[HRA] 15. patro - Překážková dráha

[Halaster Černoplášť]

Překážková dráha


Mapa:

[Elric]

Sice je to zdržení, ale jestli se podaří vyřešit to zasrané kvílení, asi to za to stojí. Zatímco se Šadah věnuje léčení a Áron prozkoumávání, já si rozepnu zbroj a prohmatám žebra...

Z TOHO SE VYLÍŽU: EIric: 2D6+2 → 11(4 +5 + 2)#ODL
- Vyléčil sis 1 TZ a odstranil TRAUMA.
- TÁBOŘIT můžeš normálně.
- Překonal jsi bolest a únavu - nejsi unavený a můžeš se pohybovat a jednat, jako bys bolest svých zranění nevnímal.

Podle té bolesti bych čekal, že budou některá zlámaná, ale jediné, co nahmatám jsou dvě boule, naznačující, že mám dvě žebra vyhozená. Zkroutím si ruku dozadu k páteři, pevně na boule zatlačím a když to moc nejde, přirazím se prudce zády ke zdi. Vydám se zebe něco jako "Uch!", zamžikám očima a zkusím si protáhnout záda. Trochu tam zapraští, ale hybnost je v pořádku a bolest, kterou jsem cítil předtím je pryč. Spokojeně zafuním, dotáhnu si opět zbroj a jsem připravený pokračovat.
Šadah mezitím dokončila...léčbu? Tak jako tak musíme vyrazít, ať už se povedlo nebo ne, zdrželi jsme se tu až moc dlouho.

[Halaster Černoplášť]

Hadešadah, Elricu,

vyrazíte východními dveřmi a chodby se opět začnou klikatit.

L15-026.jpg

Jižní chodba je přerušená jámou, ve které leží kamenný sarkofág ve tvaru rakve. Na víku sarkofágu je jasně vidět trpasličí runa smrti.

"Bude následovat setkání s upírem?" okomentuje jámu všudypřítomný hlas.

Chodba pokračuje dál na jih a vrací se k propletenci, kterým už jste prošli. Z dálky se k vám nese ozvěna hobgobliních rozkazů.

Mefit, který chvíli po ošetření mlčel, protože bolest zjevně ustoupila, se najednou zeptá. "Hej, oni vás pronásledují, že? Proto jste nechtěli, abych naříkal, že? To by vám asi hodně vadilo, kdybych je teď zavolal, že?" a na tváři se mu objeví úzký žhavý proužek zlomyslného usměvu.

Co uděláte dál?

[Elric]

Pomalu otočím tvář k mephitovi. A potom jediným plynulým sledem pohybů tasím a rozseknu toho malého zmetka vedví.

ZÁKEŘNOST: EIric: 2D6+3 → 12(5 +4 + 3)#SIL
- prostě ho chci umlčet jednou a provždycky, jestli je naprosto nutné k jeho zabití vzít i NEPŘÍJEMNOST, tak si jí vezmu rád a s chutí
- útočím jako HOUF celou svou silou
- SZ3 PRŮRAZ


"To. By. Stačilo.", zasyčím skrze pevně zaťaté zuby a pak sklouznu očima k flampovi, Šadah a Áronovi.

Odkašlu si, otřu si čepel a meč zase schovám. Nemám potřebu to dál komentovat a chtěl bych vyrazit dál, chodbou na sever a na východ.

PJ? Šadah?

[Hadešadah]

Pokrčím rameny a výrazně přikývnu hlavou. Sráč jeden nevděčný.

Podívám se na BlaMarcelaBla. "Více dobroty mu už Elric snad ani prokázat nemohl."

Na destilování teď není čas. Nasekám rozťatou mrtvolku na menší kousky, nahrnu je do kotlíku a přihodím k tomu i ten ledový krystal na chlazení, ať se mi kotlík neroztaví. Přikryju ho a uložím do truhly.

Kývnu na ostatní, že už fakt můžem. Souhlasím s Elricem ohledně východního směru

[Halaster Černoplášť]

Elricu,

přesekl si mefita a slabě to zasyčelo, jak z jeho nitra na zem vytekla žhavá láva a roztekl se. Na malý moment jsi ucítil, jak flamp natahuje svou telepatickou moc na tvou mysl, ale pak se najednou rychle stáhl, jak by si to rozmyslel a nechtěl tě provokovat.

SZ:3 + HOUF proti KZ:0 ti stačí na SMRT, NEPŘÍJEMNOST nebude.

Pokračujete dál, chodby se opět větví.

L15-027.jpg

Na sever je slepá odbočka do malé místnosti, v jejím středu socha trpaslíka s otevřenými ústy.

Na jih je také odbočka, do chodby zaslepené z obou stran. Na západní zdi je namalovaný trpaslík v černé zbroji, nohy zakuté v železných poutech, ruce třímají obouruční meč.

"Poradí si dobrodruzi s Twardem Podvařeným?" zeptá se komentátor.

Co uděláte dál?

[Elric]

"To tak.", odfrknu si, když můj pozorný pohled objeví další obrazec, "Nejsme tu pro srandu neviditelným komentátorům."

Pokud by chtěl Áron nebo Šadah blíž k soše, chytím je za rameno, zavrtím hlavou a ukážu na sotva postřehnutelný obrazec přímo před sochou. Zamířil bych dál na východ a nechal sochu sochou. Pořád ještě jsme si neodpočali a už začínám být přetažený.

Šadah? PJ?

[Halaster Černoplášť]

Elricu, Hadešadah,

nahlédnete dál k východu, chodba už je jen krátká a zakončená dvojicí dveří.

L15-028.jpg

Severní dveře jsou obyčejné.

Jižní jsou kostěné a vypadají masivně. Jejich zámek vypadá jako lebka, která má místo nosní dírky klíčovou. Už od pohledu je jasné, že obyčejná lidská síla nestačí na jejich vyražení.

Co uděláte dál?

[Elric]

"Hmm. Zase past.", odfrknu si a přelétnu pohledem Zázonose, "Máš kliku, že si jich všímám, vyšlápl bys je první. Teď by se slušelo říct 'děkuju pane Elricu, že nejsem hobgobliní pečínka', ale to bys musel mít vychování."

Opatrně dlaždici překročím a hobgoblina nechám u Šadah. Dveře na sever a hodně bytelné na jih. S těmi si neporadím, nejspíš ani s krollí silou ne. Pokrčím rameny a vrátím se zpět.

"Tak nám asi nezbývá než jít zase na sever. Vyhazování jižních dveří do vzduchu by nadělalo moc kraválu.", zabručím trochu nespokojeně ke své společnici a je tak jasné, že jsem chtěl znovu změnit směr cesty, "A nebo se něco skrývá v té chodbě s obrazem, jinak mi to moc nedává smysl..."

Po těch slovech se tam přecijen přesunu a lépe si to tam prohlédnu. Opravdu tam není schovaný obrazec nebo jiná past? Možná je ten obraz nějaký skrytý mechanismus? Třeba jsou tam tajné dveře, to by se hodilo...

ODHAD SITUACE: EIric: 2D6+1 → 3(1 +1 + 1)#INT
- chtěl jsem vědět, co je tam jinačí, než to vypadá...
...a nikdo mi nemůže POMOCi, takže...
...PJ je na tahu.

[Halaster Černoplášť]

Elricu,

cítíš, jak tě náhle strašlivá síla vtáhla do obrazce. Kdyby teď ostatní nahlédli, viděli by tvou stylizovanou kresbu na stěně stát proti trpaslíkovi.

Ty sám se cítíš podivně plochý - vnímáš, že se můžeš pohybovat jen vzad nebo vpřed, rozmachovat nahoru a dolů ... ale přitom sám sebe vidíš na kresbě, jak se trhaně hýbeš. I trpaslíka proti tobě.

Otevře ústa a nad nimi se objeví jakási bublina a v ní nápis.

Jen jeden z nás toto místo opustí. A budu to já.

Pak se nakreslený trpaslík napřáhne k ráně.

Bojuješ ve 2D obraze s černým trpaslíkem o to, kdo bude moct zeď opustit a kdo v ní zůstane zakletý, dokud někdo další nepřijde a nezačne obraz zkoumat.

[Elric]

A do prdele. Šílenství náhle dostalo úplně nový rozměr. A trpaslík se taky pěkně vybarvil. Neviděl bych to tak černě, třeba to půjde nějak obelstít. Ale nebudu si malovat vzdušné zámky, na to vážně není čas. Musí to být svým brutálním způsobem nějaká hra a ne smrtelný zápas. Je to ploché, není to skutečné, že?

2DZTEČ: EIric: 2D6+3 → 10(4 +3 + 3)#SIL
- záměrem je...vyhrát a předvést dost působivou šou, aby mně to vyhodnotilo jako vítěze
- volím, že způsobím o 1-ZÁSAH víc a budu v útoku bojovat jako HOUF

Elric>Twardem: 3-SZ (meč Mrzák) - 2-KZ (černá zbroj)+1-PRŮRAZ -1-ŠERM +1-VOLBA = 2-TZ, ale jsem HOUF, takže KO
Twardem>Elric: 2-SZ (obouruční meč) -2-KZ (mithrilová proplétaná zbroj) -1-ŠERM = 0-OK

Přes obraz vyběhnou písmena:"PRVNÍ KOLO. BOJ!"
Náš svět je dvourozměrný, plochý. Nemohu uhnout do strany. Ale to taky znamená, že mně ze strany nemůže žádný úder zasáhnout. Trochu se skrčím, abych se srovnal na trpaslíkovu výšku, jeho předvídatelný úder shora zablokuju štítem a sám pak vedu prudký sek zespoda nahoru.
Rána trpaslíka vynese do vzduchu a na obraz jako kdyby někdo vychrstnul cákanec kvavé barvy, který zastře výhled, ale zase se rychle vpije a zmizí. Trpaslík padne na záda, ale okamžitě vyskočí, jako na pružince. Najednou si všimnu, že nahoře, téměř u horního rámu jsou vyobrazené miniaturní portréty - já na pravé straně a trpaslík na levé. U obou portrétů je pruh zelené barvy, který končí zhruba uprostřed obrazu a nad těmi pruhy jsou naše jména. Trpaslíkův zelený pruh se teď zbarvil zčásti do červena.
Nemám čas nad tím ale přemýšlet, trpaslík náhle vyskočí nečekaně vysoko a máchne mečem zespoda. Opět se skrčím a nastavím štít, na kterém se ten útok úplně zastaví, trpaslík dopadne na zem a trochu mně odsune dozadu. Zkusím něco jiného, z podřepu vykopnu, nečekaně vysoko a Twardem zavrávorá, v tu chvíli seknu zezhora. Jednou, dvakrát, třikrát. Obraz zahalí cákance. Konečně stihne nastavit meč a naše zbraně zazvoní, zkříží se a navzájem se odhodíme. Trpaslíkův zelený pruh už je skoro celý červený, zbytek té zelené začal blikat a pak zhasne a změní se v červěň.
Trpaslík padne na záda, ale já se najednou nemůžu hnout. Objeví se písmena:"ELRIC VÍTĚZÍ. HLADKÉ VÍTĚZSTVÍ!"
Najednou trpaslík vstane a já i on jsme neznámou silou odsunutí o kus dozadu. Písmena oznámí:"DRUHÉ KOLO. BOJ!"
Trpaslíkův zelený pruh se obnoví do plné délky. A jako kdyby ho cosi nabudilo, vrhne se zuřivě vpřed, sklouzne po podlaze a sekne. zapřu se a nastavím meč i štít. Zazvoní to a...nic se nestane. Okamžitě jdu do protiútoku. Sek shora zablokuje, ale podaří se mi ho kopnout...do hlavy. To ho rozhodí natolik, že mu zasadím pár ran mečem a jeho zelený pruh se opět zbarví z větší části do ruda.
Trpaslík odskočí dozadu v působivém saltu a dostane se z mého dosahu. Pak se náhle rozběhne a začne se kutálet, přičemž čepel jeho meče vertikálně rotuje. Zanechává za sebou popraskanou zemi, která žhne. Když se na mě žene tohle, rozhodnu se ho zkusit přeskočit a k mému překvapení také vyskočím mnohem výš, než bych čekal a dokonce se rovněž přetočím v saltu za trpaslíka. Oba se k sobě naráz otočíme a zatímco on sekne, já se opět shýbnu, nastavím štít a seknu zespoda.
Twardem opět vylétna nahoru, opět na obraz cákne rudá barva a opět spadne na záda a znovu vyskočí na nohy. Místo boje ale pustí meč na zem a stojí - jako kdyby byl omámený, prostě tam jen tak stojí a trochu se klátí.
Přes celý obraz vyběhnou rudou barvou psaná písmena:"DORAŽ HO!"
Musí to být součást nějaké zkoušky, určitě jde o to předvést co nejpůsobivější podívanou, aby mně obraz uvolnil. Zvednu nad hlavu meč, uchopím ho oběma rukama a nechám čepel vzplanout ohněm. Rozběhnu se k trpaslíkovi, vyskočím, ve vzduchu se otočím v piruetě a zaseknu hořící meč skrz trpaslíkovu hlavu až dolů. Rozpadne se ve dví a jeho kousky hoří.
Vyskočí nápis:"ELRIC VÍTĚZÍ. FATÁLNĚ!"
Triumfálně zdvihnu hořící meč nad hlavu.

PJ, co se stane?

[Halaster Černoplášť]

Hadešadah,

zatímco Elric vnímá jen písmena jak jsou napsaná na obr..ří malbě na stěně, vy slyšíte, jak hlas komentátora stejnými hláškami i boj nahlas komentuje.

A pak, když Elric zvítězí ....


Elricu,

jakmile trpaslíka dorazíš, malba tě vyhodí zpět do prostoru. "Dobrodruzi si poradili s Twardem Podvařeným! Úžasný zápas! Tward Poražený si bude muset počkat na dalšího vyzivatele."

Během tohoto komentáře se z nakresleného popela rozeběhnou tenké tmavé line vzhůru, vykreslí siluetu trpaslíka a ten opět zaujme stejnou pózu, jakou měl, když jste přišli.

Co uděláte dál?

[Hadešadah]

Překročím vystouplé dlaždice, pak pomůžu Elricovi dostat přes ně Zkázonosa a jdeme do těch dveří na sever.

[Halaster Černoplášť]

Elricu, Hadešadah,

vstoupíte do malé místnosti.

L15-029.jpg

Před severní stěnou je vyvýšený podstavec a na jeho okraji sedí nějaký člověk. Intenzivně něco zapisuje do knihy, kterou má na klíně, kolem něj na zemi leží poházeno velké množství dalších knih.

Za člověkem stojí neobvykle velký portál, na jehož překladu je vytesán nápis:

Toliko drak jest schopen učiniti tento portál otevřeným.

Když se na portál díváte, zdá se vám na pohled trochu pokřivený, jako by se vzduch kolem písaře trochu telelil. Poté, co otevřete dveře, muž zvedne hlavu. "Já ... možná ... radši byste měli jít pryč. Pro vaše vlastní bezpečí. Tahle místnost není součást Překážkové dráhy, vezměte to jinudy."

Všekomentující hlas k tomu dodá: "Dobrodruzi se setkali s kronikářem. Zapíší se do některé z kronik?", tentokrát se ozývá velmi zřetele od východní stěny.

U západní stěny stojí velký gong.

Co uděláte dál?

[Hadešadah]

"Nazdar, né moc zábavná práce asi, co?"

"Jak dlouho a jak často tu vlastně dřepíš?"

"To jakože mimo tuhle místnost je vlastně bezpečno?"

Zvednu jednu z knih, otevřu a se svým né moc dobrým čtením zkouším pochytit, co je tam psáno.

[Halaster Černoplášť]

Hadešadah, Elricu,

písař začne odpovídat, neustále se ale paranoidně rozhlíží kolem sebe.

"No, zábavné to není. A vlastně mi to ani moc nejde. Jako vůbec, protože nemám dost informací a musím si vymýšlet. Ale třeba to i tak zabere a udělá dojem."

"Už jsem trochu ztratil pojem o čase. Nemůžu pryč. Oni mě hlídají, abych neodešel. A zároveň hlídají, aby mě nikdo nerušil," znovu se ohlédne, "takže byste radši měli jít pryč."

"No, ono tady nikde není bezpečno, ale když se vám něco hnusného stane jinde, alespoň to omylem neschytám taky."

Když otevřeš náhodnou knihu, vidíš, že opěvuje strašlivé skutky, které spáchal Podlebák na dobrodruzích procházejících Překážkovou dráhu. Je to ale divné ... zahlédneš tam například několikrát barvitý - možná až příliś - boje s duergarem chrlícím oheň jen malý kousek od kovárny, vy jste na tom místě ale žádného duergara nepotkali.

A pak se stane další divná věc. Západní stěna znovu promluví a začne cosi komentovat.

"Teleportace! A přímo mezi chňapavé sloupy. Dobrodruzi jsou okamžitě uchváceni, tasí své meče, ale to už je chapadla přitahují k zubatým mordám a krev stříká na všechny strany. Malé zaváhání a hned je z toho uhryznutá končetina. Proti úder, několik chapadel letí na zem ... ale to nevadí ... ona časem dorostou ... a teď na nich navíc dobrodruh uklouzl a rozbíjí si hlavu."

Pisatel začne freneticky zapisovat.

Co uděláte dál?