[SvětDračáku] {PbP} Šedý hrad - Úvod

[PánJeskyně]

... v Odulínině doupěti ...

Daerisi,

medvědodlak i pavouk jsou oba bezpečně zavalení, pavoukovi to dokonce trochu polámalo jeho dlouhé nožičky.

Pokud tam Půlanda necháte, tak mu to bude DLOUHO trvat, ale nakonec se z toho vyhrabe. Do značné míry je tedy ve vaší moci - a to, že ho vyhrabete dokonce můžete použít jako páku při případné manipulaci.

Zároveň ale je zahrabán dost na to, abyste ho nedokázali teď, jen tak samozřejmě zabít. To by musel někdo alespoň část kvádrů odházet, aby se mu dostal na tělo - a tím mu dát prostor se alespoň nějak bránit.

Z poza dveří slyšíš Fridricha, jak klape pantem, zjevně se tam také nebojuje.

[PánJeskyně]

... v chodbě za fialovou koulí...

Bernarde,

proběhl jsi chodbamí a kolem fialové koule. V chodbě ke kostlivcům jsou odložené opálené dveře od skřítků. Severní dveře do kostlivčí místnosti jsou také zničené a kolem nich hromada harampádí. Ozývá se od tamtud Fridrichův a Stirův hlas.

Z jižního vchodu, kde dveře úplně chybí, se valí oblak prachu a ne příliš šťastné, možná bys i řekl vzteklé bručení.

Co uděláš?

[Stir]

...u Fridricha...
"Dobrý den, pane Fridrichu." mírně se ukloním. "Jsem o vás slyšel od přítele Bernarda, takový malý s doutníkem. Prý hledáte dveře, tak jsme jedny donesl, ale sotva jsme je položil tak se vyhrnul člověk a drápama po mě šel. A taky kostry.
Jsme si říkal," pokračuju, "čí to tak může být, nějakou zombii jsem zabil, měla tohle u sebe. Nu až se pán objeví velice rád si s ním pohovořím i o této záležitosti."
Snažím se působit uvolněně. "A co kdyby se vaše ctěnost zkusila obtěžovat mi říci více tady o zdejším nepořádku. Mám pocit, že tu nic není správně. Dole pobíhají skřítci, nahoře zombie, kamarádi se mi ztratili a já jsme teď tak osamělý bez hltu dobré kořalky. Protože tohle každému dá sílu a uklidní nervy. Taková medovice ohřátá se skořicí uklidní i nerváka. někde by se tu jistě trocha medu našla ne?".
Sleduji ho jak se tváří a zároveň se snažím nohou lehce kosti na zemi držet od sebe, nerad bych, aby mi vyrostli další nemrtváci u zad. "Tak co vážený pane, cajk," použiju frázi od Bernarda, třeba to pomůže.

manipulace: stir:2D6-1 → 6(1 +6 - 1)

PJ, ostatní

[PánJeskyně]

... ve fialové místnosti s huňatými medvídky ...

Malvo,

medvídek tě fascinovaně sleduje. Jeho modrá očka nespouští oko z jablka. Navíc se oba mlsně olizují - zjevně se už dlouho živí jen magenergií nebo občas něco ukradnou skřítkům - a teď najednou taková dobrota.

Malvo,

měla bys huňáčům vyřknout nějaký příkaz, aby byla litera tahu naplněna.

Galadire,

magická je rozhodně ta voda. Buďto je to pramen, který tryská přímo z onoho křížení žil nebo - trochu je cítit po vazelíně - jí někdo neopatrně používá ke chlazení jakéhosi magického zařízení.

Pokud je na druhé straně té bariéry ten, kdo tu věc zkonstruoval, nejspíš bude mnohem větším nebezpečím, než dva napůl ochočení huňáči.

Bariéra je určitě příliš těžká a pevná na to, aby jí člověk zvednul. A výbuch nejspíš také vydrží. Ale když vidíš ty praskliny, říkáš si, že Mlhovinový dryák by vás mohl dostat skrz.

Podíváš se na Malvu. Na první pohled to vypadalo, že si je ochočila jablkem, ale tvé podivné vidění tě nezklame - úplně vnímáš, jak je drží na uzdě svou magickou mocí.

Co uděláš?

[Bernard Pagát]

... v chodbě za fialovou koulí...

"Kurnik šopa, co je todle za svinčík" povidám, když vidim severní dveře. "Kde tu sakra najdu další?"

Vlezu k Fridrichovi. Vidim hromádky kostí a v koutě udejchanýho Stira. Daeris je v čudu, supr.

"Stire, ty vole, co to tu zas kosíš?" houknu na něj, zatímco si prohlížím rozflákaný dveře. "Dyť sme se jasně dohodli, že prvně nám dá Fridrich info a až pak ho můžeš rubat, no ne?"

Pomoc Stirovi: Bernard:2D6+1 → 5(3 +1 + 1)

[Daeris Arahael]

... v (bývalém) Odulínině doupěti ...

Jak se rozptylují oblaka prachu, odkašlu si a opráším dlaně. Rozhlédnu se po svém díle zkázy a spokojeně přikývnu. To by mohlo prozatím stačit. Opatrně přelezu tu hromadu suti a kamení, někde pod sebou slyším bolestí či vzteky bručet medvěda. Pavouk už to má spočítané, jen o tom ještě neví. Medvěd se otamtud vyhrabe, ale rozhodně muto potrvá dlouho.

"Kodex cti praví, že nepřítel má dostat šanci důstojně se vzdát, když je poražen. Vzdej se a ukončíme nepřátelství. Nečekám nic menšího, než dodržení základních zásad kodexu - ušetřím tvůj život a dokonce ti pomohu z tvého postavení. Na oplátku uznáš mou nadřazenost a pokoříš se přede mnou jako před vítězem. Nebudeš se mi mstít a spor bude ukončen. Protože jsi poražený, náleží mi právo na tvůj majetek nebo rozhodnout o tvém dalším osudu na tomto místě - zda můžeš setrvat nebo toto místo opustíš. Nakolik toho práva využiji a jak s ním naložím záleží na tvé ochotě spolupracovat se mnou proti Angra Birdjovi. Ptám se tě tědy - vzdáváš se?"

MANIPULATE: Daeris:2D6+1 → 11(4 +6 + 1)#CHA

[PánJeskyně]

Stire,

za tebou promluví známý hlas. Otočíš se. Bernard a s hláškou, která tvůj už tak chabý pokus něco vyjednat totálně potopila.

Pak se ozve Fridrich: "Tohle já ale -opra-du ne-á- za -otře-í. Zas tak do-ře -ě -ůland ne-latí." Upuštěná šavle cinkne o podlahu.


Bernarde, Stire,

když se o okamžik později podíváte do míst, kde ještě před chvílí stál Fridrich se zmateným kostlivcem, vidíte tam už jen onoho kostlivce. Zmateně se rozhlíží za sebe, do míst, kudy Fridrich nejspíš vzal roha.

Jak už víme, Fridrich byl vyeskalovaný a tedy dung chvatně opouští, aniž by vám cokoliv zdělil. Možná se s ním setkáte později, na některé další Výpravě....

Co budete dělat dál?

[Stir]

...u (ex)Fridricha...
"Berný, kámo. Vyjednávám podmínky kapitulace tady strejdy Fridricha. " otočím se k němu. "Donesu dveře, vyběhne nasraný cosi medvěd/člověk, do toho prudí kostry a tady Fridrich..." ukážu do prázdna. "Do prdele, vzal roha...."
Daeris šla pokecat s Odulinou a medvědem. Jsme ho klepnul a zůstal zamotanej u pavouka. Tak bledá holka tam šla něco špekulovat. kde máš ostatní?"
Hmm šavle, jak vypadá, je nám k něčemu ?

PJ, ostatní

[PánJeskyně]

Daeris,

hromada kamenů začíná pomalu klesat, jak se pod nimi medvěd mění zpátky v člověka. "Dobrá - vzdávám se, - jsi silnější než já" zamručí pak neochotně. "Vem si co chceš. - Stejně mi tu patří jen pár knih - jeden majordomus - madrace - a jedny pěkné šaty a pár šperků" brblá dál, pomalu a velmi rozvážně. "Měl jsem pěkný palcát, - " postěžuje si taky, " - ale ukradla mi ho Galazombie. - Říkal Fridrich."

"Ale proti Angra Birdjovi nejdu. - Dostal kdysi mé slovo - , že si vzájemně dáme pokoj - a jestli to má znamenat, - že opustit tenhle brloh - a najít si jiný, - tak to holt udělám. - Chceš to stvrdit nějakým pokleknutím, - otiskem tlapy do bláta - nebo tak něco? - Ne, že by na tom záleželo, - slovo medvěda je slovo medvěda, - ale Angra Bird si na tyhle serepetičky potrpěl, - tak chci vědět, - zda jsi jako on."

Kameny se znovu trochu pohnout.

"Tak už mě konečně odházíš? - Znáš nějaké levitační kouzlo?"

Co uděláš?

[PánJeskyně]

Stire,

šavle je 2-ŽVT ŠERM 1ruč BĚŽNÁ.

[Bernard Pagát]

...u (ex)Fridricha...

"Vy ste vzbudili medvěda? Á doprdele" povzdechnu si. "Ale estli ho Daeris neusmaží, můžem z něj dostat, kde je Angra zalezlej."

Chvilu koukám po prázdnejch místnostech a myslim na to, co všecko by se tu asi dalo pobrat. Pak si ale řikám, že až uslyšíme řvát Daeris bolestí, bude pozdě něco řešit. Tak radějc kývnu na Stira, jako že dem, a vyrazíme k Odulíně.

Čekám jak to dohraje Daeris.

[Stir]

...u (ex) Fridricha...
Bernard se ztratil, tak než se objeví, zkusím tu kousek počíhat, co tu měl Fríďa zajímavého.
co se tu skrývá? stir:2D6-1 → 10(6 +5 - 1)#je tu neco zajimaveho ?
* co tu je cenného
* co je tu zajímavého
* co se kde skrývá.

PJ, ostatní

[PánJeskyně]

Stire,

na stole v rohu leží rozehraná partie karet a hromádka mincí a drobných šperků. Souhrnem tam je prachů za 1-CENNOST.

Pro jistotu projdeš i další místnosti. V knihovně medvědodlaka jsi našel mapu okolí hradu, a rozhodně tě zaujalo, že na ní někdo vyznačil ...popiš nám, prosím, jaká značka tě zaujala. A pak také pěkné, panské oblečení a ucházející šperky. Obojí v ceně 1-CENNOSTI.

[Galadir]

... u bariéry ...
"Tak takovým jablkem bych se nechal ukecat i já," říkám, když vidím, kolik magenergie tady proudí.

"Budu se chtít dostat na druhou stranu. Můžu dát lektvar i tobě, ale jestli ti přišel léčivý lektvar odporný, tak ti tohle ukáže úplně nové obzory."

Důkladně se podívám na medvídky. "Vidím, že odsávají magenergii z tvého kouzla, moc se mi to nelíbí. Nemůžeš je na chvíli odehnat, abych mohl v klidu pracovat?"

A rovnou začnu míchat materiální složku Mlhovinného lektvaru, ranní rosu z mechu. Nesnáším sběr téhle ingredience; vždy si připadám jako nějaký... lesní elf. Pfuj. Pak do lekvaru fouknu dým z mé cigarety.

"Namíchám lekvar, který je schopen bytost přeměnit v mlhu a projít škvírami. Budeš nad tím mít kontrolu, budeš se moc pohybovat, ale nebude to úplně příjemné a budeš moct dělat jen takové věci jako mlha většinou dělává. Výhoda je, že člověka nejde moc proseknout, nebezpečí ale je, když fouká. To snad hrozit nebude."

Hoď+2(magy)-2(obtížnost)
*Proměna se povedla, činnost doposud neproveditelná se stala možnou
*S tělem nejsi sžitý: -1STna všechny ostatní činnosti do konce působení
*Působení vydrží CHVÍLI
*Proměna je vidět a je odpuzující
10+: Vylepši výsledek 2 z:
7-9: Vylepši výsledek 1 z:
o Tělo dobře ovládáš, neovlivní tvé další schopnosti
o Působení vydrží DLOUHO
o Proměna sice je vidět, ale není odpuzující (např. andělská křídla místo netopýřích)
POTÍŽE:
*Proměna se podařila, ale ne tak jak jsi chtěl. Na tahu je PJ.

[Malva]

... u medvědů a bariéry ...

Potichu na mědvědy mluvím, tichým hlubokým, ale rozhodným hlasem. Nevadí, že mi nerozumí, chci v nich vyvolat pocit, jako bych byla jejich matka, aby mě začli poslouchat. Chvilku váhám, ono to chce celkem odvahu podívat se medvědovi do očí, když to normálně považuje jako hrozbu a výzvu k boji. Chci je poslat na tu bariéru, když dokázali vysávat energii z mého kouzla, možná by zvládli i oslabit či úplně zničit tu bariéru.

Poohlédnu konečně většímu z medvídkovi do očí. V tu chvíli se mi vybaví můj noční sen o medvědu, který mi nezištně pomáhal a zastydím se, že jsem je chtěla využít a možná poslat na smrt. "Tak běžte, medvídci. Utíkejte ven, válet se v trávě, lézt po stromech, lovit, žrát borůvky, chytat ryby, krást med, tady vás nic dobrého nečeká."
Tlesknu "Tak mazejte!"

"Smůla, jabka došla. Jediná potravina je tady" zamávám placatkou se zbytečkem kořalky "nestane se z nás mlha, ale opilecký dech."