Tajemství katedrál II

Diskuze o věcech více či méně historických. "Porazí rytíř samuraje?" "Přesekne katana ocel?", ale i "Církevní úpadek".

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus »

Ecthelion:
Aha.
Pak je ovšem úhelný kámen = nárožní kámen (který určuje míru).
Což je zajímavé a funguje to v té parabole taky.
(Původně) odvržený kámen se může stát tím, který určuje míru všech věcí.
trochu mi to připomíná ten problém sledě, který není schopen z nějakého důvodu sledovat hejno a tím se stává automaticky vůdcem.

Nicméně Clef du Voute = keystone = svorník, to zůstává. Angličtina a francouzština má důležitý bonusový význam navíc s tím klíčem (klíčový význam, v prapůvodním smyslu)

P.S. Fingalen - Ilgir - ta poznámka, že v době žalmů to s klenbami nebylo moc slavné, je výborná.
V době katedrál to bylo přesně naopak.
je dost možné, že dříve mínili jinou záměnu, než později.
Na obraz to ovšem nemá až tak velký vliv, funguje to vícesměrně, viz výše.

Jinak hněvat se na stavitele nemá smysl - kámen odvrhli naprosto důvodně a nevyhnutelně. Vinař to vyobrazil dost jasně a já jdu jen v jeho stopách (a je zajímavé, že snad úplně všichni komentátoři Vězňů se v tomhle místě zastavili; že to jako není úplně logické).
Pontanus sice tvrdil, že nikdo kromě Artéphia na tento problém neupozornil, ale dovoluji si nesouhlasit - v tom Písmu je toto upozornění hned na několika místech a myslím, že kavárníci to citovali s oblibou po celá staletí.
A ti esoterici hned za nimi.
Opět není důvod se na ně moc rozčilovat; alespon nám to donesli staletími až pod nos.
Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 4816
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od midewiwin »

Narazila jsem ještě na jeden výklad výrazu úhelný kámen. A to ten, že takový kámen snad původně sloužil jako úvaz provazu, kterým se vymezila kružnice, do níž byl potom vepsán půdorys stavby. Ležel tedy v jejím středu. Přeneseně to odpovídá významu slovenského slova stredobod. Oboje označuje základ, bod, počátek, od kterého se všechno odvíjí: chrám, víra, církev.
Čas neexistuje.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Vallun »

Za mne tedy +1 k Argově původní interpretaci. U oblouku je to právě svorník, co určuje vše...rohy nejsou zajímavé a vyměřují se provázky.
Navíc středobod a úhelný kámen budou totéž svorník býval nejprve umístěn na zemi tam, kdy byl potom ve vzduchu...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus »

Midewiwin:
To je zajímavé.
Víc lidí mne přesvědčovalo, že "míra" je právě šíře hlavní klenby; prakticky všechny další rozměry jsou od ní odvozené.
Tím že mistr vezme ten provázek (v roli kružítka), a vyznačí body na úrovni arkády, tak je v zásadě rozhodnuto skoro o všem; pak se už jen "dopočítá" všechno ostatní.

Svorník je ve vztahu k příběhu pointa, to je jasné. Ten úhelný kámen souvisí spíš se začátkem.
Vztah mezi začátkem a koncem ale samozřejmě existuje taky, už jsem na to taky nedávno vyplácal článek v Drakkaru.
On byl údajně alfa i omega.

P.S. hlavně pro Fingalena - když si vezmeš solnou glosu a popřeházíš to tam trochu, možná bude jasněji.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Vallun »

Víc lidí mne přesvědčovalo, že "míra" je právě šíře hlavní klenby; prakticky všechny další rozměry jsou od ní odvozené.
Rozhodně! A ta je dána právě tím, jaký úhel u klenby umíš udělat.

Začátek a konec, alfa a omega je taky správně. Vezmeš uhelný kámen a dáš jej doprostred věcí budoucích a od něj natáhneš provázky. Proto je prvním na svém místě. Pak jej vsadíš jako poslední do klenby a dílo uzavřeš. Proto je i posledním...

Shledávám cosi dosti symbolickeho v tom, že je uhelný kámen na svém místě od pocátku, jen je pak dílem vyzdvižen.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus »

Teorie praví - architekti možná ví přesněji - že klasický románský kulatý oblouk zvládne 15 metrů šíře.
Což jsem nikde neviděl ani zdaleka, snad u mostu (Pont du Gard), což je ale trochu jiná disciplína, neb tlak do stran je tu snáze řešitelný.

Na svoji dobu dost rekordní po mnoha stránkách byla klenba Cluny III, a tam to taky párkrát spadlo. A vlastně byla lomená, takže patří dál.
Gotický oblouk prý umí teoreticky 21 metrů, což tak nějak dosaženo bylo v katedrále v Geroně, hodně pozdní záležitosti. Je to místní specialita, kdy trojlodí se v půli chrámu mění na kolosální jednolodí.
Velké slavné katedrály mají šíři hlavní lodi podstatně menší a technickému maximu se ani neblíží.

Jinak asi existuje i nějaké maximum výšky pilíře, dané jeho pružností a kompaktností (=je sestavený z kamenů na sobě, přece jen).
Podobně jako stavitel kostek z lega zjistí, že věž nelze udělat neomezeně vysokou, tak se na tohle narazilo taky.
Ultimátní výška lodi je zřejmě Beauvais, 48 metrů. A tam už problémy byly a obrovské, spadlo to dokonce vícekrát.

Ultimátní výška věží klasickou technikou je zřejmě chrám v Ulmu, ale to už je vlastně nová doba.
Středověká nejvyšší věž je Štrasburk - 143 metrů.
Před ní Salisbury a před ní zřejmě Chartres.
Uživatelský avatar
Fingalen
Příspěvky: 1198
Registrován: 25. 1. 2007, 13:39
Bydliště: Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Fingalen »

Argonantus píše: 27. 6. 2017, 16:08 Jinak hněvat se na stavitele nemá smysl - kámen odvrhli naprosto důvodně a nevyhnutelně. Vinař to vyobrazil dost jasně a já jdu jen v jeho stopách (a je zajímavé, že snad úplně všichni komentátoři Vězňů se v tomhle místě zastavili; že to jako není úplně logické).
Pontanus sice tvrdil, že nikdo kromě Artéphia na tento problém neupozornil, ale dovoluji si nesouhlasit - v tom Písmu je toto upozornění hned na několika místech a myslím, že kavárníci to citovali s oblibou po celá staletí.
A ti esoterici hned za nimi.
Opět není důvod se na ně moc rozčilovat; alespon nám to donesli staletími až pod nos.
Dík, bol som v uvažovaní v podstatne prízemnejšej a počiatočnejčej vrstve problému a to pri hľadaní prvotnej matérie. V tom zmysle mi ono odvrhnutie rezonovalo vo význame deklarovaného odmietnutia. Konkrétne myslím to, že tu máme v podstate dva šutráky (v staviteľstve zjavne nepoužiteľné), ku ktorým sa skôr či neskôr dopracuje asi každý a každý skôr či neskôr dojde k tomu, že mu na to niekto skúsenejší povie "nie, nie je to ono". Tam by to rozčúlenie bolo imo celkom na mieste, učiť explicitným klamstvom sa asi dá (občas to má aj dobrý zmysel), ale nie je to pekné. :-D
Každopádne ak hovoríme o odvrhnutí v Pontanovskom zmysle, tak už sme, myslím, niekde celkom inde (v rovine hmoty aj významu odvrhnutia). Stále síce netuším, čo to znamená a prečo je odvrhnutie dôvodné a nevyhnuteľné, ale už mám aspoň predstavu, kde si to zaradiť.
Argonantus píše: 28. 6. 2017, 08:06 P.S. hlavně pro Fingalena - když si vezmeš solnou glosu a popřeházíš to tam trochu, možná bude jasněji.
Ale týmto si ma dokonale zmiatol... ;-)
Argonantus píše: 27. 6. 2017, 16:08 Nicméně Clef du Voute = keystone = svorník, to zůstává. Angličtina a francouzština má důležitý bonusový význam navíc s tím klíčem (klíčový význam, v prapůvodním smyslu)
A čo nemecký schlussstein s tromi "s"? Ak je tam spojitosť so kľúčom, tak v tomto prípade ide zjavne smerom k zamykaniu (zatváraniu) ako k odomykaniu. Kriví sa tým tvoj význam kľúča nežiadúcim smerom?

Apropo, jeden rozhovor s kamarátom pamiatkarom ma priviedol k "obradnému" poklepávaniu tohto základného kameňa v rohu (podľa neho uholného). A napadla ma spojitosť s iným známym, ktorý túto ceremóniu vnímať ako určujúce kritérium toho, či majú v stavbe (alebo jej účelnom využití) prsty slobodomurári alebo nie (ako v prípade bratislavskej budovy YMCA). Myslím, že ak tento obrad v spojení so slobodomurármi prenikol natoľko do povedomia širokej verejnosti, asi nemal úplne zanedbateľný význam. :-D
Hrajeme si a víme, že si hrajeme, tedy jsme něčím víc než jen rozumnými bytostmi, neboť hra je nerozumná..

I've joined the resistance.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus »

Přemýšlím, jestli ještě něco říci; přece jen, je to arkánum daleko větší, než Prima materia (a Fulcanelli tvrdil, že ho to stálo dvacet let samo o sobě).
máme v podstate dva šutráky
Máme v podstatě jeden.
A tady je právě zmatek bezprostředně následující, kde sehnat ten druhý, týkající se pro změnu té Běli velké, který sem nemá cenu zatahovat, neb se věci zhroutí do obvyklého chaosu Velkého dračího uzlu.

takže honem zpátky:
Každopádne ak hovoríme o odvrhnutí v Pontanovskom zmysle, tak už sme, myslím, niekde celkom inde


Když napíšeš Chestertonovsky větu KÁMEN KTERÝ MUDRCOVÉ ODVRHLI,
můžeš přesouvat důraz na ty mudrce, což činí obvykle církev ("blbci, zahodili to!!"), a nebo to vidět přesně obráceně, jako pokus o identifikaci toho kamene, což činím já ("vem ten, který byl zahozený").

Sleduj tu stopu myšlenky odmítnutí/odpadu/odvržení, atd. Je náramně překvapivá.
Šlo mi o to, že u té jedné typicky Fulcanelliovské soli je tento prvek jasně přítomný také.
Analýzou slovní hříčky si troufám věřit, že je to obraz zatraceně starý, latinský, čili nejspíše římský
(EDIT - sakra, jestli ono to není dokonce řecky!)
a možná je jedním z důvodů toho, proč to do evangelia vůbec doplňovali, i když za reálnost tohoto detailu bych si nelehl na koleje ("zbytečná podrobnost", řekl by jeden známý).

Stran Němců soudím, že právě to důležité postrádají. Uvažuješ daleko lépe, než oni, i když nedůvodně asymetricky - papež na to šel ještě mazaněji. Halt proto je papež.

K této věci mi nejvíc pomohl Artéphius, v tomto na něho odkazovali kolegové naprosto správně (už nikdo mi to tak jednoznačně a jednoduše nikdy nevysvětlil), a vedlo to přímo k finální magické scéně Vězňů, těsně předtím, než se rozbije ten pohár.
Řeší se tam přesně tohleto.
(a omlouvám se všem, že cituju nevydanou knihu, ale s tím Artéphiem vystačíte taky a ten vydaný je).
k "obradnému" poklepávaniu tohto základného kameňa v rohu (podľa neho uholného).

Obřad to bude prastarý a psychologicky je mi úplně jasný. Pokud jsi někdy něco stavěl, tak ti bude potřeba vyjádřit okamžik "a teď už fakt stavíme!" naprosto jasná. protože před každou stavbou se blbne s vyměřováním, sháněním materiálu, lidí, atd. (zase vězňové). Dnes to má i právní důsledky, takže je to důležité taky.

Celkem nepochybuji o tom, že když někdo začal stavbu chrámu, zejména velikého a důležitého, tak kolem toho udělal nějakou show taky, ať pohan nebo křesťan. Takže to stopro není patent zednářů a bude to strašlivě archaické. Zednáři (a spíš středověcí stavitelé) mohou možná za to konkrétní poklepávání kladívkem, ale ani to není úplně jisté. Umím si klidně představit nějakého ťukajícího Egypťana nebo Sumera.
Za zmínku stojí i ten zvyk schovávat u základních kamenů různá lejstra, protože stavba je vlastně taky souboj s časem a věčností.

Základní kámen je ovšem z dalších hledisek pod zemí a přijde k zasypání, ledaže je k němu přístup zevnitř ze sklepa, a nebo ledaže je tak obrovský, že vyčnívá ven.
Takže bych to viděl tak, že Ecthelioni mají na mysli ještě něco dalšího, na boku (rohu) stavby, od čeho se vede provázek vodorovně a svisle a taky za roh, aby ty řady seděly.
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12358
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Ecthelion »

Argonantus píše: 28. 6. 2017, 11:54Základní kámen je ovšem z dalších hledisek pod zemí a přijde k zasypání, ledaže je k němu přístup zevnitř ze sklepa, a nebo ledaže je tak obrovský, že vyčnívá ven.
Takže bych to viděl tak, že Ecthelioni mají na mysli ještě něco dalšího, na boku (rohu) stavby, od čeho se vede provázek vodorovně a svisle a taky za roh, aby ty řady seděly.
Základní kámen je v současnosti a v našem prostředí čistě reprezentativní věc ("slavnostní položení základního kamene"), nemá v budově žádnou praktickou funkci - je to první kámen, jehož položením se stavba ceremoniálně, tedy "oficiálně" zahajuje. Bývá většinou z kvalitního materiálu, aby to dobře vypadalo na ceremoniálu, při kterém se na něm poklepává. Dnes na něm bývají často tabulky a ve veřejných budovách bývá viditelný v rámci stavby (ve sklepě)... ale jinak je to jeden z kamenů, nemá v rámci budovy žádnou funkci.

Úhlený kámen (tak jak se to běžně používá ve smyslu "kámen na nároží") se klade do rohu a z něj se určí, kudy povedou zdi (určí úhly zdí, proto úhelný kámen), váže obě zdi dohromady (poskytuje základ pro roh) a k němu se vztahuje celá budova (je postavena podle jeho pozice - kdybys ho otočil o pět stupňů, bude celý barák otočený).

Ale pozor - v angličtině je tam rovnítko - Angličané používají cornerstone a foundation stone zpravidla jako synonyma, tedy kladli jako "základní kámen" právě ten "úhelný", podle něhož budovu dál stavěli. Je to ten nejdůležitější, který určuje celou stavbu, proto je jeho položení slavnostní.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus »

Ecthelion:

Což ovšem znamená, že Angličani neslaví ten "úplně první" kámen, protože ten "cornerstone" z logiky věci málokdy vyjde v použitelné výšce. Pod zemí toho moc nezaměříš.
Potažmo náš "základní kámen" je obtížné do angličtiny přeložit.
Díky, zase jsem o kus chytřejší.
Uživatelský avatar
Fingalen
Příspěvky: 1198
Registrován: 25. 1. 2007, 13:39
Bydliště: Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Fingalen »

Argonantus píše: 28. 6. 2017, 11:54 Máme v podstatě jeden.
Jasné, ale nerozumieme si. Sú v podstate dva, trúfam si povedať, notoricky známe minerály, ktoré sa v debatách pravidelne objavujú v ako východisková matéria. Nech ostanem v hádankách (byť jednoduchých), tak jeden na A, ku ktorému vedú hlavne šupiny a farba a Basil Valentin a druhý na G, na ktorý sa takýmto spôsobom odvoláva Fulcanelli a Canseliet je už takmer explictný. Oba si už nie raz, zmietol zo stola a nebol si jediný. A proste mi len to explicitné odmietnutie ("odvrhnutie", chápeš), v tomto kontexte prišlo pozoruhodne iritujúce.

V Pontanovskom zmysle ide samozrejme o niečo iné. A ak ten obraz patrí tam, úvaha vyššie je samozrejme celkom mimo.
Pontanovský odpad sa v mojich zjednodušeniach má ku prvotnému kameňu obdobne ako hlina ku koreňu mrkvy alebo šupka k pomaranču. Skrátka patria k sebe, bez seba vlastne prirodzene neexistujú, ale je to zjavne odpad. Aj keď tuším sme to už kedysi riešili a ty si skôr hovoril o doskách od knihy (ale možno si to s niečím pletiem).
Že ten odpad priamo súvisí s (v istom zmysle zrejme priamo je) hnojovou Salamandrou z chlieva je mi tiež zrejmé. ale zatiaľ ma to zásadnejšie neposúva. Ale pätnásť rokov to trvalo aj lepším odo mňa. :-)
Hrajeme si a víme, že si hrajeme, tedy jsme něčím víc než jen rozumnými bytostmi, neboť hra je nerozumná..

I've joined the resistance.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus »

Fingalen:
nechám plavat různá skandální odhalení, kterým jsem se chtěl spíš vyhnout; je třeba zdůraznit, že se tak úplně nebavím o Prima materia, ta zůstane těmito operacemi uchována vpodstatě beze změn a netýkají se jí.
Fingalen píše: 28. 6. 2017, 14:30 Jasné, ale nerozumieme si. Sú v podstate dva, trúfam si povedať, notoricky známe minerály, ktoré sa v debatách pravidelne objavujú v ako východisková matéria.
Když budu souhlasit, zmatu tě ještě víc. Takže raději ne, Prima materia je jen jedna, na počátku byl nesličný chaos, tohuvabohu. Věř nejvyšší autoritě, nekecá. Respektive, kecá ze všech nejméně.
tak jeden na A, ku ktorému vedú hlavne šupiny a farba a Basil Valentin

Jakože vítězný vůz A?
To se vůbec netýká prima materia. IMHO je to ten anděl, případně Zelený muž.

A mne napadá jediné, které používal velmi nepřející a proradný Artéphius, a o tom právě Fulcanelli přísahá, že je to podvod ze všeho největší (a je na to kapitola, někde u toho korábu v Dampierre).
Takže to ti smetl ze stolu pan učitel, ne já.
a druhý na G, na ktorý sa takýmto spôsobom odvoláva Fulcanelli
To je taky pěkný podraz a kdyby mi to nevyjasnil Gorvin, tak bych to nedal dohromady. G je dost specifický a ne moc užívaný technický název, který odpovídá právě tvému dračímu popisu shora (údajné A).
Je to opravdu prima materia, ale používá se ve dvou podobách, tmavé a světlé, a obě ty podoby jsou shodou okolností na S.
Proč jsou ty podoby dvě, to je součást Velkého dračího uzlu a ještě to nemám úplně rozmotané (ale mám pár tušení).
Totiř, začne se jednou z nich a dojde k druhé.
A obě mají pět prvků, jak by chtěl Pieta nebo jiný Číňan (nejméně, možná jsou tam i další, ale na těch nezáleží. Snad).
Canseliet je už takmer explictný.

Canselieta jsem ještě nezačal brát vážně, což je možná chyba. Na jeho popis Prima materia si vůbec nepamatuju.
Prima materia mi odhalil MP, a o hodně později, s první modrou poznámkou, jsem pochopil, že má pravdu a že zřejmě musí mít pravdu, protože jinak to nefunguje.
V Pontanovskom zmysle ide samozrejme o niečo iné. A ak ten obraz patrí tam, úvaha vyššie je samozrejme celkom mimo.
Souvislost těch dvou je tak vysokolevelová, že ji sem nechci psát.
Ale já jsem ti ji vlastně soukromě už napsal.
A ty jsi ji sem taky jasně napsal, ale možná si to neuvědomuješ.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus »

Abych nevyšel ze cviku, k tomu, co nakousl Ilgir o Dračí hlavě (Drakkar 63) zde https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 86#p515586
zejména k provokativní poznámce, že
Alegorie s tesáním dřeva (nebo jak to nazvat) mi přišla jaksi plochá, nebo nevyužitá.
Víc by to asi sedělo do nějakého cyklu povídek nebo rovnou románu. Vůbec mi přijde že Argonantův styl psaní má potenciál spíš pro delší věci, kde je prostor rozvinout reálie a spletitější děj. Na povídky to není dost úderné.
A chybělo mi tam nějaké to mystično.
Netřeba s tím polemizovat; tak to lze vidět; detektivní povídka, záhada odhalena, konec zvonec.
Nicméně Ilgir si zcela správně všiml té Dračí hlavy; ona je taky v názvu - která do děje tak moc nezapadá a je to odbočka, odkazující jinam.

1) Kde hledat pokračování, to je více než zřejmé, drahý Watsone.
Celý původně velmi rozmlžený obraz Argonanta, zjevivší se v Zavřených dveřích, je postaven na podobných kontextuálních přesahujících poznámkách. Jejich protějšek najdeme na úplně jiném místě a v jiném čase. Nebo vůbec. Právě jako u Sherlocka Holmese, poskládaného z šedesáti příběhů. Nebo Randolpha Cartera, který také tvoří souvislý životopis.
Skládačka tohoto druhu funguje způsobem, který je důvěrně známý Učedníkům naší vědy. Jdou ke kostelu, najdou jeden obraz, pokračování chybí. Jdou jinam, najdou jiný obraz. Po letech se jim oba dva propojí, nějakým nečekaným způsobem. A pak zjistí, že je to třeba ještě složitější.

2) Pro čtení je důležité přesné časové zařazení; a to je začátek roku 1145, tedy dva roky po Sedmi rybách a pár měsíců před Andělem smrti. V tuto chvíli příběh číslo 2.
Při tom časová architektura Sedmi ryb -čísla 1 - začíná na podzim 1142 úplně prvním obrazem, což je vlastně souřadný bod 0 celého životopisu, první scéna, která je naživo. Co bylo předtím, to lovíme obtížně a vzácně ve vzpomínkách; takových scén je v Sedmi rybách hned několik. Scéna s dračí hlavou je další podobná; neděje se ve stejném čase, jako příběh. Je to dětská vzpomínka, vytržená z času a prostoru, které má v hlavě každý z nás a kterých se obvykle už mysl nikdy nezbaví. Protože jsou vlastně někde u základů všeho.

3) Draci jsou důležité interpunkční body Argonantova života; všechny jsou spojené s něčím zásadním a výjimečným. Třeba první zápis do kroniky vůbec; nebo první setkání s Uměním u chrámu svatého Jakuba v Regensburgu. Nebo první kamenný drak, kterého Argonantus vytesá a tím se přihlásí k nadosobní literární tradici (to už je spoiler odjinud).

Dřevěná dračí hlava v metarovině míří k bodu, kde Argonantus vznikl v našem světě; totiž k tomu momentu povídky Souboj, kde se poprvé objevil; a dračí hlava, právě tato, byla na scéně dříve, než on.
Z hlediska hlavní roviny vyprávění je to vkastně určitá retuš objevů ze Sedmi ryb; první stopa umění nebyl ten drak u svatého Jakuba na prahu dospělosti, ale Umění ho možná hledalo už dřív, v dětství, kdy dostal do ruky dláto a měl osekávat kus dřeva.

4) V Sedmi rybách je Argonantus nejdříve Písařem, potom Stavitelem a nakonec Sklářem. Učedníkům asi netřeba vysvětlovat, čím jsou právě tato tři umění příbuzná a co všechno mají společného s Uměním; vlastně je to Umění samo; těžko by je někdo mohl na svojí cestě úplně minout. Obrazy Umění jsou v Argonantově době v knihách, na stěnách chrámů a na sklech v těchto chrámech; a jsou příbuzné a vzájemně převoditelné.

A najednou se ukazuje, že před dobou Papírovou, Kamennou a Skleněnou byla ještě jedna doba starší; doba Dřevěná.
Není tak markantně propojena s chrámy; dřevo netrvá a je celé poněkud plebejštější; ale rozhodně není radno ho podceňovat; dračí hlava může nést ten samý význam, jako kdyby byla kamenná. Paradoxně vydržela docela dlouho.

5) Paralely zdánlivě různých profesí jsou pro Učedníka velmi zajímavá věc. Naráží na ně často. Již ve 12. století se mluví také o Rolnících, Vinařích, o Hudbě, o Nebi a astrologii, o Barvířství. Fulcanelli poukázal také na Broušení, které nás v souvislosti s Argonantovou prací na kusu dřeva obzvláště zajímá. Zdánlivě velmi vzdálená podobnost práce, kde se prostě dlouho nudně točí (kulatým!) brusem, a tím vznikne požadovaný výsledek, je náramně podobná prvotnímu otesávání dřeva z "divokého" tvaru do tvaru požadovaného. S kamenem je provozováno to samé, to snad netřeba připomínat.

6) Argonantus rozvíjí tuto paralelu pro svůj život docela důležitým směrem. Nejenže jsou v mnoha principech podobné práce Tesaře a Kameníka, což je dost zřejmé, a Písaře a Skláře, což je zřejmé už méně, ale dokonce je tu i podobnost zcela nestředověká, s prací Detektiva a jeho Analytickou metodou, což v Argonantově době sice jako činnost ojediněle existovalo, ale rozhodně to nemělo ráz profese a nepotřebovalo to samostatné pojmenování.
A tohle už Fulcanelli sledovat nedokázal, ale zřejmě si toho všiml Umberto Eco, aniž na to nějak blíže upozornil.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 14. 5. 2018, 17:51, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Log 1=0
Příspěvky: 2692
Registrován: 20. 7. 2017, 14:06

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Log 1=0 »

Argonantus:
Promiň, jestli se ptám na něco co už jsi odpovídal, nebo na co si nepřeješ být tázán, a klidně neodpovídej.
Ale...
Ty jsi Svobodný zednář?
You are lords. We are slaves. But slaves of our lords are mightier than lords of your slaves.
***
Chcete nové lidi v RPG? Zabraňte jim potkat Jersona. Nováčci, kteří potkají Jersona, mají vždy mnoho problémů začít hrát. Ti co ho nepotkají, takové problémy nemají.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus »

Ne.
Jsem alchymista.
Podrobnosti viz první příspěvek debaty.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 14. 5. 2018, 17:55, celkem upraveno 1 x.
Odpovědět

Zpět na „Historie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 hostů