ARCHITEKTI!!!!!!

[ilgir]

Identifikoval a popsal jsi to docela přesně. Štít je samozřejmě ta vrchní část. Že je to pás a ne trojúhelník, protože střecha má jiný tvar, nevadí, pořád tam je. Rovinná (správně "bilaterální") symetrie tam není, protože rohová dispozice umožnila architektovi použít o něco sofistikovanější symetrii "přes roh". Nartex je prvek, který se do tradiční architektury dostal o něco později, ale jeho použití nijak nezneplatňuje ten zbytek.

To, že tradiční domy vycházejí z antického chrámu, neznamená, že všechny vypadají jako antický chrám, ale že používají z něj odvozenou kompozici, tak jak jsi podotkl:

že stejně jako antický chrám má ten dům nějaké horizontální a vertikální členění.

což bych upravil na

ten dům má stejné horizontální a vertikální členění jako antický chrám.

Proporce jsou samozřejmě trošku jinde, v pódiu jsou obchody, místo sloupů máme pilastry, uvnitř není socha Dia atd., ale sakra, ten barák vznikl tisíce let po antických chrámech, tak to by byla hodně tuhá tradice, kdyby vypadal úplně stejně.

Pamatuju si, jak když mi bylo toto v prváku vysvětleno, fascinovaně jsem chodil Prahou a pozoroval všechny domy tímto novým pohledem.

Což je další věc, kterou bych řekl autorovi videa. Hele, ty si tady stěžuješ, že univerzity tlačí modernu, inovace a originalitu jako jediný správný trend. Ale uvědomuješ si, že před nástupem moderny ten obor byl asi tak tisíckrát sešněrovanější? Ano, někteří studenti jsou možná zklamáni, když profesoři deklasují jejich klasické návrhy. Ale je to pořád obrovský pokrok od dob, kdy vrcholem rebelství bylo dát na korintskou hlavici dubové listí místo akantového.

[Eleshar_Vermillion]

A co tedy vlastně nemá členění jako antický chrám? Když se podívám třeba na japonské domy a paláce před obdobím Meidži, klasickou Čínu či některé stavby Mayů, tak tohle členění vidím taky. Skoro mi připadá, že jde do značné míry o nějakou skorouniversální šablonu toho, jak postavit větší barák.

[Passingby]

Hehe, už jsem chtěl napsat, jestli hned vedle Rádia Jerevan náhodou nestála i Fakulta Architektury (ta Ilgirova argumentace mi připomněla vtip, jak sovětský kosmonaut Jurij Gagarin vyhrál v Moskevské loterii osobní automobil značky Volha), ale ten dům byl za první republiky upravovaný a vedle předělané fasády k němu přibyly i ta dvě horní patra:


Jako svým způsobem tam ten odkaz vidět asi fakt může vidět i nevzdělaný laik (ale je trochu zamlžený tou "rohovou symetrií")...


Tady je pro srovnání jiná stavba, která se na dórský sloh odkazuje jasněji:


(obrázky jsou z Wikipedie)

[ilgir]

Skoro mi připadá, že jde do značné míry o nějakou skorouniversální šablonu toho, jak postavit větší barák.

Přesně tak. Před vynálezem klenby jsi prostě měl dvě zdi (nebo dva sloupy) a přes to položil překlad. Když jsi chtěl větší barák, potřeboval jsi víc sloupů, protože předepnutý beton ještě nebyl. Antický chrám pochopitelně není prvním ani jedinečným příkladem této skorouniverzální šablony. Ale stal se jakýmsi ideálním vzorem, esencí dokonalosti pro celé generace evropských stavitelů, takže se propsal do staveb dalších desítek staletí. Každé období si tam samozřejmě něco přidalo. Římané klenby a víc pater. Gotika fúzi římské a barbarské architektury. Když se podíváte na italské renesanční paláce, tak ty ještě tolik nehrotily to vertikální členění. Sloupy používaly jen tam, kde bylo třeba, to až baroko všude cpalo pilastry. Nic proti baroku, přišlo s celou řadou inovací, třeba eliptické půdorysy a inovativní tvary oken. Ale zůstalo jak tradiční členění fasád, tak dekorace. Klasicismus - škoda mluvit, to je těžká kopírka. První opravdu (a vědomě) revoltující styl byla secese, která ostentativně zrušila symetrii fasád a místo sloupů a říms ozdobila fasádu kytičkami. Přesto i později vznikaly domy s tradičním klasickým fasád (otiskem antického chrámu), a to i po vynálezu předepnutého betonu a jiných vychytávek. Ani první newyorské mrakodrapy si to neodpustily. Holt tradice je tradice.

Passingby: Když už jsi sem dal obrázky, tak
Ten první - dům u Turků, o němž byla řeč - neodkazuje na antický chrám, ale sleduje stavitelskou tradici, v jejímž počátku stojí antický chrám.
Ten druhý naopak přímo odkazuje na antický chrám.

[Passingby]

Ten druhý jsem k tomu dal hlavně kvůli té (na fotce) střední části, kde jsou ty pilastry mezi okny a pod střechou ten "přerušovaný motiv" (nevím, jak se to jmenuje) a protože je na něm hezky vidět to dórské průčelí. A podle Wiki byl ten Dům u Turků původně novorenesanční, takže tam ten odkaz byl relativně jasný, ne? (Brně máme takových baráků hromadu, i když jestli jsou novoklasicistní nebo novorenesanční fakt nepoznám )

[ilgir]

To už je záležitostí toho, jak chápeme pojmy. Zkusím vysvětlit svůj pohled.

Že architekt na antický chrám odkazuje, chápu tak, že záměrně vezme nějaký prvek a použije ho buď přímo nebo v upravené formě na svém díle. Může to být na první pohled patrné (dórské sloupy z obou stran vchodu a nad tím ještě trojúhelník), nenápadné (destičky s kapkami pod římsou) nebo vyloženě kryptické (poměr stran se v půdoryse shoduje).
Ten tvůj druhý dům je tak křiklavý příklad odkazu, že se nabízí spíš slova kopie nebo parodie.

To ale není případ většiny tradičních staveb vč. domu u Turků. Ty na antický chrám přímo záměrně neodkazují, ale vycházejí z tradice, která sahá až k antickému chrámu. Architekt tedy navrhne dům v rámci tradice, tak jak ho učili, že se to má dělat. Víceméně tedy dodrží nějaký úzus a v rámci toho má určitou svobodu. No a tím dochází k tomu, že naprostá většina takto navržených domů má mnoho společného - tedy dekor na fasádě, šikmou střechu, trojdílné horizontální členění fasády etc. etc. To by bylo na samostatnou diskuzi - definovat tradiční (klasickou) architekturu. Což je to, co vyčítám autorovi videa, že se s tím neobtěžoval ani náznakem (ale možná to má v jiném videu, co já vím).

/Ten přerušovaný motiv nevím jestli má nějaký jednotný název, ale ty vystouplé části jsou triglyfy a ty zapuštěné vlysy. Vzniklo to původně jako konstrukční prvek, když se chrámy ještě zastřešovaly dřevenými trámy - triglyfy byly čela trámů./

[Eleshar_Vermillion]

Já mám pořád asi i problém s tím, že se vychází z antického chrámu, spíš bych řekl něco jako "vychází se z universální palácové šablony typu 2" nebo tak něco.

Jinak jsem dneska trochu koukal po pražských domech a musím říci, že mi to moc nesedí - vertikální členění tam je, ale první segment bych nenazýval pódiem... Vypadá sice jinak než to nad ním, ale připadá mi, že je to spíš z potřeby domu smíšeného užití, tj. že v přízemí se nebydlí, ale vesměs je tam nějaký podnik. U domů, které přízemní podniky nemají, identifikovatelné pódium bývá mnohem řidšeji, a to i u novoklasicistních budov.

V každém případě jakkoliv z principu nemám nic proti té tzv. moderně, tak v konkrétních příkladech z toho nevychází moc dobře. Primark místo původního nárožního domu u Turků je katastrofa. Budova Charles Square na Karláku vůči vlastně čemukoliv v bezprostřením okolí taky docela hrůza. Domy na rohu ulice Odborů tamtéž totéž. Celkem fajn jsou baráky v ulici V Celnici, tam nemám výhradu vlastně k žádnému.

[ilgir]

Já mám pořád asi i problém s tím, že se vychází z antického chrámu, spíš bych řekl něco jako "vychází se z universální palácové šablony typu 2" nebo tak něco.

Nejsme v konfliktu. Ony ty činžáky vychází z obojího. Ale zatímco ta palácová šabona (konkrétně italský renesanční palác) slouží skutečně jako šablona (mustr), tak ten antický chrám je v nich otisknutý jako dávný archetyp, ideál krásy. Konkrétně k tomu došlo tak, že Římané obdivovali řecké stavby a vrcholem estetiky pto ně byl chrám. Z nich brali inspiraci pro své stavby (pokud přímo nekopírovali) a z těchto staveb zase čerpali italští renesanční architekti.

Antický chrám samozřejmě nemohl sloužit přímo šablona, protože je to zcela jiný stavební typ. Činžák bez oken, zato se sloupořadím kolem dokola by byl nepraktický. To si mohli dovolit architekti u možná u různých pavilonů a letohrádků.

Jinak jsem dneska trochu koukal po pražských domech a musím říci, že mi to moc nesedí - vertikální členění tam je, ale první segment bych nenazýval pódiem... Vypadá sice jinak než to nad ním, ale připadá mi, že je to spíš z potřeby domu smíšeného užití, tj. že v přízemí se nebydlí, ale vesměs je tam nějaký podnik. U domů, které přízemní podniky nemají, identifikovatelné pódium bývá mnohem řidšeji, a to i u novoklasicistních budov.

Tak, jsem koukal a 99% z nich má odlišené přízemí od zbylých pater. Strukturou omítky, římsou nebo obojím. Přesně tak to mají italské renesanční paláce, a to je ta reflexe horizontálního členění antického chrámu.

Všiml jsem si ale zajímavého paradoxu, že tu obligátní trojdílnost 'pódium/parter - sloupoví/běžná podlaží - kladí/horní podlaží' dodržují spíš novější, méně zdobné, prvorepublikové domy, zatímco ty starší cpou dělicí římsy a odlišné dekory do každého podlaží, takže vícedílné dělení a žádná jednota 'sloupoví' už není k nalezení. Holt zavodům ve zdobení padla za oběť i tradice.

Primark místo původního nárožního domu u Turků je katastrofa.

Ona to je postmoderna a ještě dost laciná. U Tančícího domu se aspoň plácli přes kapsu a udělali každé to sklo jinak zakroucené. Flow building má generickou fasádu, před kterou jen nainstalovali ten křivolaký rastr.

[Eleshar_Vermillion]

Ale zatímco ta palácová šabona (konkrétně italský renesanční palác) slouží skutečně jako šablona (mustr), tak ten antický chrám je v nich otisknutý jako dávný archetyp, ideál krásy.

Mně se tam ten chrám furt nechce cpát, protože tenhle mustr prostě funguje i v kulturních okruzích s vlastní tradicí - proto bych tomu říkal "universální palácová šablona typu n".

Všiml jsem si ale zajímavého paradoxu, že tu obligátní trojdílnost 'pódium/parter - sloupoví/běžná podlaží - kladí/horní podlaží' dodržují spíš novější, méně zdobné, prvorepublikové domy, zatímco ty starší cpou dělicí římsy a odlišné dekory do každého podlaží, takže vícedílné dělení a žádná jednota 'sloupoví' už není k nalezení. Holt zavodům ve zdobení padla za oběť i tradice.

To je asi tím, že jsme šli jinými ulicemi; přesně tohohle jsem si právě všiml taky, že dost často není členění trojdílné, nýbrž prostě vertikální.

Ona to je postmoderna a ještě dost laciná. U Tančícího domu se aspoň plácli přes kapsu a udělali každé to sklo jinak zakroucené. Flow building má generickou fasádu, před kterou jen nainstalovali ten křivolaký rastr.

Počítám, že hlavním tahákem byl klasický renderit. Každopádně mysím, že najít v klasických pražských domech něco hnusnějšího bude vyžadovat značné úsilí.

[Vallun]

Antický chrám samozřejmě nemohl sloužit přímo šablona, protože je to zcela jiný stavební typ. Činžák bez oken, zato se sloupořadím kolem dokola by byl nepraktický.

Přesto něco takového taky najdeš a relativně nového - Varšava kousek na jih od centra...

Holt zavodům ve zdobení padla za oběť i tradice.

[Vallun]

577966598_1258895866273157_7936610540875265500_n.jpg

[Vallun]

novykostel.jpg

Ve převážně sekulárním Česku staví město Neratovice (nestaví město, to se podílí, ale samozřejmě to staví církev, protože Neratovice nemají žádný kostel... ale staví se na katastru Libiše, kde už dva kostely jsou ) první na světě 3D tištěný kostel. Tento projekt je velkým posunem pro město původně založené komunisty, aby bylo svobodné církve. Konstrukce je sestavena z 520 počítačově vytvořených betonových bloků navržených tak, aby napodobovaly Noemovu archu. Kromě náboženského využití bude budova sloužit jako komunitní centrum pro místní obyvatelstvo.

[Wolfus]

Nez som sa dostal k textovej casti, tipoval som, ze sa jedna o Legoland

[Argonantus]

Eleshar, dodatecne prochazeje, ta kniha je od Jane Jacobs, Smrt a zivot americkych velkomest, je z roku 1961 a je straslive vlivna dodnes, protoze ma v mnohem pravdu. Prelozeno v sedesatkach do cestiny a kdekdo to cetl.

[Eleshar_Vermillion]

Asi nechytám, na co přesně reaguješ, přeci jen ta diskuse je stará 18 měsíců.