66. číslo vydáno!
Moderátor: Raven
- Ecthelion
- Moderátor
- Příspěvky: 12366
- Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
- Bydliště: Brno/Rezno
- Kontaktovat uživatele:
66. číslo vydáno!
Právě vychází 66. číslo časopisu Drakkar!
Obsah 66. čísla:
Promo
- Jeskyně a draci – rozhovor s Jiřím Reiterem (redakce)
- Dračí hlídka – aneb návrat ke kořenům fantasy u nás (Pavel “Tirus” Ondrusz)
Historie
- Historie ve službách fantasy II: Válku vyhrávají zásoby (Julie Nováková)
- Kopce a hory ve středověku (Argonantus)
Doplňky a materiály
- Hajzlíci zo starého mesta (Ján “Crowen” Rosa)
- Pohřebiště Trsteno (Vallun)
- Monumenty Agol Zaru (Julius Karajos, Vojtěch Přibyl, Martina Magdová)
Literatura
- Svět Ornilie (Den Grasse)
Deskové hry
- Recenze: Summoner Wars (Paul)
Redaktoři i autoři vám budou velice vděční za veškeré komentáře, připomínky a reakce na články.
Pokud si najdete chvíli, abyste jim napsali, budeme vám my i oni velice vděční.
66. číslo můžete stahovat zde.Úvodní haiku píše:Sakury v zimě?
Zpěv ptáků, rej v únoru?
Apríl! Je duben...
Obsah 66. čísla:
Promo
- Jeskyně a draci – rozhovor s Jiřím Reiterem (redakce)
- Dračí hlídka – aneb návrat ke kořenům fantasy u nás (Pavel “Tirus” Ondrusz)
Historie
- Historie ve službách fantasy II: Válku vyhrávají zásoby (Julie Nováková)
- Kopce a hory ve středověku (Argonantus)
Doplňky a materiály
- Hajzlíci zo starého mesta (Ján “Crowen” Rosa)
- Pohřebiště Trsteno (Vallun)
- Monumenty Agol Zaru (Julius Karajos, Vojtěch Přibyl, Martina Magdová)
Literatura
- Svět Ornilie (Den Grasse)
Deskové hry
- Recenze: Summoner Wars (Paul)
Redaktoři i autoři vám budou velice vděční za veškeré komentáře, připomínky a reakce na články.
Pokud si najdete chvíli, abyste jim napsali, budeme vám my i oni velice vděční.
- Vallun
- Příspěvky: 32329
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: 66. číslo vydáno!
Nevešel se, po dohodě míří do dalšího čísla:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
- Vallun
- Příspěvky: 32329
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: 66. číslo vydáno!
Argo - Kopce
Velmi příjemné a inspirativní, ale peerko chybí...
"Zrovna Šumava je z hlediska velkolepých výhledů celkem propadák. "
- není, ale musí vědět, kde hledat. Nejsou to nejvyšší kopce - tam bys měl pravdu, vyjma Velkého Javoru, který naopak nabízí výhledy úžasné...Taková Stožecká skála je strážní místo par excellence...
"Romantické představy hradu v lese je proto třeba se úplně vzdát – je to nedopatření, způsobené tím, že se o hrad nikdo náležitě nestará."
- ne tak docela, ukrytí je taky účinná forma taktiky...samozřejmě pak ten hrad nestřeží stezku brod nebo tak, ale svému majiteli poskytne dobrou ochranu a v době nedostatku map, natož GPSek, tak les zmůže překvapivě dost, samozřejmě je předpokladem opuštěnější krajina:)
"Pokud je přístup ideálně jen z jediné strany, pak stačí vlastně důrazně bránit jen toto kritické místo a máme problém obrany vyřešen."
- otázkou ale potom je strategický přínos takového hradu - pokud jeho posádku odříznu, tak sice hrad nedobiju, ale pokud nestojí například na dostl od brodu nebo přímo na mostě, tak obležením dosti klesá jeho cena.
Nepdoceňoval bych význam rostlých lesů na severních svazích - spousta staveb byla za dřeva a na krovy a podobně potřebuješ stromové velikány...takže on i ten kousek starého lesa má nemalou cenu.
"Dřeva je po celý středověk nekonečné množství,"
- ne tak docela, už ve třináctém století začíná lesů citelně ubývat. Proto roste význam plavení dříví po Vltavě...
Jinak ale pcotivý,m příjemný a velmi přínosný článek. díky
Velmi příjemné a inspirativní, ale peerko chybí...
"Zrovna Šumava je z hlediska velkolepých výhledů celkem propadák. "
- není, ale musí vědět, kde hledat. Nejsou to nejvyšší kopce - tam bys měl pravdu, vyjma Velkého Javoru, který naopak nabízí výhledy úžasné...Taková Stožecká skála je strážní místo par excellence...
"Romantické představy hradu v lese je proto třeba se úplně vzdát – je to nedopatření, způsobené tím, že se o hrad nikdo náležitě nestará."
- ne tak docela, ukrytí je taky účinná forma taktiky...samozřejmě pak ten hrad nestřeží stezku brod nebo tak, ale svému majiteli poskytne dobrou ochranu a v době nedostatku map, natož GPSek, tak les zmůže překvapivě dost, samozřejmě je předpokladem opuštěnější krajina:)
"Pokud je přístup ideálně jen z jediné strany, pak stačí vlastně důrazně bránit jen toto kritické místo a máme problém obrany vyřešen."
- otázkou ale potom je strategický přínos takového hradu - pokud jeho posádku odříznu, tak sice hrad nedobiju, ale pokud nestojí například na dostl od brodu nebo přímo na mostě, tak obležením dosti klesá jeho cena.
Nepdoceňoval bych význam rostlých lesů na severních svazích - spousta staveb byla za dřeva a na krovy a podobně potřebuješ stromové velikány...takže on i ten kousek starého lesa má nemalou cenu.
"Dřeva je po celý středověk nekonečné množství,"
- ne tak docela, už ve třináctém století začíná lesů citelně ubývat. Proto roste význam plavení dříví po Vltavě...
Jinak ale pcotivý,m příjemný a velmi přínosný článek. díky
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
- boubaque
- bubák; Moderátor
- Příspěvky: 6651
- Registrován: 2. 10. 2006, 19:49
- Bydliště: Brno/Ostrava
- Kontaktovat uživatele:
Re: 66. číslo vydáno!
Odpovím za Arga, případně mě snad opraví...
Ono ale nemá moc smysl hrad schovávat. Pokud o něm náhodou nepřátelé nevědí, tak se o něm dozvědí hned, jak z něj vyjede nějaká jednotka do boje. Pokud se chceš schovat v lese, srub ti vyhoví víc než kamenný hrad, který musí někdo pár (desítek) let stavět (což znamená, že se o tom hradu zřejmě dozví všichni široko daleko). Naopak, když o něm nepřátelé vědí, stromy okolo hradu jim poskytují úkrat před střelbou z hradeb a případně můžou kompenzovat i výškový rozdíl střelců.Vallun píše: ↑15. 4. 2018, 19:57"Romantické představy hradu v lese je proto třeba se úplně vzdát – je to nedopatření, způsobené tím, že se o hrad nikdo náležitě nestará."
- ne tak docela, ukrytí je taky účinná forma taktiky...samozřejmě pak ten hrad nestřeží stezku brod nebo tak, ale svému majiteli poskytne dobrou ochranu a v době nedostatku map, natož GPSek, tak les zmůže překvapivě dost, samozřejmě je předpokladem opuštěnější krajina:)
Hrad (stejně jako opevněné město) poskytuje útočiště a ochranu jednotkám, které mají bránit nějaký prostor. Pokud se rozhodneš hrad dobývat, nebo i jen obklíčit, musíš na to vyhradit nemalou vojenskou sílu, protože narozdíl od tvých vojáků obránci můžou zaútočit nečekaně a stejně silného obléhatele zcela rozdrtit. Při tažení nebo dobývání území si ale nemůžeš dovolit nechat si hrad nevyřešený, protože to znamená vojenskou sílu v zádech a navíc útočiště pro další nepřátelské jednotky, včetně opěrného bodu pro zásobování ( ). A nechat někde u hradu dostatečnou sílu, aby udržela obránce uvnitř, znamená oslabení hlavního voje. Proto za třicetileté války nemohli Švédi vytáhnout na Vídeň, když nedobyli Brno, i když měli desetitisícovou sílu a v Brně bylo asi jen 400 vojáků."Pokud je přístup ideálně jen z jediné strany, pak stačí vlastně důrazně bránit jen toto kritické místo a máme problém obrany vyřešen."
- otázkou ale potom je strategický přínos takového hradu - pokud jeho posádku odříznu, tak sice hrad nedobiju, ale pokud nestojí například na dostl od brodu nebo přímo na mostě, tak obležením dosti klesá jeho cena.
Tady do jistí míry souhlasím, že "po celý středověk" nebylo dřeva nekonečné množství, ale v těch nadmořských výškách, kde stála většina hradů, jich vždycky bývalo dost."Dřeva je po celý středověk nekonečné množství,"
- ne tak docela, už ve třináctém století začíná lesů citelně ubývat. Proto roste význam plavení dříví po Vltavě...
Když se kácí les, lítají kopí — sv. Vojtěch
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)
Hraju/vedu: D&D 5e, Svitky hrdinů, Příběhy Impéria
Další oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch, Wushu
Vlastnoruční heartbreaker: Fossa (Fate to Old School System Adjustment)
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)
Hraju/vedu: D&D 5e, Svitky hrdinů, Příběhy Impéria
Další oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch, Wushu
Vlastnoruční heartbreaker: Fossa (Fate to Old School System Adjustment)
-
- .
- Příspěvky: 18112
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: 66. číslo vydáno!
Jen stručně, hrad ukrytý v lese -
zhruba jak praví Bubák.
Taktické jádro myšlenky hradu je v tom, že se v něm vojáci ukrývají před přímým útokem (pasivní obrana) a v dalších vývojových fázích se zdokonalují způsoby, jak přesto mohou útočit na prostor kolem sebe (aktivní obrana).
Nenapadá mne situace, kdy by bylo výhodné nechat nějaký úkryt i nepříteli. Naopak je třeba nechat kolem "killing field" na dostřel, kterým musí nepřítel projít, a dostane do kožichu několik kol střílení zadarmo. A jedním z taktických problémů při dobývání je tento problém překonat, obvykle tím, že útočníků musí být podstatně víc, než obránců.
Hrad ukrytý v lese jsem nikdy v životě neviděl. Starších vyobrazení hradů, kterých lze objeit ocela hodně, ukazují to samé - hrad výrazně viditelný, a tudíž odhalený od lesa, který v našich podmínkách automaticky vyroste, když to někdo nechá plavat.
O nějakém ukrytí v terénu lze hovořit třeba v případě Helfenburku u Úštěku nebo Okoře, které jsou oba v údolí a zdálky je nelze objevit. Nicméně i tady to funguje jen do určité vzdálenosti, na dostřel kolem bylo opět všechno odhalené, tam už je naivní něco velikosti hradu ukrývat. A mimochodem, tahle poloha se později za husitů obvykle ukázala být problematická, protože umoňovala ostřelování z okolních kopců, které jsou příliš blízko.
Faktem prostě je, že hrady na ostrožně u nás drtivě převažují.
Jejich slabé místo je viz výše - pokud je ten přístupový kopec vysoký, umožňuje ostřelování, což se obvykle projevilo za husitů. Husitský ideál hradu je Ronov nebo Ralsko. S minimem lidí tu lze vytvořit docela složitý taktický problém cizímu vojsku.
Husita uvažoval přesně jako Bubák:
Doklady o nějakých problémech se dřevem ve Střední Evropě vůbec neznám, ve Francii narazili poprvé ve 12. století, kdy nemohli sehnat trámy na katedrálu v Chartres (tedy zatraceně veliké kusy dřeva).
Přesto je celý středověk v Evropě totálně nesrovnatelný se stavem dnes, který pochází z průmyslové revoluce.
Mimochodem, u nás je paradoxně stav v současnosti lepší, než okolo roku 1900. tehdy byla plocha lesa měnší než dnes.
zhruba jak praví Bubák.
Taktické jádro myšlenky hradu je v tom, že se v něm vojáci ukrývají před přímým útokem (pasivní obrana) a v dalších vývojových fázích se zdokonalují způsoby, jak přesto mohou útočit na prostor kolem sebe (aktivní obrana).
Nenapadá mne situace, kdy by bylo výhodné nechat nějaký úkryt i nepříteli. Naopak je třeba nechat kolem "killing field" na dostřel, kterým musí nepřítel projít, a dostane do kožichu několik kol střílení zadarmo. A jedním z taktických problémů při dobývání je tento problém překonat, obvykle tím, že útočníků musí být podstatně víc, než obránců.
Hrad ukrytý v lese jsem nikdy v životě neviděl. Starších vyobrazení hradů, kterých lze objeit ocela hodně, ukazují to samé - hrad výrazně viditelný, a tudíž odhalený od lesa, který v našich podmínkách automaticky vyroste, když to někdo nechá plavat.
O nějakém ukrytí v terénu lze hovořit třeba v případě Helfenburku u Úštěku nebo Okoře, které jsou oba v údolí a zdálky je nelze objevit. Nicméně i tady to funguje jen do určité vzdálenosti, na dostřel kolem bylo opět všechno odhalené, tam už je naivní něco velikosti hradu ukrývat. A mimochodem, tahle poloha se později za husitů obvykle ukázala být problematická, protože umoňovala ostřelování z okolních kopců, které jsou příliš blízko.
Tady ještě dodám, že zdaleka ne všechny hrady mají hlídat NĚCO, třeba brod nebo průsmyk, daleko častěji hlídají NĚKOHO, totiž feudála, jeho rodinu a jeho majetek. Je to sídlo úřadů, sídlo firmy a zároveň trezor.- otázkou ale potom je strategický přínos takového hradu - pokud jeho posádku odříznu, tak sice hrad nedobiju, ale pokud nestojí například na dostl od brodu nebo přímo na mostě, tak obležením dosti klesá jeho cena.
Faktem prostě je, že hrady na ostrožně u nás drtivě převažují.
Jejich slabé místo je viz výše - pokud je ten přístupový kopec vysoký, umožňuje ostřelování, což se obvykle projevilo za husitů. Husitský ideál hradu je Ronov nebo Ralsko. S minimem lidí tu lze vytvořit docela složitý taktický problém cizímu vojsku.
Husita uvažoval přesně jako Bubák:
Při tažení nebo dobývání území si ale nemůžeš dovolit nechat si hrad nevyřešený, protože to znamená vojenskou sílu v zádech a navíc útočiště pro další nepřátelské jednotky, včetně opěrného bodu pro zásobování
"Dřeva je po celý středověk nekonečné množství,"
- ne tak docela, už ve třináctém století začíná lesů citelně ubývat. Proto roste význam plavení dříví po Vltavě...
V Praze je skutečně leccos jinak, protože je tu extrémní nakupení lidí na malém prostoru. Takže se vyplatí ho plavit po řece, ježto je to prakticky zadarmo. Kdy přesně se začalo plavit a jak moc organizovaně, to netuším, ale předpokládám, že se s tím mohlo začít i dřív, než ve 13. století. Ono je totiž možné, že je jednodušší dopravit kmen po řece až ze Živohošti než ho táhnout s volem z Michle, která je papírově daleko blíž.Tady do jistí míry souhlasím, že "po celý středověk" nebylo dřeva nekonečné množství, ale v těch nadmořských výškách, kde stála většina hradů, jich vždycky bývalo dost.
Doklady o nějakých problémech se dřevem ve Střední Evropě vůbec neznám, ve Francii narazili poprvé ve 12. století, kdy nemohli sehnat trámy na katedrálu v Chartres (tedy zatraceně veliké kusy dřeva).
Přesto je celý středověk v Evropě totálně nesrovnatelný se stavem dnes, který pochází z průmyslové revoluce.
Mimochodem, u nás je paradoxně stav v současnosti lepší, než okolo roku 1900. tehdy byla plocha lesa měnší než dnes.
- Ecthelion
- Moderátor
- Příspěvky: 12366
- Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
- Bydliště: Brno/Rezno
- Kontaktovat uživatele:
Re: 66. číslo vydáno!
Souhlas s Argem a Bubákem. Primární funkcí hradu je obrana, nikoli ukrývání. Mít kolem hradu stromy je jako postavit bunkr a před kulometná střeliště vysázet stromy, skrze které kulomet neprostřílí, abys ho ukryl... pak prostě nefunguje.
Netvrdím, že neexistovala potřeba pro ukrytí vojáků... ale to budou nějaké ukryté sruby nebo zemljanky, které si vojáci postaví sami a nikdo o nich neví. Ne hrad, který se stavěl dlouhé roky a makali na něm (a ví o něm) všichni z okolních dědin. Je to úplně jiný stavební typ. Hrad potřebuje všude kolem sebe palebné výseče a přehledný prostor, aby se k němu nikdo nemohl připlížit. Ergo... žádné stromy.
Souhlas. Plus to, co říká bubák, tedy vojenská základna, najednou v uceleném balení, které se dá těžko rozlousknout. Nemůžeš nechat nedobytý hrad ve svém týlu, protože i jen třeba deset nebo dvacet chlapů, kteří se v něm schovávají ti za frontou nadělají takový bordel, že můžeš celou vojenskou výpravu odpískat - pár chlapů nadělá záseky na stezkách, zbourá mosty, bude přepadat zásobovací konvoje, podávat zprávy o pohybu tvého vojska, přepadat opozdilce, znepokojovat vojsko skřelbou a nočními přepady... pokud máš nehlídaný nepřátelský hrad v zádech, musíš použít strašně moc vlastních mužů na hlídní každého konvoje, každého důležitého bodu (mosty, brody, hlásky)... a prostě je to nereálné. Proto se to nedělalo. Buď hrad dobyješ a táhneš dál (přičemž pak je to tvůj opěrný bod a retreat point), nebo ho oblehneš a s částí vojska táhneš dál... s tou hrozbou, že jsi oslaben... a odhodlaná posádka se může kdykoli pokusit o průlom a pak ti stejně v týlu zakopit.
Stav dneška s rokem 1900 je taky nesrovnatelný. Barokní a pobarokní krajina je brutálně odlesněná. Ucelenější seskupení stromů jsou věcí nevídanou a vždycky majetkem nějakého feudála nebo klášteru. Na vojenských mapováních z devatenáctého století je zaznamenaná pozice prakticky každého jednoho stromu v katastru, protože jich bylo tak málo, že to šlo v klidu zmapovat. Dnešní stav je oproti tomu džungle.Argonantus píše: ↑17. 4. 2018, 07:42Přesto je celý středověk v Evropě totálně nesrovnatelný se stavem dnes, který pochází z průmyslové revoluce.
Mimochodem, u nás je paradoxně stav v současnosti lepší, než okolo roku 1900. tehdy byla plocha lesa měnší než dnes.
Re: 66. číslo vydáno!
Ideální umístění hradu je takové, že je vidět co nejdál a současně je z co nejmenší dálky vidět ten hrad. Jsou hrady, které jsou uprostřed lesa, akorát v době jejich běžného provozu se les v přiměřené vzdálenosti od hradeb mýtil, aby se dobře střílelo na nepřátele.
Pokud si dobře vzpomínám, tak třeba Kost nepřátelé několikrát neobléhali proto, že ten hrad nemohli najít.
Pokud si dobře vzpomínám, tak třeba Kost nepřátelé několikrát neobléhali proto, že ten hrad nemohli najít.
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
- Vallun
- Příspěvky: 32329
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: 66. číslo vydáno!
Když se mluví o hradu, tak si nelz epředstavovat hned Carcassone, máš třeba taky rlzné hrádky loupeživých rytířů. Argo správně dál poodtýká, že hrad slouží nejen ke střežení nějakého prostoru, ale také svého obsahu. A pak je ukrytí významným přínosem.Ono ale nemá moc smysl hrad schovávat. Pokud o něm náhodou nepřátelé nevědí, tak se o něm dozvědí hned, jak z něj vyjede nějaká jednotka do boje.
Jo, ale taky ho mohl někdo vystavět už před delší dobou a zatím zapomenout...než kamenný hrad, který musí někdo pár (desítek) let stavět (což znamená, že se o tom hradu zřejmě dozví všichni široko daleko).
Tady si asi úplně nerozumíme, já neříkám, že není rozumné si udržet čistý palebný prostor, ale Argo to zredukoval na hrad uprostřed lesů, a ten smysl dává,s volným palebným polem se fakt nevylučuje.Naopak, když o něm nepřátelé vědí, stromy okolo hradu jim poskytují úkrat před střelbou z hradeb a případně můžou kompenzovat i výškový rozdíl střelců.
No a já tvrdím, že bergfríátová kompozice, která omezuje průchod do hradu a z hradu má i své stinné stránky - a to zejména v tom, že snižuje počet vojkáků, které potřebujete na oblehnutí hradu a uzavření posádky v něm. Proto může být leckdy efektivnější hrad uzavřít, než dobývat...Pokud se rozhodneš hrad dobývat, nebo i jen obklíčit, musíš na to vyhradit nemalou vojenskou sílu, protože narozdíl od tvých vojáků obránci můžou zaútočit nečekaně a stejně silného obléhatele zcela rozdrtit.
To je právě to, dobře zhodnotit, kdy je efektivnější hrad jen vyblokovat a víc neřešit.Při tažení nebo dobývání území si ale nemůžeš dovolit nechat si hrad nevyřešený,
to Ti nevěřím....Hrad ukrytý v lese jsem nikdy v životě neviděl.
ale no tak:) méně Ramba, více reality. Ne že by nemohli udělat nic, ale ty možnosti zas tak extrémní nebyly. Navíc, když mam v hradě 20 vojáků nepřítele, tak vyčlením 50 na to, aby je v tom rhadě udrželi a neobjetuji 200 na to, abych hrad dobýval...to samozřejmě záleží na posouzení konkrétní situace, ale jakýkoli dogmatismus, třeba představa, že vždy musím všechny hrady v cestě dobít, vede ke kritickým omylům.protože i jen třeba deset nebo dvacet chlapů, kteří se v něm schovávají ti za frontou nadělají takový bordel, že můžeš celou vojenskou výpravu odpískat -
dnešní stav odpovídá cca roku 1600, ale pořád je to malý zlomek proti roku 1000Stav dneška s rokem 1900 je taky nesrovnatelný. Barokní a pobarokní krajina je brutálně odlesněná. Ucelenější seskupení stromů jsou věcí nevídanou a vždycky majetkem nějakého feudála nebo klášteru. Na vojenských mapováních z devatenáctého století je zaznamenaná pozice prakticky každého jednoho stromu v katastru, protože jich bylo tak málo, že to šlo v klidu zmapovat. Dnešní stav je oproti tomu džungle.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
- Ecthelion
- Moderátor
- Příspěvky: 12366
- Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
- Bydliště: Brno/Rezno
- Kontaktovat uživatele:
Re: 66. číslo vydáno!
Hele, týpek se sekerkou, který každých dvacet metrů skácí na cestu strom ti přijde jako Rambo? Každý zásobovací konvoj, který pojede, bude muset každý jeden strom odklízet, rozštípat a ztrácet hrozně moc času. Co když naříznuté stromy shodí na konvoj, když bude projíždět? Pokud navíc z lesa co chvíli někdo pošle na konvoj šíp, pošleš chlapy do lesa, aby někoho hledali a případně vlezli do pasti? Co když někdo v noci splaší tvoje koně? Zapálí tábor? Třeba zásek je neskutečně efektivní způsob přepadu, když máš chlapů víc (shozený strom na cestu, větve mířící k přepadeným osekané do špic, koně to nepřeskočí, můžeš se za tím ukrýt a střílet na nepřátele)... a to jsem teprve začal. Těch možností, jak může i pár chlapů napáchat neplechu, když si je necháš v zádech, je hodně. Není třeba nic vymýšlet, stačí se podívat do historie. Ty jako útočník se musíš bránit proti všem najednou (musíš hlídat všechno, protože všude můžou zaútočit). Musíš oslabit útočící sílu, abys jistil týl a tím možná dostaneš nakopáno vepředu.
Tedy jak píšu - buď hrad dobyješ, nebo jej oblehneš... tedy necháš na místě síly, aby vázaly lidi uvnitř, které ti opět můžou chybět vepředu (protože musíš pokrýt všechny možnosti průlomu). Tak jako tak se o něj nějak musíš postarat... a tím přicházíš o vlastní vojáky... což je de facto účel hradů (vázat nepřátelské síly než král shromáždí hlavní vojsko).Vallun píše: ↑17. 4. 2018, 21:04Navíc, když mam v hradě 20 vojáků nepřítele, tak vyčlením 50 na to, aby je v tom rhadě udrželi a neobjetuji 200 na to, abych hrad dobýval...to samozřejmě záleží na posouzení konkrétní situace, ale jakýkoli dogmatismus, třeba představa, že vždy musím všechny hrady v cestě dobít, vede ke kritickým omylům.
-
- .
- Příspěvky: 18112
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: 66. číslo vydáno!
Dodám ještě že článek vyvolala sparkle s tim ze v době vydání ji už nebude zajímat. Mela pravdu.
Hodně dobře dopadly ilustrativní obrázky. Díky.
A hodně spatne působí nevychytane chyby jako třeba skleroticky zdvojene Byckovice které mne budou strašit na věky věků.
Hodně dobře dopadly ilustrativní obrázky. Díky.
A hodně spatne působí nevychytane chyby jako třeba skleroticky zdvojene Byckovice které mne budou strašit na věky věků.
- Vallun
- Příspěvky: 32329
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: 66. číslo vydáno!
Zdvojených Byckovic jsem si nevšiml, tekže to snad není tak tragické:)
Jinak do toho přesdalšího čísla bych možná zkusil vyplodit méně historickou, ale více herní navazující stať.
Jinak do toho přesdalšího čísla bych možná zkusil vyplodit méně historickou, ale více herní navazující stať.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
- Ecthelion
- Moderátor
- Příspěvky: 12366
- Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
- Bydliště: Brno/Rezno
- Kontaktovat uživatele:
Re: 66. číslo vydáno!
Nestihl jsem ještě projít všechny články, ale musím napsat, že se mi hrozně líbí crowenův článek "Hajzlíci zo starého mesta". Je historicky velice pěkně podložený a uměřený, je atmosférický, jsou tam nádherné nápady (některé ty pápady na příběhy jsou prostě woooow!)... a z fleku bych si takovou hru zahrál. Jako inspirační kousek je to prostě a jednoduše krása.
Re: 66. číslo vydáno!
Naopak, stále mě to zajímá Protože tu kampaň v horách jsme ještě nerozjeli.Argonantus píše: ↑18. 4. 2018, 10:51 Dodám ještě že článek vyvolala sparkle s tim ze v době vydání ji už nebude zajímat. Mela pravdu.
Hodně dobře dopadly ilustrativní obrázky. Díky.
A hodně spatne působí nevychytane chyby jako třeba skleroticky zdvojene Byckovice které mne budou strašit na věky věků.
Článek byl hodně podnětný a určitě využiju poznatky z něj. Díky moc.
If you tell me I should be like 'Mercer', you get your wish: you won't be playing at either of our tables.
Neviditelná kniha - oficiální svět pro Dračí doupě / Drd II
Fate: Rozcestí česká mutace 4. edice Fate RPG v knižním vydání
Doplněk pro získávání zkušeností - alternativní pravidla "expení" pro Dračák / DnD / Hlídku / Fate a další systémy
Neviditelná kniha - oficiální svět pro Dračí doupě / Drd II
Fate: Rozcestí česká mutace 4. edice Fate RPG v knižním vydání
Doplněk pro získávání zkušeností - alternativní pravidla "expení" pro Dračák / DnD / Hlídku / Fate a další systémy
-
- .
- Příspěvky: 18112
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: 66. číslo vydáno!
Tak fajn. Alespoň bude to zdvojene bičování k něčemu.
Jinak navázat by se dalo leckde a lecjak. Třeba ty kostely co chtěl někdy v praveku Petr H.
Leč mam tři napsane věci a drakkar se málokdy vydává.
Jinak navázat by se dalo leckde a lecjak. Třeba ty kostely co chtěl někdy v praveku Petr H.
Leč mam tři napsane věci a drakkar se málokdy vydává.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti