Jaký sloh pro církevní stavbu na konci 12.st
Moderátor: Faskal
- boubaque
- bubák; Moderátor
- Příspěvky: 6644
- Registrován: 2. 10. 2006, 19:49
- Bydliště: Brno/Ostrava
- Kontaktovat uživatele:
Nejsem si jistý, kde jsem se to dočetl, ale co vím určitě, tak cesta na Moravu vedla někdy v těch dobách, co vás zajímají (11.-13.? století) přes Chrudim. A tuším i někde tam, nebo nedaleko před Chrudimí odbočovala cesta do Kladska.
Když se kácí les, lítají kopí — sv. Vojtěch
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)
Hraju/vedu: D&D 5e, Svitky hrdinů, Příběhy Impéria
Další oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch, Wushu
Vlastnoruční heartbreaker: Fossa (Fate to Old School System Adjustment)
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)
Hraju/vedu: D&D 5e, Svitky hrdinů, Příběhy Impéria
Další oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch, Wushu
Vlastnoruční heartbreaker: Fossa (Fate to Old School System Adjustment)
- Neferit Sr.
- Příspěvky: 1036
- Registrován: 4. 2. 2008, 21:50
- Bydliště: Órodná Haná
Olomouc vždy ležela na strategickém místě. A to ve více směrech. Její prvotní jádro bylo dobře bránitelné a jeho zeměpisná poloha byla unikátní tím, že lidé zde žijící přímo ovládali nejvýhodnější brod přes řeku Moravu v celém horním Pomoraví.
Díky tomu se Olomouc stala významnou křižovatkou obchodních cest , které v té době myslím dobu od poloviny 9 století do vlastně až konce středověku. Tyto cesty co se zde křížily spojovali západní a východní Evropu a zároveň i severní a jižní Evropu.
Od severu k jihu tudy procházela trasa umožňující spojení mezi severním Pomoravím a jižní Moravou, respektive dále Podunajím, která se zde křižovala s příčnou západo - východní trasou vedoucí z Řezna přes Prahu a Polabí do Krakova a odtud pokračovala do Kyjeva a dále na východ Pod Kyjevem se větvila do dvou směrů. Jeden se stočil směrem ke Kaspickému moři a druhý končil až v Ujgursku - tím umožnil obchody s Čínou.
Zatímco obchodní směr sever jih byl velmi progresivní v době v 8. a 9. století-tedy období Velkomoravské říše, zvýšil se po jejím vyvrácení význam směru východ-západ.
Je naprosto jednoznačně doloženo že v Olomouci byla vytvořena velká plocha kde se karavany z jednotlivých směrů potkávaly a překládaly zboží a znovu se rozcházely. Ta plocha sahala od dnešní olomoucké staré tržnice až k do prostorů Svatomořického kostela. Byla tedy asi 1200 metrů dlouhá a 500 metrů široká. To představuje cca 60 hektarů upravené plochy. Byl nalezeny stopy lehkých dřevěných staveb-stájí, seníků i srubů pro ubytování lidí.
To byly hlavní směry. Ale těch cest zde bylo více:
- cesta vedoucí údolím Branné přes Ramzovské sedlo do Slezska
- cesta vedoucí údolím Krupé přes Kladské sedlo do Kladska a odtud až k Baltu
- cesta do Opavy přes Hornomoravský úval
- cesta zvaná Hvozdecka-na trase Olomouc - Náměšť na Hané – Konice – Jevíčko – Svitavy- a dále do Čech
Díky tomu se Olomouc stala významnou křižovatkou obchodních cest , které v té době myslím dobu od poloviny 9 století do vlastně až konce středověku. Tyto cesty co se zde křížily spojovali západní a východní Evropu a zároveň i severní a jižní Evropu.
Od severu k jihu tudy procházela trasa umožňující spojení mezi severním Pomoravím a jižní Moravou, respektive dále Podunajím, která se zde křižovala s příčnou západo - východní trasou vedoucí z Řezna přes Prahu a Polabí do Krakova a odtud pokračovala do Kyjeva a dále na východ Pod Kyjevem se větvila do dvou směrů. Jeden se stočil směrem ke Kaspickému moři a druhý končil až v Ujgursku - tím umožnil obchody s Čínou.
Zatímco obchodní směr sever jih byl velmi progresivní v době v 8. a 9. století-tedy období Velkomoravské říše, zvýšil se po jejím vyvrácení význam směru východ-západ.
Je naprosto jednoznačně doloženo že v Olomouci byla vytvořena velká plocha kde se karavany z jednotlivých směrů potkávaly a překládaly zboží a znovu se rozcházely. Ta plocha sahala od dnešní olomoucké staré tržnice až k do prostorů Svatomořického kostela. Byla tedy asi 1200 metrů dlouhá a 500 metrů široká. To představuje cca 60 hektarů upravené plochy. Byl nalezeny stopy lehkých dřevěných staveb-stájí, seníků i srubů pro ubytování lidí.
To byly hlavní směry. Ale těch cest zde bylo více:
- cesta vedoucí údolím Branné přes Ramzovské sedlo do Slezska
- cesta vedoucí údolím Krupé přes Kladské sedlo do Kladska a odtud až k Baltu
- cesta do Opavy přes Hornomoravský úval
- cesta zvaná Hvozdecka-na trase Olomouc - Náměšť na Hané – Konice – Jevíčko – Svitavy- a dále do Čech
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
-
- .
- Příspěvky: 18102
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
"Vždy" je pro historické badatele silné slovo. Mám dojem, že je tak z 9. století, jedno z pobočných velkomoravských hradišť. Nebo ne?Neferit Sr. píše:Olomouc vždy ležela na strategickém místě.
Mno. Opravdu významnou západovýchodní cestu jsme na naše území nezískali vůbec nikdy; drtivá většina obchodu a kultury putovala radši podunajím, případně severním "hansovními" cestami přes Lužici a úplně po moři. Karel IV. chtěl tento stav věcí změnit (odtud česká přítomnost v Norimberce), ale spíš se to nepovedlo.Díky tomu se Olomouc stala významnou křižovatkou obchodních cest , které v té době myslím dobu od poloviny 9 století do vlastně až konce středověku. Tyto cesty co se zde křížily spojovali západní a východní Evropu a zároveň i severní a jižní Evropu.
Dokonce i spojení Čech a Moravy bylo až do 13. století poměrně mizerné; někde v oblasti Vysočiny vcházel cestovatel do podezřelé pustiny s loupežníky (pevný bod jsou až hrady Tasovců ve Velkkém Meziříčí). Severním směrem na Olomouc je mizerné dodnes.
Severojižní cesta vedla odjakživa Moravskou branou.
To jsi vzal opravdu rychle. Právě tahle trasa je zajímavá. Nemůže být starší, než Praha; a myslím, že je spíše z 10. století, než z 9. - souvisí s porážkou Lučanů a změnou těžiště země; dřív totiž vedla daleko lepším terénem v Poohří.která se zde křižovala s příčnou západo - východní trasou vedoucí z Řezna přes Prahu a Polabí do Krakova
Asi tak od 10. století je západní část poměrně jasná; Všerubský průsmyk; Plzeňská pánev (ještě dlouho bez Plzně - spíš Starý Plzenec), a údolí Litavy a Loděnice, tedy kolmo na Berounku.
Východní polovina zase souvisí s porážkou Slavníkovců; předpokládám tedy, že vedla zpočátku přes Libici na Hradec, později na ní vzniklo město Nymburk. Za Hradcem je to složitější; lze jít na jih ke Chrudimi, jak navrhuje Boubaque, a nebo na Landškroun.
Obchody s Čínou a Ujgursko jsou starosti, které vnesl na scénu až mongolský vpád - a to je 13. století. Do té doby byli za Kyjevem lvi.
Velkomoravská situace se vůbec nekryje s českou. Morava byla díky cestě podunajím paradoxně "víc v Evropě", než čechy; Čechy byly původně to podezřelé lesnaté nic, které je třeba obejít nebo překročit cestou na východ; změnilo se to až v 10. století, po pádu Velké Moravy a sjednocení Čech.Zatímco obchodní směr sever jih byl velmi progresivní v době v 8. a 9. století-tedy období Velkomoravské říše, zvýšil se po jejím vyvrácení význam směru východ-západ.
Boleslav a jeho činnost v Krakově je zpráva podaná velmi tendenčně a propagandisticky; cudně vynechává detail, že cestou na východ leželi ti Slavníkovci, a že cesty do Krakova vynechávaly Moravu, se kterou jsme neměli ještě nic společného.
Opravdové sjednocení země a zárodky dnešního systému (Praha - Brno, Praha - Olomouc) jsou tedy až po Břetislavovi a 11. století.
Je naprosto jednoznačně doloženo že v Olomouci byla vytvořena velká plocha kde se karavany z jednotlivých směrů potkávaly a překládaly zboží a znovu se rozcházely. Ta plocha sahala od dnešní olomoucké staré tržnice až k do prostorů Svatomořického kostela. Byla tedy asi 1200 metrů dlouhá a 500 metrů široká.
Kdy?
Kdy?- cesta vedoucí údolím Branné přes Ramzovské sedlo do Slezska
- cesta vedoucí údolím Krupé přes Kladské sedlo do Kladska a odtud až k Baltu
- cesta do Opavy přes Hornomoravský úval
- cesta zvaná Hvozdecka-na trase Olomouc - Náměšť na Hané – Konice – Jevíčko – Svitavy- a dále do Čech
- Neferit Sr.
- Příspěvky: 1036
- Registrován: 4. 2. 2008, 21:50
- Bydliště: Órodná Haná
Aergonantus - až budu doma. Tedy odpvědi na Kdy.
Toto jsem vykopíroval ze své práce o Olomouckém hradu. Já do ní dělám nyní nějaké doplňky - za poslední dva roky se něco dost poměnilo a tak to souběžně doplňuji. V daných pasážích tam vlastně budou texty dva - ten starší a ten nový. A protože se tam jemně otřu i o Pražský hrad, mohlo by tě to zajímat. Až to dodělám tak dám vědět a buď to zavěsím do hradů nebo Ti to pošlu.
Toto jsem vykopíroval ze své práce o Olomouckém hradu. Já do ní dělám nyní nějaké doplňky - za poslední dva roky se něco dost poměnilo a tak to souběžně doplňuji. V daných pasážích tam vlastně budou texty dva - ten starší a ten nový. A protože se tam jemně otřu i o Pražský hrad, mohlo by tě to zajímat. Až to dodělám tak dám vědět a buď to zavěsím do hradů nebo Ti to pošlu.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
- Goran
- Don Quijote
- Příspěvky: 3390
- Registrován: 2. 5. 2006, 12:58
- Bydliště: Litoměřice/Plzeň
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jaký sloh pro církevní stavbu na konci 12.st
Nedávno jsem si pročetl stavebně historický průzkum kostela sv. Petra a Pavla v Albrechticích u Sušice. Románská fáze sice byla v několika pozdějších fázích převrstvena, ale zůstal z ní přinejmenším románsko-gotický portál a románská okénka, a snad nějaké zdivo (tu zprávu jsem spíš prolétl, takže mi něco mohlo utéct a něco jsem taky mohl za těch pár dní zapomenout).
Škoda že neznáme nic z kostela vysvěceného roku 1178 nebo 1179 (přelom roku), aby to stoprocentně sedlo k tématu.
Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_sva ... brechtice)
Škoda že neznáme nic z kostela vysvěceného roku 1178 nebo 1179 (přelom roku), aby to stoprocentně sedlo k tématu.
Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_sva ... brechtice)
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!
R.I.P.
R.I.P.
-
- .
- Příspěvky: 18102
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Jaký sloh pro církevní stavbu na konci 12.st
Zřejmě jiné Albrechtice, než ty slavné malované (jsou někde u Budějovic?)
Jinak u Sušice je hlavní atrakce Mouřenec, který se dovolává svatého Vintíře z počátku 11. století.
Jinak u Sušice je hlavní atrakce Mouřenec, který se dovolává svatého Vintíře z počátku 11. století.
Re: Jaký sloh pro církevní stavbu na konci 12.st
Albrechtice nad Vltavou, neboli u Písku? Merhautová uvádí oboje - u Sušice /s původním zasvěcením P. Marii/ i ty nad Vltavou.Argonantus píše:Zřejmě jiné Albrechtice, než ty slavné malované (jsou někde u Budějovic?)
Čas neexistuje.
-
- .
- Příspěvky: 18102
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Jaký sloh pro církevní stavbu na konci 12.st
Já mám dojem, že nad Vltavou jsou ty slavné.
Ono je ale malovaných kostelů překvapivě hodně; jen se ty malby nacházely postupně, v 70tých letech a tak podobně. Kromě Rovné a Znojma mne zpatra napadá Jiří v Praze, Libouň, Petr v Poříčí, mám dojem, že i Kondrac. A určitě je toho víc.
Ono je ale malovaných kostelů překvapivě hodně; jen se ty malby nacházely postupně, v 70tých letech a tak podobně. Kromě Rovné a Znojma mne zpatra napadá Jiří v Praze, Libouň, Petr v Poříčí, mám dojem, že i Kondrac. A určitě je toho víc.
Re: Jaký sloh pro církevní stavbu na konci 12.st
asi jo, ty slavné malované budou nejspíš Albrechtice nad Vltavou, kde je nejen kostel, ale taky malované hřbitovní kapličky, jde o lidové malby z 19. století.Zřejmě jiné Albrechtice, než ty slavné malované
http://www.albrechticenadvltavou.cz/alb ... kostel.php
A ty , co zmiňuje Eleshar, jsou mimo veškerou pochybnost tyhle
http://muzeum.sumavy.sweb.cz/albrechtice.html a jsou to Albrechtice u Sušice:
-
- .
- Příspěvky: 18102
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
- Goran
- Don Quijote
- Příspěvky: 3390
- Registrován: 2. 5. 2006, 12:58
- Bydliště: Litoměřice/Plzeň
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jaký sloh pro církevní stavbu na konci 12.st
Mayda: ne Eleshar, Goran!
Možná se mi v blízké době podaří se tam dostat, v takovém případě by byly fotky.
Možná se mi v blízké době podaří se tam dostat, v takovém případě by byly fotky.
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!
R.I.P.
R.I.P.
-
- .
- Příspěvky: 18102
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Jaký sloh pro církevní stavbu na konci 12.st
Pokud tam jedeš, nevynechej ten Mouřenec. To je fakt pozoruhodné místo.
- Goran
- Don Quijote
- Příspěvky: 3390
- Registrován: 2. 5. 2006, 12:58
- Bydliště: Litoměřice/Plzeň
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jaký sloh pro církevní stavbu na konci 12.st
Takže nejedu. Ale dostanu se tam v létě.
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!
R.I.P.
R.I.P.
-
- .
- Příspěvky: 18102
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Jaký sloh pro církevní stavbu na konci 12.st
K Argonantovským reáliím objevuji, že tady někdo udělal maximálně příjemnou a praktickou wikistránku na téma debaty
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rom%C3%A1 ... %C4%8Cesku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rom%C3%A1 ... %C4%8Cesku
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bing [Bot] a 1 host