[HRA] 7. patro - Maddgothův hrad

[Brandy]

No tak buď já mám z těch zranění a bylin a prášků solidní vidiny, nebo ten hrad roste před očima. Zamrkám. No fakt roste. Podívám se na obra. Moc si mě nevšímá. "Pane Quoroku," zavolám na něj. "Ten hrad, byl jste v něm? Vypadá to, že by tam mholo být hooodně kamení. Já se tam jdu podívat. Nebudete mě následovat ? Zdatný chytrý a znalý průvodce by se hodil."

S Quorokem či bez, jdu k hradu

[Halaster Černoplášť]

Brandy,

Qurok zavrtí hlavou: "NEPAMATUJU SE, ŽE BYCH BYL UVNITŘ. ALE ASI NE. JAK BYCH SE TAM DOSTAL? JE TAK MALÝ. TY JSI MALIČKÁ, JEN HO PROZKOUMEJ." odpoví ti a nechá tě jít.

Čím víc se blížíš, tím víc velikost hradu roste a ty si připadáš menší.

Magie vřetena, obepínající hrad, tě 12x zmenšila.

Když ale dorazíš až k němu, přijde ti, že má úplně normální rozměry - jako kdyby byl zmenšen v úplně stejném poměru jako ty.

Hrad je přibližně čtvercový, s obvodovou zástavbou. V každém rohu má jednu hranatou věž a uprostřed jižní stěny je pátá věž, skrze kterou ústí dovnitř brána. Z relativně velkého balvanu před hradem pak k bráně vede provazový most. Brána je jediným vstupem, který vidíš, ve věžích jsou ještě střílny, ale ty jsou i po tvém zmenšení stále příliš malé a příliš vysoko, než aby ses jimi mohla jen tak protáhnout.

Co uděláš?

[Brandy]

Dojdu až k bráně. Soulidní stavba to je. "Ťuk ťuk, ťuky ťuk," zkusím polohlasem? "Je doma někdo?" Je to prapodivná stavba. Nezbude nic jiného než jít dovnitř a prozkoumat to ?

Pokud je zavřená brána, zabuším na ní, pokud není jdu dovnitř a chci se rozhlídnout.

[Halaster Černoplášť]

Brandy,

když přicházíš, všimneš si zašlého nápisu dračím písmem, který je napsaný na prkně pověšeném přes bránu.

Ottův hrad

Zaklepeš a zavoláš, ale nic se nestane. Zkusíš otevřít a brána není zamčená, takže se ochotně otevře.

Uvnitř věže je menší průchozí místnost se čtveřicí mramorových podstavců. Na každém podstavci stojí brčálově zelená lahev a kolem lahví létají čtyři prachovky a oprašují je i podstavce.

L07-009.jpg

Kdesi z útrob hradu uslyšíš dvojí zazvonění - přinejmenším nějak byl jeho obyvatelům příchod nového hosta oznámen, ale u prachovek to nevyvolá žádnou zvláštní reakci, dál ometají vystavené lahve.

Je možné pokračovat průchodem na sever.

Co uděláš dál?

[Brandy]

Hvízdnu. Nic. Tomu říkám oddané služebnictvo. mlčí a makaj. Hezký flašky. Snad v nich bude kapka něčeho dobrého na uvítanou. proč by zase jinak tady ty oprašky to oprašovaly. Z přemýšlení mě vyruší nějaký zvonění. A tak už jsem ohlášena. V tom případku tohle je přípitek na přivítanou. Sáhnu po jedný z flašek a jdu dál do hradu.

[Halaster Černoplášť]

Brandy,

když se natáhneš po jedné lahvi, nejbližší prachovka tě výhružně klepne přes prsty.

Vezmeš si láhev i tak? Nebo ji tam necháš a půjdeš dál bez ní? Co uděláš?

[Brandy]

Oženu se rukou po vometáku. Sáhnu znovu pro lahev. Střízlivá tu nemůžu fungovat. Bolí mě celý člověk a je nutné si přiznat. Jsem závislá. Na sladkém, pití, lékách na bolest. Sevřu láhev. Je má. Jdu dál. S ní.

[Halaster Černoplášť]

Brandy,

prachovka do tebe začne bušit a v okamžiku se k ní přidají i další. Víří kolem tebe, bijí do tvé železné zbroje a i když peří na konci prachovek nemá jak by ti ublížilo, budeš je muset přinejmenším odstrkat, aby ses dostala ke dveřím.

Útočí na tebe čtyři neviditelní služebníci s prachovkami. Chceš-li se s lahví prodrat ke dveřím, popiš, jak se zkrze ně dostaneš a vyhodnoť si ZTEČ.

[Brandy]

"No tak ne," vybuchnu vzteky na dotírání peří. Co nesnáším je fakt vlezlý služebnictvo. A peří. Já nejsem na peříčka. "Sežerte si to," plácnu flaškou zpátky na místo. "Doufám, že zdejší majitel nebude takový omezený tupec jako vy, nářadí!" Jo výkyvy nálad. Říkal ten šaman, že když budu dlouho užívat ty různý byliny můj mozek se zatemní a bude se mi nálada kývat jak stěžeň na moři.

"Je tady vůbec někdo příčetný?" zařvu ke dveřím. Chystám se jít dále, pokud mě ty vometáky nebudou bránit.

[Halaster Černoplášť]

Brandy,

jakmile odložíš láhev, prachovky tě nechají na pokoji a vrátí se ke své práci.

Na křik nikdo nereaguje, tak otevřeš dveře a vstoupíš do vnitřních chodeb hradu.

Přímo proti tobě jsou magicky zamčené dveře, obklopené modrou září. Na pravo i na levo chodby pokračují a všelijak se větví a odbočují z nich menší a větší dveře.

Nemáš ale moc času se rozhlédnout, že západní chodby se na tebe řítí podivné stvoření.

Humanoidní postava s křídly, ušima a drápky na konci svých paží že všeho nejvíce připomíná malé pomocníčky některých magů a kouzelníků, jenže svými rozměry je obrovský a vyplňuje skoro celou chodbu.

L07-010.jpg

Má rozzuřený výraz a sápe se na tebe.

Maddgothův homunculus, na kterého nepůsobí zmenšování magie a ve své normální velikosti je pro tebe obrovský, tě chce vypráskat z hradu.


Co uděláš?

[Brandy]

"Jako co jé!" zapištím. Nedám se, tohle ne, pořád mě někdo votlouká, copak jsem jsem nějaká otloukánka? "Jdu za pánem tohoto hradu. Moc si to říct nedá. Beru do ruky rychle štít a nastavím mu to do cesty. Asi začne přetlačovaná...
Ani o krok dále. Jsem na SMRT unavená a totálně KO. Jako nějaká magická hnusota mě ven nevypráská. "Potřebuji jíst, pít, vanu a léčit se," zaberu do štítu a tlačím to tak, abych prošla dále. Brání se to, tak mu lehce přidám palcátem. Dobrá rána vždy vola srovná, jak říkal řezník z mého rodiště.

brandy:2D6+2 → 12(6 +4 + 2)#sil zteč

[Halaster Černoplášť]

Homunkulus>Brandy: +2Z(kousance a drápky) -2Z(zbroj) -1Z(volba - popis krytí se za štítem) => NIC
Brandy>Homunkulus: +1Z(štít) => LZ

Brandy,

tvor se proti tobě rozeběhl, ale narazil na tvůj štít. Kryješ se, tlačíš ho před sebou, občas do něj opatrně rýpneš palcátem a bezpečně se kryješ za štít. Postoupíte tak do chodby vedoucí na sever. Tvor vydává nelibé zvuky, tluče a kouše do štítu, ale nedostane se k tobě, naopak v jeden okamžik mu uštědříš ránu přímo do zubů.

L07-011.jpg

Tvá slova o koupeli, jídle a léčení ignoruje.

Kód: Vybrat vše

Stav homunkula:
LZ [X] [ ] [ ] TZ [ ] [ ] KO [ ]

Brandy,

tlačíš netvora před sebou. Máš nad ním převahu a bez hodu si můžeš vybrat kterékoliv ze tří západních dveří s tím, že si dokážeš natlačit netvora tak, aby tě do nich nechal vklouznout.

Můžeš také pokračovat v postupu na sever, kde se chodby dále dělí a tam se rozhodnout.

Nebo zkusit něco jiného.

Co uděláš?

[Brandy]

"Nech toho, ty pometlo," vyštěknu a tlačím to do prvního možného prostoru. "Potřebuji projít, nemám šťastný den a už fakt přesluhuju." má flustrace musí být v hlase cítit jak zapšklé vejce. Dlouho mě nebylo tak mizerně jako dneska. Tak mohla bych to vyčítat tomu obrovi, mohla. Možná to i neprávem udělám, ale jen já jsme kráva pitomá, nána naivní a blbka blbovatá, že jsme vlezla, kam jsem neměla.

Můžu být ráda, že mě z toho vytáhl a jen se snažil pomoct. Jak do toho tvora tlačím konečně je prostor projít. První dveře vypadaj, že se prosmeknu dál. Odsud to snad přišlo. Tak se tam předtím schovám. Otevřu je a vlítnu tam. "Halo?" ozvu se nesměle.

[Halaster Černoplášť]

Brandy,

odstrčíš podivného tvora od dveří a proklouzneš za ně. Přibouchneš je za sebou a do nosu tě udeří vůně čistoty. Zatímco stvůra buší na dveře a snaží se za tebou dostat dovnitř, ty se kocháš pohledem na vybavení místnosti. Přesně něco takového teď potřebuješ. Schovala ses do vycítěné, voňavé, luxusně zařízené koupelny pána hradu.

L07-012.jpg

U severní zdi vidíš toaletní stolek se zrcadlem, na kterém stojí mramorový lavor (VELKÝ, 2-CENNOSTI), několik flakónů s voňavkami a mýdly (celkem pěk MALÝCH lahviček, kompletní sada má cenu 2-CENNOSTI) a sada zdobeného hřebenu a kartáče na vlasy (MALÁ, 1-CENNOST).

Přímo proti tobě je polstrované křesílko, které má v sedáku vyříznutý kruhový otvor a pod sebou mramorový nočník (VELKÝ, 2-CENNOSTI). Napravo od křesílka je malá skříňka a na ní je vyskládáno několik knih. Z boku pak na ní visí svitek z velmi jemného pergamenu.

U jižní stěny stojí mramorová vana (OBROVSKÁ, 3-CENNOSTI) a vedle ní je dřevěný džber na vodu.

Jediná věc, co ti brání v tom, dopřát si vše, co tahle místnost nabízí, je podivný tvor, dorážející na dveře.

Pokud dveře pustíš, tvor za tebou vleze dovnitř. Můžeš ale zkusit je nějak vzpříčit či zajistit ... nebo tvora nějak odehnat.

Také můžeš zkusit prostě jen dveře držet, dokud ho to neomrzí - to by bylo NAVZDORY NEBEZPEČÍ, hoď+ODL:
10+: Vydržela jsi, vzdal to a tebe to neunavilo.
7-9: Vydržela jsi, vzdal to, ale tebe to UNAVILO (-1SIL)
6-: Nevydržela jsi to a vpadnul za tebou dovnitř.

Co uděláš dál?

[Brandy]

Jsem mrtvá a vstoupila jsem do komůrky ráje. Mám se očistit a postupovat dále na sudbu k bohům. Z těšení se na koupel a relax mě vyruší bušení na dveře. "Buch!" "Buch". Tak mrtvá nejsem. Dobývá se to na mě dál. Zkusím na chvíli podržet dveře.

brandy:2D6+2 → 11(6 +3 + 2)#odl
10+: Vydržela jsi, vzdal to a tebe to neunavilo.


Buší to na dveře a pak přestalo. Klid. Božský předsmrtný klid. Sundám batoh a začnu se těšit na lázeň. Musím ze sebe dostat tu špínu a bolest. Koupel, vůně, poklady. Jsem v ráji. "Voda by nebyla?" povzdechnu. "Voda...." zoufale si postesknu. Horká, kouřící voda.