Inkoust

[Argonantus]

Díky.
Objasnil jsi mi některé věci, o kterých jsem neměl ani tušení (druhou část glosy má Jerson ve Flamelovi, dost na začátku).

[Faskal]

Inu,
Dukolmovy materiály mě inspirovaly k dalšímu pokusu...

Vzal jsem vzorek inkoustu a přilil k němu trochu lihu... Dle očekávání se výrazně snížilo povrchové napětí. Po této úpravě se s tím konečně dá pořádně psát...
Redis (či jak se to píše) pero je limitováno mými schopnostmi, hezky psát prostě neumím... Ještě nemám úplně doladěnou tu viskozitu... Na jednu stranu to už píše, na druhou to ještě dostatečně nestéká ze zásobníku, proto se musí často namáčet... Bude to chtít experimenty s arabskou gumou... Dál jsem ověřoval vlastnosti inkoust+líh na něčem, co se vzletně dá nazvat "chromatografie" ... Prostě naředěný roztok nechám vsáknout do dobře sajícího materiálu (papírový kapesník)... Výsledky moc nepřekvapují... Inkoust samotný se vsakuje relativně pomalu, a drží na sobě (pomocí arabské gumy) vodu, která se po papíře rozlézá pomalu...
Inkoust s lihem se rozdělí na několik fází... nejpomaleji se pohybuje inkoustová suspenze, ta se ale vesměs rozlézá zhruba tak rychle jako v původním vzorku... Pak se velice rychle a daleko prosakuje líh spolu s vodou... Po chvíli se od krajů líh odpařuje a zůstává voda s inkoustem...
Z toho také vyplývá jiné chování na papíře při psaní... Když na papír steče velká kapka původního inkoustu, tak se nerozteče a snaží se seskupit... Kapka inkoustu s lihem se naopak rozteče. Inkoust v tom případě zůstane víceméně na původním místě a roztečou se ostatní látky+arabská guma, což vytvoří podivnou okrovou skvrnu v okolí...
Takže použít při výrobě inkoustu v poslední fázi víno není od věci, může to totiž vylepšit fyzikální vlastnosti... Ovšem nedoporučuju technický líh, se kterým pracuji já... Hold jsem lemra a "denaturák" ležel hned vedle na stole...

Jinak můžu začím pomalu porovnávat různé postupy a výrazně se oddělují nápisy psané materiály, která sají a materiály, které inkoust neabsorbují... Inu nápisy psané dřevěnou špejlí mají divnou nahnědlou barvu, protože většina barviva se vsaje do psací potřeby... Nápisy perem jsou sympaticky černé až šedé, podle vrstvy...

Hm...

[Argonantus]

Faskal:

něco mi říká, že o tom vínu někdo někde mluvil; že se to fakt používalo.
Chápu, že ve Francii měl písař víno furt u ruky...

[maYda]

Jestli je základní složkou duběnkového inkoustu tanin, tak by šel asi inkoust vyrobit podobným postupem například ze silného čaje, ne?
i když chápu, že ve středověku byly po ruce spíš asi ty duběnky.
Ostatně v červeném víně je tanin taky, pokud vím.

[maYda]

Jestli mohu pokračovatz v Ot - Argonante, filmově loutkařský dědeček mně zaujal.
Byl nepříliš štíhlý, s knírem a měl něco společného s malými brouky?

[Faskal]

maYda
On je tanin v podstatě ve všech rostliných částech, ať je to jaká chce kytka... Jen v těch duběnkách je ho nejvíc, proto se taky používají...

Na víno bych nevsázel, kdyby tam bylo taninu dost, tak bys to nedokázla vypít... Ale to s čajem je dobrý nápad... Když se uvaří dost silný, tak je často tak "svíravý", že nejde vypít... A že se nám roztržitým stává neustále, že si zaleju čaj a vzpomenu si na něj za půl hodiny... Asi si zkusím do čaje kápnout trochu skalice zelené...

[Argonantus]

Tanin je výraz určitého neúspěchu v čaji i ve víně, když se to přehání.

maYdo, OT ano, ale mně se s tím nechce moc otravovat. Koho to zajímá, že jo. Když tak do PM.

[maYda]

FAscale,
my jsme kdysi s mojí spolubydlící uvařily nějakým omylem čaj, který měl barvu a konzistenci hodně silného esspresa.
Fakt se to ani nedalo vzít do pusy. Myslím, že z toho by ten inkoust docela šel.
Ale čaj se používal i normálně jako barva, podobně jako akvarel.
Myslím, že se tím někdy vybarvovaly plány, a myslím, že chudší stavitelé k tomu účelu používali i odvar z melty, ale to je možná jenom nějaká profesní "zaručeně pravdivá historka".
Jednou jsme tím čajem něco zkoušeli stínovat, ostatně už jinde jsem psala, že jeden stařičký teoretik architektury na přednášce vždycky říkal, že museli stínovat řeckou hlavici 24 vrstvami čaje.

[Faskal]

Jednou jsem potřeboval dopít zbytek čaje "Gunpowder" tak jsem si dal do hrnce skoro dvojnásobek běžné dávky... Zalil jsem to, a zapomněl...
Po půl hodině jsem toho napil a nezbylo mi než konstatovat: "Tak to píše" a vylít to...
Tehdy jsem ještě netušil, jak jsem byl blízko pravdě...
Meltu musím taky někdy vyzkoušet... Hm, takových věcí...
A ještě jsou recepty na barevné inkousty... Ale na ty už je asi pozdě... I když nastuduju, pohledám...

Argo:
Teď jsem se dočetl, že tanin v čaji není shodný s duběnkovým tainem a "čajové extrakty" tannin nemají vůbec... Ovšem, jak říkáš, když je ho moc, tak to vyjadřuje "jistý " neúspěch... Viz mé pokusy s čajem gumpowder
Ale musím to dál nastudovat...


Mimochodem tanin se používá při zpracování kůže... V Baldur's Gate II. na to byla brutální splatter hororová detektivka

[maYda]

FAskale,
na ty kůže se, tuším, používal odvar z dubové kůry.

[Faskal]

maYda:
Svatá pravda...
Používal se odvar kůry buď dubu, kaštanu nebo jiného stromu ze kterého se dala snadno sloupat borka...
A tím vařením se z toho louhoval tanin...

V podstatě na inkoust by také stačilo vyvařit jenom kůru, jenomže duběnky se jednak líp drtí na malé kousky a pak obsahují velké procentuální množství taninu, takže je ve výsledném roztoku i míň vedlejších látek...

[Faskal]

(tak jsem se podíval do seznamu věcí, o kterých nic nevím, ale chtěl bych vědět. Zděšeně jsem ho zavřel.
Na druhý pokus jsem si vybral zdánlivě nejschůdnější: "Do jaké míry se dá použit běžný uhlík vzniklý spálením dřeva jako aktivní uhlí?" ... Nevím... A zase jsem zkončil tady)

Čínská tuš se vyrábí přesně jak jste říkali...
Jsou to saze (píše se, že nejlépe z borovice), dané dohromady nějakým pojidlem, většinou olejem nebo arabskou gumou... Občas se užívá i šelak
Vynalezena byla (kdo by to byl čekal) v Číně, v Evropě se ale koneckonců používal taky (ovšem později) a koexistoval údajně s inkoustem duběnkovým... Moudré zdroje praví, že tisknout se dá oběma.
Zásadní nevýhoda je výrazně nižší trvanlivost oproti inkoustu duběnkovém... Je sice odolnější proti slunečnímu záření, ale ve vlhčím prostředí se velice rychle ničí...

Použitelná je i obyčejná suspenze sazí ve vodě, která vytváří při dostačném nadrcení koloidní roztok. Čato se ovšem ještě přidával šelak pro úpravu fyzikálních vlastností (typicky čínská surovina... ten tvor, co to produkuje se česky tuším jmenuje červec), ale nebyl nutný
(čínskou tuší se pak dělá dost nechutné "po domácku vyráběné" tetování)
Moudré zdroje tvrdí, že se tento inkoust používá i v mikrobiologii jako tmavé pozadí při barvení bakterií... Nanese se fialové barvivo, které přejde do bakterií, z okolí se pak vymyje... Pak se to celé poleje tuší, která zůstane mimo bakterie, které hezky fialově vyniknou... Hm, když jsem já barvil bakterie, tak jsem se s tímto tak nehrál... Prostě jsem je jen zafixoval, přelil barvou a pak je vymýval...
Jinak spousta receptů na inkoust je založena na využití indiga, což je také substance s pohnutou historií.

[maYda]

Faskale,
mně napadlo, že vlastně o tom indigu vůbec nic nevím, jen že to je přírodní modré barvivo.
Tak jsem to zadala googlu a zjistila, že Indigo je natolik oblíbené jako název čehokoliv od projektů přes hudební skupiny až po prefabrikované schody, že pro nějaký odkaz na původ indiga tam už nezbylo místo. Vzdala jsem to na druhé straně.
NAšla jsem jen odkaz na wikiwedii v polštině, kde se dalo pochopit, že jde o něco, co se nějak získává z rostlin, což jsem stejně už matně tušila.
BYl tam latinský název nějaké rostliny, tak jsem ho zadala googlu, jediné co jsem pochopila z odkazů, obvykle vesměs sáhodlouhých seznamů jakéhosi rostlinstva, bylo, že snad roste na MAdagaskaru.
Co to teda je ?

[Faskal]

maYdo,
Indigo je primárně barva mezi modrou a fialovou... Řadí se pod odstíny modré... každopádně se rozlišují asi čtyři různé odstíny indiga... (Jinak indigo není uznávané jako oficiální "barva" ... +pro fyziky, jde o vlnovou délku 450 až 420 nm) forma využívaná pro barvení látek vypadá asi takto
popřípadě se popisuje jako "barva noční oblohy"

Indigo se získávalo
z kytky boryt barvířský, pěstované i u nás od středověku (i když ji údajně používali i keltové) (+marně ji hledám, ale spíš jsem si jí nevšiml, je taková divná čeleď, nevěřte popisku, že u nás neroste)
později z kytky modřilu barvířského (v popisku je sice psané, že u nás roste, podle oficiálně platného botanického klíče ale u nás neroste... tedy neroste volně... údajně se pěstuje jako okrasná) a dalších kytek, jako nějakého čínského rdesna
Kromě barvení se používá jako potravinářské barvivo E132
k čemu jsem se ale chtěl dostat...
nejslavnější zdroj byly ostranky purpurové, z jejich žláz (tuším zážaberních) se získávala látka ze které se vytvářelo indigo... Barvivo bylo využíváno už Féničany, ale přesný technologický postup se nedochoval


Co jsem ale zjistil... Z blízkého příbuzného, ostranky jaderské, ty se dají snadno najít kolem Středozemního moře, se dá podomácku udělat ukázka purpuru, jež se používal ve starověku... A v podstatě bezbolestně pro ostranku...
Součást slizu, jež si tento plž vylučuje na svou ochranu je prekurzor purpuru, který se pak na světle mění fotochemickou reakcí v purpur... Sliz má divnou žlutou barvu.
Postup:
-ulovit ostranku... Její ulita má charakteristický tvar, takže se nedá moc splést s "nefialovými" druhy... Často jsou vyplaveny k pobřeží, většinou už ale jde o prázdné schránky... když jsem je lovil z hloubky, tak většina z nich byla živých... Hm... návod jsem získal, až už bylo pozdě
-získat sliz... doporučuje se ji něčím podráždit, čímž se spustí obranná reakce-vyloučení divného žlutého slizu
-nanést sliz na bílou látku... doporučuju kapesník, nebo tak něco
-pustit ostranku do vody... pokud chcete být "mollusc friendly"
-dát tkaninu na světlo... fotochemickou reakcí se změní barva ze žluté na... purpurovou

Ve starověku byl féničany vyvinut postup extrakce indiga, jehož detaily ale nejsou dodnes známé... Každopádně měli velkou spotřebu měkkýšů (60,000 murex were needed to produce one pound of dye.), což značně zvyšovalo cenu látky barvené indigem a činilo z ní prestižní záležitost...

Další oblíbená barva získávaná z plžů byla purpur na královské pláště, který se získával podobným způsobem jako indigo a byl podobně náročný na výrobu...Četl jsem, že výskyt dvakrát barveného purpurového plášťe na lodi byl pro piráty dostatečným argumentem pro útok

Jinak indigu se říkalo "královská modř"

V dnešní době se ovšem indigo vyrábí synteticky a už to není zajímavé vůbec...

+dnes našel jsem v lese pera z orla (asi 2x káně, 1xpoštolka), přičemž nejdelší má dobře 50cm

EDIT:
Tak jsem přemýšlel, a ta kytka, co jsem ji dnes nemohl určit byl pravděpodobně některý druh kručinky, třeba kručinka barvířská, která se používala k barvení látek na žluto... Hm, ale na bližší znaky jsem se nedíval, tak to do druhu určit nemůžu...
EDIT2:
Argonantus odhalil moji fatální neznalost problematiky měkkýšů, tak jsem to tam upravil

[maYda]

je to sice OT, ale já kdysi pila nápoj, který se jmenoval "indigo". Bylo to dílo dvou všeumělů, kteří si zajistili vše, od receptury až poo design sáčku, který vyrobili z běžného papíru, na který uvnitř nažehlili igelit.
Bylo to na počátku 80. let, kdy nedostatek čehokoliv bylo možno nahradit dostatkem "filipa" a kreativní fantazie.
Indigo byl prášek - pomletý šumivý celaskon, kyselina citronová a hroznový cukr. Poměr výrobci tajili. Samozřejmě taky potravinářská barva, která po rozmíchání didala nápoji barvu světlejšího, ale nepříliš ředěného inkoustu.
Přivezli to jako "hit" na týdenní akci, na počátku byla testována požítím indiga psychická odolnost zúčastněných. Slabší povahy to pily ještě na konci týdne se zavřenýma očima.
Ale chutnalo to docela dobře a jako nápoj na pěší tůru po pálavě se to docela osvědčilo.
Patentovat si to ovšem chlapci očividně nedali, jistě by to jinak vytlačilo z trhu srágory typu Cocacola