Víno

[Argonantus]

Moc nemusím Mullery, Frankovky, Veltilínské, Vavřinecké, Rylzinky, Zweigeltrebe a Tramíny. Co se týče lokací, tak dávám přednost moravským vínům

No vida; slovo do pranice. Tézi bych bral s následujícími výhradami:
1) Frankovka. Zvláštní víno. Takové těžkotonážní (pro Faskala - lze ho jistým zvrhlým způsobem přirovnat k onomu zelenému vietnamskému čaji...), které člověka nenaplní žádným štěstím. Jenže bývalo - v posledních letech se zjevují překvapivé a zásadní výjimky, ověnčené metály, kde je chuť vysloveně příjemná a zajímavá. řekl bych, že frankovka je dnes především složitá.

2) Vavřinecké. Tady se zastavím z jisté nostalgie; za bolševika to bývalo nejlepší víno běžně k mání, takže jsem ho coby student konzumoval častěji, a ještě dnes je to docela přijatelná varianta z dilematu bílé nebo červené. Jinak sportovně uznávám, že cabernet savignonem, pinot noir a nebo dnes často i tou frankovkou bývá vavřinecké na hlavu poraženo. Takový solidní průměr.

3) Ryzlinky. Ó nikoli. Podařený ryzlink rýnský je bílého vína král, jeho sláva hvězd se dotýká, a naprosto právem. Pravdaže, většinou ne u nás - jen občas. Po alsaském ryzlinku sáhnouti znamená téměř jistotu úspěchu.

4) Tramín. To je strašně zvláštní víno - limitně se blíží tomu Faskalovu evropskému pravínu. Má velice výraznou chuť po různém ovoci, je desertní, často i sladké (Alsaské velmi sladké, připomínám), a myslím, že si ho zamilujete velice snadno. Jako student jsem ho považoval za nejlepší volbu. Kdo ho neznáte, určitě vyzkoušejte. Možná se stanete jeho fanatickými přívrženci.
Upozorňuji, že víno nese název tramín červený, ale je přesto bílé.

K ostatním odrůdám bych skepsi sdílel; zweigeltrebe mne nikdy nenadchlo, veltlín je prý 40% rakouského vína (což je samo o sobě dostatečně depresivní), a opravdu není sladké ani trochu.

Mimoevropské mi nechutnají skoro vůbec

V zásadě není důvod podceňovat místa, kde je zeměpisně podobné prostředí, jako v původní domovině - odtud "klokani" (Austrálie) a "lamy" (Chile, Argentina), případně Kalifornie. Jdou tam podobné věci, jako v "červených" oblastech Francie, včetně těch nejvydařenějších (vesměs je tam tepleji, než v tom "studeném" evropském pásu).
Osobně se přiznám ke slabosti pro odrůdu syrah čili shiraz, což je to samé, a u nás to pro nedostatek slunce vyrobit prostě nelze; v Austrálii je to běžné slušné víno*; dále jistý pojem jsou jihoamerické merloty, a konečně mocný je jihoamerický malbec (obvykle archivní čili reserva).

Mimochodem, v jisté době veškerá francouzská réva vymřela, a je nově naroubována nově z Kalifornie. Takže geneticky to zas tak zásadní rozdíl být nemůže....

* zde jsem kecal. Vybaven lepší literaturou už vím, že Australský shiraz může být pojem, konkrétně tzv. Grange je jedno z nejslavnějších vín světa. Australané objevili mocné vlastnosti Syrahu paradoxně dřív, než Francouzi.

[ilgir]

Víno nemám moc rád. a když už, tak sladké. Takže Morava sux.
Co si pamatuju tak nejvíce mi chutnal jakýsi Rumunský tlamolep v pestrobarevné lahvi. Bylo to jak sirup.

[Tafif]

Vallun: Díky. Ale je to jen na objednávku, že?
Docela překvapivé, že když jsi na ta sladší, tak preferuješ Moravu.

Argonantus:
Frankovka jsi popsal docela výstižně. Tedy tu první část, na žádnou dobrou jsem zatím nenarazil, ostatně jsem ji ani nehledal.
S vavřincem jsem měl problém, po pár hltech mi po něm strašně zdřevěněl jazyk a špatně se mi mluvilo. Už se mu vyhýbám.
Shyrah jsem měl jednou a byl opravdu dobrý, nebudeš jediný, kdo pro něj bude mít slabost.

Ilgir: A co Portské? To navíc krásně voní.

[Vallun]

Argo - uznávám, že má preference Evropy je spíš racionální, než chuťová záležitost - i v Evropě je takových zajímavých vín, že nemám kapacitu se zabývat ještě dalšími regiony...

ad Frankovka - já zatím narazil snad jen an červenoua červené nemusím vůbec, nehledě k tomu, že ty zajímavější kousky budou v nabídce fRankovek spíš ty dražší - a v té cenové relaci už najdeš jiné, zajímavější kousky:)

ad Ryzlink - o tom Alsaském jsi již mluvil a asi jej zařadím do svého hledáčku, ale jinak jde o to, že často mají ryzlink, veltlín a vavřince (nebo mullera) jako nabídku bílých vín v restuaracích, a kvalita nic moc:( Kvalita jistě může být o hodně lepší...ale tu neznám.

ad Tramín - s tím sjem se potkal relativně málokdy a většinou mi přišel nevýrazný, asi jsem měl smůlu...

Tafif - jj, jen přes e-shop a nebo přímo u nich...

Pozor, já nejsem jen na sladší - mám rád dobrá vína a mrovaská jsou nejlepší na světě (alespoň, co se týče obsahu nějakých zdraví prospěných látek;), ale aby mi chutnalo nesladké víno, tak musí být "zajímavé" (upřímně vzato ještě neumím zobecnit, co mi chutná a co ne.., a když nemám jistotu, že takové víno bude k dispozici, tak volím to nejsladší, protože to nějak vypiju nejspíš:)

Ale portské já taky rád;)

[Argonantus]

To je krásná tlachárna...

Ilgir:
Možná nejsi na víno, ale na likéry. Jinak tahle těžkotonážní sladká vína jsou portské, sauterne, některé sherry, tokaj... já to moc nepiju a navíc je to pěkně drahá sranda.

Tafif:
Syrah je k mání v kdejaké sámošce, a je sympatický tím, že patří mezi tu kategorii 100-, která se dá i pít. Osobně doporučuji studiu australské modely... a samozřejmě francouzské, ale bacha na kupáž s cabernetem, to už není ono.

Vallun:
tramíny jsou fakt zajímavá zábava, a v tom alsasku si jich cení ještě nad ryzlinky. Ale já znal první moravské, a dost dlouho jsem si s nimi vystačil.

mám rád dobrá vína a moravská jsou nejlepší na světě

No, nejlepší na světě asi ne, ale za ty prachy jsou hodně dobrá, a za podobnou cenu se jim dá konkurovat docela složitě.
Klíčový rozdíl mezi opravdovým grand cru a Moravou je v jisté záruce; Morava může být hodně dobrá, ale není jisté, jestli bude stejně dobrá i příští rok. Ty ohromné prachy člověk vysolí za tu solidnost; pokud je na láhvi Grand cru, tak prostě těžko narazíte. Ale vysolíte 300 za Alsasko a za Burgogne nebo Bordeaux hodně přes tisíc.

Nicméně hodně dobrá odrůda (nejčastěji se to děje právě u tří různých Rulandských, Sauvignonů, zřejmě i to Chardonay) se občas těm francouzským zcela vyrovná. Ale je to trefa, kterou je třeba hledat. Osobně jsem se přiznal k Pinot noir coby největší vášni; na několika větších sešlostech jsme udělali večer pouze s touto odrůdou, různé lahve různých autorů, a podvakrát vyhráli - kupodivu - templáři Čejkovice, vínem absolutně odlišné konsistence a chuti, a podrtili přesvědčivě i obyčejnější Grand vin de Burgogne (už si nepamatuji, které).

Jiný kolosální zážitek nám připravilo Rulandské bílé (kupodivu, nikoli šedé) barrique, zřejmě 2006, tuším, že Zaječí, a to jsme dokupovali asi třikrát po vícero lahvích, až jim bohužel navěky došlo. To bylo fakt geniální víno.

Výhoa je, že v moravských se dá bádat snadněji i cenově. Česká bílá nebývají o nic horší (ryzlinky možná paradoxně i lepší), ale je jich zatraceně málo, jak už jsme si stěžovali.

[Vallun]

To je krásná tlachárna...

A je to špatně?:)

mám rád dobrá vína a moravská jsou nejlepší na světě

No, nejlepší na světě asi ne, ale za ty prachy jsou hodně dobrá, a za podobnou cenu se jim dá konkurovat docela složitě.

No, vyhodnoccoval se obsah nějakých kyselin a anitoxidantů nejvíce prospěšných pro zdraví a zjendodušeně řečeno vyhrála moravská bílá a jihofrancouzská červená:)

[Argonantus]

Vallun:

to může být i pravda. Ale osobně se obávám, že brutální obchodní nadvláda Burgunďanů a Akvitánců (... nikdo si neřekne za flašku tak šílený prachy, viz úplně první odkaz debaty...) má i další důvody. Oni vážně ví, co dělají. Mají tam odrůdy, ke kterým ostatní dospěli také (Chardonay a Pinot noir jsou zrovna Burgogne), ale vypracovali je do nejšílenějších detailů. Ideální krajiny na červené i bílé; ani moc horko a ani moc zima. A navíc ještě ty šutry v půdě.

[ilgir]

Jo, portské je fajn, ale nějak se mi za něj nechce utrácet. To rumunské tehdá bylo za pár babek...

[Argonantus]

Zásadní otázka - jaký je váš poměr k merlotu?

[Vallun]

Merlot je, nemýlím-li se, odrůda pro červená vína, která obecně nepreferuji, ale merlot patří k těm pitelnějším, z toho mála červených vín, která si "pamatuji", byl italský merlot jedním z nejlepších, naopak ale jsme narazil v dřívějších dobách /študých chudentských) na jihoafrické merloty nevalné kvality...:/ A teď si nejsem jist, jeslti nejkyselejší víno, co jsem kdy pil nebylo taky této odrůdy, každopádně bylo z Chille...

[Vallun]

3. Takže podle cukernatosti a alkoholu je víceméně tato stupnice, na českých lahvích uvedená, patrná i na ceně:

- stolní víno (krabičák)
- zemské víno (místní vychytávky, sem tam je to i dobré)
- jakostní víno (známkové spíš nebrat, odrůdové je level 1)
- jakostní s přívlastkem - kabinetní víno (lepší kousky)
- pozdní sběr
- výběr z hroznů
- výběr z bobulí
- výběr z cibéb
- ledové, slámové apod.

Abych učinil zadost svému zaměstnavateli, tak si dovolím výše uvedený přehled alternovat tím, co k tomu říká zákon...

Konkrétně se jedná o zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ze dne 29. dubna 2004, ve znění pozdějších předpisů, a sice ustanovení § 16 a násl.

zemské víno je podle tohoto zákona poddruhem víná stolního, které kromě dalších podmínek stanovených jednak EU a druhak námi splňujě tyto podmínky:
a) bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na území České republiky, které jsou vhodné pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti, nebo z odrůd, které jsou uvedeny v seznamu odrůd v prováděcím právním předpisu, a k výrobě zemského vína smí být užity jen vinné hrozny sklizené v zeměpisné jednotce, která nese zeměpisné označení shodné s označením vína, které je vuedeno v patřičném seznamu,
b) vinné hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly cukernatosti alespoň 14 stupňů normalizovaného moštoměru.

Jakostní víno známkové se vyrábí ze směsi vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu, případně z vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín.

Jakostní víno odrudové se vyrábí z vinných hroznů, rmutu, z hroznového moštu, z vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín, a to nejvýše z 3 odrůd. - Jaký je v tom rozdíl se budu muset zeptat, jen co zjistím, kdo zastupuje dr. Králíčka.

Jakostní víno s přívlastkem - má ještě přísnější podmínky než předchozí dvě vína, musí být na uvedeném místě i zpracováno, sklízeno ručně, ze stejné vinařské podoblasti (oblast je Morava, podoblast Pavlovická, např.).
Tato vína se dělí na 7 skupin:
a) kabinetní víno, (cukernatost hroznů nejméně 19 stupňů normalizovaného moštoměru).
b) pozdní sběr, (cukernatost hroznů nejméně 21 stupňů normalizovaného moštoměru).
c) výběr z hroznů, (cukernatost hroznů nejméně 24 stupňů normalizovaného moštoměru).
d) výběr z bobulí, (cukernatost bobulí nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru).
e) výběr z cibéb, (cibéba hrozinka, bobule s vypařenou vodou), toto víno je dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 stupňů normalizovaného moštoměru.
f) ledové víno, je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 st.C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru.
g) slámové víno, je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců, a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru.

Jakékoliv nepřirozené doslazování je přísně zakázané...

Jakostní víno s přívlastkem může být zároveň jakostním vínem známkovým...(To už je těžká vychytávka, rpakticky k ničemu pro nás, řekl bych...)

Zákon zná ještě šumivá vína, perlivá vína, likérová vína a vína originální certifikace, ale o těch až příště, bude li zájem (o další vykrádání textu zákona, enb v těch se sám lautr nevyznám...).

Zajímavé informace lze nalézt i ZDE.

[Argonantus]

Vallun:

díky za rozkecání. Vpodstatě od jakostního s přívlastkem má smysl brán víno vážněji, a je nad levelem 1. A někdy se vydá do hvězdných výšin.
Stran známkového je moje zkušenost jednoduchá - nebrat.

[Vallun]

Ani když to známkové bude Pinot noir, pozdní sběr 2007?;)

Prakticky všechna ta výjimečná vína budou minimálně přívlastková. Ovšem vzhledem k takové vychitávce, jako je hektarový výnos, se mohou i mezi obyčejná stolní vína dostat hvězdné kusy, stane se to sice zcela mimořádně, ale pak je vidět docela frmol, když všichni vínoznalci zkupují krabičáky po 36,- Kč za litr:) (Ve které je víno, jenž by se jinak prodávalo za 250,- jen se jej urodilo moc na jednom hektaru (více než 14 tun) a vinař si to zapoměl pohlídat v papírech a začalr ovnou vyrábět...)

[Argonantus]

Ani když to známkové bude Pinot noir, pozdní sběr 2007?

se vyrábí ze směsi

Směsi, kupáže, cuvée - může to být velmi vznešená věda, ale pro laiky dost neprůhledná a je třeba zkoušet u někoho, kdo fakt ví, co dělá (vinař, který ochotně prozradí, z čeho to je).
Už jsem tu uváděl asi nejslavnější podobné směsi z Akvitánie cabernet sauvignon+cabernet franc+merlot , která zná laik pod hrdými názvy míst Bordeaux, Médoc, St. Emillion, Chateau Latour, Pauillac a tak podobně.
Nebo jiná slavná směs chardonay+pinot méunier+pinot noir, což je podstata všech šampaňských.
Nebo konečně syrah+grenache, populární coby Chateneuf du Pape.

Takže to samozřejmě jde, a může to být skvělé, leč u nás je neblahá tradice, že laciný a veleúrodný nanicovatý Muller Thurgau či Veltlín něčím nastavíme, aby to bylo zajímavější, a nazve se to nějak zběsile (Bušek z Velhartic), a pak se to i prodá. Což je bohužel drtivá většina případů známkových vín ještě dnes. Moravské a české známkové nebrat, pravím přísně.

vzhledem k takové vychytávce, jako je hektarový výnos, se mohou i mezi obyčejná stolní vína dostat hvězdné kusy, stane se to sice zcela mimořádně, ale pak je vidět docela frmol, když všichni vínoznalci zkupují krabičáky po 36,- Kč za litr

[/quote]

Přiznám, že u stolního vína jsem nic podobného nezažil. Zejména odrůdy, ze kterých se stolní vína dělají, stojí tvrdě na křídlech nějakého vzletu.

U normální sámoškové, leč solidnější odrůdy bez všech přívlastků se to naopak děje častěji. Například jsem varoval před těmi frankovkami v poslední době; a jinou fantastickou zkušenost mám s Neuburkem, kde kamarád v r. 2000 přinesl láhev z r. 1979 (!), která byla neskutečně skvělá. Odtud také hledím na Neuburk s tázavou nejistotou.

[Vallun]

Aha, tak už vím, co jsem přehlédl, díky za upozornění...Potom je samozřejmě nesmysl znamkový Pinot noir...:/

S cuvé mám jeden docela zajímací zážitek, když jsem byl přímýms vědkem toho, jak jistý výše postavený zemědělský úředník namíchal báječnous měsku ze zcela obyčejného zweigeltriebe a děsného červeného...jen vyladěním správného poměru dosáhl vína, které předčilo cokoliv jiného na stole krom již zmíněného Auxerois...

EDIT: S tím hektarovým vínosem je to těžké, předpokládám,že když už je nějaký vinař donucen takovou kvalitu proměnit ve víno a to víno prodat, tak si jej rozeberou hodně rychle ti, co o tom vědí... aby se to dsotalod o maloobchodního prodeje, to by musel být zázrak zřejmě, ale takové případ yjsou taky známy z Francie a Španělska z doby zavedení těchto omezení...