Tajemství katedrál II

Diskuze o věcech více či méně historických. "Porazí rytíř samuraje?" "Přesekne katana ocel?", ale i "Církevní úpadek".

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Argonantus
.
Příspěvky: 16214
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 23. 1. 2009, 00:06

Tajemství katedrál je debata, která začíná nabývat stejně osudného významu, jako ti slavní Draci v Pevnosti. Takže její shrnutí musí postupovat v několika vrstvách; protože o několik vrstev se ve skutečnosti jedná; a půjdeme na to outside in:

I.Definice katedrály
se odehrávaly na str. 1 a 2, a ještě se párkrát vrátily. Katedrála je:
1)Církevně - sídlo biskupa, tedy bez ohledu na to, jak vypadá, jak je veliká apod.
2) Architektonicky - kostel, který má ochoz kolem oltáře; tedy lze obejít oltář ze všech stran.
3) Tradičně - příšerně velký gotický kostel.
Víceméně mezi 2 a 3 oscilují ty katedrály, které mají nějaké tajemství, které by bylo možno odhalovat.
V časoprostoru lze ty pravé a nejpravější katedrály rozložit tak, že vznikají mezi r. 1140 a asi 15. stoletím, v drtivé většině v západní Evropě, při čemž asi polovina je ve Francii (okolo 60 exemplářů); asi po 15 kusech mají Německo, Anglie a Španělsko, ten zbytek jsou "ostatní", tedy i Češi se třemi započitatelnými kusy (Praha, Kolín, Kutná Hora).

Katedrála jest uměleckovědeckocírkevní výtvor, který měl vypovídat vše o všem.
Také lze říci, že je to středověký návod na vesmír.

Podrobnosti k rozmístění a věku katedrál jsou na str. 38, kde lze vyjmout, že:
… se katedrály nacházejí rozmístěny velmi nerovnoměrně.
V tom Německu je třeba nejlepší kusy hledat v okolí Rýna (Kolín, Freiburg, Štrasburg), pár je jich západně od našich hranic (Regensburg, Bamberg), zbylé jsou porůznu zatoulané.
V Anglii jsou zjevně nahromaděny na jihu, ve Španělsku zase na severu, ve Francii také na severu, a přesněji - kolem středu Francie, kde byly vynalezeny (Ille de France, Pikardie, Champagne, Normandie zejména).
V jiných zemích katedrály jsou také, ale nacházíme je náhodně a ojediněle - třeba ve Skandinávii (Trondheim, Uppsala), v Čechách, v Itálii (Miláno).
Všeobecně lze chápat Paříž jako jakýsi pomyslný střed, kde vybuchla pomyslná katedrální bomba, a trosek směrem od toho středu průběžně ubývá.

II. Architektura
Hodně místa bylo věnováno technické stránce; protože katedrála je také zázrak středověké techniky. Mluvilo se o tom třeba na str. 5 nebo na str. 31 (rozety). Je zde konstatováno, že katedrála je kombinací bazilikálního půdorysu, křížové lomené žebrové klenby a opěrného systému; což vše jsou samostatné vynálezy s určitou historií. Například historie klenby kostelů od 11. do 12. století je rozebrána na str. 28 doleji, rozdíly druhů kleneb na str. 46. Struktura vnitřní stěny – co je empora a co je triforium – vysvětleno na str. 39. Na str. 38 je rozdělení na katedrály ranné a vrcholné, se zmínkou o místních školách.

III. Turistika
V rámci zkoumání katedrál jsme průběžně řešili různé konkrétní příklady; ty nejslavnější jsou zpracovány v nejjednodušší rovině zde:
http://cathedrale.chartres.free.fr/p01.htm
http://pavouciveflasce.bloguje.cz/33318 ... burku-.php
http://pavouciveflasce.bloguje.cz/33891 ... emesi-.php
http://pavouciveflasce.bloguje.cz/34696 ... artres.php
http://de.wikipedia.org/wiki/K%C3%B6lner_Dom
Jinak se debata zastavila v Regensburgu na str 9, výrazněji ve Fromborku na str. 14, 19,24, 25 a znovu 49 péčí Faskala, na str. 24 v St. Denis, 31 Chartres, str. 38 v Lyonu, str. 39 v Soissons, Noyonu, Laonu; Carcassone; půdorys Le Mans; Salamance, na str. 40 v Astorze, v Olomouci a v Kolíně nad Rýnem. Str. 42 je úplný přehled Paříže a opevněné kostely s odkazy. Na str. 47 jsme konečně došli do Čech, je tam sv. Vít a Barbora a str. 48 Košice. Na str. 48 jsou i kritické poznámky k Ženevě, Orléansu, St. John Divine, Vinohradům a podobně. Na str. 48 je opět zmínka o Štrasburku.
Kromě toho byly řešeny i objekty menší nebo jiného druhu, které katedrálami nejsou, ale v principu výzdoby a idejí – a zejména alchymie – s katedrálami těsně souvisí. České příklady jsou Čečovice na str. 9 a 28, České Budějovice na str.10-12, Panenský Týnec str. 10, bourgesský palác Lallemant na str. 15, Rovná na Sázavě na str. 26, Karlštejn na str. 30, dům v Le Mans str. 34, Kopčany str. 36, Charité sur Loire str. 39, Kyje str. 42, Jakub v Brně str. 43, Týnský chrám na str. 44-47,Velehradští netvoři str. 44.

Opravdu mocný odkaz na spousty krásných staveb a detailů je
http://paradoxplace.com/

IV. Smysl, výklad
Hlubší smysl celého katedrálového šílenství znamená pochopit, o co vlastně autorům šlo, co všechno chtěli do toho „návodu na vesmír“ zahrnout. Ikonografický program katedrály se soustřeďuje zejména na portálech (vchodech), kde jsou sochy, a na oknech (vitrajích), kde jsou barevná skla. Nicméně význam nesou často i architekotnické prvky; počty sloupů, počty klenebních polí apod.
Nejdůležitější – a neobtížnější k pochopení - je, že jedna věc (třeba socha) nese často více významů; to, že jde o svatého, nijak nebrání, aby byl zároveň jednou z planet v jiné rovině výkladu. Tehdejší názor vycházel z toho, že svět byl stvořen, a tudíž má smysl; a jde ve své podstatě o jediný a logický systém.
Rovin výkladu proto můžeme objevit vícero; katedrála je:
1) chrám Boží, kostel,
2) kamenná bible,
3) sídlo biskupa
4) reprezentace města
5) reprezentace krále a jeho moci
6) nebeský Jeruzalém dle Zjevení svatého Jana;
7) kosmická témata; nebeská tělesa, čas
8) alchymický návod na výrobu Kamene mudrců.

K těmto otázkám se stáčela debata průběžně, např. astronomická odbočka na str. 10 nebo 16.

V. Alchymie vnější
Ve skutečnosti je motorem celé debaty ta poslední, nejdivnější alchymická rovina; celý název Tajemství katedrál je ostatně výpůjčkou ze slavné knihy Fulcanelliho, kde jsou vyloženy alchymické principy, jakož i celé dílo. Podobně jako tato debata Fulcanelli systematicky neprochází jednu katedrálu po druhé, ba ani je nestuduje v úplnosti, ale provádí jakousi sondu, která má za cíl zejména ukázat metodu.
Co je alchymie, se všeobecně neví, ale v debatě padla na počátku i definice tohoto problému:
Alchymie jest magická nauka o zasvěcovací cestě, provozované pomocí hmotných operací.
Pracuje s alchymickým skrytým sdělením, provedeným buď v textu, nebo v obrazech, a úkolem učedníka Naší Vědy je nejprve toto sdělení najít, po té rozluštit (Tovaryš), a následně realizovat; v důsledku toho se stává Adeptem.


První takové věci se zjevily v Západní Evropě ve 12. století, v době křížových výprav, a právě v koexistenci s gotickými katedrálami. Neb katedrály se právě k podobným obrazovým cyklům zvláště hodí. Starší moje téze, že na katedrálách je mimo jiné alchymie, ustoupila postupně v důsledku vývoje debaty tézi radikálnější, Fulcanelliovské, že katedrály vznikly zejména proto, aby mohly nést tato sdělení; a právě proto vypadají tak, jak vypadají (klíčový edit na str. 4). Ovšem v dalším vývoji se toto sdělení postupně začalo vytrácet; ne všichni stavitelé byli Adepty, a plno jich jen nevědomě napodobovalo. Pročež pozdní katedrály (15. století a dál) už v drtivé většině případů žádná důmyslná sdělení nenesou (otázka Midewiwin – Proč se katedrály přestaly stavět?)

Obvyklý stav věcí po zjištění, že takové šílené věci existují, bývá obcházení okolo problému a zjišťování dalších údajů. To je typický a vlastně jedině možný postoj Učedníka; stojí vně chrámu, neb neumí vejít dovnitř; a úkolem učednické vnější alchymie je prostě rozeznávat a vyhledávat alchymický jazyk, k čemuž se vážou glosy svíčková na smetaně na str. 9 a najít lano, str.20; osvědčilo se mi pravidlo tří; na památce je třeba najít nejméně tři platné obrazy, aby bylo možno uvažovat o záměrném působení alchymisty, neb jediný symbol může být náhodným napodobením.
Připomínám, že Fulcanelli přímo demonstroval alchymii jen na třech katedrálách (Notre Dame v Paříži, Amiens a zmínil Chartres),
drtivou většinu ostatního pak na Příbytcích filosofů, což je jednak název jeho druhé knihy, jednak jeho termín pro obydlí alchymisty s alchymickou výzdobou, kam se soukromníci přesunuli po postupném opuštění katedrál ve 14., 15. a 16. století. Kde všude byla v turistické části debaty alchymie nalezena, nechám na pilných Učednících – neb ostatní to stejně zajímat nebude.

Zde je samozřejmě velmi praktický asi nejslavnější alchymický portál na internetu vůbec
http://levity.com/alchemy/index.html
kde jsou kdejaké slavné spisy a obrazy. Mnohem klopotnější jsou dohady českých Tovaryšů a Učedníků o problému, ale i tam lze najít perly
http://www.okoun.cz/boards/alchymie?page=24
Taktéž stojí za povšimnutí například obraz zelený muž, který se táhne celou debatou (str. 9, 12,
34, 35, ), Panna Marie ( 34), Drak (např. 11, 44), Červený lev (9), jakož i rozličné proměny Ježíšovy, patrné zejména z pojednání o Týnu. Také je pro celkový obraz důležité najít a pochopit problém Kávové knihy (str. 6, 21).
Užitečné je možná pro Učedníky i naznačení oblíbených metod, jak zamotat lano na str. 30; jakož i varování před duchovní alchymií na str. 4 či jak se pozná Adept str.20

VI. Alchymie vnitřní
Alchymie je v principu Hra čili Game; tudíž není tak úplně off topic na tomto portálu, jak by se zdálo. Je to hra pro jednoho libovolného hráče se skrytými pravidly; její podstatou je právě tato pravidla najít.

Nezakrývám, že jsem jedním z hráčů; a tato debata mne dovedla od Učednictví k Tovaryšství; jednoho dne jsem zjistil, že jsem schopen některé výrazy jazyka dešifrovat a číst.
Tato debata nemůže dosahovat síly a kvality původní Fulcanelliho knihy; neb nejsem Adeptem, a neznaje celek, nemám oprávnění ani schopnosti vykládat části.
Nicméně nikomu není – a nesmí být – bráněno, aby se stejnými prostředky nepokusil o totéž.
V debatě jsou zejména modré poznámky, kde jsem něco pochopil já, a citáty pravých Adeptů k daným obrazům, které míří podstatně hlouběji, než všechno předchozí, a lze je využít. Verbum Dimissum, čili Tajné Slovo je zde vysloveno a naznačeno na mnoha místech; vede přímo k Materii, se kterou jedinou má smysl Velké Dílo začít a dokončit. Co se týče citátů, jsou samozřejmě tak trochu trajlerem k tomu, aby si zájemce sehnal úplný originál; je zhola nemožné pochopit něco z jediného návodu.
A zdánlivě nevinná turistická návštěva katedrály se může změnit v dramatické dobrodružství.
Možná mohou být užitečné i moje osobní poznámky o mé vlastní cestě, třeba na str. 8 nebo 30.
Ostatně, cena pro vítěze byla v debatě rovněž zmíněna; blíže Jan 4,14. (str. 11).


Přehled stran v první debatě Tajemství katedrál I:
1) Úvod debaty; co je katedrála a co je alchymie; vztah mezi nimi
2) Roger Bacon, Dan Brown, Vézelay, roviny výkladu katedrály
3) barvy, sklo
4) duchovní alchymie, Fulcanelli - půdorys; první modrá poznámka
5) gotická žebra
6) Kávová kniha poprvé
7) další definice alchymie, citát Smaragdové desky
8) Kozák, hermetismus a alchymie; Golem a kabala jako odbočka; jazyk a stavební huti
9) pražský Adept, Zelený muž, Regensburg; Čečovice a Haštal, svíčková na smetaně
10) Panenský Týnec; odkazy na články o katedrálách; České Budějovice
11) České Budějovice a Jan 4,14
12) voda a České Budějovice, Lipovius o Červené Karkulce, odkaz na zeleného muže
13) nanotechnologie a další odbočky
14) Frombork
15) Lallemant; Čína; vztah alchymie a chemie
16) transmutace; odbočka k astronomii
17) transmutace; flame s Jersonem
18) můj život alchymisty; střelný prach; lapis exilis; in vitro veritas; oslava světla
19) sny; opět Frombork; Faskalovy dotazy
20) jak najít lano; jak se pozná Adept; odkaz na Artéphia; druhá modrá poznámka
21) Džábir; stříbro a antimon; čínská alchymie; třetí modrá poznámka; opět kávová kniha
22) Arcana arcanorum v Abertamech; René Alleau; baziliky
23) baziliky stále; seznam románských poutních chrámů; alchymické cykly; Karlštejn
24) Artephius a Saint Denis; nějakej Arab a koagulace vody; Příbytky filosofů; Frombork
25) Frombork; portály; inkoust a Flamel; můj plán
26) Další citát Fulcaneliho - o zajíci; energie a alchymie; Portail Royal dle Lipovia; Rovná
27) České katedrály – odkazy, Čečovice , Rovná, Budějovice
28) vznik klenby a opět Čečovice
29) věže a pár draků
30) jak zamotat lano; Karlštejn a Karel IV., Štrasburk
31) Štrasburk, Rozety, rozeta v Chartres a Chartres vůbec; volný přístup do katedrál
32) Porta Coeli v Tišnově, různé katedrály, kde jsem nebyl; Karlův most, svatý Grál; heraldika
33) cestopis Labyrintu 1.0; čtvrtá modrá poznámka; heraldika, jeskyně; černá madona dle Fulcaneliho; diamantová klenba; Detektor
34) Adam a Eva z Le Mans; Cherubský poutník; střelný prach; Cílek a jeho další Zelení muži
35) Zelený muž opět; sir Gawain a Zelený rytíř
36) Španělské vizigótské kostely; Kopčany a Goranova pouť do Compostelly
37) Ebonova početní hádanka - trojice a dvojice; Flamel a Hřbitov Neviňátek
38) Chorvatsko a Štěpán na Hvaru; Burgos, Leon; hrubý přehled všech katedrál; Lyon
39) Soissons, Noyon, Laon; Charité sur Loire; Carcassone (foto); půdorys Le Mans; Salamanca
40) stále Salamanca; Astorga a Carcassone
41)debata o Olomouci, neogotice a definici katedrály; Kolín nad Rýnem, pátá modrá poznámka
42) Dubrovník a Chorvatsko vůbec; co vidět v Paříži; Chorvatský opevněný kostel Vrboska;Albi a Kyje; Ste Marie de la Mare
43) Čerti, nazí mniši a nemravnosti na kostele
44) Sv. Jakub, Šibenik; debata o Týnu v Praze; draci z Velehradu;
45) pokračování Týna; Kopčany opět; šestá série modrých poznámek; drak z Carcassone
46) rozbor křížové klenby; Fulcanelli o Jásonovi; stále pokračuje Týn; Fulcanelli a hůl
47) ještě hůl a také homunkulus; sv. Vít; Ilgirova poznámka o Amiens; servus fugitivus
48) Filipika proti některým katedrálám; anglické katedrály; Košice; Pandin Štrasburk
49) Štrasburk; vysvětlení Rovné; Frombork opět

Přehled Tajemství katedrál II
1) Shrnutí minulé debaty; stránky minulé debaty; stránky této debaty; odkaz na minulou debatu; Frombork; Resurrectionovy dotazy k původu katedrál; Goranova cesta do Compostelly – začátek; Panda a Kávová kniha
2) Kávová kniha, Compostella – pokračování, Vézelay a prosinec; Adam a Eva z Le Mans; citát z Pevnosti o Prima Materia
3) Odbočka k vínu; počátky teorie translace alchymie; Vézelay, Cluny zejména.
4) Pokračování úvah o translaci; Compostella, Horyna a antické dědictví, Cluny
5) Pokračování translace, problémy Jeruzalémské verze; opakování základních definic alchymie; objev výpravy k Barbastru; arabští alchymisté
6) Pokračování translace; promýšlení teorie; opět úloha Cluny a Vézelay
7) Pokračování translace; Cluny a Vézelay; Židi; sedmá modrá poznámka; středověká alchymie – pomocný spis; další podrobnosti k cestě do Compostelly
8) Středověká alchymie pokrač., Zlatý traktát; úvahy o víně; Portugalci; Kolín nad Labem; errata; astrologie; štír
9) Astrologie pokračování; ovce a kozy; materiál katedrál; zodiak ve Vézelay opět; osmá modrá poznámka
10) Fulcanelli, zvířetníky, návrat k základním úvahám o podstatě Návodu; Nigricius; svatojakubská cesta v Čechách; botrytis; různí Adepti; pomocný spis – Zodiak ve Vézelay; komplexní rozety; Znojmo; St. Denis
11) Základní barvy a vlajky; Rovná – odkazy na fotky; Ferrara opět; Compostella a Goranova cesta opět; Lucifer a bible; devátá modrá poznámka
12) Lucifer, Fulcanelli, Tismice; anglické kostely; zelení mužové opět; odkazy k tomuto obrazu
13) Goranova přednáška; vztah Compostelly, Jakuba a alchymie znovu; umění Arabů a křesťanů; adamantit; Foucaultovo kyvadlo
14) Tajemství ve Foucaultově kyvadle; Faskal málem nalezl Prima materia; Physiologus; Aurora Consurgens; draci; Meluzína; Jakubův žebřík
15) Hřebenatka; Faskalova úvaha nad ulitami a Atalantou; různí Jakubové; pomocný spis – Tři traktáty; desátá modrá poznámka; Geber a opět Prima materia a podstata alchymie; komplexní přehled hlavních omylů učedníků
16) Lexikon alchymie – Geber, další úvahy o něm; další úvahy o Prima materia; pět prvků a transmutace; nezodpovědný edit; opět spis Tři traktáty.
17) Citáty z Gebera; Kozák – Tajemná místa Plzeňska; Dolejší; Guillaume de Paris; hřebenatka a odkaz Midewiwin; Prazdroj (ped.muni), Kálid a Morienes; inkvizice
18) Vilanova a Ripley; Turistika – Vídeň, České Budějovice, Telč, Třeboň, Plasy
19) Fotky z Plas, Sheela na gig; Bečov nad Teplou; opět zelený muž;
20) Další zelení mužové ze starověku, Goranova další přednáška; vztah Zeleného muže a Fulcanelliho
21) Flamel s dlouhým citátem (celý začátek knihy – cesta do Compostelly); kniha Abrahama Žida; reálnost Kamene; Adam Mc Lean; Kutná Hora; znovu Týn a Kolín n.L.
22) Chartres na DVD; Göbekli Tepe; Litoměřický zelený muž
23) Ještě Litoměřice; skotští zednáři; původ Argonanta; o Prášku představ
24) Další Gardnerovy úvahy o zednářích a zasvěcencích obecně; jedenáctá modrá poznámka jako výsledek vinného tématu; další Goranovy fotky Galicie; draci tamtéž; Marie a drak; poutnický kontakt; popis koule; opakovaná poznámka o emporových katedrálách
25) Sens s obrázky; shrnutí Olomouce a jeho rozbor; Taffifova velikánská cesta; vitraje z Chartres - film, drak, Šalamoun
26) cesta do Svaté země - hlavně Jeruzalém, Donum dei, Barbora v Kutné Hoře, Markéta Antiochijská a Vilém Tell
27) Starověké počátky alchymie - Kavová kniha, Egypt, Židé, Řekové, noční glosa nad Andělem Západního okna, Praha - pomocný spis, dvanáctá modrá poznámka, komentář k úplnému počátku debaty, pomocný spis Praha a smrt D.Ž.Bora
28) Teorie nanoboha a veliká (roční) mezera, Fingalen chce vedieť viac, Ztracené letopisy a chaotik Koubič, rozdíl mezi katedrálou a bazilikou, největší záhada vesmíru (Artephius coby výrobce jogurtů* bohužel později rozumnějšími wikipedisty smazáno)
29) Třináctá (pražská) modrá poznámka, Velká solná glosa, Kávová kniha opět a Atalanta fugiens, Fulcanelliho Kryštof, Janův Anděl a Cylianiho drak, čtrnáctá modrá poznámka, Fingalenovy další dotazy otevřou znovu duchovní rovinu alchymie, kde se zjeví i Bajo
30) Pokračují otázky o mravních základech alchymie, mihne se i oslík s křížem na zádech, Fingalen zahajuje svůj zápas s drakem a následně patnáctá modrá poznámka
31) Pokračuje zápas s drakem - zda luk, nebo kopí. Bajova shrnující Velká řecká glosa. Argonantova oponentura téže vede ke zkoumání, jak je to vlastně s alchymií a řeckými filosofy. Výsledek je spis Anaximandros, ostnatá kůra. Zuzana Šichmanová a její poučná diplomka.
32) Předběžná zjištění vnější alchymie; pracovní seznam Adeptů. Velká terminologická glosa. York na scéně, následná trojdebata s Argonantem a Fingalenem vede k vědecké glose a ke Komplexní odpovědi, které shrnují většinu problému alchymie zase jinak (a je tam i Ztracené slovo). V závěru síť, vlasy, Azoth, Sal nitri a další slavné pojmy. Odhalena podstata Mappae Clavicula s odkazem, návrat k Zelenému muži v Budějovicích.
33) Spis Turba Philosophorum s pokusem o ultimátní seznam řeckých filosofů. Kostel v Plzni a Jerrold H. Zar. Grossmünster v Zürichu, Jako skrz píšťalu blesk a seznam Fingalenových banalit. Turista v Římě. Pokus o ohnivou smyčku. Aquilea.
34) Fingalen rozluštil Verbum Dimissum. Vedle toho pokračuje ohnivá glosa. Morienes. Gorvinova metoda vláčné mysli. Ježíš versus Hór - Bajovy komentáře. Mluví se o spise Síť. Spor o Junga, o spis Poimandres a o duchovní alchymii - York, Bajo.
35) Pokračuje problém duchovní alchymie. Turista v Římě s odkazem. Návrat k Janovi 4,14.
36) Pokračuje filosofická podstata alchymie - odbočka k příbuznosti s teoretickou fyzikou (York). Proč nelze zapsat alchymický návod chemickými vzorci. Užitečnost zjišťování, co alchymie není. Invictova pozorovací glosa.
37) Kam zmizeli úspěšní Adepti. Hledá se alchymický svatý a nalezen Jan Evangelista, svatý Jiří, svatý Kryštof, svatý Jakub Větší.
38) Otázka Inner circle u Apoštolů. Komplexní svatojakubská glosa. Al Tamimi neboli Senior. Jak moc je důležitý oheň (navazuje na ohnivou smyčku).
39) Pascalův oheň - zda šlo o transmutaci, nebo něco jiného, Fulcanelliho komentář. Odvolání Artéphiovy jogurtové teorie. Chrysogon, Chrysophor a Christophorus. Zmínka o knize Geberova alchymie.
40) Ještě stále Pascal. Odhalení Dcery omylu. Fingalenova úvaha nad Bílým dominikánem. Turista ve Florencii.
Yvain, rytíř se lvem - návrat k Fingalenovu zápasu s drakem. Sal Amon, Sal Amoniac, Sal Alembroth, Sal Mandra..
41) Zápas s drakem pokračuje; Fingalen hledá konec lana a Prima materia, ale drak se mu tam furt plete. Glosa protože. Komentáře. Návrat k Rotlevovi. Le Soloqueue a Záloha katedrál. Pard Galen a další odbočka k metodě. Nenápadná definice Učedníka.
42) Dvojkůň v Zürichu s odkazem. Zrození Venuše v Praze s odkazem. Turistika k Rotlevově kapli, opět. Dračí šestnáctá velká modrá poznámka. Trojdebata o secretum secretorum a dalších dračích otázkách.
43) Pokračuje ještě strašlivější Fingalenův zápas s drakem. Výsledkem je sedmnáctá modrá poznámka. Pokus o násilné vysvětlení "protože" z Vézelay. Fingalen možná odhalil Ztracené slovo. Geberova alchymie ještě jednou.Prima Materia. Goranův Plzeňský drak. Prašná brána a restaurátor skla.
44) Marie Prorokyně poprvé. Ebonův zářez. Turistické glosy o římských kostelech. Velká Yvainova glosa. Šibenická katedrála. Znak Radlic.
45) Ještě radlice. Jak sehnat Artéphiovu knihu. Vlastně je řeč o třech mistrových knihách. Zklamání nad Marií prorokyní.
46) Le Soloqueueho další dotazy, John Dee a Artéphius. Osmnáctá nebeská modrá poznámka a dumání nad jejími důsledky.
47) Ještě stále nebeské důsledky. Midewiwinin zářez. Devatenáctá modrá poznámka. Tomášovo evangelium. Černý pes a bílá holubice.
48) Yvainova brána a vztah k šestnácté poznámce. Učedník nakukuje do chrámu. Umění ve Vězních času. Devatenáctá Kaduceova modrá poznámka. Dvacátá modrá poznámka - Umění.. Dvacátá první modrá poznámka. Přehled spisů..
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 16. 5. 2017, 07:44, celkem upraveno 7 x.

Uživatelský avatar
Faskal
Příspěvky: 7834
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Faskal » 23. 1. 2009, 08:05

Podotýkám, že Původní diskuze "Tajemství katedrál" leží v místním archivu {a také v mém soukromém - není tady zrovna jednoduché ukládání, tak si o to někdo klidně napište}
Mimochodem - to shrnutí je fantastické. Zdá se, že máš praxi z draků.

Hodně štěstí v nových katedrálách, Argo.


Aby toho "další Frombork" nebylo málo, ještě několik zajímavých detailů, ale moc alchymie z toho už asi nevytlučeme.
ObrázekPán, z kterého roste květina - horní část jsem dával minule, tady je začátek - můj oblíbený motiv.
ObrázekTrocha dřeva - variací na toto téma tam bylo víc, tohle je jedno z hezkých
ObrázekOhelmený lev z dvojice držící štít, kdysi jsem to vzpomínal
ObrázekMemento mori
ObrázekA ještě jednou

Stran toho vnějšího portálu - přiznávám. I když to mělo i technickou stránku problému. Zkusím se prohrabat nepromazanýma fotkama.
Rozhodně jsem u toho stál, leč na slepého mrkej jako kývej, že.
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II.

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4718
Registrován: 26. 9. 2006, 10:34

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Resurrection » 23. 1. 2009, 09:33

Moc dobre shrnuti! Opravdu zajimave tema, ackoliv do toho priserne dlouhyho topicu jsem se neodvazil predtim ponorit.

Kazdopadne mi stale vrta hlavou jedna vec, v podstate zadna katedrala (nejaky asi jo) nebyla ve stredoveku dokoncena a i kdyz byla, casto to netrvalo zivot jednoho cloveka. A protoze stavitele a architekti v te dobre nepsali knihy (ve vetsine pripadu, mozna nejaky ano), zajimalo by me, jak si predavali ty koncepce, myslenky, ideje a navody na vesmir v prubehu casu. Protoze minimalne architektonicky to casto celkem k sobe nesedi a dva architekti jsou od sebe na prvni pohled poznat. Jak do toho pak zapadaji ta novoveka dokonceni? A jak do toho zapada starnuti materialu a zcernani cele stavby, ktere naprosto prevraci vysledny efekt?

Pokud se to uz resilo, tak prosim odkaz na nejakou tu stranku, dekuji :-)
Secrets are power.

Argonantus
.
Příspěvky: 16214
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 23. 1. 2009, 13:38

Resurrection píše: v podstate zadna katedrala (nejaky asi jo) nebyla ve stredoveku dokoncena a i kdyz byla, casto to netrvalo zivot jednoho cloveka.


To je naše, středoevropská zkušenost. Chartres vzniklo mezi lety 1196 a 1226 prakticky úplně; a 1260 se světilo, další změny už nestojí za řeč. Bourges to samé. Ranné katedrály v Pikardii vznikly možná ještě rychleji (taky jsou poloviční...), mám na mysli zejména Noyon.
Tak šílená doba, jako svatý Vít nebo Kolín není úplný standard; řekl bych, že běžná doba je 50 let. A nestavělo se furt stejným tempem - ony to spíš byly takové záchvaty nadšení, podle toho, jak to považoval místní biskup za prioritní a zejména jak na tom byli s prachama.
A protoze stavitele a architekti v te dobre nepsali knihy
Náčrtník Villarda de Honnecourt ze 13. století je naprostý hit všech badatelů. Psali. Ti mistři byli velice vzdělaní, mimo veškerou pochybnost.
jak si predavali ty koncepce, myslenky, ideje a navody na vesmir v prubehu casu.
Podle všeho jako v class/level RPG. Učedník se mohl vypracovat na tovaryše, ten na mistra, ten na mistra huti, atd. Mistr huti velel partě, která pracovala na katedrále - obvykle už rozdělané - a když došly prachy, sbalil to a šli jinam.
Během těch asi padesáti let prošlo nakatedrálou obvykle několik part; dost dobře je to prozkoumané u Chartres.

Takže předávání myšlenek je málem genetická záležitost; koukli a viděli, jak je to rozdělané, pokračovali tak, jak to bylo dané, a přidali svoje nápady a myšlenky.

Nejzásadnější je samozřejmě ten maník, co naplánoval půdorys a sílu pilířů; tím je dané prakticky všechno, z hlediska architektury (výzdoba samozřejmě ne). Pokud to byl génius, vniklo Chartres. Pokud byl "běžný mistr", vznikl další klon už někde použitého - ale pak se obvykle stejně odchýlil jinam.
Protoze minimalne architektonicky to casto celkem k sobe nesedi a dva architekti jsou od sebe na prvni pohled poznat.
Rozeznat dvě různé hutě a udržet významovou souvislost jsou dvě různé věci; hodně manuskriptů napsali dva a více písařů, a přesto to furt dává smysl.
Některé ucelené útvary dávají smysl samy o sobě; můžeš mít portál s úplným alchymickým návodem, aniž by to jakkoli souviselo se zbytkem stavby (Týn je perfektní příklad).
Jak do toho pak zapadaji ta novoveka dokonceni?
V nejlepším případě přijatelně; že to neruší (svatý Vít, Kolín - použili ostatně původní plány, takže architektura je celkem O.K., ale ve výzdobě je už jasno rychle).
Někdy je to dost průser.
A jak do toho zapada starnuti materialu a zcernani cele stavby, ktere naprosto prevraci vysledny efekt?
Řekl bych, že to nemá vliv. Snad jen na pocitovou rovinu. Jinak se nám samozřejmě spousta soch zničila a ztratila.
A mnohem větší potíž je příliš iniciativní opravovač (Violet le Duc, ať jdu k jádru věci).

Faskal:
Tomu Fromborku se asi budu věnovat ještě důkladněji; vyčkej. Je to opravdu dost zajímavá stavba, jak se ukazuje.

Jinak pište, co vás napadne a zajímá - po úklidu je třeba to zase rozbordelit.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 27. 1. 2009, 09:08, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4718
Registrován: 26. 9. 2006, 10:34

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Resurrection » 23. 1. 2009, 14:27

Argonantus píše:
Resurrection píše: A jak do toho zapada starnuti materialu a zcernani cele stavby, ktere naprosto prevraci vysledny efekt?
Řekl bych, že to nemá vliv. Snad jen na pocitovou rovinu. Jinak se nám samozřejmě spousta soch zničila a ztratila.
A mnohem větší potíž je příliš iniciativní opravovač (Violet le Duc, ať jdu k jádru věci).
No pockej, ja mel za to, ze to je vysledny dojem je prave naprosto klicovy u katedraly ne? A svetlem zality beloskvouci chram dela trochu jiny dojem nez cerna stavba s temnym interierem... Sice chapu, ze rada veci tam neni udelana jakoze na koukani, ale i tak me to odbyti, ze to nema vliv dost silne mate. Naopak na vnimani gotiky a stredoveku ma tohle naprosto zasadni vliv, protoze temer nikdo prave nevi, ze puvodne to bylo bile ci svetle. Jako odpoved bych bral, ze to proste nezapada, protoze s tim tvurci nepocitali (jak by taky mohli). Zajima me ale, jaky to ma tedy vliv na ten vyznam/poselstvi katedraly, protoze ze zadny mi prijde krajne neuveritelne.

EDIT: Mam samozrejme na mysli rozpor: tehdy byla katedrala monumentalni zarici stavba, uvnitr ktere bylo uzasne svetlo, jelikoz se od sten odrazelo. Dnes je katedrala monumentalni cerna stavba, uvnitr ktere je temno a sem tam svetlo, protoze vetsinu pohlti zcernaly stavebni material. Ale zase to pusobi vic jako vesmir, ktery je taky cerny a sem tam je svetlo :D
Secrets are power.

Argonantus
.
Příspěvky: 16214
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 23. 1. 2009, 22:46

Resurrection píše: No pockej, ja mel za to, ze to je vysledny dojem je prave naprosto klicovy u katedraly ne? A svetlem zality beloskvouci chram dela trochu jiny dojem nez cerna stavba s temnym interierem...


Eh... trefil ses do důležité věci, a je to daleko a daleko složitější. Doporučuji zejména stranu 4 a první modrou poznámku
viewtopic.php?f=212&t=3531&st=0&sk=t&sd=a&start=45
konečně str. 24, kde jsou dveře ve St. Denis.
viewtopic.php?f=212&t=3531&st=0&sk=t&sd=a&start=345 **
Jinak hodně podobných obrazů souvisí - kupodivu - s definicí alchymie, porůznu zatoulaných třeba in vitro veritas
viewtopic.php?f=212&t=3531&st=0&sk=t&sd=a&start=255
A buď si skoro jist, že takto z voleje to nedáš; ale v hlavě to uvízne.

Mimochodem, chrám s vitrajem naprosto není světlem zalitý běloskvoucí; to je zajímavá zrada, kterou objasní nejlépe Chartres a St. Denis, když tam jsi. Nejstarší vitraje zejména jsou pěkně temné, a výsledkem je tma daleko větší, než v románském kostele (s daleko menšími okny). Většina katedrál bez vitrají se nám dnes jeví dost jinak, než současníkům; co se týče uměleckého dojmu, je to jeden z podstatných důvodů, proč je Chartres tak naprosto ohromující zážitek (blíží se mu Sainte Chapelle, velmi podobná záležitost, ale v malém).

Jinak během času třeba se jeví původní portál v Rouenu jako úplně černý; což nový pískovec rozhodně nedělá. Někdy jsou škody času větší; ale jak říkám, největší nebezpečí je moc snaživý restaurátor.
Pro opravdové znalce připomínám Fulcanelliho zajímavý spor o sochu svatého Marcela v Notre Dame; koukl na ni a ihned vyčetl, že je změněná; po přestřelce s oponentny se ukázalo, že má pravdu, a že originál podstavce po Le Ducově rekonstrukci je zachován v muzeu Cluny (se zájmem jsem studoval oba). Je to jedno z nejpůsobivějších míst knihy; při pohledu na sochu s významem pozná Umělec, že vypadala jinak, a dokonce, jak. Tohle bych se chtěl naučit...
puvodne to bylo bile ci svetle.
To bych asi nesouhlasil. U kamene lze dost snadno zjistit, jak vypadá, když je čerstvý. Spíš mohou vznikat nepříjemné přeslechy, když třeba zrovna na barvě záleží. Ale Fulcanelli varuje, že nespoléhejte příliš na barvu*, a důvodů má hodně a dobrých; například už to, že barva vitraje se mění i s denní dobou (a docela zásadně; mohu potvrdit).

Ale mohu ti odsouhlasit, že žádný vliv je asi extrém; to jsem přehnal. Někdy žádný, pokud nese poselství tvar, a zachoval se v čitelném stavu. Někdy značný, když to třeba je setřené a rozbité.
Nicméně, na štěstí, ono u alchymie jde furt o tu jednu a samou informaci, a stejně musíš těch návodů zdrtit hodně a mockrát, abys měl šanci. Takže neúplnost některého z nich není fatální; ona by vznikla už tím, že jsi třeba na tohle místo zrovna nedošel a tamtu věc nepřečetl.
protoze s tim tvurci nepocitali
Mimochodem, Fulcanelli upozorňuje, že minimálně v jednom případě počítali; na rosetě v Notre Dame se opakují figury z portálu. V barvách.
V Chartres je to samé co se týče Zodiaku
viewtopic.php?f=212&t=3531&st=0&sk=t&sd=a&start=375

* zajímavá analogie se týká zvířat; barva je jeden z nejméně spolehlivých znaků k poznávání druhů.
(To jsem se zas rozkecal...)

**EDIT: ježto jsou tato místa opravdu zásadní pro celou debatu, doplnil jsem odkazy
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 24. 1. 2009, 17:51, celkem upraveno 3 x.

Argonantus
.
Příspěvky: 16214
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 24. 1. 2009, 15:57

Frombork – Nanebevzetí panny Marie

Údaje o tomto chrámu padaly z Faskala postupně a na různých místech, čímž se trochu ztrácel kontext.
Našel jsem v moudré knize, že stavba vznikla 1329-1388, v roce 1626 vydrancována, takže znovu opravována barokně. Dále kniha pravíí, že „trojlodní síň katedrály bez příčné lodě je známa svou západní fasádou s arkádovitě uspořádaným sloupovím trojúhelníkovitého štítu.Na čtyřech rozích se tyčí osmihranné věžičky.“
Což je částečně k vidění na str. 49 debaty v prvních třech obrázcích
viewtopic.php?f=212&t=3531&st=0&sk=t&sd=a&start=720

Pohled na mapu napoví dále; Frombork je v oblasti, která je přímo jádrem území německých rytířů; na jednu stranu Elbing (po dlouho dobu de facto hlavní město jejich státu) na druhou Královec, a poblíž ještě Braniewo čili Braunberg, další ctihodná základna.
Jinak řečeno; první etapa chrámu je tak německá a hansovní, jak jen je možno; chrám patří do typické baltské oblasti, kde je málo kamení a proto vše cihlami (podobně třeba Riga, Vilnius, Stralsund, Wismar, Lubeck).

Německý znak je také stejnolodí, tři stejně vysoké lodi chrámu, tedy ne bazilika. Čtyři věžičky v rozích jsou rozmilá vychytávka navíc. A veselá pozdní klenba do toho stavu věcí také zapadá.

Za tohoto stavu věcí je zřejmé, že ikonografický program, čili sochy, vitraje a tak, je od počátku dílem dvou drasticky odlišných epoch, mezi kterými leží nejen 300 let věku, ale také fakt, že patří vlastně úplně opačným stranám, které se neměly rády a válčily spolu (němečtí rytíři a polská katolická církev). Takže spolu nijak nekorespondují a nějaký kontext mezi nimi bych neočekával. A což také naprosto nebylo z prvních Faskalových poznámek zřejmé; na str. 19 ke konci
viewtopic.php?f=212&t=3531&st=0&sk=t&sd=a&start=270

Faskal jen přeříkal symboly bez dalšího kontextu. Nicméně určitě jsem si měl všimnout, že na str. 25
viewtopic.php?f=212&t=3531&st=0&sk=t&sd=a&start=360
kde dal Faskal tři ukázky, je poslední obrázek úplně jiný, než ty prvé dva, a že jde o úplně jinou dobu.

Když to tedy rozdělím, pak první etapa, která je IMHO daleko zajímavější, a za kterou jsou zodpovědni ti němečtí rytíři, je skoro současná našemu Karlu IV. (Staroměstská věž, Karolinum), a lze rozumně očekávat veškerou symboliku soustředěnou na západní stěně, uvnitř maximálně sem tam nějaký klenák nebo hlavici (ale spíš ne – stejnolodí bývají poměrně elegantní a s málo ozdobami). Na zachovalé vitraje ve střední Evropě rovnou zapomeňte.

Klíčový obrázek http://www.mediafire.com/imageview.php? ... 2y&thumb=4
nám ukazuje přechod do spodní části portálu, kde řada obličejíků odděluje oblouky od spodního ostění. Pro dohnání kontextu je třeba pak zamířit k prvnímu odkazu v glose ke str. 49, kde je
- celkový pohled na chrám s těmi čtyřmi věžičkami a západní stěnou s cihel; prozradí také, že onen kritický portál je zřejmě ukrytý v nartexu (předsíni), přistavěné na západě; k tomu se váže taky obrázek 7 a 8 s interiérem (klenba, točité schodiště).
- detail té západní stěny, která je vskutku velmi zajímavá, neb má detaily z cihel
- obrázky 3-6 jsou pak věnovány portálu, jeho celkovému uspořádání. Je kamenný; takže to vzdali, a kámen na tento speciální případ dovezli (zřejmě zdaleka a složitě). Je na něm relativně málo soch; nepatří mezi extrémně bohaté (katedrály ve Štrasburku nebo Chartres na odkazech například); snese srovnání s tím Tišnovem (který je o sto let starší). Detail s obličejíky je jasně nejzajímavější – připomíná mi ty zelené muže z Týna; jinde jsem to neviděl. Klíčová otázka je, zda je to statická dekorace, nebo vývoj téže postavy v čase; tedy comics; to by bylo podezření z alchymie celkem nasnadě.

Druhá etapa je prostě barokní výzdoba, opravující něco zničeného, ale hlavně doplňující vše celkem nezávisle. Barokní alchymie existuje taky, a je náramně zajímavá; někde najdu velezajímavou knížku o Panně Marii. Nicméně se přiznám, že se v ní orientuji mnohem hůře; asi jako když běžná písmena nemají běžný tvar (švabach, alfabeta). Lze si na to zvyknout, ale vyžaduje to jistý cvik navíc.

- Uhnutý svatý je prostě běžná barokní socha.
- Jeden ze symbolů na zemi je jasný náhrobek neznámého velikána. Tudíž nejspíš nezachovává kontext ani se zbytkem barokní výzdoby.
- Barokní oltář se mi jeví být naprosto standardní, asi jako to, co najdete v svatého Tomáše nebo Mikuláše v Praze (a kdovíkde jinde).
- Ukřižování na drakovi zřejmě naznačuje vítězství nad Drakem – ďáblem, ale tady by mohl dvojsmysl být docela snadno, a celý nápad je dost matoucí, zvláště jeho bagatelnost za ohromnou sochou svatého vpozadí (snad archanděla).
- Vetřelec je jen a jen zajímavá barokní stylizace; nese příbuznost s rokají, a je jen otázka, nakolik Giger něco podobného někde potkal (ve Švýcarsku určitě není vyloučeno).
- Lavice s rostlino-lidmi je asi nejzajímavější; vypadá totiž jako kdyby vypadla z gotického manuskriptu. Vůbec si nejsem jist, jestli nepatří náhodou k té první etapě a není z něčeho jiného, než to ostatní; pak by byla zajímavá dvakrát.
Když přejdu na Faskalovo pokračování shora, pak
- pán, ze kterého roste květina je také dost zajímavý případ; alchymii to smysl dává. Ovšem pojetí je nezvyklé. Nevím, zda je dotyčný hlavou dolů – a rostlina roste ze zadku – nebo zda nese něco na zádech, a rostlina roste ze zavazadla.
- Další dva obrázky se mi kdovíproč nezobrazují – ale podle popisu je to čirá heraldika, stejně jako to, co je k vidění na konci.
Uf.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 27. 1. 2009, 09:14, celkem upraveno 2 x.

Uživatelský avatar
Goran
Don Quijote
Příspěvky: 3390
Registrován: 2. 5. 2006, 11:58
Bydliště: Litoměřice/Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Goran » 24. 1. 2009, 20:56

Zopakuju svůj poutnický odkaz:
http://www.flickr.com/photos/25600038@N08/

Upozorňuji na nahrání dalších 43 mega fotek památek, včetně ruin kláštera San Felix (6.-8. století), templářských kostelů (Villalcazar a Portomarín) a detailů výzdoby na katedrále v Santo Domingu de Calzada.

EDIT: Ten flickr stále funguje dál, ale aktualizovat už budu jenom Rajče, kam jsem naházel všechny fotky z flickru plus dost dalších. Odkaz:
http://goran12.rajce.idnes.cz/Camino_de_Santiago/
Naposledy upravil(a) Goran dne 20. 4. 2010, 17:23, celkem upraveno 1 x.
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!

R.I.P.

Argonantus
.
Příspěvky: 16214
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 25. 1. 2009, 10:39

Goranova cesta do Compostelly
Výprava mne samozřejmě zajímá velice, zejména proto, že celá historie s Compostellou je od počátku krajně podezřelá záležitost (rakev svatého Jakuba připlula po moři…načež se z toho stalo jedno ze tří nejdůležitějších poutních míst, na úrovni Jeruzaléma a Říma). Je to nejvážnější alternativní teorie proniknutí alchymie do Evropy (těm křížovým výpravám), i když zatím má velké trhliny.

Souvisí s tím dva další důležité fenomény ve kterých se zatím moc nevyznám, a to dějiny Vizigótů (o kterých vím, že posledním zbytkem jejich říše byla právě Galicie), a reconquista, která probíhala zejména v 11. a 12. století, což opisuje šíření křesťanských chrámů.

Výprava byla zřejmě stejně velikánská, jako naše; a je obvyklé, že se na plno věcí na místě nepřijde a spoustu toho člověk zjistí až doma, nad fotkami a knihami. Zatím jen letmé komentáře; prosím o vyznačené fotky k dalšímu bádání, neb by z nich mohlo něco být:
1) Santo Domingo – hned první objekt je skvělý, zřejmě dost starý románský sloh (12., možná i 11. století) – zajímají mne foto 6 a 7 větší.
2) Estella – taky moc pěkné, o něco mladší (?), zajímá mne č. 5
3) Cizur menor – vypadá jako komenda nějakých rytířů. Případ pro Dalcora?
4) Hospital de Orbigo – stáří neuhádnu; neúžasnější středověké nemocnice jsem viděl v Beaune a v Laonu.
5) Irache – věk neurčitý, spíš mladší
6) Najera – zajímavý cihlový objekt, napadá mne to opevněné Albi
7) Pontferrada – prostě hrad. Možná dost starý.
8) Pontomarino – další kostel, co vypadá jako pevnost, možná dost starý (11/12 století?)
9) Poustevna před Estellou – prostě poustevna, asi mladší
10) Alberga u Navarette – ruiny čehosi, asi kostela
11) Villalcazar – velmi efektní gotika, zajímá mne foto 2 a 5
12) Torres de Rio – opět vypadá na nějaké rytíře, třeba templáře – ti měli rádi opsmihrany (viz moje PF)
13) San Anton – další krásný chrám, ranná gotika (13. st.?), zajímá mne č. 9
14) Puente de la Reina – naprosto nejlepší románský portál, nádhera, zajímá mne 3 a 13
15) San Felis – vypadá jako hodně staré (aha; to je zřejmě to 6.-8. století, čili Vizigóti)
16) Arzua – asi pozdější kostelík
17) Cebreiro – směs baroka a gotiky, může být mladší
18) Castrojeriz – literatura praví, že je tam Nuestra Senora a ten San Anton
Finisterre a další vynechávám
19) Santiago de Compostella – zajímá mne zejména, jestli nemáš interiér. Býval prý románský.
20) Navarette – novější, asi barokní
21) Leon – zajímá mne všechno; údajně první import techniky Made in France do Španělska (poč. 13. stol.), zejména portály a vitraje, pokud jsou.
22) Burgos – další veleslavná katedrála 13. stol.; zajímá mne opět všechno
23) Astorga – smíšené dojmy, vypadá to jako starý chrám, značně „vylepšený“ v baroku.

Jinak prosím, jestli nemáš další údaje o stáří objektů - většinu z nich vidím poprvé.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 25. 1. 2009, 20:17, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Goran
Don Quijote
Příspěvky: 3390
Registrován: 2. 5. 2006, 11:58
Bydliště: Litoměřice/Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Goran » 25. 1. 2009, 15:52

Dneska doplním popisky přímo k fotkám.

Přes Flickr by mělo být možné dostat se k plné velikosti fotek - jsou 5 megapixelové, tedy by měly stačit. Akorát sám nevím, jak na to, takže na požádání fotky zašlu v plné velikosti.

Pár vysvětlení:
1) Katedrála v Santo Domingu je z 12.-13. století.
3) Cizur Menor - v bývalé komendě je poutnická ubytovna (albergue). Moc pěkné.
4) Hospital de Orbigo - hlavní zajímavostí je středověký most, na kterém se pořádaly turnaje.
5) Irache - spíš mladší, ale s možností si zdarma načepovat víno.
6) Najera - na snímcích jsou nějaké římské ruiny a budova kláštera (u té si věk nepamatuju)
9) Poustevna před Estellou je naopak hodně stará, snad i 10. století (pokud si vzpomínám)
11) V případě Villalcazaru si templáři dali s výzdobou záležet. Pošlu i další fotky výzdoby.
14) Taky přihodím pár dalších fotek. Most je sice nejslavnější, ale i ty baráky a kostely jsou supr.
15) Ano, Vizigóti.
17) Cebreiro - bohužel jsem dostatečně nevyfotil tamní kamennou architekturu; některé domy prý jsou v keltském stylu.
19) Ze Santiaga toho mám víc, ale interiér ne. Ale přišel mi dost zbarokizovaný, takže nevím.
K Burgosu a Leonu přidám další fotky.

EDIT: Tak jsem se podíval do poznámek.
3) johanitská komenda je z 12. století.
5) Irache má gótské základy, i když v dnešní době skoro nejsou vidět (aspoň já jsem si ničeho gótského nevšiml).
9) Buď jde o kapli z 11. století později využívanou poustevníkem, nebo jsem se sekl a je to mladší. Ale kromě kostela z 12. století jsem si od Villatuerty směrem na Estellu jiné církevní stavby nevšiml.
11) K Villalcazaru hodím odkaz na zasvěcenější zdroje:
http://www.paradoxplace.com/Photo%20Pag ... asirga.htm
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!

R.I.P.

Argonantus
.
Příspěvky: 16214
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 25. 1. 2009, 20:35

Takže upravuji
1) Santo Domingo mne zajímá tím víc; nešla by ta stavba zpřesnit? To je konec 12. století? Jsou tam vitraje?
2) Estella - chybí datace, fotky chci
3) Cizur menor mne zajímá taky, pakliže jsou to johaniti z 12. stol.
4)Hospital de Orbigo – jak je starý ten most?
11)Villalcazar je dle odkazu absolutní bomba! Změna - chci všechna foto...
12)jsou Torres de Rio taky rytíři? A ze kdy?
13)San Anton z dodatků vypadl, ze kdy je?
14)Puente de la Reina – zájem také trvá
19)Santiago de Compostella – vzdávám; zajímala mne románská fáze, která je zvenku velmi zprasená barokem
21)Leon – zajímá mne všechno
22)Burgos; zajímá mne opět všechno

Uživatelský avatar
Goran
Don Quijote
Příspěvky: 3390
Registrován: 2. 5. 2006, 11:58
Bydliště: Litoměřice/Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Goran » 25. 1. 2009, 21:07

Kostely v Estelle jsou z 12. století, San Anton ze 14. a most v Hospitalu by měl být římský. Za kostel v Torres del Rio skutečně můžou templáři, postavili to prý ve 13. století.
Jdu posílat.
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!

R.I.P.

Argonantus
.
Příspěvky: 16214
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 25. 1. 2009, 21:25

Ech, katedrále v Santiagu jsi hrubě ublížil:

http://www.paradoxplace.com/Photo%20Pag ... hedral.htm

ten interiér je skvělý, a portály taky stojí zato.

EDIT: 1)Po kratší noční úvaze považuji za podstatné datum 1077, což je právě svěcení té Compostelly; tím mohl být cirkus oficiálně spuštěn (neoficiálně mohl fungovat dříve).
2) Mohu dodat informace k druhé půlce cesty - vlastně cest - na francouzské straně
3) Zřejmě existovala i cesta po břehu, možná starší (právě to Oviedo).
4) Moje informace o kostelech u Ovieda nejsou správné. Nesouvisí s Vizigóty, ale už s katolíky; a jsou to první zaklenuté románské chrámy vůbec. Pročež v románském slohu Španělsko žádné zpoždění nevykazuje - naopak, má je velmi brzo.

Uživatelský avatar
Panda
Příspěvky: 633
Registrován: 14. 1. 2009, 19:00
Bydliště: Praha/Brumov

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Panda » 26. 1. 2009, 11:59

mohl by mi prosím prosím někdo vysvětlit/podat bližší informace o kávové knize? - nebo poradit, kde to najít? (hledala jsem to v Katedrálách I, ale nějak se mi to nedařilo)

Argonantus
.
Příspěvky: 16214
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 26. 1. 2009, 12:05

Panda: Zde vzniklý vtípek s mnoha skrytými patry...

viewtopic.php?f=212&t=3531&st=0&sk=t&sd=a&start=75

( přítomno od první glosy na stránce, poslední řádka)

Nicolas Flamel ji nazval Egyptskou Knihou Sedmi Pečetí.

Souvisí tedy dost silně i s vedlejším tématem; a uvádí badatele na led tak tenký, že se na něj odvážil málokdo; a přesto o tom mezi Bratry z Héliopole zřejmě věděl kdekdo (třeba ten Flamel, a to prosím okolo roku 1400).

Odpovědět

Zpět na „Historie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host