Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Zápisy a zážitky z vašich her, pomoc s přípravou, společné hraní.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Markus »

Začínám novou kampaň, tentokrát v OSE a s cílem vyzkoušet si poctivé „staré“ D&D. To slovo „staré“ je v uvozovkách, protože sice budu používat stará pravidla, ale nejde mi o rekonstrukci 70. let – naopak, chci si v praxi vyzkoušet principy práce se starým D&D, které se vyvinuly v rámci old school renesance (OSR). Takže bude sandbox, hexcrawl a spousta jiných populárních slovíček.

Úvodní představení:
:arrow? ER00: Jak správně hrát poctivé „staré“ D&D?
:arrow? ER01: Počestná zrada.

Pokud jste z Brna a chcete se přidat, rád vás uvítám!
Uživatelský avatar
Ota
Příspěvky: 643
Registrován: 6. 6. 2007, 16:17
Bydliště: KrPole

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Ota »

Náhodné postřehy barbara Cvacha z kmene Rudobýků:

Počasí:
Před návštěvou tohohle ostrova jsem netušil, jak hnusný je na něm počasí. Když neprší, je aspoň kosa. Když prší, je kosa taky. Mně to nevadí, jsem otužilej, ale mám obavu, aby v takové slotě žily nějaký solidní krávy. Snad se na jaře vyčasí.

Lidi a nelidi kolem:
Těžko zatím říct, jestli jsem udělal dobře, když jsem se odpojil od bláznivé Xary Beznosky a přidal se k té nové skupině. Jasně, dostal jsem od nich trochu poškozenou kroužkovku, kterou mi slíbil místní kovář opravit, ale zatím mi přijde, že jedinej normální jsem já. Jeden z nich je něco jako náš šaman, akorát si říká druid a náš šaman je proti němu fešák. Každopádně se krve neštítí. Další je jakejsi prcek, kterýmu jeho rodiče dali jméno delší, než je on sám. Jelikož bude mít něco společného s magickýma kejklama, dám si na něj pozor. A pak tam jsou dvě dámy, obě zjevně od rány. Každá by u nás měla cenu aspoň dvaceti tučných krav. Jedna se ohání pirátskou minulostí, třeba mi v budoucnu poradí, jak všechny ty krávy dostat přes moře. Tu druhou jsem zatím viděl jen s děckem v náručí, prej ji cosi proklelo, co by taky kdo od magie čekal jinýho. Každej den se jí v jakýmsi košíku zjevuje mimino, takže je kolem řevu jako když u nás hloupý děcka shoděj ze stromu hnízdo divokých vos. Až si vezmu za ženu krásnou a statnou Rabiru, dceru náčelníka, víc jak dvě děcka mít nechci.

Baklin:
Tohle mi doma nikdo neuvěří. Vysoký baráky z kamene, smrad, kupci se vším možným a na návsi jakejsi velkej totem, kolem kterýho se motají divní lidi. Seděj, ležej a čekaj, že jim někdo něco dá. Prý se jim říká žebráci. No nevím, u nás, když si někdo zpřeláme obě nohy, tak se snaží krávy aspoň dojit, když už je nemůže nahánět. Možná jsou ti lidi pod vlivem nějakého zlého kouzla, co jim brání pracovat, těžko říct. Raději se k nim nebudu moc přibližovat.

Mrtvoly:
Mrtvoly tu vozej kamsi do středu ostrova, aby prej po smrti nezlobily. No nevím, spíš mi to přijde, že si z toho místní řád černých tajtrlíků udělal slušnej byznys. Kdyby svý mrtvý spálili, jak to děláme u nás, je po problému. Kdybych tady někde hrdinně zahynul, doufám, že neskončím v tom jejich vězení pro nebožtíky. Musím o to nové společníky požádat.

Zbytek:
Zatím se to jeví jasně. Až si zbytek skupiny odfrkne, půjdem prozkoumat místní podzemí. Z toho snad něco kápne. Když se o tom mluvilo, znělo to, jakože možná budeme i něco krást. To se mi nelíbilo, krávu nebo sekeru bych nikdy nikomu neukradl, to jsou důležitý věci, ale pokud půjde o hlouposti jako cingrlátka, zrcátka a podobně, bude jenom dobře, když je vezmu a s nějaký bláznivým kupcem je směním za něco pořádnýho. A pak snad zpátky do Údolí ovcolidí, kde na mě bude čekat opravená zbroj. Kovář sice vypadal jakože vidí zbroj poprvé v životě, ale nakonec řekl, že ji spraví. Doufám, že alespoň tohle tady funguje jako u nás. Když se něco řekne, tak to platí.

Cvach-color-small.jpg
Cvach-color-small.jpg (16.15 KiB) Zobrazeno 1530 x
Naposledy upravil(a) Ota dne 20. 3. 2022, 20:03, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Markus »

Díky za deníkový záznam (v případě Cvacha teda spíš ústní líčení :)), Oto. Já pošlu celkový zápis někdy v průběhu dalšího týdne. Ze sezení se teda vyklubalo spíš jen takové úvodní povídání. Ale příště (snad) začneme rovnou akcí, tak doufám, že to chytí spád. :)
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Markus »

V posledním sezení se toho „moc nestalo“, což mě vede k úvahám o tom, co je vlastně správná balanc mezi „dobrodružstvím“ a „koloritem“ v kampani.

Obrázek

:arrow? ER07: Něco končí, něco začíná – Sbohem, Corrocu, vítej, Bakline!
Ze sedmého sezení naší kampaně v poctivém „starém“ D&D se vyklubalo jakési podivné „mezisezení“, ve kterém dojíždějí ozvěny předchozích dobrodružství, zatímco nové dobrodružství se ještě tak docela nepodaří zahájit.

V minulých sezeních hráči v horském údolí „ovčích lidí“ rozprášili buňku vyznavačů starého boha Kurlakuma Sedmero neštěstí a později se vypravili do zničeného kláštera železného boha Yolantha Kara, toho času obsazeného gobliny, kde přemohli a okradli gobliního krále Fraghaca. Teď, konečně obtěžkaní poklady, se plánují vydat do hlavního města Baklin, aby si „zahýřili“ – což je v naší hře hlavní způsob konverze pokladů na zkušenosti. Přístavní velkoměsto Baklin je přitom zajímavé místo obsahující spoustu zápletek a potenciálních dobrodružství.

Zároveň ale do kampaně přicházejí dva noví hráči, které potřebuju v téhle mezifázi zapojit do děje. Moje představa byla, že zhruba polovinu sezení budeme uzavírat staré linky, přesouvat se do Baklinu a seznamovat se s novým městem, zatímco ve druhé půlce zahájíme nějaké nové, menší dobrodružství (pravděpodobně přímo v Baklinu). Bohužel se to tak docela nepodaří. Ale víc až v komentáři pod zápisem…
Uživatelský avatar
Ota
Příspěvky: 643
Registrován: 6. 6. 2007, 16:17
Bydliště: KrPole

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Ota »

Náhodné postřehy barbara Cvacha z kmene Rudobýků

Podivné manýry v Baklinu:
Procoural jsem místní přístav, abych se dozvěděl, kolik bude stát přeprava stáda krav na můj rodný ostrov. No, nebude to málo, ale to je v pořádku. Kráva z telete taky nevyroste přes noc.
Jedna z možností, jak konečně získat nějaký ten majetek, byla prozkoumat jakési jeskyně pod městem. Pch, netušil jsem, že bude tak těžké zjistit, kudy se do těch jeskyní dostat. Mohutný muž jménem Torbus s tím dělal neskutečné cavyky, zcela nedůstojné muže jeho postavy. Čekal jsem, že se mu za to budou v místní nálevně všichni od srdce smát, ale nakonec se podle všeho smáli nám, i když vlastně nevím proč. Nakonec jsme Torbuse zmáčkli, když se z hospody vracel domů a on přislíbil, že nám tu díru dokonce ukáže. Takže rychle na kutě, zkontrolovat zbraně a zítra konečně vyrazíme za dobrodružstvím.

Nové tváře v partě
Přidal se k nám válečník, jehož rovná mluva a přímočaré postupy řešení mi vyhovují. Záda mu kryjí dva pomocníci, podle všeho spolehliví. A pozor, pomocníka jsem splašil i já. Až budu jednou váženým náčelníkem kmene, bude se mi každá zkušenost s vedením lidí hodit. Bývalého pašeráka Vaaka jsem nalákal na bohatství a slávu, která nás jistě čeká. Svalů sice moc nepobral, ale jeho optimistický šílený smích bude v těžkých chvílích zahánět případnou trudomyslnost, mám to prostě promyšlené.

Po kotníky v kostech
Torbus nám druhý den díru do jeskyní opravdu ukázal a já, abych šel Vaakovi příkladem, do ní slezl jako první. Všude kolem byly na podlaze kosti a po nestvůrách ani stopa. V místnosti s divnou sochou jsem poklepem odhalil jakási posuvná hejblata, inu barbarská intuice. Aby si pak pocit dobrodruha vyzkoušel i Vaako, nechali jsme ho zatáhnout za skrytou páku, která odhalila průchod do nižších částí jeskyní. Snad mu to udělalo radost, i když jsme tam zatím nešli. Když jsme poté prozkoumali nejbližší okolí a našli tři zlaté masky (každá má prý větší cenu než tucet krav!), začalo mě to bavit. Pak proběhlo podivné setkání s jinou partou, mluvili o jakémsi licenci, ale na přímý dotaz, co to ten licenec je, plácali nesmysly a smáli se, podobně jako ten kolohnát včera. Zřejmě nějaký baklinský zvyk.

Pozor, magie útočí!
Když jsme pak v jiné místnosti chtěli prozkoumat podivné sloupy (chystal jsem se znovu nasadit barbarskou intuici), začali se k nám z vedlejší chodby blížit tajemná světélka! Zavánělo to magií, takže jsem potěžkal svůj oštěp a za jeden ze sloupů se obratně skryl. A pak byly ty svíčky větší a větší, vlezly mi do hlavy a tam hřály a hřály ... najednou bum, prásk a k sobě mě přivedly facky našeho šamana. Hned jsem se otřepal a zuřivě mrštil po zbylých svíčkách oštěp, ale netrefil. Nakonec jsme ta prokletá světla porazili, ale z jedné pomocnice zbylo jen očouzené torzo. Vysvětlil jsem vyplašenému Vaakovi, že pokud jich tu bude víc, nesmí se na ně dívat. Ani pro mě to nebude prča, protože zabít něco, na co se nesmím podívat, nebude snadné. Šaman mi každopádně zachránil život a to si my, Rudobýci, pamatujeme.
Naposledy upravil(a) Ota dne 29. 3. 2022, 10:54, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Markus »

Oto, než na to zapomenu, napíšu to sem... pamatuj si, že ti nákup dobytka uznám jako hýření. :D Za předpokladu, že ten dobytek pak neprodáš.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Markus »

Nový zápis...

Obrázek

:arrow? ER08: Antidobrodružství
Vždycky jsem si přál zahrát si situaci, kdy postavy uvíznou v dungeonu, nedokážou se dostat ven a teď jim pomalu dochází světlo… Celý ten systém počítání zdrojů se najednou stává dramatickým nástrojem! Série stupňujících se následků v osmém sezení nám tuhle situaci připravila.

Nacházíme se v Baklinu, Perle moří, největším městě ostrova Erillion, hemžícím se stěžni lodí z celého světa. V minulém sezení hráči přicestovali, seznamovali se s městem a posbírali háčky na různá dobrodružství. Dnes se – po týdnu stráveném hýřením (a ziskem zkušeností) – rozhodli vyhledat hromotluka Tarbuse Rolfa, kterého nedávno zaslechli chlubit se v hospodě, že objevil vápencové jeskyně pod městem, vynesl z nich poklady, ale musel prchnout před létajícími bulvami. Když si Tarbus netroufne prozkoumat zbytek jeskyní, možná by to mohla být práce pro naše (anti)dobrodruhy!
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Markus »

Obrázek

:arrow? ER09: Antidobrodružství, díl 2.
V minulém díle jste viděli: Skupina nebojácných dobrodruhů po dlouhých peripetiích sestoupila do podzemí pod městem Baklin, odkud jistý provozovatel psince Tarbus Rolf vynesl drobné poklady, než uprchl před létajícími bulvami. Létajícím bulvám (a hlavně těm pokladům) je nutné podívat se na zoubek!

Vinou nepříliš podařeného jednání s Tarbusem Rolfem se ovšem stalo, že majitel psince dobrodruhy – poté co od nich dostal přes držku, aby jim prozradil vstup do podzemí – zahrabal a zasypal jim jediný známý východ ven. A tak se dobrodruzi ocitají v jeskyních a katakombách pod městem a zjišťují, že si s sebou ve skutečnosti nevzali moc světla a jiných zásob. Vykračují vstříc neznámému a hledají cestu ven.
Uživatelský avatar
Ota
Příspěvky: 643
Registrován: 6. 6. 2007, 16:17
Bydliště: KrPole

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Ota »

Náhodné postřehy barbara Cvacha z kmene Rudobýků

Zrada
Proradný Torbus a jeho kumpáni zatarasili díru, kterou jsme do podzemí vstoupili. Torbus se tak v mých očích stal zahořklým tlustým volem. Není mi jasné, co vede seveřany zůstávat pod jeho vedením. Jestli se odtud dostaneme, možná bych si s nimi měl promluvit na téma barbarské cti.

Průzkum

Podzemí Baklinu je snad ještě divnější než Baklin sám. Všude samá počmáraná socha, některé z nich dokážou měnit mince na kameny, některé jsou neviditelné, slabší povahy než já by se z té záhadné magie už zbláznily. Kromě toho další a další sklady na kosti, opravdu divnej zvyk. Líbí se mi, jak se pomocník Vaako pod mým vedením začíná osmělovat a několikrát dokonce přispěl cennými informacemi. Když se osvědčí, možná z něj v budoucnu udělám vedoucího dojičů.

Krutobulvy
Jsou tiché, mazané a smrtící. Když se objevily, měl jsem radost, protože to znamenalo, že se blížíme k pokladům (pokud alespoň v tomto prohnaný Torbus nelhal), ale pak začalo peklo. Naše střely jim moc neublížily, nezbývalo nic jiného, než to vyřídit ručně. Krutobulvy ale zbaběle vzlétly ke stropu, kam naše zbraně nedosáhly. Jen blázen se snaží podojit býka – museli jsme ustoupit. Šamanova chlupatá bestie se zdržela déle, než bylo nutné a i když jsme na ni chvíli čekali, nevrátila se. Škoda, byl to cenný spojenec. Až budu o krutobulvách vyprávět u nás doma, budou si myslet, že jim na nos věším bullíky.

Pipiňáci
Zatarasili jsme dveře vedoucí ke krutobulvám, do čela výpravy se vedle mě místo vrrka posunula Jianna a šlo se dál. Hlavou už mi běhaly myšlenky, jak na ty hnusáky v budoucnu vyzrát. Víc oštěpů? Ještě víc oštěpů? Uvidíme. Když jsem tak přemýšlel o oštěpech, najednou jsme s Jiannou zahučeli kamsi do podzemí. Po bolestivém pádu jsem se rychle otřepal a zjistil, že se nacházím v obklíčení několika špinavců vedených hobitem. Tlustým hobitem! Tlustým hobitem, co si říká Pipin!!! U býčích koulí, kdo normální by chtěl být členem tlupy, kterou vede tlustý hobit Pipin?! Pipin byl nejen tlustý, ale i dost nabručený. Nakonec se to zvrhlo ve rvačku. Nechtěl jsem těm ubožákům moc ublížit, ale podcenil jsem je. Nakonec na mě naskákali aspoň tři a poslední, co si pamatuju byly hysterické výkřiky Pipina, že shora skáčou posily. Pak mě omráčili. Sbohem Rabiro ...

Kupodivu naživu
Otevřel jsem oči a spatřil zraněné členy naší party, jak hledají cennosti po uprchlých Pipiňácích. Skvělé. Vyprávěli mi, co se všechno událo, ale bylo to tak neuvěřitelné, že bude lepší nad tím nepřemýšlet. A zmizel Vaako! Prý shodil druhého pomocníka propadlem k nám a se šíleným smíchem uprchl. Že bych si vybral špatného pomocníka? Škoda, budu si muset najít nového vedoucího dojičů. Tlustý Pipin každopádně už nepřibere. Nenápadná Fiona ho prý podřízla jako tele. Nejtěžší asi bylo najít mezi těmi jeho třemi bradami krk.
Jeden z Pipiňáků nám pak ukázal cestu ven z podzemí. Všichni jsme zranění a potřebujeme nabrat sílu, ale kromě Torbuse jsme si ve městě znepřátelili další skupinu lidí. Musíme se rozhodnout, zda Baklin opustíme nebo si tu chvíli odpočineme. Já mám jasno, v Corrocu na mě čeká kroužková zbroj, moje první v životě!
Uživatelský avatar
Muzzug
Příspěvky: 372
Registrován: 28. 10. 2009, 10:23
Bydliště: Brno

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Muzzug »

Ota píše: 23. 4. 2022, 10:52 Šamanova chlupatá bestie se zdržela déle, než bylo nutné a i když jsme na ni chvíli čekali, nevrátila se.
😭😭😭

Čumáček mi bude chybět...

A mimochodem, Markusi - jak by to vypadalo, kdyby místo Čumáčka zařval Taragan? Znamenalo by to, že by celá družina stála proti 4+1 HD Dire wolfovi, ze kterého spadlo kouzlo a je to najednou obyčejné zvíře bez pána, je zmatené a útočí? Nebo co by se dělo?
Uživatelský avatar
Winnie
Příspěvky: 209
Registrován: 30. 11. 2020, 14:24

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Winnie »

Muzzug píše: 23. 4. 2022, 23:55 Čumáček mi bude chybět...
Smrt Ciary mě mrzela mnohem míň... A nejen proto, že Čumáček byl na rozdíl od ní v soubojích opravdu i něco platný :)
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Markus »

Muzzug: Ano, kdyby umřel Taragan, tak by najednou uprostřed družiny (a pravděpodobně uprostřed boje) stál neokouzlený vrrk. Co by dělal... asi by si hodil na reakci. :)
Uživatelský avatar
Ota
Příspěvky: 643
Registrován: 6. 6. 2007, 16:17
Bydliště: KrPole

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Ota »

Náhodné postřehy barbara Cvacha z kmene Rudobýků

Cesta do tvrze
Je to radost být zase na cestě, z toho baklinského blázince už mi šla hlava kolem. Nejde se sice do Corrocku pro kroužkovku, ale pár dní ještě klidně počkám. Během prvního večera na mě Gilbert Rovný aplikoval jakési přikládání rukou, že prý se mi uleví. U nás to děláme, když má kráva potíže s porodem. Každopádně jsem se ráno cítil mnohem lépe, Gilbert je zřejmě nadaný masér. Během další noci nás při spánku vyrušila divná dvojice jezdců. První, asi náčelník, požadoval černou zbroj, kterou měl náš kůň na zádech. Druhý, kolohnát zakutý do podobné černé zbroje, hrozil svou přítomností. Jianna se sice ošívala, ale jelikož nám ostatním se nechtělo pouštět do křížku kvůli zbroji, která jezdcům zjevně patřila, nakonec ji předala a my mohli dál spát. To nejzajímavější nás ale teprve čekalo. Další den jsme na cestě narazili na slimáka, velkého jak menší kravín. Jakýsi učený panáček nás prosil, abychom zachránili jeho brašnu s papíry. To znělo zábavně. Z boku jsem trefil slimáka oštěpem a pak jsem zběsilým telecím tancem upoutal jeho pozornost. Mezitím se Jianna vydala pro brašnu. Slimák po mně flusal jakési hromady hnusu, ale vždy jsem včas odtančil za stromy. Akce se tak vydařila a panáček nám věnoval hezký obnos zlata. Aspoň si budu schopen koupit nový oštěp. A rovnou si jich koupím víc.

Tvrz
Dojeli jsme zrovna v době novoročních slavností. Všude plno lidí, jídla i zábavných soutěží. S medvědem jsem svedl krásný zápasnický souboj, někteří diváci dokonce začali volat: "Cvach, Cvach, medvěda krach!", ale pak mi ujela v blátě noha a prohrál jsem. Následující šplh na mastné tyči mi nevyšel vůbec, jsem zvyklý šplhat spíš po skalních převisech. Hvězdou dne se tak stal Gilbert Rovný. Nejdřív si vychytrale počkal, až mu medvěda unavím a pak ho nějakým podivným masérským chvatem poslal k zemi. Potom šplhal po tyči tak rychle jako by to dělal každý den dvakrát. Má prostě talent zacházet s rovnými věcmi.
Já si během slavností koupil tři skvělé oštěpy a dva z nich rovnou svěřil pomocníkovi, bude mým oštěponosičem. Snad je někde nevymění za bílý prášek, který si pořád cpe do nosu. Jianna pak domluvila s náčelníkem jakési skupiny válečníků, že nám pomůžou obklíčit podezřelou hospodu v nedaleké jeskyni. Prý se tam ztratil nějaký kupec. Abych pravdu řekl, moc jsem netušil, o co jde, asi nějaké dozvuky z minulosti.

Krev a bohatství
Zadní vchod do jeskyně jsme našli rychle. Dva zarostlí chlapíci, kteří jej hlídali, nereagovali na mé pozdravy, místo toho nadávali Jianně, která si prohlížela nedaleko stojící koně. Když pak Jianna zmínila jméno zmizelého kupce, začali se chovat podezřele. Slovo přece nepřinutí muže s čistým svědomím utíkat. Pustili jsme se do pronásledování. Mé oštěpy konečně začaly trefovat cíle, Jianna střílela z luku a Gilbert, po vítězství v soutěžích neskutečně vyhecovaný, používal svůj rovný meč s děsivou účinností. Posily, které vousáč přivolal, byly po chvilce mrtvé nebo utekly do patra. Bylo jasné, že na porady o opatrném postupu není čas ani nálada, vyběhli jsme po schodech a vpadli přímo mezi zbytek tlupy. Jakýsi muž v rouchu chtěl začít vyjednávat, ale nenechali jsme ho domluvit. Uhýbali jsme šípům, odráželi čepele a můj oštěp překazil kouzelníkovi jeho ďábelské kejkle. Nakonec protivníci odhodili zbraně a vzdali se. Svázali jsme je a začali si prohlížet, kde to jsme a koho jsme to vlastně porazili. Vypadá to, že nás šestý smysl nezklamal a tihle poraženci mají se zmizelým kupcem skutečně něco společného. No, vyšetřování nechám na ostatních, mně udělala obrovskou radost kroužková zbroj, která byla v místní zbrojnici. Konečně, první krok za slávou byl právě učiněn. Rabiro, začni si šít svatební šaty!
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Markus »

Obrázek

:arrow? ER10: Přepraný medvěd, rovná namaštěná tyč a problém těžko přenosných pokladů
Tahle kampaň mi evidentně plní přání. Před pár hrami se mi splnilo přání, aby postavy uvízly v dungeonu a snažily se najít cestu den. A dnes zažijeme další tradiční oldschoolovou situaci, která se mi zatím pořádně nepoštěstila: postavy získají velký a drahocenný poklad, ovšem není pro ně jednoduché dopravit ho do bezpečí.

Ale nepředbíhejme! Ještě předtím: čestný duel, prodání prokleté zbroje za pár šupů, šaškování okolo obřího slimáka, zápas s medvědem, lezení po namaštěné tyči, zbrklý útok, bitva proti přesile. To vše a mnohem víc v desátém sezení naší kampaně OSE.

S dobrodruhy se znovu shledáváme ve chvíli, kdy se potom, co vyvázli z podzemí velkoměsta Baklin, rozhodli neprodleně zmizet, protože si nadělali spoustu nepřátel.
Uživatelský avatar
Ota
Příspěvky: 643
Registrován: 6. 6. 2007, 16:17
Bydliště: KrPole

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Ota »

Náhodné postřehy barbara Cvacha z kmene Rudobýků

Zabíjačka
Takový to byl zajímavý den, dobyli jsme hnízdo banditů a já konečně získal kroužkovou zbroj. A pak se to začalo kazit. Zajatý černokněžník nám vyhrožoval, že se zbytek tlupy každou chvíli vrátí. Jianna a Gilbert považovali situaci za vyřešenou a vydali se zpět do tvrze. My zbývající jsme zabavili cenné věci a začali jsme přemýšlet, co uděláme se zajatci. Každou chvíli jsme se mohli ocitnout v obležení, přičemž šaman Taragan ani hypnognóm Fůdl bojovým nadšením zrovna neoplývali. Dva lapkové, kteří se znenadání vrátili z rybolovu a utekli dřív, než jsme stačili něco udělat, odsoudili své druhy k smrti. Bylo jasné, že za chvíli přijdou posily a každý, koho necháme naživu, se za zanedlouho bude snažit zabít nás. Jsou prostě chvíle, kdy je potřeba udělat nehezké věci, o kterých se dětem u táboráku nevypráví. Zabil jsem je rychle a čistě, stejně jako když u nás zabíjíme přebytečná telata. Pak rychle na koně a hurá zpět do tvrze. Cestou mě napadlo, že jsem jim mohl jen zlámat obě ruce, ale nadojené mléko se do vemene už nacpat nedá.

Příprava
Po domluvě s náčelníkem legionářů jsme za dva dny rozbili tábor asi kilometr od jeskyně banditů a začali plánovat další postup. Při pokusu o průzkum jsme byli odhaleni a museli se potupně vrátit. V noci to šlo líp, neboť Fůdl se ukázal být schopným zvědem. Dokonce prý vidí ve tmě. Až budu jednou velet svému hradišti, možná do svých služeb pár gnómů povolám. Po zjištění stavu věcí jsme s legionářským náčelníkem naplánovali přepad a další noc vyrazili. Fůdl se ztratil ve tmě a přesně podle plánu se za chvíli rozhořela kůlna se senem, která tak osvětlila louku před jeskyní. Horkokrevný ork, kterého jsme ve tvrzi najali, neváhal a začal kuší ostřelovat hlídku na vyvýšené plošině. Brzy se k němu přidali i ostatní střelci a hlídka ustoupila. Bylo jasné, že nastala chvíle pro ty nejodvážnější z nás. Pobídl jsem Craccuse, vyzval legionáře, aby mě kryli a pružným během se rozběhl ke srázu. Z plošiny sice vyletělo pár šípů, ale těžko zastavit běžícího Rudobýka. Odpověděli jsme deštěm šipek a oštěpů a zvuk hekajících těl nám do žil vlil další pintu odvahy. Pod srázem jsem vytrhl Craccusovi z rukou lano a na plošinu vyšplhal hbitě jako opičák. Uvázat lano kolem stromu bylo snadnější než spoutat mladou krávu. Na plošině se za chvíli ocitlo zhruba tucet spolubojovníků a vše se zdálo probíhat skvěle. A pak se to začalo kazit ještě víc.

Smutný příběh
Nahrnuli jsme se do chodby, ale ani po několika minutách jsme nedokázali pevné dveře vyrazit. Když nám dole hlídající Taragan řekl, že se jim podařilo otevřít dveře v přízemní chodbě, nechali jsme nahoře jen pár lidí a zbytek se nás vrhl spodem. Jako řeka jsme se provalili přízemními chodbami a když jsme se po schodech vřítili do horní místnosti, naše bojové šílenství dosahovalo vrcholu. Místo očekávaného tuctu banditů jich tam ale bylo minimálně dvakrát tolik. Naše střelba jim moc neuškodila a když na nás začali zle dotírat, naše řady se zapotácely. Když padl první legionář, morálka celého jejich oddílu znatelně poklesla a náčelník zavelel k ústupu. Tohle má být ta elitní jednotka, která měla místo nás splnit úkol ohledně ztraceného kupce? Pche. Bylo jasné, že proti obrovské a připravené bandě lupičů nemáme bez podpory legionářu šanci uspět. Postavit se do cesty rozzuřenému býku není odvaha, to je bláznovství. Začali jsme ustupovat také. Bohužel, nešikovní legionáři nejen, že neuměli bojovat, ale neuměli ani ustupovat. Zatímco my byli už v lese za loukou, oni se teprve potáceli z jeskyní. Bylo zřejmé, že jsou ztraceni. My doběhli až do tábora a šokovanému strážnému sdělili, že je celá jeho jednotka po smrti. Vypadá to, že po Baklinu se pro nás stává nebezpečnou i zdejší krajina. Že bychom zamířili někam na sever? A co uděláme s opuštěným legionářským táborem? A bere si s sebou náčelník legionářů žold pro celou svou skupinu do bitvy? Musíme se poradit.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Erillion – kampaň poctivého „generického“ starého D&D (v OSE)

Příspěvek od Markus »

Obrázek

:arrow? ER11: Jak „Krleš“ přerostlo v „Zachraň se kdo můžeš“
Co se stane, když se hráči příliš namlsají a zvyknou si na úspěch? Tohle sezení.

V minulém sezení družina jen tří hráčských postav a pár pomocníků zaútočila přímo na doupě loupežníků, v němž se toho času nacházelo dvanáct padouchů. Stačila výhoda překvapení a trocha toho štěstíčka a polovina lapků byla zabita, druhá se vzdala, doupě padlo do rukou „hrdinů“. Zdá se, že hráči přišli strategii „vlítneme tam rovnou cestou a prostě to vymlátíme“ na chuť, protože v tomhle sezení se o ni pokusí na stejném místě znovu… s míň zářnými výsledky.

Jedenácté sezení erillionské kampaně se ukázalo být tak trochu wargame, návrat ke kořenům roleplayingu v D&D, kdy se střetávají velké skupiny nepřátel a snaží se jedna druhou obelstít.

Pod zápisem jsem se trochu rozpovídal o tom, z kterých připravených materiálů vzniká moje hraní, a proč old school funguje v zásadě jen v souvislé sandboxové kampani a nemá smysl o něm uvažovat v kontextu jednorázových her nebo izolovaných výprav do dungeonu.
Odpovědět

Zpět na „Vaše hraní - příprava, rady, zápisy a PbP“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Ahrefs [Bot] a 4 hosti