Víno

[maYda]

Pinot noir funguje přesně opačně - zpočátku nic moc, ale pak se od toho nedá odtrhnout.

Aha, tak to zřejmě popíjel KArel IV. a Bušek z Velhartic :

Víš - zkoumat třeba, Bušku milý,
to víno má svůj zvláštní ráz,
zprv trpké, ale milé zas -
my, myslím, se už vpili!

....a přitiskneš svůj k němu ret
a neodtrhneš více!"

Jo, ty úděsnosti byly Pražský výběr a Bušek z Velhartic. Nemohla jsem si vzpomenout. Ta skleróza...
Ale v mladých letech jsme to pili a protože to bylo jediné, na co stačila studentská kapsa, tak i v množství poměrně hojném.

[Argonantus]

maYdo, provokuješ mne k řečem o Pinot noir, což by mohlo být dost nadlouho.
Fakt je, že se tohle moje nejoblíbenější víno táhne portálem jako červená nit; vyzván, už jsem zde

viewtopic.php?f=92&t=3540&st=0&sk=t&sd=a&start=195

zkoušel vystihnout jeho podstatu. Do této debaty dorazilo hned na první stranu; i s legendární vzpomínkou na Karla IV a Buška z Velhartic. Jejich posudek je taktéž notoricky znám.

Celé je to čiročirá pravda a nic než pravda, a teprve nedávno jsem odhalil, že prvé místo pěstování bylo v Mělníce, a že je tam dodnes psáno Chambertin 1348, což značí, že Karel IV. nejen že dovezl Pinot noir, ale vybral zároveň jedno z vůbec nejúžasnějších, z jedné z těch asi šesti vesniček mezi Beaune a Dijonem, kde šílenství vrcholí
(stačí si na odkazu výše zmíněné úplně nejvypečenější vesničky Vosne Romanée
http://www.merlotdor.cz/?goto=katalog&k ... 3&psku=204
o kousek vedle prohlédnout grand cru z Chambertinu.
http://www.merlotdor.cz/?goto=katalog&k ... 3&psku=200
Mají tam také asi šest grand cru, jedno vznešenější, než druhé).

O pinot noir platí, že ho lze vypěstovat úplně všude, pročež měl Karel IV. docela šťastnou ruku, že zkoušel u nás zrovna tohle. Kromě velmistrů z Burgundska existují dnes velmistři z Kalifornie a z Austrálie. A pěstuje se to taky v Champagne, v Alsasku, na Rýně, a stále ještě i v Čechách - zkrátka na červené víno překvapivě severně.

Druhá zásadní věc je neskutečná proměnlivost Pinot noir. Na tom okolí Vosne Romanée je k vidění asi čtrnáct různých vín, pokud jsem počítal dobře, a to se bavíme o ploše pár set hektarů, ne větší, než třeba ty Čejkovice. Všechno je to tedy Pinot noir, jen vyrostlo o kousek jinde.

Tohle zjištění trochu zpochybňuje myšlenku, že bílého je u nás větší výběr, než červeného - máme sice jediné opravdu špičkové, ostatní jsou spíš experimenty a pokusy, případně odrůdy sice příjemné, ale přece jen střední třídy (portugal, vavřinec, franovka); jenže máme pinot noir, a s tím si lze zcela vystačit.

Za zásadní proto pokládám objev, který jsem uvedl loni

objasněna záhada rulandského modrého od Templářů. Většina jejich lahví je "normální", ale párkrát jsem narazil na úžasnou voňavou věc, označenou jako rulanda modrá, ale chuť to mělo lepší, než běžné Burgundské. Vtip je v tom, že Templáři jsou strašně velký podnik, který bere víno ze širšího okolí, ale ten zázrak musí být výhradně z Čejkovic. Takže místní vinař (vyzkoušeli jsme pana Škrobáka) má všechny lahve takto úžasné. Nezkoušeli jsme všechny vinaře, možná to všude nefunguje. Teorie praví ještě cosi o Velkých Bílovicích, ale nevyzkoušeli jsme.

V Čejkovicích se někde nachází tratě, které mají jakousi mimořádnou kvalitu, a vzniká tam něco jako místní Cru. Když objevíte láhev rulandského od malých vinařů z Čejkovic (od templářů je to občasná náhoda, většinou to není ona), a srovnáte s nějakým jiným rulandským, třebas i dražším a medailemi oceněným, rozdíl ve prospěch Čejkovic je evidentní i laikovi. Dobré je, že se na to ještě zřejmě všeobecně nepřišlo, pročež ty Čejkovice nejsou drahé (Škrobákův pozdní sběr přímo u něho stál 120,- Kč, výběr z hroznů 150,-). Vtip zřejmě není v panu Škrobákovi, ale v místě; pročež by měl fungovat podobně např. Bíza nebo Sýkora. Vyzkoušeno to zatím není.
Čejkovice mají 488 hektarů, jsou tedy pěkně veliké, a je dost pravděpodobné, že to kouzlo nefunguje ani na celém území obce. Přes veškeré pokusy s Bílovicemi a Habánskými sklepy - které prý také tvrdí, že berou hrozny z Čejkovic, alespoň je to na láhvi napsáno - se zdá, že tam to nefunguje.

[maYda]

maYdo, provokuješ mne k řečem o Pinot noir, což by mohlo být dost nadlouho.

No a co? Kdyby se lidstvo bavilo víc o víně a míň o politice a jiných nesmyslech, tak by nepochybně bylo na světě klidněji.
Já mám radši bílá vína, třeba Chardonay. A pivo,což je z hlediska znalců vín hřích a barbarství.
"Známková vína" taky nemusím, ale mívala jsem ráda bílou Ludmilu, která měla výrazně banánovou vůni.

[Argonantus]

Napřed jsem měl bílé období (zejména na fakultě; to jsou ty tramíny...), pak červené období, a dnes bych nestavěl žádné tvrdě omezující podmínky; většinou hledám všude to, co tam mají nejlepší a čeho si oni sami cení.
Samozřejmě, místo, kde mají naše domácí vína, jako třeba Alsasko nebo Burgundsko, je mi srozumitelnější. Navíc, když člověk ví, jak to víno má vlastně správně vypadat (neb ho tam vynalezli), tak to dost napoví i doma.

Moraváci zatím neodhalili jednoduchou věc; není důležité umět pěstovat všechno. Malé vinařství, které nabízí na deseti hektarech deset odrůd, by byla ve Francii rarita. Celé země vydrží klidně s několika druhy, a jen se dohadují, kdo lépe a důmyslněji. Ona je v tom i ekonomie; když na zahrádce roste pinot noir grand cru, flaška za pět tisíc, tak je pitomost tam pěstovat ještě čtyři další odrůdy po stodvaceti kačkách.

Mám pocit, že jsou všichni trochu v zajetí experimentujících biologů, pro které je ztracený rok, kdy nevynalezli novou odrůdu (Kraus, Michlovský a podobně). Je sice úžasné dostat zlatou medaili v odrůdě, kterou nikdo na světě ještě nezná, ale drtivá většina fandů si stejně raději dá nějaký léty vymakaný druh, jako pinot gris, ryzlink, chardonnay nebo tak něco.

Takže myslím, že naše skladba vín, kde můžeme udělat díru do světa se vlastně podobá té Alsaské tradiční sedmičce - Pinot noir, Pinot gris, Pinot blanc, Riesling, (Gewurz)tramin, Muscat, a jen Sylvaner mne moc nezaujal.

[Vallun]

Já bych přiřadil tu chatdony... onen poklad ze Zaječí je s každou další láhví lepší a lepší, zítra asi azse objednám...

[Argonantus]

Chardonnay je jasný případ. Jen jsem psal Alsaské - a taky vlastně německé - druhy; tenhle funguje hned vedle v Burgundsku, a blbne se s ním ještě daleko víc (z bílých vlastně asi vůbec nejvíc na světě, pokud se bere sladké bílé jako odlišná kategorie).

Pokud chcete opravdu něco vyzkoumat, pak to chce sezvat pár kámošů a koupit několik různých chardonnay různých výrobců. Ono totiž na dálku rozdíly mezi lahvemi tak snadno poznat nejdou. Odborně se to jmenuje horizontální degustace (vertikální je to samé víno toho samého výrobce, a liší se jen ročníky).

A zkuste i nějaké Chablis, nebo jiné burgundské chardonnay pro srovnání. Všechny nemusí stát nutně milion. A i pocit, že moravské umí být lepší, než běžné burgundské, je docela příjemný.

Ze slavných bílých, co se dělají u nás, mi nějak časem vypadl sauvignon, ani nevím, proč vlastně.

[Vallun]

Argo - to se chystá;)

Sauvignon nevím, přijde mi, že u nás jej nasadili na vlekoprodukci,takže se spíš vyskytuje v těch kategoriích méně kvalitních...

[Argonantus]

Ono prakticky u všech odrůd záleží na snížení výnosů; to se týká vpodstatě všech pořádných vín. I z nejskvělejší odrůdy lze spáchat nanicovatou kyselou potvoru, když je výnos moc velký. S tím se Morava potýkala celá léta, a teprve tak před deseti lety začalo všeobecně svítat; velkochrliče krabičáků stejně nikdy nedoženou.
Logika, že prodáš tři flašky po šedesáti korunách místo jedné za sto osmdesát zkrachovala v momentě, kdy to konzumenty přestalo bavit, a raději si koupili tu za stoosmdesát v sámošce z ciziny.

Poslední vinařský zákon stanovil strop výnosů - i ten je ještě poměrně vysoký, a každý, kdo chce na trhu obstát, si výnosy ještě uměle snižuje různými triky. Jedna flaška z keře je docela rozumný ideál (třeba Jedlička a Novák, a leckdo další). U těch grand cru dokonce platí, že když jich vyrobí moc, musí je prodávat jako normální za mnohem menší ceny (to jsou ty nájezdy znalců na "běžné" víno). U alsaských je to velice častý jev; prodavač skládá přísahy, že to obyčejné je vlastně taky přebytek grand cru. Problém je, že se to nezkontroluje, dokud láhev neotevřeš...

Sauvignon je jižnější bílé víno z Bordeaux a Val de Loire, kde ho buď míchají a dělají z něj různé Rothschildy, Chateau D´Yquem a jiné velevznešenosti, nebo ho pijí samostatně. Na Moravě ho dělají léta, a prý i dobře, ale já jsem na skvělý exemplář ještě nenarazil. Ale má své věrné fandy.

[Argonantus]

Tak si nejsem jist, zda to ještě někoho zajímá; ale zase bych něco měl.

1) Tafif, Šaler - výrobek vinařství Špalkovi je prostě věrná obdoba českého Portského; http://www.romariz.cz/vyroba.htm
tedy vína, "vylepšeného" vínovicí.

2) maYda, barvy vína
- malá oprava - Tramín bílý reálně existuje! Pěstují ho zejména ve Franche Comté (to je ta nejvýchodnější špička Francie, málem v Německu a Švýcarsku), říkají mu tam Savagnin, a složitými triky - zejména šestiletým (!) kvašením v sudu z něj dělají dost neuvěřitelné žluté víno, vin de jaune, jakýsi vinný koncentrát, který vydrží prý až 100 let a je ceněná místní vychytávka. Mám zánovní ročník 1998... ptjete se po deseti letech nejdřív, jaké to je.
A co je ještě zajímavější - přesně tohle víno se kdysi pěstovalo v okolí Loun (kde by člověk čekal spíš pivo), vozilo se to do Prahy, bylo to nesmírně ceněné a oblíbené a říkalo se tomu brynšt. Kam to zmizelo a proč se to už nedělá, po tom usilovně pátrám (kdyby sem zavítal Goran nebo Faskal). V každém případě jde o jednu zřejmě hodně starodávnou místní odrůdu.

3) asi hlavně Vallun, ale i jiní - Jan Belcarnen Čeřovský, ctěný Tolkienista, je po prostudování jeho stránek ještě ctihodnější vínoznalec, mnoho levelů nade mnou, a veliký vinný básník. Doporučuji přečíst například tohle
http://www.jizni-svah.cz/2007/12/burgun ... -bize.html

reportáž, ze kterése vzpamatovával ještě několik příspěvků (Vallun coby chardonnay pozitivní jedinec by zejména měl dát pozor na mocné kouzlo Montrachet).

4) Jižní svah mne také upozornil na tento vinný díl Retra
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/2 ... 038-retro/

doby ne až tak dávné a velice smutné. Ukazuje to strašlivý stav vína okolo roku 1990, ze kterého se Morava vzpamatovávala nejméně deset let. První vážněji mínění vinaři okolo roku 2000 měli auru dobrodruhů a objevitelů; a ještě déle trvalo, než se zjevili nadšenci jako Belcarnen.
Z čehož plyne, že každý má šanci všechno dohnat; všichni jsme sotva zjistili, že takový svět vína vůbec existuje. Mně osobně to začalo více zajímat teprve po cestách do Francie po 2005 a možností porovnat s místní realitou.

[Vallun]

Šaler je výborná věc, myslím,že jsme jí tu už vzpoměli:)

Jinak věřím,že tady více lidí zajímá cokoliv poučného o vínu:)

[Argonantus]

A cos říkal té ochutnávce chardonnay... musím přiznat, že jsem mnoho takových orgastických hodnocení ještě nečetl.

[Vallun]

Co na to říct? zajímavé, kouzelné, ale přeci jen osobní zážitek by byl lepší...

Ale začít se má malými krůčky -moravské Chardonay 2007 pozdní sběr, výběr z hroznů a tak bude muset stačit:)

Ale už jsme začal organizovat rozdělení prací, abych místo mléka (které ale taky mohu) dělal i víno - a vylepšil kontakty u našich enologů:)

[Faskal]

Bohužel o tom nic nevím, Argo.
Mohly se jim rozbít stromky (to jako keře). Normálně, nebo geneticky - povídali, že snadno degenerují. (Třeba podle vzorce větší výnosy=polyploidita=problémy s množením). Taky jim na tom mohly růst speciální kvasinky, které se ztratily a "už to nebylo ono". Nebo je to prostě přestalo bavit pěstovat.

Historická otázka - jak to měli s kvasinkami? (Současnost je jasná - jsou pěstované, docela slušně definované, kmeny). Nechávali to kvasit, jak to leželo, nebo měli podobný trik, jako se dělal se starým chlebem?

K Čejkovicím mám obzvláště dobrý vztah. Máme tam známé, vozíme si odtamtud víno a blahé paměti jsem tam byl pomáhat na soukromé vinice (na což rád vzpomínám).

Usilovně a napjatě vás sleduji. Kromě toho nedávného spamu, který jsem si nemohl odpustit, ale mlčím a šoupu nohama, když se baví chytřejší. Až budu usedlý titul před Faskal titul za, tak se do studií profesionálně pustím.

[Argonantus]

Chytřejší je Belcarnen na těch odkazech. Například tím, že by za dobré víno dal duši (viz ten poslední odkaz a pokračování, kdy si tu láhev nakonec koupil.)

Stopa by byla
http://www.ovine.cz/web/structure/recen ... ey=cz_5087
předposlední obrázek - možná vše ještě není ztraceno.
Pak jsem našel něco v Kuksu (google).

[maYda]

Při zmínce o žlutém víně jsem si vzpomněla na tokajské, to bylo taky žluté, až do hněda. Myslím, že se vyrábělo nějakou zvláštní technologií. Rodiče ho občas pili v době, kdy jsem byla sotva plnoletá. Tehdy mi nijak nechutnalo, takže jsem ho nijak nevyhledávala a od té doby ani nepila.