[série článků] Historie RPG

Diskuzní sekce věnovaná konkrétním RPG hrám, příručkám a produktům.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

[série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Konečně další epizoda mého vyprávění o historii RPG!

Obrázek

:arrow? Historie RPG 002: Flying Buffalo a Tunnels & Trolls: Proč tak vážně, vážení? (1970–1985 a dodnes)
Je nejvyšší čas na další díl naší historie RPG. Vidíte to optimisticky trojciferné číslo v nadpise? Tímhle tempem se do řádu stovek nedostaneme do soudného dne. Je potřeba s tím pohnout. Historie RPG her, od jejich počátků až do dneška. Vyprávěná článek po článku, nakladatelství po nakladatelství, hru po hře, příručku po příručce.

V prvním díle jsme si představili zrod RPG her z wargamingové scény a podívali jsme se na Dungeons & Dragons a jiné rané hry od nakladatelství TSR. Dnes se zaměříme na jeho první konkurenci, která se objevila už rok po vydání D&D. Nakladatelství Flying Buffalo je nejstarší dodnes působící vydavatel RPG her – a to jste o něm možná ani neslyšeli! Největší slávy se těšil v sedmdesátých letech, kdy jeho vlajková hra Tunnels & Trolls byla jednu dobu druhým nejprodávanějším RPG po Dungeons & Dragons. Flying Buffalo a Tunnels & Trolls přinesly důraz na lehkost, nadsázku a jednu fenomenální novinku – sólová dobrodružství.
Ještě tam asi budou překlepy a drobné nedodělky, ale potřebuju už si od toho dát pár dní pauzu, než to půjdu začistit.
Za tento příspěvek děkují uživateli Markus:
kin
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Další historický střípek. Já si to sem ukládám, protože až o tom jednoho dne budu psát článek, tak to můžu oddělit do samostatné diskuze. Do té doby asi není potřeba.

Obrázek

:arrow? DragonQuest (1e, 2e)
DragonQuest je hrdinské fantasy RPG, raný konkurent tehdy dominantních Dungeons & Dragons. Zatímco D&D omezovalo hráče na předem určená povolání postav, DragonQuest se od něj odlišuje především volnějším systémem tvorby postav založeném na dovednostech a širších možnostech přizpůsobení.

Hra používá výhradně hody k10 a k100. Postavy jsou definované rasou (standardní fantasy rasy a navíc orkové a lykantropové), základními vlastnostmi a dovednostmi. Tvorba postavy je mixem náhodného generování a hráčské volby. Postavy můžou začít hru pod vlivem různých hvězd nebo planet, což jim dává zvláštní bonusy nebo postihy.

Asi nejvýraznějším rysem hry je komplexní soubojový systém vyžadující použití hexové mapy a figurek. Jde do takových podrobností, že zohledňuje natočení bojovníků, a všechno je přesně napočítané – například jednotlivá kouzla a jiné bojové účinky mají velice specifické taktické následky. Boj se odehrává v „pulzech“ dlouhých 10 sekund (1. edice) nebo 5 sekund (2. edice).

1. edice (1980) vyšla jako krabicová sada tří příruček. 2. edice (1981) je všechny slučuje do jedné knihy. Obě edice jsou z větší části identické, mají stejný text, rozvržení, ilustrace (považujeme je za stejnou hru). Druhá přináší iterativní vylepšení v různých číselných hodnotách. Výraznou změnou je ovšem přepracování soubojového systému, kdy byl systém utrácení akčních bodů nahrazen rychlostí pohybu.

Po převzetí původního vydavatele nakladatelstvím TSR změnila majitele i hra. TSR vydalo výrazněji přepracovanou třetí edici (1989), ale jelikož nemělo motivaci vytvářet konkurenci svému D&D, nechalo hru postupně zaniknout.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

[OSR] Staré edice D&D a jejich klony: OSRIC, S&W, LL...

Příspěvek od Markus »

Summon Bifi, protože ten by mohl znát odpověď. Ale klidně odpovídejte někdo jiný, pokud víte.
Bifi píše: 15. 6. 2022, 14:49
Jerson mi na Discordu rozporuje moje tvrzení z tohohle článku, kde píšu, že na začátku roku 1975 ještě „nebyl vynalezen jiný režim hry“* než prolézání dungeonů.

Nakolik je teda přesné říct, že v roce 1975 se D&D ještě hrálo v dungeonech a hráči z nich vylezli až později? Moje chápání je totiž takové, že OD&D je v zásadě návod na hraní megadungeonů a že Gygax i Arneson v tuhle dobu fakt hrajou primárně dungeony. Jeden má Castle Greyhawk, druhý má Blackmoor, ale jejich hráči v tuhle dobu ještě furt letou v dungeonu, vylezou z něho až později. Teoreticky je kolem nich nějaký svět, ale to je jenom background a vlastně se v něm moc nehraje – v tom smyslu, že by v něm probíhala dobrodružství. D&Dčko se z toho dungeonu časem dostane, ale spíš až ke konci roku 1975 a hlavně v roce 1976.

Vím, že už v OD&D jsou nějaká pravidla pro pohyb v krajině, ale otázka je, jestli s nimi vůbec někdo hrál, nebo jsou tam fláknutá jako „afterthought“. Měl jsem za to, že krajinu a dobrodružství v divočině začali pořádně řešit až Judges Guild, což by bylo 1976, spíš 1977. Máme nějaké doklady o dobrodružstvích v divočině už před tímhle datem?

Jerson kontroval tím, že Braunstein 4 se odehrával v divočině, ale to jsem mu shodil ze stolu, jako že se to nepočítá, protože to byl izolovaný incident jedné skupiny, který navíc neprolezl do pravidel D&D a v zásadě byl „zapomenut“. Nejde mi teď o hledání dokladu, že někdo někde hrál v divočině už v roce 1975 (to se určitě stalo), spíš o to, kdy se hraní v divočině skutečně nějak rozšířilo.

EDIT: * S vypíchnutím termínu „režim hry“, což myslím jako nějaká ucelená cíleně prováděná sada postupů, je jednotlivý incident. Jde mi o to, kdo tu divočinu vlastně kdy popsal jako „režim hry“.
Uživatelský avatar
ShadoWWW
Příspěvky: 4575
Registrován: 21. 8. 2007, 11:16
Bydliště: Kostka
Kontaktovat uživatele:

Re: [OSR] Staré edice D&D a jejich klony: OSRIC, S&W, LL...

Příspěvek od ShadoWWW »

Nebyl na to (RPG předDnD historii) i článek ve starém Drakkaru? Někde jsem o tom už četl.
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: [OSR] Staré edice D&D a jejich klony: OSRIC, S&W, LL...

Příspěvek od Jerson »

Na mně tyhle různé články o historii totiž působí tak, že první RPG se hrály normálně "venku" - ve městě, případně na ostrově, ve víceméně realistických prostředích. A až následně Gygax zavedl hranic dungeonu ve fantasy prostředí, a napsal v tomto smyslu pravidla - protože specifická pravidla pro to "běžné" hraní ve městech nebyla potřeba. Takže DnD jako takové se hrálo v dungeonech, ale vedle něj stále existoval herní proud vycházející z historických her, i když se nedá určit, kolik lidí ho hrálo, protože se nelze opřít o žádný počet prodaných výtisků pravidel. Takže že zpětného pohledu o své generace později to vypadá, jako by se hrály jen dungeony, i když vlastně vedle DnD vznikaly i další RPG, které ale určitě nevznikly jen tak ve vakuu, ani jako derivát DnD (tedy pokud zrovna nemluvíme o Tunnels and Trolls).
Uživatelský avatar
ShadoWWW
Příspěvky: 4575
Registrován: 21. 8. 2007, 11:16
Bydliště: Kostka
Kontaktovat uživatele:

Re: [OSR] Staré edice D&D a jejich klony: OSRIC, S&W, LL...

Příspěvek od ShadoWWW »

Můžeš to brát tak, že Gygax s Arnesonem se pokládají za zakladatele RPG podobně jako se James Watt pokládá za vynálezce parního stroje.

A teda DnD je nesporně první hra, která si začala říkat role-playing game.
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

(Přesunu si to radši přímo do diskuze k článkům.)
ShadoWWW píše: 4. 8. 2022, 20:38 Nebyl na to (RPG předDnD historii) i článek ve starém Drakkaru? Někde jsem o tom už četl.
Ty teď myslíš Brainsteiny, o těch píšu tady. Ale bych byl hodně opatrný s tím odvozovat od nich nějaké objevy nebo inovace. Je to v zásadě slepá vývojová větev, většina jejich způsobů hry se nedostala ven z té skupiny a především neprolezly do D&D – do D&Dčka se dostal princip „jeden hráč má jednu postavu“ a právě prolézání dungeonu. Těžko odvozovat původ jakékoli inovace od něčeho, co neproniklo na veřejnost. (To je jako říct „Dračák není první česká hra na hrdiny, protože první jsem měl já už v roce 1989, akorát jsem o ní nikomu neřekl.“)

Že Braunsteiny se nehrály v dungeonu, je jasné (napoleonské války, třeba). Ale do RPG her z nich žádné hraní v divočině neprolezlo.

Mně teď zajímá vyloženě to, kdy přesně D&D vylezlo z dungeonu. Potažmo kdy z něj vylezlo nějaké jiné RPG (Empire of the Petal Throne se hrálo jak?).
Jerson píše: 4. 8. 2022, 21:06 Na mně tyhle různé články o historii totiž působí tak, že první RPG se hrály normálně "venku" - ve městě, případně na ostrově, ve víceméně realistických prostředích. A až následně Gygax zavedl hranic dungeonu ve fantasy prostředí, a napsal v tomto smyslu pravidla
Nesouhlasím. "Roleplaying" určitě existoval už dávno, ale roleplaying není totéž to RPG. Takže pokud někdo běhal v lese a dělal nějaké role, tak to možná byl nějaký proto-LARP, nikoli RPGčko. Stejně tak Brainsteiny byly „roleplaying ve wargame“, ale pořád ne (sepsané) RPG. První RPGčko je D&D, to je celkem probádaná věc, držme to prosím jako axiom, ať se nezasekáme už na základních faktech. :)

Takže všechny ty kuriozity o době před RPG, kdy lidi hráli nějaké proto-RPG nebo proto-LARPY jsou sice zajímavé kuriozity, ale pořád jenom kuriozity.

Jinak... dungeon vymyslel Arneson, ne Gygax, ale to je detail.
ShadoWWW píše: 4. 8. 2022, 21:19 A teda DnD je nesporně první hra, která si začala říkat role-playing game.
Další nepodstatný detail, ale ne. Termín roleplaying game poprvé použil – a teď bych se fakt nerad pletl – anglický Steve Jackson z Games Workshopu, když přemýšlel, jak tyhle hry, co dovážel z Ameriky, propagovat.
Za tento příspěvek děkují uživateli Markus:
ShadoWWW
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Zkouším Googlit.
Ken St Andre píše:As far as the word "dungeon-master" goes, we used it
back in 1975 when T & T was created. In the one game
of D & D I actually got to play that year, in Oakland
at a WesterCon by the way, the guy running the game
was called the dungeon master.

There was at that time no broad class of games
comparable to D & D. We called what we were doing
role-playing, or fantasy role-playing. By 1980 there
were enough different such games available that we
needed something to call them as a group and people
started saying role-playing games or rpg.

Hope that helps!
A odsud
Steve Jackson stakes a claim on being the first person to coin the phrase "role-playing game". Whilst writing an article in 1975 for Owl & Weasel (the Games Workshop games fanzine), he was searching for a phrase which described the Dungeons & Dragons approach, and came up with calling it a role-playing-type game. Jackson states that he'd never seen Dungeons & Dragons described this way before. Only afterwards, did the phrase begin appearing in US fanzines.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Jerson »

Měl jsem uložený článek, který poměrně detailně popisoval Arnesonovu roli v zakládání RPG žánru, a to poněkud jinak než jak je vykládána ze atsany Gygaxe. Ale bohužel to nemůžu najít.

Mimochodem Markusi, proč v souvislosti s Braunsteiny mluvíš o hraní v divočině? Vždyť se přeci hrály ve městě.

Jinak roleplaying v kombinaci s pravidly už je RPG, a Braunsteiny se hrály podle pravidel, i když RP složka v jch byla důležitá - ale to platilo i pro první DnD, kde pravidla taky řešila jen tvorbu postav a boj.

Pokud se chceš držet teze, že se počítají jen sepsaná RPG a DnD bylo sepsané a vydané jako první, takže šlo o první RPG a tečka, tak k tomu asi nemám co říct. Hlavně tedy když se ptáš, kdy DnD vylezlo z dungeonu, tak je tahle otázka těžko zodpověditelná bez lidí, kteří hráli nějaké proto-RPG a do dungeonu lezli jen příležitostně, nebo možná vůbec.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Jerson píše: 4. 8. 2022, 21:45 Mimochodem Markusi, proč v souvislosti s Braunsteiny mluvíš o hraní v divočině? Vždyť se přeci hrály ve městě.

Jinak roleplaying v kombinaci s pravidly už je RPG, a Braunsteiny se hrály podle pravidel, i když RP složka v jch byla důležitá - ale to platilo i pro první DnD, kde pravidla taky řešila jen tvorbu postav a boj.
Jo já jsem nepochopil, cos myslel tím předchozím příspěvkem. Myslel jsem, žes mluvil o tom, že hráči fyzicky běhali ve městech.

Mám ale trochu dojem, že si ty Braunsteiny trochu idealizuješ. Především to nebyla žádná masová zábava, bavíme se o jedné partě lidí, která hrála celkem jenom 4 hry (EDIT: oprava, bylo jich víc).Není to tak, že by celou Amerikou proběhl fenomén nějaké hry zvané „Braunstein“.
Jinak roleplaying v kombinaci s pravidly už je RPG, a Braunsteiny se hrály podle pravidel, i když RP složka v jch byla důležitá - ale to platilo i pro první DnD, kde pravidla taky řešila jen tvorbu postav a boj
Za druhé to sice mělo pravidla, ale byla to pravidla wargame. Pak se jim to zvrhlo do toho, že začali hrál role.

Za třetí bych si neidealizoval, jak ten roleplaying tehdy vypadal. Nepředstavuj si, že si ty hráči popisovali nějaké fiktivní scény („Stojíš za úplňku na náměstí, když tu v křoví něco zašustí...“). Podle mě nejlepší představa (varování: dojmologie) bude asi taková, jako kdybychom spolu hráli Diplomacii a pak jsme se na vyjednávání zavřeli do místnosti, kde já bych mluvil jakože za osmanského sultána a ty bys jakože byl velvyslanec jejího veličenstva. Je to „roleplaying“, ale furt to z Diplomacie neudělá RPG hru. (Nebo jako když budu hrát roli v Dwarf Fortress, tak to z Dwarf Fortress nedělá RPG hru.)

Za čtvrté, RPGčku potřebuješ minimálně mít pravidla, která popíšou tvoji postavu odlišnou od hráče a dají ti nějaký systém na vyhodnocování jejích činností.

Celkově: Braunsteiny byl ojedinělý fenomén, který posloužil jako inspirace pro vznik D&D (a přeneseně RPG her), ale fakt bych to nepovažoval za RPG a nepřeceňoval jejich význam.

Jo a Arnesonovi ani Gygaxovi se obecně nedá moc věřit, protože se spolu soudili, a tak měli oba dva zájem zveličovat svoje zásluhy a snižovat zásluhy toho druhého. :) Podle Arnesona vymyslel všechno Arneson a Gygax to ukradl, podle Gygaxe měl Arneson pár zajímavých nápadů, ale nikdy je nedokázal rozpracovat v něco použitelného. (Myslím ale, že pravdu má spíš Gygax.)

EDIT: Jdu si přečíst Playing at the World, kde je to popsané, a pak poreferuju, ať nekecám. Pak napíšu, jak to vypadalo doopravdy.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Budu to muset trochu přepsat. Zatím si sem uložím pár citací.
„Moreover, rules in Underworld &
Wilderness provide, as the latter half of the title suggests, some guidance
for adventuring in the wilds of the surface. This system assumes the
availability of the Avalon Hill game Outdoor Survival (1972), a peculiar non-military title billed as “a game about wilderness skills.” [222] Dungeons
& Dragons commandeers the hexagonal map of Outdoor Survival which
depicts a large swath of undeveloped terrain, though it is slightly
reinterpreted for medieval fantasy use: “Catch basins are castles, buildings
are towns, and the balance of the terrain is as indicated.” Other terrains that
await the adventurer include plains, mountains, swamps, woods, rivers and
deserts. If the Outdoor Survival board becomes too familiar, the referee
may create alternative hexagonal maps in order to keep the players ignorant of
their whereabouts. “ (…) „however, the specification of the
overworld is virtually an afterthought, not an aspect of the game which the
referee specifies deeply.“
Jinak se zdá, že Gygax i Arneson hráli v divočině celou dobu, akorát se to moc neobtěžovali popsat v pravidlech a je otázka, nakolik komunita pobrala cokoli jiného než prolézání dungeonů.
„For play on the wilderness map, Dungeons
& Dragons advocates a close adherence to the rules of Avalon Hill’s recent
release Outdoor Survival (1972, available September 1 of that
year). [505]
A copy of Outdoor Survival is listed under the “Recommended Equipment”
in Men & Magic, an endorsement roughly equal in emphasis to that of Chainmail
itself. Outdoor Survival is not a wargame, but rather an “adult game”
in the tradition Charles S. Roberts intended for Avalon Hill—sometimes their
marketing literature called it a “peace” game. The object of Outdoor Survival is to navigate a wilderness, though there are five scenarios
providing distinct justifications for doing so: for example, lost players returning
to civilization at the edges of the map or racing to find the object of a
search party. Given that the board itself is not a secret from the players (Outdoor
Survival has no referee), some other means is required to simulate being
lost in the woods, since the players necessarily command a bird’s-eye view of the
environment. Dice therefore determine whether or not players are lost, and if
so, in which direction they will wander. The board is overlain with a hexagonal
grid, segmenting the board[…]“
„Ultimately, nothing in the published system of
the original Dungeons & Dragons encourages players down a path to
deeper identification with their characters. Nothing advises them, as Totten advises a player of Strategos, that he “can take no advantage of
indications of hostile parties, until such time as information could really be
communicated to him”—a rule intended to restrict a player’s actionable
knowledge of the world to that of an in-game surrogate, a character. How far did the authors of Dungeons & Dragons intend for the simulation of people
to go? The lengthy example excerpted above of a dialog between the referee and
caller in Underworld & Wilderness contains no instances of players
speaking in the voice of their character, nor of any comparable behavior from
the referee, nor any notion of how players or characters in a party might
interact among themselves.

   It may therefore seem fitting that the term “role-playing”
does not appear in the initial edition of Dungeons & Dragons, as
nothing in the system steers players in this direction. However, all of the
earliest accounts of Dungeons & „Dragons do incorporate imaginative
characterization. The first “battle reports” Gygax published to advertise Dungeons & Dragons exhibit highly idiosyncratic character
behavior in a dramatization, and even quite a bit of immersed dialog of the
sort one might read in any of the fantasy fictions described in Chapter Two. We
will return to these battle reports in the next section, as they fit better
into a broader examination of the precedents of characters in games. One does
not have to look far to find evidence of “role-playing” in the Diplomacy community of the 1960s which, interestingly enough, consisted of an
intersection of wargamers and fans of science fiction and fantasy. This very community met Dungeons & Dragons with tremendous enthusiasm, and it deserves
no small part of the credit for the rapid popularization of the game outside of
hardcore wargaming circles. These veterans of genre fandom and of Diplomacy’s
social challenges certainly needed no explicit instruction to approach Dungeons
& Dragons as a social game that simulates people, to bring to their
characters a depth of background that was uncommon in the broader wargaming
community.
Uživatelský avatar
Antharon
Příspěvky: 6890
Registrován: 24. 10. 2007, 16:33
Bydliště: Šenkvice

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Antharon »

Ak som pochopil dobre tak braunsteiny boli napoleonska modifikacia hry diplomacia, kde postavy dostali svoje ulohy civilistov a snazili sa dosiahnut nejake ciele. Kedze hra vyuzivala rozhodcu v case ked sa s nim bavil jeden hrac, ostatni sa nudili a tak zacali samovolne hrat svoje postavy a rozpravat sa medzi sebou. braunsteiny tym dali zaklady roleplayu vo wargamingu ako vedlajsi produkt. boli to rpg? mozno. boli tak zamyslane? nie.

co sa tyka mnozstva braunsteinov ak sa pozriete na wikipediu, zda sa ze braunsteiny mali dokopy styri scenare, jeden od wessleyho a tri od arnesona. uprimne, myslim si ze sa presne tolkoho behov braunsteinov aj dokopy odohralo. styri. pravdepodobne existovali aj ine podobne pociny, ale braunsteiny su to co sa zdokumentovalo.
Moaaaar!!!! - [móur] - The provided level of material relevant to my interests is insufficient to meet my personal required needs.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

A u Tunnels & Trolls asi bude přesnější napsat ne, že hraní v divočině nebylo vynalezeno, ale že se ještě nerozšířilo dál od velkých jezer.
In early November 1974, the
existence of Dungeons & Dragons remained a rumor to Los Angeles fans. The first detailed word of the game came from Mark Swanson, a former IFW member (he appears on the “New Member” list in a 1970 Supplement [IWS:Mar70]) who also served as acting Vice President of the American Wargaming Association in January 1974 „Swanson furthermore actively participated in science-fiction
fandom, both in Boston, where he went to school, and in his native Los Angeles.
Swanson was exactly the sort of person most likely to serve as a transmission
vector for Dungeons & Dragons—an American crossover wargaming and science-fiction fan who frequently hopped between coasts. Not long after GenCon, in his “Kyth Interstellar Bulletin” for APA-L #493 (dated October 10, 1974), Swanson gives
a four-paragraph overview of his latest obsession: “I been hooked again, this
time by a new game. The game is played basically with paper, pencils and a
reeling mind (together with buckets of dice.) It is Dungeons & Dragons.”
He explains that the “gamesmaster” creates a secret map of the dungeon, in which the “treasures are guarded by appropriate monsters (gnomes, green slime, orcs,
dragons, evil wizards, zombies, giants, etc.)” and that “the deeper you go, the
nastier the monsters and the bigger the treasure.” Once again, we see a
reviewer single out the progression system: “As you win encounters, you gain experience, which makes you a better fighter, able to go lower.” Interestingly, Swanson
believes that wilderness adventures constitute a “basic (early) game” conducted
prior to „entering a dungeon
, where a character hopes to gain levels quickly but
faces “a shocking high mortality rate.” As they played the game in Boston,
death results in “reincarnation,” though progressive reincarnations resulted in
worse characters: you received forty henchmen with your first incarnation, for example, but only thirty-five with your second, thirty with your third and so on. He relates some high points of his recent adventures, but
recognizes the futility of a summary, as “there are three booklets of rules,
and I will not try to repeat them here.” He does judge it is a “very good game,
at least as much for the gamesmaster as for the players.” Helpfully, he supplies
TSR’s address and the price of the game.

   For those familiar with the current practices in
the Twin Cities, this description proved confusing.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

A tady máme dokonce Ricka Loomise a Flying Buffalo.
„Rick Loomis, head of the Flying Buffalo play-by-mail game company and publisher of Wargamer’s Information. The August 1975 issue of that periodical tacks on to the end of an article about Dungeons & Dragons the advertisement that „Flying Buffalo now publishes a variant of D&D. It is called Tunnels & Trolls“

„The article on Dungeons & Dragons to
which Loomis appended the advertisement for Tunnels & Trolls above,
a piece by Tim Waddell, criticizes the dungeon-centric culture of Dungeons
& Dragons
. “When I first read the rules to Dungeons & Dragons,
I realized that its potential knew no bounds... How many of us, while reading The
Lord of the Rings, have wondered what it would be like to be in Frodo’s shoes, or be Gandalf, Strider, or even Sam...? To a certain degree, D&D allows
us to do this.” [WI:#7] The problem, from Waddell’s perspective, is that no one
puts in the work necessary to make Dungeons & Dragons rise to the
level of a work like Tolkien’s saga. He postulates different levels of “interest
and complexity in campaigns,” ranging from the simplest, which “consists merely
of a dungeon,” through games that include surrounding wilderness, a town or two, up to his apex: “What I think D&D was meant to be.” For Waddell, the true potential of Dungeons
& Dragons is a scenario where “everything is defined. Almost down to a
sneeze. There are several completely mapped towns, plenty of interesting
townspeople, rumors, legends, history, etc. A total fantasy world.” Waddell
perceived „that Dungeons & Dragons could go beyond simulating merely conflicts, and even people, but instead become a game of playing at entire worlds.“
Už toho posíláni citaci nechám. Je to zajímavé a komplikovanější. Jde o to, že D&D, jak je napsané, řeší primárně dungeony, a věci okolo toho možná měla zažité komunita okolo velkých jezer, ale hra samotná je moc nešířila. Ale lidi jinde si ty světy začaly velmi rychle domyslet sami a vytáhli to D&D z dungeonu svépomocí. Načtu si víc a pak nějak přepíšu inkriminované pasáže. Navíc “objev” světů bude pěkně vidět na příštím článku o Judges Guild.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [série článků] Historie RPG

Příspěvek od Markus »

Tak výstup z večerní četby.

Přepsána pasáž o Braunsteinech:
Arneson a spol. bastlí Blackmoor (1969–1972)

Mezitím asi 500 km na severozápad ve Twin Cities jiná hráčská komunita experimentuje od roku 1969 s další zajímavou inovací – v jejích hrách představují hráči jedinou postavu. Myšlenka se zrodila v hlavě Davida Weselyho, který zkoumal staré wargames a dočetl se o freies Kriegsspiel, na které se cvičívali pruští důstojníci a ve které „bylo možné pokusit se o cokoli“. Představa hry, která není omezená jen pravidly, ale dá se hrát i „mimo pravidla“ – kvůli čemuž ji vede nestranný rozhodčí –, ho zaujala a začal s ní experimentovat na wargames. V první takové hře, bitvě ve francouzsko-pruské válce okolo fiktivního města Braunstein, se mu sešlo víc hráčů než jen dva velitelé válčících stran, a tak „čumilům“ rozdal vedlejší role, např. ředitele místní univerzity nebo studentských buřičů. Cílem bylo zpestřit figurkovou bitvu vytvořením trochy kontextu kolem ní, ovšem hráči se do rozehrávání rolí tak nadchli, že na samotnou bitvu nakonec ani nedošlo. Zato se odehrály takové příběhy, jako že místní student pokoušející se zburcovat domobranu byl zatčen za přílišný fanatismus. A tohle všechno ve figurkové wargame, která na to neměla pravidla! Veškeré toto „volné hraní“ posuzoval právě rozhodčí na základě své intuice.

Koncept „Braunsteinů“, jak byly tyto hry podle prvního případu pojmenovány, se v hráčské komunitě okolo Twin Cities rychle ujal a brzy se tenhle způsob hraní za jednu postavu, ve kterém je možné pokusit se o cokoli, rozšířil i do jiných wargames. Máme zprávy například o tom, jak se hráči mezi hraním námořních bitev vyloďovali na ostrovech, aby vyjednávali se zdejšími piráty o propuštění zajatců. Vzniklo tím jakési proto-RPG, kdy si hráči hraním rolí zpestřovali hry, které k tomu původně nebyly určené – podobně, jako když dnes hrajeme role v různých „Let’s Play“ nebo jak se už tehdy hrávaly role při hraní Diplomacie (1959).

K dalšímu důležitému skoku dojde, když se volné hraní „Braunsteinů“ potká s fantasy wargames. K aktivním rozhodčím „Braunsteinů“ patřil jistý Dave Arneson, který je začal pořádat i korespondenčně pro své známé wargamery z jiných koutů Ameriky. Jedné z jeho her se tímhle způsobem zúčastnil v roce 1971 jeho známý z wargamerských sešlostí, Gary Gygax. Ve velkém měříku se hra odehrávala v napoleonské variantě Diplomacie, jednotlivé bitvy se ovšem vyhodnocovaly pomocí podrobných pravidel, která přichystali Arneson s Gygaxem – šlo o jejich první spolupráci.

Když se k Arnesonovi dostala pravidla Chainmailu, udělal logickou věc – uspořádal další „Braunstein“ v těchto pravidlech s tím, že hráči neovládali celé válčící strany, ale každý představoval jen jednu postavu. Důležitou inovací bylo i pojetí hry jako souvislé kampaně, kdy přeživší postavy získávaly zkušenosti a zlepšovaly se. V roce 1971 bojovala Arnesonova skupina relativně standardní bitvy ve venkovním terénu, ale v roce 1972 podnikla další významný skok: hra se přesunula do podzemí hradu, jemuž dal Arneson jméno Blackmoor (koupil totiž v hračkárně pěkný model hradu a chtěl ho využít). Postupně začal mapovat větší a větší část podzemí. Vznikl žánr dungeon crawlu a taky první herní svět, Blackmoor, který se (mnohem) později dočkal i publikování.

V roce 1972 se Arneson vypravil za Gygaxem, aby mu své nové pojetí představil. Gygax byl nadšený – okamžitě pro to musejí sepsat nová pravidla a vydat to jako samostatnou hru! Lidi nám utrhnou ruce! Budeme tomu říkat „The Fantasy Game“!
Pasáž o D&D jsem ve skutečnosti měl dobře, s popisem toho, jak se hra nejednoznačně staví k čemukoli, co není dungeon, jsem spokojený. Ale v článku o Tunnels & Trolls to skutečně bude chtít přepsat pasáž o „nevynalezení“ hraní mimo dungeon. Teď je tam tohle:
Tunnel & Trolls jsou v Dungeons & Dragons velice podobné. Stejně jako předloha počítají víceméně jen s prolézáním dungeonů, ve kterých se vyskytují nahodilé nestvůry, nástrahy, náhodná setkání a poklady. I to málo pravidel, která Dungeons & Dragons nabízejí pro hraní mimo dungeon, z Tunnels & Trolls úplně mizí (pravděpodobně kvůli tomu, že pro St Andreho spadly do skupiny nepochopitelných pasáží, které si nedokázal představit). Hlavní rozdíl mezi oběma hrami je pak v objemu pravidel a výpočtů. Zatímco D&D už ve své původní verzi tíhne k simulační mentalitě a většímu počtu dílčích pravidel, Tunnels & Trolls nezapřou skutečnost, že Ken St. Andre byl víc než wargamerem fanouškem dobrodružné literatury a neměl o podrobnou simulaci moc zájem. Hra má jeden jediný vyhodnocovací hod využívající šestici základních vlastností, soubojový systém, seznam vybavení, seznam kouzel a to je prakticky všechno. (Ona to vlastně není moc zajímavá hra.)
Díky Jersonovi za upozornění za nedostatky a díky za trpělivost s tím, jak jste včera večer museli v přímém přenosu sledovat moje bádání. :)
Odpovědět

Zpět na „Hry, systémy, světy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Google [Bot] a 9 hostů