Druhá světové válka a její následky

[Jerson]

Jak nedostal šanci? Copak se v Itálii nebojovalo?

[jjelen]

Spíš má na mysli "den D na Balkáně", řekl bych...

[Vallun]

Vladimír Vochoč, ambasador v likvidaci ve vichistickém Marseille, 116. český Spravedlivý mezi národy

To je charakter!A to je to právník...

[Jerson]

Jedna zajímavost o československých pilotech bojujících v Luftwaffe, bohužel zajímavé části jsou placené, takže si asi pořídím knížku.

[Vallun]

Encyklopedie tankových sil

[Vallun]

Francúzska križníková ponorka Surcouf (N N 3) bola poriadny kus podvodného bojového plavidla. Hrdila sa tesne pred 2.svetovou vojnou titulom najväčšia ponorka na svete (dĺžka 110m a šírka 9m) a až japonské ponorky triedy Sen Toku ju dokázali prekonať. Jej výzbroj bola presvedčivá :
dva kanóny ráže 20,3 cm L/50 vo veži, dva protilietadlové kanóny 37mm, štyri ťažké guľomety ráže 13,2 mm a samozrejme torpédomety osem rúr priemeru 55 cm a štyri 40 cm (niektoré boli výklopné mimo obrys plavidla). V priestorch ponorky bolo dokonca počítané s umiestnením 40 vojnových zajatcov - trosečníkov z potopených lodí (čo nebolo nič moc). V roku 1940 unikla Surcouf po nemeckej invázii do Francúzska, do britského prístavu Plymoth. Tým však jej problémy neskončili, francúzska posádka ostala verná francúzskemu veleniu a po uzatvorení prímeria medzi Francúzskom a Nemeckom britské komando obsadilo násilím túto ponorku, pričom došlo k prestrelke a dvaja francúzski námorníci zahynuli. Surcouf sa potom dostala pod velenie Slobodných Francúzov ( generál Charles de Gaulle), ale mnoho toho už nenabojovala. Nakoniec po nešťastnej zrážke s americkou nákladnou loďou USS Thomson Lykes v oblasti Panamského prieplavu šla ku dnu a všetkých 130 (podľa niektorých zdrojov až 150) námorníkov zahynulo. Čo je smutne vzaté najviac obetí potopenia ponorky v celej histórii...

[Vallun]

Francouzští vojáci z "Légion des volontaires français contre le bolchévisme" ve Smolensku, SSSR, listopad 1941.

[Jerson]

A tím jsi chtěl něco říct?

[Vallun]

Tobě asi ne, ale přijde mi to jako zajímavá perlička, stejně jako ta ponorka výše...

[Vallun]

Josef Sousedík


ukradeno na fcb:
Na Josefa Sousedíka se dnes neprávem zapomíná, ačkoliv to byl ve třicátých letech génius světového formátu, bohužel skončil hrubou rukou Gestapa.

Josef Sousedík se narodil 18. prosince 1894 ve Vsetíně do velmi chudé rodiny. Po vystudování měšťanské školy nastoupil do firmy Bartelmus-Donát v Brně, kde pracoval až do vypuknutí 1. světové války. V srpnu 1914 narukoval do rakouské armády, po skončení války se přihlásil jako dobrovolník do osvobozovacích bojů na Slovensku. Do Vsetína se vrátil v roce 1919. V roce 1920 otvírá vlastní firmu na elektromotory, která se rychle rozrůstá a pracuje v ní až 350 pracovníků. Odmítá nabídku od Tomáše Bati na společný podnik a záhy se dostává do konkurzu, díky hospodářské krizi. Podnik kupuje Rakouský baron Ringhoffer, který Sousedíka dosadí do funkce ředitele, protože si je vědom, že po chod podniku jsou nutné šikovné ruce. Sousedík začíná pracovat na zdokonalování elektromotorů a vymýšlí i elektromotor vlastní. Jeho patenty jsou patentovány v desítkách zemích po celém světě a jeho věhlas rychle roste. V roce 1927 dokonce postaví první hybridní automobil na světě, se kterým jezdí každý den do práce. Zpráva o jeho převratném vynálezu se rozletěla do světa a zanedlouho mu přichází lukrativní nabídka, aby zastával post ředitele patentového úřadu v Anglii a odmítá i post Generálního ředitele v General Motors v USA. Odmítnutí odůvodňuje tím, že raději bude pracovat ve prospěch Československa. V té době je už po druhé starostou Vsetína, díky němuž město zažilo velký rozvoj. Spolupracuje také na vývoji vlaku "Slovenská strela". Díky jeho elektromotoru vlak dosahuje rychlosti 150km/h a stává se tak nejrychlejším vlakem na světě. Sériovou výrobu však překazí nástup druhé světové války a tak jako mnozí, pro které je svoboda a čest důležitější, než vlastní řivot, Sousedík vstupuje do odboje. Vede vlastní skupinu o více jak 2000 členech zaměřených primárně na sabotážní práce a výzvědnou činnost, kdy předává výsledky vládě do Londýna. Nacistům je Sousedík trnem v oku a tak si pro něj přijdou nejprve v roce 1939, pak i v roce 1940. V obou případech ho baron Ringhoffer úspěšně kryje. Bohužel po baronově smrti, kdy už Sousedíka nikdo nekryje ho Gestapo roku 1944 zajme a brutálně ho vyslíchá. Výslech je pod vedením zarytého nacisty Karla Schiffermüllera. Výslech se zvrhne v jatka a Sousedík je surově mlácen. Když Schiffermüller odchází z místnosti, Sousedík po jednom strážném hodí psací stroj a kopne ho do břicha. Při pokusu vyskočit z okna mu Franz Körner vystřílí celý zásobník do zad a Sousedík na místě umírá.

Po válce je in memoriam vyznamenám ČS. válečným křížem, který mu uděluje prezident Beneš. Jelikož byl Sousedík hrdinou demokratického odboje, komunistická vláda se ho snaží ze všech záznamů vymazat. Jeho jméno vymazali ze všech archivů a učebnic, navíc jeho rodině neustále znepříjemňovali život. Komunistická exekuce vyeskalovala tím, že jim byl lidovými milicemi zabaven rodinný dům, zkonfiskovány všechny věci a zabaveny všechny potravinové lístky.

Díky kruté komunistické cenzuře je v dnešních dnech stále polozapomenut.

[Vallun]

Jersontag: Patton o německé a francouzské divizi

[Argonantus]

https://nazory.aktualne.cz/komentare/tr ... 1497005267

má pravdu, předsedo. Lidice jsou strašně výbušné téma. Vlastně to byl v jistém smyslu i právní epitaf jednoho soudce.

[Vallun]

Mne na tom blogu přijde nejpodstatnější to upozornění na hluboko zapuštěné koreny komunistické/sovětské interpetace dějin.

Je to o to smutnějsí, když se s tím clověk setkává i tady...

EDIT: Další dobrý článek k témau...
https://zpravy.aktualne.cz/atentat-na-h ... 5900fea04/

[Vallun]

Hamish Ross: Svoboda v oblacích

Příběh letce Bozděcha a jeho slavného psa Antise nejn u 311. bombardovací perutě RAF. Pro nás může být zajímavější pohled Angličana na události kolem roku 1948. Mj. tam zmiňuje, že podle některých, včetně právě Bozděcha, byl Jan Masaryk zastřelen...což tvrdil jako pravděpodobnou moznost i muj děda.

[Neferit Sr.]

Poslední dva roky jsem dělal dost přednášek na téma osvobození Československa v letech 1944 až 45. Asi 15 a jen u nás na Moravě. Součástí je i odboj a tam rozhodně Gabčík a spol, a Lidice s Ležákama patří. Vzhledem k naprosté nemožnosti najít nějaký koncenzus k těmto událostem, jsem to záměrně potlačoval - a zdůvodnil to tím, že existuje několik zaručeně správných pohledů na tuto věc a jelikož nedovedu být objektivní tak se omezuji na suchý popis událostí ve sledu jak šly a odmítám to hodnotit či jinak okomentovávat. Z úcty k těm vojákům a ze stejně velké úcty ke všem kteří za to zaplatili životem mi to připadá rozumnější. Nakonec přijde doba a společenský soulad se najde.

Navíc jsem to vylepšil tím, že letos jsem záměrně zorganizoval pietní akt na prostějovském hlavním náměstí u sochy TQM a vzdali jsme čest tomuto státníkovi a ne Rudé armádě, ne armádě USA nebo ČS. armádnímu sboru - ty si toho užívali a užívají dle toho kdo zde zrovna vládne více než dost. My jsme šli cestou uctění památky vojáků Rumunské královské armády.

https://www.prostejov.eu/cs/aktuality-a ... -tank.html

https://www.prostejov.eu/cs/volny-cas/f ... -tank.html

Zde moje práce na toto téma.

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=146&t=7163

Možná se něco nového dovíte.

Více se věnuji krajovým věcem jako Ždánicím, které měly skončit stejně jako Lidice a nakonec se to podařilo odvrátit. To je pro mě uchopitelnější, znával jsem pamětníky těchto událostí včetně mojí babičky.

http://www.pressreader.com/czech-republ ... 0181877702

Zde je popis událostí, včetně toho, jak okupační moc nechala zemřít hladem novorozenou Aničku, škoda mluvit.

Bohužel se na Lidice a Ležáky dnes lepí kdejaký hajzlík a celé se to začíná stávat paskvilem. Strašná škoda a hlavně zhovadilost nejhrubšího zrna vůči obětem.