Ekologická stopa

[sirien]

ilgir: Jo tak neježdění autem? Mám ti spočítat, kolik to bylo na Slezinu a zpátky kilometrů a vydlit Ti to padesáti dvěma, abys dostal průěr na týden? A vsadim se že to nebyla Tvoje jediná cesta autem za celej rok...

[ilgir]

Však jsem zatrhnul kategorii 1-50km týdně.

A k tomu tvému hrdému oportunismu a žití "na úkor ubožáků v Africe". O ubožáky v Africe tu fakt nejde. Jde tu o naše děti, které po nás budou ten bordel dávat do pořádku. I když mě osobně to zas tak moc netrápí. Jsou i horší věci než konec světa.

[Bifi]

1) je -li na světě necelých 15 miliard hektarů (fakt průměrných) a 6 miliard lidí, pak by zřemě mělo být číslo někde kolem 2,5, aby to mělo šanci fungovat, že?
Mimochodem, kde se ty chybějící světové hektary berou? To máme ještě nějakou záložní zeměkouli?

Predstav si, že dostupný ekologický kapitál je ako konto v banke. Každý rok Ti na ňom pribudnú úroky, ktoré môžeš spotrebovať a ďalší rok budeš mať také isté. Výška týchto úrokov je vlastne výška "produkcie" a regenerácie ekosystémov a poskytovania ekologických služieb, ktorú je možné spotrebovať bez toho, aby sa budúca ekologická produkcia a služby znižovali. Čiže tá jedna planéta je ročný úrok. Problémom je, že niekedy okolo roku 1973 sme globálne spotrebou a likvidáciou environmentálnych statkov výšku tohto úroku prekročili, čím postupne geometrickou radou viac a viac znižujeme výšku základnej istiny (t.j. vkladu v banke). Problémom je tiež to, že naša globálna spotreba neklesá, ale stále rastie, čo spôsobuje zrýchľovanie poklesu istiny ekologického kapitálu.

(Samozrejme, je to agregované zjednodušenie - ubratie niečoho tu nemusí mať také škody ako ubratie niečoho iného niekde inde. Ale postreh o priemere je trefný.)

2) Z čehož lze dospět k závěru, že zastřelením vícero Sirienů by se situace mohla zlepšit, ale ne tolik, co zastřelením stejného počtu Američanů... což jsou pro tohle století pěkné vyhlídky. Už vidím, jak se toho nějaký inteligent chopí.

Okrem ekologického kolonializmu máme kolonializmus aj kultúrny, politický, ekonomický a technologický... Mali by to ťažké, tí revolucionári.

3) Přehlíří to ovšem prostý fakt, kdo ty hektary reálně vlastní; Rusové třeba za tohoto stavu věcí na svoje hektary v pohodě vejdou, Ameičani ani náhodou, a my bychom se nevešli ani v případě, že maníkovi by stačil jeden hektar...

Prehliada to tiež miestnu "citlivosť", nosnú kapacitu či ekologický význam jedného hektáru. Je to zovšeobecnené. Jeden hektár priemyselnej plochy pri Moskve nemá rovnaký globálny význam ako jeden hektár sibírskeho permafrostu (a už vôbec nie ako jeden hektár dažďového pralesa).

[Argonantus]

Predstav si, že dostupný ekologický kapitál je ako konto v banke. Každý rok Ti na ňom pribudnú úroky, ktoré môžeš spotrebovať a ďalší rok budeš mať také isté.

No, a tady zase začne určitá mystika; právě díky tomu, že to je příšerně syntetický ukazatel, není jasné, co z toho "dluhu" je vlastně opravdu problém; jestli se dřív udusíme ve zplodinách, dojdou potraviny, dojde voda, uvaříme se nadbytkem energie.

Je intuitivně jasné, že "půjčovat" si nelze donekonečna, ale zřejmě si lze půjčovat různé věci různě dlouho. To, co dojde první, je nejzajímavější; co dojde jako druhé nás vlastně skoro nemusí zajímat (budeme mrtví u toho prvního...)

zastřelením vícero Sirienů by se situace mohla zlepšit, ale ne tolik, co zastřelením stejného počtu Američanů...

Upřesním, že nejefektivnější se mi jeví zastřelit ty, co doporučují mít co nejvíc dětí; populační vývoj je v téhle úvaze totiž možná důležitější, než celá slavná ekologie; narozdíl od konkrétního ekologického receptu je zřejmé, že to jakožto "Markusovské předběžné opatření" fungovat musí...

Prehliada to tiež miestnu "citlivosť", nosnú kapacitu či ekologický význam jedného hektáru.

Jasně. Já hned na začátku téhle intelektuální gymnastiky pravil, že to je "průměrný" hektar - realita bude zásadně složitější, a zřejmě ještě méně příznivá (z těch 15 miliard hektarů je z nich slušné číslo fakt nepoužitelných - třeba na Sahaře nebo v Antarktidě).

Nicméně ti Rusové dopadnou líp, než Holanďani nebo Češi - to ani počítat není třeba...

[sirien]

V tom případě se nenech Sirienem rozptylovat - představa, že bych sklonil svůj egocentrický smysl pro lenost a pohodlný život tím, že bych si pořídil větší množství dětí, mi přijde dost nepravděpodobná...

[Bifi]

No, a tady zase začne určitá mystika; právě díky tomu, že to je příšerně syntetický ukazatel, není jasné, co z toho "dluhu" je vlastně opravdu problém; jestli se dřív udusíme ve zplodinách, dojdou potraviny, dojde voda, uvaříme se nadbytkem energie.

Je intuitivně jasné, že "půjčovat" si nelze donekonečna, ale zřejmě si lze půjčovat různé věci různě dlouho. To, co dojde první, je nejzajímavější; co dojde jako druhé nás vlastně skoro nemusí zajímat (budeme mrtví u toho prvního...)

Je tiež jasné, že akákoľvek kríza nebude mať (bezprostredne) globálne dosahy a niektoré krajiny by sa s niektorými typmi nedostatku zdrojov/environmentálnych služieb vedeli ešte ako tak vyrovnať.

V odborných kruhoch však paradoxne hrôzou č. 1 nie sú globálne zmeny klímy (tie je tak veľmi vidieť kvôli uchopiteľnosti, relatívnej merateľnosti a nutne globálnemu rozmeru). Tým tichým nebezpečenstvom je strata biodiverzity, ktorá sa tu už diskutovala (áno, je prepojená aj so zmenami klímy). Znižovanie biodiverzity (ktoré sa samo osebe hovadsky zle meria) znižuje rezilienciu ekosystémov. čo samozrejme nie je takto jednoduchý lineárny vzťah. A inak celé sa to dosť ťažko vysvetľuje a chápe masám, pretože kým "nárast priemernej teploty o 0,3 stupňa" ešte vie pochopiť a overiť každý, vrátane jeho relatívne globálneho významu, strata niekoľkých desiatok tisíc druhov bakterií či desiatok druhov lišajníkov je vec bez referenčného rámca a ťažko overiteľná. Ľudia samozrejme emocionálne reagujú na tulenie mláďatá, veľryby, orly a ropou pokryté kačice.

Upřesním, že nejefektivnější se mi jeví zastřelit ty, co doporučují mít co nejvíc dětí; populační vývoj je v téhle úvaze totiž možná důležitější, než celá slavná ekologie; narozdíl od konkrétního ekologického receptu je zřejmé, že to jakožto "Markusovské předběžné opatření" fungovat musí...

To, že ekológia neberie do úvahy populačný vývoj, nie je tak úplne pravda, stačí pozrieť Ehrlich-Holdrenovu formu I=PAT (a Ehrlicha či Hardina vôbec, prípadne správy Rímskeho klubu). Je však pravdou, že v 1972 v Štokholme bol asi kolonializmus vcelku citlivou jazvou a preto boli otázky populačnej politiky v medzinárodnom riadení odsunuté do úzadia... Avšak vcelku prežívajú v ekologickej ekonómii a koncepte udržateľných vzorcov výroby a spotreby. Okrem toho by neoliberálny ekonóm aj tak ako riešenie uprednostnil ten ekonomický rast, keďže Total Fertility Rate sa láme kdesi okolo 1 000 HDP p.c. ...

[zrzavec]

5,7

Aj, myslel jsem si, že je to semnou trošku lepší. Ale je fakt, že psolední dobou svoji životosprávu dosti vylepšuji

[ilgir]

Upřesním, že nejefektivnější se mi jeví zastřelit ty, co doporučují mít co nejvíc dětí;

Takoví jsou?

[sirien]

ehmm... o pár threadů jinde je jakási diskuse o jisté organizaci a antikoncepci... popravdě řečeno spojením těchto dvou kontextů se mi začíná v hlavě rýsovat Ďábelský Plán... Bwuhahahahahaha... pardon.

[Quentin]

sirien: trefa do cerneho s tou antikoncepci ... jsem take pro co nejmensi prirustek
ilgir: takovych je prekvapive vetsina!

[Trevenorboven]

Bydlení 1.9
Potraviny 1.2
Zboží 2.2
Doprava 0.1
Celková ekologická stopa 5.4

Hm. Lehká nadváha. To je stejně můj charakteristický Rus.

Ad zboží : No, skoro všechno jím ze surovin, ale ty suroviny happen to come zabalené z obchoďáků - maso máma kupuje bio a dále hodně zeleniny a rýže, když mě krmí, ale bůhví co kde v restauracích. Podle mě se tomu dneska nedá předcházet, pokud by člověk nevynaložil čas, který nemusí mít, na optaření potravin, které takhle balené nejsou. Průser, jak už někdo pointnul. Co s tím :?)

To, že ekológia neberie do úvahy populačný vývoj, nie je tak úplne pravda, stačí pozrieť Ehrlich-Holdrenovu formu I=PAT (a Ehrlicha či Hardina vôbec, prípadne správy Rímskeho klubu). Je však pravdou, že v 1972 v Štokholme bol asi kolonializmus vcelku citlivou jazvou a preto boli otázky populačnej politiky v medzinárodnom riadení odsunuté do úzadia... Avšak vcelku prežívajú v ekologickej ekonómii a koncepte udržateľných vzorcov výroby a spotreby. Okrem toho by neoliberálny ekonóm aj tak ako riešenie uprednostnil ten ekonomický rast, keďže Total Fertility Rate sa láme kdesi okolo 1 000 HDP p.c. ...

Šlo by to napsat lidštěji, pre nevzdělaných ?

Quentin, ilgir & spol.: Lidstvo stopro tenhle čas transcenduje. Nejspíš za obtížných podmínek. Podle mě nezáleží na tom, kolik lidí tu bude. A hele, kdyby ne, tak co...

[ilgir]

se mi začíná v hlavě rýsovat Ďábelský Plán... Bwuhahahahahaha... pardon.

Skoro bych řekl, že jsi průhledný.

ilgir: takovych je prekvapive vetsina!

Fakt? Snad ne u nás v Evropě?

Podle mě nezáleží na tom, kolik lidí tu bude.

Také si myslím.

[Bifi]

Známa Ehrlich-Holdrenova formula I=P*A*T znamená, že celkový environmentálny vplyv nejakej ľudskej populácie na nejaké územie (Impact) je rovný súčinu veľkosti populácie (Population), hmotného blahobytu (Affluence) a faktora technológií (energetickej a surovinovej intenzity výroby spomenutého blahobytu; Technology).

Ďalšia vec je, že sa zistilo, že pri rastúcom blahobyte (nie nutne hmotnom) nejakej spoločnosti klesá pôrodnosť u žien. Zlom je niekde okolo 1 000 USD HDP per capita, čo je pomyselná hranica medzi "tradičnými" spoločnosťami (kde je bežné, že matka má 6 alebo 11 detí) a "kapitalistickými" spoločnosťami (kde je bežnejšie, že má 2).

[Argonantus]

Bifi:

--- čímž ovšem můžeš dojít k překvapivému závěru, že snižení porodnosti je nakonec mocnější efekt, než ekologická střídmost, ale to asi není to, co autoři podobných úvah chtějí slyšet...

korelace toho roku 1973 s počátkem populační exploze je taky docela výmluvná.

[maYda]

Hm....

Bydlení 0.3
Potraviny 1
Zboží 0.7
Doprava 0.2
Celková ekologická stopa 2.1

Nezdá se mi, že bychom žili nějak výrazně ekologicky. Rozhodně se neomezujeme způsobem, který by mně nějak zatěžoval a byla bych k tomu ochotná jen proto, že to je pro ekologii, ale je to pro mně omezování.

A abych byla přesná, tak důvody, proč jezdíme málo autem, jsou peníze za benzín, obtíže s parkováním a fakt, že pohybovat se po Praze autem je spolehlivý způsob, jak si zcela rozvrátit naplánovaný program.