[Fate][Planescape] 30.07.2006, Vlasák DM

Sekce, v níž se věnujeme našemu hraní. Můžete zde poprosit o pomoc s přípravou kampaně nebo dobrodružství, konzultovat svou postavu, a samozřejmě se podělit o zápisy z her, které již máte za sebou.
Uživatelský avatar
Sirien
Pragmatik
Příspěvky: 7059
Registrován: 6. 6. 2004, 17:10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

[Fate][Planescape] 30.07.2006, Vlasák DM

Příspěvek od Sirien » 31. 7. 2006, 13:03

Zaznamenané hlášky. Kromě tohohle zapsaného jsme se smáli permanentně...

Qs shání ňákýho typa, aby ho dohodil jako doprovod ňáký holce.
V (ST): No, já nevím, jestli se vám o tom zmínil, ale musí to být někdo menšího vzrůstu, ona je totiž půlčice
Qs: To je vpohodě, kdyžtak ho zkrátíme

M: No tak nás tam doveď. Ale žádný levárny!
A: A ani pravárny!

Qs v rozhovoru s týpkem, co nám půjčuje plyšáky k otevření jednoho portálu: Budeme se o ně starat, jako by to byli naši vlastní plyšáci...

Qs vyhozený z plesu: Ten ples bude stejně stát za hovno. O to se už postarám... <postaral se>

A kupuje andělskou růži: Cože? Za deset zlaťáků? To v Propasti je maj za zlaťák. Za zlaťák! A to je v Propasti, z dovozu, takže si představte, kolik musej stát v Celestii. Tam je andělé prodávaj za hubičku, za hubičku, madam! Takže tady máte hubičku a já si vezmu tu růži.

M: Všechno je Márovo spiknutí, nejdřív nám tvrdil, že je mimir modroň, a teď všechny nalákal na hobití ples...
Qs: Na ten ples sem Máru poslal já.
M: Všechno je hobití spiknutí! Musíme je zachránit!

A se prohlásil za nejmocnějšího mága (neměl o magii ani páru) a byl vyzván na magický souboj. V zápalu emocí to ukecal na magický souboj v pojídání koláčů.
Později: To byl ten nejhezčí magickej souboj, co jsme kdy měl... a to sem porazil i taraska v regeneraci.

A přesvědčuje Isabel, že život má cenu: Život neni zbytečnej, vem si kolik je různejch sfér a polosfér a quasisfér a Quasitů...
Kostka, http://www.d20.cz
- překlady her (DnD, Fate a další)
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí
- skupinové sekce s rozsáhlou podporou
...a mnohé další.

Překlady Fate: Překlad Fate 4e Core, Překlad FAE: Fate Accelerated, DnD 5e: Dungeons and Dragons 5e

Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 14072
Registrován: 18. 6. 2003, 20:31
Bydliště: Praha

Re: Planescape ve FATE, 30.07.2006, Vlasák DM

Příspěvek od Eleshar_Vermillion » 31. 7. 2006, 14:39

Tuk-Enek píše: A kupuje andělskou růži: Cože? Za deset zlaťáků? To v Propasti je maj za zlaťák. Za zlaťák! A to je v Propasti, z dovozu, takže si představte, kolik musej stát v Celestii. Tam je andělé prodávaj za hubičku, za hubičku, madam! Takže tady máte hubičku a já si vezmu tu růži.
Ach jo. já jsem četl "kůži" místo "růži" a bylo to mnohem vtipnější :cry:
\\[T]// PRAISE THE SUN! \\[T]//

Uživatelský avatar
Vlasák
Administrátor
Příspěvky: 1419
Registrován: 7. 12. 2001, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Vlasák » 31. 7. 2006, 21:42

Osoby a obsazení:

Dominicus Merenil (Tuk-Enek) - bývalý vládce světa Utopie, kde vše i díky jeho přispění fungovalo tak, jak by v ideálu mělo. Nyní však v Sigilu a ve sférách, kde pln dojmů žije tím, co se zrovna naskytne. A že to jsou velmi, velmi smyslné a hluboké možnosti. Vedle toho též svůdce žen a teatrální povaha, která se projevuje zejména v jeho spontánní magii, která funguje tak jakoby mimochodem.

Jonathan Eldridge (Markus) - kdysi dávno ztělesnění klasického paladina plného ideálů. Po úskoku, který na něj připravili zrádní tanar'ri však nevědomky bojoval ve Válce krve na té "špatné" straně, za tanar'ri a jejich cíle. Po uvědomění si své chyby se vydal k odpuštění na Celestii. Což o to, to mu sice dáno bylo a i on sám to tak cítil - bylo mu však doporučeno, aby se nevracel domů, dokud si neurovná názory a myšlenky, protože jinak by mohl zkazit "kamarády paladiny". Doporučení to bylo opodstatněné - z Jonathana se totiž s vědomím toho, jaký úskok na něj byl udělán, stal chorobným nedůvěřivcem, který za vším vidí spíše tu horší variantu. Slyší někoho volat o pomoc? Tak místo pomoci přemýšlí, zda to náhodou není nějaká podlá léčka. V duchu toho všeho se však chce stále vrátit domů a čeká na příležitost, která by byla důkazem k přesvděčení nebeských bytostí Celestie o tom, že je již připraven vrátit se domů.

Lukas (Qualdezar) - skeptický Lukas, podle kterého drtivá většina věcí nemá vůbec smysl - ať je provádět, mluvit o nich, přemýšlet o nich. Je to všechno pčece zbytečné a nikdo tím nakonec stejně nic nezíská. Nevěříte? Fajn, Lukas si vyhrne rukávy a dokáže vám názorně, že to, co byste chtěli dělat je vážně zcela bez smyslu a jakékoliv významnosti.

Mára Forekout (Alnag) - Mára je jedna z největších legend sfér. Prošel všechny možné sféry i říše, byl na dně Propasti, velel ve Válce krve, má právnické vzdělání, je mágem 9.úrovně, zvládá exotická bojová umění, umí věštit z křišťálové koule... Tedy Mára to tak alespoň říká. A ono to být jistě musí, protože jeho vyprávění jsou taky živá, že to skutečně musel zažít. A kdo by se s ním chtěl přít, ten bude udolán ze všech stran tíhou Márových argumentů.

Miles (Sosacek) - základem všeho je chuť. Když člověk vychutnává něco dobrého, má dobrou náladu. A dobrá nálada jak známo povznáší. Takže i chuť je tím pádem prostředkem k povznesení ducha. To si přesně myslí Miles - znalec mnoha chutí, mimořádný gurmán a skvělý kuchař. Chuť je pro Milese všeobjímající, jakož i každá situace lze převést na chuť, jídlo či pití. "Sežral to i s navijákem", "bez práce nejsou koláče", "skočil na špek", "láska prochází žaludkem", "maže mu med kolem pusy"... tyto a mnoho dalších frází přece nemohlo vzniknout jen tak - a to dokazuje, že chuť je základem všeho.

Royce (Quasit) - flegmatický, někdy lehce cynický, mimořádně žárlivý. Royce je elfí bard, ale trochu, no, dost, nestandardní. Elf, který má do ušlechtilosti na hony daleko - žádné zlatavé vlasy, žádné jemné rysy, žádný medový hlas, místo toho vlasy šedivé, tvář hrubých rysů a hlas jedním slovem suchý, prokouřený chrlchlák. Jistě, prokouřený - prakticky vždy s dýmkou plnou směsi, nad kterou by se křenili snad i na Baatoru. A tak je tento elfí bard, co ho nikdo nikdy neslyšel zpívat, neviděl tvořit a sotvakdo slyšel hrát obestřen sirným dýmem a odérem. Ale když se jednou rozhodne zahrát, jeho "obecenstvo" má sto chutí rezignovat úplně na všechno.

a spol. (Vlasák a předchozí zmínění)



Hledá se... dobrovolník

SSPPP je zkratka Syčákovy Společnosti Pro Přesměrování Problémů. Sféroznámý slogan "Převezmeme váš problém a ať už ho vyřešíme, nebo ne, řešení vám vrátíme zpět" zná snad každý. A možná i proto tuto společnost požádal o pomoc Klient. Člověk, který hledal Pannu jabloňového květu, která pro něj prý má představovat něco cenného. Ačkoli byl přesný a zásadový, tento svůj požadavek vznášel dost nejednoznačně a hlavně nevěděl nic dalšího. A tak kohorta zaměstnanců a pomocníků SSPPP rozhodila své sítě, aby zjistila...
...že se pořádně nic zjistit nedá - Síň informací - bez výsledku; odborníci přes božstva říkali, že někdo takový existovat sice může, ale nic neví; odborníci na pěstování jabloní krčili rameny podobně jako odborníci na kácení jabloní. A tak Klient čekal a stále připlácel. Dan Syčák, šéf SSPPP to akceptoval, ale sám věděl, že řešení se jen tak nenajde - a zkoušet běžné triky a podvrhy se bál zkusit. Tři měsíce žádný výsledek - pouze Klient zjistil, že vodítkem může být portál v pokoji 457 Léčebny utrápených duší. A tam se Syčák své zaměstnance bál posílat - jak známo, Léčebna utrápených duší své pacienty nepropouští i tehdy, kdy by se je náhodou podařilo "vyléčit". A tak syčák sáhl po možnosti, která svou zoufalostí mohla uškodit reputaci společnosti, ale třeba by i vyšla - najít dobrovolníky, kteří by portálem v pokoji 457 prošli a jabloňovou pannu někde za ním našli...

Dominicus se SSPPP už několikrát spolupracoval - zpavidla uspokojoval klienty, kteří potřebovali nějaké narozeninové a svatební oslavy a ohňostroje na nich. Byl také znám jako velký Don Juan a vzhledem k jeho povaze by i teoreticky bylo možné, aby o nějaké takové Jabloňové panně věděl. Neznal, ale její jméno znělo smyslně. A tak se stal prvním dobrovolníkem...

Miles byl také kontaktován. Jablka jsou přece zdrojem chutí a dámu, která má jablka v přízvisku, by mohl znát. Neznal, ale už pro jméno by ji i rád poznal. Výprava tedy měla druhého dobrovolníka.

Mára byl kontaktován náhodně. Hledač dobrovolníku uslyšel Márovo kázání o tom, jak se dostat do Baatoru, které Mára zrovna dával na ulici nějaké základnické družince. To ho zaujalo a zeptal se Máry na Jabloňovou pannu. "Jo, takovejch já znám," odpověděl Mára. A tím byla ruka v rukávu - tajný trumf SSPPP byl nalezen. A tím pádem i třetí dobrovolník.

Lukas přímo kontaktován nebyl také. Zaslechl neúspěšný pokus vyhledavače dobrovolníků, kterak nějaký ranař ve zbroji odmítl jeho nabídku zkusit najít Jabloňovou pannu. Ačkoliv s myšlenkou "hle, že se o to vůbec snažil - to nemělo cenu toho přemlouvat", se však dostal do rozhovoru se zmocněncem SSPPP. Ten si mu postěžoval, že řeší neřešitelné a Lukas mu slíbit, že se jeho šéfovi i Klientovi pokusí vymluvit toto hledání, protože je už jasné, že je zbytečné.

Svědkem licitace nějaké nenasytné družinky a vyhledavače dobrovolníků byl také Jonathan. Hledač odešel s nepořízenou, ale Jonathan ho zastihl. Po krátké dohodě, kdy se došlo k tomu, že Jonathan nechce 500 zlaťáků jako ta družinka, ale chce přímluvu na Celestii, bylo ujednáno, že se také staví v kanceláři SSPPP (ačkoliv Jonathanovi bylo velmi podezřelé jméno Syčák a hledačovi by raději bylo snad pochuti vyplácet 500 než se přimlouvat na Celestii). Čtvrtý dobrovolník byl na světě.

Royce, momentálně na hraně výpovědi u společnosti Ulz Spedio, s radostí přijal nabídku, se kterou ho vyhledal Luďa, jeho starý známý ze Spedia (ale už roky vyhozený). Luďa dělal pro SSPPP a kontaktoval Royce, jestli by jim nemohl píchnout s hledáním Jabloňové panny. Prý je za to dost a jistě to půjde nějak ošmelit, stejně jako Luďův momentální džob - najít plesového partnera hobitce na ples hobitů. Royce přijal, ale hodně se podivoval nad tím, jak Luďa, takový vrchol neschopnosti a flákačství, má místo jisté a on ne. A tak Luďu opil do němoty a přivedl do konceláře SSPPP. Před Dan Syčáka hodil opilého Luďu s tím, co zaměstnává za lůzu, která ještě navíc v opilosti kritizuje svého zaměstnavatele. Výpověď pro Luďu - podpořena Roycovou výřečností a zkušenostmi - nenechala dlouho čekat a Royce obsadil Luďovo místo u SSPPP. A tak máme pátého dobrovolníka.

Mezitím Royce, kterak převzal Luďovu agendu, našel mezi ostatními dobrovolníky vhodného adepta na partnera pro hobitku. Mára byl postavy nevelké a byl hned po ruce. Slovo dalo slovo a Mára se tedy měl stát plesovým partnerem.

Nastal druhý den a nástup všech dobrovolníků + Lukase u Syčáka. Klient přítomen ještě nebyl. Syčák si se všemi vyjasnil jejich pozici, Lukasovým intervencím o tom, že hledání nemá smysl, s viděnou stále platícího Klienta odolal, a tak se jen čekalo na příchod klienta. Ten přišel přesně na čas. Jméno Joan, šlachovitá postava, výzor cestovatele a dobrodruha a poměrně striktní styl mluvy. Nepřipustil žádné licitace ani nepatřičné otázky. Lukasovo přesvděčování o nesmyslnosti celého počínání s ním trochu zamálo, ale hned se otřepal. To pro Lukase znamenalo jediné - ukázat tedy všem, že tohle hledání smysl vážně nemá - a tak se našel poslední, šestý dobrovolník. Joan s každým uazvřel ústní smlouvu a sám se zavázal v případě úspěchu vyplatit sedm měšců drahokamů. Ale co mělo být tím úspěchem? Najít Pannu jabloňového květu, která pro něj měla hodně znamenat a setkat se s ní. Zbytek prý nějak vyplyne - buď prý bude úspěchem přivést ji do Sigilu, anebo pouze přinést do Sigilu její vzkaz. Jonathan, který měl na úkolem zprvu pochybnosti - někoho někam přivádět proti jeho vůli - byl ubezpečen v tom, že vše bude na vůli samotné hledané. Poté, co všichni souhlasi, prozradil Joan doplňující informaci - portál v pokoji 457 vyžaduje jako klíč jednu ze dvou věcí, neví se kterou - dvojici magnetů z města Automata, anebo dvojici plyšových figurek, které jsou opačného pohlaví. Nic bližšího nebylo specifikováno. S tímto se tedy skupina dobrovolníků vydala vstříc pátrání po Jabloňové panně vedené Márovým prohlášením, že "takových misí jsem už zažil...".

Bokem hlavních událostí bylo ještě vyřešeno intermezzo - Roycem nalezený partner, Mára, se hobitce Mátě Okurkové velmi zamlouval. Poté, co Mára vychrlil mnoho historek, co všechno zažil a prošel, mohla na něm oči nechat. Mára byl také poctěn tím, že si na ples mohl pozvat své přátele - ale aby nebyli moc divní a špinaví.


Hledá se... klíč

Družina se vypravila do nedalekého hostince, aby si urovnala plány. Cestou Royce potkal Luďu probraného z kocoviny, který se velmi podivoval na svou výpovědí, ale takový holt je život. Mára ještě Luďovi dodal, že jeho výpověď je průstřelná a má mnoho mezer, že z takovýhle výpovědí už vysekal desítky lidí. V hostinci se rozhodlo, že by bylo dobré se rozdělit na dvě skupiny a pátrat po klíčích každá sólo. Jonathan, Miles a Mára ("jó, v Automatě, tam já to moc dobře znám...") se rozhodli pro Automatu, Royce a Dominicus pro figurky a Lukas - a jeho společnosti se každý zdráhal, protože svou skepsí vypadal nebezpečně. Po dlouhém smlouvání byl nakonec připojen k Roycovi a Dominicovi. S Jonathanovým zavelením "Nemůžeme vyčkávat, musíme najít klíče" se z hostince vydala pátrat "automatská" polovina družiny.

Zatímco druhá polovina, ta flegmatičtější, ještě setrvala. A stala se svědkem menšího "konfliktu" - od stolu, kde seděl na první pohled hodný děda s vlídným úsměvem a dlouhými vousy se s křikem "ne, já nechci umřít, já to nebyl" rozběhl zhruba patnáctiletý kluk a jal se z hostince utéct, co mu nohy stačily. Všiml si však Lukase a se slovy "to byl on, to byl on!" se za Lukase před starcem doslova schoval. Stařec nejevil známky rozrušení. Lukas se chlapce snažil slovně přesvědčit, že si ho s někým plete, Royce se snažil o totéž, ale tím, že kluka drapl za ruku a začal ho zpovídat. Než se k tomu pořádně dostal, do hostince vkročil člen hlídky Harmonických. Hlášení o přítomnosti podezřelého z vraždy ho sem poslalo a jistým krokem se vydal ke trojici kluk, Lukas a Royce. Kluk v panické hrůze stále ukazoval na Lukase s vykřiky "já to nebyl, to byl on". Po krátkém mini-výslechu byl Harmonický chlapcem poslál za starcem, ten prý je příčinou jeho rozrušení. Harmonický vyslýchal starce - ten odpovídal neslyšně, ale Dominicův zesilovač v podobě skřítka, který poslouchal výslechu všem osvětlil příčinu chlapcova strachu - stařech proklel každého, s kým mluvil tím, že každá vyřčená věta osobě vzala rok života. Když se toto od starce dozvěděl i Harmonický, přestal s výslechem a vydal se pro posily. Během výslechu starce zmizel Lukas, po výslechu nezúčastněně odešel Dominicus a pouze Royce zůstal a stále chlapce držel, aby ho vyzpovídal. Chlapec byl prý svědkem vraždy obchodníka. Vrah prý vypadal jako Lukas. Chlapec se bál, že by ho to uvrhlo do problému, tak o tom raději nikomu neříkal. Až stařec, kterýho ho tady od stolu oslovil s tím, zda neskrývá nějaké hříšné tajemství. K tomu všemu se chlapec dozvěděl, že za těch dvacet vět, co se starcem promluvil, bude o dvacet let méně žít, dal se útěk, ale všiml si vraha (Lukase) a chtěl ho starcovi předhodit. Royce chlapcovi domluvil - ať si prý užívá zbytku života a necpe se do Lukase, že ten nic neudělal. Pak ho pustil a vydal se ven za svými společníky.

Mezitím už druhá polovina družiny hledala portál na Automatu. "Máro, když to znáš, doveď nám k portálu na Automatu," prohlásil Jonathan. A tak Mára vedl až k jedné uličce, kde ukázal na zeď. "Jo, tady to bylo." "Ale tady žádnej portál neni, tady je jen ta zeď," kontroval Miles. "Víš, to jsou taky portály, které měněj svojí polohu. To bys měl vědět, ale jestli chceš, zabejval jsem se jejich hledánim, takže ti o nich něco řeknu..." Jonathan pojal vůči Márovi podezření, ten člověk mu připadal jako lhář. Z rozepře trojici vyrušil malý chlapec, který jejich rozhovor poslouchal a prozradil, že jeho otec dělá stopaře portálů, že by jim mohl pomoci. Jonathan však nevěřil ani chlapci.
"Chlapče, co jsi zač?"
"Já vodim lidi, když nevěděj, kam maj jít. Já to tady znám, tak je vždycky dovedu tam, kam chtěj."
"Chlapče, ty se tedy prodáváš?"
"Jo... občas mi dal zlatku, občas nějakou věc, občas mi třeba zazpívaj..."
Mára zazpíval, Jonathan se nechal přesvědčit (ačkoli procházejí úlskými zkratkami šponovalo jeho ostražitost na maximum) a chlapec je dovedl za svým otcem. Ten seděl v malé pracovně plné map Sigilu s nákresy, značkami, čarami a popisky. Jonathan chtěl nejprve usvědčit Máru ze lži a zeptal se, zda někdy byl portál do Automaty v místě, kam je Mára zavedl. Nebyl... Mára se však nedal a ke svému štěstí měl s sebou falešné osvědčení o tom, že je také stopař portálů a přesvděčil muže o tom, že tam portál do Automaty byl. To muže zmátlo, protože v Sigilu jsou v jednu chvíli vždy tři portály do Automaty a ty tvoří rovnostranný trojúhelník. A teď najednou čtyři... Zmatení muže Mára dotvrdil svou teorií: "No, někde ještě budou ty dva do trojúhelníku... A protože máme pravidlo tří, ještě někde musí být třetí trojúhelník." Na oplátku jim muž prozradil, že nejbližší portál do Automaty bude u soudu a jeho klíčem je zapsaný modronský výrok.

Druhá polovina družina se vydala najít plyšové figurky. A kam jinam než na sigilské Tržiště, kde se najde vše - i to, co neexistuje. Po krátkém kličkování mezi stánky a krámky našli člověka, který v ruce držel tři velké různobarevné medvědy s cenovkami. Prý se jmenuje Berta a je největší sběratel plyšových figurek a hraček v Sigilu. A sehnat dvě neni problém. Když Royce prozradil, že je potřebují pro klíč k portálu, Berta aktivně dodal, že portály s plyšovým klíčem jsou v Sigilu minimálně dva - jeden do Propasti, ten potřebuje propíchnutou figurku dévy, a druhý vede do města Blázinec a ten potřebuje muže a ženu ve svatebních šatech. Vše se zdálo být bezproblémové, když se však náhle ozvalo "támhle je" - nebyl to nikdo jiný než chlapec z hostince následovaný hlídkou šesti harmonických. Jeho prst ukazoval přímo na Lukase...

Polovina mířící do Automaty se mezitím snažila najít zapsaný modronský výrok. Osudová náhoda tomu chtěla a družina dohadující o tom, kde sehnat modronský výrok, narazila na vyhozeného mimira, který opakoval slovo "výrok, výrok,...". Jenže, jediným, kdo věděl, že jde o Mimira, byl Miles. Jonathan, coby zmatený základník, pokládal kovovou lebku za pekelný stroj, kdežto Mára ihned předmět identifikoval jako jasnou modroní hlavu. Když se Jonathan snažil dobrat pravdy, co to je za věc, Mára jednoznačně "přetlačil" Milese s tím, že jde o Modroní hlavu, která opakuje slovo výrok. Družina usoudila, že jim to stačí, protože už zapomněla na to, že klíčem je výrok psaný a ne vyslovený.

Na Tržišti se pomalu schylovalo k lámání chleba - šestičlenná rota Harmonických se vydala k Lukasovi, který nedbal Roycova povelu "Ber Bertu a zdrhej!" (proč by taky měl zdrhat). Royce a Dominicus se vmísili do davu. Dominicus však situace pořádně prohloubil - vytvořil deset krátkodobých kopií Lukase. Zmatená hlídka Harmonických se je v rámci možností organizovaně snažila dostihnout, pravý Lukas byl z obliga a jen stál a kochal se tou absolutní zbytenčostí. Royce mezitím chytl chlapce za krk a důrazně mu vyříkaval, že tohle už skutečně projel. Chlapec byť přiznal, že teď, když tu vidí jedenáct podobizen vraha, nemusí ten Roycův kamarád být ten skutečný vrah, když jich je v Sigilu několik stejných, ale Royce mu chtěl dát pořádně za vyučenou. Na rameno mu však poklepal hromotlucký chlapcův strýček. Zpražil Royce, který se snažil krýt jedním z velkých plyšových mědvědů, pohledem a chlapce slovy s tím, že se nemá flákat po trhu, ale hlídat svou sestru. To už ale začali vyprchávat Domicem vytvoření dvojníci (spíš tedy "desetiníci") a hlídka Harmonických se zkoncentrovala na toho jediné, co zbyl, tj. pravého Lukase, který stále flegmaticky stál a s despektem se díval na celou situaci. Situaci však vyřešil Royce tím, že začal hrát na svojí loutnu. V kooperaci s Dominicusem, který se snažil pro Royce získat čas tím, že coby svědek rotě Harmonických vyjmenoval všechny své šlechtické i zasloužilé tituly, což vystačilo na to, aby se Royce rozehrál a nad tóny jeho loutny začalo okolí upadat do letargie - zákazníci, obchodníci, Harmoničtí... Někdo začal plakat, jiný si sedl a prohlašoval, že vše je vlastně ztracené. A velitel Harmonických si v poslední chvíli uvědomil, že viníky toho všeho jsou oni a musí tedy odejít, aby Tržiště mohlo dál fungovat dle svých pravidel. Harmoničtí se zdekovali, Royce přestal hrát a teď konečně se teprve s Bertou trojice vydala pro figurky.

U Soudu čekající trojice však bylo oslovena ne tak ledajakým kolemjdoucím. Modron oslovil Máru s tím, že je čas na to, aby mu vrátil peníze, protože služba, kterou měl pro něj Mára splnit, nebyla správně provedená. Šlo o to, že Mára měl pro Modrona najít nějaký portál. Mára nějaký sice našel, ale ten mířil kamsi úplně jinam a modron teď chtěl vrátit peníze. Tu začal Mára prohlašovat, že modron neví jednu věc - a to že podle pravidla tří mají portály tři konce a že holt šel modron tím špatným koncem. Modron si toto namluvit samozřejmě nenechal a stál za tím, že takový portál neexistuje a i Márova zdrcující argumentace ho z nevykolejila ("Ale podle Torilské logiky existuje alespoň jeden takový portál.") A tak Mára vrátil peníze. Ale to nebylo vše, Jonathan díky přítomnosti modrona zjistil, že toto je modron a ne tedy ta lebka, kterou Miles nese v batohu (další podezření Máry). A tak modrona požádal, zda by nemohli získat jeho výrok, aby mohli projít portálem. Modron samozřejmě vědět, co je za potřebí a dal družině psaný modronský výrok. První průchod portálem tak měla družina za sebou.

U Berty mezitím zbytek získal žádané figurky z jeho sbírky, která spočívala ve třech provazy a lany upevněných pilířích oborvoské haly tvořenými plyšovými figurkami, do kterých se Berta nořil jako krtek. Figurka nevěsty pro něj byla velmi cenná a postupně skoro začal váhat, zda ji Roycovi, Dominicovi a Lukasovi půjčit, ale když se dozvěděl, že jde o zaměstnance Syčáka, půjčil figurky bez zdráhání - ovšem s mnoha připomínkami, jak nevěstu přenášet a jak se k ní chovat.

Ve stejnou dobu v Automatě se družině podařilo najít Úřad pro vydávání magnetických pólů. S úředníkem u okénka mluvil Jonathan a to byl velký kámen úrazu - Jonatham chtěl magnety bez toho, aby vyplnil Formulář o registrovaném používání magnetických pólů. S podpisy ďáblů měl špatné zkušenosti a ještě tak, aby se podepisoval někomu tady. Po dlouhém licitování se mu podařilo úředníka trochu obměkčit a došlo ke shodě na tom, že registrace lze provést na právnickou osobu, tj. družinu, a může to tedy vyplnit jakýkoliv její člen. Toho se samožřejmě zhostil Mára ("...protože takovýchhle formulářů jsem už vyplňoval stovky..."). Vyplňoval dlouho, protože do formuláře vnesl i mnoho jeho názorů a historek. Po nekompromisním proškrtání nadbytečných informací byl formulář potvrzen. Nastalo ještě handrkování o zaplacení (Mára dovedl družinu sem, teď je řada na Jonathanovi, aby platil), ale když si Mára od úředníka nechal vydat oficiální směnku s tím, že mu Jonathan musí hotovost časem doplatit, panovala spokojenost. U výdejny si družina vyzvedla dvě magnetické desky, které si vzal pod ochranu Miles (v batohu jimi definitivně zničil mimira, který nevydržel zmagnetování). Toho dne se Automata velmi odklonila od Mechanu, takovej chaos tam dlouho nezažili.


Hledá se... král plesu

Nyní se družina konečně zase sešla v plném počtu v Sigilu. S oběma klíči. Jonathan rezolutně navrhl, že se jde tedy do léčebny do pokoje 457, protože není čas na otálení. Tvrdě však narazil. Mára samozřejmě pozval na ples své nové kamarády a ti všichni chtěli jít - tedy až na Jonathana a Lukase, který zastával názor, že ples je zbytečný. Royce Jonathanovi domluvil, že teď by do žádný léčebny nemělo smysl chodit a půjde se tam až ráno po plese. Ač s výhradami, nechal se Jonathan přesvděčit. Nazítří se šlo na ples, který se konal v hostinci U medůvky. Tam se setkala celá družina. A také tam byla Máťa Okurková. Té Mára představil své přátele - Lukas před malinkou Máťou v růžových šatičkách, která byla opravdu k sežrání, polekaně couval na na nabídnutou ruku pro polibek reagoval zmateným potřesením rukou. Miles (který mj. na pls přinesl koláč sta chutí) se měl co držet, aby Mátě ruku při polibku pod dojmem té růžovosti a vůně neolízl, jestli taky nebude chutnat tak cukrově jak vypadá a voní (a to ještě nevěděl, že její příjmení je Okurková), nakonec se ale udržel. Dominicus předvedl vrchol etika a tím Mátě zcela učaroval. Jeho působivé představení své osoby Máťu ohromilo. Následoval Royce, Royce s dýmkou a jejím až hmatatelným fluidem. To se Máťa přitočila k Márovi s tím, že přece neměl privádět nikoho, kdo smrdí. Bystré ucho Royce, stále ještě elfa, to samozřejmě zaslechlo. "Cože? Já že jako smrdim? Tak to se na to může vykašlat," reagoval Royce. Nedůvěřivý Jonathan k celému plesu (neprve snad kvůli tomu, že jde o léčku, která má zabránit nalezení Jabloňové panny, posléze s dojmem toho, že jde o hobití rituál) na ples stále nechtěl. Mára se ho snažil přesvědčit tím, že mu dá směnku. Jonathan si ji vzal, zahodil a řekl, že ani přes cár papíru nikam nepůjde. Trochu ho to ale přesvědčilo, a tak se Mátě alespoň představil. V tom si však uvědomil, že zahodil směnku, kde je jeho jméno. A tu mezitím z ulice uklidil dabus. Jonathan se za ním tedy s během vydal a Royce ho znechucený urážkou vůně své dýmky následoval. Jonathan se z Dabuse snažil směnku získat, ale nechápal, proč s ním ta osoba nemluví, ale jen čaruje nějaké obrázky. Spolu s Roycem se jim dabuse podařilo přesvědčit, aby jim papír vydal. Ten jim na rozloučení zobrazil symbol sídla guvnerů, hrozící ukázovák a odpadkový koš na papíry. S pohledem na trojici "kolegů", kteří se vydali vstříc vchodu do Mlhůvky, Royce ještě prohlásil "Tenhle ples bude stát za hovno. O to se postarám."

V Mlhůvce byl vytvořený improvizaný taneční parket, malá kapela hrající hobití cajdáky a uvnitř spousta hobitů a spousta stolů prohýbajících se jídlem - pečeně, buřtíky, klobásy, pudinky, bábovky, koláče, hrušky, mošty, vína, piva, šťávy... Mára s Máťou, Dominicus a Miles byli usazeni ke stolu. Dominicus po krátké konverzaci, kdy na něm Máťa vysela očima, vyzval dámu k tanci. Miles pátravým okem prozkoumal jídlo a okamžitě viděl, že je to spousta nevyužitého chuťového potenciálu a viděl daleko lepší kombinace koření a příloh, a tak se vydal za kuchařem. Mára se nechal obklopit přítomnými hobiťaty a začal jim vyprávět své historky.

Neplesová trojice Royce, který se cítil dotčený, Jonathana, který za plesem viděl temný hobití rituál, a Lukase, který za plesem neviděl vůbec nic, vymyslela plán, že se zadním vchodem dostanou do kuchyně a tam znehodnotí jídlo tím, že do něj Royce vysype obsah své dýmky. Jak se domluvili, tak učinili. Dostali se zadním vchodem do skladů potravim a tam už to byl jen krok do kuchyně, ale bylo třeba nějak odlákat pozornost kuchařů. Toho se zhostil Lukas - ve skladu čapnul dvě lahve špiritusu, které do sebe na místě obrátil a vkráčel se do kuchyně, kde se vrhl po prvním jídle, co mu přišlo pod ruce a začal ho jíst. Ve stejnoiu chvíli do kuchyně vstoupil se svými připomínkami Miles. Kuchař, malý hobit s vařečkou v ruce a velkou kuchařskou čepicí, a kuchtíci vůbec nevěděli kam dřív skočit - na kamnech jídlo, ze sálu Miles, ze skladu Lukas. A ze skladu taky připlíživší se Royce, který do pudinku, polívky a jahodového krému vysypal svů sirný tabák.

Dominicus mezitím tancoval s Máťou, hobití dechovka mu však brzo zařala vadit. U kapely si teda nechal zahrát něco vznosnějšího, což doprovodil i vyčarovanými zvuky. To se ale ostatním hobitím tanečníkům moc nelíbilo a začali protestovat. To je ale spražil Mára tím, že s takovou budou pořád vypadat jak vidláci ze slámou čouhající z bot a že tohle u většiny hobitích osad je hlavní hit letošního léta a ať se to pěkně koukat naučit a jsou rádi, že se to hraje, jinak svůj buranskej stín nikdy nepřekročej. Pár hobitů ostentativně tancovat přestalo, ale ten zbytek se od Dominica rád nechal naučit kroky a zábava mohla pokračovat dál. Máťa unešena Dominicovou všeznalostí z něj byla celá paf. Ten to vycítil a navrhl jí změnu lokálu na něco intimnějšího. Vydali se tedy do snobské reaturace, kde se sedí v křesílkách, hoří svíčky, čišníci jsou diskrétní a lze tam projevit své znalosti vím a vybraných jídel. Dominicus taky nechal mluvit Máťu a poté, co si vyslechl, jak doma ořou pole, pečou chleba, dojí mlíko a že hnědá kravička je nemocná, rozhodl, že se vydají do parku - konkrétně do podniku Výlety pro každou příležitost, který zprostředkovává krátkodobé výlety na Vnější sféry. Vybral si Elysium a tam park a s Máťou se tam vydal na "výlet".

Poté, co se Lukas s Roycem postupně vydali do kuchyně, zůstal Jonathan ve skladu sám. S vidinou myšlenky překazit hobití rituál pozoroval, jak se vede jeho druhům, když zpoza svých zad uslyšel šramot. Otočil se a tam viděl postavu v černé kápi s dlouhým zahnutým nožem a velkým pytlem. "Ustup mi z cesty, musím provést rituál obětování," prohlásila postava v černém. Jakoby to byla voda na mlýn Jonathanovým podezřením. Se slovy, že žádný rituál se konat nebude, se na okultistu vrhnul, odzbrojil ho a spoutal. Okultista hrozil a přísahal Jonathanovi pomstu, ten mu však nasadil roubík a pověsil ho mezi uzená stehna.

V parku na Elysiu Dominicus pokračoval ve svádění. Hobitka mu byla zcela povolná a toho Dominicus využil ke svým nenechavým pokusům - proč se vlastně hobiti nedávají dohromady se šotky? Hobitce vysvětlil, že bude lepší, když si trochu uzpůsobí velikost, aby to bylo lepší, změnil se v šotka a zjistil, v čem je problém... Pro šotka jsou hobitky příliš chlupaté. Až bylo po všem, s Máťou se rozloučil, slíbil jí, že se určitě sejdou... a druhý den, když se vzbudil už si na žádnou Máťu ani nevzpomněl.

Na plese Mára hobiťatům stále vykládal své historky o tom, jak šel chytit anděla, ale že ten nebyl k nalezení, tak chytali aspoň čerta, protože to nakonec vlastně vyjde nastejno. Hobiťata zaujatá vyprávěním do sebe házela ze stolu jednu dobrotu za druhou, a tak právě tenhle stůl byl ten, kam se "Roycův" pudink přinesl jako k prvnímu. První se začala kuckat holčička ve žlutých šatičkách, pak chlapeček, který seděl Márovi nejblíž a pak i všechna další hobiťata, která si vzala pudink (tj. všechna hobiťata). A začal zmatek, hobiťata začala plakat, zazněl názor, že Mára jim do pudinku něco dal, ale i to, že je čaroděj, který jídlo proklel. To si Mára nenechal ujít a samozřejmě začal vykládat, že je skutečně mocný čaroděj, který dokáže proklík jakékoliv jídlo a vlastně úplně kohokoliv tady v dosahu. Většina hobitů s jekotem začala utíkat - tu ven, tu do kuchyně, tu z okna na zahradu. Z avizované soutěže v pojídání koláčů tímto teda asi sešlo a ples se hroutil, to ale nebylo všechno. V rohu místnosti se objevila postava v kouzelnické kápi, zadívala se na Máru a pronesla "Co to tady děláš? Pakliže jsi mág, vyzývám tě na souboj." Mára to samozřejmě přijal, svého soupeře však zcela zmátl svou výřečností, a tak se souboj měl konat v magickém pojídání koláčů. Ti asi tři zbývající hobiti začali přinášet koláče. Vtom do místnosti vstoupili dva Harmoničtí. "Co se to tu děje? Dostali jsme zprávu od těch pidižvíků, že tu někdo chce otrávit jejich děti." Jeden z Harmonických se hned vydal do kuchyně, druhý ke dvojici Mára - mág a požadoval od nich povolení pro praktikování magických soubojů. Byl odbyt tím, že jde o atrakci plesu. Druhý Harmonický v kuchyni zkoumal kvalitu pokrmů. Když shledal stopy síry v pudinku, polívce a jahodovém krému, prohlásil, že bez hygienického osvčdčení a certifikace kuchyně se už další hobití plesy konat nebudou. Vydal se dále do skladu, kde narazil na Jonathana. Ten mu ihned předložil a obvinil okultistu (s dodatkem, že on otrávil to jídlo). V sále se mělo schylovat k magickému souboji, Royce však situaci "uklidnil" tím, že opět zahrál na svojí loutnu. Z Máry i mága spadla bojová nálada. Mág, když se od Máry dozvěděl, že Mára je kamarád Mordenkainena, uznal, že souboj by nebyl na místě - pakliže je Mára přítele tak váženého kouzelníka (druhý den Mára Dominicovi vysvětloval, že je škoda, že u toho nebyl, protože by viděl, jak se dělají magické souboje mágů na deváté úrovni, kteří umějí vyčarovat všechno a ne "skoro" všechno jako Dominicus). Zbývající hobiti se smutně posadili na zem, Harmoničtí odešli s okultistou a tečku za celým večerem obstaral Royce se slovy: "A prej že smrdim...".


Hledá se... Panna jabloňového květu

Další den se družina vydala do Léčebny utrápených duší. Tam je v recepci "přivítala" pobledlá černovlasá dívka s imagí "mouchy sežerte mě". Byla však neodbytná - návštěvy nepřijímáme, pacienty si přebíráme sami. Plánem bylo pokládat Lukase za pacienta a zbytek družiny za jeho nutný doprovod. Když však Lukas viděl, jak i hlavní řečníci družiny nemohou dívku přesvědčit, nepozorovaně se do útrob proplížil sám. Když dívka v recepci shledala, že jeden ze skupiny, onen "pacient" chybí, dostalo se jí odpovědi "vidíte, jakmile ho pustíme z dohledu, tak zmizí. Proto s ním musíme jít my." "Ale tak co, jen si jděte..." ("...daleko nedojdete." zamumlala si pod imaginární fousy).

V útrobách se Lukas zbytkem nechal dohnat a družina se maskovala tím, že Mára předváděl průvodce po Léčebně. Vysvětloval naslouchající skupince, co se v kterém traktu dělá a jak to v Léčebně funguje. Tím dokázal zmátnout i skutečný personál Léčebny. Postupně se tak družiny dostala k pokoji 457. Po dohodnutí plánu, jak otevřít dveře, se dovnitř jako první vydal Lukas. Otevřel dveře a z malého pokoje s kavalcem na konci na něj s otevřenou náručí s výkřikem "Henry!" vyběhla mladá blondýna a Lukase objala. Vzápětí se zarazila, prohlásil "Ne, ty nejsi Henry..." A s pláčem a slovy, že Henry nepřijde odcouvala na kavalec. Kromě toho byla místnost plná papírů s dopisy a obálek s "adresou" č.457. Dopisy byly psané různým písmem, ale ve všech byl autorem jakýsi Henry, který v nich psal o tom, jak dívku miluje a že hned zítra přijde a že se omlouvá, že nemůže již dnes. Všichni členové družinky vstoupili do pokoje a zevnitř viděli ve dveřích portál. Na dveřích pak křídou napsaný nápis "Ať hadrák je muž a nevěsta žena, zahraj s nimi etudu a neotravuj už."

Plačící dívku, dle dopisů Isabelu, začal uklidňovat Royce. Zjistilo se, že dívka je vázaná na onoho Henryho, na něhož stále čekí, že přijde. Po dlouhém a složitém přesvědčování o tom, že Henry není ten správný, na koho čekat, a že i jinde to je taky hezké, se Roycovi podařilo dívku přesvědčit. To, aby mu mohla říkat Henry, ale nedovolil. Nyní následovalo otevření portálu. Mára se chopil plyšových figurek a začal hrát improvizované divadlo. Portál pouze slabě zablikal. Miles mu z magnetických desek dělal improvizované jeviště. Dominicus seslal divadelní světelné efekty a dramatickou hudbu. Royce začal hrát na loutnu. Jonathan poté, co nejprve ve snaze projít ne zcela aktivním portálem prošel pouze dveřmi, začal alespoň tleskat. Jenom Lukas znuděně stál. Portál se zdál být téměř aktivní, ale tebe Roycova intervence na Lukase "Tleskej!" "Proč?" "TLESKEJ, nebo tě zabiju!" postrčilo Lukase ke tlesknutí a portál se otevřel.

Družina se objevila ve městě Blázinec. Městě, které tvoří "vějíř" na svahu hory. Dole je portál tvořený z trubek, kovových tyčí a různého harampádí - ten vede do Pandemonia, sféry beznaděje, šílenství, nekonečných temných tunelů a skučícího větru. I z portálu se ozývají tyto zvuky Pandemonia. A Blázinec není o moc jiný - vítr fučí i zde, skučení z portálu je slyšet po celém městě, lidé jsou zde, no, taky šílení... Jonathanovi se tady už od začátku nelíbilo. Royce se od Isabely dozvěděl, že její život je spjatý pouze s Henrym - jinými slovy, že si nepamatuje nic jiného než místnost v léčebně. Lukas prohlašoval, že nemá smysl, aby s nimi Isabela chodila. Poté, co proběhla výměna názorů mezi členy družiny a Mára několika tamním obyvatelům ukázal, jak se "oživují" kameny, se družinka vydala směrem výše, kde se zdály být domy lepší a lidé možná normálnější. Pochod však zastavil stařena se špičatým nosem a velkým hrbem na zádech, sedící u stolečku s křišťálovou koulí.

"Pojďte panáčkové okusit to, co vás v budoucnosti čeká...".

Royce nechal, ať stařena Isabele vyčte něco z ruky. Vyčetla, že Isabela žije dlouho, ale že její život začal teprve před malou chvílí. Vyčetla, že nikdy nenajde Henryho, kterého hledá. Další čtení minulosti však bylo možné pouze křišťálovou koulí. Stařena tedy nechala Isabelu položit ruce na kouli a po chvíli se v kouli objevily výjevy Isabelinina života (Mára je komentoval slovy, že je špatná kvalita obrazu, což staena mimoděk okomentovala slovy "za dva roky zemřřeš") - život s rodiči, nějaká rodinná oslava, Isabela skloňěná nad mrtvolami svých rodičů (bokem od ní sekera), Isabela jdoucí bez duše po ulici, Isabela v doprovodu dvou mužů v černém, kteraj kýve na nějakou jejich nabídku a Isabela jak vchází v jejich doprovodu do pokoje 457. Tím výjevy skončily. Stařeně nějakým způsobem padl do oka Jonathan a stále pokoušela jeho vnitřní dilema. Ten se ale nedal a veškeré pokusy stařeny s odvráceným pohledem odbyl. Royce se také zeptal na Pannu jabloňového květu. Stařena nedokázala říct nic přesného - že prý cítí tuto osobu od portálu dole. Že je to nejasné a že jde o "dva v jednom". Mára nebyl spokojen a prohlásil, že když mu půjčí kouli, že on to zvládne líp - bohužel tu svou nechal doma; stařena mu tentokrát mimoděk "vyvěštila" už jen rok života. To, že mu pokaždé předpověděla jinou délku života, byl podle Máry jasný důkaz toho, že neumí věštit.

Výjevy minulosti zděšené Isabely se chopil Jonathan a začal ji přesvědčovat o tom, že celou dobu žila ve lži a že musí prozřít a začít žít skutečný život. Na podporu doho Dominicus nechal kolem zobrazovat obrazy "pozitivních" prostředí a sfér dobra a klidu a Miles vytáhl ze své kořenky pomerančovou kůru, jakož ve výjevu oslavy byly pomeranče - to vše proto, aby Isabela překonala ztrátu paměti. Vysílená ze všech těch změn padla Jonathanovi do náruče. Jonathan rezolutně prohlásil, že do kvílícího portálu dole, jak o něm mluvila v souvislosti s Jabloňovou pannou stařena, nepůjde a že nezůstane ani tady. Royce se ho dlouze snažil přesvědčit, že to je nesmysl. Když viděl, že Jonathan je rozhodnutý, chtěl zkusit přesvědčit aspoň Isabelu, ale ta byla rozhodnuta jít s Jonathanem. "Takže najednou 'Jonathane'? Tak si jděte oba...". A Jonathan se vážně dal k odchodu z Blázince kamsi do pustiny Mimozemí.

Bez Jonathana se družina dle věštkyniny poznámky vydala zpět dolů k portálu a ptala se po Panně jabloňového květu. Reagovali na ní pouze dva lidé - nejprve muž, který prohlásil, že díky němu tady žádná panna není, ale že to klidně může vrátit zpět do pořádku, a pak muž, který řekl, že nic neví, ale že šarlota má čaj s jabloňovým květem, ale že vlastně neví, kdo to je Šarlota a ani to proč vlastně s družinou mluví a že by měl jít radši do práce. Družina se tedy začala ptát po Šarlotě. Opět nic moc odpovědi, ale tu z jedné chaloupky vykoukla mladá, černovlasá žena a zavolala na družinu "Já jsem Šarlota, zajdete na šálek?". A tak zašli.

Chaloupka šarloty byla malá a docela útulná. Od trámu střechy tam vyselo patnáct romantických oběšeneských oprátek - čistých i od krve. Poté, co Šarlota pětici nabídla čaj (a Miles prošmejdil ingredience v její kuchyni) se optala, co sem takovou skupinu přivádí. Samozřejmě hledání Panny jabloňového květu. Šarlota řekla, že ta u ní kdysi byla, ale že Šarlotu "vyléčit" nedokázala. Že jde ale o ušlechtilou dívku. Když se Royce zeptal, zda neví, jak se za zmiňovanou dostat, prohlásila Šarlota, že ví, ale že řekne jen za protislužbu. Po družině požadovala nějakou inspiraci v tom, jak by měla spáchat sebevraždu. Něco, co by se jí líbilo, protože stále čeká na něco pořádného. Padaly návrhy jako přejedení, "přechucení" a další, které Šarlota prohlásila za příliš přímočaré. Dominicus se zmínil o tom, že by za pokus stálo zkusit ze Sigilu skočit přes okraj do nicoty. To zprvu odmítla s tím, že není jisté, zda by ji to zabilo, když však Dominicus dodal, že na tom je právě to zajímavé, byla spokojená. Prozradila družině, že těsně před portálem do Pandemonia je portál na Arboreu, přímo do říše Panny jabloňových květů. O portálu ale nikdo neví, protože intenzita portálu do Pandemonia ho přehlušuje. A taky fakt, že jím málokdo projde, protože klíčem je myšlenka na nějakou největší radost. Což ti, kdož míří do portálu do Pandemonia, mají skutečně jen málokdy. Pak ještě popídla všechny k tomu, aby si při konverzaci nasadil jen tak "navolno" oprátky, že se jí to tak líbí všechno víc.
Se zjištěním od Šarloty se Royce, Dominicus a Miles vydali najít Jonathana, protože to znamenalo, že cesta vede do Arborey a ne Pandemonia a že proto věštkyně mluvil o tom, že něco cítí od portálu, ale je to "dva v jednom".

Jonathan se mezitím s Isabelou v náručí kodrcal po svahu hory směrem do pustin Mimozemí. V tom však před sebou spatřil zhruba patnáctiletou dívku. Volala na Jonathana o pomoc pro její malou sestru. Jonathan překonal svou nedůvěřivost a rychle se vydal směrem k ní. Dívka ho dovedla za skalní výstupek a tam...
...tam malá holčička uprostřed temných svící a nad ní okultista v černém, se zahnutou dýkou a slovy: "Sliboval jsem ti pomstu a tady je." Jonathan položil Isabelu a s taseným mečem se vydal svříc okultistovi zachránit malou holčičku před obětováním. Okultista se snažil seč mohl, ale Jonathanovi mohl vzdorovat jen z těžka. Ten ho udeřil jílce meče, stihl okultistu odrazit směrem od malé holčičky a podařilo se mu dostal okultistu na zem. Tam ho vzal za krku a snažil se ho v návalu zuřivosti a boje se zlem uškrtit. V tomto okamžiku k souboji dorazil Royce, Dominicus a Miles. Royce Jonathana přesvdčil, že pokud chce okultistu zabít, měl by to udělat rychle a ne takhle mučením. Toho okultista využil, vysmekl se a rozhodně nejevil úmysl se vzdát. Nastala vzácná situace - Royce vytáhl po dlouhé době svůj rapír a spolu s Jonathanem, kterému se jakoby na povel švihnutí ruky dostal ze země do ruky jeho meč, se postavili okultistovi. Ten mrštil svou dýku po Jonathanovi a ta ho - snad zásahem nějaké vyšší moci - trefila přímo pod žebra, až Jonathan podklesl v kolenou. Plačící Isabela reagovala srdceryvným "Jonathane!". Zatímco Dominicus reagoval tak, že celou scénu nejprve osvětlil tak, že se intenzita světla měnila intezitou boje, a nechal okultistovu dýku vrátit se zpět do okultistovy ruky. Jonathan s krvácejícím bokem okultistovi sečetl jeho hříchy a vynesl nad ním ortel. Tíha slov Jonathana okultistu zasáhla a Royce toho využil k smrtícímu zásahu. Okultista, z jehož těla vyprchával jeho temný život, ještě Jonathana proklel - nikdy se nevrátí domů, nenajde to, co hledá, bude se protloukat v bitvách a zemře obklopen spanilými pannami.

Royce Jonathanovi vysvětlil, jak je to s portálem do Arborey, pochválil Dominicovi za "pomoc" v boji - ten kontroval, že souboj byl moc dlouhej a bylo to třeba nějak oživit. Miles mezitím zkoumal okultistovu rituální slepici a přemýšlel nad tím, jakou chutť taková asi má.

Družina i s Isabelou a dvěma sestrami se tedy sešla před kvílícím portálem do Pandemonia. Nikomu zrovna do zpěvu nebylo a tak nějak se ani nechtělo věřit, že skrze tohle je skutečně cesta na Arboreu. Jako první situaci rozetnul Mára a pročel. A na jakou největší radost myslel? No přece na to jak stojí mezi hordami démonů ve Válce krve a ti se před ním sklánějí a sborově pronášejí "Mára".

Jako druhý prošel Dominicus s marnou snahou si vymyslet nějakou největší radost. Všechno se mu v hlavě míchalo, a tak těžko říct, na co zrovna myslel. Ale Dominicus přeci žije okamžik a největší radost je pro něj zrovna ta, jakou právě prožívá.

Dále prošel Royce s myšlenkami na to, jak je uznávaným bardem, kterého davy ostatních obdivují a uznávají.

Jonathan a jeho myšlenka na to, jak je mezi nebeskými bytostmi Celestie, které uznávají, že je již zcela pevný a se srovnanými myšlenkami a dávají mu možnost vrátit se zpět domů.

Lukas přemýšlel ztuha, po Roycově doporučení zkusil myslet na to, jak dokonalý okamžik je osvícení zbytečností, když tu zbytečnost kolem sebe viděl. Ale těsně před portálem mu došlo, že i to samotné je vlastně zbytečné.

Miles myslel na to, jak sedí na mezi Elysiu a na dosah ruky má všechny možná dvojbarevné elysejské švestky, vílí třešně a čokoládové jahody.

Portálem prošly i všechny tři dívky, radost té nejmenší byla povzbuzena cukrovým špalkem, který z kapsy vytáhl Miles.


* * *


Mára se objevil tam, kde chtěl být - jeho "třetí konec portálu" ho vyplivl v Propasti kamsi mezi hordy tanar'ri. Opět bude mít, co vyprávět.

Royce a Lukas se objevili ve tmě tunelů Pandemonia. No co, Lukas je tady skoro jako doma a Royce může nerušeně kouřit. Portálů do Sigilu se tu najde dost, tak časem o nějakej zakopnou. Vítr a skučení v zádech je však stále může předběhnout...

Miles, Dominicus, Jonathan a dívky se objevily uprsotřed pestrobarevné louky plné motýlů a vůní. V blízkosti louky byla štíhlá bílá věž obklopená jabloněmi. Tam se zbytek, který zdárně dosáhl Arborey vydal. Vchod do věže představovaly kříšťálové dveře a uprostřed věže ležela na pohovce překrásně, sotva oděná žena s medovými vlasy. Dominicus se zapotil, Milese zaujala mísa dokonalých jablek, kterou držela v ruce. Ukázalo se, že toto je Panna jabloňového květu, polobohyně nějakého světa, do níž se zamiloval Joan. Panna družině vysvětlila, že ho má ráda, ale že jí více záleží na jejím lidu a že Joan musí jít svou cestou. Toto mu mají vyřídit, ona se rozhodla. Dominicu, Jonathan a Miles toto akceptovali. Panna jim nabídla jablko s tím, že pokud ho snědí a projdou věží ven, dostanou se do Sigilu. Dominicus to odmítl a rozhodl se ještě nějakých pár dní pobýt tady, stejně tak Isabela a dívky. Miles s Jonathanem se s jablkem vydali zpět do Sigilu.


____________
Samozřejmě bych to napsal teda mnohem, mnohem líp. Učil jsem bardy na Celestii, tohle by byla hračka. Takovejhle zápisů jsem já napsal. Ale jsem šlechetnej a dám příležitost mladým - jinak by se nikdy nic nenaučili. --- Mára
Naposledy upravil(a) Vlasák dne 1. 8. 2006, 09:31, celkem upraveno 6 x.
Infinity forever! - Baldur's Gate II add-on CZ
Portál do světa RPG - Sigil.cz


Obrázek

Uživatelský avatar
Vlasák
Administrátor
Příspěvky: 1419
Registrován: 7. 12. 2001, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Vlasák » 31. 7. 2006, 21:45

Jak tak na to koukám, možná by to chtělo "zápis zápisu" :P

Ale některé pasáže jsem tam lovil z paměti ztěžka, takže tam někde asi budou nesrovnalosti. Pokud nějak zásadní, dejte pls vědět :wink:

Jinak, kdo chce, může sem napsat nějakou konkrétní scénu, situaci či pasáž, očima své postavy.
Infinity forever! - Baldur's Gate II add-on CZ
Portál do světa RPG - Sigil.cz


Obrázek

Uživatelský avatar
Sirien
Pragmatik
Příspěvky: 7059
Registrován: 6. 6. 2004, 17:10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sirien » 31. 7. 2006, 23:58

Byl také znám jako velký Don Juan a vzhledem k jeho povaze by i teoreticky bylo možné, aby nějakou takovou Jabloňovou pannu znal.
To už by to ale nebyla panna :wink: . On nebyl zase tak hroznej děvkař... Jen tak jako James Bond, ale rozhodně ne víc...
a Lukas - toho se každý bál, protože svou skepsí vypadal nebezpečně. Po dlouhém smlouvání byl nakonec připojen k Roycovi a Dominicovi.
No, každý bál. Dominicus se ho nebál, ale trochu mu vadilo, jak porád říká, že nic nemá smysl, když okolo bylo tolik věcí, které právě smysly ovlivňovaly!!!!
Hm. To smlouvání stálo dohromady asi čtyři FATE pointy.
Na rameno mu však poklepal hromotlucký chlapcův bratranec.
Byl to strýček
Na plese Mára hobiťatům stále vykládal své historky o tom, kolik pekelníků zprovodil z pekla.
Ne. On jim vyprávěl o tom, jak šli chytit ANDÌLA, ale ten se ňájk zdáchnul a tak chytli aspoň čerta, že to vyjde nastejno, anděl nebo čert...
uznal, že souboj by byl zbytečný, a nechal se od Máry poučit, jak se stát mágem deváté úrovně.
e-e. Mág řekl, že jde o velmi váženého čaroděje a že by bylo neuctivé se být jeho přítelem a tak uznal remízu.
To poučování o deváté úrovni si slízl až Dominicus (Mára: Jo? Oni totiž umí vyčarovat skoro všechno! Dominicus: No, to já skoro taky. Mára: No, vidíš! SKORO. Ale oni to umí všechno... a demonstrativně snědl koláč, aby ukázal, že mág deváté úrovně (on) může sníst koláč)
Roycovo zařvaní na Lukase "TLESKEJ!"
Pokud si vzpomínám, tak to bylo: Tleskej! Ale proč? Kdyť to nemá cenu... Tleskej, nebo Tě zabiju! <tlesk, tlesk, tlesk...>
stařena mu tentokrát mimoděk "vyvěštila" už jen rok života.
A Mára to komentoval tím, že to je jasnýá, že tomu vůbec nerozumí, protže mu ještěpřed chvílí prorokovala dva roky života a že je jasný, že jí ten krám nefunguje.
Lukas přemýšlel ztuha, po Roycově doporučení zkusil myslet na to, jak je hezké všem ukázat, že je všechno zbytečné.
Ne-e. Zkoušel myslet na to, jak dokonalý byl okamžik "osvícení zbytečností", když kolem sebe tu zbytečnost spatřil...

Wow... uf. Čet sem to přes hodinu... jak dlouho si to psal?
Kostka, http://www.d20.cz
- překlady her (DnD, Fate a další)
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí
- skupinové sekce s rozsáhlou podporou
...a mnohé další.

Překlady Fate: Překlad Fate 4e Core, Překlad FAE: Fate Accelerated, DnD 5e: Dungeons and Dragons 5e

Uživatelský avatar
Vlasák
Administrátor
Příspěvky: 1419
Registrován: 7. 12. 2001, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Vlasák » 1. 8. 2006, 09:38

Tuk-Enek: díky za doplňky :wink:

Nevím, psal jsem to nějak od odpoledne/večer, asi tak tři/čtyři/pět hodin...
Naposledy upravil(a) Vlasák dne 1. 8. 2006, 09:58, celkem upraveno 2 x.
Infinity forever! - Baldur's Gate II add-on CZ
Portál do světa RPG - Sigil.cz


Obrázek

Uživatelský avatar
Alnag
Příspěvky: 3324
Registrován: 21. 10. 2001, 23:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Alnag » 1. 8. 2006, 09:53

Jak to bylo doopravdy...

Aneb jediná skutečně objektivní a autentická reportáž od člověka, který si dokáže zachovat odstup a objektivní pohled na věc i tváří v tvář deseti tisícům hladových démonům.

Tak tedy už je to nějaký pátek, co se to stalo. Právě jsem ve své blahosklonné milosti předával zlomek svého rozsáhlého vědění skupince zoufalců, chystajících se plenit Baator, když tu mne kontaktoval člověk z SSPPP. Ve své naivní prostotě bylo zřetelné, že neví jaké má štěstí, že jsem ochoten věnovat mu něco z mých rozsáhlých znalostí. No on vlastně ani nevěděl, že pracuje pro Statečně svištící přátele pozdních pikniků, ale rozhodl jsem se to přejít taktním mlčením.

Hrubě podcenili můj potenciál, když si ku pomoci přizvali i další "experty". Jistá erudice byla patrná, ale bohužel byli ve zcela jiné váhové kategorii, než já. Úkol byl až banálně prostý, rozhodl jsem se tedy, že si v mezičase dopřeji ještě několik povyražení. Tušil jsem totiž, že hobití ples je ve skutečnosti soutěží o nejlepšího mága multiverza. Ne. Věděl jsem to.

Samozřejmě účastníci vydávající se za hobity doufaly, že se neobjevím, abych opět už po nepočítaněkáté získal první místo, ale překazil jsem jejich naivní plán mne odlákat na výpravu za hledáním klíče k protálu. Hravě jsem zvládl porazit letošního vyzyvatele, ostatně to mi připomíná jednu historku z minulého ročníku...
Ale zpět k příběhu. Za mého vedení jsme našli klíčový portál vedoucí žádoucím směrem. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že zbylí "odborníci" zvládnout úkol i bez mého vedení, odebral jsem se díky svému objevu o třetím výstupu portálu do Propasti, abych předal zdejším démonům některé své poznatky a umění válečném. Věřím, že se jim to v nadcházejících letech bude hodit.
Což mi připomíná jeden takový komický příběh... Potká baatezu archona a povídá...

(sepsal Mára, toho času v propasti cvičící démony v simluovaném dobývání Sigilu)
In nomine Ordinis! & La vérité vaincra!

Tohle byl kdysi taky můj domov. R.I.P.

Uživatelský avatar
Sirien
Pragmatik
Příspěvky: 7059
Registrován: 6. 6. 2004, 17:10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sirien » 1. 8. 2006, 12:12

(sepsal Mára, toho času v propasti cvičící démony v simluovaném dobývání Sigilu)
Překlad Dominica jakožto neutrálního pozorovatele užívající si výhled do Abyss:
Mára zrovna s démony prováděl trénink vytrvalosti ve sprintu. Musí se mu nechat, že byl opravdu schopný trenér, který zvládl zorganizovat dva tisíce démonů, aby jej s přímo vražedným zápalem následovali v tréninku. Musí se také nechat, že jimi musel být i uznáván za své schopnosti, protože při tréninkově vytrvalostním běhu napříč dnem Abyss dokázal dlouhodobě držet přímo ďábelské tempo, kterému řvoucí démoni (pravděpodobně řvali vyčerpáním) sotva stačili.
Naposledy byl viděn, když démony vedl skrze průsmyk Zoufalých duší na Horu shnilých kostí, před níž ale uhnul doprava na Stráň koncentrovaného zoufalství, kde nevědomky, s dvěma tisíci démony v zádech, proběhl portálem do Baatoru. Zřejmě se rozhodl dát jim trochu bojové praxe po vyčerpávajícím běhu.
Kostka, http://www.d20.cz
- překlady her (DnD, Fate a další)
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí
- skupinové sekce s rozsáhlou podporou
...a mnohé další.

Překlady Fate: Překlad Fate 4e Core, Překlad FAE: Fate Accelerated, DnD 5e: Dungeons and Dragons 5e

Uživatelský avatar
Alnag
Příspěvky: 3324
Registrován: 21. 10. 2001, 23:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Alnag » 1. 8. 2006, 12:31

Nevěděl jsem, že pokračujeme i on-line. $D
In nomine Ordinis! & La vérité vaincra!

Tohle byl kdysi taky můj domov. R.I.P.

Uživatelský avatar
Quasit
Vysloužilý démon
Příspěvky: 1452
Registrován: 27. 8. 2001, 23:00
Bydliště: Praha, Vršovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Quasit » 9. 8. 2006, 14:58

... sakra, zas mi vyhasla dýmka. V tomhle větru něco zapálit... jo, už hoří. Jako co? Můžeš to říct ještě jednou? No proto, málem jsem se přeslech. Chceš vědět, co se stalo jedný blbý koze, která měla připomínky k mýmu tabáku? Echm, echm, echm... Ne, neplácej mě, to bude dobrý. Já kašlu pořád. Kde sme to byli? Jo, to bylo tenkrát...

... to sem potkal toho blbce Luďu, kterej dělal pro SSPPP. Ten idiot měl nějaký výhrady k mýmu zpěvu. Mýmu zpěvu světoznámýho barda, echm, echm, echm... vůbec mě nepřekvapilo, že toho ochlastu vyrazili hned, jak jsem jim předved jeho alkoholickej problém v plný kráse. Takhle se zřídit ve službě, no jo, ten chudáček netušil, že mě chlast nic nedělá... přijal sem teda dočasně jeho místo u společnosti...

Sehnat šamstra tý hobitce se ukázalo dost snadný. Byl to takovej kecka, ale vona mohla bejt ráda... stejně pak šla s tim hejskem nablejskaným. A já jí dost nevoněl! Taková drzost... umělce mýho formátu by měla prosit. Tak jsem jí ten ples vokořenil... z těch hobitích blivajzů by se jim udělalo šoufl tak jak tak... a ještě sem jim zadarmo zahrál. Moji hudbu oceněj jen znalci... Děkovat by měla... echm, echm, echm.

Klíče k bráně Jabloňový panenky jsme dali dohromady, ale teda ten cvokhaus je drsnej... něco jako tady. Brrr. No jak sem říkal - ta holka byla úplně mimo. Echm, echm, echm... a já ji z toho dostal. Svym řečnickym uměním, samozřejmě. Mýmu hlasu málokdo vodolá... a myslíš, že nějaká vděčnost? Pche, běžela za tim mladym plechovkou... místo aby ocenila životní zkušenost, darmo mluvit. Všechny sou takový. Měl jsem je tam nechat chcípnout... ale bohužel mám pořád tady uvnitř echm, echm, echm, měkký srdce. Kdyby se toho dalo nějak zbavit... beztak ji ten hajzlík prolhanej někde nechá, ať si mě pak nepřeje... a ani nevim, jestli se k tý Panně nakonec dostali, ale asi jo, když nejsou tady...

... by mě zajímalo, jestli z tohodle kšeftu dostanu nějaký prachy. Je to ještě daleko? Hej, kam běžíš? Počkej! Echm, echm, echm... tak si běž, kašlu na to...

-- Royce v Pandemoniu

Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 4940
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: Viedeň

Příspěvek od Bifi » 10. 8. 2006, 08:53

Znie to dobre, pamatam si Royca z nasho vikendu ve Valticich, to bola parada. Chcem sa spytat, ako sa vyuzival FATE - boli ste s nim spokojny, ako sa pouzivali body osudu a ci ich bolo vela alebo nie, ak emali postavy negativne aspekty?

M
"We don't explore characters; we explore dungeons."
Divné Uhorsko - blog o mojom OSR projekte z divného Horného Uhorska 17. storočia, chystanej hernej kampani a nejaké zamyslenia sa
Hlboké lesy - môj zatiaľ odložený OSR projekt o raných kvázislovanských komunitách na hranici tajomného Lesa

Uživatelský avatar
Sirien
Pragmatik
Příspěvky: 7059
Registrován: 6. 6. 2004, 17:10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sirien » 10. 8. 2006, 09:27

Negativní aspekty byly, FATE pointů - jak u koho, já si hned na začátku všechny hodil do váčku na kostky a celou hru jsem se nesnažil sledovat, kolik jich mám a opravdu jsem brzo ztratil přehled $D Nakonci mi pak zbyly čtyři.
Qualdezar jich měl taky dost, a ostatní tak nějak balancovali. Jedinej, komu snad došly, byl Sos...

S FATE jsem spokojený byl, ale přišel mi dost specifický - přímé metagame mechaniky a tak, takže bych jej na každou hru rozhodně nevolil. Ale na PS byl výtečnej.
Hm. Občas sme to možná trochu až přeháněli a některý scény extremizovali - já když jsem na už tak šílenej ples zasedil čaroděje, aby vyval Máru, Alnagův závěr pro Markusova paladina - temný kultista toužící po pomstě, až byl taky hezky dotláskanej... ale celkově to kupodivu všechno vyznívalo docela dobře.
Kostka, http://www.d20.cz
- překlady her (DnD, Fate a další)
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí
- skupinové sekce s rozsáhlou podporou
...a mnohé další.

Překlady Fate: Překlad Fate 4e Core, Překlad FAE: Fate Accelerated, DnD 5e: Dungeons and Dragons 5e

Uživatelský avatar
Alnag
Příspěvky: 3324
Registrován: 21. 10. 2001, 23:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Alnag » 10. 8. 2006, 10:03

Myslím, že už jsem to někde psal, ale mně ty FATE body trochu rušily. Vadí mi tam ten prvek "něco za něco", že prostě nemůžu být svou postavou bez restrikcí. Taky mi Vlasák říkal (teď nejsem schopý konkrétní citace), že dávat mi fate pointy za hraní negativní stránky aspektů bylo těžké, protože jsem je hrál pořád. Takže pak jsem zase fate body neměl... no prostě přijde mi to sice hezké, ale nedotažené. Chtělo by to udělat nějak jinak, ale nevím jak.

Taky mi vadí, že fate body nemají nějakou solidní IN GAME oporu. Co to vlastně je?
In nomine Ordinis! & La vérité vaincra!

Tohle byl kdysi taky můj domov. R.I.P.

Uživatelský avatar
Sirien
Pragmatik
Příspěvky: 7059
Registrován: 6. 6. 2004, 17:10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sirien » 10. 8. 2006, 10:07

Nemají. Je to čistě metagame mechanika.
Kostka, http://www.d20.cz
- překlady her (DnD, Fate a další)
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí
- skupinové sekce s rozsáhlou podporou
...a mnohé další.

Překlady Fate: Překlad Fate 4e Core, Překlad FAE: Fate Accelerated, DnD 5e: Dungeons and Dragons 5e

Uživatelský avatar
Alnag
Příspěvky: 3324
Registrován: 21. 10. 2001, 23:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Alnag » 10. 8. 2006, 10:11

Vím, že nemají. Ale byl bych radši, kdyby měli. Třeba proto je Aura v O fortuně vázaná na magickou podstatou světa. Mám z toho pak lepší pocit, tolik mne to neruší. $D
In nomine Ordinis! & La vérité vaincra!

Tohle byl kdysi taky můj domov. R.I.P.

Odpovědět

Zpět na „Vaše hry - příprava, rady, zápisy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů