[AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

[MC-AW-Nesmrtelní]

.... na usedlosti Havránka ...

Česlave, Majdalenka přikývne a odpoví: "Najdu Martina a popovídám si s ním o tom. Nevím jestli mě pochopí. Nevím jestli mi uvěří. Ale to co jsem dnes viděla ... chci tu zůstat."

Když vyjdeš na dvůr usedlosti, Wilhelm zrovna vyjíždí z garáze se svou Pragou Mignon. "Slyšel jsem, že někam pojedeme. Tak už zahřívám motor. Vír je silnější, bude se střílet? Nemám raději nastartovat tamto?" zeptá se a kývne hlavou do potemnělé garáže, kde je vidět silueta starého vyřazenému Renaultu FT17 - tanku, který ve volných chvílích dává dohromady. "Akorát ten nemá úplně v pořádku dokumenty, tahle mrška jo, a je rychlejší," poklepe po kapotě Pragovku.

"A bereme taky Zlatuši?" zeptá se pak, když vidí, že na usedlosti zůstávají jen dva chlapi a zbytek se škrábe na korbu Pragy V, která s bafáním také startuje.

Co uděláš?

[MC-AW-Nesmrtelní]

.... v léčebně pro choromyslné v Bohnicích ...

Grgure, že sis otevřel psychiatrickou léčebnu, nebude náhoda... Nebo naopak bude a v tom případě máš prostě smůlu. Nemrtví nikdy nebyli příliš velcí myslitelé, ale připadá ti, jako by se poslední dobou snažili tento nedostatek dohnat, a co jim chybí na kvalitě, to dohání kvantitou. A nemocní, kteří jsou mezi nimi zamíchaní, jakbysmet.

Šíří se mezi nimi choré myšlenky, které nedokážeš nijak potlačit. Pořídil jsi nová dynama, která roztáčí, aby přišli na jiné myšlenky, a už tě nenapadají projekty, na které tolik energie využít.

Také se jindy asociální osazenci tvého ústavu začínají sdružovat a rozmlouvat spolu, většinou za tvými zády. Zkoušelo to i pár zombií s úplně uhnilým jazykem. Jedna skupina nemocných je zrovna v parku, a místo toho, aby se v klidu procházela, než na ně přijde řada v montovně, tak jsou rozmístěni v podivném kolečku, něco tam vykřikují... a vidíš dobře, že jim pod nohama leží nějaká zombie?

Prostě blázinec. Kromě toho tě soustavně pronásleduje jeden z bláznů a nedokážeš se ho po dobrém zbavit. Zrovna dostal povídavou. Když ses na chvíli zaposlouchal, tak mluví monotónním hlasem a říká:

"A stalo se, že přišel Pán lesů, který... sedm a devět, po onyxových stupních... (ho)ld Jemu ve Víru, Azathothovi, Jemu, od Něhož jsi nás Ty učil zázra(kům) ... na křídlech noci mimo prostor, mimo... k Těm, ze kterých Yuggoth je nejmladším dítětem kolébajícím se o samotě v temném éteru na okraji... "

(pak se nad chvíli odmlčel a pokračoval úplně jiným hlasem)

"... tak vyjděte mezi lid a najděte cestu, kterou On ve Víru snad zná. Nyarlathotepovi, Mocnému poslu, musí se všechno říci. A On vezme na sebe podobu lidí, skryje se pod voskovou maskou a šaty a sestoupí ze světa Sedmi sluncí, aby oklamal... "

Na chvíli se nadechl a konečně můžeš něco udělat.

Co děláš?

[Dalibor]

... u Kamene ...
Dopíši dopis, dám jej do obálky a vyběhnu ven. To nám to hezky začíná. Obřad ještě ani nezačal, a už mi utekla ženská.

Rozeběhnu se na tramvaj, naštěstí nejezdí moc často a Kateřina tam ještě čeká. Také perfektní, běhám tady za cizí ženskou. Mám pocit, že mi Vír něco naznačuje. Ale co?

"Katko, počkej, musím ti ještě dát tvůj dnešní tringelt. A mám pro tebe ještě úplně poslední práci. Tady máš na cestu, sežeň si drožku, zajeď do Bohnic, do blázince, dej panu doktorovi tento dopis a popiš mu vše, co jsi dneska viděla. Myslím, že bude mít radost."

Zatímco se tramvaj rozjíždí, ještě zakřičím: "A od zítřka hledám novou šenkýřku!"

To snížení trestu platí, bude to opravdu ta nucená práce. Ale ta svatba už dobře dopadnout nemůže.

[Grgur]

Podivné chování chovanců mne znepokojuje. Rychle oslovím jednoho ze svých nejspolehlivějších nemrtvých, Igora. Ten už před časem povýšil z řadového pacienta na zřízence.

"Musím si ještě něco zařídit, ale támhleti pacienti nedodržují léčebný program. Zatím není třeba zasahovat, ale sežeň rychle ostatní zřízence, až se vrátím, něco s tím provedeme."

Igor se otočí, kývne a vyrazí shánět ostatní věrné nemrtvé.

Vír sílí a zdá se, že ten mladík, co mě pronásleduje, je na něj nějak napojený. To je docela dobré a dalo by se to využít. Není mrtvý, ehm teda nemrtvý příliš dlouho, ještě pořád za něj chodí platby od jeho otce, myslím, že je váženým agrárníkem v nějaké malé vísce za Prahou. No, navštěvovat jej jezdí jen o Vánocích, pokud si dobře pamatuji, ale platby za zdravotní péči odvádí každý měsíc. A když to, udělám šikovně, tak ani nepozná, že jsem něco změnil.

Tomuhle mladíkovi se zjevně do hlavy dostala nějaká mentální infekce, které je třeba ho zbavit. Nejsem nějak extra dobrý v léčení, ale myslím si, že rozhodně bude lepší, když si tady pacient bude myslet, že je nějaké neškodné zvíře, než aby mi tu vyvolával nějaké ... jak to říkal? ... Nyarlathotepy ..., zvlášť o noci Víru.

Navíc mám pořád ještě dluh u Česlava, který bych měl co nejrychleji splatit. A je na čase konečné získat materiál k výrobě, který tak potřebuji. Takže když přemýšlím o vhodném zvířeti, co třeba takový pavouk?


Nechám ho, ať mi vemlouvá své žblepty do hlavy, a vyrazím k laboratoři. Dost pomalu, aby mne stíhal sledovat, ale zase se úplně necourám - mám i jinou práci. Zkrátka učiním se návnadou a dovedu ho až k anténě ve své laboratoři.

Bait a trap: Grgur:2D6+3 → 7(2 +2 + 3)
- volím, že vleze až do laborky
- začne být obezřetný
- a je nebezpečně blízko

Ve dveřích laboratoře zpozorní. Že by si pamatoval, jak jsem ho oživoval? Každopádně není čas na nějaké váhání, jak projde dveřmi, otočím se, a se tichým "promiň" na rtech ho popadnu, strčím na stůl a přikurtuju.

Seize by forceGrgur:2D6+1 → 5(2 +2 + 1)
- volím, že ho přikurtuju

Blázen>Grgur: 1-HARM(holé ruce) +1HARM(bait a trap) => 2-HARM
Grgur>Blázen: 1-HARM(holé ruce) => 1-HARM

Ta potvora divoká mě kouska! No jen počkej. Přirazím ho k desce stolu a pevně stáhnu kožené pásy. Když mu kurtuju čelo, znova mě hryzne. Ještě źe už jsem Ghůl a tak mě ani zombií ani upíří kousnutí nemohou infikovat. Bůhví jakého druhu je tenhle nemrtvák, v poslední době jsem trochu ztratil přehled, v těch nemocničních nočních košilích vypadají všichni stejně.

Už už se chystám připojit k lůžku anténu, když si uvědomím, že jsem ještě nenainstaloval převodníky pro napojení lidského těla!
Chybí mi pár expů do Level-upu.
Málem jsem ho zabil!

No, vrátím se k tomu později, teď ho nechám přikurtovaného, ať mi tu neběhá a vyrazím zpět do parku v léčebně. Chovanci stále postávají v kruhu a ono to snad vypadá, jako by něco vyvolávali. A ta nebohá zombie uprostřed vypadá jako oběť? Jeden z účastníků má zvednutou noční košili přes hlavu, jako kápi, a v ruce svírá tlustou zaostřenou větev, jako by to byl zakroucený obřadní nůž?

Na obloze vychází hvězdy a já - když k nim dobíhám - se na ně kdovíproč podívám.
Jsou hvězdy správně? Grgur:2D6 → 7(6 +1)
- volím, že hvězdy ještě nejsou správně, ale jsou blíž - nově jsou tedy na +1
Vypadají nějak jinak než obvykle. Chaoticky. Jako by se posunuly k novému uspořádání. Ale ještě ho nedosáhly, ještě ne.

Kývnu na nemrtvé zřízence, chci, aby stáli poblíž a kdyby se to celé zvrtlo, tak mě chránili.
Stand overwatch: Grgur:2D6+3 → 6(2 +1 + 3)
- stihnou mě nejvýše varovat

Potom - neozbrojen - přistoupím blíž a zatleskám, abych přilákal jejich pozornost. "Tak přátelé, hezky jste se pobavili, ale máme dnes také povinnosti," říkám, zatímco rozpojuji jejich kruh a vcházím dovnitř. Mrknu okem na toho zombíka, vypadá víc zdrogovaně, než je obvyklé u velmi těžkých pacientů. Kdopak nám tu chodí na tajňačku do lékárny? To ale budu řešit později, kruh pacientů nese mou přítomnost s nelibostí.

"Prosím, prosím, vaše léčba bude vážně narušena, když nebudeme pokračovat v léčebném programu. Ale víte co? Něco vám slíbím. Když ihned necháte toho rituálu, tak vás - jako mimořádnou léčebnou procedůru - vezmu na výlet. Do hostince. Bude tam svatba! To je přeci mnohem zajímavější, než jen postávat v kruhu a zkoušet obětovat kamaráda."

Manipulate_Grgur:2D6+ → 8(5 +3 + 0)
- nedá se nic dělat, musíme se hned teď vydat na výlet, jinak budou pokračovat v rituálu.


Kývnu na zřízence, že mohou přestat dávat pozor a že mají tuhle skupinku bláznů obléct na výlet. Škoda, že nemáme nějaký náklaďák, kam bych je mohl naložit. Nebo ten autobus, co se před pár lety zkoušel v Praze. Budem muset pěšky. Nicmnéně, než je oblečou a obují, mám zase trochu času.

Vrátím se do laboratoře. Co jsem to chtěl? Jo, vyhnat tomuhle mumlači z hlavy myšlenky na divné věci a nahradit je myšlenkou, že je pavouk. Připojím mu hlavu k anténě a jeden propojovací drát mu také zastrčím do řitě - když už si má myslet, že je pavouk, tak ať je taky užitečný a vyrobí pro Česlava nějaká pavoučí vlákna. A pak přejdu k velké páce na zdi, nasadím si helmu a brýle a zatáhnu za ní.

Energie, po dlouhé dny ukládaná do obřích setrvačníků pod laboratoří v rámci "terapie na stacionárních byciklech" se najednou uvolní a ....
Augury:Grgur:2D6+2 → 13(6 +5 + 2)
- sahám hluboko do víru
- udělám to trvale
- beru fragment z Víru

... jakmile se kondenzárory nabijí a začnou udržovat okno do víru, začnu s ním manipulovat. Pacient, kterého to vyděsilo, začíná zrychleně opakovat "Nyarlathotep, Nyarlathotep, Nyarlathotep," a já s pomocí opatrného směřování energie, sledování výchylek voltmetrů, amérmetrů a ohmmetrů a jemným dolaďováním nastavovacích potenciometrů a spínačů opatrně sleduji do Víru tenké vlákno, které je udržováno těmito slovy.

Sahám hlubuko, až do částí Víru, které nemají nic společného s naším světem, kde neplatí zákony geometrie a všechno je tam pokřivené a obludné. A tam už se ručičky dostávají do červených pásem, tlučou o hranice svých měřáků, snaží se vystřelit ven. Nyarlathotep má mnoho podob, snad tisíce a všechny jsou obludné, avšak źúžením Vírového parsku najdu jednu z nich, tu, ve které vypadá jako pavouk.

Opatrně jí silným impulzem oddělím a stahuji zpátky. Cítím, jak setrvačníky pod budovou sténají a každou chvílí se zabrzdí. Pak si uvědomím, že jsem zapomněl na tělo připevnit ty lidskotělné převodníky! Takhle nebohého pacienta zabiju! No, mám ještě pár vteřin, než se pavoučí fragment z hlubin Víru dostane až sem. Musím to risknout. Pustím na malou chvíli potenciometry a spínače, snad se fragment moc neodchýlí, a rychle začnu připojovat převodníky.

Až do augury jsem totiž v laborce neměl life support. Ale po Augury jsem naleveloval a teď ho mám! Stihnu ho ale zapojit?

Do Something under Fire: Grgur:2D6+3 → 7(2 +2 + 3)

[Česlav]

... na dvoře usedlosti Havránka ...

"Ano, Viléme, jede i Zlata. Tank brát nechci, moc nápadný. Válka nebude. Snad. Jen hon."

[MC-AW-Nesmrtelní]

Česlave,

Wilhelm přikývne a za moment opravdu vyjde na nádvoří i Zlatuše se svým obřím zdravotním kufrem. Naloží ho na levé sedadlo vedle Wilhelma a souká se na zadní sedadlo. Wilhelm i tobě otevře dveře na zadní sedadlo a sám si sedne za volant.

Nastartujete, motor téhle Pragovky zní o mnoho zdravěji, než ten z nákladního vozu. Vyrazíte ku Kobylisům.

U vjezdu na náves musíte dát přednost tramvaji a pak se za ní táhnout až k Vychovatelně a Infekční nemocnici, teprve tam se vám podaří ji předjet....

A pokračovat budeme až podle toho, co se odehraje ve městě ....

[MC-AW-Nesmrtelní]

.... v Kobylisích na konečné tramvaje ...

Dalibore, díváš se za odjíždějící tramvají a vydýcháváš se. Od Kamene je to přeci jen kus cesty. Kateřina slíbila, že vystoupí u Infekční nemocnice, kde pravděpodobné sežene fiakr či drožku a doveze dopis do Bohnic. Než tramvaj číslo 14 zmizí za zatáčkou, na křižovatce ji dají přednost dva vozy. Pěkná zelená Praga Mignon, máš pocit, že s takovou jezdí Wilhelm. A za ní nákladní Praga V, na dveřích reklama ČKD. Že by Česlav? V mžiku ale mizí za tramvají, směrem k Libni.

Konečné máš čas se trochu rozhlédnout. Než se tramvaj otočila, přivezla z Prahy skupinku asi třiceti lidí, kteří se v houfu vydávají pěšky k areálu vojenské střelnice. Je to podivná směska mužů a žen všech sociálních vrstev, jsou rozdrobení do menších skupinek.

Jinak jsou všichni zalezlí doma. Asi večeří a čekají na zprávy z rádia.

Co uděláš?

[Potomek]

... na staveništi na Flórenci ...

Během toho, co Janek mluví, si ho prohlížím s čím dál větším znechucením. "Ty ses asi posral v kině! Co vlastně dávali? Ty se chceš ukázat u Kamene? Po tom co jsi napsal o krysách v pivu? To ty by ses měl naučit něco o lidech, třeba to, že když na ně pliveš špínu, tak ti pak můžou dát po hubě." Ztiším hlas a řeknu už konverzačním tónem:" Neber si to osobně, ale jsi pěkný kretén. Bez urážky samozřejmě." Usměju se. "A o staré panně to od tebe sedí, posledních dvěsta let jsi vypadal jako stařec nad hrobem, zajímalo by mě, co se stalo, že ses tak zvetil."

"Pokud zjistím něco zajímavého o tom vysílači nebo Chvalovi, tak je docela možné, že ti dám vědět. Pokud ale budeš strkat svůj zvědavý čumák ke Kameni, tak je celkem možné, že jedna sice ctihodná, ale lehce extravagantní postarší dáma ti strčí svůj deštník do prdele a otevře ho. " Dopiju skleničku, sežvýkám ji, usměju se, pokývnu na pozdrav a odejdu.

Nakopnu motorku asi pátým pokusem, chvíli cuká, poškytává a valí se z ní černý kouř, ale pak už jede plynule. Chvíli jen tak bezmyšlenkovitě jedu, abych se uklidnila, ale pak mi začne v hlavě vrtat ten vrah nesmrtelných. Přejetá autem... Ze zatáčky vyjede v dáli proti mě zrovna auto. Představivost mi začne kreslit detaily té vraždy. Tak ji nechám a otevřu k tomu mysl Víru.
Open your brain: 2d6+3 = 10

[MC-AW-Nesmrtelní]

... v Potomkově vizi ...

Vyjedeš nazdařbůh do ulic ke Karlínu a ponoříš se do Víru.

Ve své vizi se vidíš velmi mladou dívku, jak na byciklu jede po Štefánikově mostu do města. Jede v protisměru, po pravé straně. Z Dvořákova nábřeží od Karolína odbočí na most černý krytý vůz. Je otřískaná Praga Grand, vůbec není vidět dovnitř. Na masce chladiče má postavenou jakousi ocelovou konstrukci, která vytváří pozvolna se zvedající klín.

Také jede v protisměru, po pravé straně mostu. Když se ale k dívce přiblíží, stočí se prudce doleva a přímo na dívku najede. Narazí do ní a ocelová konsturkce jí vymrští vysoko do vzduchu. S autem to skoro ani nehne, ale řidič zastaví. Dívka dopadne na zem, bycikl narazí do zábradlí mostu.

Z vozu vystoupí muž, má tmavý úzký klobouk zaražený hluboko do čela a černý plášť. Dojde k té dívce a cosi na tělo položí. Potom se rozeběhne k vozu, naskočí a odjede směrem k Brusce.

...

... na motocyklu na Hlávkově mostě ...

Probereš se zpět do skutečnosti. Nějakými kličkami jsi dojela k Denisovu nádraží, minula ho a teď vjíždíš na Hlávkův most. Právě tě po tvé pravé straně míjí tramvaj do centra a pěkné ve svém pruhu, na levé straně vozovky, míříš k Bubnům.

Z Vltavské ulice, od Ústředních jatek, vjíždí na most bílý vůz. Je to naleštěná a nablýskaná Praga Grand. Je to kabriolet a má staženou střechu. Za volantem sedí muž v bílém sáčku se širokým bílým kloboukem. Vůz se zařadil do svého pruhu ...

Co uděláš?

[MC-AW-Nesmrtelní]

... v Bohnicích ...

Grgure, zapojil jsi to tak akorát, abys ho stihl zachránit dřív, než ho finální výboj energie kompletně sesmaží. Ale ne dost rychle na to, aby to přežil. Aby to přežil on.

Když se tělo přestane škubat, otevře náhle oči. Pohybem, kterého by člověk neměl být schopen, se vykroutí z kožených popruhů a pomalým pohybem ze sebe vytáhne drát. Není na něm vidět jediná známka emocí.

Obleče se do oblečení, které původně měl a urovná si jej na sobě; vypadá v nich docela dobře, což je zvláštní. Pak se na tebe podívá. Takovým tím pohledem, kterým se pavouk dívá na chycenou mouchu, kterou si ale nechává na později. Chladně se usměje.

"Děkuji ti, Grgure. Jsem ti velice zavázán."

Grgure, na tu pavučinu ho asi budeš muset přemluvit, ale za to, že jsi ho sem přivedl, udělá ledasco. Také si právě fascinovaně prohlíží drát a drží ho přitom v rukou. Pokud chceš, ještě ho zřejmě můžeš sesmažit.
Co děláš?

Mechanicky: Je perversion of birth. Instinkt: zastupovat prastaré, zatímco oni spí nebo jsou v exilu. Šířit šílenství.
Máš na něj jeden autosucces na manipulate zdarma.

[Grgur]

"Uf, no, ehm.... vážené pane?" zeptám se na jméno, protože to zjevně není ten samý mladík. Žeby to byl ten Nyarlathotep? No, teď je to jedno. Celou tuhle parádičku jsem dělal ze dvou důvodů:

Jednak jsem nechtěl, aby se ten chudák, zacyklený ve svém nekonečném vyvolávání, trápil. A potom jsem potřeboval trochu pavoučího vlákna na Česlavovu protipuškovou zbroj. To první už je vyřízeno, i když trochu jinak, než jsem si přál. Je tedy čas zapracovat na tom druhém.

"Mňo, rád vás tu vítám, a když říkáte, že jste mi zavázán, byl byste od té laskavosti a navázal mi tady," ukážu na štangli vpravo, "pár metrů pevného pavoučího lana?"

Pálím autosucces na manipulate.

Nechám mu trochu soukromí, opravdu nechci vidět, jak to prakticky dělá, a navíc, když stojí poblíž, mám chuť vylézt na stěnu a začít tkát pavučinu. Takže raději odběhnu zkontrolovat blázny - už jsou seřazení ve dvojstupu u východní brány.

Tak se rychle do laboratoře vrátím a vidím, že je hotovo a on si zrovna dopíná kalhoty. Shovívavě se usměju a dostanu chuť na mouchu. Nějakou šťavnatou. Pořádnou. Tak tohle by teda nešlo, nemůžu si ho moc držet poblíž.

"Vážený návštěvníku z daleka, jsem strašně rád, že jste mě poctil návštěvou a samozřejmě! jste kdykoliv vítán a mí pacienti jsou vám k službám, ale teď zrovna se to nehodí, jsem na cestě pryč. Myslíte, že byste se mohl stavit někdy jindy?" Nejlíp nikdy, pomyslím si.

Ale co, nejlépe by bylo, poslat ho za nějakým odborníkem na Vír. Česlav - pořád se holedbá, že je První a Bůh, tohle je možná ten pravý problém pro něj. "Víte, vaše ctěná návštěvnosti, jen malý kousek odsud, v usedlosti zvané Havránka, bydlí jistý pán, jménem Bertram Česlavský. Jeho pohostinnost je vyhlášená a má k dalekým světům mnohem blíž než já. Možná byste ho mohl navštívit, než se vrátím a budu vás moct znovu poctít?"

Manipulate: Grgur:2D6+ → 5(1 +4 + 0)
- chtěl jsem mu nabídnout i pár bláznů předem, co by mu dělali průvodce, jen aby odešel k Česlavovi.

[MC-AW-Nesmrtelní]

"Pár metrů? Obdivuhodná skromnost, pane Grgure," říká uctivě, zatímco odcházíš. Tvé otázce na jméno se nějak vyhnul.

Když znovu otevřeš dveře, nikde ho nevidíš. Celou místnost zahaluje stín a je v ní několik tenkých vláken, které jsou roztaženy přes místnost, chvílemi se ti zdálo, že jsi po nich viděl proběhnout pavouka, když ale uděláš krok vpřed, odněkud z rohu, zpoza tvých zad, nakonec vyjde. Má na sobě jiné oblečení, oblek a kravatu. "Mám pro tebe těch několik stovek metrů pravého pavoučího vlákna, jak jsi chtěl," říká a vezme tě kolem ramen a odvádí pryč. Podá ti malinký zámotek. "Ten je pro tebe, pro štěstí. Nech si ho."

"Připravím ti i silnější, které půjde tkát. Moje." Zastaví tě a podívá se ti do očí. Takovým tím způsobem, jakým se pavoučice dívá na pavouka; hodlá ho sežrat, to ano, ale také s ním má ještě jiné plány a bojí se, že se neovládne a sežere ho rovnou. "Ale bude to složitější. Snování bude chvíli trvat a pak zpracovat hrubé vlákno bude pro tebe skoro nemožné. Můžu ti ale pomoct i s tím, pokud mi půjčíš pár svých lidí. A provedeš mě tady, musím se porozhlédnout. Vidět všechny kouty."

Pokud ho tady provedeš, půjčíš mu běžný materiál a dáš mu k ruce nějaké své lidi, tak tím obejdeš podmínku, že potřebuješ A fuckton of jingle (2-BARTER).

Venku se kolem vás začali shlukovat pacienti. Tiše něco drmolí. Zatímco se tvůj společník rozhlíží a máš pocit, že by nejraději otáčel kameny a díval se pod ně, tak část jejich drmolení zaslechneš.

".. je Pán lesa, a také... a dary lidu Leng... z hlubin noci do víru prostoru, a z víru prostoru do hlubin noci, chvalme Velkého Cthulhu, Tsathogguu a Jeho, který nemá být jmenován. Nechť jsou chváleni a nechť je hojnost dopřána Černé koze z lesů, Iä! Shub-Niggurath! Koze s tisícem Mladých!"

Co děláš? A pověz nám, co vlastně cítíš?

[Vukmar]

... na Žižkově, v činžovním domě mezi Poděbradovou třídou a železnicí ...

"Někdo se postarejte o ten oheň," křiknu na sebranku. "Zbytek popadněte co máte po ruce a na ně."

Vyvalíme se ven na ulici a zaútočíme. Já sám jdu neozbrojen, bude stačit má pěst a ostatní mají klacky, kladiva, kameny a nože. Není potřeba tady rozpoutat válku, stačí je jenom zmlátit.
Jakmile bitka vypukne snažím se najít Kulatou Bábu, dát mu pár štulců a odtáhnout ho k nám pro pozdější využití.

Seize by force: Vukmar:2D6+3 → 13(4 +6 + 3)
You take definite and undeniable control of it.
You impress, dismay, or frighten your enemy.
You suffer little harm (-1harm).

Gang medium 3-harm, 1 armor
Vukmar 3-harm (2 kovová ruka +1 Merciless), 1 armor

[MC-AW-Nesmrtelní]

Vukmar>Pepíci: 2-HARM(kovová ruka) +1HARM(mercilles) -2HARM(jedinec>MEDIUM) -1HARM(kabáty a vesty) =>1-HARM
Pepíci>Vukmar: 1-HARM(kamení a pěsti) +2HARM(MEDIUM>jedinec) -1HARM(kožený kabát) -1HARM(choice) => 1-HARM

Gang>Pepíci: 3-HARM(kladiva a nože + výcvik) -1HARM(kabáty a vesty) => 2-HARM
Pepíci>Gang: 1-HARM(kamení a pěsti) -1HARM(kožené kabáty) -1HARM(choice) => -1HARM

Vukmare, vyběhli jste na ně způsobem, který fakt nečekali. Tví chlapi se s tím moc nemazlí a tak se za malou chvíli Žižkovská ulice zbarvila krví. Bitka byla dost chaos a nejméně jednou tě trefila hozená dlažební kostka do ramene, takže máš ošklovou modřinu. Suffer harm, prosím.
Sám jsi rozdal několik drsných ran, slyšel jak Pepíkům křupala žebra, viděl jak vzduchem létají vyražené zuby.

Když to všechno skončilo a zbytek Pepíků se dal na útěk, odvlekli jste Kulatou Bábu do baráku. Na Husově třídě zůstala ležet 4 bezvládná těla. Ani jedno není tvých chlapů.

Co uděláš dál?

[Grgur]

... v zahradě Ústavu pro choromyslné v Bohnicích ...

Začínám mít trochu strach. Něco jiného je, půjčit tady pánovi pár choromyslných a poslat ho k Česlavovi. První mezi Prvními by si s ním jistojistě poradil.

Ale propůjčit mu na dnešní noc celý ústav? I s materiálem uvnitř a pacienty a zřízenci? Jako pravda, ušetřilo by mi to asi 3000 korun, a povězme si upřímně, to na ulici nenajdete. Jenže to by taky mohla tahle za drahé peníze vybudovaná nemocnice za chvíli vypadat jako jedna velká pavučina. A stačí se podívat na ty vypatlance, teda pacienty, kolem. Jak drmolí a kývají s sebou.

V jiném ústavu už by je zřízenci dávno pozavírali do kobek a zchladili studenou vodou. U mé ale ne. Zřízenci sice postávají kolem, nervózní z toho, že blázni nejsou seřazeni k odchodu, jak jsem požadoval, ale nezkřiví jim ani vlásek na hlavě, dokud nevydám souhlas. Všichni tady vědí, že pan ředitel je hodný.

No, aspoň jsou poblíž, protože už jsem si to celé rozmyslel. Sice mám teď strach o to větší, ale vydat téhle věci blázinec, to je naprosto nepřijatelné.

"Já se strašně omlouvám pane, ehr... pane," sakra, vždyť já ani nevím pořád, jak se jmenuje, "ale tohle asi nepůjde. Tady jste přeci jen na soukromém pozemku, my se zrovna chystáme na SVATBU váženého přítele," s příslušným důrazem na to slovo, abych připomněl pacientům, že už jsme na cestě a tedy nemají zkoušet nějaké rituály a uctívání.

"A to vlákno co jsem už od Vás dostal, bude bohatě stačit, děkujeme, nashledanou," vzpírám v sobě veškerou sílu, abych ho vypoklonkoval ven.

Když to napoprvé nepochopí, kývnu na zřízence a nadhodím ještě: "Víte, já mám zkušenost, že lidi občas něco, co je cizí, čemu nerozumí, označí za bláznivé. A pak to chtějí někam zavřít a vyléčit. Ale vy jste perfektně zdráv a léčit nepotřebujete ne? Takže já mohu svým zřízencům nařídit, ať zůstanou v pohovu a vy byste měl předejít omylu a JÍT!" vyštěknu nakonec a ukážu k bráně.

Go Aggro: Grgur:2D6+1 → 10(3 +6 + 1)