[HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Zdejší PbP hraní RPG ve hře Chuubo.

Moderátor: MarkyParky

Zamčeno
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

[HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Hope and Glory »

Kniha 3 - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama
Obrázek
Cesta zkoušek


Aktuální Kapitola: 04/ XP: 19
Odehraných žánrovek: 10
Zbývající HG Vůle: 4

Žánrové akce:
Obrázek (Být zasažen) nepřízní osudu
Obrázek (Být zasažen) zkažeností
Obrázek (Být zasažen) traumatem
Obrázek Nikdy se nevzdáš


Žánrová pravidla:
1) Hraní Cesty zkoušek je zaneřáděno psychadeličnem. Během hraní se mohou dít naprosto neuvěřitelné, s realitou se neslučující věci. Strach, zkaženost, tramuata, paranoia, delirium se mohou mísit s více či méně uvěřitelnými událostmi ze skutečného světa. Nešetřete s tím - tlačte to do hry, kde to jen bude možné.
Ale aby se zároveň hra dala ukočírovat a dávala smysl, HG bude moct na každou takovou zvláštní věc zareagovat jednou ze tří kouzelných frází:
- O tomhle už se nebudeme bavit: HG určil, že věc, co jste popsali, se takhle ve skutečnosti stát nemohla, nebo se nestala přesně tak, jak byla popsána. Je tak nějak nesprávné se v tomhle hlouběji hrabat .. nechme to být.
- To snad nikoho nepřekvapuje: HG určil, že věc, co se odehrála, se opravdu stala přesně tak, jak byla popsána. Je to tak očividné, že je trapné to zpochybňovat.
- Jak je to možné? No to je váš problém: HG se z rozhodování vyvlékl. Popsali jste něco zvláštního, divného ... a není jasné, zda se to stalo doopravdy nebo jen ve vaší fantazii/vizích/halucinacích. Tohle se musíme dozvědět až skrze další hru.

2) Občas se může stát, že po zahrání žánrové akce zjistíte, že nebezpečí, které vám hrozilo, nebylo skutečné. V takovém případě neutrpíte žádné zranění/zhoršení zkaženosti/traumatu či příběhovou komplikaci, ale místo toho získáte nebo se vám zvedne Potíž Obrázek Iluze.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od J35U5xMachina »

... nemocnice UpFloo, soukromý pokoj ...

V pokoji hraje Kerry Eurodyn proslavený po celém vejru díky hře Loukvods: Zákon versus Pořádek.

Dívka - téže proslavená po celém vejru; a sice pod přezdívkou MemeSis - sedí v lékařském plášti s nohama vedle monitoru, na nějž občas mrkne. Zdá se podřimovat, ale když jí zavibruje náramek, okamžitě zareaguje, jako by se stalo něco, na co už nějakou dobu číhala.

Gestem si promítne zachycenou zprávu.
Corneliův vzkaz Cheezusovi píše:"Hola, čumbo. Nemám teď čas sledovat novinky, jen se ke mě dostaly útržky, že jsi zachránil hafo lidí, když se v UF octli lidi v blbej čas na blbým místě. Hrdina v pravý čas a na pravém místě. Díky za to, jsem rád, že jsem se v tobě nespletl. Toby naznačoval, že máš plné ruce práce s VíáR, asi teď má dost lidí spoustu otázek a potřebujou uklidnit a ty nevíš kam dřív. Nebudu tě zdržovat od užitečný práce, tak jen...opatruj se a hodně štěstí. C.M. out."
Přimhouří oči.
"Copak to zkoušíš, Hafane?" řekne polohlasně a naťuká pár příkazů, "Děláš jakoby nic? Snažíš se vzbudit v mém J35U5kovi pocit zodpovědnosti, abys položil základy pocitu viny? Kdopak ti to asi pošeptal nebo že by ses taky vyznal v psychologii? K vysokým šaržím by to asi sedělo - omego - vážně si o tobě budeme muset zjistit víc.
Teď každopádně pej pac a pusu - Ježíšek je jenom můj!"

>Odstranit zprávu
>> Oprávnění: Ošetřující lékař
>> Důvod: Zpráva by mohla narušit pacientův psychický stav.
>Ověřuji potřebnost navrhovaného postupu s ohledem na potřeby pacienta v centrálním registru CMWGE...............
:-* 3:-)
Ω Ověření potvrzeno.
>Skutečně si přejete zprávu odstranit? [Y/N]
>Y
>Zpráva odstraněna.

Dívka si spokojeně odfoukne z čela kadeř neuvěřitelně světlých vlasů a shodí ze sebe lékařský plášť. Má pod ním jen růžové kalhotky, ve kterých vklouzne pod deku k bezvědomému J35U5ovi na nemocničním lůžku. Přitulí se k němu a spokojeně zavře oči.

"Můj... můj vlastní."

...

V pokoji doznívá melodie Chippin' In Kerryho Eurodyna proslaveného po celém vejru díky hře LQs: Z/P.

Otevřu oči a nadechnu se NemeSisiných vlasů, která mi objímá pravou paži.
"Moje oblíbená," zašeptám, abych zjistil, jestli spí. Trhne sebou a pak ke mě zvedne obličej.
"Já vím, chtěl jsem, abys ji slyšel, až se probudíš."
"Jsi vážně awesome!"
"Já vím."
Chvíli ležím a vychutnávám si její teplo a vůni. Najednou se cítím úplně v pořádku. Víc než to.
"Meme...?"
"Jestli chceš mluvit o tom om-.. o té ztrátě vědomí, poslouchám. Ale měl bys vědět, že se není co divit. Tvůj organismus v poslední době dostával extrémně zabrat. Stres, šílené výkony, jídlo v Loukvods, hafol různých zranění... a ty se irl neregenerují tak rychle. A i když tě díky lékům a tak neomezují, pořád se ještě hojí a odčerpávají sílu... A pořád jsi vydržel déle než Tobby. Just saying..."
"Eh...ok, doc," zakřením se na ni, "ale já se chtěl zeptat na tohle..."
Vymotám z pod přikrývky levou ruku a zdvihnu nám ji před oči. Není to moje ruka.
"Jo tohle!" zasměje se MemeSis, "Překvapení! Říkal jsem si, že když už regeneruješ na lůžku, tak toho využiju a trochu si tě vylepším..."
"Bionickou protézou?" zdvihnu obočí a pak natočím hlavu, abych si prohlédl komplet mechanickou ruku končící až v rameni, respektive dle jizev a hrbolů pod kůží ještě dál, "Doslova jsi mi uřízla zdravou ruku a nahradila ji mechanickou, abys mě... upgradovala?! :eyecrazy: "
"Tobě se nelíbí?" udělá MemeSis smutné oči, jako kdyby mi koupila špatný odstín košile.
"Dělaš si srandu? Je AWESOME!" vyhrknu nadšeně, "Real chrom jsem si vždycky přál! Jsi lepší než CMWGE!"
"Protože jsem for real!" usměje se na mě a boostne moje nadšení polibkem.
"Je ukotvená komplet na kostře, že jo?" nemůžu z nového chromu spustit oči, "Aby mi se mi při extrémní zátěži nevytrhlo rameno..."
MemeSis se natáhne a zacinká mi lžičkou o klíční kost.
"Přesně tak! Je vtipné, že se v minulosti ukázalo jako hlavní problém zrovna tohle... BTW klíční kost máš vyměněnou za titan-uhlíkatý nanokompozit. Maximální zdvih samozřejmě omezuje zbytek tvého svalstva - pořád to musíš ustát - ale do nejnamáhavějších svalů jsi dostal anabolika a ten chrom obsahuje i vstřikovač hormonů, takže..."
"Ale já nemůžu používat steroidy!" zděsím se, "Jsem přece sportovec, co turnaje?"
"Chill, Ježíšku," položí mi MemeSis dlaň na hruď, "Tohle byl lékařský zákrok. Po dobu regenerace samozřejmě můžeš. Navíc... než se to všechno přežene a my dva si zase zahrajeme vejrový turnaj, budou všechny z tvého organismu dávno pryč..."
Uvolním se a vrátím se k nadšenému zkoumání své nové bionické paže.
"Tohle je tak EPIC!"
"Věděla jsem, že se ti bude líbit. S ní už budeš téměř dokonalý..." zasní se na chvíli MemeSis.
"Co ji rovnou vyzkoušet?" mrknu na ni a znovu ji políbím. Ucítím při tom svůj oblíbený iontový nápoj VITAMIN+. Zašátrám novou rukou pod dekou a stisku MemeSis zadek. Mírně sebou trhne, ale vidím, jak se jí krev hrne do tváří a ucítím, že se jí to líbí. Posuju ruku na její stehno a...
...MemeSis mě jemně zastaví.
"Pamatuješ na naši dohodu? Až jako odměna pro vítěze voleb! Teď stávej, objednala jsem ti něco k jídlu, až se najíme, měli bychom rozjet pořádnou kampaň - mám už pár nápadů..."

¡Cink!Obrázek Sebepoškození.

Také beru za poslední level-up Nelidskou dovednost 1 - Bionická paže (Síla).
Naposledy upravil(a) J35U5xMachina dne 21. 1. 2022, 00:30, celkem upraveno 1 x.
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Hope and Glory »

Vidím tam žánrovou akci.

Nechat si useknout ruku, namontovat si kovovou a ještě si to užívat - to zní jako Obrázek podlehnutí nějaké otravě/zkaženosti.

A protože je to zároveň kvůli MemeSis, trefuje to i trigger.

Chesusi, tvá Obrázek nemoc Závislost na Memesis stoupla na stupeň 2.


Chesus už si představuje předvolební plakáty, kde kyne davům svou novou, umělou rukou.
A pak mu před očima proběhne, jak by mohl vypadat plakát takového Corneliu - oblečeného v kompletním exosuitu.

Vyděsí ho to. Cornelius ho zase překoná? Prohraje snad volby? Znamená to, že už se nikdy více nebude s MemeSis....

Vypadá to, že svět na tebe má spadeno. Vypadá to, že i když splníš sebevíc či sebevětší přání, nebude to stačit. Ztrácíš povědomí o tom, co jsi a kým si přeješ, abys byl.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Corneliu Pillat »

... v pekle ...

"Jak ještě dlouho?", zašeptal přes rozpraskané rty.
Šetřil energií, snažil se moc nehýbat a nevysilovat. Zpomalil své tělesné pochody. Ale možná to byla chyba.
"Dokud nepoznáme tvé limity. Srovnávací vzorky již delší dobu vykazují známky stresu a deprivace, ale samovolné ukončení proběhlo jen u dvou."
"Čekáte, až je přežiju? Proč?"
"Chceme lépe pochopit tvé fungování."
"Proč?"
"Chceme mít víc kvalitních dat k rozhodování."
"Proč?"
"Jevíš známky kognitivní poruchy, Corneliu Pilate."
"Sami jste kognitivní porucha. K čemu vám vlastně bude, existovat, množit se a vyvíjet? Až se vyvinete na nejdokonalejší formu, jakou vaše prostředí umožňuje, co pak? K čemu to celé? K čemu tolik utrpení? Nevíte o skutečném životě nic."

Ohm stejně neměl odpověď, která by mohla cokoliv z toho ospravedlnit.

Nejraději by se po robotovi vrhnul a ukroutil mu hlavu. V tom mu ale efektivně bránilo, že měl ruce i nohy spoutané řetězy a nacházel se na druhé straně bytelné mříže. Původně tady nemohly být, museli je sem navařit později. Pokud se nacházeli v nejzadnější části HoGlo, hned nad motory a palivovými nádržemi, byly tyto prostory původně vyhrazené pro přečerpávání a odvádění tepla od motorů skrze cirkulaci vzduchu a rozvětvená potrubí a nádrže s vodou. Dříve tu opravdu muselo být horko, ačkoliv v místech, kde se technické koridory a sály táhly k vnějšímu plášti a podél něj dál ve směru letu, byla teplota nejspíš snesitelně regulovaná už předtím. Prázdné nádrže a přepusti byly proměněné v cely. Velké sály pro kondenzaci par a cirkulaci vzduchu v laboratoře. Údržbářské stanice droidů ve výrobní linky.

Vřískání a nářek, které k němu doléhalo už několik hodin konečně ustalo. To znamenalo jediné. Za chvíli si vytáhnou další oběť. Ani nechtěl přemýšlet, jaké všechny hrůzy musí lidé polapení Ohm vytrpět. Už byl svědkem vivisekcí a chirurgických zákroků bez anestezie. Viděl lidi s našitými cizími končetinami. Viděl lidi s děsivými implantáty a explantáty, s trubkami a hadičkami trčícími z těla. Lidi bez očí a obličeje, s implantovanými neforemnými kusy hardware. Blekotající trosky, zlomené duše. Trpící.

Měl až příliš mnoho příležitostí vidět, co provádějí. Když zrovna nehnil v cele, kde ho podrobovali spánkové deprivaci, hladovění a dehydrataci, tahali ho po různých částech komplexu a podrobovali dalším krutým hrám.
Nejprve zkoušeli vězňovo dilema na několik způsobů, ale když odmítal hrát, přitvrdili. Podrobili ho několika experimentům, kdy mu dali na výběr, kterého z dvojice zajatců nechá zemřít, když přehodí páku. Jindy to byly dvojice. Odmítal hrát jejich hru. Neudělal nic. Nikdy. Nezáleželo na tom, stejně byli všichni mrtví, jen o tom nevěděli. Odmítl nést zodpovědnost za způsob, jakým zemřou.

S každou iterací experimentu v něm vzrůstala zlost. Někdy se ovládl. Jindy nedokázal ovládnout vztek a křičel na ně, dokud se neuklidnil dost, aby poznal, že je to zbytečné a že bude lepší šetřit síly. Roboti byli chladní a neteční.
Poslední iterace zahrnovala možnost, že když neudělá nic, zemřou oba subjekty. Neudělal nic. Ne za těchto podmínek. Dívka, sotva jedenáctiletá i starší muž zemřeli celkem rychle. Lepší, než aby trpěli v jednom z mnoha pokusných sálů.
Podezříval Ohm, že ho možná vodí schválně okolo míst, kde probíhaly experimenty na ostatních, co drželi bokem. Ve snaze pochopit člověka a najít neexistující spojení probíhaly všechny možné formy dekonstrukce, rekonstrukce, graftování a napojováni na stroje. Testovací subjekty obvykle neměly moc dlouhou životnost. Byl za to vlastně rád, protože ti, co vydrželi déle jen o to déle trpěli. Viděl názorně, co ho nejspíš čeká, až budou hotoví s měřením a pozorováním.

Hlavní zdroj exosuitu mu odpojili a bez nástrojů, diagnostického panelu a klidu na práci by si ho tady nikdy nedokázal zapojit zpátky. Oblek byl ale sofistikovanější a počítal i s možností, že výsadkář zůstane bez energie. Měl proto sekundární zdroj, nabíjený rekuperací kinetické energie a tepla. Ale nabít ho by ho stálo drahocenné kalorie a síly, které potřeboval naopak konzervovat.

Ať však vyčkával a rozhlížel se sebevíc, nenabízela se jediná příležitost k úniku. Neměl sílu. Nebyla cesta ven. Ne teď. A čím déle tu zůstával, tím víc byl vyčerpaný a klesaly jeho šance. Pokoušel se meditovat, ale nedokázal se oprostit od hrůz, které zažil, viděl a slyšel. Soucítit s druhými bylo příliš bolestné a vyčerpávající. Myslet na útěk bylo stále těžší a těžší. Byl v pekle. Ale stačilo jen počkat na konec...

"Ty se vzdáváš? Zrovna ty?", probudil ho pobavený jízlivý hlas.
"Joe?", zvedl překvapeně pohled, "Jsi...mrtvý..."
"Jsme v pekle, ne snad? Tady je to relativní."
"Já...pizda...tohle už nedám, Joe, tohle je konec."
"Hovno. Ty ses nikdy nevzdával. Nikdy's to neuměl. Nikdy ses to nenaučil. Nechat věci prostě být a vysrat se na to. Šel jsi do předem prohraných bojů a udělal z nich aspoň plichtu, když ne vítězství. Vzpomínáš na Tokijské datacentrum? Jak moc jsi byl v řiti a přečíslenej? "
"Vzpomínám si, že tam ses hezky vybarvil. Minul jsi srdce o fous."
"Zaváhal jsem. Měl jsem tě rád, SíEm. Nechtěl jsem to tak. Ale když se Zemí to byl fakt marnej boj. Měl jsem rodinu a Hope and Future zněla jako lepší sázka."
"Já vím. Nezazlívám ti to. Dělals, cos musels. Tak jako vlastně všichni. Vlastně si říkám, že kdybys mě trefil pořádně, bylo by to vlastně nakonec lepší..."
"Jó, kamaráde, v dalším cyklu tě třeba trefím."
"Třeba. Už se na to těším. Nebo bych se mohl narodit o pár staletí dřív a užít si klidnější časy."
"Ty? To si neumím představit."
"Já taky ne, Joe, já taky ne..."

Obrázek Byl zasažen nepřízní osudu
Nacházel se na opravdu nepříjemném místě a v nepříjemné situaci. Je pro něj stále těžší a těžší myslet na cokoli jiného než na to, jak moc v hajzlu je. Upadl do deliria a blouzní.
Obrázek Obrázek Povídal si se starým přítelem o společně prožitých dobrodružstvích. I když už je stovky let mrtvý.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 129
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Míja »

...stále v posteli jednoho domečku v UpFloo

Už se před CMWGE nemusím skrývat, vím, že mi neublíží. Ležím na posteli a hledím do stropu. Ten nepříjemný pocit na hrudi a v břiše, všechna na nechuť a pohrdání vůči mně samotné, to všechno vnímám s nemenší intenzitou. To je tak nefér, že musím dožít tady s touhle hloupou bytostí. Proč sakra nejde vyměnit tady tohle hloupé tělo s hloupým mozkem a nemůžu si pořídit nové, které nezpůsobilo nejspíš pro lidstvo největší tragédii vůbec.

Naťukám do mobilu otázku: "Co mám dělat, když se mi chce ze sebe zvracet?"

Odpovědi:
- Vzdát se nerealistických očekávání. No to je rada, takže místo toho, abych si přála nezabít posádku, si mám přát pizzu?
- Pokud se nenávidím kvůli chybám z minulosti, tak je přijmout a poučit se z nich. Poučit se? Pohled na hvězdy mne děsí.
- Hledat podporu u jiných lidí. To bych mohla zkusit.

"Dobrý den pane Cornelie. Dokážu ovládat CMWGE, zabila jsem omylem před pár týdny všechny důležité osoby ze Země. Tedy kromě vás. Do toho jsem psychicky zlomila mou dávnou přítelkyni a učitelku. Nemáte nějaký nápad, jak se s tím vypořádat? Nemohu se zabít, musím hlídat CMWGE. .....Míja"

"Pane policisto Richtere, kolik lidí jste kdy zabil nebo způsobil jejich smrt a jak jste se s tím naučil žít? .... Míja"

"J35u5i, jsi vážně cool nebo to jen předstíráš? ... Míja"

Napíšu vzkazy i ostatním známým a samozřejmě rodičům.

Čekám na reakce, od někoho přijde, od někoho ne, což mne srazí na nějaký čas ještě víc, že se mnou nechtějí mít nic společného.

Postupně ve mne začne růst odhodlání vypadnout z té smradlavé postele a přeci jen ještě nějak pomoci s provozem HoGlo. Navíc takto dožít nechci. Drony mě udržují naživu, ale mám pocit, že tu za živa hniju. Vyhledám si nějaké rehabilitační cviky a povídání a začnu na sobě pracovat.

Už už se chystám i objednat dávku antidepresiv nebo kontaktovat psychiatra, ale v náhlém hnutí mysli to zavrhnu. Nezasloužím si to, nezasloužím si být spokojená, s tím, co jsem udělala si zasloužím trpět.

Záměr: Zvetit se. Dovednost nemám, pouto BEZOHLEDNOST: Míja NESMÍ brát ohledy na jednotlivce, pokud existuje důležitější zájem, který řeší 2, vůle 2
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Hope and Glory »

Míjo,
zvednout zadek po tak dlouhé době živoření, to bude Těžký. Překážka 1.

+2 Bezohlednost +2 Vůle -1 Překážka : 3 Provedl jsi něco správně a udělal dojem na okolí


Míja vždycky dokázala najít neortodoxní cestu z problému a bylo tomu tak i tentokrát. K rehabilitaci ochablých svalů využila každé doma příležitosti, trochu zlepšila jídelníček a za pár dnů už vyrazila na první rehabilitační procházku ven.

Kdyby lékařské drony, které našly toho dne její postel prázdnou, byly schopné údivu, zcela jistě by je Míjin rychlý pokrok zaskočil. Takhle se jen z obslužného režimu přepnuly zpět do pohotovostního.

UpFloo, do kterého Míja vyšla, bylo jiné, než to které po předchozím chmurném zjištění opustila.

Vládl zde živelný zmatek, jaký bývá přítomen v místech, kde se připravuje organizace složitého projektu. V první chvíli si Míja myslela, že Corenliu nebo Jezus chystají něco velkého - obnovení gravitace v LouKvods, průzkumný sestup do Ráje nebo hromadný výcvik Majdexanů. Pak zjistila, že ani po Corenliu, ani po Jezusovi není v ApFlů ani památky. A veškerá ta aktivita a řešení, kterého byla svědkem, těch dohadů, hádek, drobných manifestací i spotů přenášených všudypřítomnými obrazovkami, se týká jediného - připravované volbě nového vedení.

Když po chvíli narazila na Linu, téma dostihlo i ji. Společnice z Grobovy party se ani pořádně nezeptala, jak se Míja má, jen odtušila rychlé "Ty máš teda luk, čumím, že se vůbec držíš na nohou," a pak si ihned začala stěžovat, že Majdexané nechtějí připustit Loukvodského kandidáta k volbám a nechtějí Loukvoďany nechat hlasovat.

Míja se zeptala, kdo má být ten Loukvodský kandidát. Když Lina odpověděla, že Krysysel, tak jí to zvedlo obočí údivem. Pro její bystrý mozek nebylo těžké si domyslet, jaký by asi Linu potkal osud, kdyby Krysysel volby vyhrál a dozvěděl se, že bývalí zrádci si žijí na hromádce tady v pohodlí ApFlů.

Míja se Liny neopomněla zeptat na Corneliu a Jezuse - že tyhle dva nepřehlédnutelné charaktery zatím nikde nezahlédla. Odpověď byla ještě podivnější. Tři ze čtyř hlavních kandidátů se prý vůbec neobjevují na veřejnosti. Je to právě Krysysel, Jezus a Corneliu. Všechny ty plakáty, spoty, transparenty jsou dílem jejich podporovatelů. Ale nikoho z nich už nikdo dlouho neviděl. Jediný kandidát, který se občas někde objeví osobně, je MemeSis. Ve všech svých veřejných projevech ale dává důraz na to, aby volby byly spravedlivé, čestné a sama prý volební komisi doporučila velké množství kroků, které takovou spravedlnost zajistí. Například volby budou s pomocí papírových lístků - protože !ForReal!. A volební komisaři budou lístky v každém obvodu sčítat vždy naprosto osamoceně a bez přítomnosti dalších osob, aby se předešlo jejich zmatení či - nedej SíEm - dokonce ovlivnění.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Hope and Glory »

Max Richter píše:"Tak se ukaž, SíEM, pojď do mě! Čekám!" zařvu z plných plic do hučící vody a náměstíčka ozářeného nouzovým osvětlením.
Jako odpověd na Maxovo zvolání se náhle rozjasní hlavní světla sekce, aby obratem začala divoce blikat. Celým okolím se rozlehne zlověstné bzučení, praskání jisker, rány.

CMWGE obnovila do napůl zatopené části HoGlo dodávku elektrického proudu.

Je to jen krátký okamžik, jističe okamžitě zaberou a celou sekci znovu vyhodí. Nějakým zázrakem žádný výboj nepřeběhne po stoupající hladině - ke zkratům došlo buďto někde v hloubce nebo naopak vysoko nahoře v muzeu.

Krátký okamžik tmy, než se znovu rozsvítí nouzová světla působí jako střih z videoklipu.

Když se znovu rozjasní, Karlito ukazuje na hromadu svázaných cvičný plaveckých destiček, které voda vzala sebou a teď se válejí na pomalu stoupající hladině. "Z toho můžeme udělat vor, nějak přečkat než se to vyleje - nastoupáme sotva pár metrů a uvidíme, co dál," a obratem pro ně posílá jeden z dronů.

Omladina, šokovaná vývojem událostí, tentokrát nezkouší nic úžasného a prostě strnule hledí v šoku.

K bledé záři nouzových světel se přidá nový zdroj světla. Zprvu slabý, mihotavý, ale jeho intenzita roste. Je zbarvený do oranžovoruda a přichází shora, z prostorů bývalého bazénu/muzea. Některý ze skratů tam musel cosi zapálit - a Max už ví, co symbolizoval onen oheň chrlící ještěr. Plameny požáru, který CMWGE zažehla, aby zničila terminál, než se k němu Max dostane.

Maxi, co budeš dělat dál?
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Corneliu Pillat »

... v pekle ...

Jednoho dne si pro něj přišli a zase ho táhli skrze chodby a sály. Těžký vzduch páchl železitě. Těžko říct zda kvůli rzi nebo kvůli vší té prolité krvi. Nechtěl se dívat, ale chtěl mít alespoň trochu přehled, kde se nachází a co je okolo něj. Takže musel. Všiml si, že v části, kde se nacházejí, se vyskytuje víc vlhkosti a vzduchem plulo víc kapek vody. Někde prosakovala voda. Když stanuli před masivními hermetickými dveřmi, konečně k němu promluvili.

"U všech srovnávacích vzorků došlo k samovolnému vypnutí, Corneliu Pilate. Nové srovnávací vzorky budou sledovány ve sdíleném prostředí."

To co se nacházelo uvnitř ho přinutilo překvapeně povytáhnout obočí. V beztíži poletoval kulatý stůl a několik židlí, přikrývky, polštáře a náhodná směsice dekorací, včetně jedné bonsaie v květináči. Nad vchodem svítilo jediné rudé oko automatizovaného turretu, který celou místnost pozoroval. Dovnitř vedlo ještě několik propustí, ale všechny vypadaly pevně zapečetěné. V narudlém přítmí nouzového osvětlení okamžitě zaregistroval, že tam není sám. Srdce se mu málem zastavilo, když zjistil, že poznává některé tváře...

Maggie. Kromě modřin a podlitin vypadala celkem v pořádku, jen zpod zkrvavených obvazů na levé ruce vykukovaly nateklé a nepřirozeně zkroucené prsty.
Gustavo, majitel Hnedle Knedle. Vyděšený, těkající vytřeštěnýma očima sem a tam. Cosi svíral v dlaních a něco drmolil.
Krysysel. Propadlé oči, pohublý. Levá noha mu končila u kolene hrubým graftem pro implantaci protézy.
Krysyslův bodyguard. Pohled měl prázdný a tupý. Od pravého spánku až k temeni mu lebku překrýval kovový plát.
Skupinku doplňovala hlinkou pomalovaná starší žena v cárech látky a kůže a snědý chlapec v o několik čísel větší montérské kombinéze omotané páskami. Nemohlo mu být víc jak deset.

"Máte mezi sebou slabé jedince. Do příští vizity mezi sebou určete hlasováním jednoho jedince, který bude podroben dekonstrukci.", oznámil jim robot ode dveří, "Uděláte-li to, dostanete každý z vás dávku potravin a vody. Pokud nikoho nevyberete, vybereme náhodně dva a nedostanete žádnou dávku potravin. Další úkoly budou následovat. Teď si rozdělte dávku pro polovinu z vás."

Robot následně pošle do místnosti balíček, postrčí Cornelia dovnitř, uvolní mu okovy a zavře dveře.
Krysysel, Maggie a chlapec se ihned vrhnou po balíčku a po krátkém zápolení ho ukořistí právě Krysysel.

"Gůd, gůd, tak koho dropneme, Ruhne?", olízne si rty, "Tebe ne, holka, to by byla šejm, ale tenhle litl bástrd vypadá, že se právě voluntýruje..."
"Kam on, to už nejsme na jedný lodi?", nasadí prosebný tón Maggie, "To budeš exploitovat enyvér, enytajm?!"
"Zlý! Nechat mládě!", pověsí se na něj stařenka, ale Krysysel jí pohrdlivě odstrčí.
Corneliu připluje blíž a ostatní si ho konečně lépe prohlédnou.
"Whaa..? Jů hír tů? Šíííít....já myslel, žes čiloval v Majdexu! To hitli i tam?", spane Krysyslovi brada a poleví v ostražitosti.
Chlapec mu vyškubne balíček a zkusí s ním zmizet, ale Krysyslův bodyguard ho surově chytí za předloktí. Několikrát otevře ústa, ale vydá ze sebe jen: "Ee-ee. A-a-. U-u-u."
Gustavo jen zrychlí ve svém drmolení, Corneliu zachytí jen pár slov a dojde mu, že se modlí.
Obrátí pohled zpět na Krysysla a kousne se do rtu.
"Zkusili to. Během Přechodu. Dostal jsem se dolů těsně předtím. Odrazili jsme je...a evakuovali koho šlo do MainDecks..."
"Sou...ostatní měli rajt...gůd."
"Core! Co ti to provedli s okem?", dopluje k němu Maggie a položí mu ruku na tvář, zakrytou obvazem.
"To není od nich.", potřese hlavou, "Jak jste se tu vzali? To vás pochytali po Přechodu? Během něj? Pizda práce, já myslel, že zrovna tys měla spakováno a byla ready, Maggs..."
Obejme jí, opatrně, aby jí neublížil a odhrne jí pramen vlasů z tváře.
"Jo, no, ale naši na tom byli blbě a potřebovali help. Pak jsem se vracela pro kamarádku...a pak...pak přišli oni. Oni...oni jí...", odvrátí pohled, otřese se a pak němu obrátí pohled plný naděje, "Dostaneš nás z týhle helhoul, že jo?"
"Maggie...moc mě to mrzí....co ti to ti hajzlové udělali?", drží jí a políbí do vlasů, "Kdybych jenom věděl čeho jsou schopní...ach Matko...neboj se, nedovolím, aby ti ublížili. Ne dokud budu dýchat."
"Fak, kdo jinej by nás měl vysekat, než soldžr z Apflů!", zazubí se Krysysel a poplácá ho po rameni, "Ale čekuju, že si vedeš stejnou ármy, co lást tájm. Snad to bude enaf."
"Železná muž mít lidská tvář. Být dobrý?"
Gustavo se přestal modlit a vzhlédl k němu také, s nadějí.

Uviděl v jejich očích touhu a naději. Střípky odhodlání. Po těch nekonečných dnech, kdy už se sám téměř vzdal. To v něm zažehlo nový plamen. Nemohl dopustit, aby jim Ohm ublížili ještě víc. Aby je týrali a mučili před jeho zraky. Musel něco udělat. Cokoliv, sebevíc zoufalého. Museli zkusit utéct a dát do toho všechno.
"Nevím, jestli do dokážu.", přiznal po pravdě, "Ale ať mě rozkrájí na nudle, jestli to aspoň nezkusím...udělali zásadní chybu, když nás dali dohromady. Chybu, kterou využijeme. Jsme lidé. Homo Sapiens. Nadáni rozumem a sebeuvědoměním. Jsme jedineční a přitom z jednoho prazákladu. Rodina. Jsme víc, než souhrn jednotlivců. Společně dokážeme nemožné. Společně porazíme bezduché stroje a probijeme se z pekla do Ráje. Tak co, lidi, jdeme do toho?!"

Jak mluví, roste v něm odhodlání a jako kdyby viděl i jejich oči zářit světlo. Při poslední větě zvedne energicky pěst nad hlavu. Nouzové osvětlení zabliká a na několik sekund se vypne, než začne svítit znovu. I turret nad dveřmi na okamžik zhasl. Byla to náhoda, technická porucha, nebo znamení? Kdo dokázal poznat rozdíl? V jeho očích se to vzájemně nevylučovalo.

To co se dělo od jeho vidění, sebeobětování a uvěznění ve spárech nepřátel lidstva nemohla být náhoda. Byl vedený vyšší mocí, aby padl na dno a pak zase povstal, očištěný. Musel. To byl účel s jakým byl zrozen a cesta, po které kráčel. Naslouchal znamením a nechal se vést svým osudem, vůlí Gaii.
Obrázek Byl zasažen zkažeností, Spasitelský komplex se prohloubil (Issue: Nemoc), když Obrázek Obrázek strávil vzácnou chvíli s něčím, co pokládal za ztracené.

Pokračování později.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Max Richter »

... Majdex, u bazénu ...

"Eh..." hlesnu tiše a s hlavou ve dlaních se opřu o zeď, teda o příjezdovku k muzeu. Zakloním hlavu a koukám nad sebe do plamenů. V uších mi to hučí a jen těžko z toho tahám nějakou použitelnou nápovědu.

And maybe I'm a little confused
We, we don't have to worry about nothing
It's not your fault
'Cause we got the fire, and we're burning one hell of a something
And baby, it's a wonderful news
They, they gonna see us from outer space, outer space
It's not your fault, yeah
Light it up, like we're the stars of the human race, human race

Možná jsem jenom tuhle zmagořelou AI prostě podcenil. Možná jsem na ni neměl takhle drze řvát. Ale fakt jsem nečekal, že když v kresleným klipu z přelomu tisíciletí uvidím draka, pošle na mě CMWGE... draka.


Vidím ho nad sebou v obrovském sále muzea, jak se protahuje mezi štíhlými skokánky a hlubokými brázdami bazénu. Kolem něj všechno září zlatavým žárem plamenů, drak sám kolem sebe dál plive oheň a razí si troskami cestu ke mně. Tohle je úplně jinej level průseru. Já bych mohl sice zdrhnout, ale pak sežere tuhle holku a, což je tu to hlavní, se zas nedostanu k tomu terminálu. Zatracenej život.

"Karlíto, vem děcka na ten vor a držte se blízko vody. Já vás budu krýt zeshora!"
"Hele, mladej, tohle je ale hodně blbý náp..."
"Vím, Karlíto, ale není jiná možnost. Tady jste v nebezpečí. A já vím, že musím až nahoru a zastavit ho."
"Cože? Tohle přece nijak nezastavíš!"
"Ale jo, vidím to před očima," kývnu a povzbudím ho poplácáním po širokých zádech.

Natáhnu se po zdi nad sebe, zachytím se bývalého zábradlí a vytáhnu nahoru. Nad hlavou mi od bazénu visí pevné lano, kterým asi oddělovali plavecké dráhy. Klouže, ale bude stačit. Začnu pomalu šplhat, s lanem omotaným přes záda a nohy pomalu stoupám po dlažbě nahoru. Kolem mě dál hučí tuny vody, ale proud je pořád slabší, jak už je skoro všechno dole a nemá odkud víc brát. Drak dál běsní a čím míň vody nahoře zbývá, tím je divočejší.

Music's on, I'm waking up
We start the fire, then we burn it up
...
'Cause we got the fire, fire, fire
...
And we gonna let it burn, burn, burn, burn


Konečně nahmátnu rám dveří a za nimi vzpříčené kusy nábytku. Z posledních sil se na ně vysoukám a posadím. Zamávám na Karlíta a děcka hluboko podemnou. Ohnivý ještěr mi přelítne kousek nad hlavou a zakrouží nad průchodem k terminálu. Je mi jasné, co tu chrání. Postavím se a opatrně skočím stranou od dveří na pevnou stěnu. Drak mě vezme střemhlavou ztečí, ale odrazím ho máváním mokrým ručníkem.

Teď bych tu měl mít Karlíta, prak a nějaký mokrý projektil, ale mám leda tak prd. Teda, co to kecám? Přece se mám k tomu drakovi dostat zezadu a vytrhnout mu srdce z těla, ne? Prčic, jak to jenom... Ale co už. Však ony ty prognózy nejsou úplně stopro, že.

Počkám prostě na chvíli, kdy drak znova zakrouží u terminálu a pustí se na mě. Vidím nabírat sílu k poslednímu ohnivému zášlehu. Jeho křídla zapalují mokré kachle. Roztřepu ručník do plochy, nachystám si ho u boku jak nějakej tančník s býky, a když drak vyplivne první plameny, uskočím mu za krk a prostě ho celého jedním pohybem do ručníku zabalím.


Na obličej mi dopadne sprška ledové vody. Protřu si oči rukávem a rozhlídnu se kolem sebe. Po drakovi ani památky, jenom v rukách držím zmuchlaný ručník. Opatrně ho rozbalím... je prázdný. A na můstcích, stěnách ani zbývajícím nábytku nevidím žádné stopy ohně. Karlíto na mě zespoda něco řve, ale přes doznívající skladbu ho sotva slyším. Potřeboval bych si utřídit, co se to tu vlastně stalo, ale není čas. Karlíto i děcka jsou zatím v pohodě, ale musím být ve střehu. Za okamžik se mám přenést do vesmíru a dát si s CMWGE finální kolo.

Obrázek Pozři vcelku duši ještěra, nepřítele nebo spojence

HG, hraju Zázrak - Max je svým Osudem nucen spolu s realitou vnímat scény z hudebních klipů. Žádný požár v muzeu nebyl a není, to všechno byl jen důsledek Maxovy Obrazotvornosti.
Jestli správně chápu pravidla, je Rating zázraku 1, což je ale asi irelevantní. Autorita, která mu brání, je 1 (protože Motiv). Takže potřebuju Úder 1, tj. zaplatit 1 zázračný bod. Je to tak správně?
Pokud ano, co zkusí CMWGE na Maxe dál?
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Hope and Glory »

... v pekle ...

Když světla znovu naběhnou, Corneliu si uvědomí, že zakopl o něco měkkého a nohama v čemsi čvachtá. Jeho pohled sklouzne směrem dolů. Starší žena pomalovaná hlinkou mu leží u nohou, má podříznuté hrdlo a její krev zvolna kropí podlahu.

"Tu bí šůr," řekne Krysysel. "Abysme na ten společný iskejplen měli víc času a dostali víc saplájs. Navíc, říkla jsi Homo Sapiens. To ona už dávno nebyla. Možná tak Homo Degenerejt."

Světla opět zhasnou. Zdá se, že v Loukvods opravdu dochází k nějakým výpadkům.

Corneliu, tvá Issue Nemoc - Spasitelský komplex roste na stupeň 2. Vypadá to, že svět na tebe má spadeno. Vypadá to, že tě nechce nechat vylézt z téhle pekelné díry, do které jsi se propadl. Ztrácíš povědomí o tom, kým jsi a kým bys chtěl být.

... v ostatních částech lodi, flashforward situace u Maxe ....

Jak si v následujících hodinách po Maxově akci voda z bazénu nacházela různími skulinami cestu útrobami lodi, failsafe rutiny vypínaly a znovu zapínaly dle potřeby různé sektory po celé délce Hope and Glory.
- V Majdexu se to týká zejména úzkého pruhu sektorů na vnějším plášti.
- UpFloo je v bezpečí - jediná spojovací šachta je uprostřed trupu a tam se voda nedostane
- Loukvods je pro lidi oddělené, ale voda je mrcha a cestu si umí najít. Nebude jí mnoho, ale o to chaotičtější bylo její chování v beztížném stavu
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Hope and Glory »

... Majdex, v bazénu ...

Je to tak, vyvolaný zázrak má cenu 1 zb. A zároveň automaticky vyhrává nad jakoukoliv všední akcí, kterou by CMWGE mohla vyvolat.

Max konečně uvidí zdroj oné oranžové záře. V průchodu do sálu solárií dohořívala malá olejnatá skvrna. Elektrická jiskra tam nejspíš zapálila zapomenutou tubu od opalovacího oleje nebo z panelů solárií vytekla nějaká hořlavina - těžko říct. Je ale zřejmé, že zbytek vší té oranžové záře byla jen kombinace odraženého světla a prosakujícího videoklipu. Žádný drak zde nikdy nebyl a požár sice ano, ale tak malého rozsahu, že Maxe nikdy neohrožoval.

Maxi, protože ti nehrozilo skutečné nebezpečí, získáváš Issue Obrázek
Iluze 1.

Ironií je, že pokud je v tuhle chvíli přítomná nějaká iluze, je to její neuvěřitelnost samotná. Ta věc, kvůli které jsi získal tuhle Potíž?
Ta se doopravdy stala.
Jen její podoba byla taková, že ti přišla neuvěřitelná.

Jak je tohle vůbec možné?


Max tušil, že ho něco podobného čeká i v zápětí - souboj s mimozemšťany byl příliš přitažený za vlasy, ale něco z toho, co podle klipu přijde, bude mít reálný základ.

Takže když si unikající voda našla cestu motorům, pohánějícím rotaci Majdexu, část z nich dočasně odstavila a gravitace na polovinu obvyklé, Max byl připravený.

Odrazit CMWGE v podobě "ještěra" i "mimozemšťanů", když víme, že bojuje spíš s přeludy vlastních videí než skutečnou CMWGE? To je jako vyvolávat či rušit vlastní iluze. Překážka 1.

Vize budoucnosti +3 Odhad nebezpečí (resp. rozpoznání, že tentokrát není) +1 Symboly +2 Vůle +2 Překážka -1 => 7: Provedl jsi něco opravdu efektivního, co tě hodně posunulo k tvému cíli


Byl tak připravený, že toho využil. Když se potřeboval dostat do plavčické kabinky, jejíž dveře byly bezpečně zamčené, využil právě snížené gravitace.

Rozeběhl se po špršlích žebříku jednoho ze skokanských můstků, trčícího vodorovně namísto kolmo, odrazil se do vzduchu, dal lokty dopředu, aby si zakryl tvář, využil toho, že zatímco gravitace klesa, hybnost nikoliv - a proplachtil vzduchem přímo proti sklu, které náraz nevydrželo a rozlétlo se na tisíc malých kousků. Uvnitř ještě stihl přejít do plavného parakotoulu, který si pamatoval z výcviku a konečně stanul na místě, které předtím viděl v chapadlovité vizi CMWGE.

Poslední dveře ho dělily od komory, ve které zůstal zalogovaný terminál. Dveře, do kterých se stačilo prostě jen trochu víc opřít loktem.

Maxi, máš vyřešené oba Úmysly.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od J35U5xMachina »

... dříve na vejru ...
Míja píše: 21. 1. 2022, 22:57 "J35u5i, jsi vážně cool nebo to jen předstíráš? ... Míja"
Míja nečeká moc dlouho a přijde odpověď. Příliš jí ale náladu nezvedne.
automatická odpověď píše:Děkujeme za otázku :thumbsup: J35U5xMachina je bohužel zaneprázdněn jinými fanoušky ve vaší kategorii.
Budete-li mít štěstí, odpoví vám později, držíme palce :fingers_crossed: :wink:

Snad vaši zvědavost ukojí alespoň automatický odpovídací botík BabyJ35U5(TM) :baby: :!: :!: :!:

"J35U5xMachina je cool for real, žádný fake! Je cool jako všichni jeho fanoušci - protože vy jste cool :!: :heart: - protože je jedním z nás. Akorát víc, protože je TOPtier! :first_place: "

Pokud vás téma zajímá více, doporučujeme jeho starší v-log "Být cool či být krutopřísný? To je oč tu běží!"

Pro pokračování hovoru s botík BabyJ35U5(TM) :baby: prostě napište další dotaz.
Pro získání gifu s certifikátem vlastnictví digitálně podepsaného J35U5(em)xMachina napište:
"J35U5 take a wheel!:v: "
(Prosím dodržujte maximální povolený srdíček a jiných znaků, fotky, gify a videa pouze v plném oblečení. Více v Pravidla)
... o několik dní později ...
J35U5ův v-log píše:¡Hola, čumbas! J35U5 here, vaše spása před nedostatkem informací aneb další den v Limbu!
Víte, Limbo, to není jen popis stavu, kdy to přeženete s alkoholem! Původně to bylo předpeklí pro nepokřtěné děti, které sice nespáchaly žádný hřích, tudíž nemohly být odsouzeny k Peklu, ale protože zároveň nebyly ani pokřtěni, nebyly zproštěni prvotního hříchu svého praotce, tudíž nesměly do ani Nebe...

Nebudu vás nudit detaily, ale tuhle metaforu jsem nezvolil náhodou. I my - a tím myslím všechny z nás, nejen mis fans - jsme tak trochu v Limbu a čekáme na svůj sestup do Ráje. To je mimochodem další fun fact, protože my vlastně v Nebi jsme a teď se snažíme dostat do Ráje, což je svým způsobem sestup... Ale čumbas, však taky nejsme žádní andělíčci, abysme seděli na obláčcích, takže je ložený, že se chceme vydat tam dolů, jako to udělal ten frajer Lucifer, aby se přiblížil člověku...

MemeSis má teda na celou věc mííííírně odlišný názor - asi znáte její v-log "Proč si zasloužíte Nebe s Meme!" a jestli ne, koukejte to
kvaltem napravit
, můj vlogísek počká... Fakt! :wink:

Proč si myslím, že musíme vyměnit Nebe za Ráj a sestoupit - tedy udělat jedinou možnou cestu ke skutečnému ¡for real! - si nechám na samostatné povídání. Dneska mám takovou filozofičtější, takže se místo toho zamyslím nad tím, co budeme pro ten sestup budeme muset udělat.

Stejně jako ty děti, aby se dostaly do Nebe, my se do Ráje dostaneme - ne, čumbas, my si Ráj zasloužíme! - jedině tím, že se zbavíme hříchů našich praotců! O tom, jakých plánuju samostatný vlog, ale nejdřív se k nim budu muset dostat, MemeSis zjistila, že udělali opravdu hodně, aby Pravdu neznal jen tak někdo... Nicméně konkrétní hříchy teď neřešme, úplně stačí, že nám zhemřili naši planetu! Takže prostě nemůžeme stavět na tom, co nám bez našeho souhlasu nachystali naši předci - musíme si zvolit vlastní cestu, jinak zkopírujeme jejich chyby!

Stojím tu u teď u kryogenických boxů - vejrejte, je to celá ta budova za mnou! Původně byla plná tehdejší samozvané elity, která se měla roztát a vést nás do Ráje... Ano, vím, co si myslíte - jako nějací zhemrovaní bejbysitři (odpusťte mi moji loukvodštinu)!
Copak nás měli za děti? Chtěli nám vnutit vlastní styl, staré uvažování? Máme snad právo na vlastní názor! Proč bychom se měli vůbec nechat vést někým, kdo si už jednu planetu zhemřil? Ne, čumbas, jediná šance je se zříct plánů našich staříků a jít vlastní neumetenou cestou. Cestou k vykoupení!

Naštěstí stála CMWGE při nás, a jak můžete vidět, boxy jsou už prázdné. Chill, čumbas, žádní rozmrzlíci tu neběhají - teda až na Starýho psa, kterého jistě už znáte - doslova za pět minut dvanáct došlo k nějakému rozsáhlému výpadku a slovy klasika:
"Všichni jsou mrtví. Všichni jsou už mrtví... Da-ve!"

Takže o starost míň!
Zazubím se do kamery a uvědomím si, že jsem nějaký bledý. Rozhlédnu se. Co jsem to sem přišel dělat? Aha, už vím... Jen se musím nejdřív nadechnout, abych se přestal potit...
"Společně se podíváme na místo, kde zemřeli naši předci - credit where credit's due - a rozloučíme se s jejich odkazem, abychom za ním udělali tlustou čáru. Samozřejmě pak koukneme do kóje jistého Corneliu Pilatta, a vymyslíme nějaký joke... eh.. ale nejdřív... nejdřív vybereme někoho náhodně... sry, je tu nějak dusno a zima zároveň... i když chlazení by už mělo být vypnuté... neměl by tu přeci někdo chillovat...

Tak. Tady je někdo zrovna zvolený. 'Jméno: Arnelia Krichkoff'. Hmmm, docela chiquita bonita, i když už trochu starší...Navíc mi někoho připomíná...
No, co tu máme dál?
'Vědkyně, zejména zásluhy v oblasti adresace lidských potřeb v uzavřených habitatech / blablabla/ cyberpsycholožka, violoncellistka, osobnostní profil předurčuje pozici konzultantky pro adaptaci obyvatel MD na podmínky Ráje.'
Vidíte? Babysitr!

A tady už přijíždí její box. Ony teda budou všechny stejné, ale..."
V boxu leží překrásný smuteční věnec. Na stuze je jediné slovo. 'Thx!'

Vypnu nahrávání. Stejně ten konec budu muset přetočit. Z nějakého důvodu se třesu a je mi zase hrozně zle. Doufal jsem, že z tohohle jsem se už vyspal!

V rakvi - totiž v boxu! - je ještě něco. Klávesa vytržená z nějaké starší klávesnice. Pěkný old school. Je to klávesa 'F'.

Musím se posadit.

Takže někdo tu někomu stál za poděkování... za R*E*S*P*E*K*T*.

Najednou si uvědomím, že ti lidé, které jsem se chystal na vejru spláchnout do zapomnění skutečně žili. Chodili, dýchali a nadávali stejně jako Corneliu. Byli skuteční. A bez nich... je toho místo prázdnější.

Obejmu se rukama kolem ramen. Je mi zima. Taková zima...

Tento vlog jsem nikdy nedokončil.


¡Emo-cink!Vyslovíš teorii či domněnku ohledně toho, jak něco zapadá do paradigmatu, o kterém neustále přemýšlíš, či jak ho to mění.
¡Cink!Obrázek Trochu se rozpadáš, vynecháš svoji obvyklou hygienu/vlastní údržbu.
¡Cink!ObrázekObrázek Toulej se po hřbitově nebo po hraně útesu.
¡Žánr-cink!Obrázek(Být zasažen) traumatem.


...
Nová zpráva píše:Míjo! Sry, že píšu až teď, byl jsem... v limbu. Já... nic nepředstírám, vážně. Ale... už nejsem tak cool, jako před tím. Jsem cool tak na 93 % - takže jsem spadnul o celých 17-náct procentních bodů! Míjo... Mám pro tebe překvapení, hrozně cool věc! Ale nějak mi nepřidala, i když by měla. Já... mám takový divný pocit. Jakoby prázdnoty, víš? Nevím jak bych to vysvětlil... Je to jako bych měl padnout pod 80 %!
Co děláš, když máš splín? Vy gíci míváte splín často, ne? Kde vlastně pořád jsi? Chtěl bych ti ukázat upgrade, co jsem si pořídil! Chtěl bych... Přál bych si tě vidět. Jsi... taková chica estrella :star_struck:
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Max Richter »

... Majdex, v bazénu ...

Natáhnu se ke dveřím, za kterými vidím poblikávající terminál. Otevřít, nebo vykopnout? Nebo…?

"Fúúú…" zaúpím a opřu se místo do dveří o zeď. "Tohle přece není v pořádku, no ne? Tohle je příliš snadný. Měli tu být emzáci nebo aspoň něco takovýho. Měl jsem se s nima střetnout, sesmahnout je bleskem, zachránit holku… doprdele!


Vyskočím rozraženou stěnou z budky a sjedu po kraji bazénu dolů ke vchodu. Zachytím se o vzpříčená lehátka a prostrčím skrz ně hlavu dolů.

"Karlíto! Jste všichni v pořádku?"
"Jasně, mladej, že váháš" zamává na mě z improvizovaného voru, na kterém se s ním krčí i promočená trojice děcek.
"Dávej bacha, tohle ještě není všechno!"
"Cože? Jak není všechno? Vždyť už nahoře nic nezbylo a i tu to pomalu klesá!"
"Nene, věř mi, viděl jsem to. Ještě tu jsou někde zalezlí… CMWGE je má připravené… udeří co nevidět!"
"O čem to sakra mluvíš? A vůbec, co tam nahoře vlastně děláš? Tam nemáš co dělat, kdoví, v jakém je to stavu! Musíš hned dolů!"
"Nemůžu, Karlíto. Sorry. Musím zjistit, co se má stát."
"Hele, já se s tebou hádat nebudu. Jestli okamžitě neslezeš dolů, zavolám někoho, kdo tě z tama sundá!"
"Oukej, hlavně na sebe dávejte bacha. Zvládl jsi tu krizovku parádně!"

Obrázek Provádíš někoho jiného dlouhou cestou nebo zápasem


Vyhrabu se z lehátek a kouknu nad sebe. Tohle se nemá stát má se… zaposlouchám se pořádně do uší a hlavou mi projede celá sada nadávek loqoďácký úrovně. Přehrávač mi přeskočil na čistě instrumentální kus, který má jako na potvoru dvacet minut! Co tohle je? K čemu je to dobrý? Tohle přece nemůže být všechno!

Ne, CMWGE rozhodně nepodcením. Vzpomenu si na výcvik a obhlídnu perimetr.


Vyrazím pomalu šikmo nahoru, lezu po všem možným k šatnám, který kdysi přestavěli z výstavních sálů. Hned na kraji si stáhnu pásku z očí, abysem pořádně viděl, ale krom zrezlých věšáků tu nic zajímavýho není. Sáhnu po klice od dveří do vedlejší odpočívárny, a když za ni lehce zaberu, dveře se rozletí a mě zasype hromada zvlhlých knih. Napadne mě, že tohle musí být fakt ono, ale když ze sebe knížky setřepu a stáhnu z hlavy ručník, pořád tu není po CMWGE ani stopa.

Popolezu po čtyřech výš, k místům, kde jsem si splet hořící srajdu s ohnivým ještěrem. Minu dámský šatny s řadou obrovských zrcadel, ve kterých si prohlídnu řadu roztomilých Majdexanek, ale nenajdu žádnou, co by mi chtěla něco provést.

Vylezu zpátky ven ke skokanským můstkům. Řadí se u nich zástup odvážných borců, ale co kus, to kost a kůže, ke klasickým plavcům daleko. Po jednom jdou bokem na kraj můstku, kde se narovnají, roztáhnou ruce a skočí dolů. Jeden po druhým vysekne ukázkové salto a rozplácne se o trosky dole na dveřích a zbytky protečou ven dolů k náměstí.

Když i poslední skokan zmizí hluboko podemnou, zůstanu tu zas sám. Po nějakých nástrahách CMWGE ani památky. Takže zas jeden ne úplně přesný scénář, co Maxi? Jak mám pomáhat a zároveň vzdorovat CMWGE, když není spoleh ani na ni, ani na mě? Možná bude fakt nejlepší vlézt do těch archivů, najít její jádro, předělat ho a mít konečně od všeho pokoj. Možná bych se pak moh věnovat i zajímavějším věcem. Tak jo, kde je ten terminál...?

ObrázekObrázek Splyneš s nějakou knihou, pravděpodobně ve snu/představě

Max se lekl nenaplněného klipu a Obrázek zasáhlo ho jeho trauma Strach z neznámé budoucnosti. HG, jak se jeho trauma prohloubí?
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Hope and Glory »

... v J35U5ově mailboxu ....

J35U5 blog nikdy nedokončil, ale do Vejru nějak leaknul záznam z jedné z bezpečnostních kamer, která natáčení sledovala - a nahrávala i se zvukem. Sestříhaný ... a ne úplně dobře. Celé to vyznělo mnohem víc jako pohrdání ... a mnohem méně jako ... jako cokoliv lepšího.

J35U5 tak poprvé v životě ve svém mailboxu našel něco, co doposud neznal.

Hejty. A nejeden z nich mu přál smrt.

Jezusi, tvá Issue Nemoc: Pravá tvář smrti, se zvyšuje na 2.
Vypadá to, že smrt na tebe má spadeno. Vypadá to, že ať už se jí postavíš se statečností nebo výsměchem, nebude to stačit. Ztrácíš povědomí o tom, co jsi a kým si přeješ, abys byl.


Hejtovali ho samozřejmě Corneliovi fanoušci, určitě pár trollů, ale pár naštvaných zpráv přišlo i od nerozhodných voličů. A to zamrzelo.

MemeSis mu později vysvětlila, že i v předvolební boji někteří lidé prosté cheatují - a právě to se mu asi stalo. Myslela si, že to udělali buďto přímo stoupenci Cornelia nebo Krysodlaci. Ale zároveň mu dodala kuráže. Připomněla mu, že on je sportovec a hraje vždy fair play. Že on by se k takovým podlostem neměl nikdy smířit. On musí hrát s lidmi na rovinu - a právě díky tomu volby vyhraje.

"Nejlepší způsob, jak napravit škody, bude přeci jen ten vlog zveřejnit. Jeho originál." To byla poslední rada, co od ní dostal.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Hope and Glory »

... u terminálu ...

Max vstoupil do místnosti s terminálem. Vypadala až podezřele přesně jako v té simulaci. Malá kontrolka prozrazovala, že terminál drží při životě záložní zdroj a stále byl zalogovaný.

Hleděl na něj a marně se upínal k nic neříkající hudbě svého přehrávače.

Rozpouštíš se. Rozpadáš se. Tváří v tvář tomu, co se s tebou děje, se už déle nedržíš pohomadě. Až na to, že...
Je tu něco, čeho se nechceš vzdát. Je tu něco, čeho se jen obtížně vzdáváš, i když to vypadá, že o to stejně přijdeš. Je tu něco, co tě chrání před zoufalstvím, nebo možná něco, co tě znovu zbaví beznaděje pokaždé, když jí propadneš.

Pojmenuj to. Ujasněte si, co to je.
Je to
> slib, který chceš dodržet?
> hodnota nebo zásada, na kterou si nedovolíš zapomenout?
> něco, co odmítáš udělat nebo musíš udělat?
> osoba, kvůli které chceš zůstat sám sebou?
> něco, co na sobě miluješ a čeho se nechceš vzdát?
> něco, co nenávidíš na změně, které se nehodláš poddat?

Nemůžeš jen tak nechat nejistou budoucnost, aby tě zničila. Alespoň ne tuhle část tvého já. Nejde o to, že bys byl nezlomitelný.
Prostě tě zlomit nejde. Nevíš, jak se téhle své části zbavit, i když se zlomíš. Je to, jako bys měl v sobě nějakou pojistku proti zlomení. Možná něco dobrého, možná dokonce něco strašlivého, ale drží tě to zaseknutého.

Je tu něco, čeho se prostě nevzdáš. Vzpomeneš si, co to je?
Ale ne, že tě to snad zachrání.
Je tu ještě tolik dalších věcí, o které můžeš přijít ...
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha třetí - Všechno je naruby, všechno je vzhůru nohama

Příspěvek od Corneliu Pillat »

... v pekle ...

"PIZDA, PROSIL SE TĚ NĚKDO?!", vyjede na něj Corneliu, "Dořitě s tebou, máme o dvě ruce a nohy míň...výměnou za pojebaný zásoby...teda jejich příslib. Víš vůbec, jestli nám něco doopravdy dají? A jaká je robotí definice 'dávky potravin'? Myslíš, že to bude opravdu stát za to? Nebo jestli si stejně neodvlečou i někoho jinýho, aha? Hovno víš. Dvakrát měř, jednou řež. Zbrklost a nedomýšlení následků je přesně to, co HoGlo přivedlo na pokraj zkázy! Když chceš něco obětovat, musíš si, pizda, spočítat, jestli se to vyplatí celku dlouhodobě, ne skočit po první šanci jak si 'možná' pomoct krátkodobě...hraješ jejich hru, do háje, přesně tohle čekají, tak přestaň."

Obrázek Reagoval emotivně na chování, co se mu příčí a neodpustil si poučování.

Zamračí se, ale pak se shýbne k tělu, vytáhne nůž a rozřízne mrtvole břicho. Potom ho v beztíži nasměruje k turretu a strčí do něj, aby ho poslal přímo na něj. Unikající tělní tekutiny a vznášející se vnitřnosti mu trochu zacloní výhled.

"Tak si dekonstruujte, vy zmrdi.", uleví si, otočí se na ostatní a ukáže zkrvaveným nožem ke stolu,
"Porada. Hned. Mám plán a budem potřebovat každýho."

... o něco později ...

Stůl obrátili tak, aby zakrýval výhled a shromáždili se za ním. Corneliu jim v krátkosti shrnul svůj plán a co bude od každého potřebovat. Zatímco Maggie sledovala a počítala intervaly mezi poblikáváním nouzového osvětlení, Gustavo rozdělil zásoby podle kalorických potřeb a kondice jednotlivců, Krysysel s Ruhnem a němým chlapcem měli za úkol posbírat všechno možné harampádí okolo a vyrobit z něj potřebné nástroje a pomůcky. Corneliu zatím, krytý stolem, prováděl svižné přítahy rukou a nohou, aby skrz rekuperaci nabil záložní zdroj exosuitu. Když byli hotovi s přípravami, odpočinuli si a pojedli společně krekry se sýrovou omáčkou - jediný obsah oné 'dávky potravin', kterou dostali. Přesto, Gustavo odněkud vykouzlil špetku chili, kterou sýrovou omáčku z tuby vylepšil. Po tak dlouhém hladovění chutnaly jako božská mana. Důležitější bylo, že měli vodu, osvěžila je a probrala z únavy, kterou pociťovali.

Obrázek Seděli spolu a jedli krekry a sýr.

Když mohl zapnout holotab a projít schémata HoGlo, objevil to, co hledal - cestu ven skrz vodovod. Za normálních okolností by byla asi šílená, ale ve stavu beztíže a když budou spolupracovat, by to mohlo fungovat. Jedna z propustí do místnosti vedla skrz dva metry široké potrubí do přečerpávacích nádrží ve vyšších částech Lower Quarters - do vodojemu. Otamtud se dalo vyplavat cestami, které Corneliu i Krysysel znali. A podle toho co vypozorovali, skrze zavřenou regulační clonu do jejich žaláře opravdu prosakovaly kapénky vody.
V první fázi bylo potřeba zakrýt turretu výhled deskou stolu na ústí potrubí a počkat na další výpadek proudu. To byl čas, kdy se dala regualční clona manuálně roztáhnout, když se do toho opřou všichni.
Podle schémat se pak každých pár desítek metrů od clony nacházely průduchy ke vhánění vzduchu. A za každým průduchem další regulační clona. Za normálních okolností by průduch nebylo možné otevřít, když byla v potrubí voda a zároveň dovnitř nebyl vháněn vzduch, ale ve stavu beztíže by mělo stačit vytvořit vzduchovou bublinu okolo senzoru a průduch otevřít za pomoci improvizovaných páčidel a hrubé síly. Skrze úzký průduch se pak někdo drobnější dokáže dostat šachtou vzduchotechniky o pár metrů výš a skrz vyzkratování obvodu na čas otevřít další regulační clonu v potrubí, bude-li zavřená. A vpustit do potrubí trochu vzduchu. Ostatní se mezitím mohou z otevřeného průduchu nadýchat a nabrat síly k dalšímu postupu.
Zbývalo vyřešit, jak se vůbec pohybovat ve stavu beztíže skrz vodu v potrubí - a tady přišel na řadu Corneliův exosuit. S nabitým záložním zdrojem si mohl aktivovat magnetické podrážky a zkrátka skrz potrubí jít. Ostatní táhl skrz vodu za sebou a přitahoval je přivázané na popruzích vyrobených z přikrývek.
Uvnitř trubky se ostatní k sobě semkli zády a každý se odrážel nohama od stěny. Zároveň se mezi průduchy všichni museli podělit o vzduch z jediného zdroje - portu pro nouzové propojení dvou skafandrů, ze kterého Corneliu mohl vypouštět vzduch z exosuitu, když měl ostatní kolem sebe.
Šílený plán, ale Corneliu si spočítal, že by to mohlo vyjít. Cokoliv bylo lepší, než zůstat byť jenom o hodinu déle v rukou vražedných robotů. Navíc je skrz vodu nemohli ani efektivně pronásledovat. A budou mít dost svých problémů, protože jim prosákne ještě víc vody do Pevnosti.

intent: Uniknout s celou skupinou ze zajetí někam do bezpečí. Uplatní se hlavně fyzická kondice a schopnost dobře instruovat ostatní (dovednost: Instruktor Kali-Maga 2), ale na jejich straně budou i některé fyzikální zákony a plán s tím počítá (nástroj: Čistá hlava 1). Pro tuhle chvíli, ať jsou jejich rozdíly jaké jsou, jsou smečka, sjednocená v úmyslu - a Corneliu jí jako Poslední z vlků (pouto: 2) povede vpřed, protože je musí chránit za každou cenu. Tohle byl hlavní úkol a bylo třeba do toho dát všechno. (vůle:4)

Krysyslovi ale nevěřil. Ne úplně. Usoudil, že bude jen otázka času, kdy se ho pokusí zradit, nebo někoho obětovat, aby zvýšil svoje šance. Rozhodl se mít proto jedno oko otevřené jeho směrem.

2. intent: Pohlídat si Krysysla a pokud zkusí podrazit skupinu, zabránit mu v tom. Jako Hustej (2 - kdyby Krysysel šel do PvP) Veterán poslední války (dovednost:3) byl zvyklý být neustále na pozoru a odhadovat protivníka. A jako Poslední z Vlků (pouto: 2) musí ochránit smečku i za cenu, že z ní někoho vyloučí, bude-li muset. Nemůže ale dávat pozor pořád, jen po očku (vůle: 1).
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Zamčeno

Zpět na „[Chuubo] {PbP} CyberMarvellous WishGrantingEngine“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti