot noir jenom, ale Modré hory jsou drasticky levnější)
Valihrach, Krumvíř (prodává i různé fantastické ročníky, třeba 1980)
Reisten, Maidenburg (barriková smršť, moc dobré)
Znovín, Stošíkovice U Tří dubů (nejlepší Znovínský, výborná věc)
Baloun, Pavlovice nad Zahrádky (hostinský je divnej, ale víno má dobrý, v tomto případě asi nejlepší jeho výtvor)
Kovács, Nový Přerov, Na Štrekách (bývala ještě slavnější Růžová hora, ale ta už je asi pryč)
Šoman, Znojemsko (překvapivě sympatické víno)
Tramíny:
Škrobák, Čejkovice, nebo Sedlák, Bílovice; podobný kraj, podobný styl
Znovín, Dyjákovice, vinohrady
Jedlička a Novák, výběr z bobulí (mocný koncentrát)
Velké Žernoseky (dost drahé, dost brutální, ale rozhodně fascinující)
Baloun, Velké Pavlovice (zlatá v cizině dva roky po sobě, což deklaruje mocných 87-93 bodů; ty první mám radši, ale určitě stojí za vyzkoušení)
Ryzlinky:
Bc. Luděk Vondrák, Liběchov, botrytis, výběr z hroznů (2005 a 2006, fantastický suchý a koncentrovaný, unikát)
Reisten, Maidenburg, výběr z hroznů, 2006, Mikulovská (naopak jemná technika, utopené hodinky, konkuruje Alsasku)
Sůkal, Nový Poddvorov (nový a taky fantastický, jinak utopené hodinky, často je vyprodaný)
Pinot gris:
Jedlička a Novák, výběr, botrytis, 2007, Bořetice (neselhávající hit, už dochází)
Reisten, Maidenburg (klasičtější, moc fajn)
František Mádl, těžší kousky, od pozdního sběru výš, dost známý specialista na šedé
Znovín, Šobes (nejslavnější ze všech slavných vinic dává IMHO lepší pinot, než ryzlink; a chce to ty zelené třičtvrtělitrovky, červené půllitry jsou sladké)
Sauvignon:
Barabáš, Tasovice (překvapivě výborné víno)
Jiné bílé:
Dobrá vinice, Quattre (možná nejlepší bílé vůbec; chutí se podobá velmi solidnímu Chardonnay)
Pinot noir:
Škrobák, Čejkovice, případně Tomáš Krist, čejkovice (bacha, nové flašky bývají odjinud, a to už není ono)
Jedlička a Novák, Bořetice, 2006 (čím starší, tím lepší)
Stapleton a Springer,Pinot noir, Modré Hory (chutí skoro stejný, jako podobně vypadající Pinot noir jenom, ale Modré hory jsou drasticky levnější)
Valihrach, Krumvíř (prodává i různé fantastické ročníky, třeba 1980)
Reisten, Maidenburg (barriková smršť, moc dobré)
Znovín, Stošíkovice U Tří dubů (nejlepší Znovínský, výborná věc)
Baloun, Pavlovice nad Zahrádky (hostinský je divnej, ale víno má dobrý, v tomto případě asi nejlepší jeho výtvor)
Kovács, Nový Přerov, Na Štrekách (bývala ještě slavnější Růžová hora, ale ta už je asi pryč)
Šoman, Znojemsko (překvapivě sympatické víno)
-
Wild West
Re: Víno
i když pochybuji, že to moc lidí čte, přidám i negativní seznam různých zklamání. Vynechávám zahraniční omyly, na které asi nenarazíte:
Irsai Oliver, Vladimír Tetur, kabinet 2008 - věhlasný odborník na tohle víno, připomínající muškát, nicméně výsledek je vysloveně nudný a moravsky kyselý
Chorvát, zemské víno, Bíza, Čejkovice - odrůda není Vitis Vinifera, ale jakýsi mutant, EU ho zakazuje a má proč - je to strašně kyselá bestie
Modrý portugal, Templáři, Komtur Ekko 2006; Baloun, Modrý portugal, 2006 - tatáž chyba; moc starý portugal vůbec nefunguje. Vypít hned, neukládat; jinak se nedivte ničemu. Po podvodu u Templářů je dobře se jim vyhýbat; koupili z ciziny fantastické množství cizích hroznů, které teď cpou do všeho.
Roučí, Kraus, 2006 - divná drahá pinotová bestie s přilitým portugalem, který nefunguje (viz shora).
Pinot noir, Ludwig, Pavlovice, 2009 - jeden z opravdu blbých pinotů ze slavného místa.
Rulandské modré, Zaječí, vinařství U Kapličky, 2006 - ještě daleko horší, kyselá nepitelná hrůza.
Rulandské modré, U Sv. Tomáše, Žernoseky, 2008 - taky docela bída; vůbec české pinoty jsou spíš série problémů a neúspěchů, v nejlepším případě průměru
Rulandské modré, Gold lian, Ravis Rakvice, 2005 - obzvláště odstrašující hrůza, především to není pínot, ale něco na způsob frankovky. Učebnicová hypermarketová bestiálnost. Drahá.
Vůbec znalci dost varují před dvěma posledními ročníky červených u nás. Zatím mají podle všeho dost pravdu.
Irsai Oliver, Vladimír Tetur, kabinet 2008 - věhlasný odborník na tohle víno, připomínající muškát, nicméně výsledek je vysloveně nudný a moravsky kyselý
Chorvát, zemské víno, Bíza, Čejkovice - odrůda není Vitis Vinifera, ale jakýsi mutant, EU ho zakazuje a má proč - je to strašně kyselá bestie
Modrý portugal, Templáři, Komtur Ekko 2006; Baloun, Modrý portugal, 2006 - tatáž chyba; moc starý portugal vůbec nefunguje. Vypít hned, neukládat; jinak se nedivte ničemu. Po podvodu u Templářů je dobře se jim vyhýbat; koupili z ciziny fantastické množství cizích hroznů, které teď cpou do všeho.
Roučí, Kraus, 2006 - divná drahá pinotová bestie s přilitým portugalem, který nefunguje (viz shora).
Pinot noir, Ludwig, Pavlovice, 2009 - jeden z opravdu blbých pinotů ze slavného místa.
Rulandské modré, Zaječí, vinařství U Kapličky, 2006 - ještě daleko horší, kyselá nepitelná hrůza.
Rulandské modré, U Sv. Tomáše, Žernoseky, 2008 - taky docela bída; vůbec české pinoty jsou spíš série problémů a neúspěchů, v nejlepším případě průměru
Rulandské modré, Gold lian, Ravis Rakvice, 2005 - obzvláště odstrašující hrůza, především to není pínot, ale něco na způsob frankovky. Učebnicová hypermarketová bestiálnost. Drahá.
Vůbec znalci dost varují před dvěma posledními ročníky červených u nás. Zatím mají podle všeho dost pravdu.
-
Vallun
- Příspěvky: 33916
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
Re: Víno
roky 2008 a 2009 nejsou z hlediska vína zrovna příznivé, ale rok 2007 byl pro bílé naopak mimořádně dobrý...
A to,že ani Morava nemá dost sluníčka na kvalitní červené jsme tu pomleli už mockrát.
České pinoty v kategorii bílých vím nemusí být vůbec špatné, po chardonce se jedná o moje druhé nejmilejší víno...
A to,že ani Morava nemá dost sluníčka na kvalitní červené jsme tu pomleli už mockrát.
Nedivím se, Vinařství u Kapličky je v Zaječí jen podle katastrálního území, nikolvi fakticky, navíc se bna ně stačí podívat, aby člvoěk viděl,že se jedná o načančané rejžoviště...Rulandské modré, Zaječí, vinařství U Kapličky, 2006 - ještě daleko horší, kyselá nepitelná hrůza.
České pinoty v kategorii bílých vím nemusí být vůbec špatné, po chardonce se jedná o moje druhé nejmilejší víno...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
-
Wild West
Re: Víno
Pinoty noir čili rulandské modré na Moravě fungují na mnoha místech výborně, viz horní seznam. V nedávné době se podařilo zazářit i s Merlotem (Glosovi z Poddvorova nebo Valihrach, který umí vpodstatě všechno).
Pinoty gris čili šedé fungují podle všeho výborně v Čechách i na Moravě, pinoty blanc čili bílé se občas nevyvedou. Zatím ale je v Čechách nejzajímavější ryzlink a tramín.
Ročník 2009 by mohl být dobrý, ba přímo skvělý. Měl jsem na mysli 2010, který je pro červené totální katastrofa, a 2011 se zatím vyvíjí dost podobně.
Zaječí - mám podezření, že ty nejlepší exempláře jsou z Věstonické, což už je vlastně Pálava a Mikulovsko. Na tom kopci je hromada slavných tratí, zejména na ryzlinky (oba).
Pinoty gris čili šedé fungují podle všeho výborně v Čechách i na Moravě, pinoty blanc čili bílé se občas nevyvedou. Zatím ale je v Čechách nejzajímavější ryzlink a tramín.
Ročník 2009 by mohl být dobrý, ba přímo skvělý. Měl jsem na mysli 2010, který je pro červené totální katastrofa, a 2011 se zatím vyvíjí dost podobně.
Zaječí - mám podezření, že ty nejlepší exempláře jsou z Věstonické, což už je vlastně Pálava a Mikulovsko. Na tom kopci je hromada slavných tratí, zejména na ryzlinky (oba).