[články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Diskuze o hrách, které se vracejí k herním stylům D&D v 70. letech.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

[články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

Čau lidi.

Rozjel jsem oldschoolovou kampaň s lidmi, kteří RPGčka nikdy nehráli, a nemůžu si pomoct, musím o tom blogovat. Chtěl bych se dělit o své postřehy a techniky – jak to hraju a jak mi to zabírá. Snad to někomu přijde užitečné nebo aspoň zajímavé.

Průběžně aktualizovaný rejstřík této diskuze. Co se kde probíralo:

:arrow? Co je old-school renesance? Úvodní článek, diskuze str. 1–4 (článek editován na základě diskuze)
:arrow? 1. Nepolíbení hrajou Dungeon Crawl Classics – Jak hráčům otevírat možnosti. Diskuze o sítu a jeho (ne)vhodnosti pro old-school, problematické situace z mé hry, str. 5–9, 12–13, 15
:arrow? 2. O úvodním sítu a tvorbě postav z ničeho. Společná diskuze s předchozím
:arrow? 3. Svatyně Pomalého boha aneb kritický fail na zahájení kampaně. Diskuze o pomalosti hry, str. 9–11, světlo 14–15
:arrow? Představení modulu: Doom of the Savage Kings. str. 15–16
:arrow? 4. DotSK: Příchod do Hirotu aneb asi potřebuju zavést hod na reakci? Diskuze o hodech na reakci str. 16–18
:arrow? 5. DotSK: Den v Hirotu aneb Markus se zamýšlí nad městy v RPG. Diskuze o vedení hry ve městě, str. 18–23
:arrow? 6. DotSK: Výprava do Utu-Hengalovy hrobky aneb o nepředvídatelnosti systému. O mechanikách přepadení, str. 23–24
:arrow? 7. DotSK: Nositelé kladiva a kopí. str 24
:?: Volná diskuze o podobě hry. Strana 24+
:arrow? 8. DotSK: Sociální intermezzo, strana 27
:arrow? Hra jako stavebnice – o bastlení, jednoduchosti a znovuobjevené radosti z hraní, str. 27-32
:arrow? O plynutí času mimo hru: odpočinek, hýření, výcvik, kalendář a naskriptované události a volná diskuze o schopnostech, str. 32+
:arrow? Tak vy chcete hrát oldschoolově?, uzavření úvodní série představující old school, str.39–43
:arrow? Hackujeme OSR: Tajné chodby + k100 tabulka tajných dveří, str.43
:arrow? Těžké teoretično: Markusův manifest dobrodružného odschoolového sword & sorcery
:arrow? Hraní Masks of Lankhmar a reakce na něj.
:arrow? Hraní Night of Blood a reakce na něj

Samostatné diskuze o mých kampaních:
:arrow? Putování kolem řeky Set, ukončená kampaň, většina diskuze proběhla ještě v tomhle vlákně před oddělením
:arrow? Barumaz - oldschoolová kampaň a megadungeon
Uživatelský avatar
PardGalen
Příspěvky: 2105
Registrován: 26. 2. 2006, 21:28

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od PardGalen »

Začni z ničeho a s ničím. Vezmi nějaký jednoduchý systém. Kup si pár připravených dobrodružství, flákni je na mapu spolu s úvodní vesnicí nebo dvěma, vymysli trochu omáčky okolo. A hraj. Ono se to nějak vyvine. A světe div se, ono to nejenže funguje, ale po letech vysokých ambicí je to vyloženě osvěžující.
Podobný pocit jsem měl když jsem začal hrát AW. Až ty připravená dobrodružství což je pro mě ještě lepší. Zase tolik bych tu novou školu nezatracoval.
Always bring a gun to a puppet fight
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

Tož panstvo. Pokusil jsem si vzít si vaše připomínky k srdci a dopadlo to víceméně kompletním přepsáním článku.

Tak nový pokus.

:arrow? Hra jako stavebnice – o bastlení, jednoduchosti a znovuobjevené radosti z hraní
Na RPG Fóru se rozběhla diskuze o vyhoření v RPG a vzpomínky mě přiměly vrátit se k tomu, proč mě vlastně old school oslovil a přitáhl zpátky k RPG. Pokračuju tedy v našem povídání o estetice her staré školy. Díl druhý: jednoduchost a bastlení.

Čím víc jsem toho o RPG věděl, tím víc rostly i moje představy a očekávání. Svět už neměl být jenom hospoda a jeskyně, ale propracované komplexní svět, ideálně s nějakým motivem nebo myšlenkou. Postavy už nebyly obyčejní dobrodruhové, ale každý měl nějakou pohnutou minulost a osobní vztahy a jedinečné cíle, které chtěl rozvíjet. A šíleným úkolem Vypravěče bylo tohle všechno rozvíjet, ideálně tomu dodat smysl a vytvořit z toho uspokojivý, až „umělecký“ výstup. Termíny jako premisy, bengy… Jenomže čím vyšší očekávání, tím vyšší zklamání, když se nenaplní. V určitou chvíli prostě RPGčka začaly být víc práce než zábava.

A pak přišel old school, který řekl: Na tohle na všechno se vykašli.

Začni z ničeho a s ničím. Vezmi nějaký jednoduchý systém. Kup si pár připravených dobrodružství, flákni je na mapu spolu s úvodní vesnicí nebo dvěma, vymysli trochu omáčky okolo. A hraj. Ono se to nějak vyvine. Nemusíš všechno strašně promýšlet, prostě to nějak zbastli. A světe div se, ono to nejenže funguje, ale po letech vysokých ambicí je to vyloženě osvěžující. Old school je návrat k základům, zavrhnutí vysokého uměleckého balastu, radost z dobrodružství. Radost z jednoduchosti.
Počítám ještě s drobnějšími úpravami (určitě tam budou překlepy), ale zase jsem ve fázi, kdy to musí ven. Snad už to má víc hlavu a patu.
Uživatelský avatar
Vandalicus
Příspěvky: 737
Registrován: 17. 4. 2006, 20:04
Bydliště: Brno

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Vandalicus »

Super!
Sam preferuju tvorit dobrodruzstvi timhle zpusobem, byt osobne pouzivam "hotove" svety typu Forgotten Realms - ciste kvuli tomu, ze to moji vykradacku cini jednodussi.

(stranou si pak teda vytvarim svuj svet, presne ten s deseti tisici lety historie a rodokmeny kralu, ale to beru jako samostatny konicek vedle - nejspis to nikdy ani nebudu hrat a nikdy nepouziju :D )
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

Vandalicus píše: 25. 9. 2019, 20:16 Super!
Sam preferuju tvorit dobrodruzstvi timhle zpusobem, byt osobne pouzivam "hotove" svety typu Forgotten Realms - ciste kvuli tomu, ze to moji vykradacku cini jednodussi.
Možná jsem to už někde říkal, ale mým vlhkým snem je zahrát si takhle jednou Planescape - přesně podle uvedených principů postupného skládání, vykreslování, odemykání atd. Ten má výhodu v tom, že je to mnohovesmír různých sfér, takže se do něj dá zapojit leccos. Začalo by se na jedné jediné sféře poznáváním jejích specifik a třeba jedné, dvou filozofických frakcí. A postupně by se na to nabalovaly další a další.

Kdykoli jsme hráli Planescape, tak se začínalo v Sigilu a všechno už bylo "odemčené". Takže hra byla spíš o tom, že hráči si sami Planescape nastudovali a pak až hráli. Anebo – upřímně, to spíš – jsme ty frakce a jedinečné sféry moc neřešili a Planescape bylo prostě univerzální steampunkové fantasy. Lákalo by mě to obrátit a udělat to fakt poctivě tím postupným skládáním.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od York »

Čím víc jsem toho o RPG věděl, tím víc rostly i moje představy a očekávání. Svět už neměl být jenom hospoda a jeskyně, ale propracovaný komplexní svět, ideálně s nějakým motivem nebo myšlenkou. Postavy už nebyly obyčejní dobrodruhové, ale každý měl nějakou pohnutou minulost a osobní vztahy a jedinečné cíle, které chtěl rozvíjet. A šíleným úkolem Vypravěče bylo tohle všechno rozvíjet, ideálně tomu dodat smysl a vytvořit z toho uspokojivý, až „umělecký“ výstup. Termíny jako premisy, bengy… Jenomže čím vyšší očekávání, tím vyšší zklamání, když se nenaplní.
Na tom, že časem rostou očekávání hráčů, určitě něco je. Souvisí to jak s věkem, tak se zkušenostmi s hraním RPGček. Nováček obvykle pociťuje silný wow effect a dokud hra jakž takž funguje, nepozná, že něco drhne. Čím víc do toho vidí, tím víc rostou jeho nároky na kvalitu spoluhráčů i vypravěče.

Nemyslím si ale, že to je výhradně vlastnost přechodu od "hrajeme dungeon" k "hrajeme pod širým nebem". U nás se tohle historicky překrývalo s růstem zkušeností hráčů, takže nám to tak může připadat, ale když budou hráči začínat s jinou hrou, tak podle mě podobný efekt pocítí taky. Znamená to mimo jiné, že růst nároků nemusí být nutně spojen jen s komplexností a propracovaností světa a příběhu.

Další velkou výhradu bych měl k tomu, že přemýšlení o banzích a premisách vede k nezvládnutelně složité hře. Imho je to přesně naopak, tyhle termíny slouží k tomu, aby ses ze stavu "hráči mají vyšší nároky, ale já naprosto netuším, jak je naplnit" dostal do stavu "hráči mají vyšší nároky a tohle je celkem jednoduchý způsob, jak je naplnit". Analogické pojmy najdeš i v oldshoolu - třeba že nebezpečí musí být telegrafováno, protože jinak to vede k frustraci hráčů.
V určitou chvíli prostě RPGčka začaly být víc práce než zábava.
Tohle je podle mě separátní téma, které s tím předchozím souvisí jen volně. Jak už tady někteří podotkli, mluvíš o tom, že po přechodu k oldschoolu to pro je zase zábava, ale přitom tu nadšeně popisuješ, jak pročítáš desítky stránek modulů, vytváříš svět a vůbec trávíš spousty hodin přípravou.

Tohle není protimluv, i když to tak vypadá. Rozdíl mezi "prací" a "zábavou" není v tom, kolik času to zabere, nebo jak je to pracné, ale v tom, jestli nás to baví nebo ne. Každého baví jiné věci a tebe zrovna baví příprava sandboxu a nebaví tě příprava kampaně nebo třeba volná improvizace. Je samozřejmě super, že ses v tom našel a je to fajn i pro tvoje hráče, protože jim díky tomu nabídneš zajímavou hru plnou obsahu. Není to ale nutně univerzální řešení pro všechny a neznamená to ani, že na to "moderní hry" jdou špatně.

Já jsem třeba měl přesně opačnou cestu. Nutil jsem se do rozsáhlé přípravy a pak jsem byl frustrovanej z toho, že jsem ji prakticky nedokázal při hře použít. Řešením pro mě bylo, úplně se na ni vykašlat a naučit se improvizační techniky, díky kterým ji ke hraní nepotřebuju.

EDIT by Markus: Omylem jsem ti to, Yorku, přepsal vlastním příspěvkem (Edit není Quote, krucinál!). Tak to vracím, ale trochu mi zmizelo formátování.
Uživatelský avatar
Vandalicus
Příspěvky: 737
Registrován: 17. 4. 2006, 20:04
Bydliště: Brno

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Vandalicus »

Markus píše: 26. 9. 2019, 12:43 Možná jsem to už někde říkal, ale mým vlhkým snem je zahrát si takhle jednou Planescape...
Planescape je taky muj sen a je prave imho dobry na tenhle styl - deje se tam toho tolik a je tam toho tolik k objevovani, ze nepotrebujes silnou pribehovou linku - naopak "dobrodruzi" putujici po sferach si to imo uzijou vic, nez kdyz te pribeh taha z mista na mista aniz bys mel opravdovou sanci to prozkoumat a uzit si podivnost tech mist. Me se tam pritom treba mega libi ten survival aspekt, ktery je treba zminovany v Planeswalker handbooku a ktery se imho moc nehraje ("Slepota a hluchota jsou najednou uzitecna kouzla, kdyz zjistite, kolik existuje veci, ktere nechcete videt a slyset.")

Druhak si myslim, ze by takova kampan nemela zacinat v Sigilu. Sigil je uzasny a obrovsky - a nemas nejmensi duvod ho opustit, protoze tam bude dost veci k reseni od prvniho do dvacatyho levelu. Me se by se treba moc libilo cestovani Mimozemema a pak Vnitrni sfery, ktere jsou krasne survivalove a jsou to pustiny s divnyma vecma k prozkoumani.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

York píše: 26. 9. 2019, 13:22 Jak už tady někteří podotkli, mluvíš o tom, že po přechodu k oldschoolu to pro je zase zábava, ale přitom tu nadšeně popisuješ, jak pročítáš desítky stránek modulů, vytváříš svět a vůbec trávíš spousty hodin přípravou.

Tohle není protimluv, i když to tak vypadá. Rozdíl mezi "prací" a "zábavou" není v tom, kolik času to zabere, nebo jak je to pracné, ale v tom, jestli nás to baví nebo ne. Každého baví jiné věci a tebe zrovna baví příprava sandboxu a nebaví tě příprava kampaně nebo třeba volná improvizace.
Přesně. Tohle je vlastně reakce na Bubáka - jednoduchost se nevylučuje s hodinama přípravy (respektive vybírání dílků do krabice), když je ta činnost... prostě jednoduchá. Číst si dobrodružství, chystat je do světa, nakreslit hexovou mapu a v průběhu hry interpretovat události, které nastávají, je pro mě jednoduché, jde to samo. Což se nedá říct o tom, kdybych měl před sebou čtyři postavy s osobními příběhy a vztahy, do toho nějaký celkový motiv, téma nebo dějovou linii kampaně, a měl vymýšlel způsob, jak to všechno adresovat. Ty bengy zmiňuju schválně právě proto, že se mi pojí s tímhle způsobem hry.

Ale cílem přepsání toho článku bylo, aby to nevyznívalo jako "všechny hry jsou blbě, jenom já jsem letadlo". Ale aby to byla spíš osobní výpověď o tom, co mě baví a co vyhledávám. Tak snad se to povedlo.
Vandalicus píše: 26. 9. 2019, 13:54
Druhak si myslim, ze by takova kampan nemela zacinat v Sigilu. Sigil je uzasny a obrovsky - a nemas nejmensi duvod ho opustit, protoze tam bude dost veci k reseni od prvniho do dvacatyho levelu. Me se by se treba moc libilo cestovani Mimozemema a pak Vnitrni sfery, ktere jsou krasne survivalove a jsou to pustiny s divnyma vecma k prozkoumani.
Právě. Vnitřní sféry jsou úplně nádherné, každá je jiná, řídí se jinou filozofií, je to vlastně její záhrobí. Sigil bych možná (kacířsky) z toho světa úplně vyhodil. Nebo ho aspoň většinu času ignoroval.

Ach... a man can dream.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od York »

Markus píše: 26. 9. 2019, 14:37Což se nedá říct o tom, kdybych měl před sebou čtyři postavy s osobními příběhy a vztahy, do toho nějaký celkový motiv, téma nebo dějovou linii kampaně, a měl vymýšlel způsob, jak to všechno adresovat.
Je fakt, že tohle mi taky nikdy pořádně nešlo a byl jsem frustrovanej z toho, že dokážu nějak zapojit příběh jedné nebo dvou postav, ale nikdy ne všech. A vlastně se mi to nedávno s jednou hráčkou stalo znova.

Tenhle problém opravdu řeší, když se na minulosti jednotlivých postav vykašleš a a necháš cíle a motivace družiny vzniknout až v průběhu hraní (takže budou společné), nebo je rovnou od základu vymýšlíš se všemi hráči dohromady.

Nedávno jsem něco v tom duchu dělal. Sešly se mi postavy ze všech koutů světa (to je naprostá klasika, btw, málokdy si hráči udělají postavy pocházející z místa, kde se hraje). Vyřešil jsem to takhle: "Ok. Všichni jste se museli nějak dostat do tohohle města a museli jste se nějak seznámit. Máte někdo problém s tím, že jste sem všichni připluli na stejné lodi?" Nikdo s tím problém neměl, takže jsme začali vymýšlet, co zajímavého se všem společně na té lodi stalo - což už byl příběh družiny místo příběhů jednotlivých postav a s tím se pak pracuje mnohem líp.
Uživatelský avatar
Vandalicus
Příspěvky: 737
Registrován: 17. 4. 2006, 20:04
Bydliště: Brno

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Vandalicus »

York píše: 26. 9. 2019, 14:50 Tenhle problém opravdu řeší, když se na minulosti jednotlivých postav vykašleš a a necháš cíle a motivace družiny vzniknout až v průběhu hraní (takže budou společné), nebo je rovnou od základu vymýšlíš se všemi hráči dohromady.
Ja mam problem s casti hracu, ze se tomuto docela brani. Chteji mit vlastni unikatni pribeh a tajnosti pred ostatnimi a jen zvolna se me je dari presvedcovat, ze pribeh musi vzniknout na stole, ne tim, ze si napisete deset stran backstory, vymyslite si, kam vas to povede a co budete v kampani delat.
Sigil bych možná (kacířsky) z toho světa úplně vyhodil. Nebo ho aspoň většinu času ignoroval.
Sigil je proste prilis dominantni prvek. Ale obecne mam pocit, ze velkym mestum je lepsi se vyhybat, pokud nechces, aby se velka cast kampane odehravala v nich. Zvlast v sandboxu se v nich toho muze dit tolik, ze nemusis vubec vylezat - tady docela chapu Westmarchovou poznamku, ze v mestech se odehrava jenom metagamovy downtime, nikoliv realna hra.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22592
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Jerson »

Markus píše: 26. 9. 2019, 14:37 Což se nedá říct o tom, kdybych měl před sebou čtyři postavy s osobními příběhy a vztahy, do toho nějaký celkový motiv, téma nebo dějovou linii kampaně, a měl vymýšlel způsob, jak to všechno adresovat.
Markusi, už si úplně nepamatuju detaily, ale nebyl jsi před lety jeden propagátorů adresování premisy při hraní RPG, zatímco to další hráči považovali za nešikovný a komplikovaný způsob přístup ke hře?

Podobně tezi, že historie postavy se nejlépe tvoří za pochodu a "zpětně", a že charakter postavy se dopředu ani nedá vytvořit, protože až teprve interakce ve hře ukážou, jak se postava skutečně chová, jsem na tomto fóru razil někdy od roku 2004. Stejně jako příběh, který se může postupně vyvinout samovolně. A opět mám dojem, že jsi tenhle způsob odsuzoval.

Ne že bych to chtěl nějak rozdmíchávat znovu, spíše zda je to tak, že jsi po letech nakonec tu složitost adresování odhalil také a vlastně tím po letech dáváš zapravdu tehdejší názorové protistraně :-)
Vandalicus píše: 26. 9. 2019, 15:07 Chteji mit vlastni unikatni pribeh a tajnosti pred ostatnimi a jen zvolna se me je dari presvedcovat, ze pribeh musi vzniknout na stole, ne tim, ze si napisete deset stran backstory, vymyslite si, kam vas to povede a co budete v kampani delat.
Tajnosti a unikátní příběh se nemusí vylučovat s tím, že příběh nebude připraven ve chvíli, kdy se začne hrát, ale může se nastínit jen rámcově a za pochodu se do něj doplní detaily, které se klidně můžou rozrůst na těch deset stran.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

Jerson píše: 26. 9. 2019, 15:33 Markusi, už si úplně nepamatuju detaily, ale nebyl jsi před lety jeden propagátorů adresování premisy při hraní RPG, zatímco to další hráči považovali za nešikovný a komplikovaný způsob přístup ke hře?
Částečně máš pravdu... zrovna slovo premisa je dost zatížené konkrétním významem, ale ano, měl jsem rád silně tématické hry. Většinou z důrazem na improvizaci a příběh vznikající až ve hře díky mechanikám, které zároveň to téma adresovaly. Takže třeba nechuť k předem promyšleným příběhům mám dlouhodobě, lásku k oldschoolu konkrétně celkem nově. Ne že by to bylo zas tak podstatné, člověku se mění chutě. Ale vlastně to tu říkám dost otevřeně, ne? Jinak viz taky moje stručná RPG historie na úvod blogu.

Kdo ví, co budu hlásat za dalších deset let. Já se teď snažím to svoje hlásání pojmout spíš jako osobní zápisky, zkušenosti, proto taky formát blogu.

EDIT:
Jerson píše: 26. 9. 2019, 15:33A opět mám dojem, že jsi tenhle způsob odsuzoval.
Paměť neslouží, takže fakt nevím, ale slovo odsuzoval se mi nelíbí. Myslím, že jsme si možná někdy už kolem toho roku 2004 tady kolektivně na RPG Fóru dospěli k tomu, že cizí hry, systémy a přístupy k hraní se neodsuzují. Taky se upustilo od diskuzí na téma "Co je objektivně nejlepší?" a společně jsme pochopili, že všechno je regulérní, protože každého baví něco jiného. Jedna věc je nadšeně básnit o tom, co baví tebe, něco jiného je posmívat se ostatním a prohlašovat svou hru/styl/systém/cokoli za jediný platný. Jen mi občas přijde, že někdo v tom rozdíl nevidí nebo ho není schopen pochopit.

RPG Fórum jako celek se mimochodem dlouhá léta vysmívalo dračáku a dračákistům jako omezeným bytostem, co nepochopili příšernost svojí hry, ale to je (snad) jenom temná a hodně vzdálená minulost.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

No a jestli někdo chcete masochisticky spadnout do králičí nory, tak tu máme v archivu sekci Legendární flamy, ve které je třeba diskuze Potřebuje narativní hra pravidla?, do které, zdá se, vstupuju tímhle příspěvkem a hned o kousíček dál mám třeba tenhle příspěvek.

Teda ne že bych měl potřebu do té králičí nory padat. Spíš mě zaujalo, jak se nám něco cyklicky vrací. Odkazy, kdyby snad nedejbože někoho zajímal návrat do hluboké minulosti.

EDIT: Jé, hele, a tady jsem našel Jersona. Ano, bohuže jsem to té králičí nory spadl. Negativní nostalgie.
Uživatelský avatar
ShadoWWW
Příspěvky: 4575
Registrován: 21. 8. 2007, 11:16
Bydliště: Kostka
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od ShadoWWW »

Není větší flame než Nefixlujte kostky!
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 7484
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: hanzové mesto Brémy

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Bifi »

York píše: 26. 9. 2019, 14:50
Markus píše: 26. 9. 2019, 14:37Což se nedá říct o tom, kdybych měl před sebou čtyři postavy s osobními příběhy a vztahy, do toho nějaký celkový motiv, téma nebo dějovou linii kampaně, a měl vymýšlel způsob, jak to všechno adresovat.
Je fakt, že tohle mi taky nikdy pořádně nešlo a byl jsem frustrovanej z toho, že dokážu nějak zapojit příběh jedné nebo dvou postav, ale nikdy ne všech. A vlastně se mi to nedávno s jednou hráčkou stalo znova.

Tenhle problém opravdu řeší, když se na minulosti jednotlivých postav vykašleš a a necháš cíle a motivace družiny vzniknout až v průběhu hraní (takže budou společné), nebo je rovnou od základu vymýšlíš se všemi hráči dohromady.
Z Arbiter of Worlds: A Primer for Gamemasters (Alexander Macris, Autarch 2018):
It's not your job to make sure people have fun.

Presnejšie:
What you should feel responsible for doing is creating an environment in which everyone could have fun.
A ten "environment" spočíva vo vytváraní player agency. Ak majú hráči player agency, majú možnosť zabezpečiť si fun.
"Modern roleplayers own too many rule books and not enough story books and history books." :arrow? Play the worlds, not the rules
Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre


Obrázek
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Quentin
Noob of The Round Table
Příspěvky: 9334
Registrován: 31. 7. 2007, 14:31
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Quentin »

Bifi píše: 26. 9. 2019, 18:00Z Arbiter of Worlds: A Primer for Gamemasters (Alexander Macris, Autarch 2018):
It's not your job to make sure people have fun.

Presnejšie:
What you should feel responsible for doing is creating an environment in which everyone could have fun.
A ten "environment" spočíva vo vytváraní player agency. Ak majú hráči player agency, majú možnosť zabezpečiť si fun.
Obrázek
http://2k6goblinu.blogspot.cz/
“Questions are gameplay”-Chris McDowall, The ICI Doctrine, 2018
Player Agency (n.): “the feeling of empowerment that comes from being able to take actions in the [virtual] world whose effects relate to the player’s intention” -Mateas, 2001
Odpovědět

Zpět na „Old School Renesance (OSR)“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bing [Bot] a 6 hostů