poviedky - mix *morech11

[morech11]

...

Chvíli jsem si myslel, že tady chybí přímá řeč. Imho by tam buď měla být, nebo by to mělo mít vyprávěcí formu (tak jsme se do toho dali...).

vyvoláva to presne ten pocit, ktorý malo, ale ako vidím zlým spôsobom... porpzmýšľam, prerobím

...

V takhle krátkém textu "koukáš do hlavy" dvěma postavám. Pokud to nemá dobrý důvod, tak bych se toho raději vyvaroval a držel se toho, že vyprávíš "očima" jedné postavy a u ostatních nepsat jejich vnitřní myšlenkové pochody ale pouze za ně mluvit a jednat.

good point, toto som si neuvedomil

ďakujem

[boubaque]

kto tvrdil, že poviedka sa nedá napísať za večer ešte nebol v časovej tiesni.

Já myslím, že bys tomu ještě aspoň jeden večer věnovat měl

Možná je to trochu i tím, že už toho mám dneska docela dost, ale popravdě celou první půlku povídky jsem byl zmatený -- nevěděl jsem, kde se to děje, co si mám představovat, co je to linka (kuchyňská, výrobní, namalovaná na zdi...?), dokonce ani kdo komu vlastně natáhl a zezačátku ani jestli mu opravdu natáhl. Možná ta zmatenost v prostředí byla záměr, ale aspoň o samotném místě bych rád věděl něco víc*, než že je tam smrad jak ze zkažených vajec s trochou čpavku (mimochodem, nejspíš se pletu, ale není to ten samý puch?). Pak jsem jen zjistil, že nic z toho vlastně nebylo důležité... A přijde mi, že jsou postavy trochu moc rozkecané, i když o to tam asi nakonec jde...

Radši bych si tu povídku přečetl až po tom, co jí věnuješ víc než jeden večer. Řekl bych, že je to na ní docela poznat.

* EDIT: samozřejmě to nemusí být v popisu, ale může to tam být nenápadně vpašované (jako že se někdo o něco opírá, že se někdo někam dívá, třeba na strop nebo nebe, nebo co tam je, atd.)

[morech11]

uvidím kedy dnes skončím, ale ešte som si ju chcel prejsť
len mám malý časový odstup
ale niekedy ráno o druhej sa k tomu dostanem (čo je zhruba rovnaký čas, ako som to písal pôvodne )
každopádne zajtra musí byť v obálke smerom preč

je úplne jedno, či je niekto pred čítaním unavený, alebo nie, ale ak nečíta skriptá a má problém to pochopiť, tak je to napísané zle a teda idem prerábať

[Wild West]

1) Generally - zlepšení.
Přislo mi to zajímavější, než cokoli, co jsem od tebe četl. Rozehrál jsi nějakou situaci, ovšem je to nejvíc ze všeho expozice, první jednání něčeho, co by mělo asi nějak pokračovat.

Jako Bubák - pátral jsem, co se vlastně děje a o co jde; jestli je to scifi, postapo, "špinavá práce", vlastně, proč nám to vyprávíš. Ale měl jsem pocit vtažení do děje a zajímalo mne, co bude dál, což je novinka - doposud jsi měl tuhle důležitou tázavou náladu "co bude dál" tendenci zabíjet nějakým banálním vysvětlením.

2) Osobně nenávidím nehotové věci a jsem hysterický, když mi někdo kouká přes rameno a čte nedopsanou věc. Do tvého myšlení se proto nemohu nijak vtělit; abych řekl lehce, že "je to nedodělané, co vy na to?", to bych nedokázal.
Takže jako Boubaque - až to bude mít konec a pochopím, kam to míří, bude se mi lépe pitvat.

3) Nechávat vědomě chyby v textu a dát ho veřejně číst je nepřijatelné. Třeba tě čtou stovky lidí a koukaj na ty chyby. Depresivní představa!

4) V zásadě funguješ hodně přes vztahy; to už krystalizuje delší dobu. Bacha; dělá to miliony tvých konkurentů. Je třeba vystihnout, čím se od toho milionu lišíš. Což může trvat řadu let.

5) Reálie; čistě laicky, jako vajíčka smrdí sirovodík, čpavek je dusičný a je něco úplně jiného, a nějak mne nenapadá nic fosforového, co by smrdělo... a pak tam máš navíc radioaktivitu, což by vyžadovalo taky nějaké vysvětlení (u nás na ni existuje úřad, který ti takový provoz povoluje, musíš mít zkoušky, abys k tomu mohl, máš nějaké šílené astronautické obleky, atd.)

Víc by určitě věděl Faskal a možná i další.
Rozhodně bys měl být tah před čtenářem a vědět, kdo a co a proč tam vyrábí a proč tam tvoje postavy jsou. Hromada zajímavých otázek, o nichž lze pokračovat.

6) Celé to má potenciál a dost by mne zajímalo, co s tím bude dál.

Průšvih je, když na to nikdy nepřijdeš a chcípne to v tomto stádiu. Což je sice škoda, ale stává se to občas taky.

[morech11]

zaradom, podľa bodov (a ďakujem za peknú pitvu)

2) Osobně nenávidím nehotové věci a jsem hysterický, když mi někdo kouká přes rameno a čte nedopsanou věc. Do tvého myšlení se proto nemohu nijak vtělit; abych řekl lehce, že "je to nedodělané, co vy na to?", to bych nedokázal.
Takže jako Boubaque - až to bude mít konec a pochopím, kam to míří, bude se mi lépe pitvat.

s týmto je tu kopa probémov očividne. ono to malo konkrétnu tému a rozsah ("dôležitá udalosť vo vašom živote", rozsah max 5 normostrán) a snažil som sa to do toho teda orámovať. súhlasím, že je to skôr dlhšia expozícia a dala by sa z toho spraviť 30 stranová vec, ale držal som sa pri zemi

3) Nechávat vědomě chyby v textu a dát ho veřejně číst je nepřijatelné. Třeba tě čtou stovky lidí a koukaj na ty chyby. Depresivní představa!

áno, je, máš pravdu, rád by som sa za to sfackoval, ale nemám na počítači, kde som to písal ani len proofing tool a bez časového odstupu si sám korektúry spraviť neviem. no a potreboval som to dorobiť rýchlo a dostať ku kritikom. určite ešte dnes v noci spravím druhú verziu a postnem ju sem.

4) V zásadě funguješ hodně přes vztahy; to už krystalizuje delší dobu. Bacha; dělá to miliony tvých konkurentů. Je třeba vystihnout, čím se od toho milionu lišíš. Což může trvat řadu let.

ale je dobre, že sa aspoň niečo kryštalizuje. aspoň netápam (a je tiež kopa ľudí, korí idú cez akciu, je ich kopa, ktorí idú cez opis... je to len jeden zo spôsobov)

5) Reálie; čistě laicky, jako vajíčka smrdí sirovodík, čpavek je dusičný a je něco úplně jiného, a nějak mne nenapadá nic fosforového, co by smrdělo... a pak tam máš navíc radioaktivitu, což by vyžadovalo taky nějaké vysvětlení (u nás na ni existuje úřad, který ti takový provoz povoluje, musíš mít zkoušky, abys k tomu mohl, máš nějaké šílené astronautické obleky, atd.)

nevedel som ten smrad ani ja definovať, ale môžem ťa ubezpečiť, že bol fakt odporný. odkedy je karcinogén automaticky rádioaktívny? už som takú zámenu obas počul, ale nejak mi to stále nejde do hlavy... (a čo mi prišlo pre poviedku nezaujímavé, ale osvetliť to môžem - na jednej z liniek v automobilke sa nanáša fosfátový prášok na chassis, je to prípravný krok na chemické pokovenie [bližšie detaily nemám, toto som vytiahol z obsluhy dopravníku ] čo je navyše, to padá do žľabu pod linkou (tá má pekných 80 metrov btw) a splachuje sa vodou do nádrže pod linkou (cca 30m^3) - voda sa odčerpá a používa znova a v nádrži zostáva zelenkavý fosfátový kal, nie nepodobný bahnu. zhruba raz mesačne (to je tam toho tak nad kolená - ťahá sa odtiaľ teda 9-10 kubíkov) nafasuje banda brigádnikov kýble, lopaty, biele overaly, rukavice, gumáky, kobecovku, ak má šťastie tak jednorázovú rúšku a plastové ochranné okuliare [dobre to špliecha a v oku to fakt príjemné nie je] a ide do Diery. ale nezdalo sa mi potrebné popisovať tam tú technológiu v poviedke. máte pocit, žeby to tam malo byť?)

Víc by určitě věděl Faskal a možná i další.
Rozhodně bys měl být tah před čtenářem a vědět, kdo a co a proč tam vyrábí a proč tam tvoje postavy jsou. Hromada zajímavých otázek, o nichž lze pokračovat.

píšem z vlastnej skúsenosti, len vravím, že pri tom rozsahu mi prišlo nezaujímavé tam opisovať celý technologický postup. je ho tam skutočne treba?

6) Celé to má potenciál a dost by mne zajímalo, co s tím bude dál.

môžem to skúsiť rozrobiť na niečo dlhšie, ale rozhodne to nebude hneď (ak vôbec, lebo sa môže stať, že to fakt chcípne napolceste)

[Vallun]

kdyby si pekl silikon ředěný acetonem při 200 C, tak to skoro ručitě chytne.

[ilgir]

Jako začátek nějaké postapo povídky to vypadá slibně. Za samostatné dílo bych to rozhodně nevydával. Je to slabé i na pocitovku.
Viděl bych to spíš na dlouhou povídku s dějem než na krátkou s pointou (C) Cyril Brom. Pan "prasák" může těm dvěma ještě pěkně zatopit. A nebo ze slečny se může vyklubat potvora. Hlavní postava mi zatím přijde jako adept na dobráka, který dostane pořádně přes hubu. Ale musíš to holt dopsat, no...

[Wild West]

Aha, pletu si karcinogen a radioaktivitu; nepořádné čtení, moje chyba.

No, popsat technologický proces je nuda; ale na druhou stranu, je něco jiného vyklízet potápějící se ponorku, zrušenou věznici, vypnutou továrnu, kanalizaci a nebo standardní technický provoz (což tady je). Všechny tyhle věci souvisí třeba s mírou nebezpečí, toho, co postavy ohrožuje. Pohrával bych si i s možností, že postavy vlastně tak úplně neví, co tam vlastně uklízejí (a co to vlastně umí).
Čtenář zkrátka tápe, která bije. Což je chvíli zajímavé, ale 30 stran by to určitě nevydrželo; musí se stát ještě plno věcí.
Zejména ten trojúhelník postav, co vidí Ilgir, je vděčný; dle mnohokrát mnou citované zásady Pluthera Quexa, největšího dramatika Čtvrtého dominia, je na scéně místo vždy akorát pro tři postavy. Mnohokrát jsem si na tento postřeh vzpomněl.

[Vallun]

Ten zmatek by se dal využít...ale muselo by to být...jinak koncipované..a po rpavdě torchu zručněji napsané...

nazval ybch to brigáda...pak to kocnipoval tak, aby to blyo co nejzmatenější, nejdrsnější, postapo atmosféra...a ve výsledku uvedeš nějaký detail tak,a by bylo jasné,ž eje to běžná práce v továrně...

[morech11]

To znie strašne super a v kombinácii s ostatnými vecami tu spomenutými by to mohlo mať šťavu, ale nezapadlo by mi to do témy a rozsahu.
ľudia, k vám by som mal častejšie chodiť na nápady

(čo mi pripomína... ak niekde nájdete nejaký dialóg, ktorý sa dá oddeliť od situácie (nejakú vatu - nevadí mi ani otvoriť dvere, a povedať dobré ráno), ale aby sme pri tom nestratili prehľad o postavách, veľmi by ma potešilo, keby si na mňa spomeniete a pošlete mi ho trebárs PMkou. ja si ich takto vyhľadávať nemôžem, lebo potom poznám situáciu je to základ na úplne iný projekt, ale spomenul som si teraz ďakujem
[teda
"ty debil!" chrstla mu pohár ľadovej vody do tváre
"čo ja s tým?" zavrčal, utrel si kútiky úst rukávom košele a znova chytil kormidlo lietadla
nie je dobré
ale
"ty debil!"
"čo ja s tým?"
je skvelé])

tak a teraz to idem prepísať trochu

[Vallun]

Pokud je tohle zadání:

("dôležitá udalosť vo vašom živote", rozsah max 5 normostrán)

tak to bych si dokátal představit právě v tom provedení, o kterém mluvím...důležitá událost to bude - brigída...ale bude podána tak, že bude vypadat jako by to byl film či výmysl...až na konci, jako pointu odhalíš, že je to fakt jen brigáda...

[ilgir]

Vallun: To zní jako krátká povídka s pointou. Hezký nápad.

[Vallun]

Formálně, povídka by to ani být nemusela (já povídku chápu jako útvar s nějakým dějem) tohle ybch spíš bral jako příběhový popis...

[morech11]

a čo takto? (ale na čisté postapo by som to musel prerobiť znova od začiatku [aj keď to stále potenciál má])

Brigáda

Michal sa navliekol do bieleho ochranného overalu a zavesil si na krk starý opotrebovaný respirátor. Manžety na rukách a nohách zalepil širokou izolačkou, obul si gumáky, natiahol rukavice a celý proces s páskou zopakoval. Nedalo sa to nazvať ideálnym riešením, ale aspoň mu žiadne svinstvo nenatečie do topánok. Dnes tam nešiel sám. Prekontroloval Sofiin overal a napravil jej kapucňu.
„Pripravená?“
Namiesto odpovede mu vrazila do pŕs odporne páchnuce špinavé vedro a nadvihla obočie, „tu máš! Bola by škoda zničiť nové, nemyslíš?“
„Poďme na to,“ pootvoril jedno krídlo ťažkých dverí a vysúkal sa von do haly. Doľava, doprava medzi žlté čiary, popod dopravníkový pás, pozor na hlavu, nemáme čas na blbosti. Stačilo pár krokov a vôbec netušil kde je. Dokonalé bludisko. Spleť trubiek, dopravníkov, groteskných kovových konštrukcií. Každá mala svoj vlastný zvuk, svoj vlastný život. Ako zvony vo veľkom mete. Domáci presne vedia, ktorý, kedy, kde a ako zvoní. On to ale vnímal ako jeden celistvý hluk. Aj tak dobre, aspoň si naň rýchlo zvykne. Pachy sa miešali vo vzduchu v surrealistický parfém. Silikón riedený acetónom pečieme v peci na 200 stupňov po dobu troch minút, na dochutenie pridáme pár kvapiek farby podľa vlastného výberu.
„Výborne, čerstvé mäsko,“ uchechtol sa ohyzdný muž v oranžovom overáli údržbárov a odhalil tak chýbajúcu polovicu zubov. Tá druhá časť bola prehnitá a pokazená a nechýbalo veľa, aby prišiel aj o tie, „takže, slečinky, viete, čo vás čaká?“ Nepríjemný úsmev na jeho tvári sa ešte rozšíril, až to vyzeralo, že sa mu hlava horizontálne rozdelí na dve časti. Ukázal prstom na rozbehnutú linku, z ktorej vyseli nepríjemne vyzerajúce pokrútené kusy trubiek, „tam dolu je Diera. Viete, čo je na dnešku skvelé? Že tam nepoleziem ja. Ak budete riadne makať, najbližší mesiac tam nepoleziete ani vy. A ak slečna bude chcieť, nemusí tam liezť ani dnes,“ nadvihol obočie, čo v jeho prípade vyzeralo ako čokoľvek iné, len nie zvodné gesto.
Pol kroka a náznak chlípneho úškrnu bolo všetko, čo Michal potreboval. Konal vpodtate inštinktívne. Pravdepodobne nemal. Čo už. Ono je asi jedno, či má chlap zuby tri alebo štyri. „Nemám rád, keď sa k ženám muži správajú nepatrične,“ jedným dychom komentoval, čo sa stalo, akoby sa nechumelilo. Asi to ani nemusel hovoriť, predák sa totiž bez slova otočil na päte a rozzúrený odišiel buzerovať niekoho iného. Ak by to ale nepovedal, asi by to preňho stratilo zmysel.
„Všetko vpohode?“ skutočne sa zaujímal.
„To sa nevidí často. Uvedomuješ si, koľko problémov si si práve vyrobil? Toto sa jednoducho netoleruje. Musíme si pomáhať, inak sme skončili. Ja za to nestojím.“
„Tak chceš, aby sme si pomáhali, alebo nie?“
„A-áno. Asi. Nebudeme mať problémy?“
„Podľa mňa si je dobre vedomý toho, že ak by sa začalo vyšetrovať, čo robí mohol by z toho mať problém on. A nič na teba nemá. V najhoršom si to odseriem ja.“
Krátke ticho vyplnil Michalov smiech, „no tak, kašli už na to. Poď mi ukázať, čo mám robiť.“
Vedro s odporným mľasknutím pristálo na zelenkavej hladine akéhosi bahna v asi tri metre hlbokej jame. Odporne to smrdelo, chcelo sa mu vracať. Na zvratky by sa rozhodne pozeralo lepšie. Ľahký hliníkový rebrík rozrezal hladinu a pomaly sa potápal do bahna na dne. Jeden šteblík, druhý, tretí. Bolo to nepríjemne hlboké.
„Jeden z nás bude musieť ísť dolu.“
Bez slova sa chytil rebríku a začal po ňom zostupovať. Nechcelo sa mu tam ísť, ale bolo to lepšie, ako pustiť tam Sofiu.
„Ďakujem,“ nesmelo sa naňho usmiala. Vôbec ju takúto nepoznal. Čo sa s ňou dialo? „Za Dieru aj za to, že si sa postaral o toho debila. Veľa mužov ako ty sa dnes už nevidí.“
„Asi som na dnešnú príliš dobre vychovaný, alebo čo. Nechajme to tak. Čo teraz?“
„Zatiaľ sa dá naberať to husté kýbľom, ako bábovky na pieskovisku. Skús dýchať, keď stojíš, nechceš vdýchnuť nejaké kvapky toho svinstva. A pozor na oči, nie je to zrovna príjemné, keď ti tam niečo prskne. A nedvíhaj nohy, šúchaj nimi po dne. Rozhodne sa v tom nechceš vyzuť z gumákov.“
„Človek privykne na všetko,“ zhlboka natiahol vzduch do pľúc a rozkašľal sa, „ale na toto si budem zvykať ešte dlho.“
„Nedýchaj tak zhlboka, nepotrebuješ sa priotráviť všetkým tým bordelom.“
„A smeješ sa mi, lebo?“
„Lebo vidím tvoj ksicht,“ podarilo sa jej zo seba dostať cez pokusy o utlmenie smiechu, „bol by z teba dobrý mím. Zmena výrazu sa počíta na milisekundy. No tak. Neboj sa toho, nie je to také zlé. Myslím, že z toho ešte nikto nezomrel.“
Zelenej masy pomaly ubúdalo, za chvíľu už škrábal o dno a tak musel na naberanie použiť lopatu. Dostali sa do príjemného pracovného rytmu. Nabrať, vykydnúť, podať hore, kým sa vedro vráti, nabrať bahno do druhého a celý proces zopakovať. Deň ubiehal rýchlo a chvíľu sa dokonca zdalo, že nakoniec aj celkom príjemne. Práca to bola monotónna, ale nebola obzvlášť ťažká a mohli sa pri nej nerušene rozprávať.
„Čo by si povedala na to, keby sme si večer niekam vyšli?“
„Uvedomuješ si, že sa ma snažíš zbaliť stojac po kolená v zelenom bahne?“
„Som sexy, nie?“
„Nemohol by si byť mím. Vôbec tú tvár neovládaš. Alebo si predstavujeme sexy výraz každý inak.“
„Ako sa sem vlastne dostalo tak pekné dievča, ako si ty?“
Namiesto odpovede sa nad jamou objavila neočakávaná tvár vedúceho, „dostal som ju sem ja. Ale očividne mi za to nie je dostatočne vďačná. Tebe by som odporúčal, aby si si hľadel svojho a nebalil tu štetky. Nabudúce ti už to, čo sa stalo ráno, len tak neprejde. A teraz makaj, chcem, aby sa tam dalo večer žrať, aj keby si to mal odtiaľ vylízať.“
Nebol to jeho najlepší prvý deň v práci – rozbil ústa vedúcemu, celý deň sa babral s nechutným zeleným svinstvom a nakoniec od neho odtiahli Sofiu bohviekam a nikto nevie, kedy ju uvidí najbližšie. Vraveli zožeň si brigádu, bude to sranda. Ha ha.

[Vallun]

se omlouvám,že se pletu znalejkším do řemesla, ale...

řádek 1 starý opotrebovaný respirátor doplnil bych možná něco jako "nové se zkrátka teď už nedaly sehnat", to by mohlo navodit atmosféru, že dnwes je den po něčem;)
řádek 6 Doľava, doprava doplnil bych "pak" do prava, aby to více vystihlo,že jde o popis cesty, ale asi není nezbytné
řádek 11 vo veľkom mete.nehcybí "s" - meste?
(řádkování je jiné v běžném náhledu a jiné pod odpovědí, sorry) Pachy sa miešali vo vzduchu v surrealistický parfém. - "vo vzduchu" bych vyhodil, překáží mi to tam...
akéhosi bahna v asi tri metre hlbokej jame-je tam ten údaj potřeba? navíc bych určitě vyhodil to slovo "asi", chlap má umět odhadnout zvdálenost:)
šteblík to znamená stupínek? schůdek na žebříku?

Ale jinak dobré, tohle už se dá přečíst a je to celek (první verzi jsem nedočetl vůbec), navíc romantický náboj je lepší, než mnou navrhovaná tovární pointa, člověk yb si možná i přečelt něco dalšího, jen aby věděl, dza Sophii ještě někdy viděl:)