Yorkovo filosofické okénko

[eerieBaatezu]

Myslete při tom ale, prosím, na to, že jejím cílem není přesvědčit ostatní o své pravdě

I'm out.

Emoce je, když se ji nepodaří zvládnout.

Huh. Emoce přece zašíváš i přesto, že je dokážeš zvládat. Nebo jakože zvládáš emoce vlastně tím, že je potlačuješ a pak je necítíš/necítíš tolik?

Jinak život a hra. Pokud tě to opravdu zajímá, pak právě doporučuji knihy od F. Koukolíka. Spousta experimentů na lidské chování se právě dělá skrze hry a v těch knížkách je dobře popisováno, proč a jak se děje mezilidské jednání. Jedna kapitola z knihy, kterou jsem právě četl, se dokonce jmenuje "Ty naše hrátky lidské". Je to o reciprocitě, i/racionalitě, docilitě, důvěře a tak, dost zajímavé věci.

[Argonantus]

Emoce je, když se ji nepodaří zvládnout.

Huh. $-o Emoce přece zašíváš i přesto, že je dokážeš zvládat.

Uznávám, vypadlo mi slovo. Emoce je projevena, když se ji nepodaří zvládnout.

Nebo jakože zvládáš emoce vlastně tím, že je potlačuješ a pak je necítíš/necítíš tolik?

Tak nějak to funguje.

[York]

Ve válce není vítězů. Jen méně poražených.

[Pieta]

Ve válce není vítězů. Jen méně poražených.

To je příliš jednoduchá myšlenka na to, aby to mohla být pravda. (-:
Zcela jistě najdeš války, ve kterých je jasné, že někdo zvítězil. Třeba takové Rusko v druhé světové si pomohlo fakt hodně. V USA v poválečných letech měli krásně nastartovaný průmysl a vedlo to k nebývalé míře blahobytu.

U spousty válek máš jistě pravdu. Veliké ztráty na životech a materiálu, které vedou akorát k tomu, že žádný ze zůčastněných není spokojený s výsledkem a chystají se na další válku. Války vůbec mají tendence plodit zlou krev a vést k dalším válkách - třeba bývalá Jugoslávie v tomhle směru byla celkem ukázková.

A bez ohledu na to, jak dopadnou zúčastněné státy a armády, být pěšákem ve válce taky není žádný recept na výhru. Pokud tam rovnou nezařveš, tak máš slušnou šanci si odnést podlomené fyzické nebo psychické zdraví, a pak se ještě musíš vrátit domů a dokázat se začlenit do společnosti, která ti mezitím někam utekla, nebo možná ty jí. A tohle hledisko je asi pro běžného člověka to nejbližší.

I lidi, kteří si myslí, že by měla být válka, si málokdy myslí, že by v ní měli být oni sami.

[York]

Třeba takové Rusko v druhé světové si pomohlo fakt hodně. V USA v poválečných letech měli krásně nastartovaný průmysl a vedlo to k nebývalé míře blahobytu.

To je pěkný pohled, když jsi třeba politik. Lidé, kteří válku zažili, na to ale obvykle nevzpomínají až tak úplně nadšeně. USA je trochu speciální případ, tam spousta lidí nejspíš vidí válku tak trochu jako exotickou dovolenou v zahraničí. Teda až na ty, kteří pak musí pohřbít své děti...

A to vůbec nemluvím o nehmotných dopadech. Válka proběhlá před stovkami let se často dokáže nepříjemně připomínat, ať už ji vyhrál kdokoliv.

Můžeš se na to navíc dívat i trochu obecněji, než jako na střílení a zabíjení. "Válčit" se dá na mnoha různých polích a v mnohém se to skutečné válce až nepříjemně podobá...

edit:
Ale je fakt, že člověk občas potřebuje dostat pořádnou facku, aby se vzpamatoval a začal si vážit toho kolem...

[Pieta]

Třeba takové Rusko v druhé světové si pomohlo fakt hodně. V USA v poválečných letech měli krásně nastartovaný průmysl a vedlo to k nebývalé míře blahobytu.

To je pěkný pohled, když jsi třeba politik. Lidé, kteří válku zažili, na to ale obvykle nevzpomínají až tak úplně nadšeně. USA je trochu speciální případ, tam spousta lidí nejspíš vidí válku tak trochu jako exotickou dovolenou v zahraničí. Teda až na ty, kteří pak musí pohřbít své děti...

Tak zrovna ta rozjetá ekonomika je fajn i pro obyčejné lidi. Zvlášť pro ty, kteří ve válce o moc nepřišli. Což je ve státech možné, ti přišli asi o 0.32% populace, téměř žádné útoky na jejich území...
Československo má 3.15% ztrát, převážně na civilistech, Německo 8-10%, Sovětský svaz cca 14%. Což už ovšem není filosofie, ale spíš historie.

[York]

To už mi spíš než jako výhra ve válce zní jako profitování na válce.

[Pieta]

To už mi spíš než jako výhra ve válce zní jako profitování na válce.

Abys mohl prohlásit, že ve válce jsou jen poražení, tak myslím musíš rozšířit hranice toho, co považuješ za důsledek té války; už jen proto, že ta válka ti spoustu zla udělá až potom, co oficiální bojování skončí - veteráni se vrací do civilního života a různě to zvládají nebo nezvládají, přetrvávají nepřátelské vztahy mezi národama nebo etnikama, atd.

Pozitivní vývoj je na tom podobně; v těch Státech nešlo o to, že by si na válce nějak nahrabali, ale o tom, že státníma zásahama zapříčeněnejma válkou se jim rozjela ekonomika. Byl to důsledek války, byl pozitivní a dotýkal se obyčejnejch lidí, to podle mě docela dobře funguje jako "vítězství".

[York]

Krátké věty dokáží být moudré hlavně tím, co všechno neříkají. Což je ovšem trochu zrádné, protože pak obsažené sdělení docela silně závisí na tom, kdo to čte...

Spíš než ekonomické důsledky jsi mi připomněl dilema základního konfliktu v Babylonu 5. Ale popravdě i kdybys vyvolal válku s cílem nakopnout ekonomiku, vědu a takové věci a podařilo se ti to, tak si nejsem tak docela jistý, jestli bych tomu říkal vítězství.

Najít na válce alespoň něco pozitivního je určitě lepší, než se utopit ve zmaru, ale dělal bych to jen když už je po ní a už s tím beztak nejde nic udělat.

[York]

Je možné být ve válce neutrální?

[Pieta]

Spíš než ekonomické důsledky jsi mi připomněl dilema základního konfliktu v Babylonu 5. Ale popravdě i kdybys vyvolal válku s cílem nakopnout ekonomiku, vědu a takové věci a podařilo se ti to, tak si nejsem tak docela jistý, jestli bych tomu říkal vítězství.

Nemyslím si, že by někdo šel do války zrovna s tímhle cílem. Pokud jsi ochotný utrácet peníze z rozpočtu, dokážeš ekonomiku rozjet i bez té války, akorát tou válkou se to snáz obhajuje. Což je přesně případ těch USA - republikáni jsou silně proti takovému utrácení, pokud se to netýká armády.

Najít na válce alespoň něco pozitivního je určitě lepší, než se utopit ve zmaru, ale dělal bych to jen když už je po ní a už s tím beztak nejde nic udělat.

Což je přesně to, co dělám. (:

[Cor (nepřihlášen)]

Je možné být ve válce neutrální?

A proč ne?

[York]

Je možné být ve válce neutrální?

A proč ne?

Tss, odpovídat otázkou, takové podlé triky

Můžeš se na to dívat například takhle:

- Pokud jsi výrazně silnější než bojující strany, tak je pravděpodobně ve tvé moci konfliktu zabránit, nebo jej alespoň zmírnit a moderovat. Tvá nečinnost bude stát hodně životů.

- Pokud jsi zhruba srovnatelně silný, tak je slušná šance, že vítěz (zvlášť pokud je to agresor) následně vtrhne na tebe. Tentokrát s využitím zdrojů poraženého. Posílením některé ze stran bys mohl konflikt přinejmenším výrazně zkrátit. Pokud jde o klasickou agresi, tak navíc nepodpořením napadeného dáváš jasný signál všem dalším budoucím agresorům, že to je podle tebe přípustné chování.

- Pokud jsi výrazně slabší, tak se nejspíš krčíš v koutku a doufáš, že tě někdo nezadupe tak nějak mimochodem po cestě. Což je teda celkem pochopitelné. S agresorem je to stejné jako v předchozí variantě (teda až na to, že objektivně nemusíš mít reálnou možnost s tím něco skutečně udělat).

[Vallun]

Pokud jsi ochotný utrácet peníze z rozpočtu, dokážeš ekonomiku rozjet i bez té války, akorát tou válkou se to snáz obhajuje.

Platí, pokud je problém v nedostatku kapitálu...problém ale může být i v myslích obyvatel, kde je prvek sjednocujícího společného nepříátele významnější, než finanční zdroje.

[midewiwin]

Ekonomický rozjezd se může dostavit i po totálně prohrané válce, kdy sjednocujícím prvkem je touha vyhrabat se ze srabu. Viz Německo po druhé světové. Tady asi nikdo nebude tvrdit, že Němci válku tím pádem taky trochu vyhráli.