Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

[Argonantus]

Jasně, bijte Němce papežence.
Nicméně Brity tu vpodstatě moc neznali, takové ty britské závratě, které každý anglosas zná, třeba Byron, Austenová, Milton, John Done (fascinovalo mne, kolik lidí, od Poea po Barkera, ho cituje), Balada o Starém námořníkovi, Kipling, to všechno v době obrozenství nic, znalo to zřejmě pár šílenců. Verne jo, ale Wells ne. A Walter Scott, kde by bez něho byl náš Jirásek!!

neznámý tebou citovaný autor se shání po Švédech a Norech a dokonce Rumunech, kteří v tu dobu zřejmě lezli po stromech ještě víc než my, ale tohle taky nějak neřeší. A pak jsou třeba Italové a Španělsko, další docela gigantické kulturní světy.

[Sadako]

Miltona přeložil Jungmann, vyšlo to v roce 1843 (doporučuju najít na internetech, čeština před reformou pravopisu). Ovšem Jungmann byla intelektuální superstar své doby.
Ale jinak pusto, prázdno a bídno. Ostatní tebou jmenovaní a spousta dalších tu vesměs vycházela nejdřív za první republiky, ale spíš mnohem později, vlastně paradoxně až za komunistů.
Vrchlický překládal Shelleyho (Odpoutaný Prometheus, 1900) a toho Byrona (Manfred, 1901), ale to mluvíme taky o intelektuální superstar své doby - a v jeho překladech drtivě převládají Francouzi a Italové.

Podle mě to jde na vrub jednak tomu, že tady v 19. století nebylo moc vzdělaných lidí a jednak tomu, že ti, co vzdělaní byli, se spíš dostali k francouzštině, němčině a italštině nežli k angličtině.

[jjelen]

A nebyla ta absence gotických románů u nás daná i tím, že vlastně nebyly třeba neb je suplovala německá a domácí tvorba? Tyhlety "schaueromany" a tak? (tedy aspoň zkraje 19. století, později se k tomu možná přidala ta snaha chránit nebohé čtenářstvo před cizáckým, mravy a národního ducha ohrožujícím brakem...plus samozřejmě věci co navrhuje Sadako, no)

[Sadako]

Domácí gotická tvorba je v kontextu zejména 19. století dobrý joke.
Nic moc takového nebylo - napadá mě akorát Meyrink, Karásek ze Lvovic (oba ovšem už tak počátek 20.), z těch starších snad Nerudův Vampýr. Mám dojem, že tam někde řadili i Zeyera, ale já od něj četla jenom Radúze a Mahulenu, což je asi specifický útvar. Mácha?
Možná v některých aspektech Klostermann, ale to je takový Bohemian Forest Gothic.

Jasně, existovaly morzakory apod., ale gotický román není úplně ekvivalent penny dreadful.
A pokud by existovala obava pramenící z cizáckých mravů a ohrožujícího braku, logicky by se tu neměli vůbec překládat Němci (a Rakušáci), protože nic neohrožuje českého národního ducha víc Němec a nic neutlačuje víc než rakušáctví.

Podle mě tu prostě anglicky nikdo moc neuměl, logicky - Rakousko-Uhersko bylo obklopeno (z těch rozšířenějších jazyků) němčinou, francouzštinou a italštinou a nikolivěk angličtinou.

EDIT: Hm, možná jsem to měla hodit do české literatury, no co už s tím.

[jjelen]

Jasně, měl jsem na mysli spíš tu "pokleslejší odnož".
Co se nějaké "high literatury" týče tam to bude fakt slabota, moudří muži vědoucí co je pro národ dobré asi těmhle věcem moc nehověli (jak zjistil i ten Mácha, ten by sem někam fakt mohl patřit, aspoň víc než většina zdejších současníků)

[Sadako]

Tak Mácha byl rehabilitován poměrně záhy (Májovci), ale za života mu bylo vytýkáno napodobování Byrona a že to je málo nic než národ, wtz.
A třeba francouzské frenetiky tu začala různá podivná nakladatelství vydávat až někdy v 90. letech 20. století, přičemž to jsou většinou svěží dílka z počátku 19. století.
V našich podmínkách něco podobně pamětihodného spáchal až Váchal s Krvavým románem a Klíma s Utrpením knížete Sternenhocha.

[Argonantus]

gotický román není úplně ekvivalent penny dreadful.

On je v tom jasný technický rozdíl; morzakory nemohly vzniknout před laciným dřevitým papírem (u nás okolo 1820) a vynálezem rotačky (ještě podstatně později, snad 1860).
Tyhle dva vynálezy jsou kulturním ekvivalentem středověkého komba vynálezu papírenského holendru (13. století, zlevněný papír) a knihtisku (15. století, Gutteberg.)
Gotický román je tištěn ještě zcela klasicky na ručním papíře s převahou textilu (má takový rastr, prostě ho hned poznáte), pročež je každý jeho původní výtisk dnes už docela drahý. Držte a nepusťte, děti, pakliže ho spatříte.

Lidové čtení existovalo i dříve, už od renesance, hlavně kalendáře a kramářské písně, ale má obvykle málo listů, takže se šetří papírem, takže je obvykle dávno roztrhané na mraky. Najít ho je možná stejně těžké, jako originální gotický román.

[Paul]

V nadpisu je "Knihy,... ...a všechno okolo", tak to prubnu.

U sousedů jsem natrefil na https://www.legimi.pl. S polštinou nemám problém, čtečku mám a spousta knih mě tam zajímá. A dost by mě zajímalo, jestli něco takového i u nás.

Jde o to, že si platím přístup (nějaké dvě stovky měsíčně) a dokud tak činím, mám možnost si ty knihy stáhnout. Znáte něco takového v Česku?

[OnGe]

Co já vím, tak knihovny něco podobného chtějí udělat. Kdy by se jim to mělo povést, to už nevím.

[boubaque]

V Moravskoslezske vedecke knihovne (ale urcite i v jinych knihovnach) funguje pujcovani e-knih, ale jen pres aplikaci pro Android nebo iOS, takze ne vylozene ctecky, a nenecha vas to stahnout, musite to cist z te aplikace e-Reading (brzy se zmeni na aplikaci Flexibooks, protoze e-Reading koupili).

[York]

A dost by mě zajímalo, jestli něco takového i u nás.

Městská knihovna v Praze vydává spoustu e-knih volně ke stažení. Bohužel se to musí tahat z webového katalogu se zapnutým filtrem na e-knihy. Všechno to prošlo redakcí a přiměřenou mírou korektur (starší e-knihy jsou v horší kvalitě, novější ve velmi solidní).

Mluví se taky o zveřejňování děl nedostupných na trhu, nejspíš jen pro registrované čtenáře knihoven. Tady ale nepočítejte s žádnou velkou kvalitou, půjde nejspíš výhradně o elektronické zdroje (zatímco v Městské knihovně se velká část e-knih vyrábí z fyzických předloh) a v jaké podobě to knihovny dostanou, v takové to vystavěj.

[Paul]

Kdyztak napis, jak by sis to predstavoval

U nás, mám tucha, půjčují přímo čtečky, ne knihy jako takové.

Městská knihovna v Praze vydává spoustu e-knih volně ke stažení.

Znám je. Stahoval jsem si od nich nějakého Erbena, Medka a je tam ještě Čapek, který by mě zajímal, ale to je tuším všechno. Většinou se takhle zveřejňují staré knihy, na která vypršela práva, což je sice občas fajn, ale pořád ne to, co hledám.

ale jen pres aplikaci pro Android nebo iOS

Do čehož se mi moc nechce, Pocketbook je prostě Pocketbook a mobil mi ho nenahradí.

Dík za tipy.

[boubaque]

Jo, na Databazi knih je celkem dost (urcite nekolik stovek) knih zdarma ke stazeni, i relativne nove, nejen ty, na ktera nejsou prava. Cast se jich bude ale kryt s tou Mestskou knihovnou.

[Sadako]

Jestli myslíš něco jako Netflix for books, tak AFAIK v ČR nic takového není. Ale pokud nemáš problém ani s angličtinou, tak mě napadá
Scribd https://www.scribd.com/
a Perlego, které ovšem neobsahuje beletrii https://www.perlego.com/

[Log 1=0]

https://www.youtube.com/watch?v=ei7lHfN78As
Popravdě jsem si u toho vzpomněl na Paní jezera.