Základy theologie

Sosacek · Příspěvek od **Sosacek** » 22. 6. 2007, 14:55

U ranych krestanu slo spis o cizi manzelky nez prostitutky -- kdyz se ti pulka vesnice pozabiji kvuli nejaky typce, tak to neni dobre, chapes.

V kulture kde se kvuli zenam nezabiji je takove prikazani samozrejme zbytecne.

EDIT: nahradil bych ho "drogy od nikoho jineho nez sveho kneze kupovat nebudes" a timto zpusobem take vyresit financovani cirkve. a urcite by i vic lidi doslo spojeni s bohem v ramci modliteb.

Eleshar_Vermillion

Argonantus píše:Eleshar:

subtilní otázka, hodná tvého intelektu a pověsti.

Precedentní právo je silnější nástroj právě v hodně pestré a špatně definovatelné materii.

...

...

Já jen že si to dovedu představit v nějaké zemi jako USA... to jest velké zemi, kde se hodně soudí (navíc Američané se soudí rádi... "I'll sue you" je taková mantra moderních dní). U nás se asi také nesoudí málo, ale prostě jestli by byl dostatek materiálu k porovnávání.
Pro ostatní: omluvte OT.

ad Sirien:
Zobrazování Boha a vůbec jeho zmiňování je otázka braní jména božího nadarmo a otázka moci nad duchem. Ve starověku byl mnohem silnější pocit, že když něco nakreslím, tak nad tím mám moc. Stejně tak znát jméno ducha znamenalo mít nad ním moc. U židů a muslimů se tahle myšlenka tuším silně zachovala dodnes, proto ani dnes, když židé čtou z bible nebo tóry a narazí na jméno boží, tak ho nahrazují něčím jiným, zpravidla slovem "adonai" nebo tak.
A musíš si uvědomit, že ve středověku tyhle otázky měly zásadní význam a čachrování s nimi nebylo jen politikařením a snahou získat moc. Východní křesťanství si prošlo tzv. ikonoklastickou krisí. Byzantinci rádi zobrazovali svaté, Ježíše i Boha otce na ikony, ale kolem 8. století jim začali čím dál víc Arabové dávat na frak.
Nějakého šílence pak napadlo, že je to tím, že Bůh stojí při muslimech. Proč? Protože muslimové jej nezobrazují. A tak císař Leon, toho jména tuším třetí, nařídil zbavit se všech ikon a nahradit je konstantinovským chrismatem. A co se nestalo? V tu ránu začala byzantská vojska zažívat jedno vítězství za druhým. Boží vůle byla potvrzena. Avšak jak se ukázalo, ne tak dokonale a v Byzanci to nakonec vedlo téměř k občanské válce, a to dost bratrovražedné (kam se samozřejmě už typické byzantské politikaření dostalo v obvyklé míře... spousta lidí se přidala k té či oné straně jen ve vidině císařského purpuru).
Tady se naopak velmi rozumně zachoval nevzdělaný Západ, který si byl vědom užitečnosti obrazů, jakožto poučení pro negramotné, a celého sporu se neúčastnil, jelikož ikony na západě nikdy tolik neletěly, takže o nějakém porušování přikázání nebylo moc řeči.
Navíc dnes tohle přikázání nemusí být tak aktuální, protože křesťané jsou vzdělanější a uvědomují si, kam svou víru směřovat. Obraz se totiž mohl snadno změnit v modlu. Tohle katolíkům vyčítají protestanti. Kult svatých berou jako modlářství.

Argonantus · Příspěvek od **Argonantus** » 22. 6. 2007, 16:37

Eleshar:

...při čemž spor ze scény latentně doutnal i na západě, týpci jako Bernard z Clairvaux, bojující proti výzdobě, se vlastně vydali stejným směrem, jako ti Byzantinci, a od té doby to má periodické zášlehy přes protestanty a puritány až k tomu praštěnému americkému ministrovi, co zkrýval nahaté sochy.

Problém je to docela zásadní; pokud je Bůh nějaký pajdulák (vlastně nahatý?), tak to mění situaci (proti abstraktní síle).
Obě řešení mají značné mouchy.

maYda · Příspěvek od **maYda** » 22. 6. 2007, 22:59

Pravoslaví,tedy vlastně dnešní odnož byzantského křesťanství, má k ikonám, bráno pohledem člověka západní kultury,opravdu vztah do jisté míry jako k modle.
Ikonám je prokazovaná úcta, věřící se před nimi klanějí nebo ji líbají. Není to pro ně jen umělecké dílo, je to pro ně opravdu něco, v čem je přítomen nějak Bůh.
Vlastně je to zajímavý rozkmit od obrazoborectví, na rozdíl od západu, který obrazy nikdy nezavrhl, ale bere je jen jako umělecká díla.

ilgir · Příspěvek od **ilgir** » 22. 6. 2007, 23:06

Ikona totiž není umělecké dílo, ale posvátný předmět (no prostě ikona). Ne tak posvátný, jako třeba Eucharistie, ale přesto dosti. Ikony jsou svěceny a nemůže je vyrábět každý.
Podstata ikony je především v tom, - a to je nesmírně důležité, doporučuji si zapamatovat - že skrze ni se člověk dívá do nebe, na svaté a Krista. Je to mystika, kterou naše západní mysl jen tak nepochopí.

maYda · Příspěvek od **maYda** » 23. 6. 2007, 11:40

ilgire,ono nejde jen o to, že jsou svěcené.
Pravoslavní se vcelku ve svěcení vyžívají, div že nesvětí ( a možná i světí) koště s kterým se zametá kostel.
Někteří si nechávají posvětit třeba auto.
Ale ikona pro některé opravdu představuje kontakt s Bohem, to je fakt.
A setkala jsem se s paní - jinak velice racionální a energickou bytostí, která věřila na to, že do chvojí, kterým se ozdobí kříž, vejde jakási síla.
NA druhou stranu tahle aplikace jakési lidové magie není západnímu křes´tanství taky cizí - třeba zapalování hromniček nebo víra v magickou moc kočiček, posvěcených o květné neděli.
ten vztah k magii je vlastní asi všem národům světa, moudří misionáři taky nechávali domorodce, aby si ponechali některé ze svých zvyků, pokud nebyly s křesťanstvín v zásadním rozporu.
MYslím, že všeliké varianty křesťanství, poznamenané místními rysy někde ve střední Africe nebo amazonské džungli musí mít pro nás Evropany určité kouzlo.
Ale nevím jestli to má co dělat s teologií, což mi ostatně připadá jako věc poměrně neuchopitelná.
Přeložila bych to jako " věda o Bohu", ale ono se špatně vědecky bádá o něčem, co je věcí víry a nelze to vědecky dokázat.

maYda · Příspěvek od **maYda** » 23. 6. 2007, 11:51

No a co mi připadalo docela absurdní, byla návštěva krypty sv. Ludmily v den nějakého jejího výročí.
Šly tam hlavně ženské, a pro ty to nebyl žádný symbol.
Bylo to něco pro středoevropana nepochopitelného - v sarkofágu ostatky světice, zemřelé před staletími a ženské všeho věku, zahalené v černých šátcích kolem brečí, bědují a naříkají, jako kdyby tam ležel jejich milovaný nebožtík nebo vlastní dítě.
TAkový výlev "upřímného žalu " je na pohřbech v mé rodné vsi tolerován nejbližším pozůstalým, jinak se má za přehnaný a okázalý.

Goran · Příspěvek od **Goran** » 20. 12. 2007, 16:12

BUMP!

Základy teologie obsahují ze všech křesťanských témat největší podíl zajímavých informací v poměru k plivání žluči, takže si bezpochyby zaslouží přežít aspoň půl roku.

Hlavně mě zaujal ten vývoj desatera - kde se to řešilo? Siriene, můžeš hodit odkaz, když jsi tím argumentoval?

sirien · Příspěvek od **sirien** » 20. 12. 2007, 19:20

no... archiv nebo skartace, vyber si

Jedno z těch mílových a mílových témat kde několik přikrčených chudáků stojících za křesťanstvím stálo proti mému plamennému hněvu kterému bylo přizvukováno meči jiných křižáků... Eleshar tam třeba vyplodil krásné naprosto hereticky světské vysvětlení všech deseti přikázání, bylo to docela vtipnou formou. Ale už se moc nepamatuju kde to bylo, možná Argo by si mohl vzpomenout... možná se podívám, ale neslibuju

ilgir · Příspěvek od **ilgir** » 20. 12. 2007, 19:22

Jen počkej.

Sosacek · Příspěvek od **Sosacek** » 20. 12. 2007, 19:26

Jsem byl ja, ne Eleshar.

Goran · Příspěvek od **Goran** » 20. 12. 2007, 19:30

Hlavně mě zajímaly nějaké solidnější (fandologicky ověřené, pokud použiju tento Argův výraz) zdroje. Dedukce pánů Siriena a Eleshara mohou být zajímavé, ale to je tak všechno.

sirien · Příspěvek od **sirien** » 20. 12. 2007, 19:32

Sos: Sem měl dojem že si to byl Ty, jenže na Sigil do hlášek to někdo kdysi přeposlal jako Eleshara, tak sem si pak nebyl jistej.

jo, tady to je... a ano, byl to Sosáček, omlouvám se

http://rpgforum.cz/viewtopic.php?t=2028 ... c&start=45

Sosacek · Příspěvek od **Sosacek** » 20. 12. 2007, 19:38

Taky si pamatuju elesharovo "den volna, jak zvracene", ale to bylo o neco pozdeji, v diskusi s tim kyknosem.

sirien · Příspěvek od **sirien** » 20. 12. 2007, 19:46

hm. To co sem postnul byla spíš naše vyjádření (moje a Sosáčkova) k desateru obecně. Tu historickou stránku probíráme až o pár stránek dál, tady:

http://rpgforum.cz/viewtopic.php?t=2028 ... c&start=75