Hranie podľa starej školy

[RPG Fórum]

Hranie podľa starej školy je veľmi konzistentný, zmysluplný a, trúfam si tvrdiť, aj zábavný herný štýl, ktorý vďaka starým hráčom prežil až dodnes. Mnohí z nich v priebehu 80. rokov prestali hrať a ich záujem sa obnovil po vydaní tretej edície Dungeons & Dragons (2000), avšak neuspokojení sa vracali k tomu, čo ich na RPG bavilo najviac. V ostatných dvoch rokoch sa tak zaslúžili o renesanciu starej školy, o čom svedčí vydávanie klonov starých hier (Swords & Wizardry, Labyrinth Lord a ďalšie) a nových variácií (napr. Red Box Hack), prudko rastúci počet fanzinov, blogov, publikovaných dobrodružstiev a pozitívnych hráčskych ohlasov. A napriek tomu, že stará škola je fenomén takmer rýdzo americký, mnohé jej prvky presiakli do hrania aj u nás (ostatne prvá verzia Dračího doupěte intenzívne, aj keď neúspešne, stavala zrejme na Holmesovej edícii pôvodného Dungeons & Dragons).

Článek
1. část článku k nalezení zde
2. část článku k nalezení zde

Odkazy:
Rýchly sprievodca oldschool hraním (přeložil alef0)

Retroklony ke stazeni:
Swords and Wizardry
Osric (ten uz je trochu rozsahlejsi)
Labyrinth Lord (ktery je taky free, ale free verze je bez ilustraci).
Staci si jen vybrat
Rozdíly mezi Swords and Wizardry a Labyrinth Lord

[Bifi]

Ďakujem za reakcie, nájdem neskôr trochu času odpísať podrobnejšie.

[Peekay]

Takže vzhledem k tomu, že ono D&D obsahuje prvky S&S

Which is part of what I'm challenging.

[Bifi]

Neobsahuje ich možno priamo v procedúrach, ale obsahuje ich v inšpirácii zdrojovým materiálom, v settingoch, v poňatí toho, čo sú postavy zač, v epizódnej štruktúre hrania. Dokonca aj samotná idea dungeonu s pascami a príšerami nemá ďaleko od SnS. (SnS/pulp ale nebol jediný zdroj inšpirácie už ani pre ODnD.)

Samozrejme obrnený klerik preklepávajúci podlahu a sledujúci, ako dlho mu vydrží fakľa, nie je veľmi SnS.

Inak klerik bol, podobne ako zlodej, ako povolanie pridaný až neskôr. Pôvodne existovali iba povolania fighting man a magic user. Klerika vymyslel myslím Arneson pre svoju Blackmoor kampaň, a pôvodne to bol špecializovaný undead hunter (čiže ani obrnený biskup z histórie, ani templár). A kým klerik sa považuje za bežnú súčasť ODnD, proti zlodejovi existuje veľa výhrad.

[Alef0]

Neobsahuje ich možno priamo v procedúrach, ale obsahuje ich v inšpirácii zdrojovým materiálom, v settingoch, v poňatí toho, čo sú postavy zač, v epizódnej štruktúre hrania. Dokonca aj samotná idea dungeonu s pascami a príšerami nemá ďaleko od SnS. (SnS/pulp ale nebol jediný zdroj inšpirácie už ani pre ODnD.)

Ked som sa prvykrat dostal ku Conanovi (a bolo to ledva pred rokom), pri citani poviedky The Tower of the Elephant ma az zarazala ,,dungeonovitost" deja - doslova som si predstavoval, ze ,,tu je pasca", ,,tu je monstrum" a ,,tuto lezie zlodej cez murik," ako keby to bolo robene podla dobrodruzstva zo stareho D&D... samozrejme ale, ze inspiracia isla opacnym smerom.

[Markus]

Tak jsem se konečně dostal k tomuhle článku a jako každý jiný článek od Bifiho mě velmi potěšil.

Teprv díky němu mi vlastně došlo, proč staré Dračí doupě dělalo spoustu věcí tak, jak je dělalo. Pamatuju si, že tenkrát, když jsme s Dračákem začínali, jsme nechápavě vrtěli hlavou nad spoustou pravidel. Například proč musíme počítat, kolik směn nám vydrží jedna lahvička oleje? Proč je důležité definovat, jakou rychlostí se družina pohybuje v podzemí(byla to směšně nízká rychlost opodstatněná tím, že "dobrodruzi nemohou jen tak jít, musí pomalu našlapovat a pečlivě rozmýšlet každý krok). K čemu je dobré mít detailní pravidla pro naložení, atd? Tohle všechno byly věci, se kterými jsme zezačátku hráli, ale pak jsme je zahodili jako nepotřebný opruz.

Když jsem si teď přečetl o old-schoolu, uvědomil jsem si, že Dračí doupě to tak mělo právě proto, že bylo ve své podstatě oldschoolová hra, kde se mělo taktizovat, pracovat s časem, atd. Ale tenkrát jsem si tohle neuvědomoval. Asi proto, že autoři prostě použili tahle pravidla, aniž by se obtěžovali vysvětlovat, jak se ta hra má vlastně hrát. Nemám teď u sebe starou Příručku Pána jeskyně, abych si ověřil, jaké rady do hry dávala. Ale pokud si správně pamatuju, tak žádné. Řešila pravidla (pasti, vyrážení dveří) a simulační záležitosti typu jak rozmístit příšery v podzemí, co je realistické a co není. IIRC vysvětlení na otázku: "proč počítat směny v lucerně" se neslo v duchu: "protože to je realistické", nikoliv "protože to je součástí taktické výzvy". Nový mindset se starým systémem, hehe

(disclaimer: předešlý odstavec se nezakládá na přečtení PPJ, ale na značně zkreslených osobních vzpomínkách)

Cosi mi říká, že autoři DrD a okruh jejich spoluhráčů asi věděli, jak se oldschool má hrát - a taky tak Dračák hráli, soudě například podle toho, v jakém duchu se nesla a nesou mistrovství na Gameconech. Ale přijde mi, že celý zbytek hráčské obce nechápal, k čemu jsou tyhle oldschoolové hovadiny (protože se jim to nikdo neobtěžoval vysvětlit) a snažil se z dostupných ingrediencí uvařit něco úplně jiného.

Tohle by chtělo osobní svědectví někoho, kdo hrával Dračák v jeho začátcích... já se k němu dostal až později, kdy už hra asi byla "někde jinde". Když DrD vyšlo, bylo mi teprv 6 let.

[Bifi]

Cosi mi říká, že autoři DrD a okruh jejich spoluhráčů asi věděli, jak se oldschool má hrát - a taky tak Dračák hráli, soudě například podle toho, v jakém duchu se nesla a nesou mistrovství na Gameconech.

Nie som si úplne istý. Skôr mám pocit, že DrD 1.0 bol proste klon ODnD (samotné ODnD je dosť skúpe na texty a mám teóriu, že sa tento herný štýl šíril hlavne osobným zasvätením a že skonštruovať funkčný herný štýl využívajúci tieto pravidlá len na základe čítania príručky a izolovaného hrania je veľmi málo pravdepodobné, takže samotní autori DrD asi nehrali konzistentný old-school štýl). Asi to lepšie vyznie z druhej časti článku, kde je druhá polovica čriepkov. Samotné DrD 1.0 je IMHO nepochopený klon ODnD a niektoré pravidlové veci z hľadiska old-school štýlu nedávajú zmysel. Nasvedčovalo by tomu aj to, že v jednotlivých verziách DrD boli postupne prevádzané úpravy pravidiel tak, že old-school hranie podporovali menej a menej (napríklad prideľovanie skúsenosti, kodifikácia pravidlového riešenia situácií namiesto ad hoc rulingov a pod.) a sprievodné texty v príručkách a čalšie polooficiálne či fanúšikovské materiály (Dech draka, Šavlozubá veverka a pod.) tiež old-school hraniu neučili.

[Bifi]

Moj najzasadnejsi problem s tymto clankom je Criepok 6 - spojenie so S&S literaturou 30./40. rokov mi pride silene (plus si nespominam, ze by sa to co i len mihlo v postoch niektoreho z actual pamatnikov zlatych casov oldschoolu).

Tento bod som už adresoval vyššie.

Taktiez sa mi tvrdenie o prepracovavani prostredia az hrou biju s konceptom "fikcie ako fundament" (a trebars pracou s ekologiou dungeonu - aby toto mohol hrac realizovat, musi mat prekreslene prostredie a taketo vztahy medzi monstrami nadefinovane dopredu/inak ako osobnou skusenostou... z jednoducheho dovodu: taku osobnu skusenost by jeho postava jednoducho neprezila) a s vlastnymi zazitkami pri hrach tohto razenia (a ze ich nebolo malo).

Toto bude bližšie opísané v druhej časti článku, kde sa budem venovať príprave dobrodružstva a práci s fikciou.

je hodne neoldschoolove povedat "tu amforu nezdvihnes, pretoze mas silu iba 6/-3).

Nemyslím si. Vlastnosti postáv informujú fikciu viacerými spôsobmi. Jeden je priamo odporúčaný v príručkách: "Ak má vaša postava odolnosť 7, prečo je to tak? Je chorľavá alebo má staré zranenie či vyrastala v podmienkach, ktoré ju zlomili?" Výšku vlastností má hráč zdôvodniť backgroundom či povahou postavy a tie samozrejme informujú fikciu aj pri riešení situácií. Okrem toho aj samotné číslo je relevantné - je úplne bežné ak GM povie: "Na to, aby si odvalil ten kameň, proste nemáš silu - možno nejakou pákou (ten foot pole zapretý o menší kameň) alebo hľadaj iné riešenie." alebo "Na to, aby si skočil do prázdna, chytil sa voľne visiaceho lana, prešvihol sa cez priepasť a rovno zaútočil, kým sa ten starec na druhej strane spamätá, nemáš obratnosť."

[Fritzs]

mám teóriu, že sa tento herný štýl šíril hlavne osobným zasvätením

Takže se šířil přímo od Gygaxe? ne, že by to bylo nemožné, ale připadá mi to poněkud nepravděpodobné, předpokládáme li nějaké masivnější rozšíření.

[Bifi]

Gygax, Arneson, Bledsaw (a našiel by som kopu ďalších mien) boli pionieri, inovátori vyrastajúci z už existujúcej wargaming komunity. Neboli izolovaní. Táto komunita, existujúca najmä na univerzitách a vo všelijakých Mensa kluboch a kluboch fanúšikov dejín vojenstva a pod., prijala aj RPG-čka. Problém pre old-school hranie nastal koncom 70. rokov, keď sa RPG-čka pri rastúcej popularite začali šíriť mimo týchto ľudí s nejakou spoločnou kultúrou a do RPG začali prichádzať ľudia s radikálne odlišným backgroundom a estetickými očakávaniami od hry.

[Fritzs]

Problém pre old-school hranie nastal koncom 70. rokov, keď sa RPG-čka pri rastúcej popularite začali šíriť mimo týchto ľudí s nejakou spoločnou kultúrou a do RPG začali prichádzať ľudia s radikálne odlišným backgroundom a estetickými očakávaniami od hry.

Proč problém. Bych spíš řekl, že kdyby byla na konci 70. let RPG psaná tak, aby jednoznačně podporovala jen a pouze old.school styl, tak by je dnas hrálo strašně málo lidí a nikdy by se nijak výrazněji nerozšířila.

A BTW: nebylo 0D&D běžně dostupné v knihkupectvích, takže si to teoreticky mohli koupit i lidi, keří neměli s wargamingem nic, nebo jen minimum společného a měli od hry taky jiná očekávání než hardcore wargamisti, (tehdejší wargaming byl údajně neskutečně hardcore záležitost, ve srovnání s dnešními hrami)

[Bifi]

Problém pre old-school hranie.

Bolo.

[Fritzs]

Bifi: Sem tím naznačoval, že Old school hraní by bylo z dlouhodobého hlediska porblém pro rozšíření jakéhokoliv jiného hraní a samo tehdy ani v současnosti nemá IMO potenciál na to, udržet se po více než jednu generacu hráčů bez existence (vzniku) jiných herních stylů.

[Markus]

...nebo bez toho, abys napsal texty, které ho dokáží naučit. Však víte - aby se to nemuselo učit osobní zkušeností. To je potom hned jiná šance za rozšíření/přežití.

[Aljen]

kodifikácia pravidlového riešenia situácií namiesto ad hoc rulingov

toto ale v DrD hadam nikdy nebolo (Mozno ma znalejsi starych DrD pravidiel opravi ze v tej a tej verzii to este bol zaklad hry... ale nejak pochybujem) pricom aspon pre mna prave toto zasadne odlisuje oldschool od toho co prislo po (ADnd a later).

[Bifi]

Teraz úplne nerozumiem. Touto poznámkou som myslel to, že v DrD keď mal GM problém s nejakou situáciou, hľadal často pravidlové vysvetlenie na oficiálnych miestach (Dech draka, stránky Altaru a pod.) a že sa pravidlá DrD verziu po verzii (resp. stupeň po stupni) rozširovali, aby pokrývali viac situácií. V DrD IMHO nebol napriek princípu "GM má vždy pravdu" explicitne oceňovaný princíp "rulings, not rules" (teda "nepotrebujeme na X a Y pravidlá, lebo to by malo zostať v doméne GMa a ad hoc riešení", výnimkou sú možno sociálne konflikty). Ale asi by som na to musel zalistovať v knižke.

Na druhú stranu, tendencia k domácim úpravám pravidiel v DrD kultúre je súčasťou old-school.