Filmy - recenze, doporučení, varování

[MarkyParky]

The Abyss (1989)

Hard sci-fi podvodní thriller o ...

Spoiler

... prvním kontaktu s podvodní vyspělou civilizací.

Na tenhle film jsem se hrozně těšil, protože jsem měl v hlavě vzpomínku, jak jsem si ho kdysi půjčil na VHS ve videopůjčovně a byl jsem z něj nadšený. Tak jsem byl zvědavý, jestli na mě bude působit stejně dobře i po letech.

No, hlavním zádrhelem v posuzování, zda působí stejně bylo, že v průběhu sledování jsem zjistil, že se mi ve vzpomínkách totálně slily dohomady The Abyss (1989) a Sphere (1998). Zejména konec mi utkvěl ten ze Sphere, takže jsem byl trochu překvapený nízkou hororovostí, počtem přeživších, vesmírnoOdysseovským závěrem zde, i happyendem, do kterého byl rozvinut. Takže tohle srovnání nemám.

První dvě hodiny jsou naprosto super hard-sci-fi jak má být. Což je na konci osmdesátek v podstatě zjevení (a jsem zvědav na Argonantův komentář). Zobrazované technologie jsou v roce 1989 uvěřitelné a vesměs existující, jen extrapolované z experimentálního/laboratorního použití do běžné dostupnosti. Problémy, se kterými se potápěčí potýkají i jejich řešení také má realistický základ, i když občas jsou už použité filmařské zkratky a zjednodušení pro dobro dramatu (např. rychlost, s jakou se Lindsey zotaví).

A pak přijde poslední čtvrthodina, která to zabije. Hrozně se nabízí srovnání se Space Odyssey, která má závěr v podobném duchu, hrozně jsem ho zpucoval a když jsem tady sledoval záběr, okamžitě mi ten vibe naskočil.
Jenže jakkoliv jsem u Space Odyssey zmiňoval subjektivní zklamání nad narváním kreacionismu do hard-sci-fi a rozplizlé vyznění závěru, tady mi to vyústění přišlo ještě horší - příběh dospěje k uspokojivému vyvrcholení, svět je zachráněn, slzička ukápne ... a najednou to, co bylo doposud tajemné, dostane full frontal, přihodí se trochu deus-ex-machina konce a k tomu happy-endu to prosté dobagrujeme, ať se děje co se děje. To ta Odyssea alespoň uzavřela příběh monolitu ve stejném duchu, v jakém ho začala.

Nu, pojďme na triky, když na to koukám kvůli nim:

V první řadě je třeba říct, je to tady. První CGI oceněné Oskarem.

Není to první CGI ever, ani první CGI v Oskarovém filmu (už jsme tu probírali např. předrendované obrazovky počítačů), dokonce to není ani první CGI použité pro zobrazení nějakých reálných objektů ve filmu.

Ale je to první CGI, které si pro toho Oskara sáhlo právě protože tam je a kvůli tomu, jaké je. Není stylizované, nepůsobí jako levný render, není to digitální obraz digitálního obrazu. Je to vláštné se chovající voda a vypadá to fakt realisticky, včetné odrazu světel a okolí. I když teda jeho stopáž jen jen asi 75 vteřin. A je taky fér říct, źe ten Oskar nebyl jen za to CGI, ve filmu je pořád bambilión kvalitních praktických triků a to CGI je jen třešnička na dortu. Ale skvěle zapadá a nasměřovalo podobu počítačových triků na dlouhou dobu dopředu.

Ke kvalitě těch triků mám velmi podobný komentář jako k filmu samotnému. První dvě hodiny jsou naprosto super a s vědomím, že to je z drtivé většiny praktická kinematografie, berou dech. Natáčelo se v obrovském tanku v nedostavěné jaderné elektrárně, kde bylo hodně částí postaveno 1:1. Natáčelo se opravdu pod vodou, aby pohyby působily věrně. I scény s modely se natáčely pod vodou, samozřejmostí bylo použití motion controll (taky pod vodou). Co se pod vodou (asi?) použít nemohlo, byl motion-go, takže některé záběry na pohybující se ramena jsou stop-motion a trhané. Ale zase je jich málo. A třeba destrukce jeřábu, která je natáčená nad vodou, na tohle netrpí a na to, že to je model, je famózní. Skvělé jsou taky "záhadné objekty" z akrylátu a světelných vláken, plné vnitřních rotujících a pohyblivých částí (rozhýbávaných proudem vody).

Když jsem si dělal research na triky, nejvíc mě zajímalo, jak udělali krysu dýchající PFC. No, nijak, není to trik. Prostě jí nechali dýchat PFC a natočili to. Ta technologie fakt funguje, byť se testovala jen na zvířatech a do praktického použití lidmi se (ještě?) nedostala.

No a pak přijde těch posledních 15 minut, a technicky dokonalý dojem jde do kopru. To, co fungovalo na "záhadných objektech" totálně přestane fungovat na humanoidních postavách. Přibude kvanta osamělých postav před green-screenem, a to nedělá dobrotu - je příliš vidět skládání těch vrstev. A nakonec si dáme modely se zpomalenou vodou, jako kdybychom byli ve filmařině o 40 let dříve. A dojem je v tahu.

Zkrátka a dobře - všeobecně doporučuju sledovat ten film tak do času 2:03, a pak ho vypnout a nechat v sobě doznít to, co ten příběh říká v daném okamžiku. A nezkazit si dojem zbytkem, ani po stráne příběhové, ani po stránce technické.

[Argonantus]

Klíčová informace je, že ten film je podle Cameronovy povídky, kterou napsal v 17 letech. Psal jsem taky takové srdceryvné šílenosti v 17 letech, a zřejmě nás od dob vyjití plazů na suchou zemi bylo víc. A snad vždycky to byl tak trochu pubertální trapas, zejména v srdceryvném finále. Ten film by mne nadchl v 17 letech, já ho bohužel viděl podstatně později, kdy už to byl ten trapas.
Jnak je to cameron, a ten je tak nějak vždycky dobře udělaný technicky (Vetřelci, v tvojí sériii naposledy).

[Wolfus]

Marky: To si pozeral theatrical cut alebo trojhodinovy director's? Je tam dost velky rozdiel v deji aj pointe.

[MarkyParky]

Theatrical cut.
Existenci režisérského jsem zaregistroval, i poznámky o jiném vyznění, ale chtěl jsem vidět ten oceněný kus. (Jo, vím, že v tomhle jsem nekonzistentní a občas na rozšířené verze koukám).

Also...

Total Recal (1990)

Arnold Schwarzeneger si ve společnosti schopné změnit vzpomínky objedná agentské dobrodružství na Marsu a dopřeje nám tak 113 minut skvělého postmoderního nářezu.

Na tomhle filmu je skvělé snad všechno. Kombinace kýčovitého retrofuturisticky osmdesátkového cyberpunkového artu, přiměřeně krvavého akčňáku, který se ale bere celkem nevážně, super tempo i střih, kombinace bambiliónu drobných hard-sci-fi prvků s fantastickým hlavním plotem, neustále utužovaná dvojznačnost hlavní zápletky, nejasná identita hrdiny a nakonec i meta-rovina, kdy koukáme na block-busterový akčňák o týpkovi, co si do hlavy nechal nahrát block-busterový akčňák ....

Fakt nemám, co bych tomu vytknul.

Praktická filmařina jsou povětšinou techniky, které důvěrně známe z předchozích rozborů - kvalitní modely snímané motion-control, animatornika, masky (které sice občas působí uměle, ale super sedí do stylizace), klíčování na greenscreen a hodně mate-paintingu. Až do finální scény to funguje dost dobře, protože na Zemi se s nimi šetří a dokud je Mars rudý, všechno je přesvícené do ruda a zakouřené, což odstranilo hodně problémů s různými barevnými odstíny a hloubkou ostrosti a funguje to dobře. Takže až když přijde finále a

Spoiler

modré nebe nad Marsem,

tak najednou začne být skládání obrazu víc vidět. Ale to je detail a dojem to zas tak nekazí.

No a pak je tu pár momentů, které stojí za zmínku, buďto jako nové technologie nebo vylepšení stávajících.
Máme tu oživení zadní projekci. Používá se ve dvou situacích:

• na velkoplošné zadní obrazovky (Quaidův byt, reklamy a pod), kde funguje úplně skvěle a fakt vytváří dojem jen trochu vybledlých LCD displejů dneška. To se takt povedlo.
• a občas na modelech, aby to vypadalo, že v nich jsou lidé, když třeba kamera odzoomovává. Filmaři fakt dali do modelu miniaturní plátýnko, na které zezadu promítli zobrazovanou scénu (např. okno vlaku). A tam teda geometrie zapláče a je vidět, jak je obraz placatý.

Pak tu máme CGI. Není ho mnoho, je to zase jen pár záběrů (scanner na letišti), ale v kombinaci se zadní projekcí, co výstup z CGI promítá na částečně propustnou černou stěnu, kterou následně Quaid proskočí, je to fakt super efekt.

No a nakonec ty masky. Když pominu ty parodické (vakuum na marsu, Quaidův převlek po příletu), tak je tam také spousta velmi dobře udělaných (mimo jiné hlavně Excentrica Gallumbits z Eroticonu 6!) a je se na co dívat a fungují skvěle.

Celkově je to jak zaslouźený Oskar za vizuální efekty a doporučuju shlédnout. I opakovaně. A pokud jste viděli jen nový remake, tak ten ignorujte, ten se nestal a věnujte čas napravením si chuti u verze z roku 1990.

[Sosacek]

Muj oblibeny film.

Zapomnel jsi na tu nejdulezitejsi vec, zenckou co ma tri kozy.

[MarkyParky]

Já nezapomněl.
To ty jsi minul narážku na Stopařova průvodce po galaxii

Spoiler

Excentrica Gallumbits z Eroticonu 6

[Argonantus]

Total Recall mi dlouho trvalo přijmout jako dobrou věc, ale nakonec se stalo. Funguje to jako punk punku; dělá s srandu sám ze sebe, což bylo tehdy vlastně ještě hodně nový pohled. Některé Verhoeveny mám radši, některé méně, tenhle je v té horní polovině.

A je pravda, že ten pokus o remake je zoufale sterilní, klopotný a vlastně dost nudný. Přes kopírák situace se starým a novým Robocopem.

[LokiB]

Nesouhlasím s hodnocením konce Abyss. Do 80tkového filmu tohoto rozložení jiný konec nepatří a jiný bych tam nechtěl.
Jo, vixlajvant holt není tak hezký jako světýlka, ale je to stejně wow, vzhledem k rozměrům nad hladinou.
Více filmů s podobným happyendem chci i dnes!

A líbilo se mi to i v tom roce 1991, kdy to přišlo do kin.
nevím jak na VHSce, ale na plátně to bylo skutečně wow.

[MarkyParky]

Terminator 2: Judgment Day (1991)

Terminátor, co terminuje jiného terminátora.

Spoiler

A pak i sebe.

Když jsem to v devadesátkách poprvé viděl (samozřejmě tenkrát dohromady s jedničkou), tak jsem z toho byl naprosto paf. Jenže tenkrát jsem nekriticky bral skoro všechnu západní sci-fi filmovou produkci. Tak jsem byl hrozně zvědavý, jestli to přežilo test časem.

A je to hrozně zvláštní, pže jsou momenty, kdy rozhodně ano, a je to i dneska super sledovat. A jsou momenty, kdy vůbec a člověk se chytá za hlavu.

Dramaturgie celkem funguje, až na WTF momenty s vizemi, které v jinak sci-fi filmu působí nepatřičně. Scénář má svoje ups and downs. Ups jsou rozhodně celá ta konstrukce postupného odhalování, co je který terminátor zač jednotlivými postavami, jejich vývoj a gradování honiček a i představování nebezpečí, co od T1000 hrozí a různých setupů na CGI triky s jeho tělem. Down je zpracování časového paradoxu, na kterém film stojí.

Jednička má jednoduchou premisu. Status quo je dobré, zlý terminátor ho chce zničit, je potřeba mu v tom zabránit a zachovat časovou linii, která má v sobě zabudovanou roztomilou časovou smyčku s narozením Johna. Je to samozřejmě paradoxní, nevíme, kde se ta smyčka vzala, ale je to elegantní, pže smyčka se na konci uzavře, a tedy funguje.

Dvojka tuhle premisu boří. Připouští, že smyčku jde rozetnout zničením čipů (jejichž vznik mimochodem je vysvětlen stejnou smyčkou jako jednička, jen "tatínek" přicestovalý v čase je původní terminátor), ale zároveň neřeší, že rozetnutím smyčky (resp. dvojsmyčky, protože jde jak přestane fungovat premisa jedničky i dvojky zároveň. Pokud nevznikne Skynet, nebude válka, John se nestane vůdce, nikdo nepošle terminátora do minulosti, takže nikdo nepošle Johnova otce do minulosti ... tohle je ta neelegantní, rozbitá verze dědečkova paradoxu.

A velmi podobně je to i s triky. Terminátora 2 máme v hlavě uloženého hlavně jako první velké famózní CGI. No a když se na to dneska díváte, tak se při pohledu na T1000 vedle sebe střídají momenty fakt mizerného CGI s momenty naprosto famózního CGI. Jak je to možné, říkal jsem si...

... no, příčina je jednochá. Ne všechno CGI s T1000 je CGI. Spousta těch naprosto cool efektů s rozstřelením těl, dírami, prolínačkami, sléváním kovových kapek a podobně, je praktická kinematografie. A to jsou ty famózní momenty, kvůli kterým stojí za to se na to koukat. A ty záběry, kde neohrabaná figurína prolézá stropem výtahu nebo prolíná někde nějakým objektem nebo morfuje z jedné podoby na druhou a které vypadají jak z levné videohry, tak to je to opravdové CGI a ... ten film předběhl dobu, kdy měl být natočen, no. Nebo to byl prostě průkopník, ale je to na něm vidět.

Poznámka bokem: Když jsem na to koukal, tak jsem si říkal: "To je děs, to jsou triky stejně hrozné jak v Trávníkářovi." No, jasně že jo, Trávníkáře natočili o rok později. Holt to je dobový standard CGI. Zlatý The Abyss, kde je to vlastně ta samá technologie, ale je jí a) jak šafránu a b) znázorňuje cizáka, takže tam to funguje mnohem lépe.

A pak je tu zbytek filmu, jako honičky a přestřelky a výbuchy, kde si říkáte, že je to naprosto skvěle natočené a nechápete, jak se to povedlo trikově zaonačit ... a důvod je v tom, že nijak, natáčelo se 1:1. Občas pomohla nějaká zaretušovaná filmařská technika (motorkové skoky jsou na lanech), ale často ani to ne (vrtulník ten most fakt při natáčení podletěl!). Takže by člověk zase chtěl hrozně chválit, ale pak se uprostřed těch honiček tu a tam mihne záběr natáčený na zpomalenou kameru a dodatečně zrychlovaný ... a zase meh.


Takže finální komentář - je to slušný film, ale chcete-li si ho připomenout/vidět, připravte se mentálně na Cimrmanovskou frustrační kompozici střídajícího se očekávání a zklamání. Těch dobrých věcí je víc než těch zklamávajících. Ale těch zklamávajících je víc, než nad čím dokážu mávnout rukou.

[LokiB]

Zde se v hodnocení ve vypíchnutých bodech velmi rozcházíme:

1. Vize jsou super a jsou zcela zásadní pro budování specifické emoční části filmu. Bez nich by vůbec nefungovala celá linka se Sarah. S nimi funguje skvěle i dnes.

2. Časová smyčka nemá vůbec problém ... protože nikdo netvrdí, že se jedná o smyčku. Zničení čipů zamezuje vznik SkyNetu (na úrovni daného dílu, další díly si s tím hrají jinak) a budoucnost jde jinudy ... to, že se někde může ptát "jak se tam tedy ty čipy dostaly, aha?" je nepochopení scénáře a premis filmu co se práce s časem týče. Ano, v tomto filmu může být Budoucnost ovlivněna přesunem z "hypotetické budoucnosti" (z pohledu současnosti) do přítomnosti. Není v tom žádný paradox.

3. Triky - když neohrabaná figurína prolézá stropem výtahu nebo morfuje - vůbec nevypadají jak z levné videohry. Dávají postavě T-1000 feeling, který by (pro mě) "dokonalé triky" spíše zabily než vylepšily. Chápu, že jestli nehledáš emoce, ale technickou dokonalost, tak tě to nenadchne.

Jediné, co mi po letech na scénách s motorkami vadilo, je, že přeci jen tehdy se na rozpoznatelnost kaskadérů moc nehledělo, stačilo stejné oblečení a účes ... takže to, že na motorce při skoku není Arnie, ke vidět až moc.

Tenhle film jsem viděl naposledy letos v létě a můžu na něj koukat v podstatě kdykoli ... nezestárl, v čase obstál, a na CSFD má pozásluze 91 %.
Není to jistě film pro každého, že někomu nesedne, nebo na něm hledá hnidy, je pochopitelné. Nicméně to uvedené zhodnocení je zavádějící.

[LokiB]

Velký český dokument o vzniku Aliena (1. díl)
https://www.youtube.com/watch?v=oufoW4CIVFE
zajímavé informace o tom, jak ten film vůbec vznikl. neznal jsem toho dost.

[Eleshar_Vermillion]

Terminator 2: Judgment Day (1991)
...
A je to hrozně zvláštní, pže jsou momenty, kdy rozhodně ano, a je to i dneska super sledovat. A jsou momenty, kdy vůbec a člověk se chytá za hlavu.

Přesně. Naprosto nejstupidnějším se ukázal být scénář, kdy techbro zahodí svou vášeň, kariéru, obrovský byznys a nakonec i život jen proto, že by kvůli nim snad měl nějak zaniknout svět. V tomhle překonává suspension of disbelief i takovita jako seriálový Fallout.

[MarkyParky]

LokiB:
(Budu zas litovat, že zkouším debatovat, zatímco tys jen přišel všem vysvětlit, jak se pletou, ale malou reakci zkusím).

1. Kdyby ty vize nebyly nadpřirozené a byly to nějaké atmosférické halušky a předtuchy, tak bych ti dal za pravdu. Leč bohužel, ony dovolují překročit hranice fyzického světa a číst realtime informace za rohem. A to už je pro mě magie, i ve fantasy dost laciná a do sci-fi vůbec nepatří. Vyhoď z nich nadpřirozeno (nebo ho ignoruj nebo si ho nevšimni, whatever), a teprve potom začnou fungovat tak, jak říkáš.

2. Že je to časová smyčka někdo tvrdí, a do konce autorita nejvyšší - díl první. Druhý díl je popřením téhle ideje z prvního. Klasická chyba sequelu, že se rozutečou do šířky a trochu u toho zapomenou, že mají rozvíjet a ne popírat své předchůdce.

[MarkyParky]

Death becomes her (1992)

Komedie o kráse až za hrob.

Popravdě, tenhle kousek mi v devadesátkách unikl, asi protože téma bylo pro teenage nerda nezajímavé. A tak jsem to slupl jako malinu a neskutečně jsem si to užíval.

Má to tempo, spád, švih, (přes)stylizaci, přiměřeně praštěné herecké výkony, spousty zvratů a i když nejpozději při prvním forshadowingu v kosmetickém salónu okamžitě pochopíte, kam zápletka míří, stejně je celou dobu zábavné sledovat jednak tu cestu, která tam vede, a hlavně co z toho film zvládne rozvinout potom.

Dost tomu asi pomáhá i obsazení, u kterého je pro mě klíčovým faktorem, že hercům jejich role prostě nejde věřit, takže z toho v každém okamžiku stříká pocit, že hledíme na precizně naskriptovaný hodinu a půl dlouhý sketch - a ono to funguje.

Co se triků týká, máme tu jeden nový prvek, a tím je CGI kůže. Ještě jsme daleko od toho rendeřit celé lidi, ale CGI se používá k zakrývání nedostatků klasických triků - třeba scény s nepřirozenými polohami hlav jsou prostě skládání obrazů, ale CGI přechody u toho velmi kvalitně zakrývají přechody mezi složenými obrazy. Nebo zakrývají bradavky Lisle tam, kde má "oblečení" předstírat, že na to stačí, i když na to nestačí. Pak jsou tu oblíbené morfingy - začínám mít pocit, že to je něco osobní značka devadesátkových CGI filmů - tady hlavně kvůli omlazování a v druhé půlce fakt tuny, tuny bluescreenů. Některé jsou fakt dobré - prostřelené břicho Helen je o parník lepší než T1000, jindy je to znát, když se soustředíte, ale není to nějak extra rušivé, pokud tomu přímo nevěnujete pozornost. Krom toho samozřejmě spousta loutek, kvanta masek, práce se světly, modely, spousta perfektní praktické kinematografie.


Pokud jste někdo minuli, doporučuju shlédnout. Třeba i s protějškem, pokud normálně vaše nadšení pro nerdí zábavu nesdílí.

[LokiB]

Jo, Smrt jí sluší byla tehdy vtipná věc, to mě neminulo. Ale teda velmi mě tam zklamal závěr a bylo mi Bruce líto ...

Kdyby ty vize nebyly nadpřirozené a byly to nějaké atmosférické halušky a předtuchy, tak bych ti dal za pravdu

Co přesně nyní myslíš tím "nadpřirozeným". Popravdě si fakt nic takového nevybavuju, a to jsem to viděl nedávno.

2. Že je to časová smyčka někdo tvrdí, a do konce autorita nejvyšší - díl první. Druhý díl je popřením téhle ideje z prvního. Klasická chyba sequelu, že se rozutečou do šířky a trochu u toho zapomenou, že mají rozvíjet a ne popírat své předchůdce.

To mě moc nedrásá ... spojení s prvním dílem pro mě u tohoto dílu nebylo důležité. Ano, je to sekvel, ano, je tam spojitost ... a současně je tohle typ filmu, kde není třeba to spojení brát doslovně.
Oni by tu jedničku zpětně taky předělali, aby to sedělo k Dvojce ... kdyby měli dost peněz.
(jako JRRT předělal celkem zásadně Hobita, aby mu seděl k LOTRovi).

Jestli ti tohle kazí zážitek z toho filmu, tak to jen potvrzuje, že jsi fakt hnidopich a ne filmový fanoušek. pokrčení ramen