Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

[Argonantus]

Argo: Tam se ze své pozice vůbec nesnažím zabrušovat. Zkusíš to vyložit ze své odborné pozice? Docela by mě to zajímalo.

Mně by to taky zajímalo, nic o tom nevím, a mám podezření, že o tom ví něco opravdu málokdo.
Pokud mám nějakou odbornost, tak je na úrovni nejnižší taktiky (četa, rota), takže fakt úplně na opačném konci, než je vztah k ekonomice, výrobě a snad logistice.

Smysl poznámky byl připomenutí, že výsledek konkrétní bitvy je ovlivněn

• v první řadě vojáky, jejich výcvikem, množstvím, technikou, bojeschopností, což je čistě vojenské patro,
• pak taky terénem, počasím a dalšími faktory, které obvykle moc ovlivnit nejde a jen je třeba o nich vědět,
• pak logistikou, což v první řadě znamená munici a palivo, pak teprve všechno ostatní (takové podružnosti jako jídlo), a to teprve má jasnou návaznost na ekonomiku
• ta technika a počty má taky návaznost na ekonomiku, ale v delší časové prodlevě, kupuje se obvykle v úplně jiné situaci, než když se vede následně boj
• no a z té ekonomiky nás nezajímá ekonomika celá, ale ta část určená na válčení (u nás aktuálně méně než 2%, v Rusku nebo Iránu je to drasticky víc)
• pak je tam důležitá otázka, jak moc závisí ta příslušná část ekonomky na různých úvěrech a nákupech (v USA prakticky zcela, v SSSR za komunismu skoro vůbec ne), takže do toho vůbec nějak zasahují banky a jejich zdraví
• pak je tam kupodivu vliv demokracie, neb u nás nebo v USA začnou lidi svrhávat vládu, která jim třeba sníží platy ve prospěch výroby granátů, na Ukrajině nebo v Rusku je to dost jinak

takže z toho mi plyne, jak je ten vztah velmi vzdáleně zprostředkovaný. Run na banky je zcela jistě negativní, ale jak moc a kdy se projeví na bojišti a zda vůbec, to je k nekonečnému učenému sporu.

[Eleshar_Vermillion]

Mno jestli se run na banky projví v konkrétní bitvě, to nevím, ale může se projevit třeba přispět k tomu, že jedné straně se časem schopnost zahajovat bitvy sníží. To je jako takové to, že nejlepší PVO je raketa, která dopadne na továrnu na rakety země-vzduch či země-země.

[Argonantus]

V tom právě vidím obrovský rozdíl. Továrna na rakety dělá jedině rakety a vliv má daleko jasnější. Z peněz může povstat X jiných věcí, než právě raketa.

[York]

Příkladů, kdy měla ekonomika zásadní vliv na začátek, průběh nebo ukončení války, je strašně moc. Tak jen namátkou:

• Jih s ekonomikou postavenou na práci otroků vs Sever, kterej chtěl otroctví zrušit.

• Británie vyhlásila námořní blokádu, Napoleon odpověděl kontinentálním systémem a pak se pustil do války s většinou zbytku Evropy, aby vynutil jeho dodržování.

• USA vs Japonsko za druhý světový, kdy USA první den války přišly o většinu Tichomořský flotily a v průběhu několika let dokázaly ztráty obnovit a Japonsko přezbrojit a porazit.

• Totální ponorková válka Německa vůči Británii, vyzkoušeno hned ve dvou světovejch válkách.

• Izrael a prakticky jakákoliv válka, který se účastnil - mnohem menší země pravidelně vítězí, protože je mnohem bohatší a má díky tomu technologickou a materiální převahu.

• A v neposlední řadě invaze na Ukrajinu - díky ekonomický podpoře Západu se mnohem menší a chudší země už několik let brání mnohem většímu agresorovi.

V moderní době navíc už žádná země nemůže bejt co do válečnýho materiálu surovinově, ekonomicky a technologicky soběstačná. Rusko má suroviny, ropu i vojenskej průmysl, ale čipy stále musí dovážet. A ani munice samo nevyrábí dost a kupuje ji (hlavně od Severní Korei).

[Argonantus]

Tos to zmotal páté přes deváté. Třeba věta "země je mnohem bohatší a díky tomu má technologickou převahu" je dost WTF. Tím pádem má největší převahu Lucembursko a Island.

Jeden každý příklad by šlo složitě historicky řešit, ale asi to nemá cenu. Nadšení ekonomismu nelze zarazit, jakkoli jsou dějiny plné útoků barbarů, které rozvrátily bohaté říše.

[York]

Nadšení ekonomismu nelze zarazit, jakkoli jsou dějiny plné útoků barbarů, které rozvrátily bohaté říše.

Čím dál do minulosti, tím menší efekt má technologická převaha. Když se bojuje převážně na blízko, kamenná palice zabíjí skoro stejně dobře jako meč. I u těch nájezdů barbarů je ale ekonomickej faktor zásadní. Barbaři musej nějak pořešit logistiku a zásobování, protože jsou obvykle z daleka. A ta bohatá říše se tím dostává do ekonomickejch problémů - přijde o pár provincií, který neodváděj daně, musí najednou živit mnohem víc vojáků, musí řešit problémy na několika místech najednou. Problém barbarů se taky dá docela dlouho řešit placením výpalnýho. Dokud to ta bohatá říše všechno ekonomicky utáhne, tak se obvykle ubrání.

[Argonantus]

Nebo přesně obráceně. Barbaři mohou být zblízka, bránit svoje domovy a zlí bohatí kolonisti s technologickou převahou dostanou na budku jako v búrských válkách.

Já nepopírám, že ekonomiika má vliv, ale ne přímo, ne vždy a obvykle zprostředkovaně. Spoléhat na to je velmi nebezpečná naivita.

[Eleshar_Vermillion]

To si myslím, že nikdo na nic nespoléhá, jen jsme měli radost, že ruské banky mají problémy s likviditou.

[Sosacek]

Radost je potreba potirat, zopakovat si jak je rusko nepremozitelne, a nic co delame nepomuze.

[ShadoWWW]

York: vracím se k rozdílům, kdyby to bylo v USA s Fedem (ještě jsem nakonec každý bod dole přepsal do polopatističtěji zjednodušené verze, kdyby něco nebylo jasného). (Argonanta by mohl zajímat bod 7.)

1) Povinné rezervy v USA neexistují: Nejtvrdší rozdíl. S účinností od 26. března 2020 Fed snížil sazby povinných rezerv u všech transakčních účtů na nulu, čímž rezervní požadavky pro všechny depozitní instituce zrušil. Regulace D zůstává právně naživu (Fed každoročně indexuje exemption amount (pro rok 2026 na 39,2 mil. USD) a low reserve tranche na 674,1 mil. USD), ale tato indexace na rezervní požadavky, které zůstávají nulové, nemá vliv.

2) Fed neplatí za půjčky, Fed platí za vklady: Jak jsi tvrdil, že sazba centrální banky se týká jen půjček od ní. V USA je to ještě méně pravda než v ČR. Fed jede floor system v režimu „ample reserves" (FOMC v červenci 2026 ponechal cílové pásmo na 3,50–3,75 %) a pokračuje v politice udržování hojných rezerv v bankovním systému.

Klíčovou sazbou je IORB: úrok, který Fed platí bankám z jejich rezerv: Rada guvernérů jej ponechala na 3,65 % s účinností od 30. dubna 2026 a primary credit rate potvrdila na 3,75 %. Mechanismus: banky srovnávají tržní sazby s IORB, když se rozhodují, kam uložit hotovost, a nebankovní protistrany srovnávají tržní sazby s nabídkovou sazbou ON RRP. A tržní sazby se tomu přizpůsobí. ON RRP je navíc otevřená i fondům peněžního trhu a GSE, tedy nebankám. V ČR nic takového neexistuje.

Objem půjček od Fedu je přitom obvykle mizivý. Sazba působí přes arbitráž, ne přes objem.

3) Jezusův popis clearingu by v USA seděl, ale jen na polovinu systému: Tohle je jediný bod, kde se Jezusovo vysvětlení vůči USA zlepší. V USA běží dva paralelní režimy:

Fedwire: brutto, v reálném čase, na účtech u Fedu. Navíc na rozdíl od CERTIS umožňuje vnitrodenní úvěr (daylight overdrafts, s net debit caps, zpoplatněné pokud nezajištěné).
CHIPS a ACH: soukromé/dávkové systémy s multilaterálním nettingem a vypořádáním čistých pozic. Tady se skutečně „na konci dne sečte rozdíl a ten se doplatí".

Jezus by tedy neměl pravdu obecně, ale měl by pravdu pro CHIPS a ACH. V ČR neplatí ani to.

4) Pojištění vkladů a jeho pružnost: FDIC kryje 250 000 USD na vkladatele, banku a kategorii vlastnictví (vs. 100 000 EUR v ČR). Podstatnější je ale precedent z března 2023: systemic risk exception u SVB a Signature, kdy byli plně vyplaceni i nepojištění vkladatelé. Tedy limit je de iure pevný, de facto politicky roztažitelný. Přesně ta „změna pravidel mávnutím ruky", kterou Jezus přisuzoval Putinovi — jen provedená jinou institucionální cestou (dvoutřetinové hlasování rad Fedu a FDIC + ministr financí + prezident).

5) Silicon Valley Bank 2023: přesně ten váš spor, jen v praxi: Celá vaše debata „nelikvidita vs. krach" má americkou učebnicovou verzi:

• SVB nebyla insolventní v účetním smyslu, ale měla obří nerealizované ztráty v portfoliu HTM.
• Kvůli regulatornímu tailoringu (EGRRCPA 2018) na ni nedopadal plný LCR ani povinnost promítat AOCI do kapitálu, což v EU/ČR neplatí, tam CRR dopadá plošně. Tohle je hodně velký rozdíl: v USA regulace závisí na velikosti banky, v ČR ne.
• Run proběhl přes mobilní bankovnictví řádově v desítkách miliard dolarů za jediný den. „Fronta před pobočkou" je dnes anachronismus a rychlost runu je o řád vyšší, než počítá jakýkoli starší model likvidity.
• Odpověď Fedu (BTFP, půjčky proti kolaterálu oceněnému v nominální hodnotě, ne tržní) byla vědomým odklonem od Bagehotova pravidla „proti dobrému kolaterálu oceněnému konzervativně". ČNB nic podobného nikdy nedělala: u dodávacích repo operací uplatňuje haircuty 2 % u poukázek, 4 % u státních dluhopisů a 6–42 % u HZL.
• Stigma discount window je americké specifikum: banky se mu vyhýbají, protože čerpání je signál slabosti. Právě proto Fed zřídil Standing Repo Facility. V ČR se lombard nečerpá z jiného důvodu. Banky ho prostě nepotřebují.

6) Hotovost a dolar: Jezusův argument o ztrátě kontroly nad hotovostí má v USA jiný rozměr: velká část dolarových bankovek koluje mimo USA. Emise hotovosti je tak částečně exportem a poptávka po ní není řízena americkým hospodářským cyklem. Zároveň Fed při stresu funguje jako globální věřitel poslední instance přes swapové linky s ECB, BoJ, BoE a dalšími: kanál, který ČNB nemá a nepotřebuje.

Naopak: Američan „utíkající z banky" typicky nekupuje bankovky, ale přesouvá peníze do fondu peněžního trhu. Ten je uloží do ON RRP nebo T-bills. Vklad tedy z bankovního sektoru zmizí, aniž by vznikla jediná bankovka. Tvoje „Voloďa mohl zaplatit i kartou" tedy platí, ale americký run má třetí formu, kterou ani jeden z vás nezvažuje a která z bank likviditu opravdu odsává.

7) Bilance a nezávislost centrální banky: Fed od září 2022 vykazuje provozní ztrátu (IORB převyšuje výnos portfolia) a kumuluje deferred asset: odloženou pohledávku proti budoucím ziskům místo remitance do rozpočtu. ČNB má se záporným vlastním kapitálem letitou zkušenost z jiného důvodu (devizové rezervy a kurz). Závěr je v obou případech stejný a stojí za zmínku do té debaty: centrální banka může fungovat se záporným kapitálem, protože její pasiva jsou peníze, které sama emituje. To je další důvod, proč je Jezusovo „banka je nesolventní, tedy krachuje" nepřenositelné na centrální banku.

Omezení Fedu jsou zároveň mnohem víc právní než ekonomická: nouzové půjčky podle Federal Reserve Act vyžadují souhlas ministerstva financí a musí být broad-based, ne pro jednu instituci. Věta „Putin může mávnutím ruky změnit pravidla" tedy v americké verzi neplatí v exekutivní podobě, ale platí v podobě legislativní a v praxi překvapivě rychle (viz březen 2023).

---

Řečeno víc po lopatě:

1) Představ si to jako daňová pásma, jen místo daně jde o peníze, které banka musela nechat ležet u centrální banky. Americká centrální banka kdysi říkala bankám: „z peněz, které u vás mají lidé na běžných účtech, si část nesmíte půjčit dál, musí zůstat stranou." Ale nechtěla, aby to dopadalo stejně tvrdě na malou spořitelnu i na obřího giganta. Tak to rozdělila do tří pásem:
a) Exemption amount = nezdanitelné minimum. Prvních pár desítek milionů dolarů je úplně osvobozeno, banka z nich nemusela odkládat nic. Smyslem bylo ušetřit malé banky od zbytečné byrokracie. Dnes je to 39,2 mil. dolarů.
b) Low reserve tranche = hranice mezi středním a horním pásmem. Co je nad exemption amount a pod ní, z toho se odkládala 3 %. Co je nad ní, z toho 10 %. Dnes je ta hranice 674,1 mil. dolarů.
Přesně jako u progresivní daně: vyšší sazba platí jen pro tu část nad hranicí, ne pro celou částku. Proto velká banka nikdy neodkládala celých 10 %, reálně jí to vyšlo třeba na 5 %.
Tak to bylo dřív. Od března 2020 jsou všechny tři sazby nulové. Banky v USA dnes nemusí odkládat nic. Ty dvě hranice se ale ze zákona musí každý rok dál přepočítávat, i když se podle nich nic nepočítá. Jako kdyby se dál poctivě aktualizovala pravidla hry, kterou už nikdo nehraje.

2) Většina lidí si představuje, že centrální banka půjčuje bankám a inkasuje úrok. Ve skutečnosti je to naopak: banky mají u Fedu uložené hory peněz a Fed jim z nich platí. Aktuálně 3,65 % ročně. Fungování je jednoduché: žádná banka nepůjčí nikomu jinému levněji, než kolik jí bez rizika platí Fed. Ta sazba tak funguje jako podlaha pro celý trh.

3) Jezus tvrdil, že si banky na konci dne spočítají, kdo komu kolik dluží, a doplatí jen rozdíl. V Česku to tak nefunguje. V Americe ano, ale jen v části systému. Velké platby jedou přes Fedwire, kde se každá převede zvlášť a hned. Ostatní platby (výplaty, inkasa, mezibankovní styk) jedou přes systémy, kde se skutečně na konci sečte saldo a doplatí se rozdíl. Takže Jezus měl pravdu pro polovinu systému, ty pro druhou.

4) V USA je vklad pojištěný do 250 tisíc dolarů (u nás do 100 tisíc eur). Jenže v březnu 2023, když padla Silicon Valley Bank, stát rozhodl, že vyplatí i lidi nad limit. Což je přesně ta věc, kterou Jezus vyčítal Putinovi: že se pravidla dají změnit ze dne na den. Ukazuje se, že se to nestává jen v Rusku, jen se to v Americe dělá formálně korektnější cestou.

5) Silicon Valley Bank byla přesně ten případ, o kterém jste vedli spor. Nebyla „prodělečná", jen měla peníze zaparkované v dluhopisech, které v tu chvíli nešlo prodat bez ztráty. Byla zdravá, ale nelikvidní. A stejně padla.

Tři věci k tomu:

Run proběhl přes mobil, ne frontou před pobočkou. Desítky miliard odešly za jediný den. Klasické představy o tom, jak rychle banka může padnout, jsou zastaralé.
V USA přísnější pravidla likvidity platí jen pro velké banky. SVB pod ně nespadala. V EU a Česku dopadají pravidla na všechny stejně.
Fed pak bankám půjčoval proti dluhopisům oceněným v původní ceně, ne v té skutečné, aktuální. ČNB nic takového nedělá, bere zástavy s odpočtem 2 až 42 % podle typu cenného papíru.

6) Dolar hraje jinou hru: Velká část dolarových bankovek koluje mimo Ameriku. Tisknout dolary tedy částečně znamená vyvážet je do světa, což u koruny neplatí.

A hlavně: Američan, který nedůvěřuje bance, si obvykle nevybere hotovost. Přesune peníze do fondu peněžního trhu. Bance peníze odejdou úplně stejně, ale žádná bankovka nevznikne. To je forma runu, kterou ty ani Jezus v debatě nezvažujete.

7) Centrální banka může být „v mínusu" a nic se neděje: Fed od roku 2022 prodělává: platí bankám víc, než sám vydělává. ČNB měla roky záporný vlastní kapitál. Obě dál normálně fungují.

Důvod: běžná firma zkrachuje, když nemá čím platit dluhy. Centrální banka své dluhy platí penězi, které sama vyrábí. Nemůže jí dojít koruna, respektive dolar. To je další důvod, proč Jezusovo „nemáš na to, tedy krachuješ" na centrální banku vůbec nesedí, i když na komerční banku sedět může.

[Sosacek]

Eh, CERTIS sice vzdycky umel real-time settlement (uz ho tak postavili v roce 1990), ale banky to realne dlouho posilaly jako velke davky jednou za den. Plus tam je pauza na noc a na vikendy.

Dneska mame okamzite platby, ktere jsou opravdu okamzite (CERTIS na ne ma separatni uplne realtime system), ale to se tyka malych jednoduchych transakci. Velke transakce jdou porad jako davky.

Treba kdyz muj zamestnavatel vyplaci mzdy, tak ji kolega ma o den driv nez ja, protoze jeho bance lepe sedi okno, takze se neni co divit, ze lidi v tom maji zmatek.

[York]

2) Většina lidí si představuje, že centrální banka půjčuje bankám a inkasuje úrok. Ve skutečnosti je to naopak: banky mají u Fedu uložené hory peněz a Fed jim z nich platí. Aktuálně 3,65 % ročně. Fungování je jednoduché: žádná banka nepůjčí nikomu jinému levněji, než kolik jí bez rizika platí Fed. Ta sazba tak funguje jako podlaha pro celý trh.

Máš pravdu, v tomhle jsem neměl úplně jasno nebo jsem si to španě pamatoval. Přitom jedině takhle to dává smysl.

A děkuju za podrobnej rozbor.

[ShadoWWW]

Sosáček: Souhlas s tím rozlišením „co systém umí" vs. „jak ho banky reálně používají". To je oprávněná námitka. Ale pár upřesnění:

CERTIS zahájil provoz 8. 3. 1992 v rámci zúčtovacího centra SBČS, ne v roce 1990 (předchůdcem byl systém ABO z 80. let). A od začátku uměl brutto zúčtování, což není totéž co real-time. Původně šlo o individuální zúčtování dávkově doručených položek. Skutečné zúčtování jednotlivé položky přijaté v reálném čase přinesl až XAMOS v roce 2018.

Dávka není netting. Tohle je podstatné, protože to byl původní spor. Dávka je způsob doručení, netting je způsob vypořádání. Když banka pošle soubor s 200 000 položkami, CERTIS je nezúčtuje jako jedno saldo. Zúčtuje každou zvlášť, brutto, proti zůstatku na účtu platebního styku. Takže Jezusovo „na konci dne se sečte rozdíl a ten se doplatí" zůstává nesprávné i s tvou korekcí. Praktický dopad je zásadní: při nettingu potřebuje banka likviditu jen na čisté saldo, při brutto na hrubý objem odchozích plateb. V roce 2024 prošlo systémem denně průměrně asi 4 mil. transakcí za víc než 1,5 bilionu Kč. To je úplně jiný nárok na vnitrodenní likviditu.

Limit okamžité platby ČNB zvedla v roce 2024 na 2,5 mil. Kč (banky si mohou nastavit vlastní, nižší). To pokryje drtivou většinu firemních plateb. A okamžitou platbou už byla v roce 2024 každá třetí transakce v CERTIS. Rozhodující tedy není velikost jako technická kategorie, ale volba odesílatele a to, zda obě banky do schématu přistoupily. Účast je dobrovolná.

Ty mzdy. Tady se ten rozdíl nebere v CERTIS. Položky ze stejné vstupní dávky se zúčtují prakticky v týž okamžik bez ohledu na cílovou banku. Brutto systém nemá pro jednotlivé přijímající banky žádná „okna", která by někomu seděla líp. Den rozdílu vzniká jinde:

Před CERTIS: datum splatnosti příkazu a cut-off banky plátce (příkazy, o kterých se rozhodne po 15:00, jdou do následujícího účetního dne);
S CERTIS: kdy banka příjemce zpracuje výstupní soubor. Výstupní soubory se tvoří při dosažení limitního počtu položek, takže frekvence se mezi bankami liší, ale to dělá rozdíl hodin, ne dne.

Takže „lidi v tom mají zmatek" sedí, jen příčina je v cut-off časech bank a v praxi mzdové účtárny, ne v architektuře zúčtovacího systému.

Kde máš pravdu bez výhrad: účetní den opravdu běží od 17:00 dne D-1 do 16:00 dne D a zúčtování jede od 0:00 do 16:00, zatímco okamžité platby jedou 24/7. Ta noční a víkendová pauza pro standardní platby je reálná.

A opravuju sám sebe: ČNB v CERTIS vnitrodenní úvěr poskytuje: bezúročný a plně kolateralizovaný cennými papíry v SKD, resp. CDCP. Fronta je až druhý stupeň: co se nepodaří pokrýt do konce účetního dne, systém odmítne a vrátí odesílající bance. (Díval jsem se po tvé poznámce na tuto část do dokumentace CERTIS a uznávám, že předtím jsem se konkrétně v tomto mýlil. Předtím jsem vycházel z toho, že ČNB neumožňuje debetní zůstatek na účtu platebního styku, nekryté položky jdou do zadržené fronty, tedy že systém nemá vnitrodenní úvěr.)

Co se týče okamžitých plateb, hodně mě baví, co v posledních letech přináší fintech start-upy.

Třeba jak Wise vytvořil substitut SWIFT, kdy vybudoval vlastní platební síť s lokálními bankovními účty po světě a Wise vyplatí příjemce ze svého účtu v cílové zemi. Peníze fakticky žádnou hranici nepřekročí. Takových firem je víc, ale Wise se podařilo napojit na velké platební systémy (Faster Payments, InstaPay, Zengin) a jeho systém si už začaly pronajímat i samotné banky.

Nebo systém Stablecoinů firmy Stripe (kámoš dělal ještě v původní firmě Bridge, která ten systém vymyslela).

Nutno ale dodat, ale revoluce to není. Nejvíc celé odvětví stále posouvají centrální banky. Třeba u nás byly okamžité mezibankovní platby zavedeny na popud ČNB, ne nějaké české fintechové firmy.

[Sosacek]

Neni ten princip Wise to, jak banky historicky fungovaly v dobe telegramu, nebo typku na konich? Western Union to dela uz dveste let

Pro me jsou ted spis zajimave ruzne zpusoby jak nahradit karty a s nimi politickou kontrolu plateb z USA, ale pripada mi, ze se v tom v Evrope placame jako se vsim.

Mechanismy zalozene na instatnich SEPA platbach mi pripadaji jako ze trochu nesedi (ale nevim jestli umim dobre vysvetlit proc - myslim ze jsme do SEPA nacpali takoveho KYC ze to hezke neni, protoze muset mit adresu adresata abych mu mohl poslat penize je bizar, ale mozna se pletu), a o digitalnim euru si nejsem jisty, jestli je to dobry napad (tady je o tom prednaska https://media.ccc.de/v/ds25-542-digital ... he-faq-ecb)

[ShadoWWW]

Wise není technologický ani principiální průlom, ale institucionální, regulatorní. Wise sedí uvnitř celého systému, a přitom nemá žádnou bankovní licenci. Centrální banky (jako první BoE) otevřely vypořádání v penězích centrální banky nebance. Před rokem 2018 (tj. než přišel Wise) to nebylo myslitelné, a mohl jsi mít jakoukoli technologii. Pro zákazníka je tam pak nejen úspora času (platba do 20 sekund kdykoli, kamkoli po světě), ale hlavně z hlediska marží (0,51 % vs jednotky procent u WU).

se v tom v Evrope placame

Ve mně poslední dobou vzbuzuje mírný optimizmus Wero a EuroPA. Směr je podle mě dobrý, skepsi ve mě vzbuzuje pomalé tempo.

Mechanismy zalozene na instatnich SEPA

Adresa příjemce v rámci EHP v SEPA povinná není (jen pro platby mimo EHP). V SEPA se povinně ověřuje jméno proti IBANu. Je ale fakt, že když už tam adresu zadáš, letos od půlky listopadu už bude muset být nově jen ve strukturovaném formátu. Je to zas nový výmysl AML.

Digitální Euro ve mě vzbuzuje obavy ze stejných důvodů jako v té přednášce. Moje největší výtka vůči digitálnímu Euru jsou extrémně vysoké náklady (a nejsem sám, i ECB má obavy).

Jak snížit náklady? Španělé mají pravdu, že by to chtělo zúžit na nouzový nástroj pro případ výpadků (tj. jako nástroj resilience)*. A nestavět druhou akceptační síť, ale opřít se o Wero (to je rozumný návrh ECB).

Hodně lidí v ECB i v EP má dost rozumných návrhů, jak tomu současnému návrhu (čti: průseru) zabránit a dostat to do rozumné podoby. Ale shodnou se nakonec v rozumném čase?

---

EDIT *Koukám, že ten španělský návrh teď v červnu 2026 neprošel, takže digitální Euro bude šíleně drahé, to už je jistota. Tak teď už jde jen o to, jestli to bude jen drahé, nebo drahé a blbé.