[Arkánum] - tvorba postavy

[MarkyParky]

"Hoď si Silou". Pak to můžeš i normálně skloňovat. V pohodě to pak plní referenční funkci a navíc se to dá i normálně číst.

Jo a ne.

Je to určitě lepší než nic a hledá-li někdo kompromis, tohle je dobrá cesta. Sám jsem ji protlačil do DrDII, kde se používala tak napůl, a zavedl jsem ji tam plošně.

Úskalí to pořád má - začátky vět, odvozená přídavná jména, případně neexistující/nečeské odvozeniny, když je někde potřebuješ. A pak najednou zjistíš, že stejně řeší dilema, jestli ustoupit jazyku, nebo napsat krkolomnější větu, která termín použije správně. A veselé otázky, jestli je víc česky to, že Průvodce má spálit 1 Sudbu, nebo 1 Sudby.

A čtenář si pak říká "Proč je ta věta tak divná/košatá/zvláštně formulovaná?" místo toho aby na první pohled viděl strukturovaný text, který sice není literární zázrak, ale jde rovnou k věci.


Nicméně ano, určitě souhlas, že tohle je lepší volba, než to neřešit vůbec a schovávat do plynulého jazyka.

[skaven]

Téma zkratek je asi v této chvíli předčasné, nicméně u pojmů, které se v pravidlech vyskytují často, je dle mého zkratka na místě. Vezměte si třeba 2k6... Druhá věc je, že zápis zpravidla není jen samotná vlastnost, ale vlastnost(dovednost), a to už za zkrácení stojí.

[MarkyParky]

Ještě k tomuhle (a omluva za offtopic):

.... různé tajemné značky,...

Nojo, dobře, máš pravdu, měl bych popohnat a vydat tu hříčku, kde má každá postava vlastnosti , a a překážky se dělí na , a .

Když já nějak nestíhám

[kostrivec]

nicméně u pojmů, které se v pravidlech vyskytují často, je dle mého zkratka na místě.

Souhlas. Však je to všechno na jedno brdo - dobrý sluha, zlý pán; nic se nemá přehánět; všeho s mírou... Ozval jsem se, protože se cítím být členem menšiny, které přehršel zkratek vadí o něco víc, než jiným (jakožto programátor trochu trpím, no )

Navrhoval bych teď nahodit další téma (nebo oprášit předchozí), protože jak známo, davy reagují vždy na to poslední, co vidí

[York]

Téma zkratek je asi v této chvíli předčasné.

Ve smyslu, že to nemusíš rozlousknout hned, to určitě předčasné je. Není ale od věci přemýšlet o tom, jak a proč budeš pak různé věci zapisovat.

Když se chceš obejít bez zkratek, tak názvy vlastností, dovedností a podobně by měly být pokud možno krátké. Když je chceš skloňovat, je dobré se vyhnout slovům, u kterých to bude problém - viz třeba ta Sudba. Taky je vhodné si rozmyslet, jak moc má tvoje hra různé věci mechanicky zdůrazňovat. Třeba Fate je postavený na tom, že je rozdíl, když řekneš "Mám velkou sílu" a Mám velkou sílu. Zní to sice úplně stejně, ale to první nic mechanicky neznamená, zatímco to druhé je aspekt, který se dá vyvolávat, vynucovat a podobně. Hráči se v podstatě musí naučit při hře mluvit tučně (když z něčeho dělají aspekt), protože na tom ta hra stojí.

Naopak když chceš, aby hra probíhala především ve fikci a mechaniky byly spíš na pozadí, tak není žádoucí je příliš vypíchávat v textu.

edit: Zkratky s tím vlastně taky souvisí. Čím víc budou kusy textu připomínat matematické vzorce, tím víc to povede k tomu, aby to hráči brali jako matematický problém, kde je cílem sbírat různé bonusy a obecně minmaxovat čísla.

[skaven]

V rámci vlastností hodlám zkratky nadále používat - je to přehledný úsprný zápis, který koresponduje s minimalistickým pojetím pravidel a je praktický při tvorbě materiálů pro hru. Nicméně pokud bych chtěl výsledné dílo nějak prezentovat, patrně se tím budu ještě znovu zabývat a na zkratky a zkrácené zápisy určitě dojde u nestvůr.
Co se mi docela osvědčilo je používání symbolu pro kostku - tedy v textech, které si interně píšu nepoužívám "krátký meč +", ale není to nic, čeho bych se nedokázal vzdát

Rád bych se s dovolením posunul v diskuzi o krok dále, jak píše Kostrivec - rád bych ještě znal váš názor na návrat k původní dvojici mana a energie (původně jako mana a výdrž - pak jsem to spojil do energie a při rozpojení už energii ponechal místo výdrže).

[York]

Co se mi docela osvědčilo je používání symbolu pro kostku - tedy v textech, které si interně píšu nepoužívám "krátký meč +"

Symbol pro kostku je hezkej

Asi je ale na místě si dát pozor, jak se zobrazuje - při editaci příspěvku to jsou dvě kostky vedle sebe, což by mohlo být matoucí, pokud se reálně hází jen jednou.

rád bych ještě znal váš názor na návrat k původní dvojici mana a energie (původně jako mana a výdrž - pak jsem to spojil do energie a při rozpojení už energii ponechal místo výdrže).

Nerozumím problému, tak jen něco obecně:

Jakákoliv proměnná veličina má smysl pouze pokud je dobře vyřešená dynamika. Alchymistovy magy v DrD například žádnou dynamiku neměly - bylo to prostě číslo, které jsi spotřebovával. Kouzelnické magy byly o fous lepší, ale jejich obnova se reálně do hry dostávala málo (hrálo se s tím, že další den máš zase plné magy, málokdy se něco dělo zrovna ve chvíli, kdy kouzelník meditoval).

Dobrý použití dynamického zdroje měl třeba SWTOR (onlinovka), kde hráč měl ability, které zdroj spotřebovávaly a jiné, které ho v různé míře doplňovaly. Problém je, že když tohle implementuješ do stolního rpgčka, tak to bude působit strašně mechanicky.

Dobrý příklad použití dynamického zdroje v RPGčku je Blood Pool ve WoD, protože jeho obnova tě jednak vede k tomu, aby ses choval jako upír a navíc se skutečně dostává do hry.


Používat "životy" na pohánění vlastních schopností hráče moc nepotěší (jak ostatně sám říkáš). Dá se to udělat i dobře, třeba když to spojíš s možností obnovy - nekromant třeba může umět vysávat životy protivníkovi, takže pak nevadí, že sám kouzlí z vlastních životů.


Když víc veličin nezávisle trackuje újmu, může to vést k tomu, že cíl vydrží mnohem víc, když mu postavy "útočej" do různých "životů". Obecně je tudíž lepší veškerou újmu sčítat a doprovázet to třeba jen různými efekty (přišel jsi o 10 životů, ale navíc k tomu vidíš dvojmo).

[skaven]

Jakákoliv proměnná veličina má smysl pouze pokud je dobře vyřešená dynamika.

To je velice dobrý postřeh! Moje vize byla taková, že aby se léčila energie, je třeba utrácet zásoby. Zásoby se pak dají najít během výpravy, když postavy dostatečně šmejdí, hledají, zkoumají - mělo to podpořit i takový ten recyklačně-sběratelský feeling lehce postapokalyptické atmosféry.

Co se týče many, tam popravdě obnovu rozumně vyřešenou zatím nemám. Samozřejmě je ve hře klasická obnova skrze spánek, ale jak jsi podotknul, je to chabé. Dalo by se na to jít podobnou cestou - z jednoho starého projektu mám nápad s magickými kameny, které by mohly fungovat jako baterky - mohly by být různě poházené nebo být součástí různých předmětů - na jílci meče apod.
Případně to vyřešit trochu abstraktněji a udělovat odměnu ve formě many třebas místo XP za vyřešení hádanky, přelstění nepřítele apod.

[York]

Moje vize byla taková, že aby se léčila energie, je třeba utrácet zásoby. Zásoby se pak dají najít během výpravy, když postavy dostatečně šmejdí, hledají, zkoumají - mělo to podpořit i takový ten recyklačně-sběratelský feeling lehce postapokalyptické atmosféry.

Tohle je divný.

Dokázal bych si představit, že tě kouzlení vyhladoví. Pak by dávalo smysl, že se musíš najíst, když chceš kouzlit dál.

U zranění moc nevidím důvod, proč ho neléčit normálně přes lektvary. Tu dynamiku nacházení tam budeš mít taky.

[kostrivec]

Jakákoliv proměnná veličina má smysl pouze pokud je dobře vyřešená dynamika.

To je velice dobrý postřeh!

Taky se mi to líbí. Je to tak samozřejmé, až bych si dal facku, že jsem o tom nikdy nepřemýšlel:D

Co se týče many, tam popravdě obnovu rozumně vyřešenou zatím nemám. Samozřejmě je ve hře klasická obnova skrze spánek, ale jak jsi podotknul, je to chabé. Dalo by se na to jít podobnou cestou - z jednoho starého projektu mám nápad s magickými kameny, které by mohly fungovat jako baterky - mohly by být různě poházené nebo být součástí různých předmětů - na jílci meče apod.

Jestli mi někdy něco vadilo, tak to je představa many jako baterky, která se vybíjí a nabíjí. Jasně, spousta her to tak má, stejně jako životy, ale v tom cítím silnou degradaci původního významu, který se mi líbí a o který nechci přijít.

Mana je pro mě stav mysli, vyladění jedince na takový psychický stav, kdy už dokáže silou vůle, popřípadě viděním a spojováním skrytého tajemna, měnit svět. Nadzvednout se nad zem, pobláznit jiné, vyhnat světlo... Takže mana je pro mě něco jako ukazatel duševní rovnováhy, blízkost nirvány. Těžko se mi připouští, že by něco takového dokázal měnit nějaký zaprášený krystal s nápisem "K vnitřnímu užití, čtěte pozorně příbalový leták".

Když už jsme u té many (nebo magenergie, což si překládám jako duševní čilost), tak mě vždycky zajímal rozdíl mezi čarodějnou magií (Artak bárak!) a druidskou ("Zhoj"). Proč druid nemůže vyvolat iluzi? Proč kouzelník nemůže léčit?

Zatím to mám v tomhle tak, že magie je pro mě životní síla, jen ji každý používá v jiném stádiu:

• druid pracuje s životní silou, která je přímo tady, vyzařuje z živých bytostí, sbírá se v jejich okolí před jejich narozením a "rozpouští se" po jejich smrti

• kněz pak pracuje právě s životní silou na této životní hranici, při zranění z tvora vyprchává, při smrti také odchází, před narozením přichází (a je čas na požehnání do života a tak)

• čaroděj pracuje se "surovou" životní sílou, takovou, která z živých tvorů dávno odešla a někde čeká, než si ji nějaký živý tvor zase povolá

Pracovně celé té síle říkám Gaia, přestože takový název do "svých" pravidel nechci.

Vychází z toho pak takové pěkné překryvy, jako

• čaroděj, který fušuje do životní síly živých tvorů - nekromancie a vitální magie - a blíží se tak druidům, přestože tu sílu pořád vnímá jako zdroj, který čeká jen na něj

• kněz, který obětuje část své životní síly, aby sebral část životní síly rouhači, přestože tu sílu pořád vnímá jako bránu mezi životem a smrtí

• druid, který ve vzteku povolá zbytkovou sílu živých tvorů vůkol, srazí mraky a probleskne opovážlivce, přestože tu sílu pořád vnímá jako součást duší a životní síly

• jedi, který tu Sílu vnímá jako... ale to jsem jinde

A vlastně tu práci s manou, životní silou a duševním nastavením vnímám podobně, jako to řekl York. Jako změnu, jako něco dynamického. Každý z těch kouzelně nadaných jedinců (v mých představách) vlastně udává dynamiku změn, "přelévá" tu záhadnou sílu mezi stranami trojúhelníku na tu kterou stranu, podle potřeby:
Čekání (...spřádání duší...) Zrození (...život...) Smrt (...odcházení duší...)

Případně to vyřešit trochu abstraktněji a udělovat odměnu ve formě many třebas místo XP za vyřešení hádanky, přelstění nepřítele apod.

Přijde mi to dobré a zároveň by mě prudilo, kdyby to byl hlavní zdroj many - že bych byl odkázán na Vypravěče a jeho "osobní hodnocení".
K tomuhle bych přidal poznámku, že kvůli výše uvedenému myšlenkovému pochodu jsem došel například k tomu, že

• kouzelník by mohl část své kouzelné síly získat nejen odpočinkem a zklidněním mysli, ale i z atmosféry dlouho mrtvého místa, nebo z obrazu, do kterého autor vložil velké úsilí (=artefakty)...

• kněz by mohl část své duševní rovnováhy získat na místech, kde se rodil či rodí nový život, ale i tam, kde pozvolna odchází (=požehnání při narození či při umírání)

• druid by mohl část své síly získat na místech, kde to kypí životem (=kouzla hvozdu)

Závěrem: nemám to ještě dost promyšlené, takže trochu plácám, ale pro mě je mana ekvivalent stavu mysli - dokážu si k tomu představit pomocné rituály, cvičební praktiky, mysl ovlivňující dryáky... ale krystaly jdou mimo mě.

[skaven]

U zranění moc nevidím důvod, proč ho neléčit normálně přes lektvary. Tu dynamiku nacházení tam budeš mít taky.

Rozdíl je v tom, že léčivý lektvar není běžná věc - kdežto abstraktní zdroj/zásoby - to může být ovoce ukradené z cizí zahrady, plody nasbírané v lese, ulovené zvíře, prohrabané odpadky - je to běžnější a různorodější, hráč tam může uplatnit nějakou nápaditost a PJ nemusí podstrkávat léčivý lektvar na místa, kam se vůbec nehodí...

Co se týče many, pro mě je to vlastně stejný/podobný zdroj jako energie. Já totiž manu nevyužívám jako platidlo za kouzla - u mě mana vpodstatě jen říká, kolik kouzelných předmětů (aka kouzel) může mít postava připoutaných - tj. připravených k použití. Její druhá funkce je ale nákup úspěchů, je to jakési záchranné platidlo ve chvíli, kdy je postava ve velkém průšvihu, ale jak jsem už psal dříve, nákup 1 energie za 1 úspěch se v boji ukázal jako neefektivní, protože tě to v nouzi nezachrání - naopak to postavu ještě více oslabí.

Řešením by bylo s tím zdrojem pracovat stejně, jako s energií, tzn. postava by si jej mohla doplňovat také spotřebováváním zdrojů / spánkem.

[skaven]

Dnes mě ještě napadlo, že bych manu mohl doplňovat při rerollu - například vždy, když padne jednička a postava tak schytá újmu, obnoví si zároveň jednu manu. Mohlo by to motivovat k častějšímu riskování...

[kostrivec]

Dnes mě ještě napadlo, že bych manu mohl doplňovat při rerollu - například vždy, když padne jednička a postava tak schytá újmu, obnoví si zároveň jednu manu. Mohlo by to motivovat k častějšímu riskování...

Nezní to špatně, ale začínám mít pocit, že si tu hrajeme s mechanikami a "číslíčky", přičemž nám mizí základ ve "skutečnosti" (jestli se to u čarování dá říct:D).

Jaké základy si představuješ, že to má ve světě tvé hry? Bude se kouzelník po seslání plazit únavou po zemi? Bude se motat jako opilý? Bude mu dávat sílu bolest ostatních? Nebo ho bude nabíjet pohled do Slunce? Kvůli bohům, nebo to tak prostě bylo odjakživa? Nebo bere sílu ze svého těla, takže je to jako kdyby sám do sebe sekal? A může radši sekat do jiných, pokud je k tomu dokáže donutit? Nebo se uvolňují tajemné energetické mikročástice pouze při dvojtém prdu a trojtém krknutí?

Jinak mi to hledání zábavné mechaniky přestává dávat smysl. Zní to jako - vynalezneme míč, bude kulatý, bude pružit a budeme ho nafukovat; nevíte někdo, co s ním budeme hrát?

[skaven]

Dnes mě ještě napadlo, že bych manu mohl doplňovat při rerollu - například vždy, když padne jednička a postava tak schytá újmu, obnoví si zároveň jednu manu. Mohlo by to motivovat k častějšímu riskování...

Nezní to špatně, ale začínám mít pocit, že si tu hrajeme s mechanikami a "číslíčky", přičemž nám mizí základ ve "skutečnosti" (jestli se to u čarování dá říct:D).

Jaké základy si představuješ, že to má ve světě tvé hry? Bude se kouzelník po seslání plazit únavou po zemi? Bude se motat jako opilý? Bude mu dávat sílu bolest ostatních? Nebo ho bude nabíjet pohled do Slunce? Kvůli bohům, nebo to tak prostě bylo odjakživa? Nebo bere sílu ze svého těla, takže je to jako kdyby sám do sebe sekal? A může radši sekat do jiných, pokud je k tomu dokáže donutit? Nebo se uvolňují tajemné energetické mikročástice pouze při dvojtém prdu a trojtém krknutí?

Jinak mi to hledání zábavné mechaniky přestává dávat smysl. Zní to jako - vynalezneme míč, bude kulatý, bude pružit a budeme ho nafukovat; nevíte někdo, co s ním budeme hrát?

Manu jsem dal do hry proto, aby měl hráč k dispozici nějaký omezený zdroj, kterým může zvrátit jinak bezvýchodnou situaci. To, že se používá ke kouzlení je vpodstatě druhotné - není to platidlo za sesílání kouzel, pouze říká, jaké množství kouzel má postava instantně k dispozici (za jednu manu a akci si přiváže arkánum a může ho tak začít používat - když má více many, může mít přivázáno více arkán, takže je může rychle střídat třebas v boji). Kouzlení je ve hře pouze skrze předměty, takže žádné vyčerpávání kouzlící postavy nepředpokládám.
Takže mi vpodstatě bohatě stačí, aby se mana obnovila jednou za den, ale pokud bych jejím obnovováním mohl podpořit nějaký herní aspekt, je to jen dobře...

[kostrivec]

Manu jsem dal do hry proto, aby měl hráč k dispozici nějaký omezený zdroj, kterým může zvrátit jinak bezvýchodnou situaci. To, že se používá ke kouzlení je vpodstatě druhotné - není to platidlo za sesílání kouzel, pouze říká, jaké množství kouzel má postava instantně k dispozici

Omlouvám se, zase jsem tě začal tahat na svůj píseček (moje pojetí many). Tvému záměru rozumím.

Za jednu manu a akci si přiváže arkánum a může ho tak začít používat - když má více many, může mít přivázáno více arkán, takže je může rychle střídat třebas v boji. Kouzlení je ve hře pouze skrze předměty, takže žádné vyčerpávání kouzlící postavy nepředpokládám.
Takže mi vpodstatě bohatě stačí, aby se mana obnovila jednou za den, ale pokud bych jejím obnovováním mohl podpořit nějaký herní aspekt, je to jen dobře...

Pořád mi ale chybí nějaký příklad, něco hmatatelného.
Co takové předměty dokážou? Jestli obecně dokáží "kouzelníkovi" zachránit zadek v jinak bezvýchodné situaci, tak je to hodně mocné, přesto jim chceš dávat více takových předmětů v jednom boji? Nestanou se pak na nich závislí? Nebudou frustrovaní, až o ně přijdou? Nebo jsou ty předměty jen na několik použití, musí si je šetřit a to že o ně dříve nebo později přijdou, je samozřejmost? Mohou je použít v jakékoli situaci, nebo "jen když prší", "jen když ležíš v kaluži vlastní krve", "jen když jsi dnes obětoval část své kořisti", takže dává smysl přehazovat předměty / kouzla, protože se prostě změnila situace a více arkán znamená pouze více pokrytých nebezpečných situací?