Fantasy literatura - tipy a doporučení

[LokiB]

Eleshar:
ad 1) to mi přišlo, že měl na mysli boj na hradě ... jakožto finální scénu
Když jsem to četl, tak mi "A tak nakonec došli k hradu ..." přišlo celkem ok

Jako nepřišlo mi tam nic moc rušivé z hlediska logiky vyprávění, krom teda toho, že tam tak trochu na sílu všichni zhebnou.

ad 2) mít indicie, že se k něčemu schyluje ... by bylo dobré k čemu a proč?

Asi nevím, o čem je řeč? Mínil jsem to tak, že ten příběh plynul celkem logicky a návazně v tom, jak se k Vilgefortzovu hradu dostali.

Sorry, tobě byla jen ta odpověď v bodě 1 - kde jsem tipoval,co předřečník asi ve svém bodě 1 myslel.
A další body 2 a dál už nebyly tobě, ale k tomu původnímu. Bylo to napsáno ode mě matoucím způsobem

EDIT:

Myslím, že nejde ani tak o ten samotný akt, ale o to, jak to Ciri víceméně v pohodě přijme, zejména bezprostředně po tom prvním pokusu. Myslím, že tu ty poznámky o "uslintanosti" a "psaní jednou rukou" nejsou úplně mimo. Možná by se k tomu mohla vyjádřit nějaká mladá dáma.

Četl jsem tu knížku tuším 3x, neslintal jsem u toho ani jednou a ani mi nijak uslintaná nepřišla.
Situace, kde byla úplně v hajzlu, x krát málem v posledních týdnech umřela, byla sama, vůbec netušila kde, proč, co a jak ... navíc ještě hodně mladá, nedospělá ... a tak zapadla do party logickým a přirozeným způsobem, který ukazoval "už nejsem a nebudu nevinná princezna, ani šlechetná zakánačka ... pudu Podkanka, se vším, co k tomu náleží ... budu chladnokrevně zabíjet, budu chlastat, budu mít sex s kým budu chtít ... a budu někam patřit.

Takovou situaci, takový pocit tam v knížce předkládá ... a mně to smysl dávalo kdysi i pak po letech.

[komi]

Myslím, že nejde ani tak o ten samotný akt, ale o to, jak to Ciri víceméně v pohodě přijme, zejména bezprostředně po tom prvním pokusu. Myslím, že tu ty poznámky o "uslintanosti" a "psaní jednou rukou" nejsou úplně mimo. Možná by se k tomu mohla vyjádřit nějaká mladá dáma.

Už jsem jenom dáma, ale i tak se vyjádřím Vnímala jsem to podobně jako Loki, ale spíš než "můžu mít sex s kým budu chtít" jsem to brala, že Mistle ji chrání před tím borcem (kterého se Ciri bála a neměla ho ráda) a je to taky její záruka, že ji nevyhodí z party a nebude tedy zase úplně sama. Tak nejdřív se jí držela z toho důvodu a něco jako vztah možná předstírala a časem ji začla mít ráda. Uslintané tedy ne, spíš takové smutné a nepříjemně špinavé.

Ale pamatuju si, jak celá ta epizoda u potkanů mě štvala a nechápala jsem, proč si neukradne prvního koně, nějaké prachy, nezorientuje se a nevypadne zpět ke Geraltovi a Yenefer. A pak jak byla zajatá Bonhartem, tak se mi to líbilo ještě míň. Mimochodem tam mi přišlo divné, že byl takový výstavní sadista, Ciri tak mlátil a bylo to poměrně detailně popsáno, ale neznásilnil ji.

[York]

4) Celý postupně budovaný koncept zaklínačského světa je postupně postavený na hlavu, zejména v osobě toho geniálního šermíře, který loví zaklínače "k snídani, obědu i večeři", aniž bychom se dozvěděli o pozadí jeho úžasných schopností.

Ještě přece jen k tomuhle - tohle mi zrovna suspension of disbelief nezbořilo. Bonhartovo mládí nám sice autor nepopsal, ale něco přece jen naznačil tím, že Bonhart znal skvělýho výrobce mečů a očividně se ve zbraních vyznal. Zaklínači jsou sice mistři meče, ale jsou trénovaní na zabíjení netvorů, ne lidí. A velká část jejich schopností pochází z elixírů, který nepijou pořád.

Vilgefortz byl zase čaroděj, kterej magii používal na vylepšení svejch bojovejch schopností. Tady mi to nedrhlo ani trochu, čarodějové jsou obecně u Sapka docela nukleární hovada.

Z hlediska stavby příběhu to navíc dává smysl. Nepřemožitelnej hlavní hrdina je (většinou) nuda, není od věci ho aspoň jednou zkonfrontovat s nepřítelem, kterej je nad jeho síly.

[LokiB]

Myslím, že nejde ani tak o ten samotný akt, ale o to, jak to Ciri víceméně v pohodě přijme, zejména bezprostředně po tom prvním pokusu. Myslím, že tu ty poznámky o "uslintanosti" a "psaní jednou rukou" nejsou úplně mimo. Možná by se k tomu mohla vyjádřit nějaká mladá dáma.

Ale pamatuju si, jak celá ta epizoda u potkanů mě štvala a nechápala jsem, proč si neukradne prvního koně, nějaké prachy, nezorientuje se a nevypadne zpět ke Geraltovi a Yenefer. A pak jak byla zajatá Bonhartem, tak se mi to líbilo ještě míň. Mimochodem tam mi přišlo divné, že byl takový výstavní sadista, Ciri tak mlátil a bylo to poměrně detailně popsáno, ale neznásilnil ji.

O to mu podle mě šlo, nastavit a popsat tam tu beznadějnou situaci na spirále, která nemůže skončit dobře a prostě jednou narazí do zdi ... a člověk tak nějak drží palce, aby ne, ale ví, že jo. A pak narazí a ten náraz i čtenáře bolí. Jo, člověk to neodzíve, ale patří to tam.

Bonhart sám byl v tomhle popsaný právě celkem dobře, on tam i říká, že aby si o sobě moc nemyslela, že o takový, jako je ona, fakt nemá sexuální zájem. Jestli ho neměl vůbec, nebo nějaký "speciální", nebo ji chtěl jen ještě psychicky naložit ... se může čtenář domýšlet.

EDIT: a že nevypadla hned od Potkanů za Geraltem a Yen ... puberta, naštvání, neví kam patří a co je ... táhne ji to na všechny strany. By se styděla sama před sebou, že když konečně dostala možnost být "dospělá" a samostatná, tak hned utíká zpátky k "Tatínkovi a Mamince" pro ochranu. V jejím věku spíš lidi od rodičů utíkají ... a vracejí se až později, s jizvami a dospělostí.

[Kadir_beneath_Mo_Moteh]

4) Celý postupně budovaný koncept zaklínačského světa je postupně postavený na hlavu, zejména v osobě toho geniálního šermíře, který loví zaklínače "k snídani, obědu i večeři", aniž bychom se dozvěděli o pozadí jeho úžasných schopností.

Ještě přece jen k tomuhle - tohle mi zrovna suspension of disbelief nezbořilo. Bonhartovo mládí nám sice autor nepopsal, ale něco přece jen naznačil tím, že Bonhart znal skvělýho výrobce mečů a očividně se ve zbraních vyznal. Zaklínači jsou sice mistři meče, ale jsou trénovaní na zabíjení netvorů, ne lidí. A velká část jejich schopností pochází z elixírů, který nepijou pořád.

Vilgefortz byl zase čaroděj, kterej magii používal na vylepšení svejch bojovejch schopností. Tady mi to nedrhlo ani trochu, čarodějové jsou obecně u Sapka docela nukleární hovada.

Z hlediska stavby příběhu to navíc dává smysl. Nepřemožitelnej hlavní hrdina je (většinou) nuda, není od věci ho aspoň jednou zkonfrontovat s nepřítelem, kterej je nad jeho síly.

Možná jsem se nevyjádřil dobře. Rozhodně netoužím po nepřemožitelném hlavním hrdinovi. Jde o to, že ony mimořádné schopnosti zaklínačů a čarodějů jsou ukotvené v reáliích světa a často si jejich dosažení vybírá svou daň. Jde o dlouhý výcvik v rámci uzavřených společností střežících si svá tajemství, jehož výsledkem mají být schopnosti nedosažitelné běžnému smrtelníkovi. Potom ale autor představí osamoceného šermíře, který svými schopnostmi převyšuje většinu protagonistů, učiní z něj jednu z hlavních postav příběhu, ale přitom se nenamáhá ani naznačit, jak k takovým schopnostem v ustanoveném světě přišel. Proto na mě, na rozdíl od např. Vilgefortze, působí jen jako autorův nástroj na mlácení hlavních hrdinů, než jako součást představovaného světa.

[komi]

Bonhart sám byl v tomhle popsaný právě celkem dobře, on tam i říká, že aby si o sobě moc nemyslela, že o takový, jako je ona, fakt nemá sexuální zájem. Jestli ho neměl vůbec, nebo nějaký "speciální", nebo ji chtěl jen ještě psychicky naložit ... se může čtenář domýšlet.

No v tu danou chvíli mi to přišlo ok, ale když pak u Vilgefortze na hradě slintá nad tím, jak se bude moct dívat, jak bude Ciri oplodněna a pak z ní vykuchají děcko, tak mi přišlo, že má i své "libůstky".

Co se týče návratu od potkanů, tak jsem nemyslela, že by se k nim běžela schovat pod křídlo, spíš že o ně mohla mít strach, že tam třeba zařvali nebo že potřebují pomoc. Ale to je jedno, zas tu ságu nemám tak ráda, abych o tom vedla dlouhé diskuze o motivacích, uvažování postav a případných rozporech.

[Wolfus]

Možno si to nepamätám úplne presne, ale mám pocit, že si Ciri epizódu s Potkanmi celkom slušne užívala. Možno kvôli krvi Falky..? Už fakt neviem... Najviac mi tam vadilo, ako sa na konci vrátila s "maminkou a tatínkem" do dediny, kde si sedláci dovolili zavolať na prudiacich banditov stráže. Tá scéna mi sprotivila Ciri na hodne dlhú dobu Dokonca aj Geralt sa choval tak, že keby schytal vidly tam, tak by mi to ani moc nevadilo

[Herald pravdy]

Já jsem četl jenom ságu a řekl bych, že je maximálně průměrná. Krev elfů a Čas opovržení ještě šel, ale pak to šlo kvalitou jenom dolů.

Uznávám, četl jsem to dávno, takže bych to teď možná vnímal jinak. Ale docela o tom pochybuju.

[LokiB]

No v tu danou chvíli mi to přišlo ok, ale když pak u Vilgefortze na hradě slintá nad tím, jak se bude moct dívat, jak bude Ciri oplodněna a pak z ní vykuchají děcko, tak mi přišlo, že má i své "libůstky".

Co se týče návratu od potkanů, tak jsem nemyslela, že by se k nim běžela schovat pod křídlo, spíš že o ně mohla mít strach, že tam třeba zařvali nebo že potřebují pomoc. Ale to je jedno, zas tu ságu nemám tak ráda, abych o tom vedla dlouhé diskuze o motivacích, uvažování postav a případných rozporech.

Jo, libůstky měl.
Někdy je to obtížné, když se hrdinové knih nechovají "racionálně", jak bychom očekávali. mně to tady přišlo jako dost chování odpovídající dané postavě a situaci, ale tak lidi mají různé představy. je zmatená, jede na adrenalinu a mnoha dalších hormonech ... a k tomu ty geny

Najviac mi tam vadilo, ako sa na konci vrátila s "maminkou a tatínkem" do dediny, kde si sedláci dovolili zavolať na prudiacich banditov stráže. Tá scéna mi sprotivila Ciri na hodne dlhú dobu Dokonca aj Geralt sa choval tak, že keby schytal vidly tam, tak by mi to ani moc nevadilo

no jo, máme rádi, když jsou postavy knih pokud možno "dobří za nás" ... a chladnokrevná pomsta, zejména pak za něco, co jsme sami neprožili, není moc dobře přijímaná. ale aspoň v knize, pak můžeme vidět, že je možná velmi přirozená. a pohoršit se z křesla nám uleví.
Není to zákoně dobrá postava, o tom nemůže být sporu

[Faskal]

Já jsem četl jenom ságu ...

Kamarád nedávno začal číst Zaklínače a začal od ságy.

Takže přeskočil to dobré a vrhl se rovnou na to špatné.

[Vitus]

Já jsem četl jenom ságu ...

Kamarád nedávno začal číst Zaklínače a začal od ságy.

Takže přeskočil to dobré a vrhl se rovnou na to špatné.

Sága není úplně špatná, ale je mnohem lepší až jako pokračování povídek.

[Sosacek]

O Zaklinaci se tezko diskutovavalo, protoze mel spoustu nekritickych fanousku typu "tohle je nejlepsi knizka co jsem cetl" (a to mohli v tech patnacti letech i nekecat), a to zvedlo vlnu "musim ukazat jak jsem chytry tim, ze se vymezim proti mainstreamu" jezdcu a takovem prostredi nemuze existovat nuance.

Ja cetl povidky nedavno znovu a libily se mi. Je to vlastne dost emo, ale vlastne to neni tak cynicke, jak jsem myslel, ze to bude.

[Eleshar_Vermillion]

Potom ale autor představí osamoceného šermíře, který svými schopnostmi převyšuje většinu protagonistů, učiní z něj jednu z hlavních postav příběhu, ale přitom se nenamáhá ani naznačit, jak k takovým schopnostem v ustanoveném světě přišel.

Mně přišlo, že ten svých "obětí" tomu taky složil dost. Kompletně sociopatický, se sadistickými sklony, patrně nedělal nikdy nic jiného než zabíjení a zjevně ho to bavilo a naplňovalo, což tam ostatně tuším i zmiňuje.
Navíc když jsme u toho, Bonhart se s Geraltem nikdy neutkal, ostatně s žádným zaklínačem. Víme jen o třech medailonech, ale nemáme kontext. Třeba Ciri chtěl zabít napřímo, protože žádného z těch zaklínačů předtím úplně rovně nedostal.

Sosák:
To bude asi dost přesné. Mně to celkem mile překvapilo, když jsem to teď po letech četl znovu. A připadá mi i, že se to vlastně nebere zase tak strašně vážně.

[Vallun]

Bonhart snadno zmasakroval Ciri, když už byla hodně nadprůmérný šermíř...

Je hodně OP a neni to vysvětleno...

[ilgir]

Popravdě, ono těch fantasy ság, co by nebyly úplný škvár, tehdy moc nebylo. Takže se není čemu divit, že se "řemeslně slušně napsaný" Zaklínač stal kultem.