[AW - Epocha] 19. století - Steampunk

[MC-AW-Nesmrtelní]

... u nádraží Státní dráhy ...

Marcu, Květoslava vyrazí za četníky, kteří zuřivě diskutují nad ujíždějícím vlakem s nádražákem, co má službu u telegrafu. Golem se vydá k lokomotivám. Na malý moment asi bude Květina snaha stačit, ale to, že si Golema nakonec někdo všimne je nevyhnutelné.

Tobě to ale určitě dá čas. Gabryas si tě všimne. Nechá si v rukou píst, který ho tak zaujal a vydává se k tobě. "Zdravím, Marcu. Copak tu děláš? Koukám, že máš zajímavé společníky," pronese, zatímco se dívá na Horna a pana Gatlinga. "Kam jde Golem? Mohu ti s něčím pomoci?"

Co uděláš?

[Česlav]

... v Laboratoři ...

"Nerozumíš. Ale nezlobím se. Jsme si rovní, i když jsem První. Nebo jsme byli. Před tím.", potřesu hlavou, "Obětí si cením. A pomoci. Je dobře, že nikdo nezemřel. Snažil jsem se vzdorovat, ale selhal jsem. Nemuseli jste mě zachraňovat. Neměli. Pořád hrozí nebezpečí."

Vstanu a opřu se o hůlku, druhou rukou se opírám o zeď.

"Své peníze dostaneš, neboj se o ně. Teď musím přemýšlet o tom, co jsem viděl a zažil."

Vyjdu ven ze dveří, zůstanou rozhoupané - a když se setrvačností znovu otevřou, už tam nejsem.

[Marcus Flavius]

... u nádraží Státní dráhy ...

"Dobrý večer. Viděli jsme tě snášet se z oblohy, tak jsme se chtěli ujistit, že jsi v pořádku. Mohli bychom tě svézt ke Kameni, Dalibor s Verou tě tam zvali kvůli pokusu s Vlkem.", odpovím vynálezci a pořád se snažím dávat pozor na lidi venku. "Golem a Horn chtěli osvobodit své přátele. Můžeme jet hned jak to dokončí."

[MC-AW-Nesmrtelní]

"Hm. Přátele říkáš? Nejsem si jist, zda to je správné slovo. Ale tomu osvobození rozumím. Docela rád bych pomohl i trochu víc, než svými radami a vedením, ale celé mé vybavení zmizelo kdesi na obloze," sdělí ti, Marcu, Gabryas.

Pořád se nemůžeš zbavit dojmu, že se s velkou zálibou dívá na Horna a pana Gatlinga. S větším zájmem než na to co provádí Golem. Přesně do okamžiku, kdy se od perónu ozve dvojí veselé zatroubení.

Otočíte se a lokomotiva, která tam stojí začíná přitápět pod kotlem aniž by na její strojvůdcovské plošině kdokoliv stál. Golem se otočí, zabliká významně rudýma očima a přeskočí koleje k dalšímu stroji.

Četníci a nádražáci, kteří doteďka měli oči jen pro Květoslavu, se otočí a zírají na to. Pak začnou pískat, nastavovat návěstidla či se rozbíhají k vlakům.

A navíc na vysoké veselé zapískání odpoví ještě jedno, nízké, dlouhé, od řeky. Otočíš se a uvidíš další vlak, jak vjíždí na viadukt Státní dráhy. Obrněný vlak. Vpředu pancéřový vůz s dělem ve věži, za ním lokomotiva obehnaná ocelovými pláty, pak jsou zařazeny dva dobytčáky a jako poslední opět pancéřový vůz. Není to ten Česlavův, tohle vypadá na Gemaine Armee. Na most vjíždí pomalu, zpomalují ho bubenské výhybky.

Co uděláš?

A rozhodni prosím také dvě Tiborovy otázky:
* Vadí ti, že se bláznivě a bez rozmyslu honí se za sukní, ehm tedy Fionou bez sukně?
* Vadí ti, že považuje Fionu za svého patrona, i když ty jsi ten, kdo drží vodítko?
Tibor to potřebuje vědět kvůli inventuře expů.

[Potomek]

Až uběhne pár vteřin poté, co se dveře zavřely, prohlásím: "Je to blb, ať už má Vlka uvnitř nebo ne. Možná, že on Vlčí krvi ani vzdorovat nemusel a my jsme nemuseli dělat antisérum. Pokud mají Vlci aspoň nějakou elementární inteligenci, tak nemůžou chtít s Česlavem sdílet jedno tělo."

"Jak se mu zastřely ty oči, to určitě chtěl Vlk plakal, kam to proboha vlezl, a chtěl odtéct slzami pryč, ale Česlav ho držel násilím v sobě."

Pak se podezíravě podívám na Dalibora. "Myslíš, že jsem zraněná asi tak jako rozumná? Ne, že bych chtěla zpochybňovat slova pana doktora, ale radši si tě taky ještě zkontroluju. A jestli zase zmizíš, tak kůlničku na dříví ti tu z toho udělám já!"

[Marcus Flavius]

... u nádraží Státní dráhy ...

"Horne, začni hrát a šlehat plameny, ale nikomu neubližuj, chci je jenom vyděsit. Pane Gatlingu, ty střílej do vzduchu. Předstírejtem že do lidí chcete najet.", řeknu strojům a sám vyrazím lidem naproti, "Utíkejte lidé! Vzpoura strojů! Zachraň se, kdo můžeš!"

Že se Tibor honí za Fionou mi nevadí.

[MC-AW-Nesmrtelní]

Go Aggro Marcu, Go Aggro.

EDIT: Vlastně Manipulate, pže je to Bluff

[Marcus Flavius]

Manipuilate: MarcusFlavius:2D6+0 → 7 (6 +1 + 0 hard)
- důkaz je střelba do vzduchu

[MC-AW-Nesmrtelní]

Marcu, lidé prchají všude kolem. Dokonce i četníci, zdálo se, začali nejprve utíkat. Pak si ale všimneš, že ti jen zabíhají za nejbližší sloupy a do kanceláří a sundavají z ramen pušky.

Každopádně během chvilky je nádraží prázdné. Druhá lokomotiva začala hučet a pískat poté, co se u ní chvilku zdržoval Golem. Tentokráte ani ne tak vesele, jako spíš zděšeně.

Už u perónu stojí jenom jedna, malá posunovací mašinka, která slouží k přeřazování vagónů. I k té se Golem rozbíhá.

Vojenský vlak už přejíždí most a na plošině lokomotivy je vidět malé postavičky, jak vojáci vyhlíží k nádraží a zkoumají, co se to tu vlastně děje, proč vlaky tolik houkají a co je to za střelbu, co se nese nad řekou. Máš pocit, že hlaveň děla v čele se hnula.

Gabryas se sehne ke hromadě šrotu, vytáhne dvě orezlá ramena od starého návěstidla a začíná s nimi cosi signalizovat. Horn, pan Gatling i obě nově oživlé lokomotivy na to reagují společným zatroubením. A u toho na tebe křičí: "Chci osvobodit i toho na mostě, jasný? Ten se mi bude hodit!"

Gabryas je chopper. Dává si dohromady Gang. Co uděláš ty?

[Dalibor]

... v laboratoři ...
"Myslíš, že jsem měl udělat sérum z purifikované blbosti? Že by vyhnala Vlky? Hm... Když si uvědomím, že jsem mu pomáhal, mohl jsem sérum založit na vlastní krvi."

Konečně povolím svůj nacvičený výraz. Vypadám naštvaně.

"A všimla sis, jak mi řekl 'o své peníze se bát nemusíš'"? Nasadím Česlavův tón. "Jako by mi tady šlo o ty peníze a ne o to, abych ho donutil aspoň trochu napravit, co udělal. Myslíš si, že chápe, co vlastně udělal?"

Pak se ale uklidním.

"Dost o Česlavovi. Skoro mi zkazil den. Můžu tě pozvat na kafe? Nebo na něco ostřejšího? Jituš bude určitě ráda, že se tam konečně ukážu. Pořád mi ohřívá to kafe už asi od tří od rána."

[Marcus Flavius]

... u nádraží Státní dráhy ...

"Ne, Gebryasi, v tom vlaku jsou lidé!" zavolám na něj a vrtím hlavou, "Horne, Goléme, Pane Gatlingu! To stačí, musíme pryč!" Už jsme osvobodili dost strojů, ta malá mašinka je poslední a budou to s ní už všechny, co tu byly. Vlak s vojáky přijíždí až teď a já jasně řekl, že se lidem ubližovat nebude.

[MC-AW-Nesmrtelní]

"Marcu, můžeš jít s náma. Můžeš jít stranou. Nebo nás můžeš zkusit zastavit, což bude ošklivé. Ty stroje chtějí svobodu a pod mým vedením jí dosáhnou. Jestli nechceš krveprolití, tak vymysli, jak támhletoho chudáka," ukáže na těžký vlak, jehož dělo se pomalu natáčí k nádražím "taky osvobodit. Víš, co si myslím o smrtelnících. Já vím, co si o nich myslíš ty. Nechceš, aby jim pan Gatling nebo pan Horn ublížili. Mě je to jedno. Tak je to na tobě. Pomoz, ať se to nestane."

Celou dobu, co s tebou mluví při tom máchá těmi plácačkami. A pan Gatling najede na nástupiště vedle vás, hlaveň svého kulometu otočenou nedbale na západ. Nemíří na tebe, ale směr a postavení vozu napovídá, že kdybych zkusil Gabryasovi něco udělat, tak je zamíření záležitost okamžiku."

Co uděláš?

[Fiona]

... na Vítkově ...
*Fiona přivítá své věrné Jákoby. Nemrtvé nikde nevidí. Výpravčí zůstal, tak jak slíbil. Vybavuje se se Zlatuší, která jako jediná vypadá jako rozumná osoba.*

"Jákobové, dnes je váš velký den. Ukojím váš hlad po vědění. Kámen, který zde vždy byl, se sem dnes vrátil. Už zde bude navěky a bude zodpovídat naše otázky. Nejen nejasné náznaky, ale skutečnou pravdu."

*Jákobové začnou potichu zpívat, zřejmě tak byli naučeni. Na kameni se pomalu objevují runy a opadává z něj bahno.*

"Břímě otevírání brány do Skryté říše není na vašich bedrech. Přiveďte Vír, bránu ale otevře hrdina. Tak, jako by tomu bylo dříve."

*Fiona se podívá na Tibora a kývne na něj. Zatímco se otáčí, na kámen šplhá stříbrný orb. Dokutálí se doprostřed a pomalu se vznáší.*

"Jákobové, jste důležití, i když to možná nevíte. Kdysi mi o vás vyprávěl starý bojovník. O tom, jak jste zapomněli. Dnes mi o vás vyprávěl půlvlk. O tom, jak máte chránit. A já jsem si vás už dříve zvolila za svůj nástroj. Budete mi sloužit. K tomu musíte vědět."

*Fiona se otočí na průvodčího. Natáhne k němu ruku.*
"Pomohl jsi mi. Byl jsi odvážný. Máš silnou duši. Vydržela by dlouho, než bychom ji spotřebovali. Zachránil bys bojovníka. Chtěl by ses obětovat? Pokud ano, pojď se mnou."

*Fiona dá ruku zase zpátky.*
"Ne každý je hrdina. Ne každý se chce obětovat. Rozumím. Chci se ti odvděčit jinak. Kámen neumí plnit přání. Ale zeptej se, a on ti odpoví. Na cokoli z minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti. Nech si ale odpověď pro sebe."

*Fiona přistoupí k samotnému kameni, mezi Jákoby. Nad kamenem se vznáší orb. Když Fiona pohne rukou nad kamenem, změní se tón hudby.*
"Propojení je mocný okamžik. Také se kamene zeptám na otázku. Chci pro vás najít místo, Jákobové. Chci vás využít. Chci, aby mí věrní Jákobové získali moc. Moc pod mou kontrolou."

MC, chci, aby mí Jákobové získali schopnost pokračovat v tom, k čemu byli Jákobové původně stvořeni. Aby ale byli závislí na mně. Chci o jejich poslání vědět víc. Sama se rozhodnu, co jim dovolím, a co ne, až ve své práci pokročí. Jinými slovy chci, aby se kolem mých followerů točilo víc Jákobí agendy.
Co budeme s Jákoby muset udělat?

"Tibore, otevři bránu!"

Pokud nemáš hudební nástroj, dá se hrát na samotný kámen a s ním i na Jákoby.

[MC-AW-Nesmrtelní]

Fiono, aby se Jákobové opravdu stali tím, kým měli být, je potřeba, aby znovu získali ztracené informace. Budeš potřebovat toto místo s jejich pomocí propojit s:
* síní vědění z Mohyly (to jsi právě udělala)
* kalendářem z Jeskyně
* figurkou Jákoba NEBO mysl hlavního Jákoba
Potom bude potřeba provést rituál, který je popsaný na svitcích, které Marcus uložil u Chvala. V těchto svitcích se také dozvíš, jaký bude rozdíl ve výsledku mezi tím, když seženeš figurku a když seženeš mysl.

[Tibor]

Začínám předzpívávat a Jákobové zpívají se mnou. Nevím, kde se to ve mě bere, ale je to stará keltská píseň. Taková, kterou zpívali, když sekali očarovanými sekerami tenké hady. Hady, které po dlouhé roky pracně obnovovali, aby dali Bohům sílu odletět. Hady, které pak přesekali, aby Vlci neměli kudy uniknout.

Crack the world open:Tibor:2D6+2 → 11(5 +4 + 2)
- mám Augury


Já ji zpívám pozpátku. Chci aby se hadi znovu natáhli, aby se spojili tam, kde kdysi byli v záchvatu zoufalství rozpojeni.

Augury: Tibor:2D6+2 → 9(1 +6 + 2)
Chci spojit kámen vazbou s mohylou, aby brána ze síně Vědění ústila na tento vršek, na staré Jákobiště
* Nemusím to dělat hluboko do Víru, pže spojení je výsledek projektu
* Nemusím to dělat široké, stačí mi "úzký" průchod pro jednu bytost
* Musím to dělat trvalé, aby to vydrželo, výsledek projektu pomůže, že to přetrvá i do dalších epoch
* Bude to bleedovat


Když skončím svůj zpěv, stojíme dál kolem kamene, ale postupně se ztrácí, jak začíná působit ochranné pole mohyly. Kdo ho tu jednou viděl, dokáže ho najít, ale náhodní kolemjdoucí? Ti ho vždycky nějak minou. Rozhlédnu se.

Jákobové jsou tu všichni. Fiona taky. Ale kdybych nevěděl, kde stojí železničář, pravděpodobně bych ho minul. Je mi ho trochu líto. Už ho asi nikdy nikdo v životě neosloví.