Víno

[Argonantus]

Anorganicky navážu:

Nad Salonem vín 2010
O Salonu vín se už psalo a píše nezávislými komentátory vícekrát, a občas pěkně kriticky:
http://www.jizni-svah.cz/2007/09/salon- ... okolo.html
http://www.jizni-svah.cz/2008/05/salon- ... -2008.html
http://www.jizni-svah.cz/2009/09/salon- ... hnije.html
Zaujal mne nový seznam za rok 2010 vín, který je k vidění zde
http://in.ihned.cz/c1-40534940-100-nejlepsich-vin

1) „Nejlepší vína ČR“ to rozhodně nejsou.
Aby byla nejlepší, je třeba si představit ohromnou soutěž, kam dovezou vinaři hromadu svých nejlepších kusů (řekněme 1000 vzorků), a hromada špičkových sommeliérů to oboduje naslepo. Je více než zřejmé, že takto, ani nějak podobně, to neprobíhá a probíhat nemůže. Těžko by se v podobné bodovačce mohla zjevit na špici taková plebejská záležitost, jako „Neuburské 2008, jakostní víno odrůdové, Cena: 74,50 Kč“, vedle nějakých výběrů a slámovek. A to není zdaleka jediný případ. Jsou tu dohromady červená a bílá vína, klarety, rosé, odrůdovky a cuvée, odrůdy plebejské, vznešené, experimentální, ale také dva sekty a několik slámovek. Takže se děje, že ve skutečnosti je v „soutěži“ vždy jen několik opravdu srovnatelných vzorků; často dokonce právě jeden.
Takže daleko víc to dělá dojem reprezentační přehlídky moravského vína; „Zrcadlo slavného markrabství moravského“ , To pak vůbec ovšem není soutěž, nýbrž zrežírovaná výstava, divadlo. Na výstavě není samozřejmě nic špatného; je to ctihodná disciplína s režijním záměrem, „filosofií“, posláním a cílem, ale považuji za fatální vydávat výstavu za soutěž. To se blíží podvodu na divákovi.

2) Soutěž s přihlédnutím k Vinselektu Michlovský.
Autorem tohoto jedovatého sloganu je Belcarnen, a pravil ho po prvních ročnících. Potom se prý omezil počet vzorků od jednoho vinařství. Prý. V letošním ročníku jsem napočítal z té stovky 13 Michlovských. To je absurdní situace, zvláště, když je Michlovský současně docentem na jediné vinařské škole, kde se prakticky všichni naši vinaři učí, a o jeho vazbách na porotu nemůže být pochyb.
Je zcela zřejmé, že Michlovský je skvělý vinař, a že jeho vína jsou moc dobrá; ale naprosto nevidím důvod, proč by měl reprezentovat 13% našeho vinařského průmyslu. Tím spíš, že v seznamu naprosto chybí taková jména jako Baloun, Marcinčák, Koráb, Špalkovi, Peřina, Dobrá vinice a další vyhlášení sběrači cen.
Osobně mi vadí zjevná provinčnost tohoto pohledu; je to stále vlastně jen lepší „vesnická koštovačka“. Preferoval bych daleko raději pohled „co bychom mohli poslat na libovolnou světovou soutěž, aniž by se nám vysmáli“. Bílé víno našich nejlepších odrůd můžeme s vážnou tváří takto prezentovat, jak naznačuje i John Salvi. Konkurencí nám stejně budou zejména Němci, Rakušani a Alsasané, kteří dělají podobná vína.

3) Vlašský ryzlink a Rulandské šedé.
Tato dvě vína mají po devíti zástupcích, a ihned za nimi následují po osmi Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Chardonnay. Slušně je na tom Veltlín.
Ač nijak nadšen Vlašskými ryzlinky, a naopak spokojen s Rulandským šedým jakožto přirozeně nejúspěšnějším vínem u nás („já vám to říkal“), je to zajímavá poznámka na okraj občasných úvah o odrůdové struktuře. Takové věci má cenu na Moravě provozovat zejména, a ne se trápit s Mullery, Sylvány a Neuburgy.
Za zmínku stojí zjevná opozice proti Johnu Salvimu v tom, že Chardonnay je odrůdově jedno z nejúspěšnějších vín i u nás.
Pokud bychom přepočetli úspěšné odrůdy na procenta a porovnali se skutečnou odrůdovou skladbou vinic, pak zjistíme, že se nejlepší odrůdy u nás stále ještě notoricky podceňují, ve prospěch těch laciných a hodně úrodných. Těch dobrých by mělo být dvakrát více a těch druhých dvakrát méně.

4) Ceny jako z Marsu.
Pokud vidíte seznam v HN pěkně za sebou, zřejmě je tohle něco, co vás praští do oka rychle. A vzniká problém.
Mezi Teturovým Neuburgem za 74,50 Kč a slámovým Tramínem od Sonberku za 980,- tkví totiž opravdová propast. Dilema nelze rozumně vysvětlit.
- buď je správně ten seznam vín, jsou to rovnocení soupeři, a pak jsou někteří vinaři v seznamu prostě zloději.
- nebo jsou správně ceny, odpovídají kvalitě vína, ale pak nemají některá vína v seznamu co pohledávat a je to prostě jiná „váhová kategorie“.
Osobně mám dojem, že c) je správně – vína nejsou rovnocená a někteří vinaři jsou zloději, oboje zároveň.

Pokud je tohle „zrcadlo markrabství moravského“, pak je to přesně tak i v reálu – můžete si koupit srovnatelné víno se 100% rozdílem ceny, ba i více. Platíte za značku, i když je značka zatím trochu mysteriózní pojem; ne všechno víno od Michlovského je geniální. Platíte za dojem, i když ten je dán jen kombinací originálního designu lahve a drzosti výrobce. Platíte za stereotyp („slámové je vždycky mnohem lepší“). Platíte za německé nápisy (i když se za nimi žádný reálný obsah neskrývá). A navzdory očekávání, z pěti srovnatelných „vlašáků“ klidně může být nejlepší ten nejlevnější, za 117,- Kč.
Drtivá většina rozumných moravských vín je mezi 100,- a 200,- Kč.
Ta z nějakého důvodu „lepší“ mohou přelézt 200,- Kč až do 300,- Kč.
Cokoli nad tuto hranici by už mělo mít nějaký opravdu zjevný důvod, jinak je to prostě zlodějna.
U 500,- Kč pak moravské ceny končí; víc není důvod platit ani za ledovku.

5) Co bych si vybral:
Pokud hledám nějaký X- faktor, aby mne ta vína opravdu něčím zaujala:
Chardonnay Košut dostal stříbrnou v AWC Vienna 2009. Rulandské šedé pak nějakou pečeť ve Vídni. Košuta asi vhodné dále zkoumat.
Rulandské bílé a šedé, oboje od Michlovského, jsou Perná, to by mohla být bomba. Šedé – pozdní sběr mne zajímá ještě o kousek víc. A cena není šílená.
Rulandské šedé, Tomáš Krist, má diplom z Londýna, 2009. Je hodně drahé, ale tady by mohla zvědavost zvítězit, protože o Kristovi vím leccos, a všechno je moc dobré.

Ryzlinky - totální bomba by mělo být U Kapličky, pozdní sběr, ozdobený medajlí ze San Francisca, i když za svěží cenu. Optimisticky slibují delší zrání do 2017.
Kerner od Mikrosvínu ze Zimního vrchu je slibná kombinace. Poněkud drahá.
Oba Tramíny vypadají skromně a nenápadně, ceny mírné, uvidíme. Rakvice slibují rok 2017 ve zrání.
Pálava je opět vinařství U Kapličky, hodně medajlí, i z Vídně, ale cena značná, asi mne odradí. Opět rok 2017.

Irsai Oliver od Tetura je vyřešená věc, neb ho už vlastním. Muškátový experiment a moravská legenda. A v téže kategorii asi vyzkouším Muškát od Kovácse – pro mne známá a solidní firma, stříbrná medaile z Bruselu navrch.
André od Jedličky a Nováka je trochu nostalgická záležitost; oblíbená firma, nějaká medaile z Vídně, zvědavost.

Rulandské modré je v celém Salonu jeden velký propadák; zařazeny jsou jen dva exempláře, nesmyslně drahé, a navíc Patrii moc nemám rád, neb léta nic nepředvedla.
Smrští medajlí jsou odměněna všechna ledová a slámová vína, včetně takových vychytávek, jako San Francisco a Mendoza. Nicméně moje nadšení pro ně je mírné. Když potkám, tak Znovín.

[maYda]

JAk se tak na to dívám,tak červená vína jsou tak nějak na okraji zájmu.
pokud jde o barvu rulandského modrého, napadá mně, že jsem asi ještě nikdy na to správně vybarvené nenatrefila. Určitě jsem ho pila a ne jednou, ale tu světlejší barvu bych si asi zapamatovala. Tím spíš, že víno je "modré" a správná barva má naopak v sobě modré míň než člověk o červeného vína obvykle čeká.

[Argonantus]

1) Ta "modrá" je zase od hroznů; když na ně koukneš zvenku, tak jsou fakt modře ojíněné (jako švestky).

Jinak "správná" barva je hodně druhů lehčích, až skoro podezřelých - teď jsem dostal slámovou rulandu, která je růžově hnědá. Skoro jako klaret nebo nějak nepovedené rosé. Řada slavných Burgund má divné a podezřelé barvy.
Škrobákovy Čejkovice jsou vysloveně veselá barva, Vrbice taky.
Tetur je zase hodně tmavě červená (ale taky ne moc domodra).

2) O červeném u nás se furt ještě hodně diskutuje; napřed se říkalo, že to vůbec nemá cenu, pak zas vypukla velikánská móda (když se odhalilo, že červené u nás zmizí první ze všeho, a dá se prodávat dráž, asi do r. 2005).
Pak zase červené začalo přebývat, zejména to, co nevydrží (Zweigel, Portugal), a vypukla hysterie, co s tím - výsledek byl lavina různých rosé.
Teď se zas hádají, zda Cabernet ano či ne. Stejně vášnivá debata, jako o tom Chardonnay.

Já na to dlabu, a věnuji se převážně Rulandskému modrému; zbytek červených jen velice okrajově.
Tvé pozornosti bych doporučil zkoumat moravské pokusy o Merlot, v čemž prý vyniká Tetur (k vidění na Karláku). Prakticky bez tříslovin (nebo alespoň nejsou k nalezení v chuti).

Bílé samozřejmě na Moravě skýtá onačejší možnosti.

[maYda]

Víš, Argonante, moje motivy ke kozumaci vína jsou motivovány - zřejmě na rozdíl od tebe - spíš požitkářsky než badatelsky.

Merlot - to asi bude jeden z předsudků, které člověk nabere, pokud kupuje vína bez znalostí. Pila jsem ho kdysi a nechutnal mi. Ale nejsem si jistá,jetsli to nebyla nějaká darovaná flaška - moje máti má bohužel přehršel známých, kteří žijí mentálně v dobách, kdy vrcholem vinařského kulinářství bylo pít Svíčku ( a sehnat ji) a k "vínu z Moravy" v petflašce ještě civilizace nedospěla. A kteří jí pravidelně nosí víno, ač by udělali líp,kdyby přišli s prázdnýma trukama, protože máti pak při nějaké příležitosti, kdy chceme otevřít víno, chce likvidovat tyhle darované flašky.

No ale velikonoce budpou letos"bílé", porotože brácha někde koupil SAuvignon a tvrdí, že to je první Sauvignon z Moravy, který se dá pít - a není samozřejmě v petfašce. A taky tam máme ten Rulandský výběr z hroznů.

Já mám pocit, že jednou za čas přijde módní vlna,kdy červené prostě frčí. a pak zas na čas zájem opadne.

I když "červené období" na fakultě asi bylo dáno technickými podmínkami - červené nemuselo do lednice a tudíž nehrozilo nebezpečí, že ho někdo uzme.

[midewiwin]

Jednoznačně preferuju bílé. V galerii máme šedý koberec.

[Argonantus]

Mé motivy jsou také požitkářské, ale nechám si poradit od vyšších levelů (a zkontroluju, jestli mají podobný vkus).

Sauvignony jsou oslavovány na Moravě už hodně dlouho. Já se s tím vínem nějak v životě minul. Nejsem k němu schopen nic dodat; dodatečně myslím, že to je vlivem Alsasanů a Burgunďanů, kteří tohle víno nevedou.

Jo, šedá je dobrá barva. Určitě.

[maYda]

Brácha drží na Sauvignon od výletu do Paříže, takže Morava je v tom nevinně. Podám referenci, jestli to bude stát za to.
A budu doufat, že pokud přijdou příbuzní, tak bez krabičáku.

[Wan-To]

Co je vlastně zač růžové víno?

[Argonantus]

Wan to:

Jsou dvě verze růžového.
Ta běžnější je vlastně "přetažený klaret", nebo jak to říci, z červené odrůdy, která má barevné slupky, ale ne vlastní hrozen, se to podrtí tak akorát, aby to ty slupky zbarvily jen lehce. Takže to lze spáchat v našich podmínkách snadno z Pinotu noir, běžně z Zweigeltrebe, taky z Cabernet Sauvignonu, určitě z Vavřince a možná i lecčeho dalšího.

Druhá možnost je cuvée - prostě se slije červené a bílé. Třeba dokonce burgundské Chardonnay a Pinot noir, nastojte.

Má se za to, že výsledek je lehčí, než normální červené, veselejší, moc to nevydrží, pije se to v létě, ke svatbě a tak, hejsasa hopsasa. Ukládat do archivu je kravina. Nicméně v kateorii "neukládat/vypít hned" je to docela oblíbené a vznešené, třeba jako muškáty.
nejvíc se machruje s růžovým z Anjou.

Někdy v půlce devadesátých let vypukla na Moravě móda červených, a ježto se to dělalo z různých "neukládacích" odrůd, tak to dost zbývalo, a následně zase vypukla hysterie, že je toho moc, takže se spáchala spousta zmatených rosé.
Dnes už se to celkem srovnalo; rosé je tak akorát, aby to zmizelo do dalších let.

[maYda]

Někdy v půlce devadesátých let vypukla na Moravě móda červených

Vzpomněla jsem si na období,kdy jsem se vyskytovala v partě, kde bylo hitem červené šampaňské.
tedy, abych byla přesná, červená Bohemia sekt nebo něco takového. Tehdy jsme to pili všichni, ale vlastně mi to nechutnalo. K červenému se ty bublinky prostě nějak nehodí.
I když rok před tím všichni pili červené s cocacolou, takže ta červená Bohemie byl vlastně pokrok. Fakt je, že to tehdejší víno si nic lepšího, než namíchat s colou, nezasloužilo.

nějak jsme tu ty "šampáňa " a sekty zatím opominuli.

[Sosacek]

K červenému se ty bublinky prostě nějak nehodí.

Tohle si muze myslet jen clovek ne nezazil lambrusco.

[Argonantus]

Bubliny jsou zas úplně jiná disciplína; asi jako to rosé nebo slaďáky.
Nemá na to cenu brát stejný metr, jako na normální víno.

Osobně se považuji ve všech třech disciplínách za analfabeta; celkem je mi to ukradené, a šampaňské piju jen z důvodů společenského nátlaku okolí.
A radši bych si dal tramín (jako slavnostní přípitek k čemukoli, třeba ke svatbě).

Lambrusco jsem zažil, tedy normální červené bez bublin, asi před půl rokem v nějaké hospodě... byl to jeden z nejhorších vinných zážitků za posledních několik let. Čirá, koncentrovaná hrůza.
Něco na způsob rozpuštěných gumových medvídků.

[Raven]

Čirá, koncentrovaná hrůza.
Něco na způsob rozpuštěných gumových medvídků.

Aby si na tebe gumoví medvídci v nějaké tmavé uličce nepočíhali a nerozpustili oni tebe...
Raději važ slova, oni všechno slyší

Bublinky v červeném víně? Není proti tomu nějaký zákon?
R

[Argonantus]

Vypadá to jako divný nápad, ale tady
http://90pluswines.com/pages/search/sea ... ne%20rouge

jsou k vidění opravdu červené bubliny - třeba ten Syrah je jasný. A hodně vážně míněné vinice. I ceny.
Jinak rosé s bublinami je dost časté, a to i u nás.

Stran Lambrusca v hospodě - chtěl jsem vás varovat.

[Vallun]

Ale no taak, lambrusco je sice konzumní víno, ale pít se dá:) Rozhodně jsme raději, když je na nějaké oslavě nabízeno lambrusco, než jiné víno v téže cenové..