Druhá světové válka a její následky

[Corny]

Byť já neříkám o Stugu, že by to byl tank (byť je to dělení v praxi v zásadě irelevantní formalismus a Stug může být používán jako tank), tak daná citace odkazuje hlavně na rozdíl klasifikační ze strany armády, nikoliv faktické hodnocení jeho schopností.
Je to trochu podobné tomuhle dělení:

Jedno z toho je Tank destroyer, druhé ne.

[Eleshar_Vermillion]

Mno roku 1936 (měsíc po začátku španělské občanské války) určitě existovala řada velmi silných názorů na rozličné věci, jež třeba do téhož měsíce roku 1941 mohly projít dramatickou korekcí realitou. StuG III určitě nebyl zamýšlen do role tanku, leč ukázalo se, že když ho do té role posadíte, je schopen dost úspěšně ji zastavát. Od dobových tanků se to lišilo v podstatě jen tím, že to nemělo věž. Pancíř to mělo podle všeho silnější nez PzKpfW III. Nejlepší srovnání se zdá být se stíhači tanků.

[Jerson]

Jde o způsob nasazení a použití.

Tankové jednotky kombinují více druhů vojska tak, aby vznikly útvary schopné vést autonomní bojové operace poměrně velkého rozsahu. Tanky jsou průlomové zbraně, které jedou na čele útoku a za sebou "táhnou" podpůrné jednotky jako samohybné dělostřelectvo, mechanizovanou pěchotu, průzkumná vozidla apod. Tanky operují typicky ve velkých počtech a soustředěným útokem prolamují nepřátelskou linii. Naproti tomu útočné dělostřelectvo je doplňkem pěchoty. Nebojuje samo, neprovádí průlomy, ale "tlačí" vpřed útoky pěšáků. Není nutno jej nasazovat ve velkých počtech, podstatný vliv na průběh útoku může mít i pouhá četa nebo dokonce jediné vozidlo.

Tahle doktrína platila v německé armádě někdy do roku 1943.
Chtěl jsem tím říct, že i když obrněný pásový stroj vypadá jako tank, tak jim být nemusí, a vnější vzhled není všechno. Důležité bylo i zařazení v armádních složkách a způsob nasazení.

Třeba Britové ve stejné roli používali opravdu pěchotní tanky.

[Corny]

Trochu se mi ztrácí tvoje pointa, protože původně jsi mluvil o vhodnosti na boj s tanky, nyní mluvíš zase o něčem nesouvisejícím, tj. o tankových doktrínách, zařazení do armádních složek a způsobu nasazení. Ano, Stug III nebyl zařazován a používán jako tank. O tom tu snad ale původně řeč nebyla.

[Jerson]

Reagoval jsem na tohle.

A jakkoli je Stug III je dělo a je tak zařazen, konstrukcí a způsobem boje je to tank úplně nejvíc ze všeho, co mi bylo předvedeno v německé technice té doby. Ježto například nezvedne hlaveň dost vysoko na to, aby mohl něco bombardovat zdálky. Naopak se může klidně pustit do rvačky s těmi těžkými ruskými potvorami a jako jeden z mála má nějakou šanci.

Konstrukcí šlo o samohybné dělo. Způsobem nasazení šlo o (útočné) samohybné dělo. Výcvikem osádky i zařazením ve struktuře armády šlo o samohybné dělo. Papírově šlo specificky a výslovně o samohybné dělo, s velmi pečlivým rozborem, proč to nebude tank.
Na těžké sovětské tanky nestačil, na střední s bídou.

[Corny]

Jakkoliv je tvrzení, že byl konstrukcí a způsobem boje "tank nejvíc ze všeho" nepřípadné (na což narážím dříve a na důvody, proč to není pravda), tak praxe ukázala (a to, co si o tom mysleli konstruktéři nebo ti co jej klasifikovali a zařazovali, praxi úplně nevzrušovalo), že Stug III dokáže úplně v pořádku plnit specifické úkoly, které plnily německé tanky, je-li to třeba. Ostatně papírově byl v zásadních aspektech srovnatelný s jinými tanky v arzenálu, v některých dalších měl částečnou výhodu a v jiných nevýhodu, tj. není pravda, že by se ani konstrukcí nedal považovat za tank (ať už mohl mít někde v nadpisu napsáno, že o tank nejde, klidně i barevně podtrženo). V praxi byl ale v ničení velké části ruského arzenálu zcela dostačující, nestačil až na tanky (a i to je relativní, protože pořád byl proti nim zčásti efektivní), na které tou dobou nestačil ani žádný jiný německý tank (ostatně pokud by se označení "tank" rozdávalo hlavně na základě toho, jestli 'stačí' na KV-1, pak Německo ve svém arzenálu žádný tank nemělo - tank, TD, SPG atd. jsou ale primárně módy použití, je zásadní laická chyba si myslet, že jsou nějaké stroje "vrozeně" tanky, TDs, atd.; tentýž technicky zcela identický stroj může být na jedné straně tank, na druhé tank destroyer a na druhé mobilní latrýna).

Jakože samozřejmě se můžeš držet dál toho, že "formálně" to tank nebyl. A budeš mít pravdu. Praktická relevance je však značně mizivá.

[Dalcor]

Chápu to dobře, že tu jede odborná rozprava zda věc která se jmenuje Útočné dělo, není Pancéřové bojové vozidlo?
Tady se od debaty Paladin nic nezměnilo

[Corny]

Zrovna soudit zařazení, vhodnost použití a podobné technické věci na bázi názvu je docela cesta do pekel

[Eleshar_Vermillion]

Chceš říci, že tanky nejsou nádrže?

[Vitus]

Chceš říci, že tanky nejsou nádrže?

Ne, je to zvláštní druh lokomotivy. A jsem si 100% jist, protože jsem koukal na Thomas the Tank Engine v originále.

(Pardon, neudržel jsem.)

[Vallun]

Ruské bomby nad Československem
Dlouhá desetiletí se o nich psalo, jako o náletech německých letadel, nebo se nesmělo psát vůbec. Nejen první mírový den po konci druhé světové války v řadě českých a moravských měst bombardovala letadla Rudé armády.
Ruské bombardování československého území (v předmnichovských hranicích) stálo více životů, jak bombardování západních spojenců. Západní rozhlasové stanice, které vysílaly na území Protektorátu, varovaly civilní obyvatelstvo před připravovanými nálety, to se nedělo v případě ruského bombardování. Po válce západní spojenci zaplatili válečné reparace za způsobené škody, Rusové nikoliv, ti naopak, v rozporu s uzavřenými dohodami, obsadili naleziště uranové rudy a odtrhli od našeho území Zakarpatskou Ukrajinu.
Některá města a vesnice bombardovaná sovětským letectvem:
Benátky nad Jizerou
Boskovice
Brno
Byšice
Česká Lípa
Dalešice
Děčín
Frýdlant
Hrotovice
Chlumec u Ústí nad Labem
Krucemburk
prostor Liberec - Jablonec nad Nisou
Liběchov
Libochovice
Litoměřice
Mělník
Michálkovice
Mimoň
Mladá Boleslav
Moravský Krumlov
Most
Neředín
Nové Město na Moravě
Opava
Ostrava
Olomouc
Praha
Prostějov
Rosice
Roudnice nad Labem
Teplice
Uherský Brod
Úštěk
Velká Bíteš
Velké Meziříčí
Žandov
Ždírec nad Doubravou
Podle historika a kurátora letecké sbírky Národního technického muzea Michala Plavce nejsou všechny útoky zdokumentovány, dělo se tak z ideologického hlediska už v době války, kdy byla snaha útoky připisovat Německu, západním spojencům, nebo dokonce zcela utajit.
Poznámka: Vypsaná bombardovaná města a vesnice jsou pouze z území dnešní ČR, text neuvádí města a vesnice, která byla bombardována na území dnešního Slovenska a Ukrajiny, které bylo součástí tehdejší ČSR, v předmnichovských hranicích.

Píše to web Dezinformace.cz, má odkaz i na prameny..., ač v otázce cen potravin těžce plave a kecá nesmysly, tak tohle je za mne OK, i když nemohu ručit za každou zmíněnou obec...

[Selhan]

Corny, máš zájem se pobavit o bombardování Hirošimy a Nagasaki?

[Corny]

Corny, máš zájem se pobavit o bombardování Hirošimy a Nagasaki?

Nevím, jestli úplně tady, ale klidně Ale asi bych nejvíc doporučil tenhle zdroj, kde to je popsané po té informační a citační stránce obsáhleji, než bych dokázal já podat: Dropping the Bomb: Hiroshima & Nagasaki by Shaun

[Jerson]

Osobně jsem rád,, že atomovku jako první shodili Američané na Horošimu, než aby ji shodili o tři roky později na útočící sovětské jednotky na Československo-německé hranici.

[Selhan]

To video znám, ale nesouhlasím s ním. Podle mě je kolem toho tématu strašně moc zavádějící a nepravdivé propagandy (nepřekvapivě), takže se těžko dá dobrat takřka jakýchkoli faktů, na kterých by se všichni shodli, ale mně osobně to přijde hlavně hrozně nepoměrné. Atomová bomba je fascinující, ale za druhé světové války se bombardovalo neustále, a Hirošima s Nagasaki mi reálně přijdou tak podstatné. Bombardování papírového Tokya zápalnými bombami pár měsíců před tím bylo podle mě dost srovnatelné peklo. Kobercové bombardování bylo podle mě špatné (a je dobře, že se později zakázalo v Ženevských konvencích), ale zrovna ty tři případy, které se používají pro obviňování Spojenců, že byly stejní zločinci jako Osa, mi přijdou paradoxně nejlépe obhajitelné svými výsledky (Hirošima a Nagasaki, po kterých přímo následovala japonská kapitulace, a Drážďany, kde se předešlo pozemní bitvě o město).
Přijde mi nesmyslné bavit se o shození atomových bomb namísto doktríny kobercových náletů celkem. Ale to by se pak, pode mě, měla řešit otázka, jestli a jak Spojenci mohli vyhrát válku, aniž by se k nim uchýlili. Byla by opravdu v případě Japonska lepší pozemní invaze, bez náletů? Při městských bitvách stejně většinou města skončila v ruinách, viz třeba Budapešť.