[AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

[Grgur]

... na cestě z Bohnitz do Kobilis...

Lhát Česlavovu nebudu. Ne v tomhle stavu. Ale všechno mu říct nemusím.
"Vlk. Sebral mi Psi. Vidle byly moje, přehazuji s nima na hřbitově hnůj, kam lidí hážou staré kytky."


Read.a.person:Grgur:2D6+1 → 6(4 +1 + 1)
Chtěl jsem se.zeptat, co by Česlava přimělo dál do toho nerejpat.

[Česlav]

... na cestě z Bohnitz do Kobilis ...

Tak po tomhle si dovolím otočit se na kozlíku a zadívám se přímo na Grgura. Koně jsou naštěstí zvyklí jít rovně po cestě i bez zvláštního dohlížení.

"Vlk?! Další vlk? Musíš mi říct víc. Jaké má tělo? Jak vznikl?", vypálím na něj, "Moment...a co jsi myslel tím, že ti odvedl Psy...jaké Psy?"

Zamračím se.

"Grgure, do čeho jsi se to namočil?", probodnu ho podezřívavým pohledem. Takovým tím inkvizitorským, kterému nic neujde.

READ A PERSON: Ceslav:2D6+3 → 9 (2 +4 + 3 shrap)
- Is your character telling the truth?

[Fiona]

V opeře.
*Fiona ještě jednou zopakuje, co říkala.*
Fiona:2D6-2 → 6(2 +6 - 2)#help

[Potomek]

Otočím se na své hejno. "Rozehnat. Nekousat. Vukmar vevnitř. Tam krev i maso." Říkám polohlasem, aby mé pokyny nikdo jiný přes dupot doktorských nohou neslyšel. Na závěr na ně vycením zuby, ať jim připomenu, jak to dopadlo s tím, kdo chtěl zpochybňovat mé příkazy. Netopýři na ně nalítnou. "Pozor, utíkejte!" Zavolám na doktory.

Manipulate: 2d6+1+1 = 12


Doktoři se v panice rozeběhnou na všechny strany. Rychle otevřu dveře. Dalibor leží na zemi a Vukmar stojí nad ním.

Zapískám "Ke mě! Krmení!"

[Dalibor]

Vera! Moje jediná naděje!
Nedívám se nalevo ani napravo a sunu se po zemi ke dveřím. Dívám se před sebe. Na Vukmara.
Get the hell out of here, Dalibor:2D6+1 → 3(1 +1 + 1)#hard
utíkám

Vera mě ještě možná nakonec zachrání! Zkusím jí to zachraňování nezvrtat.
Help Veře, Dalibor:2D6+3 → 10(6 +1 + 3)#sharp

[Potomek]

Nemůžu čekat, než se všichni netopýři vrátí. "Nech ho, ty hajzle!" zařvu, abych na sebe upoutala Vukmarovu pozornost a vběhnu s nožem v ruce dovnitř. Seknu ho přes paži, ale nůž se jen tak sveze. Vrazím mu ruku do obličeje, snažím se dostat mezi něj a Dalibora a nožem mířím na břicho.

defend someone else from attack: 2d6+1 = 8+ 2 pomoc od Dalibora
ochránit Dalibora, větší harm Vukmarovi, menší mě
mám klasicky dýku za 2 harmy

[Vukmar]

Takové nemilé vyrušení. A zrovna když jsme konečně našli společnou řeč.
To už se mi v ruce také objeví nůž a oženu se s ním po Vere. Dalibora si vzít nenechám a dupnu na něj, aby zůstal kde je.

Seize by force: Vukmar:2D6+3 → 11(4 +4 + 3)
You take definite and undeniable control of it.
You impress, dismay, or frighten your enemy.
-1 harm

Ruka, nože 2-harm +1 Merciless. Celkem 3-harm
Armor 1

Suffer harm: Vukmar:2D6+1-2 → 4(1 +4 + 1 - 2)

[MC-AW-Nesmrtelní]

Dalibor>Vukmar: 1-HARM(pěsti) -1HARM(choice Vukmar) -1HARM(kožená vesta) => -1HARM
Vera>Vukmar: 2-HARM(dýka) -1HARM(choice Vukmar) -1HARM(kožená vesta) +1HARM(choice Vera) => 1-HARM
Vukmar>Vera: 2-HARM(ocelová pěst a dýka) -1HARM(choice Vera) +1HARM(Mercilles) => 2-HARM
Vukmar>Dalibor: NIL, pže Vera hrála Defend a volila nezraněného Dalibora.

Prosím Vukmara a Veru o Suffer harm, abych to pak mohl celé zhodnotit.

[Potomek]

suffer harm: 2d6+2 = 5

[Jasna]

... u Kamene ...

"Je to tak," ujistím ho. "Ty jsi v tomhle případě nejlepší volba. Navíc ona je teď jedním z nás a když jí necháme jen tak volně pobíhat dřív nebo pozdějí jí někdo dostane." Podívám se Kláře do očí. Říkám to na rovinu. Nemá smysl jí nějak utěšovat a lhát. Nejspíš jí nečeká nic hezkého, ale byla to její volba.

"Stačí když jí jenom naučíš jak být nenápadná. Její šance na přežití se tak zvýší. Jsou tu i jiná nebezpečí kromě Vukmara. Nikdo tu netvrdí, že jí musíš prohlásit za svou dceru. Klidně jí odežeň pokud chceš, jen jsem si říkala, že možná oceníš když si budeš moci popovídat s někým jako jsi ty. Nic víc v tom není a je pouze na tobě co uděláš."

Možná to nakonec nebyl dobrý nápad. Upírka? Co mě to jenom napadlo.

[Grgur]

... na cestě z Bohnitz do Kobilis ...

"Mňo, ehm, jak bych to ... " začínám opatrně.

"Víš, jak jsi kdysi vyjížděl vždycky s Krkavci?" snažím se začít s něčím, co Česlav zná. "No tak prostě se to nějak semlelo, že jsem jel s utopenci kolem mrtvoly koně, ze kterého vytékala Vlčí krev. A tak nějak ...", podívám se na něj a vysypu to ze sebe rychle, abych už skočil v příběhu dál, "... jsem jim nakázal ať se jí napijí."

Pokračuju rychle dál, aby se Česlav nestihl zlobit. "No a pak jsem z nich zkusil udělat smečku, která by zase pro změnu vyjížděla se mnou." Hm, to jsem tomu nepomohl. "Jenže to nefungovalo. Byli čtyři a byli moc divocí." Sakra sakra, rychle říct něco dobrého taky, jinam mě zabije.

"Prvního jsem odpravil, když zkusili Veře vykrást jeskyni." No, to jsem to zas vylepšil. "Druhého jsem zabil, když se mi vymkli z kontroly ... no jak jsi mi půjčoval tu pistoli." Jejda. Ještě jí bude chtít zpět. Rychle změnit téma. "Takže jsem dostal lepší plán. Rozhodl jsem se je cvičit jako psy."

Jo, to je dobrý. Mluvit o nich jako o Psech bude bezpečnější. "A aby to šlo líp, rozhodl jsem se, že použiju stejně krve, ale bude to na víc nemrtvých, víš? Zředím esenci a budou poslušnější." To zní tak logicky, že to snad pochopí i Česlav.

"Takže jsem jich oživil asi deset dalších, nějaké babice, dře... ehm dětičky," jo, hlavně nezmiňovat dřevorubce a cvičené zombií vojáky, bude to vypadat líp, "no prostě Vír mne vedl, a doporučil mi poslušná těla na Psy."

Teď přijde ta horší část. Jak to jen říct. "A pak jsem potřeboval koně a zrovna kolem jeli bývali Wilhelmovi husaři a čmuchali kolem. Tak se vzalo pár lopat, vidlí a seker na a při tom umřel třetí Vlčí utopenec. Teda ne hned, ale podle stavu těla už to má asi za sebou."

A teď rychle skočit dál, ať moc nepátrá, co vlastně s těma husarama, to je další téma, ve kterém bych se nerad babral.

"Takže zbýval jen jeden divoký a já pochopil, že od něj je ta divokost nakažlivá a že mi kazí smečku. No tak jsem ho chtěl nejdřív spráskat a pak odpravit. Chápeš, ne? Jako že já jsem vůdce smečky. No a to byl ten s vidlema a jak to dopadlo jsi viděl," dodám.

"Doufám, že tohle celé zůstane naše malé tajemství, něco jsem už řekl Marcovi, ale jinak by bylo fajn, kdybys o tom pomlčel. Myslím, že ostatní by nikdy nedokázali pochopit, jaké to je, když máš za sebou smečku, ať už to jsou Vlci, Psi, nebo Krkavci, že? Ty mi rozumíš...."
Manipulate: Grgur:2D6+ → 5(2 +3 + 0)

[MC-AW-Nesmrtelní]

....v blázinci ...

Dalibore, vrhl jsi se ke dveřím, pěstmi jen pár ran směrem k Vukmarovi, aby sis udělal cestu. Ran, co neměly šanci mu ublížit.

Vero, Dalibor se vrhá k tobě a Vukmar jde po něm. Skáčeš do místnosti, bodáš dýkou a ta sice projede Vukmarovu koženou vestu, ale pod ní ho jen škrábne. Jednu věc jsi ale dokázala. Vukmar už už chtěl přidupnout svou nohou Dalibora k podlaze a nejspíš by mu přitom rozdrtil ta již dnes jednou polámaná žebra, ale razance tvého pohybu mírně vyhodila Vukmara z rovnovány.

Vukmare, Daliborovi jsi zastavil v prostřed útěku. Rozplácl se opět na zem, jak široký, tak dlouhý, ale musel jsi stočit úder na Veru a tak mu místo na hrudi mu stojíš pouze na plášti. Úder proti Veře ale stál za to.

Vero, po tom bodnutí se po tobě Vukmar ohnal. Čekalas to a nastavila jsi předloktí, abys ránu utlumila. Ten magor má snad ruce z oceli. Fascinovaně posloucháš křupnutí tvé kosti a sleduješ, jak se jeho ruka úderem ani nezachvěla.

Ne, že by ses ho bála, spíš obdivně zíráš na jeho um. S takovým bojovníkem si to opravdu nechceš rozdat naplno (Vero, odtěd agresivní bojové i jiné tahy proti Vukmarovi předchází DSuF).

Z prostřed cely se vaše rvačka posunula o pár metrů, do prostoru dveří.

Doktoři, kteří předtím přibíhali, se kamsi vypařili.

Z chodby se ozývá jasné Kinského "Půlkruh kolem dveří. Netopýrů si nevšímejte, je to jen přírodní úkaz, stahují se za nemocnými. První řada pokleknout, druhá řada postavit, všichni naládovat a zamířit!"

Nad tím vším se pomalu houfují netopýří, občas některý zaletí i dovnitř. Celé Veřino hejno.

A blázni se šrouby v hlavách, kteří byli předtím nahnáni do téhle místnůstky teď zvedají své choré hlavy a obdivně zírají na Vukmara.

Vukmar nám popíše, jak se zformuje jeho nový gang. Kdyby ti papírově vycházel silnější, než dává smysl ve fikci, postav ho zatím podle fikce a na papírovou úroveň ho postavíš později.

A všichni přítomní, co kdo uděláte?

[Tibor]

... v opeře ...

Spěchám chodbami divadla. Lidé se pomalu vrací do svých lóží, na své židla, na svá bidýlka.

Jak jsem si mohl jenom myslet, že žena bude dobrý vůdce. Pořád samá hádanka, pořád samé >>ty sám musíš vědět, co já chci<<, ale když přijde na osobní odpovědnost, skutek utek. Teď se to ukázalo s tou operou. >>Já nevím co chci, ale chci to hned. Tibore zařiď to, ať se Fantóm baví.<< Beh. By mě zajímalo, co může bavit takového Fantóma.

Ještě, že do opery přišel jediný moudrý nesmrtelný. To bude můj pravý pán. Gabryas. Zastihnu ho při druhém zvonění ve dveřích jeho lóže. Je tam s ním i Zlatuše. "Ctihodný mist .... ehm inženýre Gabrieli ... Hakime," vzpomínám na jeho aktuální jméno, kdyby někdo poslouchal. "Fiona po mě chtěla, abych hrál tak, že se Fantóm bude bavit. Nerozumím té hádance. Poraď, co měla bojovnice na mysli. Musím rychle zpátky do orchestřiště," ztiším hlas, "protože povedu zbytek opery místo Fantóma."

Gabryas se zamyslí a pronese krátce. "Opera je jen klam. Hudba pomocí skládání harmonických i disharmonických frekvencí působí na city. Divadelní triky využívají stejnolehlosti pozorovaného, kreslí perspektivu tam, kde oko čeká hloubku. Výtahy a kladky hýbají kulisami, přestavují realitu. Má-li se Fantom opery bavit, musí být vše větší, velkolepější. Je zákonem dramatu, že druhý díl vždy má vše z dílu prvního, ale víc, houšť, větší kapky!"

Uctivě mu poděkuji a utíkám zpět k Mozartově šatně. Zvoní potřetí, světla v sále hasnout. Nasazuji paruku, beru do ruku dirigentsku hůlku. Už vím, co mám hrát. Je tak dobře, když mistr hovoří jasně a bez vytáček. Pravda, mluva by mohla být o něco jednodušší a nemusel jsem ztratit celé vteřiny přemýšlením o významech jednotlivých slov, ale je to takhle mnohem lepší, než když člověk tápá nad hádankou.

Vcházím do orchestřiště a na mou paruku dopadne reflektor. Divadlo se roztleská, ale mě to zatím netěší. Tenhle potlesk ještě stále patří Mozartovi. Beru do ruky dirigentskou hůlku a konečné si uvědomuji, že vlastně vůbec nemusím vědět, jak vlastně Wolfgang své dílo napsal. Muzikanti vědí. Mě stačí jen pozorně sledovat pódium a hůlkou v ruce usměrňovat celý ten tok zvuků a hudby, vycházející z masy hudebníků pode mnou. Je to tak opojné. Mnohem lepší, než mít nějaké usmolené studenty.

Pokud dobře hodím "polepšil jsem si", tak mí příští následovníci budou moje kapela.

Zvednu hůlku, jemně naznačím nástup na první takt a orchestr začne hrát. Opona se rozjíždí a na pódiu stojí služebná a Don Giovanni. Jen je najednou hubenější a má masku - Don Juan. V sále to zašumí. Teď nebo nikdy.

Crack open the world: Tibor:2D6+2 → 7(3 +2 + 2)

Don Juan se nadechuje první sloce své árie, jeho oči se potkají s mými, zazpívá prvních pár slov a já několikrát máchnu, abych přiměl orchestr vydat takový zvuk, jaký jednou zazní až budou hudebníci jako poslední a osamocení klesat do hlubin chladného oceánu.

Já sám stojím orchestru příliš blízko a první impulz tohoto zvuku mě částečně ohluší (1-HARM AP LOUD). Ale to mi nevadí, stačí sledovat prsty muzikantů a uvnitř mé hlavy i tak slyším, co hrají.

Volím, že celá opera se stává "the mirage" - krajinou. Více viz Tibor vlákno

[Česlav]

... na cestě z Bohnitz, téměř U Kamene ...

Otočím se zpátky na kozlíku a zkontroluju cestu.

"Hmm. Takže Fáma to má za sebou. Dobře. A ty sis myslel, že vlčí esence dodá tvým nemrtvým sílu. Ale sám jí v sobě nemáš, nejspíš proto tě neposlouchali. To a nebo jsi slabý vůdce.", utrousím, zatímco si nacpávám dýmku.

"A říkáš, že se chtěli vlámat...k Veře říkáš? Na Letenfeldu. Zajímavé. Husary máš tedy na svědomí ty. Rovněž zajímavé.", pokývu hlavou zamyšleně a vypustím z úst oblak kouře, "Takže ses pustil do pošetilého experimentu s vlčí krví a vytvořil vlčí smečku, která se teď toulá bůhví kde. A představuje značné riziko. Uvědomuješ si doufám, že tahle informace - pokud se donese ke správným uším - znamená utrum pro tvé dobré vztahy s...některými Nesmrtelnými."

Chvilku si vychutnávám chuť tabáku smíšenou s pocitem nadvlády, než se otočím zpátky ke Grgurovi.

"Zatím nemám žádný důvod o tom Daliborovi, Veře nebo dokonce Jasně říkat. Krom toho, pomohl jsem ti, takříkajíc, hrobníkovi z lopaty. Bez urážky. Máš u mně velký dluh, starouši. Někdo namyšlenější by mohl říct, že mi teď patříš."

"Ale nelekej se, nevěřím na nevolnictví a nehodlám svého - a tvého - postavení zneužívat. Moc. Chci jen jediné - informace. Kdykoliv se dozvíš něco nového o Vlcích a Víru, povíš mi o tom. Kdykoliv zjistíš, že Dalibor, Jasna nebo jakýkoliv jiný Nesmrtelný má plány, které se kříží s mými...povíš mi o tom. A v neposlední řadě - octnu-li se někdy já sám bezmocný a bez spojenců, očekávám, že mi pomůžeš, podobně jako já pomohl tobě. To je má cena za tvůj život a tajemství. Nemyslím si, že je přemrštěná. A nezapomínej, dokud budeš pomáhat ty mně, já můžu pomáhat tobě - v rámci možností. O své lidi se starám dobře."

Prý je takováhle situace ukázkové • Turn their move back on them, takže si, myslím, můžeš vzít EXP a nemusíš si škrtat highlight na WEIRD, pokud na tohle malé vydíráníčko přistoupíš.

Kočár s trhnutím zastaví. Jsme U Kamene.
Hodlám Grgura podpírat a dovést až na ošetřovnu, kde ho předám Daliborovým lidem. Ti už se o něj postarají - na prkno jim vysázím sedm guldenů (1-BARTER) na pokrytí nákladů na Grgurovu léčbu. A nakonec si zajdu dovnitř na panáka šňapsu - to abych neporušoval pravidla Zdroje a abych se zahřál před cestou. Víc se tam zdržet nehodlám.

Potom mám v úmyslu co nejrychleji vyrazit do Malých Holešovic. Opatřit si přívoz na druhou stranu bude snadné, vesničané už budou nejspíš zalezlí, takže si jednoduše půjčím nějakou loďku a nechám jí viditelně na druhé straně řeky. Potom vyrazím k tajuplné jeskyni, kam jsem dnes sledoval Vukmara a kde jsem našel jednoho z Grgurových "Psů". Takže patří Veře, hm? Copak tam asi ti Vlci hledali...a co tam hledal Vukmar?

[Vukmar]

...v blázinci ...

Začínám zuřit. A není to jenom tím, že se tu teď objevili vojáci. Celé tohle místo je jeden vřící kotel nenávisti.

Nechám všechen vztek, bolest a zoufalství proudit do své mysli. Tenhle dům je toho plný. Za roky utrpení jsou jeho zdi nasáklé jak houby po dešti a jeho obyvatelé jsou stejní. Vzteklí, plní pomsty, nikdy nekončící bolesti, pokřivených myšlenek a bez tváří. Jsou jako já. Cítím je a oni mě.

"Bojujte!" zařvu na ně. "Nenechte se znovu zavřít! Rozsevejte strach a utrpení ať se před vámi ostatní krčí v děsu! Trhejte"


Sieze by force: Vukmar:2D6+3 → 7(3 +1 + 3)
You take definite and undeniable control of it. Ovládnout prostor u dveří a zmlátit kohokoli kdo se přiblíží. Netopýři, vojáci, Dalibor, prostě všechny!
+1 harm

Gang bláznů:
2harm gang medium 1armor
your gang is a pack of fucking hyenas. It gets +savage
Později možná dostanou +1 harm nebo armor, teď to asi nezvládnou.