Tajemství katedrál II

[Faskal]

Nadmíru kulturní téma o víně jsem oddělil do nového tématu.
Víno

[Argonantus]

Hm, zdá se, že nám střih přetrhl nit; podstatné je asi jen to, že Umělec přirovnal výsledek svého snažení k vínu, a rozhodně nebyl první.

Boubaque odhalil opravdu zajímavé stránky
http://www.paradoxplace.com/Church_Stuf ... abours.htm

kde někoho ty Zodiaky taky zaujaly. nemá větší ambice, než je hromadit a fotit; pro nás ostatní je to vyhovující....
Při letmé prohlídce je zřejmé, že jde o zábavu poměrně rozsáhlou a oblíbenou; cykly v katedrálách (zmíněn Amiens) jsou obrovské, přesahují daleko za kalendářní práce a věnoval se jim mistr Fulcanelli. Také většinou nejsou zdaleka jediné, co se na tohle téma v katedrále skrývá; a plynule přecházejí na vitraje (ukázky ze Soissons, Chartres a Paříže).

Tady se ovšem pohybujeme v rovině starší; ještě před vitrajemi; v geologických vrstvách, kam, pokud vím, nikdy žádný vykladač nezamířil. Předpokládal jsem léta, že prapůvodní ideu kalendáře se znameními a polními pracemi někdo doplnil dalším patrem významu; některé hodně staré exempláře, třeba St. Denis nebo Královský portál Chartres znám už hodně dlouho, a přesto jsem z nich užitečného nevyčetl. Lipovius, asi nejpokročilejší z českých tovaryšů, byl jedinou matnou stopou (viz výše jeho výklad Chartres).

Burgundsko jsem viděl poprvé 2006, kde jsou dvě velmi podobná kalendária ve Vézelay a Autun (viz odkaz). Loni jsme byli ve Vézelay podruhé, a navíc i v Avalonu, kde je třetí exemplář (odkaz). Teprve teď jsem se odvážil to pořádně prostudovat. Výsledek je napínavý; fascinující jsou zejména rozdíly těch tří cyklů. V tomto smyslu se Vézelay skutečně trochu vymyká; už tím prosincem, jehož zdůrazněný smysl v kalendáři není úplně zřejmý. Nebo tím, že má 29 a 1/2 obrazu (kdo nevěří, ať se přesvědčí). Nebo ta trojice stočených potvor nahoře uprostřed.
Vézelay je možná nejstarší z těch tří (paradoxně); těžko říci, jak to bylo v Cluny; ale ještě jsou na odkaze kalendária z jiných míst, která neznám (Aulnay v kraji Poitou, zejména).

Cesta zarostla a stovky let tudy možná nikdo neprošel.

[Argonantus]

Budu ještě chvíli setrvačností povídat; třeba se někdo chytne.

Otázka příchodu alchymie do Evropy stojí ve Vézelay na rozcestí; právě jako já sám.
1) Na jednu stranu tudy vede jasná cesta do Compostelly, a to již od toho roku 1077 (Vézelay je starší). Ve jmenovaných místech je několik dalších poměrně starých zvířetníků; třeba to Aulnay, nebo Leon. Jenže kdyby se šířilo Umění ze Španělska, čekal bych, že jich bude víc a starší v tom Španělsku; a to zatím nevypadá (kde je ten Goran...?)
Zatím je největší koncentrace v Burgundsku, daleko od moře. A Vézelay s fandologicky jistými daty 1120 a 1132 je nejstarší (i když zřejmě o chlup).

2) Potom ty křížové výpravy, Dan Brown a tak. Ve Vézelay začaly dvě křížové výpravy (Druhá a Třetí). Prosinec coby výsledek ovšem už tehdy nad hlavami poutníků byl; takto to vypadá spíš, že křižáci vezli alchymii do Svaté země. Což je očividně nesmysl. Jako jsem podezíral Chartres IV. a druhou křížovou, dnes má smysl uvažovat pouze a výhradně o první. Což stále není vyloučeno; objevuje se otázka, kam se vrátili první křižáci nejdřív ze všeho.

3) Dramaticky se potvrzuje teorie s benediktiny. Vézelay je benediktinské opatství (Aulnay zřejmě taky). Bernard mohl nadávat na výzdobu, jak chtěl, ale tady byly chrámy čím dál úžasnější. Jeho cisterciáci to taky od roku 1098 mohli stěží stíhat; nevím o žádném opatství, které by v roce 1120 stálo do té míry, aby mohlo uvažovat o nějaké výzdobě. Templáři, kteří se údajně vrátili 1127 ze Svaté země, to nestíhají vůbec, čímž je teorie s konečnou platností vyvrácena.
Odkdy benediktini? proč benediktini? Souvisí to nějak s Cluny III?

4) Souvislost benediktinů a katedrál je přímo evidentní. Suger a St. Denis (1130, 1140) je pokračování těchže idejí, a zřejmě i těchže stavebních hutí, co stavěly Vézelay a podobné věci. Vývoj a směr je jasný a logický. Ostatně, Autun, kus od Vézelay, je církevně katedrála. Gislebertův zvířetník je vlastní bratr toho Vézelayského. Z klášterů do katedrál je jasný krok mezi roky 1120 a 1150.
Na starých katedrálách by šlo očekávat další zvířetníky. Angers? Le Mans? Poitiers? Bayeux?

P.S. Faskale, do poličky samozřejmě Tajemství katedrál, a po něm si zřejmě seženeš i Příbytky. Atalantu sám nemám, a chtěl bych ji.

[lotrando]

V Cluny začíná cesta vzhůru církevní hierarchií i pro Otha z Lagery, pozdějšího papeže Urbana II. Snadno dohledatelná informace mluví o jeho působení ve zdejším klášteře na pozici probošta. Dále pak už jen závratná kariéra završená vyhlášením I. Křížové výpravy na synodu v Clermontu.

Tato akce je zakončena ovládnutím dvou velkých měst - Antiochie, ta padla po obléhání lstí, a Jeruzaléma, kde byl údajně podniknut útok na boční bránu. Přesné detaily asi nikdy nezískáme, ve mě to malinko budí dojem záhady, čím tam vlastně tu bránu rozbili. Následuje krveprolití v ulicích města, ve kterém však příliš křesťanů nezůstalo - předtím je vyhnali vojáci fátimovského chalífátu.

Kolem dokola, v Cluny toho začíná opravdu hodně. Mnišské řády, křížové výpravy, velká politika. Svého času to bylo myšlenkové centrum Evropy velikého významu. Proč tomu tak bylo je nejasné. Šance, že to vzniklo náhodou se mi nejeví příliš pravděpodobná. Daleko přijatelnější mi připadá vysvětlení založené na menší skupině stejně smýšlejících jedinců, kteří zde našli azyl. Odkud se vzali si ale netroufám hádat, i když nápady by byly.

[Argonantus]

No, sem s nápady....

- sklo kupodivu míří spíš do vnitrozemí. V Augsburku mají údajně vitráž z 11. století. Sklo se užívalo v mozaikách (St. Germigny des Pres, Loira) v době karolínské. Zapomenuté umění...?

- Vézelay může být zázračné jen díky tomu, že je narozdíl od Cluny dochované. Cluny III je starší. Jenže je tu zádrhel; křížová klenba. Ta je ve Vézelay, aby byla větší okna. Ve Vézelay je víc zajímavých stop, než ten zvířetník.
Proč kázal svatý Bernard ve Vézelay, a ne v Cluny?

-Za Urbana z Cluny díky. To by ale vedlo dokonce k Cluny II, protože v době první křížové se Cluny III teprve stavělo... škoda, že Charité, další zásadní chrám, žádný dochovaný portál nemá.

EDIT:
Ještě k přemýšlení pár dat; Vézelay je taky prastaré, přesněji karolínské. Vézelay I světili 878, již jako kostel Marie Magdaleny. Léta nic moc úžasného.
Obrat nastal 1037, kdy opat Geoffroy vystavil ostatek svaté Magdalény, a stalo se to poutnickým hitem (11. století je vůbec doba poutnického a ostatkového šílení).
1077 se připojil další šlágr v té Compostelle; Vézelay se stalo nástupním prostorem jednéí trasy (viz výše).
1096 byl položen základní kámen k Vézelay II, daleko většímu. Vlastně skoro současně s první křížovou. Jenže pak se lidi naštvali a zabili opata (1104, příliš vysoké daně), a 1120 byl ten požár. Takže podstatná část dnešní verze je z doby mezi 1120 a 1132, za opata Aubriho. Přesně době, kdy templáři údajně zkoumali Šalamounův chrám ve svaté zemi (118-27).

EDIT II:
jedno úžasné opatství, které přehlédli
http://www.flickr.com/photos/cienne/set ... 785458545/

[Ebon Hand]

Nesouvisí to také s papeži Gelasiem II (1118-1119), který v Cluny zemřel a následným Kalixtem II (1119-1124), který se též kolem Cluny motal a je spojován s podpisem tzv. Clunijské reformy z roku 1122?

[Tindo]

objevuje se otázka, kam se vrátili první křižáci nejdřív ze všeho.

Co se porozhlédnout po Sicílii nebo po městech, která zajišťovala námořní dopravu mezi Evropou a Levantou?

[Argonantus]

V Cluny začíná cesta vzhůru církevní hierarchií i pro Otha z Lagery, pozdějšího papeže Urbana II. Snadno dohledatelná informace mluví o jeho působení ve zdejším klášteře na pozici probošta. Dále pak už jen závratná kariéra završená vyhlášením I. Křížové výpravy na synodu v Clermontu.
Kolem dokola, v Cluny toho začíná opravdu hodně. Mnišské řády, křížové výpravy, velká politika. Svého času to bylo myšlenkové centrum Evropy velikého významu. Proč tomu tak bylo je nejasné. Šance, že to vzniklo náhodou se mi nejeví příliš pravděpodobná. Daleko přijatelnější mi připadá vysvětlení založené na menší skupině stejně smýšlejících jedinců, kteří zde našli azyl. Odkud se vzali si ale netroufám hádat, i když nápady by byly.

"Lotrandův scénář" jsem si zase po čase přečetl; je to vlastně geniální vystižení všeobecně přijímané záhadologické vlny.
Doplním z pojednání o chrámu pár faktů:

klášter vznikl někdy okolo r. 900 za prvního opata Berna. V roce 916 byl postaven první kostel, v otonsko - karolinském slohu (Cluny I). Druhý opat Odo (927-942) založil a připojil k Cluny další kláštery - sv. Augustina v Pavii, aurillacký v Auvergne, Romainmotier ve Švýcarsku - celkem 12 klášterů. Tím se Cluny stalo jakýmsi centrem benediktinů, jeho moc stále rostla. I dceřinné kláštery měly postupně vlastní podřízené kláštery.
Okolo r. 950 kostel již nestačil, byl zcela zbořen a nahrazen stavbou Cluny II. Nahradil ho proslulý kostel Cluny III, stavěný 1089 - 1125

"Reforma", spočívající v myšlence centralizace řádu, je tedy prastará, již z 10. století, ale teprve v 11. století začala nést ovoce, když byl systém už dostatečně kolosální. V době neexistence měst a neexistence jakýchkoli jiných řádů byla zřejmě síla clunyjských benediktinů ohromná; hlavní sídlo řádu se opravdu limitně blížilo Římu. Cluny III je manifest tohoto stavu věcí; chrám byl vlastně větší, než ten v Římě, a opat Hugo okolo r. 1100 se mocívyrovnal papežovi.
Další papežové, které připomíná Ebon*, v této nadvládě Cluny pokračují... jenže to už se objevil na scéně Bernard z Clairvaux, cisterciáci, templáři a konkurence. Jeho podíl na další křížové výpravě je jasně větší, než podíl clunyjáků.

Vézelay je ovšem od počátku opoziční větev. Nepodléhalo Cluny, a mělo vlastní síť. Chrám je podobně gigantický, navíc má spojení s těmi záhadnými cestami do Compostelly (které kupodivu s Cluny nesouvisí), má ostentativně jinak provedenou klenbu... jak moc se dnes zbourané Cluny podobalo Vézelay, to je otázka.

Co se porozhlédnout po Sicílii nebo po městech, která zajišťovala námořní dopravu mezi Evropou a Levantou?

Součást křižáckého pátrání. Sicilští Normani jsou samozřejmě jedna z nejatraktivnějších součástí výpravy. Problémů je ale několik; mám dojem, že zrovna Bohemund a Tnekred se nevrátili domů, a pokud ano, tak ne hned. Druhý zádrhel je, že o sicilských chrámech vím hrozně málo (nikdy jsem tam nebyl) a i literatura celkem mlčí. Všímá si jich pořádně až za Fridricha II, kdy to byl kvetoucí podnik. Mlčí i paradoxplace, a to řídí Ital. Za informace budu vděčen.

*nemyslím, že by Gelais a Calixt něco stačili ještě v roce 1118 a násl; Vézelay se stavělo už od 1120. Navíc celá věc je zjevně v rukou zedníků a stavitelů, o kterých víme daleko méně; narozdíl od minulých dob mne Sugerův spis přesvědčil, že tento velikán všech velikánů nevěděl o alchymii nic, a všechno mu vyrobili pod rukama a za jeho peníze.

[Vallun]

Argo - záhadopis, záhadopis!:)

[Argonantus]

To je souhlas, kritika, dotaz nebo to nese skrytý smysl..?

[Vallun]

To je propagace vlastního termínu. Záhadologie je složenina slova českého a cizího, což mi přijde takové nepatřičné, tak jsem "vytvořil" záhadopis, to mi zní lépe;)

Jinak ale se zájmem sleduji..

[Argonantus]

Sicílie nakonec nevypadá špatně; mají tam zajímavé romáínské chrámy. Normani to dobyli to asi 1070 (pevninská část), do konce století se rozšířili na Sicílii, a moc toho postavit nestihli - převažovaly byzantské stavby (krásné, leč z hlediska alchymie zřejmě inertní). Ovšem ve 12. století toho zřejmě postavili dost, a zajímavého.

Robert normanský a Robert flanderský se vrátili přes Konstantinopol. Hm. Zrovna na opačný konec; fakt ale je, že katedrály se šířily ze severu na jih, a že v letech 1100-1120 Normandie byla asi tak s tím Burgundskem technicky nejvíc vpředu.

A ještě jedna velezajímavá poznámka. V Antiochii se dochovalo místní velmi ceněné sklářství.

[midewiwin]

Kolem dokola, v Cluny toho začíná opravdu hodně. Mnišské řády, křížové výpravy, velká politika. Svého času to bylo myšlenkové centrum Evropy velikého významu. Proč tomu tak bylo je nejasné.

V bazilice v Cluny taky /možná opravdu poprvé/významně vstupuje do hry, která formovala církevní stavby, světlo. Tam začala nová estetika, která vyvrcholila v Saint Chapelle.

[Argonantus]

Midewiwin, to mne velice zajímá.
Proč v Cluny? Kdo to tvrdí?

IMHO se maniakální zvětšování okem objevuje poprvé ve Vézelay (Výše), Caen (St. Trinité, a St. Etienne) a povídání o světle je v St. Denis (taky výše). Tam už je souvislost s katedrálou evidentní.

[Goran]

Zajímavé úvahy.

K návratu Bohemunda a spol. podotýkám, že k šíření alchymie není nutný návrat celé armády nebo jejího velitele, stačí návrat několika jedinců se správnými znalostmi. I když taková varianta mi přijde poměrně málo pravděpodobná. V případě brzkého počátku mi však přijde pravděpodobnější šíření skrze Svatojakubskou cestu. Argument že severní Španělsko nebylo výchozím jádrem katedrál nemusí hrát roli - většina poutníků se vracela, takže se dotyčný alchymista mohl vrátit třeba do Burgundska nebo Normandie. Do Compostely chodily všechny společenské vrstvy, na křížových výpravách bych zrovna stavitele moc nečekal.
Pak je tu samozřejmě možnost souběžného šíření více cestami - přišlo víc alchymistů, ale jen z některých vznikli mistři a jen někteří zanechali stopy.

Argo, za jak pravděpodobnou považuješ teorii, že by se do Evropy dostali jen tovaryši a první místní mistr by vzniknul až v Evropě na základě těch střípků, které by přivezli?