Dračí doupě k6

[York]

Pravidla (provizorní ilustrace).
Souhrn pravidel (provizorní obálka).
Bestiář (provizorní ilustrace).
Discord
Webové stránky

Přednáška na Gameconu 2022: Jak vzniká Dračák.
Podcast Skoro Hrdinů: Dračí doupě k6.
Planeta her: Rozhovor o DrD k6.

[York]

boj palcátem

Jen podotýkám, že nejsou žádná omezení na zbraně*. Kouzelník se klidně může ohánět obouručákem.

* Omezení je pouze na zbroje - ve zbroji se kouzlí s postihem.

Kněz je ze své podstaty komunitní povolání, stará se o své ovečky atd. Když to z něj vyřadíš, určitě je to, co zbude, ještě kněz?

To zloděj "taky". Přesto nikdo nemá problém hrát postavu s povoláním zloděj, která neokrádá lidi, ale prolézá dungeony. V tomhle směru jsou ty významy už dávno posunuté.

A pokud to dělá úplně bez víry, jak se to liší od čaroděje? Nebo možná proč se to liší od čaroděje, proč to nemůže být prostě bílá magie?

Kněz by imho rozhodně měl věřit, že koná zázraky ve jménu nějakých vyšších mocností. Jak to je ve skutečnosti, je už celkem jedno.

[ShadoWWW]

Pieta: Vedle voláš po co nejvolnějším free-formu, a tady chceš pravidlově omezovat kněze do jeho jediného archetypu. Chtělo by to méně vlastní teorie a nechat víc na samotných hráčích.

[Pieta]

To zloděj "taky". Přesto nikdo nemá problém hrát postavu s povoláním zloděj, která neokrádá lidi, ale prolézá dungeony. V tomhle směru jsou ty významy už dávno posunuté.

Vím, jak to myslíš, ale je to trochu jiný druh komunitnosti. Řekněme, že tam ty vztahy mají jiný náboj. (:
V tomhle bylo to přejmenování ze thiefa na rogua celkem trefné - ona ta postava byla vždycky spíš vykradač hrobek než okradač živých, a spíš dobrodruh než profesionální kriminálník.

Ten kněz v D&D už od začátku má dost specifické pojmenování, není to priest, což by byl ten, kdo zprostředkovává kontakt s božstvem pro komunitu, ale cleric, což je člen církevní hierarchie. Jenže česky se tenhle výraz používá jen jako klérus, a pořádné samostatné označení pro jednoho "kléra" snad ani nemáme. "Duchovní" je samozřejmě pro tyhle účely nepoužitelné.

[Jezus]

K "takovému akčnějšímu klerikovi" by se hodilo nějaké jiné jméno, než kněz. To jsou všelijací vymítači a lovci upírů a inkvizitoři a zaříkávači a proroci a templáři a paladini a podobné existence.
Viz výše. On je taky důvod, proč se to povolání v D&D jmenuje cleric a ne priest.

Více méně souhlas. Já ostatně preferuju označení klerik, pokud se má skutečně jednat o akčnější variantu.
Je nutno si ovšem přiznat, že klerik prostě znamená duchoví, což je velice blízko významu slova kněz. Kněz má samozřejmě silnou konotaci ke křesťanství, stejně jako si pod mnichem málokdo hned představí Šao-linského bojovníka.

Ti co vyrostli na Baldurs Gate jsou na to zvyklí a kněz jim nevadí, těm ostatním doporučuji víceslovné pojmenování jako "kněz boha bouře" nebo "Lokiho kněžka", čímž se zdůrazní fantasy charakter a na nějakého toho "otce" se už zapomene.

Inkvizitoři, proroci a templáři jsou ovšem až podskupiny množiny "kleriků" (ve fantazi stylu) a ideláně by mělo ono povolání hrát různými styly, takže budou zmíněné připomínat, ale vyberou jen jiné schopnosti jednoho povolání.

(Ten boj palcátem je snad nějaký romantický výklad založený na jednom obrázku z tapisérie z Bayeux, ne?)

Samotného by mě zajímalo, kde se to vzalo. Já slyšel teorii, že v DnD světech se to vysvětlovalo tím, že kněz nesmí prolévat krev Jinak palcáty a kladiva (ale také sekery) se ve vrcholném středověku používaly v bitvách dost často. Proti plátové zbroji je
to kolikrát lepší než meč.

Tak ty klasičtější kněžské činnosti jsou obvykle pro kněžství dost podstatné, ne? Kněz je ze své podstaty komunitní povolání, stará se o své ovečky atd. Když to z něj vyřadíš, určitě je to, co zbude, ještě kněz?

To je dobrý postřeh.
Je fakt, že na to by se při hře nemělo zapomínat. Alespoň nějaké ty modlitby při táboření apod. (On ostatně může putovat s družinou právě, aby poskytoval duchovní podporu rytíři...). Jinak já vnímal dobrodruhování fantazy kleriků jako často službu jejich bohu, částečně i jako misijní činnost ("Od draka nám pomohl Klengedinův kněz - hosana!"

Tak pokud máš fantasy RPG kněze, tak to asi bude nějaká čarující postava, to nějaké spojení s vyššíma silama celkem naznačuje. Neříkám, že dotyčný nemůže být pomýlený, ale pokud pravidelně koná zázraky, asi se s tím nějak vnitřně poprat musí, ne?

A pokud to dělá úplně bez víry, jak se to liší od čaroděje? Nebo možná proč se to liší od čaroděje, proč to nemůže být prostě bílá magie?

Jak říkám, s tímhle zajímavě pracuje Martin (Píseň ledu a ohně - Hra o trůny). Tam jsou dle mého reální čarodějové, jen si své schopnosti vysvětlují jako boží sílu (taky proto, že se obřady ke "kouzleníů učí od jiných podobných kněží...). Oni reálně věří, že ten jejich bůh existuje a oni jsou jen nástroje, ale dost možná to tak není a používají jen jakousi magii.

Nebo naopak někoho mohou vychovat jako kněze (protože koná zázraky), ale on prostě pochybuje a hledá příčinu té síly někde jinde (je ale fakt, že tu je konflikt s jinými knězi, kteří používají stejnou magii a božká podstata v ní je).

Do třetice může někdo zjistit, že dokáže využít sílu víry okolí ke konání zázraků a víru proto předstírá, aby ji vzbuzoval v ostatních (pro dračák nepoužitelné, pro jiná rpg ano).

Jak se liší kněz od čaroděje je právě ta otázka. V Baldurs Gate II dokonce jeden zloun označoval kněze jiných bohů, že věří ve falešné bohy a argumentaci jejich zázraky shazoval tím, že čarodějové umí podobné věci.
Odpověď je asi v principech magie daného světa, projevech bohů (zjevení, inkarnace nebo naopak jen věštecké sny), ale i tom, co si o tom všem myslí lidé toho světa a organizacích, které pak vzniknou (mágové zneužívající svoji moc se snadno změní v kněží).
Samozřejmě pokud bohové na světě reálně konají, tato nejistota odpadá.

[ShadoWWW]

Ten kněz v D&D už od začátku má dost specifické pojmenování, není to priest, což by byl ten, kdo zprostředkovává kontakt s božstvem pro komunitu, ale cleric, což je člen církevní hierarchie.

To jsi vedle jak ta jedle. Priest je zkrátka kněz podobný kněžím z našeho světa. Cleric je věřící, kterého si přímo vyvolil jeho bůh a dal mu moc činit zázraky (sesílat božská kouzla). Může to být bývalý nebo současný kněz, ale nemusí. Může to být bývalý akolyta apod. Jejich hlavní rozdíl je v tom, že cleric má tu moc činit zázraky, a priest ne.

[Jezus]

ShadoWWW: Aha, to je dobrý, to jsem nevěděl

[Pieta]

Více méně souhlas. Já ostatně preferuju označení klerik, pokud se má skutečně jednat o akčnější variantu.
Je nutno si ovšem přiznat, že klerik prostě znamená duchoví, což je velice blízko významu slova kněz. Kněz má samozřejmě silnou konotaci ke křesťanství, stejně jako si pod mnichem málokdo hned představí Šao-linského bojovníka.

Ti co vyrostli na Baldurs Gate jsou na to zvyklí a kněz jim nevadí, těm ostatním doporučuji víceslovné pojmenování jako "kněz boha bouře" nebo "Lokiho kněžka", čímž se zdůrazní fantasy charakter a na nějakého toho "otce" se už zapomene.

Inkvizitoři, proroci a templáři jsou ovšem až podskupiny množiny "kleriků" (ve fantazi stylu) a ideláně by mělo ono povolání hrát různými styly, takže budou zmíněné připomínat, ale vyberou jen jiné schopnosti jednoho povolání.

Jo, to je docela hezký pohled.

Samotného by mě zajímalo, kde se to vzalo. Já slyšel teorii, že v DnD světech se to vysvětlovalo tím, že kněz nesmí prolévat krev :-) Jinak palcáty a kladiva (ale také sekery) se ve vrcholném středověku používaly v bitvách dost často. Proti plátové zbroji je to kolikrát lepší než meč.

Tohle jsou právě původem nějaké poměrně staré představy, které D&D jen přebírá - viz biskup Odo, třeba. Akorát myslím nikdo neví, jestli ten zákaz prolévání krve opravdu někdy fungoval, nebo jestli to jsou pozdější vysvětlení.

Je fakt, že na to by se při hře nemělo zapomínat. Alespoň nějaké ty modlitby při táboření apod. (On ostatně může putovat s družinou právě, aby poskytoval duchovní podporu rytíři...). Jinak já vnímal dobrodruhování fantazy kleriků jako často službu jejich bohu, částečně i jako misijní činnost ("Od draka nám pomohl Klengedinův kněz - hosana!"

Modlitby při táboření a vůbec nějaké pečování o družinu se dá postavě podstrčit tím, že dostane nějaké vhodné schopnosti. Když se to udělá citlivě, tak to nemusí půdobit ani nějak násilně.

V D&D má tuhle roli často bard, ale pokud bard jako postava není, ten kněz se zrovna nabízí - dát mu přístup k nějakým skupinovým rituálům, které můžou sloužit jako lehké, dlouhodobé buffy - něco jako společná modlitba před bitvou, která dá někdy pozdějš někde jeden malý bonus, když to fakt bude třeba.

Jak se liší kněz od čaroděje je právě ta otázka. V Baldurs Gate II dokonce jeden zloun označoval kněze jiných bohů, že věří ve falešné bohy a argumentaci jejich zázraky shazoval tím, že čarodějové umí podobné věci.
Odpověď je asi v principech magie daného světa, projevech bohů (zjevení, inkarnace nebo naopak jen věštecké sny), ale i tom, co si o tom všem myslí lidé toho světa a organizacích, které pak vzniknou (mágové zneužívající svoji moc se snadno změní v kněží).
Samozřejmě pokud bohové na světě reálně konají, tato nejistota odpadá.

To už je pak asi hlavně otázka, jak moc tyhle věci mají být řešené v pravidlech. Do nějaké míry by asi měly, aby hráči tušili, co to vlastně hrajou. (:

ShadoWWW: Aha, to je dobrý, to jsem nevěděl :-)

Jsou to sice specifické D&D významy, zatímco já mluvil o významu těch slov v angličtině, ale celkem to kopíruje ty moje argumenty, že "kněz" se úplně nehodí pro dobrodruha.

[Paul]

Tohle jsou právě původem nějaké poměrně staré představy, které D&D jen přebírá - viz biskup Odo, třeba. Akorát myslím nikdo neví, jestli ten zákaz prolévání krve opravdu někdy fungoval, nebo jestli to jsou pozdější vysvětlení.

Odo byl borec.

O tom palcátu, resp. nesečné zbrani jsem četl u Vondrušky v Životě ve staletích (myslím 12.).

Jsou to sice specifické D&D významy, zatímco já mluvil o významu těch slov v angličtině, ale celkem to kopíruje ty moje argumenty, že "kněz" se úplně nehodí pro dobrodruha.

Zrovna někdy v tom dvanáctém století tvořili drtivou většinu kněží šlechtičtí synci, co se někdy v minulosti patrně učili používat meč, takže já bych to neviděl tak, že kněz nemůže být dobrodruh. Důkazem budiž Odo.

[Jezus]

Modlitby při táboření a vůbec nějaké pečování o družinu se dá postavě podstrčit tím, že dostane nějaké vhodné schopnosti. Když se to udělá citlivě, tak to nemusí půdobit ani nějak násilně.

V D&D má tuhle roli často bard, ale pokud bard jako postava není, ten kněz se zrovna nabízí - dát mu přístup k nějakým skupinovým rituálům, které můžou sloužit jako lehké, dlouhodobé buffy - něco jako společná modlitba před bitvou, která dá někdy pozdějš někde jeden malý bonus, když to fakt bude třeba.

Jj, tímhle směrem by mohl York popřemýšlet, jestli bude chtít dělat kněze víc na ty kletby a požehnání. (Já si obecně představuji, že dlouhodobější ochranná a buffová kouzla jsou spíš doménou kněze). Nějaký obřad, co ochrání tábořící družinu nebo požehnání před bitvou jsou dobrá...

To už je pak asi hlavně otázka, jak moc tyhle věci mají být řešené v pravidlech. Do nějaké míry by asi měly, aby hráči tušili, co to vlastně hrajou. (:

Souhlas. Na jednu stranu se to dá nechat až na konkrétní aplikaci - světě, protože pro hraní povolání klerik prostě nemusíš vědět, jak funguje klerická magie, potřebuješ jen vědět, že funguje. Je-li jeho bůh skutečný potřebuje vědět až hráč a principiálně nevadí, když se zeptá PJ jak je to v "jeho" světě, případně to navrhne sám... Na druhé straně pravidla obecně mají dávat základy světa, aby se dalo hrát i jen s nimi. A tam alespoň základní pojetí magie a kněží zvláště patří.

Jsou to sice specifické D&D významy, zatímco já mluvil o významu těch slov v angličtině, ale celkem to kopíruje ty moje argumenty, že "kněz" se úplně nehodí pro dobrodruha.

Já bych si nebyl tak jistý. V tomhle se nehádám, ale řekl bych, že třeba ve středověku by se daly najít příklady kněží, kteří i reálně šli něco někam podniknout a zařídit, často i riskovali... jasně častěji to byl asi ten nižší klérus nebo mniši, ale ne vždy. A v ranném středověku byli kněží i často vyslanci a "misionáři" zároveň. Spíš to byly politické hry než dungeony, ale šířit víru mezi pohanskými Moravany s jejich Perunem už jako zápetka dračáku docela zní
Otázkou je motivace pro to dělat dobrodruha. Pro kněze to asi nebudou peníze (leda tak pro jeho řád nebo pro chudé) a ženy (leda aby je obrátil na víru ), ale sláva (jeho boha), už možná jo. Ale to jsem už zase u toho, čemu říkáš klerik.

Mimochodem Svarožičův kněz (od staroslovanského "kňaz", což je předchůdce i slova kníže, protože to dřív splývalo) mojí družiny by se nejradši staral o posvátný háj a žehnal polím. "Dobrodruhuje" kolem vesnice, protože musí. (Tam je vodník, tam se skřeti snaží ovládnout vlkodlaka, tam je Ledová královna... a všichni škodí jeho vesnici). Tak si vezme k ruce vesnickou vědmu (ta se v běsech vyzná), lovce/bojovníka a jde.
Prostě občas musíš udělat některé věci, protože jsi jediný, kdo může

[York]

Ten kněz v D&D už od začátku má dost specifické pojmenování, není to priest, což by byl ten, kdo zprostředkovává kontakt s božstvem pro komunitu, ale cleric, což je člen církevní hierarchie. Jenže česky se tenhle výraz používá jen jako klérus, a pořádné samostatné označení pro jednoho "kléra" snad ani nemáme. "Duchovní" je samozřejmě pro tyhle účely nepoužitelné.

Česky je to normálně "klerik"

Kněz je ale v tomhle ohledu lepší slovo, protože Dračákový setting se odkazuje na předkřesťanskou mytologii (byť teda dost volně). Když bys chtěl říct, že je někdo "pohanský" kněz, tak dost dobře jinou možnost nemáš.

víceslovné pojmenování jako "kněz boha bouře" nebo "Lokiho kněžka"

Jo, to je přesně ono. Až na to, že v základních pravidlech by imho konkrétní božstva být neměla a názvy povolání by měly být pokud možno jednoslovné, takže z toho zbyde ten kněz.

[Pieta]

Zrovna někdy v tom dvanáctém století tvořili drtivou většinu kněží šlechtičtí synci, co se někdy v minulosti patrně učili používat meč, takže já bych to neviděl tak, že kněz nemůže být dobrodruh. Důkazem budiž Odo.

Jasně, ale takový čtvrtý syn pana knížete bude spíš bojovník s osobním původem: šlechtic a vzděláním: kněz, než svatý muž konající zázraky. (:

Která z kouzelnických kouzel jsou pro vás nejužitečnější pro začínající postavu (řekněme tak 5-8 kouzel)?

Tohle je strašně záludná otázka. V tom seznamu jsou třeba šikovná kouzla, která lezou do zelí jiným postavám (Zaklep vs. zloděj. Nebezpečné ovoce vs. alchymista.) Jsou tam kouzla, co by neměla zabírat místo na deníku, protože se jen vzácně uplatní (vodní dech). Kouzla, která zakrývají specifické slabiny (štít, protože čaroděj má povinně mizernou obranu).

Zkusím místo toho napsat, co si myslím, že by začínající kouzelník měl možnost umět, bez ohledu na seznam:
1) Jedi mind trick - možnost vyřešit jednorázovou a drobnou společenskou obtíž, s tím, že cíl se z toho stavu brzy probere a hrdinové by se měli snažit tou dobou nebýt v dohledu, protože na ně asi bude mít pifku.
2) Kouř - Okamžitá a dočasná radikální změna bojiště, která pomůže zvrátit průběh bitvy. Nevybírá si cíle, kouř bude zaclánět všem, ale pokud to třeba na tři kola efektivně oslepí lučištníky na ochozu, zachrání to všem životy.
3) Hyperprostor - Spíš panické únikové kouzlo než možnost zkoumat okolní skálu a hledat chodbičky. Dát čaroději možnost vyvlíknout se ze šlamastiky hned, za cenu zdrojů, které můžou pak chybět.
4) Identifikace - Poznat účel předmětu, odhalit magické zřídlo, přečíst (nezašifrovaný) nápis v cizím jazyce. Je v tom spojeno víc kouzel, aby čaroděj měl možnost efektivně "číst" místa a předměty.
5) Světlo - Pokud se pořád čeká, že hrdinové polezou do děr v zemi, je to takový tradiční základ, možnost udělat z nepřátelského prostředí aspoň trochu přátelské.

Nejsou to žádné super nápadné zázraky, všechno by to mělo být užitečné, a taky je to takový přehled tradičních kouzelnických elementů - myšlenky, elementy, prostor, vědomosti, a světlo. (-:

[Pieta]

Česky je to normálně "klerik" :-)

A používá se to? Protože když si vezmu, jak často slyším "duchovní" a kolikrát jsem v životě někoho slyšel říct "klerik" bez toho, že by mluvil specificky o clericovi v D&D, nebo to používal, aby muslimským duchovním mohl říkat nějakým divnějš znějícím slovem, než je kněz...

Kněz je ale v tomhle ohledu lepší slovo, protože Dračákový setting se odkazuje na předkřesťanskou mytologii (byť teda dost volně). Když bys chtěl říct, že je někdo "pohanský" kněz, tak dost dobře jinou možnost nemáš.

Žrec přeci.

Já bych si nebyl tak jistý. V tomhle se nehádám, ale řekl bych, že třeba ve středověku by se daly najít příklady kněží, kteří i reálně šli něco někam podniknout a zařídit, často i riskovali... jasně častěji to byl asi ten nižší klérus nebo mniši, ale ne vždy. A v ranném středověku byli kněží i často vyslanci a "misionáři" zároveň. Spíš to byly politické hry než dungeony, ale šířit víru mezi pohanskými Moravany s jejich Perunem už jako zápetka dračáku docela zní :-)
Otázkou je motivace pro to dělat dobrodruha. Pro kněze to asi nebudou peníze (leda tak pro jeho řád nebo pro chudé) a ženy (leda aby je obrátil na víru :-)), ale sláva (jeho boha), už možná jo. Ale to jsem už zase u toho, čemu říkáš klerik.

Rozhodně nepopírám, že se v historii našli drsní kněží. Ale myslím, že u těchhle případů je to drsnost spíš osobní, než z povolání.

Třeba takový Marco Polo byl drsný obchodník, ale když budu chtít pro DrD vymyslet název pro povolání, zaměřené na cestování do všech koutů světa, rozhodně po "obchodníkovi" nesáhnu jako po prvním. (-;

Mimochodem Svarožičův kněz (od staroslovanského "kňaz", což je předchůdce i slova kníže, protože to dřív splývalo) mojí družiny by se nejradši staral o posvátný háj a žehnal polím. "Dobrodruhuje" kolem vesnice, protože musí. (Tam je vodník, tam se skřeti snaží ovládnout vlkodlaka, tam je Ledová královna... a všichni škodí jeho vesnici). Tak si vezme k ruce vesnickou vědmu (ta se v běsech vyzná), lovce/bojovníka a jde.
Prostě občas musíš udělat některé věci, protože jsi jediný, kdo může ;-)

To je fajn. (:

[eerieBaatezu]

ShadoWWW: Aha, to je dobrý, to jsem nevěděl

Nevím, kde to ShadoWWW vyčetl, ale ve starších edicích nic takového není. Priest je obecnější označení Clericů, Druidů, kněží specifických bohů, apod.

[ShadoWWW]

V 5E. Starý edice neřeším. To jako kdybych měl řešit hraničářovu píšťalku v DrD.

[York]

V tom seznamu jsou třeba šikovná kouzla, která lezou do zelí jiným postavám

Některá kouzla jsem napsal trochu jinak.

Zaklep vs. zloděj.

Kvůli kontextu uvedu i zamykací kouzlo:

Zamkni *Linol*
Magenergie: 2 magy
Dosah: dotyk
Trvání: trvalé

Toto kouzlo magicky zamkne zámek, takže ho nepůjde vypáčit ani odemknout klíčem. Pokud při sesílání kouzla držíš v ruce klíč od tohoto zámku, tak můžeš navíc určit slovo nebo větu, jejímž vyslovením se zámek odemkne.


Zaklep *Taptap*
Magenergie: 2 magy
Dosah: dotyk

Kouzlo zaklep po dobu soustředění potlačí jakékoliv zamykací kouzlo, které působí na cílový zámek. Zámek neodemkne, pouze umožní, aby šel vypáčit nebo odemknout klíčem. Zamykací kouzlo tím navíc není zrušeno, takže když jej někdo znovu zamkne, bude opět chráněný proti odemknutí a vypáčení.


Idea tady je, že magické zamykání/odemykání je nezávislé na zlodějském. Když jsou dveře zamknuté kouzlem i klíčem, tak na odemknutí potřebuješ spolupráci kouzelníka a zloděje. Stejně bych chtěl pojmout obyčejné a magické pasti.

Trochu uvažuju, jestli v základu neomezit trvání na "několik minut", aby to bylo konzistentní s tím, že efekty kouzelnických kouzel jsou dočasné. S tím, že permanentní zamykání by se nejspíš dělalo nějakým rituálem (něco ve stylu DnDčkové pemanency).

Nebezpečné ovoce vs. alchymista.

Ok, tady to platí. Asi by bylo nejlepší nebezpečné ovoce vyřadit.

Kouzla, která zakrývají specifické slabiny (štít, protože čaroděj má povinně mizernou obranu).

Magický štít *Magomágen*
Magenergie: 2 magy
Dosah: krátký

Kolem tvého cíle se na okamžik vytvoří neviditelný magický štít. Proti všem útokům vedeným proti němu v tomto kole si házíš na obranu Duší s bonusem +2 za plnou obranu. Když se brání také, počítá se lepší z výsledků.


Kouzelník má stejnou obranu jako kdokoliv jinej, takže obranné kouzlo nutně nepotřebuje. "Obrana" útočnejma kouzlama ale pochopitelně neumožňuje soustředit se jen na obranu (to sice kouzelník udělat může, ale musel by si házet Finesou), což právě dělá magický štít (díky tomu si může na plnou obranu házet Duší). Jako bonus umožňuje bránit i někoho jiného (navíc na dálku).

1) Jedi mind trick - možnost vyřešit jednorázovou a drobnou společenskou obtíž, s tím, že cíl se z toho stavu brzy probere a hrdinové by se měli snažit tou dobou nebýt v dohledu, protože na ně asi bude mít pifku.

Tohle by mohla dělat sugesce. To, že si cíl po skončení působení kouzla uvědomí, že něco není v pořádku, je hezkej nápad - u tohohle kouzla se mi nelíbilo se mi moje mechanické řešení a tohle to řeší mnohem líp.

2) Kouř - Okamžitá a dočasná radikální změna bojiště, která pomůže zvrátit průběh bitvy. Nevybírá si cíle, kouř bude zaclánět všem, ale pokud to třeba na tři kola efektivně oslepí lučištníky na ochozu, zachrání to všem životy.

Souhlas.

Dým *Fumideó*
Magenergie: 2 magy
Dosah: krátký

Kouzlo vytvoří všude v krátké vzdálenosti hustý, neprůhledný dým. Kouř je těžší než vzduch a na místě vydrží, dokud ho něco nerozfouká.


Podobně jako u zamkni tady trochu tady uvažuju, jestli přece jen neomezit trvání. Asi to není nic proti ničemu a bylo by to konzistentní s ostatními kouzly.

3) Hyperprostor - Spíš panické únikové kouzlo než možnost zkoumat okolní skálu a hledat chodbičky. Dát čaroději možnost vyvlíknout se ze šlamastiky hned, za cenu zdrojů, které můžou pak chybět.

Hyperprostor *Hye archom*
Magenergie: 3 magy
Dosah: kontaktní

Pomocí tohoto kouzla můžeš někoho přemístit, na jiné místo v krátké vzdálenosti. Nemusíš cílové místo vidět, pokud jsi na něm osobně byl od chvíle, kdy ses naposledy probudil. Pokud je cílové místo obsazeno, ať už předmětem nebo jiným tvorem, kouzlo nemá žádný efekt, ale magenergie je stejně spotřebována.
Spolu s cílem se přemístí vše, co má u sebe a dokáže to zvednout (pokud tedy nese jiného tvora, přemístí se i s ním). To například znamená, že je-li cíl svázán, přenese se i s pouty, je-li někde přivázán nebo připoután, není jej možné přenést (protože sám nedokáže zvednout to, k čemu je připoután).


Hyperprostor je mocnej způsob, jak překonávat překážky - i v tomhle znění je to možná pořád moc silný. Na druhou stranu je to Dračáková klasika a omezit ho moc by asi nebylo dobrý.

Hmm a koukám, že tady nemám pořešené nedobrovolné teleportování. Nad tím se budu ještě muset zamyslet.

4) Identifikace - Poznat účel předmětu, odhalit magické zřídlo, přečíst (nezašifrovaný) nápis v cizím jazyce. Je v tom spojeno víc kouzel, aby čaroděj měl možnost efektivně "číst" místa a předměty.

Tohle je složitá kapitola, nechám ji na později.

5) Světlo - Pokud se pořád čeká, že hrdinové polezou do děr v zemi, je to takový tradiční základ, možnost udělat z nepřátelského prostředí aspoň trochu přátelské.

Světlo *Luxmen*
Magenergie: 2 magy
Dosah: Dotyk
Oslepení: Duše + k6 proti Finese

Předmět, kterého se dotkneš, bude po dobu tvého soustředění svítit. Můžeš libovolně měnit barvu světla a jeho intenzitu. Nejvyšší možná je zhruba jako maják – osvětlí velký sál. Světlo lze použít také k oslnění protivníků. Případné nevýhody trvají, dokud se soustředíš.


Světlo jsem záměrně napsal tak, aby nenahrazovalo lucernu. Háček je tam to soustředění - to je stav, zruba jako když něco čteš. Dá se při tom pomalu chodit a vnímat své okolí, ale ale tím to vcelku končí. Smysl tohohle kouzla je možnost vytvořit mnohem silnější zdroj světla, než mají postavy k dispozici - třeba právě na osvětlení nějaké rozlehlé jeskyně.

Možná by ale bylo lepší se vykašlat na soustředění a dát tomu standardní trvání "několik minut". To by nejspíš znamenalo, že kouzelník zvládne svítit průběžně, když nebude jiná možnost, ale nebude to dělat, když nebude muset, protože magenergie neroste na stromech (a pořád tam zůstane možnost někoho oslepit nebo osvětlit nějakej velkej prostor).

Inspirace u kouzla světlo je pro mě Gandalfův průchod Morií.